Historický odkaz integrovaného sytému managementu Historical Heritage of Integrated Management System

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Studijní program: B2612 – Elektrotechnika a informatika Studijní obor: 1802R022

Informatika a logistika

Historický odkaz integrovaného sytému managementu

Historical Heritage of Integrated Management System

Bakalářská práce

Autor: Jan Kadlec

Vedoucí práce: Ing. Věra Pelantová, Ph.D.

Konzultant:

V Liberci 29.5.2009

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom(a) toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).

Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.

Datum

Podpis

Abstrakt

Cílem této práce je srovnání dnešního a dřívějšího způsobu podnikání, přičemž je zaměřena na průmysl konce 19. a začátku 20.století. Vybráno bylo 5 významných podnikatelů

z východních Čech. První část práce je úvodem do problematiky integrovaného systému managementu s ohledem na procesní přístup. Druhá část je rozborem historických pramenů o podnikatelích východočeského regionu a jejich vzájemné porovnání. Výtah důležitých informací o daných podnikatelích se nachází v příloze. Ve třetí části je provedena srovnávací analýza se současnými trendy řízení podniku – managementem kvality, environmentu, BOZP, bezpečnosti informací, procesním přístupem, personální politikou a přístupem k propagaci.

Vše je zhodnoceno v závěru.

Abstract

This work is confrontation between present and historical ways of business management.

It´s focused on industry in the end of 19. and begin of 20. century. First part of work is

introduction to integrated management system and process conception. Second part is analysis of historical sources of information about businessmen in eastern Bohemia and their

comparison. Third part is comparative analysis of historical business management with present business trends.

Obsah___________________________________________________

1.Úvod do problematiky integrovaného systému managementu

1.1 Management – historie a vývoj

1.1.1 Vývoj managementu dle obsahu řízení ……… 6

Klasický management ……….. 6

Psychologicko-sociální směr ……… 6

Procesní přístupy ……….. 7

Systémové přístupy ……….. 7

Kvantitativní přístup ………. 7

Empirické přístupy………. 7

1.2 Složky integrovaného systému managementu

1.2.1 Jakost / Kvalita ………. 8

Důvody zájmu o kvalitu ……… 8

Státní intervence v oblasti kvality ………. 8

1.2.2 Životní prostředí / Environment ……… 9

Důvody zájmu o environment ………. 9

Státní intervence v oblasti environmentu ……….. 9

1.2.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ………. 10

Důvody zájmu o BOZP ……… 10

Státní intervence v oblasti BOZP……….. 11

1.2.4 Bezpečnost informací ……… 11

1.3 Přístupy integrovaného managementu

1.3.1 Funkční a procesní přístup k řízení organizace ………. 12

Funkční přístup ………. 12

Procesní přístup ………. 12

Základní pojmy ………. 13

Procesní přístup k přidané hodnotě ………... 14

Management procesů………. 14

Společné znaky managementu kvality a procesní organizace ……….. 15

1.3.2 Integrace systémů managementu ……….. 16

2. Rozbor historických pramenů 2.1 Kritéria rozboru

2.2 Rozbor pramenů

2.3 Zhodnocení

3. Srovnávací analýza se současnou situací 3.1 Kritéria analýzy

3.2

4. Závěr

5. Seznam literatury a internetových zdrojů

1. Úvod do problematiky integrovaného systému managementu

1.1 Management – historie a vývoj

Management se jako vědní obor vytváří již velmi dlouho. Až do konce 19.století mu ovšem nebyla přikládána důležitost, jakou má v dnešní době. Lidé se odjakživa sdružovali a vytvářeli pracovní skupiny. Nutnost spolupráce vyžadovala i schopnost organizovat a řídit tyto skupiny, aby byly schopny plnit záměr, kvůli kterému vznikly. Již ve starověku či středověku, kdy se ještě o managementu samozřejmě nemluvilo, lze vysledovat jisté manažerské přístupy a je-jich vazbu na technologické postupy. Příkladem mohou být činnosti jako organizace a následná výstavba velkých staveb - pyramid, katedrál, hradů apod. V této době byla hlavním nástrojem „managementu“ metoda pokus - omyl.

K prvním aplikacím moderního managementu nedošlo v podnikové sféře, ale ve veřejných institucích. Principů managementu bylo využito nejprve při reorganizaci armády a poté v městské správě. Teprve v 50. letech dvacátého století se principy managementu začaly uplatňovat v podnikovém systému.^[6]

1.1.1 Vývoj managementu dle obsahu řízení_____________________________

Klasický management

Jedním z hlavních představitelů klasického managementu byl F.W. Taylor. Ten věnuje pozornost zejména jednotlivým dělníkům a řízení dílen. Doporučuje zavádět principy normování práce a pracovních operací, zajišťovat kvalifikaci pracovníků plánovitým školením a správně dělit práci zaměstnanců a zodpovědnost vedoucích pracovníků.

Dalším významným „guru“ tohoto období byl Henri Fayol, jehož koncepce řízení se stala jedním ze základů teoretických konstrukcí formujících obecné principy organizace řízení.

Formuloval 5 základních manažerských funkcí:

1) plánování – stanovení cílů a postupů jak jich dosáhnout

2) organizování – zabezpečení hmotných i lidských zdrojů a podmínek pro vykonávání plánovaných činností

3) přikazování – přidělování úkolů podřízeným 4) koordinace – slaďování čiností pracovníků

5) kontrola – prověřování souladu plánu a skutečnosti

V etapě klasického managementu nelze nezmínit německého sociologa Maxe Webera, který se snažil postihnout problematiku fungování společenské moci a pořádku v řízených kolektivech. Vytvořil administrativní typ organizace a zavedl termín byrokracie, který je dnes chápán poněkud odlišně než v jeho podání.^[6]

Psychologicko-sociální směr

Počátek tohoto směru je spojen s tzv. Hawtornským experimentem. Ten prokázal, že na růst produktivity práce mají větší vliv psychologické a sociální faktory oproti faktorům hmotným.

Elton Mayo ostře vystoupil proti vědeckému řízení. Uvedl, že je nutné respektovat vztah pracovníků k sociálním podmínkám a vytvářet příznivý způsob jednání s pracovníky. Oproti hmotné motivaci vědeckého řízení je kladen větší důraz na nehmotné stimuly.

McGregorova teorie X a Y vychází z výše popsaných závěrů. Teorie X (tzv. „krátké vodítko“) používá k motivování systému odměny a trestu. Na jedné straně využívá pozitivní motivační faktory jako jsou odměny a prémie, na straně druhé negativní motivační faktory - tresty, sankce, omezení. Teorie Y je založena na tom, že kromě fyzických potřeb pracovníků je třeba uspokojit i ty psychologické, jako je odpovědnost či seberealizace. Jinými slovy řečeno – peníze nejsou všechno.^[6]

Procesní přístupy

Tyto přístupy vycházejí z klasického managementu. Kladou důraz na klasifikaci manažerských funkcí a snaží se o integraci těchto dílčích funkcí. Představitelé tohoto směru jsou Luther Gulick, Harold Koontz, Heinz Weihrich a další.^[6]

Systémové přístupy

Systémové přístupy se snaží o komplexní chápání uvažovaných jevů a procesů ve všech souvislostech – vnitřních i vnějších. Vychází se z aristotelovského názoru, že celek je více než suma jeho částí. Hlavním představitelem tohoto směru byl Chester I. Barnard. Klíčové je podle něj řízení stimulů a motivace. Definuje 4 typy pobídek – materiální pobídky, nehmotné pobídky, zlepšení pracovních podmínek a duševní podněty.^[6]

Kvantitativní přístupy

Kvantitativní přístupy našly uplatnění zejména v 60. letech. Důraz je kladen na modelování rozhodovacích úloh a jejich matematického řešení. Modely jsou ovšem moc složité i přesto, že představují zjednodušenou realitu. Zejména pro tuto složitost nevznikla ucelená věda, ovšem s rozvojem výpočetní techniky se předpokládá další vývoj.^[6]

Empirické (pragmatické) přístupy

Tyto přístupy jsou založeny na analýze, zhodnocení a zevšeobecnění poznatků managementu, který je zde chápán jako umění řídit. Tím se myslí zejména zevšeobecňování zkušeností jiných manažerů, intuice rozhodování a preference tvořivosti manažerských špiček. Exaktnost je odsunuta stranou. Výsledkem jsou poměrně jednoduchá pravidla a pokyny – pragmatici zastávají názor, že management nikdy nebude exaktní vědou. Vždy v něm totiž bude působit silný subjektivní vliv člověka.^[6]

1.2 Složky integrovaného systému managementu

1.2.1 Kvalita______________________________________________________

Pojem kvalita je definován českou verzí normy ISO 9000:2000 jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik. Pokud má být výrobek či služba kvalitní, očekává se splnění tří atributů:

- bezvadnosti

- kvalitativních parametrů - stability

Bezvadnost znamená to, že daný výrobek či služba nesmí mít žádné vady či nedostatky.

