⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 1 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Oponentní posudek bakalářské práce
Autor/ka BP: Jan JAREŠ
Název práce: Pěstounská péče na přechodnou dobu v Libereckém kraji Oponent/ka: Mgr. Oto Dymokurský
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
Po přečtení bakalářské práce jsem si kladl otázku, jak zpracovávané téma souvisí s oborem, v rámci kterého autor práci jako kvalifikační předkládá. V průběhu práce jsem čekal alespoň nějaký přesah, který by vedl k učitelství pro mateřské školy, který jsem, bohužel, nenašel.
Myslím, že je to i stěžejní důvod řady nedostatků, kterými práce z obsahového hlediska trpí.
Autor si pro svoji práci klade dva cíle, k jejichž naplnění se vyjádřím postupně. Prvním cílem bylo "popsat fenomén pěstounské péče na přechodnou dobu". Je zřejmé, že bakalářská práce neposkytuje prostor postihnout tento fenomén komplexně, proto bych očekával, že autor vymezí, na který aspekt se v práci zaměří. To se bohužel nestalo, a tak lze v práci najít určitou všehochuť, kdy některým aspektům je věnován velký prostor (např. lepší možnost vybudování citového pouta mezi pečující osobou a dítětem v kojeneckém věku v rámci pěstounské péče na přechodnou dobu oproti ústavní péči, ať už zdravotnické či školské), jiným malý či zcela žádný (např. jak a proč děti reagují na pěstouny na začátku, v průběhu a
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 2 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
na konci poskytované péče, jaké důležité potřeby naplňuje pěstounská péče na přechodnou dobu u dětí předškolního a mladšího školního věku, jaká existuje síť odborníků (mimo krajský úřad a doprovázející organizaci) pro pěstouny na přechodnou dobu). Čtenář se tak na řadě míst dostává do situace, kdy mu v tom lepším případě chybějí informace k porozumění tomu, co četl (např. opakovaná zmínka o Individuálním plánu ochrany dítěte, který není nikde vysvětlen), nebo v tom horším případě může získat zkreslenou představu o popisovaných jevech (např. neuvedení věkových rozpětí u klientů různých forem ústavní výchovy a uvádění kusých informací o výchovných ústavech a dětských domovech se školou budí dojem, že se do těchto zařízení mohou dostat i velmi malé děti). Vzhledem k tomu, že teorie attachmentu je klíčová pro zdůvodnění předností pěstounské péče na přechodnou dobu oproti ústavní výchově u kojenců, je jí věnován vcelku malý prostor, především v rovině výzkumných poznatků (uváděn je 1 elektronický zdroj) a v tom, jak typ attachmentu ovlivňuje budoucí vývoj dítěte. Název podkapitoly 2.3 vnímám jako zavádějící, protože podkapitola se nevěnuje ani tak výchově v rodině, jako spíš fenoménu deprivace základních potřeb dítěte ve výchově.
Ve stejné kapitole se také autor pouští na tenký led svými tvrzeními o tom, že péče čistě biologické rodiny o dítě je zcela přirozená a opomíjí uvést další varianty péče člověka o potomstvo. Podobně diskutabilní je uvedení "úplné rodiny" jako jediného dobrého a ideálního modelu, který je v dnešní době z řady důvodů kritizován ve vztahu k plnění výchovných funkcí. V podkapitole 2.4 autor používá dnes neaktuální terminologii pro popis stupně mentálního postižení (s. 23 - debilita). V podkapitole 3.3 autor uvádí vysloveně nesprávné údaje, kdy Dětské centrum Liberec označuje za dětský domov (jedná se o zdravotnické, nikoli školské zařízení) a uvádí existenci dvou výchovných ústavů v Libereckém kraji (obě zmíněná zaízení jsou již nějakou dobu dětskými domovy se školou).
Druhým cílem práce bylo popsat využívání pěstounské péče na přechodnou dobu v Libereckém kraji. Tomu se v podstatě věnuje jen podkapitola 3.3 v rozsahu 1,5 strany.
Krom toho, že respondentka následující kazuistiky pochází z Libereckého kraje, není v ní nijak pracováno se specifiky pěstounské péče na přechodnou dobu v Libereckém kraji.
V rámci teoretické části považuji za nejlépe zpracovanou podkapitolu 3.2, která je plně využitelná pro analýzu následující kazuistiky.
Co se týká metodologie, je škoda, že není více popsán proces samotného otevřeného kódování rozhovoru. Čtenář si musí domýšlet, zda tučně uvedená slova v záhlaví podkapitol 9.1 až 9.4 jsou získanými kategoriemi či nikoli. V podkapitole 9.5 se pak objevují místo kategorií otázky a v podkapitole 9.6 jakékoli kategorie chybějí. Autor uvádí, že se v případě jeho práce jedná o případovou studii, což tak není, protože nejsou splněny základní podmínky případové studie.
Při popisu rozhovoru se autorovi povětšinou daří držet se v rovině dané kvalitativní povahou výzkumu. Bohužel se někdy dopouští vyvozování závěrů ze zprostředkovaného sdělení (např. úspěšnost pěstounské péče vyvozuje jen ze sdělení respondentky) a generalizace z jednoho případu na celek (např. že pěstouni jsou maximálně nápomocni, čímž vytváří dobré podmínky pro přechod dítěte). V popisu autor naráží na fenomén dezinhibice v sociálních vztazích u určité skupiny dětí v náhradní rodinné péči, kterému se v teoretické části nevěnoval a zde ho nevysvětluje. V závěru pak autor uvádí, že zájem o pěstounství na přechodnou dobu roste, což ale v celé práci nedokládá žádnými daty.
Ve vztahu ke strukturaci práce si kladu otázku, jak je možné, že se kapitoly 4 až 7 vejdou na jednu stranu.
Z hlediska jazykového se autor nejčastěji dopouští čtyř chyb - špatné koncovky v důsledku skloňování, absence interpunkce v souvětí, nesprávné používání velkých písmen při uvádění
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 3 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
obecných názvů, nedodržení hranic slov. Z hlediska srozumitelnosti textu působí nepříjemně vložené závorky (např. v kapitole 2).
Při práci se zdroji je občas nesprávně umístěn odkaz na zdroj (např. je odsazen na vlastní řádek), občas chybí odkaz na zdroj (např. s. 13, 15, 17-19, 22-23, 26-27, 31), u jednoho tištěného zdroje (s. 14) a u řady elektronických zdrojů se liší rok uváděný v odkazu v textu a rok uvedený v seznamu zdrojů. Na zdroj ve formě ústního sdělení není v celé práci odkázáno ani jednou. Elektronické zdroje jsou uváděny nesprávně. Odkazy na elektronické zdroje v textu jsou uváděny tak, že je mnohdy obtížné spojit odkaz s příslušným zdrojem.
I přes mnou uvedené výtky práce určité kvality má, a proto ji navrhuji ještě hodnotit klasifikačním stupněm dobře.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: dobře
Náměty pro obhajobu:
Vysvětlete, proč vaše bakalářská práce nesplňuje z metodologického hlediska podmínky případové studie, a uveďte, jak byste mohl tyto podmínky v rámci vámi zpracovaného tématu naplnit.
Datum: 02.06.2020 Podpis:
