PRONÁJEM BAZÉNŮ PRO PROJEKT ČESKÉ TRIATLONOVÉ ASOCIACE S NÁZVEM TRIATLON
DĚTI
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R048 – Management sportovní Autor práce: Petra Kuříková
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec
Liberec 2014
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Děkuji vedoucímu své bakalářské práce panu PaedDr. Jindřichu Martincovi za jeho chápající přístup během celého mého studia a za vstřícnost při zpracování závěrečné práce.
Dále bych chtěla poděkovat předsedovi České triatlonové asociace Ing. Jaromíru Horákovi, který mi umožnil se zapojit do chodu ČTA nejen z pozice závodníka. Velké dík patří i mým rodičům, kteří mě vždy podporovali ve všem, co mě baví.
Anotace
Hlavním cílem bakalářské práce je navržení realizace pronájmu bazénů pro plaveckou část projektu České triatlonové asociace s názvem Triatlon děti. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny od obecného ke konkrétnímu. Úvodní část práce charakterizuje triatlon, shrnuje základní pravidla a seznamuje s historií i současností tohoto
sportovního odvětví. Druhá kapitola pojednává o významu triatlonu pro děti mladšího a staršího školního roku. Třetí kapitola rozebírá fungování České triatlonové asociace.
Zbylé kapitoly se zaměřují na samotný projekt, praktická část tak řeší organizaci plaveckých tréninků na bazénech v České republice. Pro liberecký kraj bylo použito anketní šetření. Jeho vypovídací hodnota byla špatná, protože odpovědělo málo respondentů. Pronájem bazénu se vyplatil při organizaci plaveckého tréninku pro více tréninkových skupin současně. Celkové suma byla po rozpočítání mezi jednotlivce výhodnější než samotný vstup na bazén.
Klíčová slova:
triatlon, Česká triatlonová asociace, děti, plavecký trénink
Annotation
The main goal of the bachelor dissertation is to devise renting pools for
swimming part of project of the Czech Triathlon Association named Triathlon Children.
The main chapters are ordered from general to specific topics. The first chapter is universally about triathlon, competition rules, history and present of this sport. The second chapter deals with substance of triathlon for school-age children. The third chapter goes into the Czech Triathlon Association. The remainning chapters focus on the project, practical part is about organizing swimming training in the pools in the Czech Republic. The survey was used in Liberec Region. The result was unreliable, because too little respondets answered. To rent the pool was better for more groups in one time. Total number was cheaper than the entrance into pool for one person.
Keywords:
triathlon, Czech Triathlon Association, children, swimming training
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 8
Úvod ... 9
1 Cíl práce ... 11
2 Triatlon ... 12
2.1 Charakteristika triatlonu ... 12
2.2 Z fyziologického hlediska ... 12
2.2.1 Plavání ... 13
2.2.2 Cyklistika ... 14
2.2.3 Běh ... 14
2.3 Pravidla ... 15
2.4 Historie ... 16
2.5 Současnost ... 16
3 Triatlon a děti ... 18
3.1 Vývojové zákonitosti a tréninkový systém ... 18
3.1.1 Období mladšího školního věku (6 - 11 let) ... 19
3.1.2 Období staršího školního věku (11 – 15 let) ... 19
3.2 Triatlon jako součást zdravého životního stylu ... 19
4 Česká triatlonová asociace ... 21
4.1 Vznik České triatlonové asociace ... 21
4.2 Charakteristika ... 22
4.3 Reprezentace, práce s mládeží ... 22
4.4 Projekty ČTA ... 23
5 Projekt Triatlon děti ... 25
5.1 Charakteristika projektu ... 25
5.2 Pravidla založení tréninkové skupiny ... 26
5.3 Financování činnosti tréninkové skupiny ... 27
5.4 Přípravná fáze... 29
5.5 Provozní fáze ... 29
6 Organizace tréninků na bazénech ... 31
6.1 Vedení plaveckých tréninků ... 31
6.2 Dodavatel služeb pronájmu bazénu ... 32
6.3 Bazénové aktivity ... 35
6.4 Shrnutí ... 36
7 Pronájem bazénu ... 38
7.1 Seznam krytých bazénů ... 38
7.2 Tréninkové skupiny ... 39
8 Anketní šetření v libereckém kraji ... 40
8.1 Cíle ankety ... 40
8.2 Metodika ... 40
8.3 Výsledky ... 41
8.4 Závěry a řešení anketního šetření ... 41
9 Praktická doporučení ... 43
10 Závěr ... 44
11 Literatura ... 46
12 Seznam příloh ... 48
13 Přílohy ... 49
8
Seznam použitých zkratek
CTA - Czech Triatlon Association
CSMV – Centrum sportu Ministerstva vnitra ČTA – Česká triatlonová asociace
ČTS – Česká triatlonová společnost ČSTT – Český svaz triatlonu
DTT – dlouhý triatlon
ETU – Evropská triatlonová unie ITU – Mezinárodní triatlonová unie KTT – krátký (olympijský) triatlon
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy SCM – sportovní centrum mládeže
SpS – sportovní středisko STT – sprint triatlon TS – tréninková skupina
VTS – vedoucí tréninkové skupiny
VSCM – Vrcholové sportovní centrum mládeže
9
Úvod
Vztah dnešní populace ke sportu, je čím dál tím víc vzdálený. Nedostatečná pohybová aktivita vede k výskytu nadváhy až obezity. Děti od útlého věku hrají hry na počítačích, chatují na internetu, konzumují sladkosti, holdují alkoholu/drogám na úkor přirozeného pohybu. Plavání, respektive návštěva sportovních zařízení, pak nejsou příliš populární. Využitelnost krytých bazénů je podle Šťastného (2007) cca 30%, nekrytých pak 60%. Provoz u krytých bazénů o velikosti 300 m² se navíc pohybuje s roční ztrátou kolem 4 mil. Čísla se obejít nedají a jsou toho důkazem.
„Dnes naše populace výrazně tloustne a sport by měl být prevencí. Každá koruna investovaná do sportu představuje deset korun, které pak ušetříme ve zdravotnictví,“ řekl ministr školství Chládek v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Je důležité, aby si lidé vypěstovali kladný vztah k pohybovým aktivitám již v dětství. Od mých 6 let, kdy mě rodiče zapsali do plaveckého oddílu TJ Bižuterie Jablonec, se bazén postupně stával mým druhým domovem. Jako dítě jsem snila o tom, že si doplavu pro olympijskou medaili. Moje cesta se stočila trochu jiným směrem, přesto patří plavání mezi mé nejoblíbenější aktivity. Jsem aktivní členkou České triatlonové asociace, českou reprezentantkou v triatlonu.
Pravidelné navštěvování bazénu je nedílnou součástí tréninkového procesu nejen u triatlonistů. Stejně jako další řada sportovních odvětví se i triatlon potýká se snižujícím se počtem pravidelně sportujících dětí. Pouhý zlomek jedinců zůstane u sportu i nadále v průběhu puberty a dospívání. Mezi mládeží a rodiči je rovněž nízká informovanost o vlivu aerobního sportu na jejich zdraví i na studijní výkony. Tento společenský trend mi není lhostejný, a proto jsem se zapojila do projektu Triatlon děti.
Zajištění stabilních podmínek pro sportování dětí je jedním z poslání České triatlonové asociace. Přivést děti a udržet je u kombinace alespoň dvou původních aerobních sportů: u plavání, cyklistiky nebo běhu. Prostřednictvím projektu Triatlon děti se triatlonová asociace snaží přivést k pravidelnému sportování a soutěžení nových pár tisíc dětí ve věku 8 až 15 let v 500 nově ustanovených tréninkových skupinách, které mohou vstupovat do existujících triatlonových klubů anebo mohou vytvářet kluby nové. Zkrátka rozsah a cíle celého projektu jsou nemalé a na jeho fungování se musí podílet silný tým lidí, nadšenců triatlonu. Plavání je základ triatlonu, proto je důležité s
10
ním začít včas. Mně byla nabídnuta funkce koordinátorky bazénů pro vznikající triatlonové buňky. Tuto šanci jsem si nenechala uniknout a problematiku si zároveň vybrala ke zpracování bakalářské práce.