Absolutní bezvadnost vždy a za každých okolností nemůže být zaručena, ale v posledních letech se kritéria přijatelnosti vadných výrobků posunula od procent k miliontinám.

Kvalitativní parametry, jako je výkon, funkce, pohodlnost, životnost, určují kvalitu výrobku či služby bez ohledu na jejich bezvadnost. Za kvalitní je považován takový výrobek nebo služba, který nabízí lepší parametry. Vedle parametrů určujících bezprostřední vlastnosti produktu je nutné dohlížet i na kvalitu doprovodných služeb při a po prodeji – předvedení výrobku, montáž, dostupnost náhradních dílů a servisu, reklamace atd.

Na stabilitu kvality je stále častěji kladen důraz a očekávají ji zejména průmysloví zákazníci u svých dodavatelů. Stabilitu lze zajistit důslednou výstupní kontrolou, která je ovšem drahá. Proto je výhodnější kvalitu implementovat do výrobku během jeho přípravy či výroby.^[3]

Důvody zájmu o kvalitu

Nejdůležitějším důvodem je bezesporu konkurence. Možnost získání konkurenční výhody již nelze hledat pouze v nižší prodejní ceně, ale také v kvalitě produkce, k čemuž výrazně přispěli Japonci. Ke kvalitě se později přidal i faktor času, tzn. pružné reagování na požadavky zákazníků. V současné době se ukazuje, že se nestačí zaměřit pouze na jeden z těchto třech konkurenčních atributů, ale že je nutné usilovat o co nejlepší nabídku jak ceny, tak i kvality a času.^[3] V České republice nicméně ještě stále ve většině případů vítězí cena nad ostatními atributy. Důkazem toho jsou například dobře fungující asijské tržnice plné levných a nekvalitních výrobků všeho druhu nebo diskontní prodejny potravin.

Státní intervence v oblasti kvality

S různými aktivitami na podporu kvality je dnes možné se setkat ve většině zemí na celém světě. Důležitou roli mezi nimi hrají různá ocenění, ať už výrobku nebo výrobce. V České republice se problematice kvality začaly věnovat státní orgány v polovině devadesátých let.

Byly postupně přijímány zákony, které korespondují s legislativou EU, ale byla přijata i Národní politika kvality (NPK). Pod hlavičkou NPK jsou realizovány aktivity zaměřené na podporu kvality, zejména pak ^[14]

- projekty podpory kvality - program Česká kvalita

- program Národní cena kvality ČR

Konkrétně například v oblasti potravin je často k vidění značka Klasa, kterou od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům.

Národní značka kvality Klasa slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů a prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami.^[15]

1.2.2 Životní prostředí / Environment__________________________________

K rozsáhlým zásahům do životního prostředí začalo docházet v době průmyslové revoluce, kdy lidé začali využívat mnoho různých přírodních zdrojů (ropa, uhlí), osídlovat dosud neobydlené oblasti a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. To mělo za následek vyhynutí mnoha živočišných druhů a zdravotní problémy lidí, žijících v nejvíce znečištěných oblastech.

Norma ISO 14001:2004 definuje environment jako „prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny, živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy.“ V této souvislosti se „prostředí“ rozšiřuje za hranice organizace do globálního systému.^[3]

Důvody zájmu o životní prostředí

Na rozdíl od podnikových aktivit, jejichž důsledky mají místní nebo národní rámec, tomu tak v případě aktivit dotýkajících se životního prostředí vždy není. Jejich důsledky většinou nepostihují pouze území daného státu (emise, znečištění vodních toků, vliv na ozónovou vrstvu, globální oteplování apod.). Proto je dnes ekologická tématika pod mezinárodním tlakem. Důvodů pro pocit naléhavosti změn v této oblasti je celá řada:^[3]

- stroje přemístí za rok po zemském povrchu dvakrát více materiálů než všechny přírodní síly

- globální oteplování

- moderní zemědělství spotřebuje více energie, než obsahují potraviny jím vyprodu- kované

Komise pro životní prostředí a rozvoj při OSN vydala koncem osmdesátých let studii, ve které se konstatuje, že nemá-li dojít k celosvětovému ohrožení životního prostředí, musí další vývoj společnosti probíhat na základě nového typu hospodářského rozvoje, který se označuje jako trvale udržitelný rozvoj. Ve zkratce lze říct, že lidská činnost nesmí devastovat životní prostředí ve větší míře, než je přirozená regenerační schopnost přírody. V tzv. „zprávě Bruntlandové“ je trvale udržitelný rozvoj definován takto: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se tak dělo na úkor jiných národů.“ (Naše společná budoucnost – tzv. zpráva Bruntlandové, 1987)^[3]

Státní intervence v oblasti ochrany životního prostředí

Na zásahy státu v oblasti ochrany životního prostředí panují různé názory. Například prof.

V. Klaus tvrdí, že ochrana životního prostředí nevyžaduje státní regulaci, protože jakákoli regulace vede k omezování svobody a demokracie. K ochraně environmentu podle něj zcela postačí neviditelná ruka trhu a životní prostředí nejlépe ochrání vlastníci, protože mají zájem na prosperitě a dobrém stavu svého majetku.^[14]Většina vzdělaných ekonomů je ale opačného názoru a nepochybují o potřebě státní intervence v oblasti životního prostředí. Přesvědčení o tom, že vlastníci sami se nejlépe postarají o ochranu svého majetku i z hlediska životního

prostředí, vyvracejí zkušenosti z posledních let. Do soukromých rukou se dostala řada lesních pozemků. Místo toho, aby vlastník hleděl o takto získané lesy pečovat, uzavírá smlouvy o vytěžení lesů na svých pozemcích formou holoseče – obvykle nad zákonem dovolenou výměru.^[16]

Vůbec nejdůležitější je asi nezbytnost státní regulace ochrany ovzduší. Je nemožné nalézt tržní mechanismus, který by chránil před jeho znečištěním širokou veřejnost. Například by asi nikdy nedošlo ke snížení emisí látek narušujících ozónovou vrstvu, kdyby v 80.letech nebyla přijata úmluva o ochraně ozónové vrstvy. Ani nejzarytější zastánci volného trhu nepochybují o škodlivých důsledcích narušování ozónové vrstvy jak na životní prostředí, tak i na zdraví člověka.^[3]

Klíčovým dokumentem státní účasti při zabezpečování ochrany životního prostředí je Státní politika životního prostředí, v níž se promítají požadavky programových dokumentů OSN, OECD a EU, zaměřené na ochranu životního prostředí. Politika stanovuje průřezové prioritní oblasti – ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, životní prostředí a kvalita života, ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší, kdy pro každou oblast je určena řada prioritních a dílčích cílů. Dále obsahuje i sektorové politiky, tzn.

environmentální požadavky na odvětví energetiky, těžby nerostných surovin, průmysl, obchod, dopravu atd.^[3]

1.2.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci______________________________

Na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) je možno nahlížet jako na souhrn opatření stanovených legislativou nebo zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu. Nedodržování požadavků právních předpisů v této oblasti může mít nejen likvidační následky pro každou firmu v důsledku kontrol a následných pokut, ale i celoživotní nepříjemné pocity, pokud následkem nedbalého jednání a nedodržování těchto předpisů dojde u pracovníků nebo podnikatele k vážným zdravotním následkům nebo smrti.^[3]

