EVROPŠTÍ MALÍŘI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZŠ

EVROPŠTÍ MALÍŘI VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ NA 1. STUPNI ZŠ

Diplomová práce

Studijní program: M7503 – Učitelství pro základní školy

Studijní obor: 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy Autor práce: Jana Bryndová

Vedoucí práce: Mgr. A. Lucrezia Škaloudová - Puchmajerová

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Akademický rok: 2012

/2Ol3

ZADANI DIPI,OMOVE PRACE

(PROJEKTU, UMĚLECKÉHO oÍt A, UMĚLECKpuo

vÝroNu)

Jméno a

příjmení:

Jana Bryndová

Osobní

číslo:

PO9OOO?47

Studijní

program:

M75O3

Učitelství

pro základní školy Studijní

obor: Učitelství

pro 1. stupeň základní školy

Název

tématu: Evropští malíři

ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ Zadávající katedra: Katedra primárního vzdělávání

Zásady pro vypracování:

Cíl:

Cílem mé diplomové práce je žákům 1. stupně ZŠ představit některé evropské malíře, jejich vybraná díla a využít jejich tvorbu ve výtvarné výchově.

Mým dalším úkolem je rozvinout osobnost dětí, jejich _smyslové vnímání a podpořit mezipřed- mětové vztahy.

Dále pak

vylžít

děl umělců jako inspiraci pro výtvarnou tvorbu žáků s využitím různých výtvarných technik.

Metody:

Motivační pracovní listy Vlastní výtvarný ^projev žáků

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování diplomové práce: tištěná

Seznam odborné literatury:

Janson _, řI., Jonsonová,

D.

Cesty malířského umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1"969.

Puchmajerová, L., Valešová,

H.

^(Jvod do

didaktiky

kresby. 2.

dopl.vyd.

Liberec:

TUL,

2008.

ISBN

978-80-7372-42t-4.

Poche,

E.,

aj. Encyklopedie českého výtvarného umění. 1. vyd. Praha:

Academia, t975.

Roeselová,

V.

Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996.

ISBN

80-902267-t.

Uhlíř, J.

Tvoříme ve

stylu

znárných

malířů.

1. vyd. Praha:

Portál,

2OO2.ISBN 80-7178-670_5

Yýzkarnný

ústav pedagogický. Rámcový vzdělávací program. 1. vyd. Praha:

Tauris, 2006.

ISBN

80-87000-02-I.

Vedoucí diplomové ^práce:

Datum zadání diplomové ^práce:

Termín odevzdání diplomové práce:

Mgr. A.

Lucrezia Škaloudová - Puchmajerová Katedra primárního vzdělávání

7. prosinc

e

2OL2 20.

dubna2Ot4

doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc.

děkan

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr.A. Lucrezii Škaloudové Puchmajerové za ochotnou pomoc, rady a odborné vedení při vypracování diplomové práce.

Anotace

V diplomové práci Evropští malíři ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ se dotýkám historických pramenů uměleckých slohů a životů vybraných malířů. Nabízím jejich umělecká díla jako inspiraci k práci ve výtvarné výchově zpracované různými výtvarnými technikami. Diplomová práce představuje několik vybraných evropských malířů a umělecké směry, ve kterých tvořili. Poukazuje na umělecké směry v časovém vývoji. Vymezuje současné pojetí výtvarné výchovy dle RVP.

Podporuje nevýukové složky výchovně vzdělávacího procesu a dotýká se průřezových témat. Snaží se o rozvoj smyslového vnímání a celkový rozvoj osobnosti žáka. Každý umělecký směr je doplněn metodickými listy. Výstupem těchto listů je samotná výtvarná tvorba a výtvarný projev žáků ve vybrané třídě získaný během realizace.

Klíčová slova:

malíři, výtvarné techniky, umělecké slohy, výtvarná výchova, tvorba, realizace, vyjádření

Annotation

In this diploma thesis European painters in Art Education at Primary school I touch the historical sources of artistic styles and live sof the selected painters. I offer their works as an inspiration for using them in Art Education by various techniques. The diploma thesis introduces selected European painters and artistic styles in which they created. It defines current conception of Art Education according to the Framework Education Programme for Elementary Education. It supports the noneducational parts of the educational process and touches the Cross-Curricular Subjects. It tries to develop the sensory perception and the global development of the pupil´s personality. Each artistic style is completed by the methodology. The final artistic works and the creative expression of the pupils in the selected class obtained during the realization is the output of the methodology.

Key words:

painters, art techniques, styles, Art Education, creation, realization, expression

Obsah diplomové práce

1 Úvod...10

2 Výtvarná výchova na základní škole...11

3 Realizace diplomové práce...14

3.1 Stručný přehled praktické části...16

4 Umělecké slohy a jejich praktické využití...17

4.1 Impresionismus...17

4.1.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců...20

4.1.2 Představitel impresionistického umění – Claude Monet...21

4.1.2.1 Ukázka děl z umělcovy tvorby...22

4.1.2.2 Metodický list č. 1, č. 2...23

4.1.3 Představitel impresionistického umění – Antonín Slavíček...28

4.1.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...29

4.1.3.2 Metodický list č. 3...30

4.2 Secese...32

4.2.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců...35

4.2.2 Představitel secesního umění – Gustav Klimt...36

4.2.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...37

4.2.2.2 Metodický list č. 4, č. 5, č. 6...38

4.2.3 Představitel secesního umění – Alfons Mucha...45

4.2.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...46

4.2.3.2 Metodický list č. 7, č. 8...47

4.3 Kubismus...51

4.3.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců...54

4.3.2 Představitel kubistického umění – Pablo Picasso...55

4.3.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...56

4.3.2.2 Metodický list č. 9, č. 10, č. 11...57

4.3.3 Představitel kubistického umění – Josef Čapek...64

4.3.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...65

4.3.3.2 Metodický list č. 12...66

4.4 Surrealismus...69

4.4.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců...71

4.4.2 Představitel surrealistického umění – Salvador Dalí...72

4.4.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...73

4.4.2.2 Metodický list č. 13, č. 14...74

4.4.3 Představitelka surrealistického umění – Toyen (Marie Čermínová)...77

4.4.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby...79

4.4.3.2 Metodický list č. 15...80

5 Závěr...83

6 Seznam použité literatury...85

7 Obrazové přílohy...90

Seznam ilustrací

Ilustrace 1: Claude Monet...21

Ilustrace 2: Imprese, východ slunce...22

Ilustrace 3: Dáma se slunečníkem...22

Ilustrace 4: Lekníny...23

Ilustrace 5: Antonín Slavíček...28

Ilustrace 6: Červnový den...29

Ilustrace 7: U nás v Kameničkách...30

Ilustrace 8: Gustav Klimt...36

Ilustrace 9: Polibek...37

Ilustrace 10: Hygieia – detail Lékařství...37

Ilustrace 11: Alfons Mucha...45

Ilustrace 12: Jarní probuzení ve Středozemí...46

Ilustrace 13: Plamínek naděje (J. A. Komenský)...47

Ilustrace 14: Pablo Picasso...55

Ilustrace 15: Avignonské slečny...56

Ilustrace 16: Guernica...57

Ilustrace 17: Josef Čapek...64

Ilustrace 18: Dva kluci s míčem...66

Ilustrace 19: Salvador Dalí...72

Ilustrace 20: Neodbytnost paměti...73

Ilustrace 21: Tvář Mae Westové...73

Ilustrace 22: Toyen (Marie Čermínová)...77

Ilustrace 23: Střelnice...79

Ilustrace 24: Ex libris...79

Seznam použitých zkratek

atd. – a tak dále např. – například tj. – to jest tzv. – takzvaný

1 Úvod

Umění, respektive výtvarné umění, provází lidské dějiny už od dob pradávných. Od narození, po celý život člověka, nás všechny výtvarné umění provází, ovlivňuje, vede ke spoustě otázkám, přemýšlení, je nedílnou součástí nás všech. Umění nám předává spoustu rolí a významů. Informuje nás, předává nám autorovo sdělení, poselství a někdy přetrvává po celá dlouhá staletí. Já sama osobně bych chtěla důležitost a krásu tohoto umění předat – poslat dál. Proto jsem si jako téma své diplomové práce vybrala – Evropští malíři ve výtvarné výchově.