Cílem práce je navržení realizace plaveckých tréninků začínajících triatlonistů ve věku 8 až 15 let v České republice. Aby byla problematika správně pochopena, je potřeba se nejprve obecně seznámit s triatlonem a fungování triatlonu v České republice. Úvodní část práce tak charakterizuje triatlon, shrnuje základní pravidla a seznamuje s historií i současností tohoto sportovního odvětví. Druhá kapitola pojednává o významu triatlonu pro děti mladšího a staršího školního roku. Třetí kapitola rozebírá fungování České triatlonové asociace. Zbylé kapitoly se zaměřují na samotný projekt. Je zde uvedena charakteristika projektu, pravidla zapojení se do projektu, jeho přípravná a provozní fáze. V další části jsou navrženy varianty, jak zorganizovat plavecký trénink. Na to navazuje návrh databáze bazénů, které byly pro projekt vytipovány. Poslední kapitolou praktické části je anketní šetření zájmu o plavání v libereckém kraji. Práce je zakončena praktickými doporučeními a samotným závěrem.
11
1 Cíl práce
Hlavním cílem práce je navrhnutí realizace plaveckých tréninků a zajištění pronájmu dráhy na bazénech v České republice pro plaveckou část projektu Triatlon děti.
K dosažení hlavního cíle byly stanoveny následující dílčí úkoly:
1. Seznámit se s hlavními myšlenkami, pravidly, strukturou a zaměřením projektu Triatlon děti.
2. Navrhnutí organizace plaveckých tréninků. Sestavení několika variant, ze kterých si mohou tréninkové skupiny vybírat.
3. Vytipování vhodných krytých bazénů a sestavení databáze.
4. Navržení pronájmu dráhy pro více tréninkových skupin.
5. Anketní šetření zájmu o společné plavecké tréninky v libereckém kraji.
12
2 Triatlon
Triatlon je velmi zajímavým sportovním odvětvím. Tématem práce však není jeho detailní rozbor. Tato vstupní kapitola zkráceně objasňuje vše, co k triatlonu patří. Po přečtení by si čtenář měl být schopný vytvořit ucelený obrázek o tom, z čeho se triatlon skládá, co obnáší a kam sahají jeho kořeny.
2.1 Charakteristika triatlonu
Triatlon je individuální sport vytrvalostního charakteru. Skládá se ze tří sportovních disciplín, které na sebe navazují a vytváří jeden závod. Pro závodníka to tedy znamená utkání se s plaveckou, cyklistickou a běžeckou tratí v uvedeném pořadí bezprostředně za sebou. Čas začíná běžet hromadným startem plavání a končí
proběhnutím do cílové brány.
(Formánek & Horčic, 2003)
Triatlon není pouhým sledem tří rozdílných disciplín. Přechody mezi nimi mnohdy ovlivní celý vývoj závodu. Závodník po dokončení plavecké části ihned vylézá z vody a přibíhá do depa. Zde si musí obléct cyklistickou přilbu a co nejrychleji opustit depo tak, aby se stihnul zapojit do skupiny s ostatními soupeři. Na obouvání není čas, je potřeba být v „balíku“. Cyklistické tretry si tak závodníci obvykle nazouvají až během jízdy. Ne nadarmo se tranzitnímu depu přezdívá „čtvrtá disciplína triatlonu“. Pokud závodník balík nestihne, propadá se do skupiny slabších plavců nebo zůstává sám.
Samotná jízda na kole často končí sjetím závodníka o kolo zbytkem startovního pole, což má za následek stažení sportovce z trati.
Během vývoje triatlonového odvětví se vytvořilo několik modifikací délek tratí.
Nejznámější je tzv. olympijský (krátký) triatlon, který má pevně určené distance v poměrech 1,5km plavání, 40km cyklistiky a 10km běhu.
2.2 Z fyziologického hlediska
Plavání, cyklistika a běh jsou naprosto odlišné disciplíny. Dalo by se říci, že jsou tyto sporty na vrcholové úrovni teoreticky nespojitelné. Triatlonista je totiž nucen zapojovat odlišné svalové partie a mnohdy i stejné svalové partie, ale různým
13
způsobem, používá rozdílná svalová vlákna. Plavání zatěžuje zejména partie horních končetin a trupu, cyklistika klade nároky na sílu dolních končetin s tím, že nezatěžuje klouby, a běh klade nároky na odrazové schopnosti a pružnost svalstva dolních končetin. Jeden druh pohybu však doplňuje dva zbývající, co do zatěžovaných partií těla i co do druhu zatížení svalových skupin a kloubů. Především variabilita těchto tří disciplín vytváří kouzlo jednoho sportovního odvětví, kterým je triatlon.
„V porovnání s ostatními vytrvalostními sporty se zdá, že výkonnostní triatlonisté postupně vytváří specifický tělesný typ – „mezityp“ mezi výkonnostními plavci, cyklisty a běžci a morfologicky spadají do skupiny ektomorfní mezomorf.
vyznačují se velmi malým procentem podkožního tuku okolo 3-5%, u žen 6-10%, štíhlou a přitom svalnatou postavou s výškou okolo 175 - 185cm u mužů a 165 – 175cm u žen a hmotnosti 70 – 80kg u mužů a 55 – 65 kg u žen.“
(Formánek & Horčic, 2003, s. 38 - 39)
2.2.1 Plavání
Plavání je řazeno mezi základní pohybové dovednosti člověka. Všestranným a rovnoměrným způsobem zatěžuje velké svalové skupiny. Aktivuje i svaly, které jsou v běžném životě opomíjeny. Při dýchání ve vodním prostředí musí plavec překonávat hydrostatický tlak, tím posiluje své dýchací svaly a celkově rozvíjí dýchací systém.
(Bělková, 1994)
V triatlonu se setkáváme s plaveckým způsobem kraul. Během jednotlivých kraulových fází se postupně zapojují zejména svaly horních končetin. V tahové fázi jsou zapojovány flexory ramene (muculus deltoideus-pars clavicularis, musculus
coracobrachialis), lokte (musculus triceps branchii) a svaly zápěstí. Při záběru pracují extenzory a adduktory ramene (musculus latissimusdorsi, musculus deltoideus-pars spinae, musculus pectoralis major), flexory a extenzory lokte (musculus biceps
branchii, musculus triceps branchii) a svaly předloktí a ruky. O přesun horní končetiny nad vodou se podílí především sval deltový (musculus deltoideus-pars-acromion). Dolní končetiny jsou zapojovány střídavě. Při kopu směrem dolů pracují flexory kyčle
(musculus iliopsoas a musculus rectus femoris). Při pohybu kopu směrem vzhůru se podílí extenzory kyčle (musculus glutaeus maximus) a hamstringy. Trup v horizontální
14
rovině drží vzpřimovače páteře (musculus erector spinae), čtyřhranný sval bederní (musculus quadratus lumborum) a břišní svalstvo.
(Fakulta sportovních studií Masarykovy Univerzity, 2010a)
2.2.2 Cyklistika
Při cyklistice jsou zapojovány především svaly dolních končetin. Pokud vykonává cyklista přiměřený tlak na pedály, tak dochází k extenzi v kyčelním kloubu, ten zajišťuje především sval musculus glutaeus maximus a hamstingy, dále se zapojuje musculus quadriceps femoris, který provádí extenzi v koleni. Trojhlavý sval lýtkový (musculus triceps surae) umožňuje plantární flexi v hlezenním kloubu. Flexory kyčelního kloubu (musculus iliopsoas a musculus rectus femoris), kolenních kloubů (musculus biceps femoris, musculus semitendinosus a musculus semimembranosus) a dorzální flexory hlezenního kloubu (musculus tibialis anterior) umožňují zdvih pedálů.
Svaly, které se podílejí na správném držení trupu cyklisty, jsou břišní a zádové (musculus erector spinae). Horní končetiny při jízdě na kole jsou zapojovány nejvíce trojhlavým svalem pažním (musculus triceps branchii).
(Fakulta sportovních studií Masarykovy Univerzity, 2010b)
2.2.3 Běh
Nejvíce zatěžovanými partiemi při běhu jsou dolní končetiny. K držení
správného postoje nám pomáhá čtyřhlavý sval stehenní (musculus quadriceps femoris) a zejména jeho přímá, střední a vnitřní hlava. Dále zapojujeme sval bedrokyčlostehenní (musculus iliopsoas), sval krejčovský (musculus sartoarius), napínač stehenní povázky (musculus tensor fasciae latae), štíhlý sval stehenní (musculus gracilis), velký sval hýžďový (musculus glutaeus maximus), dvojhlavý sval stehenní (musculus biceps femoris), dvojhlavý sval lýtkový (musculus gastrocnemius), šikmý sval lýtkový
(musculus soleus) a v neposlední řadě Achillova šlacha (tendo Achillis). Při běhu tyto svaly vzájemně spolupracují.