Důležité související pojmy týkající se BOZP:

Riziko: kombinace pravděpodobnosti a následku nebezpečné události

Přípustné riziko: riziko, které bylo sníženo na úroveň, která může být pro organizaci snesitelná s ohledy na její vlastní politiku BOZP

Pracovní úraz: poškození na zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním

Důvody zájmu o BOZP

S rozvojem průmyslové výroby rizika pracovních úrazů vzrůstala, objevil se i fenomén průmyslových havárií či nemocí z povolání. Proto byla postupem času zaváděna různá opatření, která mají vyloučit, omezit či alespoň kompenzovat škody spojené s důsledky pracovních úrazů apod. Ačkoliv by se mohlo zdát, že v současnosti existuje značné povědomí o rizicích ovlivňujících bezpečnost práce, statistiky ukazují, že výrazné posuny k větší bezpečnosti nenastávají. Důvodů existuje více. Může to být například důsledek uplatňování volnějších přístupů k zaměstnávání pracovníků a vyšší mobility pracovní síly, většího zapojování levnějších za-hraničních pracovníků, rozšiřování podílu malých podniků na zaměstnanosti, kdy tyto malé firmy ne vždy respektují všechny bezpečnostní předpisy či širšího využívání outsourcingu, kdy se na stavbách a v dalších provozech pohybují

zaměstnanci externích firem. Nelze pominout ani stárnutí pracovní síly v důsledku tlaku na pozdější odchod do důchodu i snahy některých podniků šetřit peníze v oblasti BOZP.^[3]

Fenomén pracovních úrazů v ČR v roce 2007 se vyznačoval rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco ukazatele celkové pracovní úrazovosti klesly, hodnoty ukazatelů smrtelných úrazů se oproti předchozímu roku významně zvýšily. Naproti tomu v předchozích dvou letech 2006 a 2005 byl vývoj počtu smrtelných úrazů opačný.^[17]

Státní intervence v oblasti BOZP

Opěrným bodem aktivit státních orgánů a institucí o oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci je Národní politika BOZP, která byla vypracována na základě Plánu práce vlády ČR na rok 2003. Vyjadřuje vůli státních orgánů zajistit podmínky pro zachování maximální pracovní kapacity pracovní síly v rámci udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje tak, aby byla zajištěna co nejvyšší celková výkonnost ekonomiky a přitom bylo naplněno ústavní právo na uspokojivé pracovní podmínky. Dokument nejprve analyzuje současný stav v ČR a poté vytyčuje strategii pro následující období.

Péče o BOZP s pomocí státních intervencí by měla napomáhat k omezení všech negativních aspektů souvisejících s prací, a to nejen úrazů a nehod. Ohled musí být brán i na stres, šikanu, obtěžování, nerovné zacházení na pracovišti apod. Důraz by měl být kladen především na preferování preventivních opatření, minimalizování ohrožení všech aktérů pracovního procesu škodlivinami při práci a předcházení úrazům a nemocem z povolání.^[21]

1.2.4 Bezpečnost informací__________________________________________

Světu v dnešní podobě vládnou informace a informační systémy, které je v organizaci zapotřebí důkladně chránit. Zabezpečení je nutné provést z několika hledisek:^[18]

1) Důvěrnost – informace musí být přístupné jen oprávněným osobám

2) Úplnost – zabezpečení přesnosti a kompletnosti informací a metod jejich zpracování 3) Dostupnost – oprávnění uživatelé musí mít bezproblémový přístup k informacím Informace dnes používané se vyskytují téměř výhradně v digitální podobě, zabezpečení lze provést především vhodným souborem kontrol a softwarovými funkcemi. Nebezpečím pro organizaci jsou různé druhy počítačových podvodů, špionáž, sabotáž nebo vandalismus, kdy jsou zdrojem škod počítačové viry, hackování nebo odepření servisních zásahů. Smrtelný pro důležité informace může být i požár nebo potopa.^[18]

Zabezpečení technickými prostředky má své limity, navíc je obecně známo, že hackeři jsou vždy o krok napřed. Je proto nutné jej doplnit vhodným řízením a postupy. Určení požadavků na zabezpečení se provádí ve třech krocích:

1) Odhad ohrožení – majetku, zranitelnost vůči výskytu, odhad dopadu

2) Zákonné, statutární, regulační a smluvní požadavky (které musí být splněny) 3) Zvláštní soubor zásad, cílů a požadavků na zpracování informací, které organizace

vypracovala pro podporu jejich činnosti

Faktory, které ovlivňují úspěšné zavedení systému bezpečnosti informací, jsou:^[18]

1) Politika, cíle a činnosti zabezpečení informací 2) Přístup k zavedení zabezpečení informací 3) Viditelná podpora a závazky managementu

4) Dobré porozumění požadavkům na zabezpečení, odhadu ohrožení a řízení ohrožení 5) Distribuce směrnic o politice a normách zabezpečení informací

6) Zajištění odpovídajícího školení a vzdělávání

1.3 Přístupy integrovaného managementu

1.3.1 Funkční a procesní přístup k řízení organizace_______________________

Manželé Tofflerovi ve své knize Nová Civilizace (vyšla v r. 1995) tvrdí, že lidstvo prošlo třemi základními civilizačními kulturami. První je civilizace agrární, druhou pak civilizace průmyslová a třetí je civilizace informační. Členění, které autoři provedli, vychází z přístupu ke způsobu produkce hodnot. Pod agrární společností si lze představit civilizaci do příchodu průmyslové revoluce, kdy společnost produkuje omezené množství výrobků za pomoci lidské síly a primitivních mechanismů. Průmyslová civilizace používá ve výrobě masových metod a pásové sériové výroby. Produkce zde znamená vyrobit co nejvíce výrobků omezeného počtu druhů za co nejméně peněz. Naproti tomu informační civilizace využívá vědění a informací, kdy hodnota podniků již není založena na hmotných aktivech a masové výrobě produktů, ale spočívá především ve schopnosti strategickým a operativním způsobem získávat, generovat, distribuovat a aplikovat poznatky. To má za následek přesun od hromadné výroby omezeného množství výrobků k flexibilnímu a druhově rozmanitému výrobnímu procesu, který je schopen uspokojit různorodou poptávku. Je nutné zmínit, že se nejedná pouze o poptávku po produktech, ale i poptávku po službách, informacích a dalších výsledcích lidské činnosti.

Má-li být podnik v dnešní době úspěšný, musí být schopen splnit přání každého zákazníka.

To znamená, že musí být připraven na všechny možné požadavky. Co není problémem pro malého živnostníka, který vyrábí zboží na zakázku, je zásadní operací, týká-li se to rozsáhlé, značně strukturované organizace. Řešením této otázky je procesní řízení, které vznikalo právě jako odpověď na změny ve společnosti a je přístupem, který umožní organizaci nebo podniku pružně reagovat na změny vnějších i vnitřních podmínek chodu organizace.^[8]

Funkční přístup k řízení

Vývoj funkčního řízení započal v 1776. Byl definován Adamem Smithem v jeho knize O původu a bohatství národů. Vychází z myšlenky dělitelnosti, kde procesy průmyslové výroby mají být rozloženy na nejjednodušší dílčí operace tak, aby mohly být prováděny i méně kvalifikovanými pracovníky. Praktické uplatnění tohoto přístupu ve velkém měřítku bylo realizováno v továrnách Henryho Forda, který sloučil výhody tohoto postupu s možnostmi nových strojů, jež umožňovaly, aby jeden člověk zastával práci více lidí. Výsledkem toho byl vynález pásové výroby, který byl poprvé zaveden také ve Fordových závodech. Tak bylo docíleno zvýšení výkonnosti každého pracovníka, úspory času, rychlení práce a v konečném následku zvýšení produkce.

