Jazykové nedostatky ve zpravodajském portálu iSport.cz
Bakalářská práce
Studijní program: B7507 – Specializace v pedagogice
Studijní obory: 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání
7504R269 – Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání Autor práce: Mariana Červinková
Vedoucí práce: Mgr. Václav Lábus, Ph.D.
Liberec 2017
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Tímto způsobem bych chtěla poděkovat všem, kteří mi jakýmkoli způsobem pomohli při tvorbě této bakalářské práce. Především panu Mgr. Václavu Lábusovi, Ph.D. za její vedení i za cenné rady a připomínky během konzultací a prostřednictvím e-mailové komunikace.
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá jazykovými nedostatky, které se v průběhu sledovaného období objevily na internetovém serveru www.isport.blesk.cz, a jejich analýzou. První část práce věnuje pozornost sportovní a internetové žurnalistice, jejím současným trendům a nastiňuje základní teorii o útvarech českého jazyka. Hlavní část práce pak vychází z jazykové analýzy 238 článků, jež publikoval již výše zmíněný server. Základním kritériem třídění nedostatků byly jazykové roviny, v rámci kterých proběhlo další dělení do menších skupin. Příloha obsahuje ukázku mé práce s jazykovým materiálem.
Klíčová slova
Žurnalistika, internet, server, sport, stylistika, pravopis, článek, chyba, jazyk, jazyková rovina
Annotation
This bachelor thesis deals with the language mistakes, which appeared on the Internet server www.isport.blesk.cz during our observation, and an analysis of them. The first part is focused on sport and internet journalism and its current trends. The thesis also outlines the basic theory about the basic units of Czech language. The main part of the thesis is based on the language analysis of 238 articles which have been published on the internet server mentioned above. The mistakes, which have been found on that server, were classified according to language level and then they were sorted into smaller groups. In the attachment, there is an illustration how I worked with the examined language material.
Key words
Journalism, internet, server, sport, stylistics, orthography, article, mistake, language, linguistic level
7
Obsah
1 Úvod ... 9
2 Metodologie práce ... 10
3 Deník Sport a server iSport.cz ... 11
3.1 Název ... 12
3.2 Grafická podoba Sportu a serveru iSport.cz ... 13
3.3 Způsob práce v iSportu... 13
4 Žurnalistika a publicistika ... 14
4.1 Publicistický styl ... 14
4.2 Jazyk publicistického stylu ... 15
4.3 Sportovní žurnalistika... 16
4.3.1 Specifika sportovní publicistiky ... 17
4.4 Internetová publicistika ... 18
4.5 Publicistické texty na serveru iSport.cz ... 20
4.5.1 Články podle autora ... 20
4.5.2 Nejčastější typy článků na serveru iSport.cz ... 21
4.5.3 Bulvarizace ... 24
5 Útvary českého jazyka ... 26
5.1 Spisovnost ... 26
5.2 Projevy mluvenosti ... 27
5.3 Práce s rozhovory v této práci ... 28
6 Analýza jazykových nedostatků ... 29
6.1 Typologie chyb ... 29
6.2 Chyby ve fonetické rovině ... 29
6.2.1 Nedodržení délky hlásky ... 29
6.2.2 Slovo virtuos ... 31
6.3 Chyby v morfologické a morfematické rovině... 31
6.3.1 Předpony s / z ... 31
6.3.2 Psaní n / nn ... 32
6.3.3 Skloňování antroponym ... 32
6.3.4 Pronomina a jejich deklinace ... 34
6.3.5 Numerália a jejich deklinace ... 36
6.3.6 Psaní čísel a značek ... 37
6.4 Chyby v lexikální rovině ... 38
6.4.1 Velká / malá písmena ... 38
6.4.2 Hranice slov ... 40
6.4.3 Opakování slov ... 42
8
6.4.4 Nestálá forma slov v jednom textu ... 42
6.5 Chyby v syntaktické rovině ... 43
6.5.1 Užití spojovníku a pomlčky ... 43
6.5.2 Kongruence ... 44
6.5.3 Interpunkce – čárka ... 46
6.5.4 Interpunkce – tečka ... 53
6.5.5 Nemotivované odchylky od větné stavby ... 53
6.5.6 Dvě předložky vedle sebe ... 54
6.6 Chyby v textové rovině ... 55
6.6.1 Obsahová a logická nesrozumitelnost ... 55
6.6.2 Přetíženost nasyceností ... 57
6.6.3 Opakování vět ... 58
6.7 Překlepy ... 60
6.7.1 Kumulace překlepů ... 60
6.7.2 Další překlepy ... 61
6.7.3 Záměna / vynechání slova ... 63
7 Závěr ... 65
8 Zdroje ... 67
8.1 Knižní zdroje ... 67
8.2 Internetové zdroje ... 68
8.3 Akademická práce ... 69
9 Prameny ... 70
10 Seznam příloh ... 91
9
1 Úvod
Tato práce se převážně zabývá jazykovými nedostatky, které se během sledovaného období (první týden v listopadu 2016) objevily na internetovém serveru www.isport.blesk.cz, a jejich následnou analýzou. Byly využity zpravodajské články, rozhovory a krátké textové úvody k videím, naopak práce nezahrnuje blogy redaktorů a samotných sportovců, postupně aktualizované příspěvky (přestupy, zajímavosti), online reportáže a rubriku VIP sport. Vynechán byl také mluvený jazyk použitý ve videopříspěvcích.
Práce je rozdělena do čtyř větších celků. První věnuje pozornost deníku Sport a serveru iSport.blesk.cz jako takovému, druhá potom sportovní a internetové žurnalistice. Spadá sem také stručné vymezení základních zpravodajských útvarů, které se na serveru iSport.cz vyskytují. Třetí část práce nastiňuje základní teorii o útvarech českého jazyka a jazykových rovinách, které sloužily jako hlavní kritérium třídění jazykových nedostatků. Následuje stěžejní část této práce, tedy část analytická. V ní se propojují citace ze serveru iSport.cz se stručným vysvětlením jazykových jevů, v nichž redaktoři chybovali.
Předpokládáme, že nejvíce nedostatků se objeví v syntaktické rovině, především v psaní interpunkce. Dlouhodobě si mnozí čtenáři mohou na tomto serveru také všimnout častých překlepů. Problémy se také mohou objevit u psaní osobních jmen, a to především zahraničních sportovců nebo trenérů. Také v otázce psaní velkých písmen se mohou vyskytovat nedostatky. Naopak neočekáváme příliš chyb v psaní i/y, s/z a dalších jednoznačných jevech.
V rámci této práce jsme se také pokusili prostřednictvím e-mailu zjistit, jakým způsobem probíhá práce redaktora a zda text čte před zveřejněním i někdo jiný.
Oslovili jsme také jednoho českého sportovce, jenž má bohaté zkušenosti s různými typy médií.
10
2 Metodologie práce
V práci byly použity zpravodajské články a rozhovory z internetového serveru www.iSport.blesk.cz, které vyšly mezi 1. a 7. listopadem 2016, celkem se jednalo o 238 příspěvků. Práce nezahrnuje dlouhodobě aktualizované příspěvky, blogy redaktorů a sportovců a rubriku VIP sport.
Všech 238 textů bylo třeba jednotlivě nakopírovat i s odkazem do MS Word a pojmenovat tak, aby se s nimi dalo přehledně pracovat. Formát pracovního názvu vypadal například takto: 2.11.(22)_X, což znamená, že v článku, jenž vyšel 2. listopadu jako dvaadvacátý v pořadí, se objevila nějaká chyba (pokud ne, místo X posloužilo označení OK). U některých pojmenování přibyla ještě poznámka, že se jedná o rozhovor nebo článek převzatý z ČTK.