V této práci bych chtěla žákům představit významné evropské malíře. Umělce představím v jeho biografii a díle. Podstatné pro mou práci je nevytrhnout malíře z uměleckých směrů – slohů, proto bych před samotným představováním prošla umělecký sloh jako takový – celistvý, se všemi jeho odkazy (sochařství, stavby, architektura, literatura, písemnictví). Nechtěla bych se ale zaměřit jen např. na sochařství a architekturu, ale mým cílem je žákům představit dobu, život lidí, způsoby chování, historické okolnosti, které se podepsaly v dílech samotných autorů nebo jsou jimi ovlivňovány. Pocity, vnímání skutečnosti, nesouhlas s něčím, svou citlivost do své malby vymalovali stejně tak jako se literáti ve svých dílech vypsali. Cítím tedy dílo jako rukopis jejich doby. Chtěla bych rozvinout znalosti z oblasti českého jazyka a literatury, vlastivědy (doby lidských dějin), hudební výchovy (ukázky písní, děl charak. pro určitá období), přírodovědy (krajinářství).

Chtěla bych také podpořit nevýukové složky výchovně vzdělávacího procesu jako je estetická, dramatická výchova a dotknout se průřezových témat jako je osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova a výchova mediální.

Důležitost v mé práci přikládám tomu, aby žáci poznali umění co nejvíce smysly – zrakem, sluchem, hmatem a třeba i vůní. Budu se snažit o rozvoj smyslového vnímání.

Za nejdůležitější prvek mé práce pokládám vlastní tvorbu žáků. Chtěla bych, aby do svých děl přenesli své pocity, touhy, poznané i nepoznané a tajemné, aby do svých prací přinesli i něco nového a originálního. Při samotném tvoření se žáci budou držet získaných informací. Naším úkolem není umělce jen kopírovat, ale vlastní tvorbou se jim i přiblížit.

K této práci využiji škálu odborné literatury, abych se sama novému naučila a mohla pak předávat umění dál, další generaci.

Při propojení všech částí práce bych se chtěla podílet na celkovém rozvoji dětské osobnosti, rozvinout dětskou fantazii, podpořit úspěšnost, naučit žáky hodnotit ostatní, umět je pochválit,

2 Výtvarná výchova na základní škole

Výtvarná výchova tvoří spolu s výchovou hudební vzdělávací oblast Umění a kultura.

Ta umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží velmi důležitou součást lidské existence – umění a kulturu. Žák vnímá kulturu jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat proměny historických zkušeností, v nichž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenského bytí i jako součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění pak vnímá jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají zprávy o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné propojenosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. (RVP 2005).

„Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.

Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.“ (RVP 2005, s. 64).

Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou velmi důležitým nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a vysvětlení vychází zejména z porovnávání dosavadních a aktuálních zkušeností žáka a umožňují mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, vytváří kladný vztah ke kulturním hodnotám, přináší umělecké poznávání světa a rozvíjí schopnosti vnímání uměleckých děl v historických souvislostech. U žáků dochází k rozvoji tvořivosti a estetického cítění a k utváření kladného vztahu ke kulturním hodnotám v současné i minulé době. (RVP 2005)

„V etapě základního vzdělání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích.“ (RVP 2005, s. 65).

„Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování vedeme žáka v k odvaze a chuti uplatnit jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

Obsahem „Rozvíjení smyslové citlivosti“ jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření.“(RVP 2005, s. 65).

Obsahem „Uplatňování subjektivity“ jsou činnosti, které vedou žáka k tomu, aby si uvědomil a uplatnil vlastní zkušenosti při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. (RVP 2005).

„Obsahem „Ověřování komunikačních účinků“ jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií.“ (RVP 2005, s. 65).

Žáci si osvojují pracovní návyky, základní výtvarné techniky a postupy, pomocí kterých se mohou výtvarně vyjádřit na dané téma. Konkrétní činnosti podporují jejich orientaci na ploše i v prostoru. Zdůrazňujeme celkový pohled na danou problematiku, využíváme mezipředmětových vazeb, vztahů k přírodě a lidské společnosti v různých etapách jejího vývoje. Žáci jsou vedeni ke kladnému vztahu ke kulturnímu bohatství své vlasti, pomáháme jim vytvářet si vztah k umění prostřednictvím návštěv kulturních center (muzeí, galerií, divadel, filmových produkcí,..). Při individuálních činnostech se dostává žákovi prostoru pro vyjádření vlastního názoru, jeho obhajobě a také sebehodnocení své práce. Při kolektivních činnostech je kladen důraz na pozitivní atmosféru v pracovním týmu, spolupráci při řešení společného úkolu a vzájemné respektování práce ostatních.

Ve vyučovacím procesu výtvarné výchovy pracujeme s výchovnými a vzdělávacími strategiemi, které utváří klíčové kompetence. V kompetenci k učení umožňujeme žákům realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich samostatnost a také tvořivost. Vedeme je také k sebehodnocení a motivujeme k účasti na výtvarných soutěžích. V kompetenci komunikativní realizujeme výstavy a vystoupení žáků na školní akademii, rozvíjíme kulturu projevu a vystupování. Nebát se problémů a učit se jim předcházet je kompetencí k řešení problémů. Pomáháme žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti, vytváříme a rozvíjíme u žáků správné pracovní návyky, vedeme je k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení, dodržování pravidel. Toto je kompetence k učení. Poslední je pak sociální a personální, ve které u žáků rozvíjíme schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní i druhých, budujeme pozitivní školní a třídní klima. Připravujeme žáky

jako svobodné a zodpovědné osobnosti, které uplatňují svá práva a plní si své povinnosti. Pěstujeme v žácích kulturu a tvořivost, usilujeme o jejich aktivní zapojení do kulturního dění. Žákům pomáháme s poznáním různých kulturních tradic a historického dění, pěstujeme v nich potřebu toto vše chránit a vážit si všeho. (RVP 2005).

3 Realizace diplomové práce

Diplomová práce pod názvem Evropští malíři ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ je určena pro žáky 5. tříd. V hodinách vlastivědy žáci probírají historické úseky českých i evropských dějin.

V pátém ročníku se žáci seznamují s významnými událostmi nových dějin. Tato část začíná dobou pobělohorskou a uzavírá ji kapitola o vzniku České republiky. (Vlastivěda 5, Významné události nových českých dějin, nakladatelství Nová škola). Pro mou diplomovou práci jsem si vybrala právě období, která jsou pestrá nejen v dějinách, ale i v uměleckých směrech – výrazu vyjádření. Protože žáci poznají mnohé už ve vlastivědě, podpořím a rozvinu mezipředmětové vztahy a využiji znalostí pro uskutečnění diplomové práce. Vlastivědné události se přenesou do výtvarné výchovy.

Pro mou práci jsem si vybrala čtyři umělecké směry. Každý je jedinečný, sled událostí navazuje na sebe, ale každý z nich nabízí, vyjadřuje něco úplně jiného. Směry jsou velmi pestré na výtvarnou techniku, na způsob autorova vyjádření, na barevné a kompoziční vyjádření. Pro výtvarné zpracování se v každém období nabízejí jiné náměty. Impresi zachycující dojmy vystřídala dekorativní secese a geometrický kubismus přešel ve snový surrealismus. V historických událostech přecházel jeden směr ve druhý. Žáci budou tvořit pokaždé něco nového, jiného a jinou technikou, a právě proto jsem si je pro svou práci vybrala.