(Fakulta sportovních studií Masarykovy Univerzity, 2010c)
15
2.3 Pravidla
Jelikož se triatlon skládá ze tří rozdílných disciplín, jsou jeho pravidla více než obsáhlá. Výchozím dokumentem, kterým by se měli řídit všichni závodníci startující na závodech v České republice, jsou Pravidla triatlonu, duatlonu, kvadriatlonu, zimního triatlonu a aquatlonu vydaná Českou triatlonovou asociací. V případě konání
mezinárodních závodů jsou těmto Pravidlům nadřazená Pravidla Evropské triatlonové unie (ETU), případně Mezinárodní triatlonové unie (ITU).
Pro dospělé sportovce rozlišujeme 3 ustanovené délky tratí (Tab. 1), které platí celosvětově. Vypořádat se se sprint triatlonem (STT) trvá závodníkům zhruba 1 hodinu, u krátkého triatlonu (KTT) to je kolem 2 hodin a dlouhý triatlon zabere 5 respektive 10 hodin.
Tab. 1: Oficiální délky tratí
Triatlon Plavání (km) Cyklistika (km) Běh (km)
STT 0,75 20 5
KTT 1,5 40 10
DTT 1,9 – 3,8 90 - 180 21 – 42,2
Zdroj: Vlastní
Plavecká část začíná hromadným startem. Pro zajištění bezpečnosti závodníků může dojít v závislosti na teplotě vody k povolení použití neoprenu (teplota vody je pod 20°C) nebo může být plavecká trať zkrácena.
Důležitým pravidlem na trase cyklistiky je zahalená horní část těla. Toto
pravidlo zmiňuji hlavně kvůli triatlonistům amatérům, které by mohlo napadnout odjet cyklistickou trať ve slipových plavkách. Mezi profesionály jsou již samozřejmostí
jednodílné závodní kombinézy. Závodník na trati nemůže přijmout cizí pomoc. Od odebrání kola ze stojanu až po dojetí cyklistiky musí mít závodník na hlavě zapnutou cyklistickou přilbu, kterou může sundat až po vrácení kola do stojanu. Jízda v háku (tzv.
drafting) je povolena u STT a KTT, pokud pořadatel neurčí jinak. Při paralelním průběhu závodů mužů a žen, hákování mezi pohlavími není povoleno.
Běžeckou část musí závodník absolvovat v botách, musí mít zahalenou horní část těla a nesmí být doprovázen nepověřenou osobou a to v žádné části trati.
16
Čtvrtou nezmiňovanou disciplínou triatlonu je depo, kde má závodník uložený veškerý materiál pro závod. Závodník je povinen uložit si svoje věci do depa v době přejímky, kterou určuje pořadatel. Závodník musí mít všechny své věci umístěné ve svém prostoru a musí zajistit, aby jeho věci nepřekáželi ostatním závodníkům.
(Česká triatlonová asociace, 2013a) 2.4 Historie
Především touha zjistit, kde leží hranice lidských možností, přitahuje k triatlonu velké množství sportovních nadšenců. Údajně má triatlon svoje kořeny ve Francii, když se v roce 1920 konal závod s názvem „Les Trois sporty", doslovně závod „Tří sportů“.
Výzva spočívala v překonání kanálu Marne, v dvanácti kilometrové jízdě na kole a v běhu na 3 kilometry. Tento závod si udržel tradici po několik let.
(Totaltriathlon, 2014)
První závod v moderním pojetí se však se konal až v roce 1974 v kalifornském San Diegu. Mezinárodní triatlonová unie (ITU) byla schválena 1. dubna 1989 na prvním ITU kongresu ve francouzském Avignonu, kterého se zúčastnili zástupci z 30 zemí.
V srpnu stejného roku se rovněž v Avignonu uskutečnilo první mistroství světa v triatlonu, kterého se zúčastnilo více jak 800 sportovců ze 40 zemí světa. Během své krátké historie zaznamenal triatlon velmi rychlý nárůst v oblibě. Zřejmě i proto se přes poměrně krátkou historii dokázal probojovat do programu Olympijských her už v roce 2000. Australská premiéra na Olympijských hrách měla velký úspěch, když boj o medaile sledovalo podél trati více než půl miliónu diváků, kteří pro závodníky vytvořili nezapomenutelnou atmosféru. V očích českého fanouška by tento závod měl zůstat v paměti dvojnásobně, jelikož si zde pro bronzovou olympijskou medaili doběhl český triatlet Jan Řehula.
(International Triathlon Union, 2014)
2.5 Současnost
Kdysi tvořili triatlonovou základnu odpadlíci z jednotlivých disciplín. Sportovci (plavci, cyklisté, běžci), kteří již nevykazovali zlepšení ve své disciplíně, přecházeli k triatlonu, kde našli nový impuls a motivaci do dalšího tréninku. Konkurence zde
17
nebyla tak veliká. Rychlý vývoj triatlonu se však přizpůsobuje požadavkům dnešní doby.
Změnil se systém soutěží. Vrcholoví triatlonisté jsou dnes nuceni se poprat se spojením výkonnosti elitních plavců, cyklistů a běžců a svou formu musí držet během celé
sezóny. Místo jednoho závodu mistroství světa byla v roce 2009 zavedena bodovaná série 8 závodů (ITU World Championships Series) a teprve atlet s nejvyšším počtem bodů získá titul mistra světa.
„Systém přípravy se razantně změnil a zaměřuje se i na mládežnické kategorie.
Triatlonisté již nejsou pouze bývalí plavci, cyklisté či atleti. Triatlonové soutěže jsou pořádány i pro děti, rozvíjí se metodika pro práci s malými triatlonisty a již od mládežnických kategorií jsou závodníci systematicky připravováni na triatlonovou závodní dráhu a absolvují specializovaný triatlonový trénink v souladu se zásadami tvorby tréninku v mládežnických kategoriích.“
(Kovářová, 2013, s. 7)
18
3 Triatlon a děti
Významnou roli v popularitě sportu u dětí hraje to, jakým způsobem jim sport předložíme. Vždy je potřeba přistupovat k dětem opatrně, nenásilně, věnovat se triatlonu hravou formou. Chceme, aby si sport oblíbily, ne aby ho začaly nenávidět. Obvykle na mládež velmi silně působí osobní setkání s vrcholovými sportovci, ke kterým mohou vzhlížet. Pokud se bývalí sportovec stane trenérem, může být velkou autoritou a motivací pro malé závodníky.
Trenér se však musí nové roli plně přizpůsobit a nejen kopírovat minulé tréninky.
3.1 Vývojové zákonitosti a tréninkový systém
„Protože děti nejsou jen „malí dospělí“ a do dospělosti se teprve vyvíjejí, měly bychom se vyznat v tom, co je přiměřené danému věku, jaké činnosti mohou dítě rozvinout nebo naopak poškodit.“
(Perič, 2004, str. 18)
Značné odlišnosti se projevují nejen mezi dětmi a dospělými, ale i mezi dívkami a chlapci věkových rozmezí 8 až 15 let, na které se ve své práci zaměřuji. Trpělivost a respektování individuálního vývoje jsou klíčovými faktory pro správnou volbu
tréninkového zatížení. Kalendářní věk ne vždy koresponduje s věkem biologickým. Tyto rozdíly se srovnávají v dorosteneckém v některých případech až juniorském věku, v období osmi až patnácti let jim tedy musíme dávat značný význam. Trenér by tuto skutečnost měl mít stále na paměti a pozdně dozrávající děti by neměl hodnotit jako méně talentované.
Podle Dovalila (1982, str. 206) „se lidský věk dělí do určitých věkových období“, které jsou charakterizovány typickými zvláštnostmi. Postup ve vývoji člověka totiž není rovnoměrný. Na začátku období se určitá věková kvalita začíná teprve projevovat a na konci časového úseku se její vývoj relativně zastavuje. Tyto poznatky jsou pak důležité nejen pro sportovní trénink. Jestliže například víme, že v dětském věku ještě není ukončen růst kostry, kloubů a vazů, nemůžeme silové schopnosti rozvíjet s pomocí metody maximálního úsilí.