K rychlému opětovnému dohledání textu sloužil výše zmíněný link přímo v souboru.
Chyby byly opravovány převážně s využitím Internetové jazykové příručky1, Pravidel českého pravopisu s výkladem mluvnice2 (V. Šaur) a Mluvnice současné češtiny3 (V. Cvrček). K odlišení jednotlivých typů chyb posloužily barvy zvýraznění – opakování slov žlutě, interpunkce nebo kongruence červeně, překlepy bleděmodře, syntaktické nedostatky fialově (viz přílohu B a C). Během korektur vznikal druhý soubor, do nějž se zapisovaly výsledky třídění. Jako jeho kritérium jsme zvolili jazykové roviny, v rámci nichž docházelo k dalšímu dělení chyb do menších skupin.
Citace článků ze serveru iSport.cz provází celou práci, protože v mnohých případech potvrdily to, co se psalo v odborné literatuře, někdy sloužily k vysvětlení nebo jen jako příklady. Jsou zanechány v původním znění (tedy s překlepy i chybami). Pokud se kapitola danou chybou nezabývá, objevuje se v závěru analýzy konstatování, že se v citované větě nebo v citovaném odstavci nachází i další problém. Jelikož se některé typy chyb objevovaly opakovaně, pro tuto práci byly vybrány jen některé příklady.
1 Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Internetová jazyková příručka. [online]. Praha:
Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008–2016. Dostupné z WWW:
<http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320>
2 ŠAUR, V. Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice. Praha: Ottovo nakladatelství v divizi Cesty, 2005. ISBN 80-7360-288-1.
3 CVRČEK, V. a kol. Mluvnice současné češtiny. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1743-5.
11
3 Deník Sport a server iSport.cz
Na internetových stránkách vydavatelské agentury Czech News Center4 se uvádí, že Sport je jediný deník v České republice, který se věnuje pouze sportu. Dále se tam dočteme, že Sport vychází již od roku 1953 a v současnosti má okolo 250 000 pravidelných čtenářů. Ti v něm mohou najít výsledky různých sportovních událostí nebo zápasů, komentáře, sportovní analýzy nebo rozhovory se sportovci a dalšími osobnostmi z prostředí sportu. Každé úterý v něm vychází příloha Český hokej a každou středu Český fotbal, v pátek je jeho součástí Sport magazín.
Šéfredaktorem Sportu je v současnosti Lukáš Tomek.5 Od roku 2001 vlastní Sport výše zmíněná agentura Czech News Center, pod níž spadají další známé tiskoviny – například Blesk, AHA!, ABC, Reflex, Svět motorů a mnoho dalších.6
Internetová verze Sportu, tedy server iSport.cz, se objevila už v roce 1999.7 Na internetových stránkách Czech News Center se o serveru iSport.cz dočteme: „Nejlepší sportovní web na českém internetu. Odbornost sedmdesátičlenného týmu, jeho fundované komentáře, analýzy, nejrozsáhlejší a nejrychlejší zpravodajství, on-line přenosy, rozhovory, videa, fantasy ligy a k tomu navíc autentické momenty ze života sportovních hvězd, se kterými je tým v denním kontaktu. Vše v přehledném balení doplňuje podrobný výsledkový servis a rozsáhlý videoobsah nejen pro fotbalové znalce.
Proto je iSport nejrychleji rostoucím sportovním webem v Česku.“8 Existuje také aplikace pro chytré telefony a tablety.
4 CNC/CZECH NEWS CENTER a.s. Dostupné z WWW: <http://www.cncenter.cz/> [vid. 2017-04-08]
5 Sport. CNC/CZECH NEWS CENTER a.s. Dostupné z WWW: <http://cncenter.cz/clanek/1285/sport>
[cit. 2017-04-08].
6 Tituly. CNC/CZECH NEWS CENTER a.s. Dostupné z WWW: <http://cncenter.cz/kategorie/4668/tituly>
[cit. 2017-04-08].
7 Sport. Časopisy a noviny online – Deníky.net. Dostupné z WWW: <http://deniky.net/sport.html>
[cit. 2017-04-08].
8 iSport.cz CNC/CZECH NEWS CENTER a.s. Dostupné z WWW: <http:// cncenter.cz/clanek/1289/isport-cz>
[cit. 2017-06-23].
12
Oficiální stránky Sportu najdeme také na největších sociálních sítích (Facebook9, Twitter10, Instagram11), na kterých administrátoři pravidelně sdílí odkazy z webu a přidávají další obsah.
3.1 Název
Pojmenování tištěného deníku Sport vzniklo jednoznačně na základě jeho obsahu. Už svým názvem se zaměřuje na určitou skupinu potenciálních čtenářů, o kterých se předpokládá, že se o sport nějakým způsobem zajímají.
Na základě článku I. Svobodové Jak psát na začátku věty název eBanka12 lze objasnit i název iSport.cz. S nástupem internetu se totiž začaly vyskytovat servery a služby, které mají na počátku svého názvu malé písmeno i nebo e (zkratky pro slova internetový nebo elektronický), za kterým následuje plnovýznamové slovo, přestože tak dochází k porušování jednoho ze základních pravidel psaní velkých písmen. Obecně se doporučuje do názvu mezi tuto zkratku a plnovýznamové slovo vkládat spojovník (např.
slovo e-mail), často se však používá varianta bez něj (kromě iSportu například server iDnes.cz).13
Svobodová se zabývá problematikou psaní těchto názvů na začátku věty. Domnívá se, že by pravidlo psaní velkého písmena na začátku větného celku mělo být zachováno, ale všímá si, že ne vždy je dodržováno. S myšlenkou případného zavedení pravidla, které by umožňovalo psát na začátku věty malé i a e ve významu internetový a elektronický, nesouhlasí, jelikož by se podobné ústupky musely časem dělat i u názvů obchodních společností a značek.14
9 Deník Sport. Facebook.com [online]. Dostupné z WWW: <https:// facebook.com/deniksport/>
[vid. 2017-06-23]
10 Deník Sport. Twitter.com [online]. Dostupné z WWW: <https://twitter.com/DenikSport> [vid. 2017-06-23]
11 iSportCZ. Instagram.com [online]. Dostupné z WWW: <https:// instagram.com/isportcz/>
[vid. 2017-06-23]
12 SVOBODOVÁ, I. Jak psát na začátku věty název eBanka. Naše řeč [online], 2005, roč. 88, č. 2, s. 108–111. Dostupné z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7831> [cit. 2017-06-12]
13 Tamtéž
14 Tamtéž
13
3.2 Grafická podoba Sportu a serveru iSport.cz
Grafická podoba titulní strany Sportu se snaží upoutat pozornost podobným způsobem jako bulvární tisk. Najdeme na ní většinou velkou fotografii nebo obrázek vztahující se k hlavnímu, nejzajímavějšímu, nebo dokonce kontroverznímu tématu. Většinou se jedná o fotbal (reprezentace, Sparta, Plzeň, Slavia), hokej (reprezentace, Sparta, Kometa Brno, Jaromír Jágr) nebo české tenisty, jelikož se předpokládá, že výše zmíněné kluby nebo osobnosti upoutají nejvíce potenciálních kupujících. Ilustrace někdy prochází i dodatečnou grafickou úpravou. V barevných titulcích redaktoři často používají majuskule i interpunkční znaménka – vykřičníky a otazníky. Další témata, která se v daném čísle objevují a mají potenciál zaujmout větší počet čtenářů, najdeme taktéž na titulní straně, většinou při horním a dolním okraji. Aby více vynikla, mají barevná pozadí – fotbal zelené, hokej modré, tenis oranžové… (viz přílohu A).