Hlavním znakem funkčního přístupu je tedy dělení práce mezi funkční jednotky vytvořené na základě jejich dovedností. Tomuto členění odpovídá i organizační struktura, která je založena na tom, že určité útvary vykonávají dílčí činnosti nějakého procesu, aniž je sledován celý tok činností jako celek. Takový přístup s sebou v dnešní době nese řadu nevýhod.

První z nich je velké množství pracovníků, kteří nepřidávají žádnou hodnotu. Základní charakteristikou funkčního přístupu je totiž důraz na dovednosti, jež mohou být omezeny na jednoduché činnosti. Tyto dovednosti jsou sdružovány do funkčních celků, které ovšem vyžadují koordinační a kontrolní místa. Navíc pracovníci jsou loajální spíše ke svým funkčním celkům než celé organizaci. Výsledkem toho je mnohastupňová pyramida ovládaná z jednoho místa s omezeným delegováním odpovědnosti a pravomocí. Takto uspořádaná struktura zavádí předpoklady pro vytváření umělých bariér mezi jednotlivými pracovníky. Ti si tak chrání svá funkční místa,díky čemuž panuje v organizaci odpor ke změnám. V praxi jsou upřednostňovány zájmy organizačních celků nad zájmy celé organizace.

Funkční přístup může dále vyvolávat nadbytečné nebo duplicitní činnosti a může vést také k nejednoznačnému přiřazení kompetencí především z hlediska odpovědnosti za výsledek procesu jako celku. Problematický bývá také přenos výsledků práce mezi jednotlivými činnostmi, jelikož pracovníci provádějící jednotlivé úkony neznají návaznost mezi nimi.^[8]

Procesní přístup k řízení

Základní charakteristikou procesního přístupu k řízení organizace je schopnost reakce na rozdílné požadavky zákazníků a jejich naplnění. Procesní přístup umožňuje přechod od jednoho požadavku zákazníka ke zcela jinému požadavku zákazníka jiného. Procesní přístup umožňuje přechod od velkého množství jednoho produktu k velkému množství rozmanitých produktů (výstupů), a to při zvýšení efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti činností a procesů v organizaci, tedy přechod od ekonomiky velkého měřítka k ekonomice znalostní.

Cílem procesního řízení je rozvíjet a optimalizovat chod organizace tak, aby efektivně, účelně a hospodárně reagovala na požadavky zákazníka

a) způsobem, který:

- definuje pracovní postup (proces) jako ucelený sled činností napříč organizací.

- pro každý proces definuje vstupy, výstupy a zdroje.

- definuje osobní zodpovědnost za proces i každou činnost.

- nastavuje systém měření výkonnosti procesů.

- sleduje a vyhodnocuje každý proces.

b) tak, aby:

- byla dodržována kvalita výsledků procesů daná měřenými ukazateli a jejich parametry.

- byly optimálně využívány dostupné zdroje.

- byla průběžně zvyšována výkonnost organizace dle předem známých a měřených znaků.

Klíčovým faktorem úspěchu procesního přístupu je důslednost jeho nasazení za jednoznačné a trvalé podpory vrcholového managementu. Procesní přístup tedy znamená nasazení a prosazování známých metod ve všech pracovních postupech, u vzájemně sladěných cílů, se všemi zaměstnanci, po neomezenou dobu a jak již bylo řečeno, za jednoznačné a trvalé podpory top managementu.^[8]

Základní pojmy procesního řízení

Vstupy – Vstup do procesu mohou představovat materiály, suroviny, informace nebo instrukce. Jejich poskytovatelem může být externí dodavatel nebo další interní proces, který je v roli dodavatele. Samozřejmé požadavky na dodavatele (externí i interní) procesů jsou hospodárnost, kvalita, dodržování termínů.

Výstupy - Výstup z procesu představují výrobky, služby, informace apod., které mají užitek pro uživatele. Tím může být externí zákazník nebo další interní proces v roli interního zákazníka. Výstupy z jednoho procesu mohou mít více zákazníků.

Vlastník - Za vlastníka procesu je považován manažer (vedoucí pracovník), kterému přísluší řízení daného procesu jako celku, odpovědnost za jeho průběh a výsledky.

Termíny - Procesy musí probíhat ve stanoveném časovém režimu, který musí být pro každý proces vymezen.

Náklady - Ke každému procesu a k jeho jednotlivým činnostem lze přiřadit náklady na jejich zabezpečení.^[22]

Procesní přístup k přidané hodnotě

Základem procesního pohledu na přidanou hodnotu jsou požadavky zákazníků. Každý proces se skládá z určitých činností a lze logicky odvodit, jak jednotlivé činnosti přispívají ke splnění přání a uspokojení zákazníka. Existují činnosti, jejichž zajištění není nikterak nákladné a mají velký přínos pro zákazníka, naproti tomu je ve spoustě společností prováděna řada „drahých“ činností, které nepřidávají žádnou hodnotu k cílovému produktu. Na základě těchto úvah je možné odhalit spoustu činností, které se vždy prováděly, ale jejich opodstatnění je v současnosti problematické. Příkladem budiž skladování většího množství hotových výrobků nebo mnohonásobné přesuny či kontroly v průběhu výroby – přidaná hodnota je nulová, náklady vysoké.^[22]

Management procesů

Ke správnému využití poznatků procesního přístupu v řízení je třeba splnit tyto body:^[22]

Identifikace – Výchozím momentem identifikace procesů je určení základní struktury pro cesů ve firmě. V malé organizaci postačí strohé vymezení procesů, ve větších firmách bude počet a podrobnost vymezených procesů větší. U jednotlivých procesů je třeba zmapovat jejich vnitřní složení a vazby k okolí. Cílem je stanovit všechny činnosti, které naplňují daný proces.

Analýza - Analýza procesů slouží k poznání stávajícího průběhu procesů a určení jasných rozhraní mezi dílčími činnostmi. To je nutné ke sledování procesů ve smyslu jejich efektivnosti.

Napřímení - Napřímení procesů předpokládá přijmutí takových opatření, která usilují o racionalitu jejich průběhu odstraněním zbytečných a duplicitních činností, zhospodárněním činností, omezováním vad, snižováním zásob, využití outsourcingu atd. Napřímení procesů představuje méně rizikovou variantu změn, ale přínosy nebývají tak značné jako v případě redesignu.

Redesign - Redesign procesů představuje oproti napřímení radikální změny procesů. Ty spočívají v novém definování procesů.

Stabilita - Cílem managementu není jen napřímení či redesign procesů, ale i následné zabezpečení jejich stability. Pod tímto pojmem je míněna jistota příslušných výstupů z procesu ve stanovených termínech, požadované kvalitě a ekonomii provozu.

Zlepšování - Jsou-li procesy stabilizovány, je nutné uvažovat o jejich dalším zlepšování s cílem zvýšit jejich efektivnost. V první řadě je třeba uvážit, co povede ke zvýšení zájmu zákazníků o výstupy procesů.

K zabezpečení správného uplatňování procesního řízení je nutné dodržet deset principů procesního řízení (Drahotovský,I., Řezníček,B.,2003):^[8]

1) Integrace a komprese prací – samostatné práce se integrují do logických celků.

Komprese znamená zhušťování prací a napřimování procesů. Jde o vyloučení zbytečných činností a doplnění chybějících.

2) Delinearizace prací – práce je vykonávána v přirozeném sledu.

3) Nejvýhodnější místo pro práci – práce je vykonávána tam, kde je to nejvýhodnější bez ohledu na hranice funkčních útvarů, oddělení nebo dokonce podniků.

4) Uplatnění týmové práce – procesy jsou zajišťovány pomocí autonomních týmů s dostatečnými pravomocemi tak, aby jejich motivace byla přímo svázána s přidanou hodnotou pro zákazníka.

5) Procesní zaměření motivace – motivace je přímo svázána s výsledkem (přidaná hodnota pro zákazníka), nikoli pouze s činností.

6) Odpovědnost za proces – za proces je odpovědný vlastník procesu, který především odpovídá za efektivnost procesu v dlouhodobějším horizontu (znalost zákazníka, jeho potřeb přizpůsobování procesu atd.).

7) Variantní pojetí procesu - každý proces má několik variant. Volba varianty závisí na typu požadavku na vstupu, trhu, na výstupech, popřípadě na dostupnosti zdrojů.