Tématem mé práce jsou evropští malíři ve výtvarném umění. Český národ nikdy v žádných oblastech nezaostával za ostatními. Naopak. Vždy jsme měli Evropě i světu co nabídnout. Češi přinášeli pro svůj národ v mnoha oblastech mnoho úspěchů, a tak upevňovali vlasteneckého ducha.

V našich dějinách bylo mnoho osobností, které se významně podepsaly v oblasti kulturní, umělecké, politické,.. Někteří zanechali kulturní památky, které proslavily celou zemi i ve světě.

A právě proto, že máme ostatním co nabídnout, našla jsem ve svých metodických listech místo i pro významné české umělce. Tím propojím vlastivědnou část – české a evropské dějiny – s výtvarnou částí – čeští a evropští malíři.

Diplomovou práci jsem k realizaci nabídla ZŠ a MŠ Dolní Poustevna, která se nachází ve Šluknovském výběžku. Základní škola je plnotřídní škola, do které v současné době dochází 156 žáků. Je určena nejen dětem z Dolní Poustevny, ale i dětem z okolních obcí – Horní Poustevny, Lobendavy, Karlína a Lipové. Součástí je mateřská škola, školní družina, školní jídelna. Škola má tři samostatné objekty. Budova 1. stupně má 5 kmenových tříd vybavené počítačem, klavírem a výškově nastavitelným nábytkem. V objektu školy se nachází učebna s interaktivní tabulí, odborná počítačová učebna, dvě školní družiny, malá tělocvična, školní jídelna s kuchyní a šatny.

Výuka ve všech ročnících se řídí vlastním Školním vzdělávacím programem, který škola zpracovala podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. (zsdpou 2014). Do pátého ročníku, ve kterém bude praktická část uskutečňována, dochází 22 žáků (12 chlapců a 10 děvčat). V této třídě jsou dva žáci s individuálním vzdělávacím programem. Vzdělávací výsledky žáků jsou průměrné a více než polovině výborné. Tři žáci prospívají s podprůměrným prospěchem. Třída se potýká spíše s problémy kázeňskými – při vyučování vykřikují, povídají si, odmlouvají. Tento problém se přisuzuje změně třídní učitelky na začátku 4. ročníku. Žáci jsou citliví, vnímaví, se zájmem o poznání nového.

5. ročník má na škole podle ŠVP dvouhodinovou dotaci výtvarné výchovy. Ty se učí vždy spojené jako dvouhodinové bloky. Většina listů je navržena pro tuto časovou dotaci. Převážná část samotné tvorby bude probíhat v prostorách školy – ve školní třídě. V případě, že realizace metodického listu vyžaduje více vyučovacích hodin nebo bude probíhat mimo školní prostory, bude tento list o tuto informaci doplněn.

V metodických listech je u mezipředmětových vztahů předmětu vlastivěda doplněn název kapitoly pro dané období a váže se k němu i obsah metodického listu. Některé listy jsou také doplněny o didaktický materiál.

3.1 Stručný přehled praktické části

Umělecký směr Vybraní představitelé

Název

metodického listu Učivo Výtvarná

technika Impresionismus Claude Monet Barevné opojení

přírody tvorba v plenéru kresba suchým pastelem Hladina posetá

lekníny květiny na vodní

hladině malba

Antonín Slavíček Pohlednice

z Dolní Poustevny výsek krajiny domalovaná koláž

Secese Gustav Klimt Papírové kouzlení origami prostorová tvorba

Klimtova dáma portrét ženy koláž Klobouk pro mou

maminku

dekorace klobouku

malba s dotiskem netradičních materiálů Alfons Mucha Mé místo v knížce Ex-libris rezerváž zmizíkem Poštovní známka návrh poštovní

známky detailní kresba

Kubismus Pablo Picasso Africká maska portrét africké

masky kašírování

Modromodrá ilustrace k textu práce s valérem Má rodina kompozice postav koláž, koláž

z frotáže Josef Čapek Kubistický

předmět geometrické tvary kresba Surrealismus Salvador Dalí Pohled z okna

mého pokoje kompozice prvků koláž

Stroj představ hra s představou kresba, koláž

Toyen Návštěva z

vesmíru figura

mimozemšťana monotyp doplněný kresbou

4 Umělecké slohy a jejich praktické využití 4.1 Impresionismus

Krátce před rokem 1870 se zrodil impresionismus, který představoval v dějinách malířství rozhodující zvrat.

Tento umělecký směr vznikl ve Francii a byl pojmenován podle slavného Monetova obrazu Impression, soleil levant (Dojem, vycházející slunce). Nový přístup k malbě byl vykládán jako program vycházející ze společné estetiky, z nauky související s výzkumem světla a rozborem slunečního spektra. Byla to nová technika, která představovala kladení barevných skvrn vedle sebe, a tím vytvářela jakési předivo čistých tónů. Skvrnky barvy se nanášely na plátno rychlými, drobnými tahy štětce. Tyto barevné skvrny se staly nejdůležitějším vyjadřovacím prostředkem a lidské oko je vnímalo jako chvějící se plochu barevného světla. Malíři soustřeďovali svou pozornost na zachycení okamžiku světla a zářivosti přírody. Kladli důraz na okamžitost – zachytit svět v momentální náladě. Šlo tedy především o zachycení okamžitých smyslových vjemů, dojmů a pocitů. (Pijoan 1981, str. 267-268).

Hlavními tématy impresionistů byly různé podoby krajiny, města a přírody zachycované v různých ročních období. Častým námětem jejich děl byly také zahrady s lidmi, kteří zde trávili svůj volný čas nebo se věnovali různým lehčím aktivitám. Tento směr opustil tradice akademické ateliérové tvorby a přešel k malbě v plenéru – v přírodě přímo před krajinným motivem.

Náměty, které si impresionističtí malíři vybírali, způsob, jakým je malovali a význam, jaký v nich připisovali světlu a barvě, pocházely z tvorby anglického krajináře Johna Constabla a barbizonských malířů. (Lynton 1981, str. 48).

Tento anglický umělec maluje první olejové náčrty v plenéru kolem roku 1810. Předchůdci impresionismu byli také malíři krajináři, malíři Barbizonské školy vedení malířem Théodorem Rousseaem. Barbizonští se soustředili především o zachycení světla, které se měnilo v souvislosti na čase a ročním období. (Největší malíři č. 2 2000, str. 28).

U zrodu tohoto uměleckého směru stál také francouzský malíř Eduard Manet, který otevřel cestu mladým umělcům a příznivcům nové štětcové techniky.

Představitelé světového impresionismu:

Claude Monet

Pierre-Auguste Renoir Camille Pissarro

Alfred Sisley a Paul Cézanne Představitelé českého impresionismu:

Antonín Slavíček Antonín Hudeček Václav Radimský František Kaván

Impresionismus se nejvíce projevil v malířství, menší částí v sochařství. Postupně ovšem pronikl i do hudby a poezie.

V sochařství převládala měkká modelace a živá hra světel a stínů. Pevný povrch tvarů členily drobné prohlubně a výstupky.

Vůdčím duchem impresionistického sochařství byl francouzský umělec Auguste Rodin. Jeho sochařská práce byla inspirována antickou tradicí. Soustřeďoval se hlavně na problém lidské postavy. Vytvářel torza, postavy bez končetin a hlav (Lynton 1981, str. 71). Vytvořil řadu bust, pomníků a velkých kompozic např. bronzové sousoší Měšťané z Calais. Mezi velké Rodinovo dílo z roku 1878 patří bronzová socha – Sv. Jan Křtitel. (Pijoan 1981, str. 296).

Impresionismus v literatuře se uplatnil v oboru čisté lyriky, a to především lyriky přírodní.