Na serveru iSport.cz je grafika mnohem jednodušší. Fotografie bez úpravy (případně jednoduše spojené dva obrázky do sebe), černý nadpis na bílém pozadí. Jen titulky čtyř nejnovějších příspěvků získají bílou barvu a červený podklad, pokud na ně najedeme kurzorem. Články, u nichž se předpokládá, že osloví nejvíce lidí, jsou ale rozměrnější.
Zatímco tyto příspěvky mají větší fotografii a nadpis pod ní, u většiny je fotografie nalevo a napravo od něj najdeme titulek s hypertextovým odkazem na článek. Někdy u příspěvku nepoužívají fotografii, ale náhled videa, což poznáme podle bílého trojúhelníku orientovaného směrem doprava v červeném kruhu.
3.3 Způsob práce v iSportu
Zkusili jsme kontaktovat redaktory deníku Sport a serveru iSport.cz prostřednictvím e-mailu a zeptat se na způsob práce v deníku Sport a na serveru iSport.cz – zda mají interní dohodu o psaní dubletních tvarů, jestli mají korektora nebo někoho, kdo zodpovídá za jazykovou správnost textů, a jakou práci má editor. Bohužel nepřišla žádná odpověď.
14
4 Žurnalistika a publicistika
Čechová, Krčmová a Minářová v knize Současná stylistika15 zmiňují, že žurnalistika i publicistika „představují především veřejnou činnost spojenou s mezilidskou mediální komunikací, při níž dochází k informování o aktuálních společenských a politických událostech a k jejich komentování.“16 Přestože oba termíny mnozí považují za synonyma, pojem žurnalistika je publicistice nadřazen, jelikož označuje veškerou činnost v hromadných sdělovacích prostředcích, může ale označovat i obor, který se touto problematikou zabývá. Žurnalistická činnost, jejíž funkcí je hodnotit, přesvědčovat a získávat, se nazývá publicistika.17
4.1 Publicistický styl
Tento styl se vyznačuje mnohotvárností jednak tematicky, jednak užitím stylotvorných prostředků. Text navíc může mít mnoho funkcí – informativní, persvazivní, působicí, ovlivňovací – proto zahrnuje různé slohové postupy a jazykové prostředky.18
„Celkový charakter textů publicistického stylu je podmíněn jejich širokým společenským posláním: rychle, výstižně a co nejúčinněji informovat adresáty nejrůznějšího sociálního zařazení, věku a vzdělání, zprostředkovávat myšlenky s maximální srozumitelností a sémantickou jednoznačností, bezprostředností a přesvědčivostí, získávat čtenáře nebo posluchače pro přístup k problémům v duchu názorů, které publicistický orgán reprezentuje. (V části tisku se projevuje navíc snaha ekonomická, komerční – výtisky prodat.)“19
Publicistický styl je velice dynamický, odráží se v něm doba, kdy daný text vznikl, což se dá sledovat například na výrazových prostředcích.20 Stručně zmiňují i jeho počátky. První zmínka o novinářském jazyce se objevila v roce 1932 u B. Havránka, ale
15 ČECHOVÁ, M., M. KRČMOVÁ a E. MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008., ISBN 978-80-7106-961-4.
16 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 244
17 Tamtéž
18 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 244–245
19 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 246
20 Tamtéž
15
stejně jako J. V. Bečka v roce 1948 se jím nezabýval. Jeho důležitost si uvědomoval také F. Trávníček v první polovině 50. let, ale také ho blíže nevymezil. Pozornost je tak publicistickému stylu věnována až od lingvistické konference v Liblicích z roku 1954.
O této problematice se začalo psát do lingvistických časopisů, začaly vycházet studie.
Na teorii tohoto stylu se velkou měrou podílel J. Chloupek. V současnosti je již samostatně vyčleněn, přestože se v něm prolínají prvky ostatních stylů.21
4.2 Jazyk publicistického stylu
V této knize se Čechová, Krčmová a Minářová zabývají také specifiky publicistického stylu. Zmiňují, že jedním z rysů tohoto stylu je tzv. modelovost způsobu vyjádření, která napomáhá k udržení kvality, přestože autor nemá na vytvoření publicistického textu mnoho času. Modelovost vychází z toho, že se situace, o nichž se v určitém typu článku píše (nebo mluví), do jisté míry opakují.22
Autorky se zaměřují především na záměrné narušování této modelovosti novináři, a to především použitými jazykovými prostředky. Tím si podle nich text udržuje vedle funkce informativní také funkci získávací. Toto měnění obvykle užívaných prostředků a vznik nových se nazývá aktualizace. Postupně se ale nové prostředky automatizují a stává se z nich nový model, novináři proto opět hledají nové možnosti aktualizace.23 Za typické aktualizační prostředky autorky považují obrazná vyjádření, frazémy a jejich modifikace, publicismy, módní slova, výrazy zobecňující sdělení, specifický shodný atribut, parenteze, intertextovost, vytýkací opis, prostředky vyjadřující kontakt s adresátem, nepravé věty vedlejší, hromadění genitivních konstrukcí, emocionalitu, expresivitu, prostředky z jiných útvarů nebo poloútvarů jazyka (než z neutrálního), metajazykový charakter vyjadřování a přejatá slova.24
21 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 244–249
22 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 249
23 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 250
24 ČECHOVÁ, KRČMOVÁ, MINÁŘOVÁ, 2008, s. 251–262
16
4.3 Sportovní žurnalistika
K napsání této části byla použita kapitola s názvem Sport z knihy Žurnalistika25 od S. Ruß-Mohla a H. Bakičové. Uvádí, že podle sportovního redaktora New York Times Michaela Shapira je sport zábavou, ve které se odráží stav celé společnosti. Sportovní žurnalisté nebyli dlouhá léta ostatními novináři bráni vážně. To se změnilo až s rostoucím zájmem diváků a čtenářů. V současnosti se sportovní zpravodajství těší velké oblibě, což přispělo k výrazné komercializaci sportu. Sport nejvíce diváků sleduje v televizi, ale sportovní rubrika se objevuje i ve většině tiskových médií. Zatímco v televizním vysílání se publikum dočká těch nejsledovanějších sportů nebo událostí v přímém přenosu, tisk sice postrádá aktuálnost, ale na druhou stranu může nabídnout širší záběr.26
Ruß-Mohl a H. Bakičová tvrdí, že často ve sportovní žurnalistice dochází k tomu, že novináři hvězdám týmů nebo celých lig věnují větší pozornost, než by bylo potřeba.
Vytváří se kolem nich kult a stávají se z nich celebrity. Atraktivita sportovce svou důležitostí vyrovná jeho výkony a dochází tak k narušení zpravodajského charakteru27. Zmiňují také, že nedostatky a kritikou sportovního zpravodajství se zabývalo mnoho odborníků na masovou komunikaci. Jedním z nich byl například Uli Gleich z univerzity v Koblenzi-Landau, jenž za hlavní nedostatky označil zaměření na populární sporty, zatímco ty méně známé jsou upozaďovány, orientaci na výsledek na úkor rozboru problému, sklon novinářů omlouvat tvrdou a nečistou hru, pokládal si také otázku vlivu médií na sport.28
25 BAKIČOVÁ, H. a S. RUß-MOHL. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha:
Grada, 2005. ISBN 80-247-0158-8.