8) 3S – samořízení, samokontrola a samoorganizace – znamená naprostou autonomii týmu, příkladem mohou být procesní týmy.

9) Pružná autonomie procesních týmů – struktura procesních týmů je sestavena tak, aby bylo možno tým pružně přizpůsobovat novým požadavkům na něj kladeným.

10) Znalostní a informační bezbariérovost – odstranění všech informačních a znalostních bariér. Vytvoření sdílené databáze znalostí a centralizovaného informačního zdroje.

Společné znaky systému managementu jakosti a procesní organizace Základními společnými znaky SMJ a procesní organizace jsou:^[19]

- jednoznačná orientace na zákazníka, tedy rozvíjení spokojenosti zákazníka - procesní orientace, tj. uplatňování procesního přístupu v obou systémech

managementu

Dalšími společnými znaky jsou:^[19]

- orientace na kvalitu a komplexní řízení kvality - systémový přístup k managementu

- přístup k rozhodování zakládající se na faktech

- jednotnost vedení a jednoznačná odpovědnost za procesy v celém podniku - zapojení pracovníků a uplatnění týmové práce

- jednoznačný popis a dokumentace procesů - vzájemně výhodné dodavatelské vztahy

- kontinuální zlepšování procesů a kvality na základě monitoringu

- průběžné zlepšování technické kvality výrobku, kvality služeb, zákaznického komfortu, kvality časování, kvality vztahů, kvality značky, renomé, ceny atd.

2.3.2 Integrace systémů managementu__________________________________

Požadavky norem ISO 14001, 9001, normativního doporučení OHSAS a dokumentovaného systému ISMS se pochopitelně liší předmětem svého zájmu, ale struktura požadavků, postupy jejich implementace a udržování jsou si velice blízké. Organizace může tyto systémy zavést do praxe a poté je provozovat samostatně, což je ovšem oproti společnému řízení všech třech systémů ekonomicky nevýhodné. Především tento důvod vede firmy k integritě. V řadě případů je v organizaci určena jedna osoba, která se stává gestorem všech manažerských systémů a zároveň jsou společně realizovány některé požadavky, které z implementace těchto systémů vyplývají. Takovýto systém, jež vznikl integrací více manažerských systémů zaměřených na různé oblasti řízení firmy, se pak nazývá systém integrovaného managementu.^[2]

Existují v zásadě 2 způsoby propojování systémů - postupné zavádění jednotlivých systémů a jejich následná integrace, nebo zavedení integrovaného systému přímo. Syntéza různých prvků pro odlišné oblasti managementu zajistí celkový obraz chování podniku. Umožní omezit duplicitu při identifikaci rizik, rozvoji a udržování potřebných řídících kroků. Vytvoří konzistentní přístup k řešení problémů napříč jednotlivými systémy.

Kromě společných požadavků mají normy požadavky, které jsou vlastní pouze jednotlivým manažerským systémům – příkladem v případě QMS mohou být požadavky na monitorování a měření produktů, příkladem vstupů vlastních pouze EMS mohou být požadavky na havarijní připravenost.^[2]

Jako konkrétní příklad poslouží srovnání norem ISO 9001 a ISO 14001:^[13]

ISO 14001

ISO 9001 - životní prostředí a

cíle

- prevence znečištění - životní prostředí a

aspekty

- program

- prokazování shody - vědomí a

odpovědnost - havárie - manuál

- přezkoumání smlouvy

- výrobky dodané zákazníkem

- identifikace - stav po kontrole a

zkouškách

- statistické metody - příručka kvality - politika

- řízení

dokumentace - odpovědnost - kontrola - metrologie - komunikace

- náprava a prevence - výchova

- audity - přezkoumání

vedením

2. Rozbor historických pramenů 2.1 Kritéria rozboru

Kvalitu produkce:

Kvalita produkce je zásadním kritériem hodnocení všech podniků. Hlavním výstupem průmyslového podniku je vlastní produkce výrobků a podnik s nekvalitní produkcí nemůže dost dobře udržet své postavení na trhu.

Rozvoj podniku:

Podnik by se nikdy neměl zastavit a měl by se neustále vyvíjet, protože i konkurence se také nepřetržitě vyvíjí Dobře zaběhnutá firma může při žádném nebo pomalém rozvoji ztratit své postavení na trhu, což může vést i k likvidaci podniku.

Invence:

Neustálé zlepšování a inovace je důležitá z několika důvodů. Inovace výrobků poskytuje konkurenční výhodu, zlepšování podnikových procesů zhospodárňuje výrobu a tím snižuje náklady.

Reklama:

Správná propagace podniku dává v první řadě vědět zákazníkům, že podnik vůbec existuje.

Dále přináší veřejnosti informace o novinkách v podniku a o nabízeném sortimentu. Stejně jako inovace sortimentu poskytuje dobrá reklama výhodu před konkurencí.

Služby:

Ani podnik, který není zaměřený na poskytování služeb, se bez nich nemůže obejít. Jako příklad lze uvést záruční lhůtu a vyřízení reklamace, které je dnes vyžadováno i zákonem.

Kvalitní doprovodné služby také poskytují konkurenční výhodu.

Vzdělávání zaměstnanců:

Vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci jsou důležití pro správné fungování podniku. Jak se vyvíjí podnik, měli by se vyvíjet i jeho zaměstnanci, proto by měli být vzděláváni i v průběhu zaměstnání. Důležitá je i jejich dostatečná praxe.

Spokojenost a bezpečnost zaměstnanců:

Podnik nikdy nemůže fungovat na 100% bez spokojených zaměstnanců. Proto jsou důležité jak pobídky hmotné, tak i psychologické a sociální, stejně jako příznivý způsob jednání s pracovníky. Zajištění bezpečnosti práce je nejen dáno zákonem, ale je důležité z hlediska zdraví a spokojenosti vlastních zaměstnanců. Snížení úrazovosti, která hrozí zejména v průmyslových podnicích, sníží i dlouhodobé náklady na provoz podniku. Při úrazu zaměstnance a jeho domácím léčení je firma povinna platit jeho nemocenskou péči. Při nedodržování předpisů daných zákonem hrozí i vysoké pokuty.

2.2 Rozbor pramenů

Václav František Červený Josef Sochor

Kvalita produkce

- velký důraz na kvalitu

- kontrola každého výrobku zvlášť - menší objem produkce a plnění

specifických požadavků

- převažoval podíl rukodělné práce

- cíl dodávat zákazníkům stále lepší a levnější zboží

- zdokonalování technického

vybavení, výrobních technologií a samotných výrobků

- vědecké řízení výroby

Rozvoj podniku

- 1842 - živnost, rukodělná dílna - 1854 - stěhování, začátek výroby

„po továrnicku“

- odbyt nejdříve na území mocnářství, poté především Rusko, ale i západní Evropa - vlastní filiálka v Rusku - síť vlastních obchodních

zastupitelstev po Evropě i v Americe

- 1904 - stavba tkalcovny - 1910 - stavba tiskárny

- 1919 - 1923 - stavba tkalcovny, rytebny a laboratoří

- obchodní zástupci zejména na Balkáně

- 1930 - transformace na v.o.s. a přijetí tří synů jako společníků

Invence

- časté novinky a vlastní patenty - spolupráce předních výtvarných umělců při návrhu desénů - důraz na výzkum a vývoj Reklama

- obesílání světových expozic - obesílání vojenských sborů

s nabídkou nástrojů - reprezentativní prostory

- budování kladného firemního image

- vydávání firemního tisku

Služby

- výměna starých nástrojů za slevu na nové

- opravy starých nástrojů

- zajištění kompletního vybavení pro celou kapelu

- poradenství, zprostředkovávání instrumentalizace skladeb - prodej notových skladeb