Především se popisovaly nálady a emoce. (Forst, aj. 1994, str. 140)

Zmiňovaný umělecký směr je podstatně spjat s tvorbou českých spisovatelů Antonína Sovy a Fráni Šrámka. Básník a prozaik Antonín Sova naplnil nejvýrazněji záměry, možnosti a cíle českého básnického impresionismu. (Forst aj. 1994, str. 142). Popisované okamžiky, prchavé vjemy a dojmy a impresionistické líčení citové atmosféry byly důležitými rysy i v literární tvorbě Fráni Šrámka, které se objevily v jeho básnických sbírkách, divadelních hrách a např. v románu Stříbrný vítr. (Šrámek 2014).

Do hudebního umění přinesl impresionismus nové harmonické prostředky a formová řešení (např. uvolnění harmonie, osamostatnění hlasů, zachycení smyslových, přírodních a náladových dojmů a pocitů, složité a rozmanitě měněné akordy). (Impresionismus 2014).

Impresionismus v hudbě zrušil nebo alespoň znejasnil pravidlo formálního členění skladeb stejně jako v malířství rušil perspektivu. (Impresionismus v hudbě 2014).

Za přední představitele a tvůrce hudebního impresionismu byli považováni např. Claude Debussy – přední francouzský skladatel klavírních a komorních hudebních děl a český hudební skladatel, pedagog a klavírista Vítězslav Novák. (Impresionismus v hudbě 2014)

4.1.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců

Konec 1. pol. 19. století – začátek 20. století

a) z oblasti politické • nespokojenost s Habsburky – volání po národní svobodě, uzákonění rovnosti všech lidí a zrušení roboty

• vznik Rakouska-Uherska, rozmach českého národa v oblasti školství, povinná osmiletá školní docházka, rozvoj gramotnosti (Čapka 2005, str. 28-32).

• v roce 1914 vypukla 1. světová válka

• roku 1918 vzniká Československá republika b) z oblasti společenského

života • ve společnosti se začaly prosazovat ženy

• rozmach spolkového života – návštěvy divadel a kaváren, byly zakládány čtenářské, divadelní a tělovýchovné spolky – Sokol, změnil se i způsob oblékání (Čapka 2005, str. 31-32).

• v řeckých Athénách byly obnoveny olympijské hry c) z oblasti hospodářského

rozkvětu • byl patentován telefon – zrodil se svět moderní komunikace

• české země se staly centrem průmyslové výroby v Rakousku, rozmach textilního, strojírenského, hutního a chemického průmyslu, nejznámější český strojírenský závod – Škodovy závody v Plzni (Čapka 2005, str.30).

d) z oblasti přírodních věd

a lékařství • chemik Pasteur objevil vakcínu proti sněti slezinné a vzteklině

• profesor fyziky W. C. Röntgen objevil novou formu záření – rentgenové záření (Harenberg 1992, str. 806).

• britský vědec Charles Darwin rozvinul hypotézu, podle které mají všechny druhy živočichů, včetně člověka stejný původ a rozšířily se až vývojem (Harenberg 1992, str. 743).

• začala nová epocha sdělovací techniky – telegrafická komunikace Morseovou abecedou

• americký vynálezce Thomas Alva Edison vynalezl fonograf a žárovku, spolupracoval na vynálezu filmové promítačky (Harenberg 1992, str. 777).

• F. Křižík – vynálezce obloukové lampy, uvedl do provozu první elektrickou dráhu v Praze

• cesta k podvědomí – myšlenky S. Freuda zahájily revoluci v představách o lidské psychologii a sexualitě (Harenberg 1992, str. 810).

• Einsteinova teorie relativity změnila představy o prostoru a čase

e) z oblasti umění

a literatury • zrodila se nová generace českých básníků a spisovatelů – A.

Jirásek, J. Neruda, S. Čech, J. V. Sládek, hudebních skladatelů – B. Smetana a A. Dvořák

• světovou literaturu proslavili – A. Dumas, H. Ch. Andersen, M.

Twain, J. Verne a J. F. Cooper (z přednášek Dr. Bednářové).

4.1.2 Představitel impresionistického umění – Claude Monet

➢ Claude Monet bývá často označován jako nejimpresionističtější z impresionistů

➢ Monet je nazýván otcem moderního malířství

http://cs.wikipedia.org/wiki/Claude_Monet

Umělec se narodil 14. listopadu 1840, žil s rodiči v Le Havru, kde kolem ústí Seiny vytvořil své první obrazy. Studoval na soukromé škole Académie Suisse, zde se setkal s Camilem Pissarrem.

Poté odešel do Alžíru na vojnu, kde na něj zapůsobila barvitá příroda ztápějící se v africkém slunci.

Po návratu studoval v ateliéru malíře Gleyra, setkal se zde s Renoirem, Sisleyem, Bazillem. Umělci měli společné zájmy, malovali v plenéru. Tvořili díla pro Salón. (Krsek 1982, str. 7-8).

V roce 1865 triumfoval na Salónu dvěma obrazy: krajinomalbou a portrétem Camille, od té doby známým jako Dáma v zelených šatech. (Největší malíři č. 2 2000, str. 4). Monet se v Londýně setkal s Pissarrem, Sisleyem a Daubignym. Maluje obrazy s krajinou kolem Temže a v Hyde Parku.

(Krsek 1982). První výstavu obrazů zorganizovali v roce 1874. Obrazům se ale veřejnost a kritici vysmívají, mimo jiné i Monetově dílu Imprese: Východ slunce, které se stane určitým manifestem impresionismu. Podle titulu obrazu „Impresion“ se bude nazývat nový směr malířství. (Největší malíři č. 2 2000, str. 5).

V roce 1876-77 vytvořil Monet sérii obrazů Nádraží Saint- Lazare. O tři roky později koupil dům v Giverny, kolem nějž zřídil park s proslulým leknínovým bazénem. Také maluje sérii obrazů věnovaných několika námětům pozorovaným za různého osvětlení, v různých denních dobách – Topoly na břehu Epte a významné varianty průčelí katedrály v Rouenu. V Leknínech, které Monet

Ilustrace 1: Claude Monet

K AL E N D Á R I U M 1840 – v Paříži se narodil Claude Monet

1856 – první prezentace kreseb na výstavě v Rouen 1857 – první prezentace obrazů na výstavě v Le Havru 1861 – nástup do vojenské služby

1862 – setkává se s Renoirem, Sisleyem a Bazillem

1865 – účastní se Salónu, pozornost vzbuzuje obraz Dáma v zelených šatech 1867 – porota Salónu odmítá jeho obrazy

1874 – první výstava impresionistů 1888 – výstava impresionistů v USA

1926 – Claude Monet umírá (Největší malíři č. 2 2000, str. 3-7)

koncem života věnoval státu a které jsou dodnes vystaveny v pařížské Oranžérii, a ve studiích, jež se váže k tomuto mimořádnému cyklu, dosáhl impresionismus svého rozvoje.

Claude Monet zemřel 5. prosince roku 1926. (Krsek 1982, str. 70-74).

4.1.2.1 Ukázka děl z umělcovy tvorby

Tento obraz se měl původně jmenovat Marine (Moře). V poslední chvíli se Monet rozhodl pro nový název obrazu: Imprese: Východ slunce. Byl namalován

v roce 1873 v Le Havru z okna hotelu. V dálce jsou zachycené siluety lodí osvětlené slunečními paprsky pronikajícími skrze ranní mlhu a kouřící komíny. V popředí na nepatrně zčeřené vodě plují tři malé loďky s veslaři. Od tohoto názvu obrazu Imprese – dojem, pocit byl odvozen nový umělecký směr impresionismus.(Největší malíři č. 2 2000, str. 12)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Imprese,_v%C3%BDchod_slunce

Na obraze je namalována jeho žena Camille a jeho malý syn Jean. Představuje mladou ženu kráčející přes větrem rozvlněnou louku. Závany větru malíř představuje ve tvaru mraků, záhybech šatů a v rozevlátém šátku. (Největší malíři č. 2 2000, str. 18).