26 BAKIČOVÁ a RUß-MOHL, 2005., s. 176–177
27 BAKIČOVÁ a RUß-MOHL, 2005, s. 177–178
28 BAKIČOVÁ a RUß-MOHL, 2005, s. 178–179
17
4.3.1 Specifika sportovní publicistiky
Tereza Jelínková ve své magisterské práci zmiňuje, že modelovost a automatizace je ve sportovní publicistice velmi silná, jelikož se utkání a turnaje pravidelně opakují – mají stále stejná pravidla a podobný průběh.29 Například shrnutí výsledků hokejových a fotbalových zápasů se objevují téměř denně, není tedy možné každý článek (nebo alespoň titulek) aktualizovat.
Na serveru iSport.cz se ale během sledovaného období objevovalo mnoho typických jazykových prostředků pro publicistický styl, z výše zmíněného důvodu převážně na lexikální úrovni. Velké zastoupení zde mají slova přejatá, která vychází z mezinárodní terminologie (gólman30, bekhend31, ofsajd32…). Jejich vliv je tak silný, že se mnohá z nich v psané podobě počeštila, přestože k nim máme v češtině vlastní ekvivalent.
Jelínková také upozorňuje, že tyto výrazy nebývají vysvětleny – předpokládá se, že je čtenář zná33. Sportovní žurnalistika je také bohatá na různé frazémy, což se potvrdilo i zde (čisté konto,34 brankově impotentní formace35…), za příklad publicismu můžeme uvést spojení početná marodka.36 Jednoduchá věta „Město Zlín nenechá hokej uvíznout
29 JELÍNKOVÁ, T. Jazykové prostředky sportovní žurnalistiky Deníku Rovnost. [online]. Brno, 2008.
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, s. 15. Dostupné z WWW:
<https://is.muni.cz/th/57454/fss_m/Diplomova_prace_-_kompletni_text.pdf> [vid. 2017-06-29].
30 ČTK a [iSport.cz]. Zacha gólem prohru s Floridou neodvrátil, přesně pálil i Pastrňák. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-nhl/285136/zacha-golem-prohru-s-floridou-neodvratil-presne-palil-i- pastrnak.html> [cit. 2017-06-07].
31 Tamtéž
32 [riš]. Sudí Ratajová opět pod palbou, Baníku v závěru neuznala kvůli ofsajdu gól. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-domaci-souteze-druha-liga/285297/sudi-ratajova-opet-pod-palbou- baniku-v-zaveru-neuznala-kvuli-ofsajdu-gol.html> [cit. 2017-06-07].
33 JELÍNKOVÁ, 2008, s. 16. Dostupné z WWW: <https://is.muni.cz/th/57454/fss_m/Diplomova_prace_- _kompletni_text.pdf> [vid. 2017-06-29].
34 ČTK. Kladno zrušilo Most, druhý Motor ztrácí tři body. Slavia vyhrála v prodloužení. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-domaci-souteze-prvni-liga/285026/kladno-zrusilo-most-druhy- motor-ztraci-tri-body-slavia-vyhrala-v-prodlouzeni.html> [cit. 2017-06-07].
35 TOMAIDES, M. Plekanec, Krejčí a spol. Které hvězdy NHL ještě v sezoně nedaly gól?. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-nhl/285046/plekanec-krejci-a-spol-ktere-hvezdy-nhl-jeste-v-sezone- nedaly-gol.html> [cit. 2017-07-06].
36 BÁRTA, P. a M. HORÁK. Hemský leží na kapačkách. Nemůžu se ani pohnout, vzkázal po operaci.
Dostupné z WWW: < http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-nhl/284937/hemsky-lezi-na-kapackach-nemuzu- se-ani-pohnout-vzkazal-po-operaci.html> [cit. 2017-07-06].
18
na finanční mělčině,“37 obsahuje hned dvě obrazná vyjádření – personifikaci a metaforu.
V textech se objevil také specifický shodný atribut, jenž má zjednodušit to, co by se jinak muselo vysvětlovat opisem. Patří sem například spojení „reprezentační pauza.“38 Častým jevem v žurnalistice je nepravá věta vedlejší, tedy taková, která se obvykle uvozuje konjunkcí typickou pro vedlejší větu, přestože se jedná o větu hlavní, a jejíž použití má mnoho redaktorů zautomatizováno: „Sevilla předchozí tři ligové zápasy vyhrála a dobře začala i v Gijónu, když od čtvrté minuty vedla gólem Vietta.“39
4.4 Internetová publicistika
Tato část vychází z knihy V. Bednáře s názvem Internetová publicistika. Internetová publicistika je nejmladším oborem žurnalistiky, který se však velmi rychle rozšířil.40 Zveřejnění příspěvku není na rozdíl od tištěného ani televizního zpravodajství časově vázáno41, což internetovým novinářům umožňuje zveřejňovat informace aktuálně a především je postupně doplňovat. Bednář také zmiňuje, že internet umožňuje konvergenci formátů – jedná se o multimédium. Kromě prostého textu může autor přidávat nejen obrázky, ale například i videa nebo zvukové nahrávky.42 Další výhodou internetu může být zpětná vazba od čtenářů – možnost hlasovat v anketách, diskuze s moderátory a dalšími čtenáři, případně se mohou konat tzv. online rozhovory, kdy otázky pokládají tázaným osobnostem uživatelé internetu.43 Internet také zapříčinil vznik nových žánrů – online reportáže, interaktivního rozhovoru a průběžně aktualizované zprávy. Užívají se ale samozřejmě i žánry, které známe z tiskovin.44
37 KOŠTUŘÍK, M. Hokejový Zlín prosil o pomoc. Město mu dalo dotaci pět milionů. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-tipsport-extraliga/285112/hokejovy-zlin-prosil-o-pomoc-mesto-mu-dalo- dotaci-pet-milionu.html> [cit. 2017-06-07].
38 [spo]. INVENTURA extraligy: Elitní trio jede bomby, Sparta musí zabrat. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-tipsport-extraliga/284946/inventura-extraligy-elitni-trio-jede-bomby- sparta-musi-zabrat.html> [cit. 2017-06-07].
39 ČTK a [iSport.cz]. SESTŘIHY: Ronaldo dotáhl Real k výhře. Tři body mají i Atlético s Barcelonou.
Dostupné z WWW: <http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-spanelsko/284603/sestrihy-ronaldo- dotahl-real-k-vyhre-tri-body-maji-i-atletico-s-barcelonou.html> [cit. 2017-06-07].
40 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada, 2011., s. 9. ISBN 978-80-247-3452-1.
41 BEDNÁŘ, 2011, s. 15–16
42 BEDNÁŘ, 2011, s. 16–37
43 BEDNÁŘ, 2011, s. 20–25
44 BEDNÁŘ, 2011, s. 24
19
O úspěchu nebo neúspěchu příspěvku nerozhoduje jen počet přečtení, ale také tzv. share, tedy ke kolika lidem se zpráva dostane, dále odkazovanost, citovanost a schopnost prodávat reklamu.45
Podle Bednáře je pro internetová média titulek ještě důležitější než pro média tištěná.