19 3.1.1 Období mladšího školního věku (6 - 11 let)
V tomto období nejsou kostra ani zakřivení páteře zcela vyvinuté. Je tedy potřeba se zaměřit na správné držení těla. S plynulým zvyšováním tělesné výšky a hmotnosti se rovnoměrně vyvíjejí plíce, krevní oběh i ostatní vnitřní orgány. Přestože celková odolnost organismu roste, trénink nesmí být dřina, ale je založen na herním principu. Pohyb by měl být pro děti potěšením, není nutné je do aktivit nutit. Navíc s rychlým růstem přicházejí viditelná i měřitelná zlepšení. Pohybová výkonnost u dívek a chlapců bývá ještě srovnatelná. Toto období je rovněž označováno jako „zlatý věk motoriky“. Dítě by na konci předškolního věku mělo ovládat základní pohybové dovednosti typu běh, skok, hod, kotoul, lezení atd. Z tréninkové hlediska se
zaměřujeme na rozvoj obratnosti, pohyblivosti a rychlosti. Naopak silové a vytrvalostní schopnosti zatím nemá cenu rozvíjet.
(Dovalil a Choutková, 1988)
3.1.2 Období staršího školního věku (11 – 15 let)
Starší školní věk je obdobím přechodu z dětství k dospělosti. Důsledkem hormonálního působení dochází k velkým tělesným i duševním změnám, které jsou jednotně označovány jako puberta. Výrazně se mění tělesná hmotnost a výška. Změnou tělesné konstituce často dochází ke zhoršení obratnosti. Z tréninkové hlediska nelze opomíjet svalovou sílu, která vlivem zvyšující se hladiny pohlavních hormonů roste. Šlachy, vazy a jejich úpony však ještě nejsou uzpůsobeny velké zátěži, stále není dokončena ani osifikace kostí. V tomto období bychom se měli zaměřit na získání rychlostního základu, který se v pozdějším věku špatně buduje. Děti začínají upevňovat svůj zájem o sport. Nastupuje uvědomění si, že sport už není jenom hra, ale i povinnost, pokud chci něčeho dosáhnout.
(Dovalil a Choutková, 1988)
3.2 Triatlon jako součást zdravého životního stylu
„Nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt nadváhy, obezity a četných
chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes, které snižují kvalitu života, ohrožují život jednotlivců a zatěžují rozpočty zdravotnictví a
hospodářství.“
(Komise evropských společenství, 2007, str.3)
20
Podle Zákona o podpoře sportu (2001) by si měl sport klást za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje minimálně 30 minut tělesné aktivity denně pro dospělé a 60 minut denně pro děti. Pravidelnost je cestou k úspěchu. Všechny sportovní aktivity jsou všeobecně považovány za příznivě
přispívající k fyzickému i mentálnímu rozvoji dítěte. Triatlon je sportovním odvětvím skládajícím se ze tří vytrvalostních disciplín, které přispívají k správnému rozvoji aerobních schopností dítěte.
V mladším školním věku by měl být kladen největší důraz na osvojení plaveckých dovedností. Pohyb ve vodě kladně působí na lidský organismus. Oproti zbylým dvěma disciplínám má jednu velkou výhodu, mohou ho vykonávat téměř všichni bez rozdílu věku i kondice. Pro otylejší děti tak může být právě plavání prvním krůčkem k nastartování obliby triatlonu. Zátěž spojená s vlastní hmotností se ve vodě smazává, nejsou zatěžovány klouby ani kosti a nedochází k otřesům. Cyklistika klade sice nároky na sílu dolních končetin, ale nezatěžuje tolik klouby. Běh je
nejpřirozenějším lidským pohybem a každý z nás ho má vrozený.
(Kovářová, 2013)
21
4 Česká triatlonová asociace
Česká triatlonová asociace (dále jen ČTA) má za sebou poměrně krátkou historii, ale o to je zajímavější. Díky asociaci je dnes český triatlon svébytným a rychle se rozvíjejícím odvětvím. O vzniku, charakteristice a aktivitách, které ČTA uskutečňuje, pojednává následující kapitola.
4.1 Vznik České triatlonové asociace
Zásadní změny ve vedení zaznamenal tehdy ještě Český svaz triatlonu na Valné hromadě koncem roku 2010, když byl odvolán předseda Václav Bunc, kterého vystřídal Jaromír Horák. Nový předseda přišel s velkým kusem odhodlání, pustil se do nelehkého úkolu - do transformace naprosto nefunkčního systému.
Během prvních dvou let působení se Horákovi společně s jeho týmem podařilo nastavit nové principy řízení a obnovit mechanismy, které jsou založeny na kvalitních sérií závodů. Došlo dokonce ke změně názvu a loga. Pouhá kosmetická změna v názvu na Českou triatlonovou asociaci a její anglickou verzi Czech Triatlon Association (CTA) s sebou přinesly řadu výhod. Konečně bylo vymazáno zaběhnuté slovíčko „svaz“, které bylo spojováno spíše s totalitním režimem, a rovněž je nový název přijatelnější pro Mezinárodní triatlonovou unii ITU. Transformační proces byl dovršen zřízením Rady ČTA jako dozorového orgánu, ve které má např. svého člena i zástupce hlavního
partnera ČTA - firma Novell. Tato skutečnost otevřela hranice a zvýšila důvěru partnerů v oblasti obchodu a marketingu. Dalším krokem, který pomohl nastartovat tržní systém asociace, byl vznik České triatlonové společnosti, s. r. o. (dále jen ČTS). Tato obchodní společnost funguje paralelně vedle ČTA a byla založena za účelem zisku. ČTA tak může fungovat jako společnost poskytující služby a zároveň jako sdružení, které je závislé na dotacích a grantech od státu. ČTS tedy nabízí k prodeji marketingová práva a reklamu, nákup a prodej sportovních produktů, spoluúčast na rozvojových programech,
využívání sportovních služeb a dokonce i prodej IT služeb. ČTS rovněž uzavírá smlouvy s produktovými partnery, ze kterých vyplývají obchodní výhody pro členy ČTA – slevy při nákupu zboží nebo služeb. Samotný tým lidí, kteří se podílejí na fungování ČTA, by nestačil zvládat všechny nastupující inovace. S řízením asociace tedy pomáhají i odborní manažeři, kteří pracují pro spřátelenou ČTS.
22
4.2 Charakteristika
Česká triatlonová asociace je občanským sdružením, které vzniklo dne 28.5.
1990 pod názvem Český svaz triatlonu o. s. (dále jen ČSTT) za účelem zajištění
sportovní činnosti svých členů. Asociace je založena na dobu neurčitou a sídlí na adrese Zátopkova 100/2, Praha 6, 160 17. ČTA je zároveň členem Českého olympijského výboru a nově vzniklé České unie sportu (dříve Český svaz tělesné výchovy).
Posláním ČTA je starání se o udržení rozvoje sportovního prostředí na území České republiky nejen v triatlonu, ale i v ostatních příbuzných „tlonech“, kterými jsou aquatlon (plavání, běh), zimní triatlon (běh, MTB cyklistika, běžky), terénní triatlon (plavání, MTB cyklistika, běh), duatlon (běh, cyklistika, běh), kvadriatlon (plavání, kajak, cyklistika, běh), paratriatlon (triatlon technicky přizpůsobený pro handicapované sportovce).
Nejvyšším orgánem ČTA je Valná hromada, jejíž jednání svolává Rada nejméně 1x za rok. Do výlučné pravomoci Valné hromady patří mimo jiné volba a odvolání členů výkonných orgánů ČTA, schvalování Stanov a jejich změn, schvalování rozpočtu a výše členských příspěvků. Rada, která se skládá z pěti členů včetně předsedy Rady, zajišťuje především kontrolu nad zajištěním a plněním cílů sdružení. Dalšími výkonnými orgány ČTA jsou Disciplinární komise, Revizní komise a Rozhodčí komise.
Členem ČTA se může stát jakákoliv osoba, bez ohledu na státní příslušnost či bydliště, musí však souhlasit se Stanovami. Nezletilé osoby mohou vstoupit do členství pouze v případě souhlasu jejich zákonných zástupců. ČTA poskytuje členům nejen základní služby, do kterých spadá například evidence či informační služby, ale i členské výhody.
Chod ČTA je financován z členských příspěvků, z dotací a darů a ze zisku České triatlonové společnosti, s.r.o.
(ČTA, 2011)
4.3 Reprezentace, práce s mládeží
Změny v řízení asociace s sebou přinesly vznik spoluprací a partnerských dohod v několika oblastech. Situace se změnila i v oblasti práce s mládeží a reprezentací. ČTA
23
smluvně spolupracuje s Centrem sportu při Ministerstvu vnitra ČR (dále jen CSMV), které zajišťuje tréninkové podmínky pro dospělé reprezentanty v olympijském
triatlonu. Od roku 2013 ztratil triatlon bohužel vlastní samosprávu. Nově je zařazen do sekce s názvem Různé letní sporty a má k dispozici 4 pracovní místa v podobě
instruktora sportu pro závodníky a jedno místo pro pozici trenéra. Aktuální seznam sportovců zařazených do CSMV je vyvěšen na webových stránkách asociace.