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Claude_Monet_011.jpg?uselang=cs

Ilustrace 2: Imprese, východ slunce

Ilustrace 3: Dáma se slunečníkem

Monet nejraději pozoroval rybníky s vodními liliemi, všímal si růžových a zelených odlesků na nehybné hladině, odstínů leknínů a zrcadlení stromů a oblak. Monumentální sérii Leknínů namaloval v hangáru postaveném speciálně za tímto účelem. Monet toto dílo věnuje své zemi, památce první světové války. (Největší malíři č. 2 2000, str. 26)

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Monet,_Claude_-_Water_Lilies_(Nymph%C3%A9as)_-_Google_Art_Project.jpg?uselang=cs

4.1.2.2 Metodický list č. 1, č. 2

Metodický list č. 1 Barevné opojení přírody

Vzdělávací cíl: žák dokáže rozvíjet kladný citový vztah k výtvarnému umění, rozvíjet vlastní umělecké schopnosti a dovednosti, rozvíjet svůj výtvarný projev, ve výtvarných pracích dokáže zachycovat realitu okolního světa a rozvíjet své pozorovací schopnosti, vnímání a cítění krásy

Očekávaný výstup: vyhledává a používá vhodných barev k vyjádření přírody, nalézá vhodné prostředky k výtvarnému vyjádření na základě vizuálního vnímání a uplatňuje je plošné tvorbě, porovnává vlastní pojetí s pojetím převzatým a inspiruje se jím, rozpoznává světlé a tmavé plochy

Mezipředmětové vztahy – VL – Národní obrození Učivo: tvorba v plenéru

Místo: v okolí školy, v přírodě

Výtvarný námět: žák maluje v přírodě vybraný výsek krajiny (viz. příloha 7.1) Vztah k výtvarné kultuře: impresionismus – krajinomalba

Výtvarné techniky: kresba suchým pastelem

Pomůcky a materiál: bílý papír, pracovní papíry, barevné suché pastely, hadřík, ukázky děl Clauda Moneta

Ilustrace 4: Lekníny

Úvod hodiny – aktivizační činnost – v reprodukcích Monetových obrazů si všímáme způsobu zobrazení světla v přírodě, barevného řešení, odstínů barev a kompozičního řešení. Povídáme si o malování v přírodě. Venku si všímáme dynamických prvků (mraky, slunce, stromy, modelace terénu atd.) Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.

Připomeneme si typy krajin a určíme typ krajiny v našem regionu.

Žákům vysvětlíme, co je skica, proč se před započetím díla malíř věnuje prvotnímu náčrtku a jak má náčrt vypadat.

Fotografie z průběhu hodiny výtvarné výchovy

Hlavní část hodiny

Vysvětlení postupu:

1. žáci se na vybraném místě v přírodě nebo okolí školy rozhlíží, vybírají námět pro svou výtvarnou práci a zobrazují zvolený výsek krajiny

2. na pracovní papír si zaznamenávají jednoduché prvotní návrhy – skicy

3. po prvotních záznamech žák přistupuje ke kresbě suchým pastelem, pomocí vybraných barev a jejich tmavých a světlých odstínů vyznačuje světelnou skladbu obrazu, žák se nezabývá detaily, důležitý je celkový dojem a barevná kompozice

Reflexe: Bylo pro vás těžké výtvarně vyjádřit členitost krajiny? Myslíte si, že vám prvopočáteční rychlé záznamy pomohly při vlastní tvorbě? Jaké barvy jste nejčastěji používali a míchali dohromady? Cítili jste se při vlastní tvorbě jako opravdoví malíři?

Vlastní hodnocení:

V úvodu hodiny jsme si prohlédli obrázky malíře Clauda Moneta. Povídali jsme si o tvorbě v plenéru a pozorovali jsme v krajině dynamické prvky – listnaté keře a stromy, louky plné pampelišek, uschlé stromy, nebe s mraky, kopce. Potom jsem žákům vysvětlila, co je to skica – jaký má význam, jak vzniká. Žáci se posadili na louku a připravili si potřebné pomůcky. Každý si vybral určitý úsek pohledu na Dolní Poustevnu, a v určitém čase se snažil zachytit nejdůležitější body, které vidí – žák se je snažil načrtnout, vytvořit tak prvotinu, skicu. Místa si vyměnili a zkusili si vytvořit ještě jednu skicu. Protože už věděli, jak mají pracovat, byla druhá skica lépe provedená, žáci byli sami se svým výsledkem mnohem spokojenější. Žáci si tak sami udělali představu o tom, co by na jejich výsledné práci mělo být. Práce byla dopředu promyšlená, na papíře zachycená. Nyní si každý vybral místo (pohled na krajinu kolem Dolní Poustevny), které se mu líbilo. Žáci pracovali v malých skupinkách, seděli na louce a teď už pracovali suchými pastely. První tahy na papíře byly nejisté, ale s přibívající barvou a krajinou, která se na papíře začala objevovat, získávali žáci větší jistotu a radost z toho, že se jim práce daří a líbí. Nebáli se pracovat s barvou, neměli problémy s rozvržením krajiny v prostoru, dobře znázornili to, co je daleko a to, co je blízko, dobře naznačovali stromy, které tvořily kopcovitý terén. V něm pak dobře barevně rozlišili stromy jehličnaté a listnaté. Někteří do své práce zakreslili i lidské výtvory. Vše kreslili bez detailů, jen naznačovali, tušili, co vidí, jak krajinu vnímají. Protože každý vnímal plenér jinak, vznikly práce zcela individuální, originální, velmi zdařilé. Při samotné tvorbě žáci projevovali radost z malování v plenéru, velmi se jim líbila práce se suchým pastelem – stínování. Žáci byli sami spokojeni s tím, jak pěkně a podle svých slov také dobře práci zvládli. Nevěřili tomu, že by něco takového dokázali nakreslit. Nikdy předtím v plenéru suchým pastelem nepracovali. Výtvarné tvoření podle metodického listu Barevné opojení přírody hodnotím jako velmi dobré.

Metodický list č. 2 Hladina posetá lekníny

Vzdělávací cíl: žák dokáže volit vhodné barvy a pracovat s nimi, bude umět výtvarně vyjádřit pohyb, směr, dojem světla a stínu, dokáže rozvíjet své pozorovací schopnosti, vnímání a cítění krásy, rozvíjet svou plošnou představivost

Očekávaný výstup: žák nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření na základě zrakového vnímání, které uplatňuje v plošné tvorbě a její barevnosti (světlostní poměry), seznamuje se s některými díly známých malířů a je jimi při výtvarném vyjadřování inspirován

Mezipředmětové vztahy – VL – Revoluční rok 1848 Učivo:květiny na vodní hladině

Výtvarný námět: žák temperovými barvami a krátkými tahy štětce maluje lekníny na vodní hladině (viz. příloha 7.2)

Vztah k výtvarné kultuře: impresionismus Výtvarné techniky: malba

Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A4, temperové barvy, štětce, kelímek s vodou, ukázky děl Clauda Moneta

Úvod hodiny – aktivizační činnost – při prohlížení reprodukcí obrazů Moneta si všímáme způsobů zachycení podoby přírody a lidských bytostí, pozorujeme nánosy barvy. Zaměříme se na reprodukci obrazů s lekníny a sledujeme barevnou a světelnou kompozici. Všímáme si dynamických prvků, jako jsou lekníny, vlnky na hladině, vrby a rákos na břehu jezírka.

Fotografie z průběhu hodiny výtvarné výchovy

Hlavní část hodiny

Vysvětlení postupu:

1. žáci si připraví modrý podklad pro malbu vodní hladiny a leknínů: vytvoří si jemnou konzistenci smícháním modré temperové barvy s vodou a pokryjí celou plochu papíru krátkými pohyby štětce

2. po zaschnutí podkladu nanáší různé odstíny modré barvy krátkými tahy štětce pro vytvoření vodní hladiny, nyní už barvu s vodou neředí, směrem tahu štětce žáci vyjadřují pohyb povrchu hladiny – vlnky

3. při zobrazování ostatních dynamických prvků (zmiňované v úvodní části) používají žáci jiné barvy charakterizující dané prvky, žáci dbají na směr krátkého tahu štětce

4. na závěr bílou temperou s použitím slabého štětce zesvětlují místa pro vytvoření dojmu odrazu světla na vodní hladině nebo větvích vrby

Reflexe: Povídáme si o technice, kterou žáci tvořili.