Právě nadpis rozhoduje o tom, kolik čtenářů článek upoutá. Především by měl pravdivě vystihnout obsah textu a zároveň zaujmout, což ne každý tvůrce nadpisu dokáže skloubit.46 Pokud se mu to nepodaří a titulek slibuje něco jiného, než o čem text je, jedná se o jednu z bulvarizačních tendencí, které se obecně v médiích objevují. Podle Bednáře může být způsobena v některých médiích tím, že autor titulku není totožný s autorem článku a editor sice obvykle ví, jak zaujmout, ale zase nemusí vystihnout podstatu textu. Také se domnívá, že by se v názvech článků seriózních médií neměly vyskytovat dvojtečky ani vykřičníky, otazníky jen v případě, že za nimi následuje odpověď. 47
Bednář také zmiňuje, že grafická úprava textu by měla být na konkrétním serveru homogenizovaná.48 Dodává, že by se v článku neměly objevit více než dva fonty a že se obvykle používají maximálně tři nastavení jeho velikosti (nadpis, mezititulky a text).
Text je možné graficky upravovat především využitím tučného písma a kurzivy, ale jen do určité míry.49 Autor by si při psaní článku měl zachovat objektivitu a vyváženost, tedy nastínit problematiku z různých pohledů.50
Podle S. Ruß-Mohla internet také umožňuje do článků vložit odkaz na související příspěvky, čímž usnadní čtenáři orientaci v dané problematice a zároveň získává pro starší příspěvek další recipienty. Zmiňuje také, že se prostřednictvím internetu ale šíří také mnoho polopravd – autor si informaci dostatečně neověří. V současnosti má většina velkých tiskovin i internetovou stránku51 a účet na sociálních sítích.
45 BEDNÁŘ, 2011, s. 25–29
46 BEDNÁŘ, 2011, s. 18
47 BEDNÁŘ, 2011, s. 105–127
48 BEDNÁŘ, 2011, s. 121
49 Tamtéž
50 BEDNÁŘ, 2011, s. 126
51 BAKIČOVÁ a RUß-MOHL, 2005, s. 144–147
20
4.5 Publicistické texty na serveru iSport.cz
Již bylo zmíněno, že k jazykové analýze bylo využito 238 textů. Okrajově v následujících odstavcích nastíníme, jaké typy článků se na serveru iSport.cz objevují nejčastěji, nejvíce se zaměříme na rozhovory. Nejdříve ale rozdělíme texty podle autora, jelikož některé články pocházejí z České tiskové kanceláře a kromě serveru iSport.cz se s nimi můžeme setkat i na dalších serverech.
4.5.1 Články podle autora
Toto hledisko jsme zvolili z toho důvodu, že ne všechny příspěvky, které se na serveru iSport.cz objevily, pochází přímo od redaktorů tohoto serveru. Jelikož se v této práci zabýváme celkovou jazykovou stránkou serveru, není pro nás autor úplně podstatný.
Přesto může být zajímavé sledovat, jestli se objeví výrazný rozdíl v chybovosti redaktorů ČTK a iSportu.
4.5.1.1 Vlastní články
Obvykle se jednalo o typický zpravodajský článek, který shrnoval sportovní dění – přehled výsledků, novinek, spekulací… Výjimkou však nebyly úvody o několika větách k různým videorozhovorům, sestřihům a dalším videím. U článku je uveden autor buď celým jménem, nebo zkratkou, u některých textů najdeme jen iSport.cz.
U videí se ještě občas objevovalo iSport.tv. Mezi častý výsledek vlastní tvorby patří také rozhovor.
4.5.1.2 Články z ČTK
Server iSport.cz převzal v průběhu sledovaného období 35 článků z České tiskové kanceláře v původním znění. Většinou se jednalo o shrnutí jednotlivých hracích dnů různých soutěží (především basketbalu, tenisu, házené, nižších nebo zahraničních fotbalových a hokejových lig), oficiální zprávy o reprezentaci, přestupech, zraněních, disciplinárních trestech pro sportovce nebo trenéry. Chyby, spíše překlepy, se v nich vyskytovaly minimálně. Pokud se ale redaktor ČTK dopustí chyby, najdeme ji obvykle i na většině dalších serverů, které zprávy přejaly.
21 4.5.1.3 Částečně převzaté z ČTK
Častěji, v 52 případech, však iSport.cz články nepřevzal v úplném znění, ale využil z nich jen část a zbytek doplnili redaktoři. Jako autor je pak uvedena jak ČTK, tak autor vlastního obsahu. Velmi často se v tomto případě z ČTK přejímají přímé řeči sportovců a trenérů. Tato kombinace se také využívá pro shrnutí sledovanějších lig a zápasů (nejvyšší česká hokejová i fotbalová soutěž, NHL, utkání českých tenistů…).
4.5.2 Nejčastější typy článků na serveru iSport.cz
V publicistice se objevuje mnoho různých žánrů, často se také prolínají. Pro potřeby této práce jsme přiblížili tři typy, které se na serveru iSport.cz objevovaly nejčastěji.
Jedná se o zprávu, rozšířenou zprávu a rozhovor.
4.5.2.1 Zpráva
Podle E. Minářové je zpráva základním útvarem zpravodajského stylu. Jedná se o faktografický a obvykle stručný text, který přináší aktuální informace. Při psaní zprávy se zpravidla nevyužívá chronologické řazení událostí, ale v první části se objevují nové, případně stěžejní, informace. Ty nejdůležitější tedy najdeme v prvním odstavci, který bývá navíc zvýrazněn tučným písmem. Poté následují informace zpřesňující, které nám přibližují okolnosti děje. Neměl by také chybět pramen, odkud je zpráva přejata.52
4.5.2.2 Rozšířená zpráva
Jak už z názvu vyplývá, rozšířená zpráva obsahuje více informací než klasická zpráva.
E. Minářová uvádí, že se z rozšířené zprávy dozvídáme kromě základních informací také o bližších okolnostech a podmínek události a jejího průběhu. Z tohoto důvodu dominance informačního slohového postupu není tak výrazná jako u zprávy. Rozšířená zpráva se proto přibližuje publicistickému referátu, komentáři, někdy také reportáži.
V některých případech má blízko i k žánrům analytickým.53
52 MINÁŘOVÁ, E. Stylistika pro žurnalisty. Praha: Grada, 2011. s. 244–245, ISBN 978-80-247-2979-4
53 MINÁŘOVÁ, 2011, s. 245
22 4.5.2.3 Rozhovory
Rozhovory se ve velké míře liší od ostatních žánrů – nedozvídáme se z nich postoj redaktora, ale postoje a myšlenky tázané osoby. V případě sportovní publicistiky obvykle přímého aktéra konkrétní sportovní akce, není výjimkou, že tázaný odpovídá bezprostředně po ní. Otázky redaktora a odpovědi tázaného bývají graficky odděleny.
4.5.2.3.1 Způsob tvorby
S. Ruß-Mohl uvádí, že interviewer musí být důkladně připraven, o dotazovaném si předem zjistit dostatek informací a že podle amerického novináře Cornelia Ryana by měl předem znát minimálně 40 % odpovědí na své otázky.54 Problematikou rozhovorů se zabývá B. Osvaldová s R. Kopáčem v knize Rozhovory o interview55. „Rozhovor není diskuze ani debata, a už vůbec ne anketa – je to svým způsobem stylizovaný dialog.“56 Interview se dá vést jako dialog, monolog nebo rozprava. „Říká se, že nejméně živý je rozhovor dělaný na dálku, faxem nebo mailem, protože novinář nemá možnost na odpovědi reagovat. Ale pro zodpovídaného to může být výhoda: odpovědi si rozmyslí a má dost času eliminovat chyby.“57 Pokud reportér klade sportovcům nepříjemně kritické otázky, může se stát, že se tázaný rozhodně příště rozhovor danému novináři neposkytnout. Bakičová a Ruß-Mohl ještě zmiňují, že podle Siegfrieda Weischenberga je ve sportovní žurnalistice těžké najít správný poměr mezi odstupem a blízkostí a více než v jiných oblastech se v ní projevují lidské vlastnosti.58
To v článku s názvem Darina Vymětalíková válčí mezi hokejisty, který publikoval server novinky.cz, potvrdila i sportovní redaktorka České televize Darina Vymětalíková:
„Nejsem zaopatřovací ústav nebo mateřská škola, abych hráče, když se jim nedaří, utěšovala, jenže zároveň jsem taky jenom člověk. Zažila jsem třeba situaci, kdy někdo
54 BAKIČOVÁ a Ruß-MOHL, 2005, s. 63
55 OSVALDOVÁ B. in KOPÁČ, R. a B. OSVALDOVÁ. Rozhovory o interview. Praha: Karolinum, 2009.
ISBN 978-80-246-1618-6.