V současnosti mezi naše nejlepší reprezentanty patří beze sporu Vendula Frintová.
Hlavním zdrojem finanční podpory pro reprezentaci je již zmiňovaná společnost Novell, která je s ČTS smluvně zavázána až do roku 2015.
4.4 Projekty ČTA
Oblast podpory sportovně talentované mládeže vychází ze zákona č.115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a z usnesení vlády ČR ze dne 14.
července 1999 č. 718 k Zásadám komplexního zabezpečení státní sportovní
reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentů. ČTA je v této oblasti tedy nejvíce závislá na dotacích, které schvaluje Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy (dále jen MŠMT). Na základě snahy získat finanční podporu pro mládež vypracovává ČTA projekty, které předává právě ke schválení MŠMT. Jedním z nich je Program II, jehož cílem je podpora přípravy sportovně talentované mládeže
v občanských sdruženích ve věkové kategorii od 6 do 19 let s možností rozšíření až do 23 let. ČTA zasílá na MŠMT přehled všech sportovních center a středisek, které jsou ze státního rozpočtu financovány. Jedná se o Vrcholová sportovní centra mládeže (VSCM), Sportovní centra mládeže (SCM), Sportovní střediska (SpS) a finance pro přípravu ostatních sportovních talentů. Činnost center a středisek mládeže je zabezpečována prostřednictvím tělovýchovných jednot, sportovních klubů nebo sportovních oddílů s právní subjektivitou. Pokud je závodníkovi udělen statut samostatně se připravující sportovec, může být správní činnost zabezpečována přímo ČTA. Mládež je rozdělena podle věku do 4 kategorií (Tab. 2).
24 Tab. 2 Mládežnické věkové kategorie
Název kategorie Věkové rozhraní Organizační struktura
Starší žáci a žačky 15 let SpS, SCM
Dorostenci a dorostenky 16 - 17 let SCM
Junioři a juniorky 18 – 19 let SCM
Kategorie K23 20 – 23 let VSCM
Zdroj: Vlastní
Podpora přípravy sportovně talentované mládeže v občanských sdruženích je zaměřena především na pravidelnou tréninkovou činnost, dále na výcvikové tábory, soustředění, tréninkové srazy, na testování sportovců, na kontrolní sportovní srazy, na sportovní materiál a mzdy trenérů. Za činnost jednotlivých center je zodpovědný manažer jednotlivé organizační struktury, kterého jmenuje ČTA. Sportovci jsou do center zařazováni na základě jejich výsledků v závodech Českého poháru,
mezinárodních závodech, nebo pokud se jejich mimořádná výkonnost projeví na zátěžových vyšetření či testech. Návrh k zařazení sportovce do podporového programu podávají hlavní trenéři příslušných věkových kategorií. Systém sportovně talentované mládeže je v působnosti ČTA a je realizován na základě předloženého projektu na čtyřleté období (období olympijského cyklu).
(Horák a Kovářová, 2012)
Díky spolupráci s Asociací školních sportovních klubů vznikl projekt Triatlon do škol. Tento projekt se snaží zmotivovat učitele, rodiče, žáky základních a středních škol prostřednictvím náborových závodů, které by se měly konat v každém kraji po celé ČR.
Kvalitní jedinci budou pak zváni do triatlonových klubů. V návaznosti na Triatlon do škol vznikl i projekt Triatlon děti, který důkladně proberu v následujících kapitolách.
25
5 Projekt Triatlon děti
Projekt Triatlon děti je jednou z mnoha dalších aktivit, které ČTA uskutečňuje. Jeho cíl je významným prostředkem k tomu, aby se triatlon udržel na výsluní na několik dalších let dopředu. V tomto směru má tedy důležitou roli pro budoucnost triatlonu v České republice možná i ve světě.
5.1 Charakteristika projektu
Jak už jsem zmiňovala v předešlé kapitole, s novým vedením přišlo i velké množství změn. Tyto slova uvádí Předseda Horák v Obsahovém manuálu Valné hromady z roku 2012: „Nově vytvořený personální tým by nás měl vést směrem, abychom dokázali rozproudit zájem o triatlon v řadách dětí a mládeže a skokově tak navýšili základnu závodníků v dětských a mládežnických kategoriích“. V očích předsedy Horáka se zrodila myšlenka pyramidy. Nelze stavět na něčem, co nemá pevnou
základnu. Cílem je vytvořit silný pilíř skládající se z dětí a mládeže, aby bylo v pozdějším věku z čeho vybírat. Na špičce pyramidy jsou pak vrcholový triatlonisté, dospělí
reprezentanti.
Současné rozmístění triatlonových klubů a trenérů v České republice je velmi nerovnoměrné. Mezi největší triatlonové kluby, které se mohou chlubit početnou základnou, patří především brněnský Ekol Team a táborský E.ON Triathlon Team. Tuto situaci je snaha změnit a proto vznikl projekt s názvem Triatlon děti, který byl spuštěn ve všech krajích na celém území ČR. Svým rozsahem měl otevřít cestu k triatlonu širšímu množství dětí, které by jinak neměli možnost se s tímto sportem setkat.
Předmětem projektu Triatlon děti je vytvoření tréninkových skupin (dále jen TS) o počtu dvou maximálně 5 dětí, z čehož pouze 1 dítě může být registrovaným členem ČTA. Ostatní členové skupiny jsou tudíž novými přírůstky do triatlonové základny.
Tréninkovou skupinu zakládá vedoucí tréninkové skupiny (dále jen VTS), který je zodpovědný za organizaci tréninků dětí, které by měly začátkem roku 2014 pravidelně sportovat. Projekt je určen všem dětem ve věku 8 – 15 let (v roce 2014 ročníky 1999 – 2006) bez ohledu na sportovní úroveň i sportovní ambice. ČTA poskytuje nově
založeným skupinám organizační, administrativní, účetní a metodickou podporu.
26 Obr. 1: Logo projektu Triatlon děti Zdroj: ČTA, 2013b
Financování tréninkových skupin bylo myšleno z několika zdrojů, mezi které patřily peníze od rodičů, sponzorů, ČOV, z loterie a sázkových her, MŠMT, z dotací ČR (krajů, obcí) a jiné.
(ČTA, 2013b)
5.2 Pravidla založení tréninkové skupiny
VTS měla být osoba starší osmnácti let, která má pozitivní vztah ke sportu a půjde sama příkladem dětem v obvyklých kritériích zdravého životního stylu. Skupinu musel vedoucí zaregistrovat nejpozději do 15. prosince 2013 do informačního systému www.czechtriseries.cz a zaplatit členský příspěvek na rok 2014. Zaregistrováním tréninkové skupiny VTS přistoupil na dohodu, že v rámci ustanovené tréninkové skupiny začne od ledna 2014 skutečně pracovat s dětmi a bude mít upřímnou snahu zúčastnit se krajských náborových závodů pro děti. Aby měl o trénování zájem, co největší počet dětí a rodičů a trenérů, nemusely se tréninkové skupiny soustředit striktně na triatlon. Tréninky měly být zaměřeny alespoň na dvě disciplíny triatlonu.
Nově vzniklé skupiny si tedy mohly vybrat, jakým disciplínám se budou věnovat. Takto vznikly skupiny s různým zaměření a to na plavání a běh (aquatlon), běh a cyklistiku (duatlon) nebo na celý triatlon. Kombinace plavání s cyklistikou byla možná taktéž, ale v této modifikaci se neuskutečňují závody a žádná ze skupin si tuto variantu nezvolila.
VTS nebyl zodpovědný jen ze trénink dětí, ale byl i hlavním komunikátorem s rodiči, které tak mohl pozitivně či negativně ovlivnit. Právě dobře podané informace a zmotivování rodičů byly pro projekt více než důležité. Sportovní úroveň dětí v rámci tréninkové skupiny, frekvence tréninků a případná účast na závodech závisela na
27
dohodě VTS se zákonnými zástupci dětí. Dohodnuté parametry vedení dětské
tréninkové skupiny byly uvedeny ve Smlouvě o zařazení dítěte do tréninkové skupiny uzavřené mezi ČTA a zákonným zástupcem dítěte. Vstup do tréninkové skupiny nebyl podmíněn členstvím v ČTA. Výhledově se počítalo, že by se děti měly stát
registrovanými členy po půl roce trénování. Šest měsíců se jeví jako přiměřená doba pro seznámení rodičů i dětí s tím, co obnáší pravidelný trénink a jestli mají chuť se triatlonu, duatlonu či aquatlonu dále věnovat.