- - - -

Vzdělávání zaměstnanců

- zaměstnávání učňů, kteří tak získávali potřebnou praxi

- většina nástrojářů musela ovládat hru na dechové nástroje

- kurzy a debatní večery - psychotechnické zkoušky - důraz na kvalifikaci

Spokojenost a bezpečnost zaměstnanců

- vytváření co nejlepších pracovních podmínek

- penzijní fond pro zaměstnance - nízká fluktuace zaměstnanců - odmítnutí dne pracovního klidu ze

strany zaměstnanců - úrazové pojištění dělníků

- přísné dbaní na bezpečnost práce - nemocenská pokladna a

pravidelné návštěvy lékaře

- lepší platové a pracovní podmínky - hospodářská zainteresovanost

zaměstnanců

- kvalitní personální a sociální politika

- starost o kulturní a sportovní vyžití - „práce ve prospěch celku“ – neboli

prospěch všech spolupracovníků - vědecké řízení výroby

Ing. Josef Prokop Antonín Petrof

Kvalita produkce

- moderní principy ve výrobě

- vysoké investice do modernizace a racionalizace výroby

- zaměření podniku na mlýnské stroje a turbíny

- Prokopův rovinný vysévač byl jeden čas,díky svým výborným vlastnostem, jediným používaným vysévacím strojem vůbec

- častá obnova továrenského technického parku

- důraz na zpracování pouze prvotřídního dřeva

- přísné přejímání hotových nástrojů technickým ředitelem

- expedice pouze dokonale

upravených a naladěných nástrojů - dělba práce samozřejmostí

Rozvoj podniku

- 1904 - Prokop přebírá vedení podniku po své matce

- 1905 - vnitřní reorganizace, modernizace

- 1910 - největší podnik ve svém oboru ve střední Evropě

- filiálky v Sušici, Praze, Košicích - export výrobků téměř do celé

Evropy a za oceán

- zastupitelství v mnoha státech - v I.světové válce orientace na

zbrojní výrobu, ihned po skončení návrat k původní činnosti

- dílna nejprve uprostřed města, z důvodu rozšíření přemístěna na předměstí

- 1874 - zahájena výroba klavírů - filiálka v Uherském Temešváru - koncem století tovární sklad ve

Vídni

- 1908 - transformace na v.o.s., přijetí synů jako společníků - do firmy docházejí „na zkušenou“

klavírníci z Evropy

Invence

- zdokonalování strojů fungujících v podniku

- vlastní patenty pod značkou

„Patent Prokop“

- patenty na novinky u pianin

- za I.světové války výroba beden na munici - Petrof ale potají i nadále vyráběl piána

Reklama

- účast na světových výstavách - spolupráce s architektem Josefem

Gočárem při výstavbě mlýnu v Pardubicích

- účast na tuzemských i světových výstavách

- tisk prodejních katalogů a další firemní literatury

Služby

- stavby celých automatických mlýnů na zakázku

- úplné vybavení hydroeletráren

- rozvoz nástrojů autem po celé republice

- prvořadý zájem, aby byl každý objednaný nástroj dopraven přímo do koncertní síně či domácnosti Vzdělávání

zaměstnanců

- - - -

- noví zaměstnanci začínají topením, úklidem a přípravou klihu, kvůli získání praxe, a to včetně mladé generace nastupujících Petrofů

Spokojenost a bezpečnost zaměstnanců

- v době hospodářské krize snaha zamezit propouštění - dle pramenů se zdařila

- naproti tomu opakované spory se zaměstnanci

- organizace a kroužky - sportovní, umělecké, technické

- vyšší platy než v jiných oborech v Hradci Králové - příspěvky na starobní a invalidní

důchod

- u Petrofů se nikdy nekonaly stávky

¨

Josef Pilnáček Kvalita

produkce

- uplatňování nových výrobních metod osvojených doma i v zahraničí

- dle pramenů jsou Pilnáčkova mýdla

„prvotřídní a bezvadná“

Rozvoj podniku

- 1882 - koupě domu s dílnou, stavba nové, moderně vybavené mydlářské dílny - 1888 - koupě voskařství - připojení výroby

svící k mydlářské činnosti

- výhodný nákup zařízení na štěpení tuků z vyhořelé továrny

- 1929 - stavba nové kotelny na úsporné topení uhelným prachem

- po smrti zakladatele přebírá vedení jeho syn s vnukem

- další zavádění mnohých zařízení, vedoucí ke zlepšení výroby

Invence

- moderní výroba parafinových a stearinových svíček

- mýdla ve speciálních dárkových baleních Reklama

- účast na tuzemských výstavách - vydávání firemního kalendáře - tzv.

„Pilnáčkův kalendář pro české hospodyňky“

Služby - - - -

Vzdělávání zaměstnanců

- - - -

Spokojenost a bezpečnost zaměstnanců

- v době hospodářské krize nebyl zmenšen počet zaměstnanců

- oceňování schopností a zkušeností - přátelská shoda zaměstnavatele a

zaměstnanců

- nízká fluktuace zaměstnanců

2.3 Zhodnocení

Všech pět srovnávaných podnikatelů mělo hodně společného, především důraz na kvalitu své produkce. Až na jednu výjimku panoval u všech velmi kladný vztah mezi vedením a zaměstnanci. Prameny uvádějí, že většina rozebíraných podnikatelů v době hospodářské krize nezmenšovala počet pracovních míst pro své zaměstnance, i přes pokles odbytu a zisků.

Podnikatelé se starali i jejich kulturní a sportovní vyžití a u všech zde uvedených podniků měli zaměstnanci o něco vyšší platy než u konkurence. Tehdejší podnikatelé, alespoň ti úspěšní, si tedy velmi dobře uvědomovali význam spokojeného zaměstnance. Jako protiváhu lze ale uvést například kuklenský strojírenský podnik Marky-Broumovský-Schulz, který později vstoupil do koncernu Škodových závodů. Tato firma měla velký význam při rozvoji strojírenského průmyslu, úspěchy na trhu veliké, ale podle knihy „Cesty hradeckých kováků“

byla tak trošku vykořisťovatelem svých zaměstnanců. Platy byly pod úrovní průměru a pracovní doby nekonečně dlouhé (12 hodin denně, v sobotu 10 hodin). Stávky byly v tomto podniku velmi časté a právě zdejší dělnictvo stálo na počátku třídního boje v Hradci Králové.

Přesto si podnik vedl po celou dobu své existence velice dobře.^[32]

Kultura podnikání koncem 19. a začátkem 20.století byla na vysoké úrovni. Továrníci se nestarali jen o své zaměstnance, ale účastnili se i veřejného života a intenzivně přispívali k rozvoji svého regionu. V době Rakouska-Uherska bylo jejich zájmem podporovat češtinu a národní hrdost. V.F.Červený byl velký vlastenec v době národního obrození a své smýšlení dával silně najevo, i když tím riskoval dobré obchodní vztahy s vojenskými sbory mocnářství.

Josef Sochor byl nefalšovaný mecenáš. Pracoval v obecním zastupitelstvu, podporoval TJ Sokol, odbornou školu textilní, daroval nemalou částku na stavbu fary Církve československé, na jeho náklad byla provedena oprava reálného gymnázia a věnoval i značný obnos na stipendia pro chudé žáky. Ing. Josef Prokop zastupoval funkci starosty města Pardubic. Byl ale příliš moderně smýšlejícím člověkem a často se setkával s nepochopením. Proto ve funkci setrval pouhé 3 roky. Prokop usiloval o podporu chudých domácností za války, chtěl zřídit veřejné ohřívárny, když byl nedostatek uhlí, především se však zasloužil o elektrifikaci Pardubic a o zdařilou přestavbu jejich centra. Josef V.B. Pilnáček byl zase starostou Hradce Králové, jako nástupce nejznámějšího hradeckého starosty Františka Ulricha. V úřadě byl dlouhých 13 let.