56 OSVALDOVÁ in KOPÁČ a OSVALDOVÁ, 2009, s. 5.
57 OSVALDOVÁ in KOPÁČ a OSVALDOVÁ, 2009, s. 6
58 BAKIČOVÁ a RUß-MOHL, 2005, s. 177
23
udělal fakt velkou chybu a z novinářského hlediska by bylo fér za ním jít a probrat to, ale já jsem se radši obrátila na spoluhráče.“59
4.5.2.3.2 Autorizace
Ve výše zmíněné knize Rozhovory o interview se B. Osvaldová zabývala také otázkou autorizace rozhovorů. Práce interviewera totiž nekončí rozhovorem s tázanou osobou.
Text je třeba upravit, zkrátit, vynechat z něj vycpávková slova nebo odmlky, případně ho opravit. Pokud se žurnalista rozhodne interview před vydáním nechat schválit tázaným, jedná se o autorizaci. Poskytnout text k autorizaci ale jeho povinností není, české zákony ji nevyžadují. Tázaný má však možnost si ho k nahlédnutí vyžádat.
Rizikem autorizace je ztráta autentičnosti a snížení výpovědní hodnoty. Pokud tázaný text k autorizaci nevyžádá, riskuje, že může dojít k vytržení výpovědi z kontextu, její záměrné vynechání nebo zkreslení. V seriózních médiích by se to stávat nemělo, ale opak je někdy pravdou. To se týká především bulvárních tiskovin nebo serverů, kde se někdy objeví i rozhovor, u kterého se ukáže, že vůbec neproběhl.60
4.5.2.2.3 Rozhovory očima sportovce
Tento odstavec vychází z mé vlastní komunikace s českým profesionálním sportovcem, který si nepřál být jmenován a který má s médii různého typu bohaté zkušenosti.
Redaktoři Sportu a dalších větších médií s ním dělají interview telefonicky, e-maily využívají spíše menší internetové servery. Když poskytne delší rozhovor, nechává si připravený článek poslat před jeho zveřejněním nebo vydáním k autorizaci. Pro novináře se sice jedná o komplikaci a zdržení, ale tomuto požadavku vyhoví, protože si nechtějí pokazit kontakty – uvědomují si, že by příští žádost o interview mohl odmítnout. K autorizaci však posílají jen samotné texty bez nadpisů („vymlouvají se na editory“), které podle něj ale někdy bývají až ztrapňující. Cílem je upoutání pozornosti potenciálních čtenářů, jedná se o projev bulvarizace. Tento sportovec také potvrdil, že některá vyloženě bulvární média vydávají rozhovory, které vůbec neproběhly.
59 MITROFANOVOVÁ, M. Darina Vymětalíková válčí mezi hokejisty. Dostupné z WWW:
<https://www.novinky.cz/zena/styl/437237-darina-vymetalikova-valci-mezi-hokejisty.html>
[cit. 2017-05-18].
60 OSVALDOVÁ in KOPÁČ a OSVALDOVÁ, 2009, s. 7
24
4.5.3 Bulvarizace
Otázkou bulvarizace médií se B. Osvaldová s R. Kopáčem zabývali v knize Co je bulvár, co je bulvarizace. 61 Bulvární média podle úvodní kapitoly této knihy nejsou současným trendem, existují již několik staletí. Stejně jako v této době, i v minulosti nacházela velké publikum. S jejich konkurencí se tak musí vypořádat tzv. seriózní média, a tak postupně dochází k jejich bulvarizaci. Jedním ze znaků, kterého si všimneme, je grafická podoba – velké titulky a fotografie, křiklavé barvy, neuspořádané lámání textu.62 Dalším projevem je redukce témat, o níž se píše: „Domnívají se, že recipienty přitáhnou zjednodušováním, důrazem na atributy bulváru a redukováním témat, která by měla rezonovat právě v médiích kvalitních. Je to snaha mylná a způsobuje, že dochází k takzvané plíživé bulvarizaci, která je nebezpečnější než bulvár sám. U bulvárních médií víme, co můžeme čekat...“63 Pokud si čtenář zakoupí tzv. seriózní tisk, v němž se objevují tyto prvky, může mít problém rozeznat, zda se jedná o pravdivou informaci, zatímco bulvární média dokáže většina recipientů přijmout s tím, že došlo přinejmenším ke zveličení popisované události.64
Článek ČTK, kterému redaktoři iSportu dali mu titulek Skvělý návrat! Senátor Pacquiao vyboxoval titul WBO, soupeř skončil v krvi,65 působí podle nadpisu velmi dramaticky. Objevují se v něm slova návrat, senátor (při čtení se dozvídáme, že Pacquiao byl zvolen do filipínského parlamentu) a slovní spojení skončil v krvi, díky němuž získáváme pocit, že muselo dojít k velmi vážnému zranění soupeře. V poslední větě se však dozvídáme, že došlo k natržení soupeřova pravého obočí.
61 OSVALDOVÁ B. in KOPÁČ, R. a B. OSVALDOVÁ. Co je bulvár, co je bulvarizace. Praha: Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3229-2.
62 OSVALDOVÁ in KOPÁČ a OSVALDOVÁ, 2016, s. 7
63 Tamtéž
64 OSVALDOVÁ in KOPÁČ a OSVALDOVÁ, 2016, s. 7–8
65 ČTK. Skvělý návrat! Senátor Pacquiao vyboxoval titul WBO, soupeř skončil v krvi. Dostupné z:
<http://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-box/285322/skvely-navrat-senator-pacquiao-vyboxoval-titul-wbo- souper-skoncil-v-krvi.html> [cit. 2017-06-07]
25
Pro články bulvárního charakteru funguje od poloviny října 2016 samostatná rubrika s názvem VIP port, na které se podílejí redaktoři serverů Blesk.cz a iSport.cz.66 Jak již bylo zmíněno, příspěvky z této kategorie nejsou v této práci využity.
66 CNC/CZECH NEWS CENTER a.s. Mediální dům CZECH NEWS CENTER a.s. představuje VIPsport.cz. Dostupné z WWW: <http://cncenter.cz/clanek/2368/medialni-dum-czech-news-center-a-s- predstavuje-vipsport-cz> [cit. 2017-06-07].
26
5 Útvary českého jazyka
Čeština nemá jen jednu podobu jazyka, naopak jich existuje několik. Vždy bychom měli na základě dané komunikační situace zvážit, kterou je vhodné použít. Následující dělení útvarů českého jazyka vychází z knihy Čeština – Řeč a jazyk67 Marie Čechové.