(ČTA, 2013b) 5.3 Financování činnosti tréninkové skupiny
VTS navrhnul činnosti tréninkové skupiny a tomu odpovídající náklady pro zvolené období (doporučené minimum 3 měsíce). Bylo potřeba zvážit rozsah sportovních činností s ohledem na schopnosti dětí, k jakým výkonnostním cílům skupina směřuje. Mezi pravidelné nákladové položky mohla být zařazena například odměna pro VTS a nájem sportovišť (bazén, tělocvična, …). Do nepravidelných nákladů bylo možné navrhnout například nákup sportovních pomůcek, nákup společného oblečení, cestovné na závody nebo společná soustředění. Z toho vyplynul návrh
rozpočtu, ze kterého VTS vycházel při stanovení měsíčního poplatku za provoz skupiny.
Rodiče plán tréninků a rozpočet schválili či nikoli.Schéma financování TS skupin v roce 2014 zobrazuje obrázek (Obr. 2).
VTS musel pro jednotlivé nákladové položky rozpočtu zajistit faktury od dodavatelů, které předal na ČTS. Pokud byly faktury v souladu se schválenými nákladovými položkami rozpočtu tréninkové skupiny, ČTS faktury zúčtovala a
proplatila. Rodiče byli seznámeni se smlouvou o zařazení dítěte do tréninkové skupiny a svým podpisem ztvrdili i to, že budou pravidelně platit zálohy za služby pro své dítě.
Financování TS mohlo dále probíhat prostřednictvím sponzorské činnosti, státních dotací nebo relevantního podílu z loterií a sázek, které rozděluje ČOV.
(ČTA, 2014)
Bylo výhodné, aby se skupina snažila hledat partnery. Podle Čáslavové (1997) musí marketingové aktivity začínat od poslání sportovní organizace. Každá TS si měla určit jak sportovní tak i ekonomické cíle. Rovněž ČTA hledala partnery, kterým nabízela spolupráci s tréninkovými skupinami.
28
Obr. 2: Procesní schéma činností vzniku a organizace tréninkové skupiny Zdroj: ČTA, 2014
29
5.4 Přípravná fáze
Díky pádu vlády a neočekávaným průtahům byl projekt spuštěn velmi pozdě.
Přestože na přípravnou fázi projektu zbyly pouze dva měsíce, přilákal téměř 1800 nových dětí v 550 tréninkových skupinách. Toto období probíhalo tedy od listopadu 2013 až do konce prosince 2013. ČTA rozjela propagační kampaň, prostřednictvím které se snažila oslovit co největší množství zájemců. Byla natočena krátká televizní reportáž, kterou odvysílala Česká televize. V každém kraji proběhl informační workshop, kterého se motivačně účastnili i jednotliví zástupci z řad triatlonové reprezentace.
V přípravné fázi se potenciální zájemci měli nezávazně registrovat přes webové stránky asociace www.czechtriseries.cz/ttdeti. Na základě registrace jim byli
elektronicky zaslány podrobnější informace. Obsahem těchto informací byla i nabídka pro rodiče, smlouva o vedení tréninkové skupiny, smlouva o zařazení dítěte do
tréninkové skupiny, informace o termínu informačního workshopu. Podrobné seznámení s projektem pak vedlo k rozhodnutí zájemce o závazném přihlášení do projektu. Nově vzniklý VTS začala s náborem dětí ve věku 8 až 15 let do tréninkové skupiny v dané lokalitě a zahájil jednání se zákonnými zástupci dětí.
Všechny nově vznikající TS musely projít procesem schválení. Na základě uzavřené Dohody o provedení práce a schválení skupiny dostali všichni VTS za vytvoření a zaregistrování nové dětské tréninkové skupiny jednorázovou odměnu ve výši 9 500,- Kč. Založené tréninkové skupiny dostali přístup ke své prezenční stránce včetně diáře pro plánování tréninků dětí pro VTS a zákonné zástupce dětí. Každému VTS byla prostřednictvím pošty zaslána metodika, jak pracovat s dětmi po organizační i sportovní stránce.
(ČTA, 2014)
5.5 Provozní fáze
Provozní fáze projektu byla odstartována novým rokem 2014. Vznikl Organizační manuál tréninkové skupiny, který si jednotliví VTS upravili dle svých možností a zveřejnili ho na webových stránkách. Na základě získané zpětné vazby od některých TS byly navrženy 3 varianty zapojení TS do provozní fáze projektu.
30
První varianta znamenala plné zapojení s podepsanými smlouvami s rodiči a schváleným rozpočtem. TS financovala svůj provoz z příspěvků rodičů prostřednictvím ČTS. V případě získání dotační či sponzorské finanční podpory, bylo možné pro TS uplatnit finanční zvýhodnění i na již realizované náklady (dle specifik dotace) a zároveň pro náklady plánované, a to i tehdy pokud dotační titul směřoval přímo na náklady ČTS i přímo na náklady členů. Právní subjektivitu ČTS bylo možné využít pro realizaci darů a finančních příspěvků pro TS. V této variantě bylo nutné podepsat smlouvy o zařazení dítěte a v případě odměny pro VTS i dohodu o pracovní činnosti.
Varianta dvě se týkala financování provozu bez účasti ČTS. Přesto bylo od VTS vyžadováno zaslání rozpočtu TS, aby mohly být náklady TS promítnuty do žádostí o dotace. V případě získání dotační či sponzorské finanční podpory, bylo možno pro TS uplatnit finanční zvýhodnění, a to pouze pokud bylo určeno na přímé náklady členů (dle specifik dotace). Bylo tedy nutno uchovávat účetní doklady k nákladům (faktury, účtenky), pro případnou možnost získat finanční příspěvek na realizované aktivity na budoucí období pod podmínkou následného přechodu do 1. varianty. V tomto případě nebylo třeba podepisovat smlouvy o zařazení dítěte a dohodu o pracovní činnosti.
Pokud TS nechtěla předat svůj rozpočet a starat se finančně o svůj provoz sama, jednalo se o variantu 3. TS nebyla zohledněna v žádostech a nebylo jí možné připisovat dotace. Ve třetí variantě ČTA žádala alespoň o zaslání informací, že jsou realizovány tréninky a je účelově využívána případná dotace z roku 2013 (odměna VTS). TS mohla kdykoli přejít do 1. nebo 2. varianty.
(ČTA, 2014)
31
6 Organizace tréninků na bazénech
Organizace a vedení aktivit na bazénech s sebou neslo řadu úskalí, které bylo potřeba předvídat. Tak, aby nedocházelo k nesrovnalostem, bylo na organizaci tréninků vzhlíženo ze tří úhlů pohledu. Prvním úskalím byla otázka, kdo ponese zodpovědnost za vedení tréninku, pod kým budou děti plavat. Dalším bodem byly možnosti dodavatelů pronájmu, komu budeme za pronájem platit. Třetí oblast se zaměřila na aktivity, které na bazénu mohou probíhat.
6.1 Vedení plaveckých tréninků
Každá nově vzniklá triatlonová skupina disponovala jinými možnostmi, jiným přístupem, uplatňovala jinou taktiku. Proto se muselo počítat s různými možnostmi zajištění plaveckých tréninků, které bylo potřeba detailněji rozepsat. Za správné zvolení výchozí varianty organizace plaveckého tréninku nesl zodpovědnost vedoucí
tréninkové skupiny, který měl přijít s návrhem, kdo bude děti učit plavat. Na tomto základě vzniklo několik možných variant, ze kterých by si měla TS vybrat.
PT1 - Děti trénuje trenér jiného subjektu např. plaveckého, triatlonového, pětibojařského oddílu nebo plavecké školy.
V této variantě nezkoumáme, kdo přesně učí děti plavat. Jsme spokojeni s vědomím, že je o plavecký trénink postaráno ze strany jiného subjektu. Často se stává, že se dítě od malička věnuje plavání, např. jako řádný člen plaveckého oddílu pravidelně dochází na plavecké tréninky. Motivace udržet se pouze u plavání není přitom dlouhodobě dostatečná, ať už díky horším výkonům na závodech oproti svým vrstevníkům nebo z důvodu monotónnosti jedné disciplíny. Dítě se v závodním plavání zkrátka „nenašlo“. Pokud s tím vedení plaveckého oddílu souhlasí, dítě může nadále trénovat plavání pod vedením plaveckého trenéra a zároveň se začne v rámci tréninkové skupiny věnovat navíc dalším disciplínám: cyklistice a běhu.