Lze tedy říct, že podnikání této doby se vyznačovalo kvalitní produkcí a starostí vedení o své zaměstnance. Invence ve výrobě byla obecně také značně rozšířená, stejně jako reklama a propagace podniku. Specifickým způsobem propagace byly v této době světové výstavy všemožných průmyslových odvětví a vydávání firemního tisku. Podniky se neomezovaly jen na výrobu, ale poskytovaly i doprovodné služby. Specifickou záležitostí je i tehdejší „kultura člověka“, kdy se bohatí továrníci neomezovali pouze na generování zisku a rozvoj podniku, ale značně přispívali i do veřejného života. Ze zisku svého podniku podporovali školy, kulturní život a rozvoj města. Po první světové válce se všk začal rozšiřovat úpadek morálních hodnot a objevila se spousta lidí, „… kteří dříve nic nedokázali a za svůj majetek vděčí jen cynickému vykořisťování svých spoluobčanů…“, jak napsal Ing. J.Prokop v pardubickém listu Východ. ^[29] Dá se tedy říci, že Český průmysl konce 19. a začátku 20.století byl na velmi vysoké úrovni a v ničem si nezadal s průmyslem západních zemí.

3. Srovnávací analýza se současnou situací 3.1 Kritéria analýzy

Management kvality :

Možnost získání konkurenční výhody již nelze hledat pouze v nižší ceně, ale také v kvalitě produkce. Nesleduje se pouze kvalita produktů, ale i kvalita samotné výroby a procesů.

Management environmentu:

Management environmentu je důležitý z hlediska šetrnosti podniku k životnímu prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Některé požadavky jsou dány zákonem, zejména ty co se týkají odpadů a ochrany ovzduší.

Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

Zajištění bezpečnosti práce je nejen dáno zákonem, ale je důležité z hlediska zdraví a spokojenosti vlastních zaměstnanců. Snížení úrazovosti, která hrozí zejména v průmyslových podnicích, sníží i dlouhodobé náklady na provoz podniku. Při úrazu zaměstnance a jeho domácím léčení je organizace povinna platit jeho nemocenskou péči. Při nedodržování předpisů daných zákonem hrozí i vysoké pokuty.

Management bezpečnosti informací:

Bezpečnost informací je důležitá hned z několika důvodů. Nebezpečím pro organizaci jsou různé druhy počítačových podvodů, špionáž, sabotáž nebo vandalismus, kdy jsou zdrojem škod počítačové viry, hackování nebo odepření servisních zásahů.

Integrace systémů managementu:

Požadavky jednotlivých norem se liší předmětem svého zájmu, ale struktura požadavků, postupy jejich implementace a udržování jsou si velice blízké. Pro organizaci je výhodnější řídit jednotlivé systémy managementu integrovaně, než-li každý zvlášť.

Procesní přístup:

V dnešní době nestačí snižovat náklady pouze objemem výroby, zákazníci hledají především kvalitu a každý má své specifické požadavky. Procesní přístup umožňuje podniku pružnou reakci na rozmanitá přání zákazníků, což je dnes základem konkurenční výhody.

Personální politika:

Pro správný chod a rozvoj podniku je důležité mít vzdělané, kvalifikované a spokojené zaměstnance. To vše musí zajistit kvalitní personální politika.

Reklama:

Aby si produkt (služba) našel své zákazníky a dobře se prodával, musí podnik použít správný způsob propagace. Ta musí být zaměřena na správného zákazníka na správném místě.

3.1 Analýza

Management kvality

Současný stav

- dnešním trendem je řízení kvality především dle norem ISO nebo koncepce TQM

- většinu principů TQM převzaly i normy souboru ISO 9000:2000 - základní principy Total Quality Management:

- princip orientace na zákazníka - princip vedení lidí a týmové práce - princip partnerství s dodavateli - princip rozvoje a angažovanosti lidí - princip orientace na procesy

- princip neustálého zlepšování a inovací - princip měřitelnosti výsledků

- princip odpovědnosti vůči okolí

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- důraz na kvalitu produkce byl vysoký - častá modernizace

- vysoká míra invence, vlastní patenty

- učení se novým metodám a jejich uplatňování

- kvalita výroby zajišťována především kvalifikací a vzděláváním zaměstnanců, důslednou výstupní kontrolou, pečlivostí u

rukodělných prací

Srovnání

- většina dnešních principů řízení kvality byla využívána i dříve - nevyužívalo se tolik statistických metod, ale bylo již známé

vědecké řízení výroby

- systémy řízení kvality v dnešní podobě neexistovaly, důkazem velmi kvalitní produkce byla hlavně ocenění ze světových výstav - vliv angažovanosti zaměstnanců na kvalitu byla také dobře známá,

proto se i dříve využívalo hmotných pobídek a hospodářské zainteresovanosti

- invence, neustálá modernizace výroby a dělba práce byla také samozřejmostí

Management environmentu

Současný stav

- systémový přístup k managementu environmentu - certifikace norem ISO řady 14001 (EMS)

- nařízení EMAS

- podniky se přijetím norem nebo doporučení zavazují hodnotit a zlepšovat dopad svých činností na životní prostředí

- plnění principů trvale udržitelného rozvoje

- dbá se především na ekologické nakládání s odpady, šetrnost výroby a ochranu ovzduší

- ochrana krajiny a biologické rozmanitosti, kvality života, klimatu

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- ve sledovaném období se v podnicích dopad jejich činnosti na životní prostředí neřešil, nebo alespoň to prameny neuvádějí

Srovnání

- absence sledování dopadu průmyslu na životní prostředí začátkem 20.století má několik důvodů:

- dopad v té době nebyl tak vysoký jako dnes, protože průmyslových podniků bylo daleko méně

- dříve se nepoužívalo a ani neexistovalo tolik toxických látek, jako v současnosti

- zásob uhlí a dalších fosilních paliv byl dostatek, nepředpokládala se jejich absolutní vytěžitelnost

- neexistovaly technologie, které by byly dost dobře schopné sledovat dopad průmyslové činnosti na životní prostředí

Management BOZP

Současný stav

- systémový přístup na základě HSMS (Health and Safety Management System)

- normativní doporučení OHSAS 18001, program Bezpečný podnik - většina požadavků dána zákonem, mezi ně patří:

- udržování zdravého pracovního prostředí

- právo zaměstnance odmítnout práci o které se domnívá, že by mohla ohrozit jeho zdraví nebo život

- označení nebezpečných míst a nouzových východů - pravidelné pracovní přestávky

- pořádání školení bezpečnosti práce

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- podle pramenů nebyla pracovní úrazovost vysoká - dbalo se tedy především na prevenci nehod a úrazů - pravidelné návštěvy lékaře v podniku

- úrazové pojištění zaměstnanců

Srovnání

- na bezpečnost práce se dbalo i dříve, ale ne v takové míře jako dnes - podniky se staraly o své nemocné zaměstnance nebo zaměstnance

po úrazu

- řízení bezpečnosti práce nebylo zdaleka tak komplexní jako dnes

Management bezpečnosti informací

Současný stav

- systémový přístup ISMS (Information Safety Management System) - zabezpečení informací z hlediska:

- důvěrnosti (informace jsou přístupné jen oprávněným osobám) - úplnosti (přesnost a kompletnost informací, metody zpracování) - dostupnosti (bezproblémový přístup oprávněných uživatelů i

informacím)

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- prameny neuvádějí zmínky o zabezpečení informací ve sledovaném období

Srovnání

- na přelomu 19. a 20. století nebyla bezpečnost informací aktuální vzhledem k tomu, že existovaly pouze v papírové podobě a informace jako takové nebyly tolik důležité jako dnes

- nebezpečí hrozilo pouze při jejich fyzickém poškození, ztrátě nebo krádeži

- lze se domnívat, že důležité informace byly chráněny například proti požáru nebo potopě a proti krádeži uzamykáním a přidělením

kompetencí

Integrace systémů managementu

Současný stav

- dnešním trendem je integrace jednotlivých systémů managementu - jednotlivé systémy mají hodně společných požadavků, proto je

výhodné řídit je integrovaně

- vytváření konzistentního přístupu k řešení problémů napříč jednotlivými systémy

- certifikace integrovaného systému managementu

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- prameny neuvádějí zmínky o integraci systémů managementu ve sledovaném období

Srovnání

nezabývali, protože z hlediska dnešních systémů managementu se starali pouze o kvalitu produkce a bezpečnost práce

Procesní přístup

Současný stav

- dnešním trendem je přechod od velkého množství jednoho produktu k velkému množství rozmanitých produktů (výstupů)