Český jazyk má dvě základní podoby – spisovnou a nespisovnou. Do spisovné spadají prostředky archaické, knižní, neutrální a hovorové, v mluveném spisovném jazyce se objevují převážně neutrální a hovorové prvky. V oficiální veřejné komunikaci bychom se měli snažit vyhýbat prostředkům hovorovým. Protože spisovná čeština není územně ani sociálně diferencovaná, rozumí jí téměř každý, kdo umí česky. Územní diferenciace nespisovné češtiny se projevuje v dialektech a interdialektech. Všechny výše zmíněné prostředky mají svou normu, ale jen norma spisovného jazyka je kodifikovaná, najdeme ji tedy v kodifikačních příručkách. Sociální diferenciace nespisovného jazyka se projevuje ve slangu, profesní mluvě a argotu. Jedná se však převážně o otázku lexika.68
5.1 Spisovnost
Tento odstavec vychází z kapitoly Spisovnost v knize Jazyk, norma, spisovnost69 od I. Nebeské. Podle ní spisovný jazyk plní i takové funkce, které nespisovný jazyk plnit nemůže.70 „Z toho se usuzovalo, že spisovný jazyk je v zásadě funkčně úplný; jednak je funkčně úplný jako systém, jednak je schopen plnit všechny komunikační funkce vzdělaného mluvčího.“71 V některých komunikačních situacích (neformální soukromá komunikace) se ale lépe obvykle hodí jiné prostředky. Podle Nebeské ale stále většina česky hovořících lidí považuje spisovnou češtinu za kulturní hodnotu a řadí ho výš než jazyk nespisovný72. Domnívá se, že příčinou mohou být i snahy z první poloviny
67 ČECHOVÁ, M. Čeština - řeč a jazyk. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV, 2000. ISBN 80-85866-57-9.
68 ČECHOVÁ, s. 24–27.
69 NEBESKÁ, I. Jazyk - norma - spisovnost. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-144-7.
70 NEBESKÁ, 1996, s. 91
71 Tamtéž
72 Tamtéž
27
minulého století o postupné zakotvení spisovné normy mezi mluvčími.73 Už ve 2. polovině 20. století se ale dal vypozorovat opačný jev, kdy se v úzu začala rozšiřovat obecná čeština i v oblastech, kde nebyla.74
Nebeská také zmiňuje, že dnes nejsou na lexikální úrovni komunikační možnosti spisovné češtiny ničím omezeny. Kodifikuje se především na základě doporučení jazykovědců, běžné uživatele jazyka zajímá převážně kodifikace pravopisná a morfologická.75 V současnosti se však rozrůstá rozdíl mezi kodifikovanou normou a územ. Nejvýraznější to můžeme pozorovat v otázce psanosti a mluvenosti.76
5.2 Projevy mluvenosti
Novinář prostřednictvím textu sděluje adresátům nějaké informace. Pokud se zaměříme vyloženě na deník Sport a server iSport.cz, je pravděpodobné, že se čtenář o sport nějakým způsobem zajímá a má o něm alespoň základní přehled. Tuto skutečnost si uvědomuje i redaktor, proto například, jak bylo zmíněno výše, nevysvětluje sportovní termíny. Tomu může uzpůsobit i výběr lexikálních prostředků.
Podle E. Minářové má ve sportovní žurnalistice specifické postavení slang.
V některých tiskovinách se slangové výrazy oddělují uvozovkami, na serveru iSport.cz ani v deníku Sport ale ne. Důvody použití tohoto prostředku mohou být různé. Může se jednat o snahu navodit autentičnost, odraz profesního a zájmového prostředí, vyjádření expresivity, snahu o bezprostřednost, úsporu, neustálenost nebo rozkolísanost oficiální terminologie – někdy neexistuje jiná možnost vyjádření. 77
Redaktoři hojně užívají slova vzniklá snahou o úspornost, která jsou typičtější pro mluvený jazyk. Patří sem slova jako přímák78 (přímý kop), juniorka79 (juniorská liga),
73 NEBESKÁ, 1996, s. 92
74 NEBESKÁ, 1996, s. 93–94
75 NEBESKÁ, 1996, s. 112
76 NEBESKÁ, 1996, s. 114
77 MINÁŘOVÁ in ŠRÁMEK (1996, s. 201–203)
78 [kub]. Sparta nejde jen po liberecké stopě. Dál se zajímá i o trenéra Guľu. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2016-17/285187/sparta-nejde-jen-po-liberecke-stope- dal-se-zajima-i-o-trenera-gulu.html > [cit. 2017-06-25].
28
repre80 (reprezentace) nebo nároďák,81 častěji se ale stále podle Českého národního korpusu82 užívají v psané podobě delší varianty. Na serveru iSport.cz se velmi často objevovalo hovorové ukazovací zájmeno tenhle nebo delší varianta zájmen přivlastňovacích, například svoji. Z hovorových substantiv se opakovaně vyskytlo slovo parťák. Nespisovné výrazy typu sichrovat83 se objevily ojediněle.
5.3 Práce s rozhovory v této práci
Za první listopadový týden vyšlo celkem 33 rozhovorů, naprostá většina se týkala hokeje a fotbalu.
V přímé řeči se někdy objevují syntaktické i stylistické nedostatky, nebrání ale čtenářovi v porozumění výpovědi. Hojně se v rozhovorech nachází hovorové výrazy a sportovní slang, naopak obecná čeština nebo znaky nářečí se vyskytují výjimečně.
Autoři se snaží do velké míry rozhovory stylizovat do spisovného jazyka. Pokud se nespisovnost objeví, její funkce je často aktualizace textu. Jako příklad můžeme uvést přímou řeč trenéra zlínských fotbalistů: „Přišel za námi čtvrtý rozhodčí a říká: Kluci, tam nebyl gólman. A já mu odpověděl: Já su blbej! Vůbec jsem si to v tom transu neuvědomil.“84
Výše vyjmenované jevy ale nebyly nezapočítány mezi chyby, jelikož se objevovaly v přímé řeči, byly tedy od vlastního textu odděleny. Za pravopisné chyby, které se v některých rozhovorech nacházejí, ale nese autor odpovědnost.
79 ČTK a [iSport.cz]. Inter propustil De Boera. Vést ho má Ital, který podlehl Spartě s Laziem. Dostupné z WWW: <http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-italie/284854/inter-propustil-de-boera-vest-ho-ma- ital-ktery-podlehl-sparte-s-laziem.html> [cit. 2017-06-05].
80 HORÁK, M. Karjala? Ano. Ale taky boj o olympiádu. Byl by to splněný sen, říká Polášek. Dostupné z WWW: <http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-reprezentace/285194/karjala-ano-ale-taky-boj-o-olympiadu- byl-by-to-splneny-sen-rika-polasek.html> [cit. 2017-06-05].
81 [spo]. INVENTURA extraligy: Elitní trio jede bomby, Sparta musí zabrat. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-tipsport-extraliga/284946/inventura-extraligy-elitni-trio-jede-bomby- sparta-musi-zabrat.htm> [cit. 2017-06-05].
82 Český národní korpus. Dostupné z: <https://www.korpus.cz/> [vid. 2017-06-29]
83 [pta]. Guardiola srovnal účty: De Bruyne pálil jako Ronaldo, trio MSN se vytrácelo. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-evropske-pohary-liga-mistru/284928/guardiola-srovnal-ucty-de- bruyne-palil-jako-ronaldo-trio-msn-se-vytracelo.html> [cit. 2017-06-05].