Varianta, kdy původní plavci začínají s triatlonem, je velmi častá. Obvykle tak vznikají různé složitosti ve vztazích mezi triatlonovými a plaveckými kluby, které je potřeba individuálně řešit. Byly navrženy dvě možnosti řešení. Plaveckému klubu, respektive jeho mateřské tělovýchovné jednotě byla nabídnuta možnost stát se členem ČTA. V rámci jejich existující tělovýchovné jednoty tak vnikl nový triatlonový klub.
Závodníci zůstali členy plaveckého oddílu. V rámci tréninkové skupiny mohli být individuálními členy ČTA a nemuseli vstupovat do žádného triatlonového klubu.
32
PT2 - VTS vede tréninky osobně, bez fyzického dohledu jiné nasmlouvané osoby VTS by si měl být vědom skutečnosti, ženaučení správné plavecké techniky je v dětském věku zásadní. Děti mnohdy s plaváním teprve začínají. Nesprávné návyky se pak těžko odbourávají. Tato varianta je zvládnutelná i pro osoby, které nikdy nikoho plavat neučily, ale je důležité, aby VTS sám plavat uměl. Děti často potřebují některé věci ukázat i prakticky, v tom případě je úkolem trenéra určitou dovednost předvést.
Znalost a jistota vytváří potřebný respekt a důvěru dětí, respektive rodičů.
Bylo počítáno s tím, že každému VTS bude zasláno několik metodických postupů, včetně jednoduchého DVD. V případě většího množství zájemců o doškolení na výuku plavání, by byl zajištěn víkendový kurz.
PT3 - VTS vede tréninky osobně, ale pod dohledem někoho dalšího
V případě zájmu ČTA doporučila plaveckého trenéra, který připravoval a psal plavecké tréninky. Tento trenér ordinuje postup technických cvičení, používání
pomůcek, dohlíží na techniku. Přítomnost trenéra na všech plaveckých trénincích není vyžadována a on může tuto činnost vykonávat pro více tréninkových skupin.
PT4 - TS bude mít jinou kontrahovanou osobu jako plaveckého trenéra Pokud si VTS netroufal na přímé či nepřímé řízení plavecké výuky respektive tréninku a neměl přitom možnost využít trenérů v rámci nějakých blízkých klubů (PT1), tak mohl svěřit plavecký trénink jiné osobě, která byla přímo nasmlouvaná ČTA. Rozdíl mezi variantou PT1 je v tom, že ve variantě PT1 nemáme s osobou plaveckého trenéra žádný smluvní vztah, trenéři se navíc v plaveckých oddílech často mění, zastupují. Ve variantě PT4 je plavecký trenér přímo placen z finančních zdrojů tréninkové skupiny.
Fyzicky se může jednat a stejnou osobu jako ve variantě PT1.Tato osoba byla
na prezenční stránce skupiny uvedena v roli „plavecký trenér“ u těch závodníků, kteří ve skupině jsou.
6.2 Dodavatel služeb pronájmu bazénu
Dále bylo potřeba vyřešit otázku, který subjekt bude dodavatelem služeb pronájmu bazénu. Opět se situace bazén od bazénu liší. Cena pronájmu drah je
rozdílná a odvíjí se od celkové finanční situace bazénu. Většinu bazénů spravují města, patří mezi tzv. městská sportovní zařízení. Náklady na provoz obvykle převyšují výnosy
33
a tak je bazén z větší části dotován penězi, které od města dostane. Kraj od kraje se liší i cena energií, která má rovněž velký vliv na výslednou cenu pronájmu.
Opět byly shrnuty hlavní varianty pronájmu plavecké dráhy. Jednalo se spíše o druhy možností, jak bazén navštěvovat, abychom zde mohli trénovat.
PP1 - Triatlonový klub
Tato varianta byla obvyklá v těch případech, kdy triatlonové kluby
prostřednictvím projektu rozšířily počty svých dětí. Postup finančního řízení tréninkové skupiny byl následující. VTS zjistil od TT klubu kolik stojí pronájem plavecké dráhy na dané období. Tato částka byla započítána do návrhu rozpočtu, pokud rozpočet tréninkové skupiny prošel schválením, tak ČTA mohla vystavit objednávku na daný pronájem TT klubu.
Výhoda této varianty pro rodiče se měla projevit ve chvíli, kdy se podařilo najít pro tréninkovou skupinu sponzora, respektive ve chvíli, kdy bude k dispozici nějaká dotace. Následně muselo dojít k přepočtu finančního režimu tréninkové skupiny a cena pro rodiče se snížila. TT klubu v tom celém ubyla administrativní zátěž, o kterou se postarala ČTS.
PP2 – Plavecký klub
Pro VTS byla tato varianta podobná s PP1. Bylo potřeba se s vedením
plaveckého klubu dohodnout, kolik vše bude stát. Do ceny měla být zahrnuta i služba za trenéra PT1. Celková částka se započítala do nákladů tréninkové skupiny. Pokud byl rozpočet schválen a ČTA vystavila objednávku na plavecký klub. V této objednávce, nebo možná smlouvě bylo třeba specifikovat několik bodů. Prvním bodem byl počet tréninků, které člen TS za týden absolvoval. Situace se lišila pro každého člena skupiny podle toho, jaký měl rozvrh ve škole či jestli mimo plavání docházel i na jiné zájmové kroužky. Druhým bodem byla otázka členství v plaveckém klubu. Neměl být problém s tím, aby se děti staly členy plaveckého klubu. Někteří již stejně členy byly. Bylo pouze třeba ohlídat, jestli v klubu platí určité povinnosti. Například upřednostnění plaveckých závodů před závody v aquatlonu či triatlonu. Nebo zda se závodník musí účastnit všech soustředění, které klub pořádá atd. Těchto věcí se mohlo objevit více a bylo třeba je řešit individuálně.
34 PP3 - Jiná instituce
Mohla se najít i jiná instituce, která by umožnila na svých pronajatých drahách ve svém čase působit děti z tréninkové skupiny. Šlo například o prostor na drahách, které má dlouhodobě pronajaté škola, plavecká škola, potápěči atd. Mechanismus nasmlouvání byl stejný jako v případech PP1 a PP2 s tím rozdílem, že jsme si zřejmě museli dodat vlastního trenéra, vhodnou variantu PTx.
PP4 - Provozovatel / majitel bazénu na nájemní smlouvu
Varianta, kdy tréninková skupina bude plavat na vlastní pronajaté dráze, se jevila jako dobrá varianta tehdy, pokud se podařilo soustředit více tréninkových skupin do jednoho tréninkového času. Každý VTS, který uvažoval o variantě PP4, měl tuto skutečnost reportovat koordinátorce bazénů. S její pomocí se hledaly další tréninkové skupiny, stejně tak vhodné časy pro výuku / trénink.
Na jednu dráhu 25 m bazénu se komfortně vejde od 4 do 6 dětí, pokud jsou v procesu výuky slabší plavci, a do 10 dětí, pokud už děti plavat umí a dokáží dodržovat plavecký směr. Pro 50 m bazén můžeme tato čísla směle vynásobit. Pokud měl však VTS ve své skupině děti, které vyžadovaly výuku plavání, tak bylo třeba upřednostnit malý bazének namísto 50 - ti metrového, který nemívá potřebnou mělčinu.
VTS musel s vedením bazénu zjistit volné časy a ceny pronájmu plaveckých drah nebo výukového bazénu, toto započítat do návrhu rozpočtu tréninkové skupiny na budoucí období. Pokud rodiče rozpočet schválili, tak ČTA vystavila příslušnou objednávku.
Pro děti, které ještě plavat neumí a jsou to obvykle děti mladší (8 – 12 let), bylo praktické nasmlouvat bazén těsně po škole např. od 13/14 hodin. V tuto dobu bývá bazén volný. Otázkou bylo spíš to, zda bude mít VTS nebo jiný trenér v této době čas.
Naopak pokud byly ve skupině již větší děti, které plavat umí a mají vyšší ambice, tak bylo třeba zaměřit se na čas od 6 hodin ráno, kdy bývá na bazénu také celkem volno. Postupem času se každý solidně trénující závodník (plavec nebo triatlet) dostane k režimu, kdy plave pravidelně ráno od 6 hodin.
Pokud volné časy na bazéně pro trénink tréninkové skupině nevyhovovaly, ve vyhovujících časech nebylo na bazénu již místo, musela vzniknout spolupráce
tréninkové skupiny a triatlonového klubu PP1, resp. plaveckého klubu PP2 , nebo s jiným subjektem PP3, který bazén využíval.