Vlastní hodnocení:

V úvodu hodiny jsme si prohlédli obrázky s díly Clauda Moneta. Všímali jsme si způsobu jeho malby, toho, jak tvořil, co maloval, povídali jsme si o impresionismu. Pro žáky bylo vše nové, všimla jsem si, že si nejsou úplně jisti tím, jestli dokáží hladinu s lekníny manalovat (bez vody, jemnými tahy štetce). První část práce se žákům velmi povedla, také se jim práce líbila a opadla z nich nejistota. Smícháním modré temperové barvy s vodou pokryli jemnými tahy štětce celou plochu papíru. Některým žákům jsem ukázala, jak mají pracovat, někteří si s tahy poradili hned.

Když jim práce zaschly, vzájemně si je ukazovali a snad se i chlubili tím, kdo má jakou hladinu.

Studovali také viditelnost tahů štětce, z čeho jsem měla radost. Po zaschnutí žáci pracovali s modrou barvou, tentokrát už ale bez barvy. To už byl pro některé žáky menší problém. Bez vody se jim nepracovalo tak dobře jako v první části a s dotvářením vodní hladiny nebyli tak spokojeni.

Práce byla pro žáky úplně nová, nikdy takto nepracovali, a tak zjistili, jak se maluje bez vody. Byla to pro ně úplně nová zkušenost. Žáci se i přes všechna úskalí dopracovali k tomu, že vytvořili vlnky na vodní hladině. V tuto chvíli bylo vidět, jak nakonec vzniknou zcela rozlišné práce, přestože všichni pracujeme stejně. To je ale snad i správně. Krátkými tahy a také bez vody namalovali žáci vrbu a rákosí kolem jezírka. Protože už z vodní hladiny – vlnek – věděli, jak mají pracovat,

namalovali další prvky malby zcela v klidu, bez nejistoty, malovali tak, jak to cítí, podle své představy. Největší klid našli ve chvíli, když začali malovat samotné lekníny. Jejich ruku vedla pouze jejich fantazie, představa, sami přišli na to, že lekníny zjemní a doplní barvou růžovou a že jim zelenou barvou naznačí listy. Nakonec už vůbec neřešili to, že tvoří bez vody a musím velmi pochválit všechny, protože na konci naší práce bylo úplně samozřejmé pracovat krátkými tahy štětce. Výtvory jsme shromáždili, povídali jsme si o nich. Mluvili jsme také o tom, co bylo obtížné (námět metodického listu nebyl úplně jednoduchý) – malba bez vody, zvyknout si na krátké tahy štětce. Žáci výtvarnou tvorbu pochválili a byli velmi spokojeni, že to dokázali. (Na začátku si někteří moc nevěřili). Z tvorby jsme měli všichni radost.

4.1.3 Představitel impresionistického umění – Antonín Slavíček

➢ je považován za přední postavu českého impresionismu a krajinářství

➢ byl malířem přítomnosti

http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Slav%C3%AD%C4%8Dek

Antonín Slavíček se narodil 16. května roku 1870 v Praze. V roce 1887 vstoupil do školy Julia Mařáka. V roce 1891 poprvé vystavoval v kolektivu Mařákových žáků v uměleckém oddělení Jubilejní výstavy v Praze. Na počátku nového století bezprostředně ovládal mnohostranné rejstříky svého malování. Začal sklízet úspěchy a uznání. Po smrti Julia Mařáka vedl jeho krajinářskou školu. Definitivní místo profesora mu však uděleno nebylo. (Tomeš 1973, str. 5-8).

Ilustrace 5: Antonín Slavíček

K AL E N D Á R I U M 1870 – v Praze se narodil Antonín Slavíček 1887 – vstoupil do školy Julia Mařáka 1889 – přerušuje studia

1894 – opět studuje ve škole J. Mařáka 1897 – výstava obrazů ve Vídni

1903 – maluje s Dvořákem a Hudečkem, odjíždí do Kameniček 1904 – v Kotěrově pavilónu vystavuje obrazy s dalšími malíři 1907 – odjíždí na stipendium do Paříže

1909 – úraz při pádu, má zlomenou pravou ruku, je raněn mozkovou mrtvicí 1910 – Antonín Slavíček zemřel, spáchal sebevraždu (Tomeš 1973).

Na podzim v roce 1903 byl poprvé v Kameničkách. Jméno vesničky v souladu s jejím vzhledem a krajinou symbolizuje celé údobí Slavíčkovy tvorby. Do Kameniček se vracel několik let, k chalupám a rybníčkům, ke kopcům a pastvinám, k polím a lukám. Malíře přitahovaly rázovité chaloupky kryté šindelem a přikrčené u holých stromů. Snažil se malebně vyjádřit každodenní soužití s drsným pohorským krajem, zamýšlel se nad osudovou vázaností venkovského člověka s kusem země. Malířská tvorba je z tohoto místa velmi početná a mnohostranná. (Tomeš 1973, str.

31-32).

Dalším osudovým městem pro jeho tvorbu se stala Praha. Od té doby se staly pražské motivy hlavními náměty jeho děl. Pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory maloval na zakázku panoramatický obraz Prahy od Ládví a z Letné. (Tomeš 1973, str. 45).

V roce 1909 si v Dubrovníku při pádu ze skal zlomil ruku a později ho postihla mozková mrtvice. Po léčení v pražské nemocnici začínal malovat jednoduchá zátiší – levou rukou. Když poznal, že se neuzdraví, zvolil dobrovolnou smrt střelnou zbraní.

Antonín Slavíček zemřel 1. února 1910. (Tomeš 1973, str. 68).

4.1.3.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby

Hlavním komponentem tohoto obrazu je světlo. Malíř se nesoustřeďuje na siluetu zříceniny. Soustředí se na vyjádření prudkého letního slunce, které se opírá do červených střech a prosvětluje koruny stromů. Je na dosah výsledkům impresionismu. (Tomeš 1973, str. 18).

http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm

Ilustrace 6: Červnový den

Nejobdivovanější a nejvýznamnější obraz – U nás v Kameničkách byl namalován na podzim. Obloha zde zaujímá téměř polovinu plátna a tahy štětcem jsou jemné a pečlivé.

Malíř rozeznívá barvu a popouští bezprostředním zrakovým dojmům. Nejvíce je to zřetelné na břízách a jeřábech, které lemují cestu. Zde je zaznamenán příznačný rys českého impresionismu.

V Kameničkách vzniká dalších sedmdesát obrazů, které

jsou považovány za jeho vrcholnou tvorbu. (Tomeš 1973). http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm

4.1.3.2 Metodický list č. 3

Pohlednice z Dolní Poustevny

Vzdělávací cíl: žák dokáže interpretovat dílo umělce jinými prostředky, dokáže se zvoleným materiálem experimentovat, dále ho využívat a zpracovávat k výtvarnému celku

Očekávaný výstup: nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje jev v plošné tvorbě, porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace

Mezipředmětové vztahy – VL – Stroje usnadnily život Učivo: výsek krajiny

Výtvarný námět: žák koláží zvoleného materiálu vystihuje krajinu v Dolní Poustevně Vztah k výtvarné kultuře: Impresionismus

Výtvarné techniky: domalovaná koláž

Pomůcky a materiál: bílý papír formátu A4, temperové barvy, kelímek na vodu, štětce, lepidlo, nůžky, bílé a barevné papíry, vatové tampony, vatu

Ilustrace 7: U nás v Kameničkách

Úvod hodiny – aktivizační činnost – společně si prohlížíme ukázky děl Antonína Slavíčka včetně díla U nás v Kameničkách. Představím dobu malířova života – pracuji s historickými informacemi ve stručném přehledu.