84 [pta]. Kuriózní zlínský ofsajd zastavil tutovku. Já su blbej, řekl pak Páník. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2016-17/284824/kuriozni-zlinsky-ofsajd-zastavil- tutovku-ja-su-blbej-rekl-pak-panik.html> [cit. 2017-06-19]
29
6 Analýza jazykových nedostatků
Struktura analýzy chyb a nedostatků vychází z jednotlivých jazykových rovin. Jedná se o rovinu fonetickou, morfologickou a morfematickou, lexikální, syntaktickou a textovou. Samostatně jsme vyčlenili překlepy a chyby z nepozornosti.
6.1 Typologie chyb
Lexikální pravopis odpovídá lexikální a fonetické rovině. Velká pozornost je věnována psaní velkým písmen, dále jsme sem zařadili hranice slov a z fonetické roviny nedodržení délky samohlásek. Ze stylistických nedostatků se na této úrovni objevilo opakování slov a jejich nestálá forma. Morfologický pravopis zahrnuje derivaci a deklinaci a odpovídá morfologické a morfematické rovině. Syntaktický pravopis, tedy mluvnická shoda, interpunkce a užití spojovníku a pomlčky, se řeší v rovině syntaktické. Do ní jsme zařadili ještě stylistické nedostatky – nemotivované odchylky od větné stavby a použití dvou předložek vedle sebe. Do textové roviny v této práci spadá obsahová a logická nesrozumitelnost, přetíženost nasyceností a opakování stejných vět v jednom textu.
6.2 Chyby ve fonetické rovině
Do této oblasti byly zařazeny chyby v nedodržení délky hlásek a jeden případ psaní s/z na konci slova.
6.2.1 Nedodržení délky hlásky
„Délka samohlásek je v češtině velmi důležitá. Význam slov a tvarů se často mění podle toho, zda je samohláska dlouhá nebo krátká.“85 V jednom článku se během sledovaného období stalo, že autor vytvořil nedodržením délky samohlásky jiné existující slovo. Jednalo se o dvojici koma – kóma. Zatímco koma je interpunkční znaménko, kóma znamená stav bezvědomí. Navíc se obě slova liší rodem – koma se skloňuje podle ženského rodu, kóma je rodu středního.86 V článku o chlapci, jenž je fanouškem Cristiana Ronalda a který se probral z bezvědomí, se nesprávně napsané slovo kóma objevuje hned dvakrát: „Tomu je teď patnáct, ale v roce 2013 po ošklivém
85 ŠAUR, 2005, s. 10
86 ŠAUR, 2005, s. 260
30
pádu na kole upadl do komatu. A protože je obřím Ronaldovým fanouškem, rodiče mu do sluchátek pouštěli komentář zápasů Realu a Portugalska. David se po třech měsících v komatu probudil právě ve chvíli, kdy slyšel, že CR7 nasázel hattrick Švédsku.“87
Ve spojení „…střelu Reeseho vyrazil gólman Novotný nešťastné do Kumstáta…“88 zase došlo k záměně slovního druhu – autor místo adverbia nešťastně vytvořil adjektivum. V jednom případě se tato chyba objevila už v nadpisu. Příspěvek se jmenoval Díky, trenére! Vítězný fotbalista Bíza chce navštivit Arsenal či Bayern89 a kromě krátké samohlásky i se v tomto textu objevila i dlouhá místo krátké ve slově bavič: „Dorazil také mentální kouč Marian Jelínek a či bavíč Jakub Kohák.“90 Tyto chyby pramení spíše z nepozornosti autora, což můžeme vidět i na syntaxi (dvě konjunkce za sebou).
Pravopisně hrubá chyba nedodržením délky samohlásky se však objevila v článku Do reprezentace se vrací Kalas a Pudil. Doplním ještě pět hráčů, řekl Jarolím, v němž se píše: „Nechali jsme si prostor pro pět dalších jmén a do konce týdne nominaci doplníme.“91 Jedná se o genitiv plurálu slova jméno, v němž, stejně jako u dalších neuter, dochází podle Pravidel českého pravopisu ke zkracování samohlásky.92 Správná varianta je tedy pět jmen.
87 [rou]. Ronaldo potkal kluka, kterého probudil z komatu. Pak přišla frustrace. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-evropske-pohary-liga-mistru/285058/ronaldo-potkal-kluka-ktereho- probudil-z-komatu-pak-prisla-frustrace.html> [cit. 2017-06-02].
88 ČTK. Duel Liberce a Vítkovic v LM rozhodl Bartovič, Sparta první zápas prohrála. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/hokej-liga-mistru/284918/duel-liberce-a-vitkovic-v-lm-rozhodl-bartovic- sparta-prvni-zapas-prohrala.html> [cit. 2017-06-02].
89 [iSport.cz]. Díky, trenére! Vítězný fotbalista Bíza chce navštivit Arsenal či Bayern. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-dalsi-sporty/285621/diky-trenere-vitezny-fotbalista-biza-chce- navstivit-arsenal-ci-bayern.html> [cit. 2017-06-02].
90 Tamtéž
91 ČTK a [iSport.cz]. Do reprezentace se vrací Kalas a Pudil. Doplním ještě pět hráčů, řekl Jarolím. Dostupné z WWW: <http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-reprezentace/284941/do-reprezentace- se-vraci-kalas-a-pudil-doplnim-jeste-pet-hracu-rekl-jarolim.html> [cit. 2017-06-02].
92 ŠAUR, 2005, s. 11
31
6.2.2 Slovo virtuos
Toto slovo lze podle Pravidel českého pravopisu psát pouze virtuos, tvar „virtuoz“93, jenž se objevil v článku o třináctiletém fotbalistovi, tedy není správný. Adjektivum od tohoto slova ale může mít tvar virtuosní nebo virtuózní.94
6.3 Chyby v morfologické a morfematické rovině
Do této skupiny tedy patří chyby v derivaci a deklinaci. Problémy v komparaci a konjugaci se neobjevily.
6.3.1 Předpony s / z
„Předponami s(e)-, z(e)- se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z- má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s- dodává mnohdy ještě význam další.“95 Předponu s- používáme tehdy, když chceme popsat směřování dohromady, shora dolů nebo zmenšení objemu, předponu z- ve většině ostatních případů. Pak existují slova, jejichž podobu si musíme pamatovat.96
Redaktor použil v úvodu k rozhovoru s trenérem plzeňských fotbalistů po vysoké výhře Plzně nad Jabloncem metaforu: „Byla to rozborka zborka.“97 Jelikož se jedná o rozložení a opětné složení (zbraně)98, píše se ve slově sborka předpona s-.
93 [dvo]. 13letý zázrak Celtiku už válí se staršími za Skotsko. Udivil i kouče. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal/284979/13lety-zazrak-celtiku-uz-vali-se-starsimi-za-skotsko-udivil- i-kouce.html> [cit. 2017-05-19].
94 ŠAUR, 2005, s. 414–415
95 Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Psaní předpon s(e)-, z(e)-. Internetová jazyková příručka. [online]. Dostupné z WWW: <http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=110> [cit. 2017-06-13].
96 Tamtéž
97 [šp]. Pivarník o náskoku Plzně: Neřeším to. Body počítáme hlavně sobě. Dostupné z WWW:
<http://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-1-liga-rocnik-2016-17/285397/pivarnik-o-naskoku-plzne-neresim- to-body-pocitame-hlavne-sobe.html> [cit. 2017-06-13].
98 Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. sborka. Internetová jazyková příručka. [online].
Dostupné z WWW: < http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=sborka> [cit. 2017-06-13].