35
PP5 - Provozovatel / majitel bazénu na vstupenku v době veřejnosti
Obecně měla být varianta PP5 brána jako doplňková určená na dobu, kdy se nacházíme mimo svůj domovský bazén.
Tato varianta měla určitá rizika. TS neměla zaručenou pravidelnost návštěv bazénu, veřejnost si občas stěžovala, že si tam někdo zabírá místo v době mimo časy tréninků. Na některých bazénech je výslovně zakázáno takto trénovat kohokoli „ze břehu“. Ale pokud VTS pojmul trénink pouze jako „šáhnutí“ na vodu, v malém počtu a pokud si šel i VTS zaplavat, tak to naopak mohla být ideální varianta. Vedle toho, jsou-li děti malé a šli bychom jen do výukového bazénu, tak by neměl být problém.
6.3 Bazénové aktivity
V rámci tréninkové skupiny bylo potřeba vyřešit, co všechno se bude na bazéně provozovat. Mnohé by nenapadlo, jaké aktivity se dají uskutečnit. Bazén nemusí být určen pouze k plaveckému tréninku. Drtivá většina lidí chodí do bazénu relaxovat, pobavit se a sportovci často navštěvují bazén za účelem regenerace. Všechny aktivity byly opět shrnuty do několika variant.
BA1 - Klasický trénink ve vodě
Hlavní bazénovou aktivitou byl plavecký trénink, který se měl pravidelně opakovat. Bylo důležité, aby se děti na bazénu sešly minimálně 15 minut před začátkem tréninku, aby se stihly převléknout a vhodně rozcvičit.
Vedoucí tréninkové skupiny mohl udělat před plaváním i suchou přípravou – posilování, stabilizační cvičení, strečink. Program tréninku měl mít vždy ve svých rukou on.
BA2 - Jiná aktivita v prostorách bazénu
Plavání je velmi důležité, ale občas je potřeba zařadit jinou aktivitu, která je zábavná a zároveň přínosná. Příkladem této aktivity mohla být návštěva bazénu za účelem regenerace – využití vířivek, parní komory nebo velmi často provozuje bazén i saunu. Pokud měl VTS ve skupině menší členy, mohl jednu návštěvu bazénu pojmout jako hrací, kdy mohly děti do atrakcí (tobogán, divoká řeka, výukový bazének).
36 BA3 – Jiné aktivity, které bazén nabízí
Některé bazény mají k dispozici i další prostory, na kterých se odehrávají další aktivity. Cvičení v tělocvičně, jóga, posilovna a spousta jiných druhů aktivit, které probíhají pod odborným vedením jiné osoby než je VTS.
BA4 - Pronájem skříněk
Na většině bazénů jsou zvyklý na sportovce, kteří jejich zařízení navštěvují téměř každý den za účelem tréninku, a proto jim nabízejí pronájem skříněk. Pronájem skříněk ulehčí dětem nošení plaveckých pomůcek a zjednoduší jim tak i trénink.
Nemusí se starat o to, jestli nezapomenou plavky, desku, vše mají stále na svém bazénu. Nicméně by pronájem skříněk neměl být brán jako samozřejmost a nutnost, ale jen jako výhoda. V plaveckém oddíle, kam jsem chodila od svých šesti let, měli prioritu vlastní skříňky jen ti nejlepší a nejstarší plavci. Zpočátku by měla být snaha směřována k zajištění třeba jen jedné větší skříně na pomůcky pro všechny.
BA5 - Pronájem klubovny
Prostor, kde se dá scházet i mimo trénink, nebyl stejně jako u pronájmu skříněk nejdůležitější. VTS zde mohl promítat videa z tréninků či závodů nebo motivační videa vrcholových atletů.
6.4 Shrnutí
Nejobvyklejší varianty ve smyslu výše uvedeného shrnuje tabulka (Tab. 2). Tam, kde je zelené políčko, tak měla kombinace „kdo trénuje“ a „kdo zajišťuje pro
tréninkovou skupinu bazén“ potřebnou logiku a byla podporovaná. Ostatní případy byly nepravděpodobné, v některých případech svítí červená barva. Červené kombinace buď neměly logiku, nebo nebyly z různých důvodů podporované.
Různé kombinace vedly na stav, kdy VTS naplánoval týdenní scénář v době podzimní, zimní a jarní přípravy. Obyčejně se pak letní fáze od zbytku roku odlišovala. V létě se dá plavat venku, jezdí se po závodech a také bazény mívají jiný režim, některé jsou zavřené zcela, jinde je otevřený venkovní bazén. Plán týdne pro určitou část roku od určitého data do určitého data pak mohl vypadat například tak, jak ukazuje tabulka (Tab. 3).
37
Sestavení plánu vedlo na finance (náklady), které se musely napsat do rozpočtu tréninkové skupiny. VTS projednal rozpočet s rodiči, kteří ho museli schválit. Následně mohlo ČTA začít se zařizováním objednávek pro TS.
Tab. 2: Varianty plaveckého trenéra PTx a plaveckého pronájmu PPx PP1:
Triatlon ový klub
PP2:
Plavecký klub
PP3:
Jiný subjekt
PP4:
ČTA nájemní
smlouv a
PP5:
Lístek do veřejno
sti PT1: Trenér z plavec.
nebo TT oddílu PT2: VTS osobně bez dozoru
PT3: VTS osobě pod dozorem
PT4: Přímo
nasmlouvaný trenér Zdroj: ČTA, 2014
Tab. 3: Týdenní plán
Termín Aktivita Čas
Pondělí Plavecký trénink BA1, řízený vedoucím tréninkové skupiny PT2 v době plavání veřejnosti bez dráhy PP5.
14:30 – 15:30 Úterý Plavecký trénink BA1, řízený trenérem plaveckého klubu
PT5 na dráze plaveckého klubu PP2.
6:00 – 7:00 Středa Obratnost, jóga BA3, nasmlouvaná přímo PP4, vedená
jinou osobou PT6.
14:00 – 15:00 Čtvrtek Plavecký trénink BA1, řízený trenérem plaveckého klubu
PT5 na dráze plaveckého klubu PP2.
6:00 – 7:00 Plavecký trénink BA1, řízený VTS PT2 na přímo pronajaté
dráze PP4.
16:00 – 17:00
Pátek - -
Sobota - -
Neděle - -
+ jsou na bazéně trvale pronajaté skříňky: 7 kusů, celoročně Zdroj: ČTA, 2014
38
7 Pronájem bazénu
Hlavním cílem celé práce je navržení realizace pronájmu dráhy pro tréninkové skupiny tak, aby to bylo, co nejvýhodnější. V této kapitole je tedy vysvětlen význam vzniku databáze bazénů a její popis.
7.1 Seznam krytých bazénů
Tak, aby komunikace s bazény byla, co nejrychlejší, bylo potřeba vytipovat vhodné bazény po celé České republice. Vznikl tak celorepublikový seznam bazénů.
Databáze krytých bazénů v České republice tvoří základní soubor mé závěrečné práce a je součástí přílohy. Databázi jsem zpracovávala s pomocí katalogu firem, který je
dostupný online. Do seznamu byly zařazeny pouze kryté bazény. Další podmínkou při vyhledávání byla minimální délka 25 metrů. Databáze byla rozdělena do 14 oddílů podle jednotlivých krajů. Oddíly byly pro rychlejší orientaci rozděleny barevně. Celkově je v databázi zahrnuto 158 krytých bazénů (Příloha A). Ke každému zařízení jsem pak vyhledala následující informace:
Město
Ve větších městech se nachází dokonce i více bazénů, které splňovaly podmínky zařazení do databáze. Tato skutečnost hrála ve prospěch tréninkovým skupinám, které měly o to větší šanci najít volnou dráhu v čase, který jim vyhovoval nejvíce. Bohužel je i spousta měst a obcí, které vlastní bazén nemají. Skupiny z těchto menších měst měly nevýhodu. Náklady na dojíždění pak mohly spoustu skupin od plavání odradit.
Název
Přesný název zařízení měl předejít nejasnostem, který bazén hledáme.
Ve větších městech, kde je bazénů více, se bylo potřeba dohodnout, jaký konkrétní bazén byl pro skupinu nejvhodnější.
Provozovatel
Pro urychlení objednávky pronájmu bazénu bylo potřeba mít k dispozici jméno provozovatele, kterému byla objednávka směřována.
Adresa, GPS souřadnice
Adresa a GPS souřadnice sloužily především rodičům, kteří bazén ještě neznali.
Telefon, E-mail