Hlavní část hodiny

Vysvětlení postupu:

1. žáci si tužkou vytvoří prvopočáteční náčrt krajiny (lány luk a polí, stromy, cestu, oblaka, rybník atd.)

2. vybraný materiál stříhají, trhají, skládají, muchlají do požadovaných tvarů a velikostí 3. pro zachycení členitosti přírody a světla žáci materiál vrství, prostřihávají, natrhávají

a domalovávají temperovými barvami 4. koláží materiálu a malbou znázorňují krajinu 5. na závěr materiál na papír nalepí

Reflexe: Společně si prohlížíme hotové práce a sledujeme různé pohledy na krajinu v Dolní Poustevně. Hodnotíme výtvarné zpracování tématu, originalitu a zdařilost řešení.

4.2 Secese

Secese (francouzky Art nouveau, anglicky Modernstyle, německy Jugendstil) vznikla na konci 80. let 19. století ve viktoriánské Anglii. 19. století zasáhlo obrovské změny v evropské a americké společnosti. Stále více se šířila industrializace a jejím výsledkem bylo vytvoření velikého bohatství.

To se koncentrovalo v nových obchodních a průmyslových městech. Metody a techniky masové výroby používané v továrnách vytvořily širokou paletu zboží, které bylo dostupnější než kdy předtím. Pokrok v technice – parní lodě, vlaky, telegtaf – zároveň zrychloval komunikaci. Svět se změnil, ale stávající styly přetrvávaly. Nové době se nabízelo opakované oživování klasického, gotického, renesančního a barokního stylu. Secese byla prvním stylem, jehož kořeny nebyly zdánlivě hluboce zapuštěné v evropské historii. Orientální umění především japonské bylo pro Západ poměrně novým objevem, který měl na nový vznikající umělecký směr značný vliv. (Hardy 1997, str. 8).

Japonsko v té době bylo pro Západ (Evropu) novým partnerem pro obchodní styky. Do Evropy a Ameriky se dostávalo japonské zboží. Zájem rostl o dřevorytecké tisky z dílen japonských umělců. Francouzští umělci v nich objevovali nová řešení kompozic a barev. Některé vůdčí osobnosti secese začaly pěstovat dekorativní umění v japonském stylu. V něm nacházely dekorativní linie vytvářející plošné ornamenty, vytříbenost, jemnost a stylizaci. Tyto znaky daly silný podnět pro vznik secesního malířství. (Hardy 1997, str. 22-23).

Za hlavní znak secesního slohu byla považována linie, klikatá prodloužená křivka, která se nacházela v každém designu tohoto stylu a přinášela pocit éterické lehkosti, svobody a elegance.

V divákovi vyvolávala dojem nenásilného přirozeného pohybu v ploše. Odmítala uspořádané rovné čáry, pravé úhly. Důraz byl kladen na dekorativní vzor. (Hardy 1997, str. 8).

Nejzákladnějším zdrojem secesních umělců byla příroda, převážně svět rostlin, neboť mnoho umělců mělo hluboké znalosti v oboru botaniky. Pro vyjádření siluet si vybírali květiny, stonky a listy. Oblíbené byly lilie, kosatce a orchideje. Z říše ptactva a hmyzu pak pávi, vlaštovky a vážky.

Tyto dekorativní možnosti dobře ladily s křivkami ženského těla, zvláště s dlouhými, rozpuštěnými vlasy stylizované do fantazijních kudrlin a vln. (Hardy 1997, str. 8).

K hlavním představitelům patřili například:

A. V. Beardsley v Anglii F. Hodler ve Švýcarsku

Gustav Klimt ve Vídni Alfons Mucha v Paříži

Secesní prvky nesla i díla od P. Gauguina, E. Muncha i H. Toulouse-Lautreca. (Hardy 1997, str. 30).

Ze secese vyšel i Pablo Picasso,V. Kandinskij, František Kupka i zakladatelská generace českého moderního malířství např. M. Švabinský a J. Preisler.

Secesní prvky se neobjevily pouze v malířství. Ornamentálnost, lineárnost, jemné lomené křivky a využití rozličných materiálů se objevilo i v dekorativním umění a architektuře. Secesní styl však nalezl své nejdokonalejší vyjádření v umění grafickém.

Secesní architektura otevřela cestu modernistickému stylu. Používala již známé průmyslové materiály – železo, ocel a sklo. Využití tvárnosti železa dávalo předpoklad k vytvoření přírodních ozdob. Mezi nejznámější secesní kovové stavby patří Eiffelova věž s dekorativními železnými ornamenty, v Praze pak Petřínská rozhledna a Průmyslový palác v Holešovicích.

Pro španělského architekta Antonia Gaudího se staly secesní znaky inspirací pro jeho budoucí velkolepé stavby, dodnes turisty opěvované a velmi žádané. Güellův park, dům Miláových, kostel Sagrada Familia jsou příkladem extrémní secesní fantazie. (Hardy 1997, str. 30-40).

Někteří architekti se snažili rozšířit svůj vliv i do interiéru svých budov a začali se věnovat výrobě nábytku. Vůdčí osobností secesního oživení v tomto oboru byl Francouz Emil Gallé.

Ve své práci zúročil znalosti botaniky a entomologie. Do detailu znal formy listů, květin a hmyzu, které přenášel do svých návrhů. (Hardy 1997, str. 50).

Díla z kovu mnohdy dotvářela konečnou secesní podobu budov či některé z kusů nábytku.

Mohla se objevit i ve formě svícnů, lustrů, příborů, hodin, šperkovnic atd. Secesní řemeslníci rádi pracovali s bohatou škálou kovů a občas je kombinovali se slonovinou, dřevem či jiným materiálem potřebným k dosažení patřičného efektu. Některé práce byly ručně dělané. S doplněním perel, drahých kamenů, sklem, slonovinou, a dokonce i rohovinou vznikaly překrásné šperky. Mnohdy se více než pouhé ozdoby vnímaly jako samostatná umělecká díla. Výtvory byly ceněny pro svou originalitu, vtip a skutečnou hodnotu. (Hardy 1997, str. 64-76)

Jemnost a lehkost tohoto uměleckého stylu nedala dlouho čekat skleněným a keramickým výrobkům. Plynulá secesní kontura se dala dobře vyjádřit v siluetě skleněné vázy a pro jeho charakteristický znak – průsvitnost představovalo vzdušnost a otevřenost v secesním interiéru.

Malované sklo mohlo kontrolovat barevný tón a odstín celého interiéru, ať bylo umístěno v rohu

pokoje, v okně nebo bylo použito jako stínítko. Pro svou poddajnost, kujnost a rostoucí oblibu některých návrhářů se stalo sklo jedinečným médiem pro skvostnou práci. Se sklem se také velmi experimentovalo. Pozměňoval se používaný postup, měnil se povrch rytím, používala se kyselina atd. Tímto vznikal dojem jemných vln, vodních bytostí a například také vznášejícího se motýla.

Z těchto studií vznikaly nejlepší sklenice, poháry a vázy. Tyto umělecké výtvory nesloužily pro praktické účely, ale nýbrž jako umělecká dekorace v interiérech. Byly ceněny pro svůj půvab, jemnost, lehkost, originalitu a celkový umělecký dojem. (Hardy 1997, str. 86-88).

Secesní sklo a keramika byly úzce spjaty se stylem i technikou. Z obou médií se vyráběly stejné druhy výrobků a v obou řemeslech se rozšířily secesní inovace barev, tvarů a dekorativních reliéfů.

Nejtypičtějším motivem secesní keramiky se stala překapávající glazura přes předmět, vyřezávání a plastická práce. Vznikaly keramické dlaždice s vysokým reliéfem zobrazující vodní bytosti, mořské panny, hmyz nebo ptáky a vázy s květinovými detaily či motivem pavího peří.