- zvyšování efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti činností a procesů - přechod od ekonomiky velkého měřítka k ekonomice znalostní - integrace a komprese prací, delinearizace prací, vykonávání práce

tam, kde je to nejvýhodnější, týmová práce, svázání motivace přímo s výsledkem

- orientace na zákazníka

- přidaná hodnota je brána jako stupeň splnění přání a požadavků zákazníka

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- racionalizace výroby

- plnění rozmanitých požadavků a přání

- svázání motivace s výsledkem také uplatňována

Srovnání

- především podnik V.F. Červeného lze označit jako procesní

organizaci, hlavně co se týče orientace na zákazníka a rozmanitého množství produktů

- díky vysokému podílu ruční práce plnil na objednávku nejrůznější požadavky, přicházel s vylepšeními podle toho, co si zákazníci přáli - u Sochorů zase důraz na výzkum a vývoj, racionalizaci a

zhospodárnění výroby

Personální politika

Současný stav

- příznivý způsob jednání s pracovníky - hmotné i nehmotné stimuly

- zlepšování pracovních podmínek, duševní podněty - odpovědnost, seberealizace

- kvalifikace, praxe, vzdělávání pracovníků

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- prameny hovoří vesměs o velmi spokojených zaměstnancích - hmotné pobídky, hospodářská zainteresovanost

- vzdělávací a diskusní sezení, kurzy

- pořádání sportovních a organizačních kroužků - psychotechnické testy

- starost o pracovní a sociální podmínky

Srovnání

- lze říci, že personální politika byla na stejné úrovni jako je dnes - lišil se pouze způsob jejího provádění, například vzdělávání

zaměstnanců lze dnes provádět elektronickou formou

Reklama

Současný stav

- reklama je (propagace) součástí marketingu

- důmyslné způsoby jak oslovit zákazníka, provádění výzkumů, zaměření reklamy na cílovou skupinu zákazníků - ve správný čas, na správném místě

- vše zjednodušuje internet, objevují se i nemorální způsoby propagace (např. phishing - získávání dat o zákazníkovi bez jeho vědomí a následné aplikování reklamy „ušité na míru“)

Stav na konci 19. a

začátku 20. století

- ke zviditelnění využíváno především tuzemských a světových výstav

- vydávání firemních tiskovin (katalogy, kalendáře…) - přímé oslovování zákazníků

Srovnání

- důraz na reklamu byl dříve stejně velký jako dnes, pouze se využívaly jiné prostředky, dostupné v dané době

- z dnešního pohledu lze říci, že byla využívána většina možných prostředků propagace, stejně jako dnes

______________________________________________________________________

Poznámka:

Personální politika se řadí do systému managementu kvality. Ovšem vzhledem k tomu, že o personální politice bylo v pramenech uvedeno mnoho informací, byla pro ni vyhrazena zvláštní tabulka.

Reklama není součástí obchodního procesu, ale způsob propagace na přelomu 19. a 20. století byl velmi specifický, proto bylo toto kritérium také zařazeno do srovnávací analýzy.

4. Závěr

Způsob podnikaní na konci 19. a začátku 20. století měl s tím dnešním hodně společného.

Důraz na kvalitu produkce byl u všech zkoumaných podnikatelů velmi vysoký. Díky tomu byli právě tito podnikatelé úspěšní a jejich podniky přežily světovou hospodářskou krizi bez větších ztrát. Vedení dokonce nebylo nuceno propouštět zaměstnance z důvodu snížení odbytu a platební neschopnosti. Tehdejší podniky se proslavily i díky svému přístupu k reklamě. Specifickým způsobem propagace byla kdysi účast na světových výstavách, kterých se účastnilo všech pět uvedených podnikatelů. Nutno říct, že s velkým úspěchem.

Firemní tisk byl jediný způsob, jak se dostat blíže k široké veřejnosti, když ještě neexistovaly masové komunikační prostředky, jako je dnes televize nebo internet.

Na svou dobu používali podnikatelé velmi kvalitní personální politiku. Již tehdy byl známý význam hmotných i nehmotných pobídek a vliv psychologických a sociálních faktorů na produktivitu práce. Nebylo zanedbáváno ani vzdělávání zaměstnanců a včasné získávání praxe. Ještě donedávna by se dalo říci, že personální politika začátku 20.století byla na lepší úrovni, než současná, tedy alespoň co se týče východní a střední Evropy, postižené léty komunistické normalizace.

Ač není mnoho zmínek o bezpečnosti práce a ochraně zdraví na přelomu 19. a 20. století, z pramenů vyplývá, že rozhodně nebyla zanedbávána. Co se týče procesního přístupu v tehdejší době, nelze nalézt mnoho znaků, kromě pokusů o racionalizaci výroby. Ale v době rozmachu funkčního přístupu se není čemu divit. Výjimkou byl v té době snad jen V.F.

Červený, který vyráběl široké spektrum dechových hudebních nástrojů a plnil specifické požadavky tehdejších zákazníků. Ovšem bylo to také dáno způsobem výroby dechových nástrojů, kdy v jeho podniku převažovala rukodělná práce nad strojovou výrobou. To mu ale umožňovalo pružnou reakci na přání zákazníků.

Z dnešního pohledu je velmi zajímavé tehdejší mecenášství a dodržování morálních hodnot.

To se někdy v průběhu 20.století vytratilo a jen pomalu se vrací zpět do průmyslových podniků. Kupříkladu štědrost Josefa Sochora byla obrovská. A přestože většina podniků byla rodinných jak vlastnictvím tak i vedením, nesloužily jen ve prospěch majitelů, ale ve prospěch celého podniku, tedy i zaměstnanců. Zásadně také přispívaly k rozvoji města či obce, kde působily.

Podnikání konce 19. a začátku 20.století tedy má hodně co říci i dnešku. Je chyba, že v České republice se nezkoumají tehdejší způsoby vedení podniku a upadají v zapomnění, což je proti logice. Lidstvo se vždy nejlépe poučí právě z historie. Tato analýza je jen velmi stručná a hodnotnější výsledky by jistě přinesl například rozbor několika úspěšných současných podniků a jejich srovnání s těmi historickými.

5. Seznam literatury a internetových zdrojů

[1] Kaplan, R.S.- Bortin, D.P

BALANCED SCORECARD: Strategický systém měření výkonnosti podniku Management Press, 2007

[2] Nenadál, J.- Petříková, R.- Schupeková, L.:

Systémy integrovaného managementu : IMS, Dům techniky Ostrava, 1999 [3] Veber, J. a kol.:

Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce, Management Press, 2006 [4] Nenadál, J.- Noskievičová, D.- Petříková, R.- Plura, J.- Tošenovský, J.:

Moderní systémy řízení jakosti – Quality management, Management Press, 2002 [5] Veber, J. a kol.:

Řízení jakosti a ochrana spotřebitele, Grada Publishing, 2006 [6] Duchoň, B.- Šafránková, J.:

Management – integrace tvrdých a měkkých prvků řízení, C.H.Beck, 2008 [7] Voříšek, J.:

Strategické řízení informačního systému a systémová integrace, Management Press, 2006 [8] Grasseová, M. a kol.:

Procesní řízení ve veřejném i soukromém sektoru, Computer Press, 2008

[9] www.ipodnikatel.cz: Úvod do BOZP

[10] www.bussinessinfo.cz: Klasa – značka kvality domácích potravin

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oznacovani-zbozi/klasa-znacka-kvality-domacich- potravin/1001141/17413/

[11] Mezřický, V.: Státní intervence v oblasti ochrany životního prostředí http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/31563

[12] Řepa, V.- Zámečníková, J.: Jak si stojí firmy v ČR?

http://bpr.panrepa.org/Jak_si_stoji.pdf

[13] Hřebíček, J.- Ráček, J.: Systémy integrovaného managementu http://www.fi.muni.cz/~hrebicek/ims/sim_text.doc

[14] Národní politika kvality http://www.npj.cz [15] Klasa

http://www.eklasa.cz

[16] Meziřický, V. – článek o životním prostředí na webu Českého rozhlasu http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/31563