Secesní styl byl do patřičné míry vidět v elegantních, protažených tvarech váz a zvlněných rukojetích podobných rostlinám orchidejí, lilií a jiných secesních oblíbených motivech. (Hardy 1997, str. 100-107).

Grafické umění v secesi našlo své více než dokonalé vyjádření. Grafický umělec se zaměřoval na intenzitu designu a lineární invenci. Zde si našli společnou cestu malíř se spisovatelem prostřednictvím ilustrace. Spisovatelé tak mohli rozšířit svůj popis nálad v symbolistickém vyjádření. Návrhář vycházel ze stejných zdrojů jako většina secesních umělců – Orientu a vybraných středověkých prvků. Největší uplatnění našla v knihách, časopisech a na plakátech.

Nejznámějším českým představitelem byl český malíř Alfons Mucha. (Hardy 1997, str. 110-114).

4.2.1 Stručný přehled dobových událostí ze života umělců

Konec 19. století – 40. léta 20. století

a) z oblasti politické • Sarajevský atentát zničil politickou rovnováhu v Evropě, rozdílné zájmy a ustrnulé evropské spojenecké systémy vyústily v roce 1914 k 1. světové válce

• po skončení války dosavadní Rakousko-Uhersko zaniká

• vznikla Československá republika, prezidentem nového samostatného státu se stal Tomáš Garrigue Masaryk (Harenberg 1992, str. 849).

b) z oblasti společenského

života • v Paříži se konala světová výstava, dominantou města se stala Eiffelova věž

• přelom století se stal podnětem pro velkolepé oslavy a také slavnostní projevy, měšťanstvo se v souladu s vývojem doby posouvalo do popředí, lidé byli plni optimismu, často se scházeli v kavárnách k nekonečným debatám o umění a politice, sdružovali se v četných neformálních společnostech či sportovních klubech (Harenberg 1992, str. 797).

• ženy bojovaly za rovnoprávnost

• rozmach českého národa se výrazně projevoval v oblasti školství a kultury, na konci 19. století byl zaznamenán velký pokrok v gramotnosti

• každodenní život za 1. světové války se výrazně změnil – bída, hlad, ženy v práci zastupovaly muže

• vznikem první republiky se změnil život – lidem se dostalo vzdělání, zaměstnání a kulturního života (Čapka 2005, str. 32- 41).

c) z oblasti hospodářského

rozkvětu • české země se staly centrem průmyslové výroby v Rakousku

• po skončení války bylo v Československu vybudováno mnoho průmyslových závodů, byl zaznamenán velký rozvoj ve vědě, technice, školství a kultuře

• nastala modernizace v dopravě (Čapka 2005, str. 30-31).

d) z oblasti přírodních věd

a lékařství • pokrok v lékařství a přírodních vědách – rentgenové paprsky, očkovací séra, konzervace potravin

• Mendělejev zveřejnil svou periodickou tabulku prvků

• myšlenky Sigmunda Freuda zahájily revoluci v představách o lidské psychologii a sexualitě

• A. Fleming objevil substatci, penicil (Harenberg 1992, str. 753- 810).

e) z oblasti umění

a literatury • na konci 19. století – generace mladých básníků – anarchistických buřičů: F. Gellner, F. Šrámek, K. Toman, V.

Dyk, stopy 1. světové války v české literatuře – J. Hašek, F.

Šrámek (Forst, aj. 1994, str. 206).

• po celé Evropě se rozšířil nový umělecký směr – secese

4.2.2 Představitel secesního umění – Gustav Klimt

➢ vůdčí osobnost vídeňského modernismu

➢ spoluzakladatel secese

➢ vynikající malíř a dekoratér

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Klimt

„Gustav Klimt se narodil 14. července 1862 v Baumgartenu, na předměstí Vídně. “(Největší malíři č. 28, 2000, str. 3). Gustav navštěvoval od svých čtrnácti let vídeňskou umělecko- průmyslovou školu ve Kunstgewerbeschule, kde studoval dva roky a připravoval se zde na zlatnické povolání. Zároveň ale studoval malířství u profesora Ferdinanda Laufbergera a poté u Bergera.(Chini 2010).

Společně s jeho bratrem a s Franzem Matschem realizovali drobné práce na zakázku. Zdobili porcelán, malovali portréty, připravovali návrhy ilustrací. Prvním větším společným úkolem byla nástropní dekoratérská práce v paláci Sturany ve Vídni a dekorace stropu v lázeňské budově v Karlových Varech. Po založení ateliéru dekorativního umění ve Vídni dostali plno zakázek.

(Největší malíři č. 28, 2000, str. 3).

Vídeň Klimtovy doby byla fascinujícím centrem kultury, střediskem Freudova učení o podvědomí a lidské sexualitě, ale zároveň také důležitým městem tradiční a konzervativní Evropy.

Toto nevšední prostředí měnilo Klimtův pohled na umění. Pod vlivem nových nauk a rozměrů světa se začal Klimt stále více odlišovat od akademických měřítek a stylu svých kolegů. Začal tvořit samostatně. Jeho obrazy byly plné nevšedních prvků – náznaků i výrazných linií, splývajících

Ilustrace 8: Gustav Klimt

K A L E N D Á R I U M

1862 – v Baumgartenu, na předměstí Vídně se narodil Gustav Klimt 1877 – studia na umělecko-průmyslové škole ve Vídni

1882 – bratři Klimtové a Franz Matsch zakládají ve Vídni ateliér dekorativního umění

1886 – Gustav Klimt se účastní na výzdobě schodů vídeňského Burgtheateru 1888 – dostává Zlatý řád miretu za přínos do světa umění

1891-97 – je členem sdružení vídeňských umělců Künstlerhausgenossenschaft 1887 – umělecká skupina Vídeňská Secese

1905 – rozpad Vídeňské Secese

1910 – zúčastní se devátého Bienále v Benátkách

1917 – jmenován čestným členem vídeňské a mnichovské Akademie 1918 – Gustav Klimt umírá (Chini 2010).

nový svět v hlubinách podvědomí a nepoznaných bludištích mysli. Jeho vzory a syté barvy podmaňovaly pocity dekadence, erotična a tajemného napětí přelomu 19. století. V roce 1887 založil s několika ostatními umělci skupinu Vídeňská Secese, kde byl hlavní osobností. Klimt byl jedním z hlavních autorů proměn, jež umění ve Vídni na přelomu 19. a 20. století prodělávala.

(Největší malíři č. 28, 2000, str. 4-5).

Na počátku roku 1918 ho ranila mrtvice. Zemřel 6. února 1918. Je pochován na vídeňském hřbitově Hietzinger.

4.2.2.1 Ukázky děl z umělcovy tvorby

Obraz Polibek je nepochybně jedním z Klimtových nejzdařilejších děl. Umělec zde vyobrazil dokonalé splynutí ženského světa se světem mužským. Drobné obdélníkové prvky na mužském plášti působí protikladným dojmem s okrouhlými prvky, jež se objevují na ženiných šatech. Žena je zobrazena v klečící poloze u nohou muže. Muž vyjadřuje svou sílu tím, že svírá ženu v náručí. Klimtův Polibek zachycuje erotickou a emocionální stránku mileneckého života. (Největší malíři č.

28 2000, str. 22).

http://www.myartprints.cz/a/gustav-klimt/the-kiss-klimt.html

Řecká bohyně zdraví je umístěna v popředí celého obrazu.

V rukou drží znepokojivý falický symbol hada, a poukazuje tak na vrtkavost hranice mezi životem a smrtí. (Největší malíři č. 28 2000, str. 24).

Místo toho, aby Klimt v obraze Medicíny oslavil léčivou moc vědy a byly vyzdvihnuty dvě základní působnosti lékařství – prevence a uzdravování, malíř zobrazil věčný a zdánlivě nesmyslný přechod lidské existence od života k smrti. (Chini 2010).

http://www.myartprints.cz/a/gustav-klimt.html

Ilustrace 10: Hygieia – detail Lékařství

Ilustrace 9: Polibek