OPONENTNÍ POSUDEK DIPLOMOVÉHO PROJEKTU
„MUZEUM UMĚNÍ TAIPEI, TAIWAN “ SLEČNY LUCIE ZOUHAROVÉ
TÉMA A MÍSTO
Studie řeší novostavbu Muzea moderního umění v městě Taipei na ostrově Taiwan a vychází ze zadání mezinárodní architektonické soutěže na tento ambiciózní projekt.
Diplomantka tedy řeší aktuální úlohu ze současného globalizovaného světa a po důkladném studiu dostupných pramenů a informací z nejrůznějších zdrojů přichází s poměrně originálním konceptem novodobého muzea moderního umění s doplňkovými funkcemi nejrůznějšího doprovodného charakteru pro zvídavé asijské publikum.
Úkolem ,který si vytyčila, je na tomto daném místě nalézt nejvhodnější formu budovy či areálu ,která dá místu nový charakter a novou náplň.
Úkol je o to složitější,že je nutno navázat nejen na stávající dopravní vztahy a programové zadání soutěže,ale jde tady i o vypořádání se s faktem,že vybrané místo není pro stavbu,ochraňující umělecká díla nejvyšší kvality zrovna nejvhodnější-nalézá se totiž v inundačním území soutoku dvou řek,které se často projevují vysokými povodněmi.
Zadání úlohy bylo vedeno s tímto zřetelem právě s takovou mírou volnosti,která ponechávala na zpracovatelce vnější vzhled a originální konstrukční strukturu,která svým řešením překonává nevhodné limity území.
Diplomantka se s návrhem vyrovnala vcelku zdařile-přináší originální konstrukční nápad a obohacuje místo o výraznou,zapamatovatelnou stavbu,která čestně obstojí v náročné konkurenci svých dalších budoucích sousedů.
KONCEPT
Koncept je vytvořen poměrně jednoduchou úvahou-záplavové území je nevhodné pro stavbu s uměleckými sbírkami na terénu a proto je celá struktura vysazena nad parkově upravený terén na pilotách-nohách-podnožích tak,že se přízemí odehrává ve výšce kolem 8 metrů nad terénem a dále se rozvíjí v nepravidelných strukturách výše až do 28 m nad zemí.
Jednotlivé funkce areálu muzea jsou situovány do 12 půdorysných struktur,které vycházejí z nápadu prolínání cest pro pěší a cyklisty na terénu s rozdělením monobloku muzea na jednotlivé objemy právě podle těchto pozemních komunikací.
Originálnost nápadu je doložena půdorysnými schematy s trasami dopravy od nádraží,autobusů i osobních a cyklistických tras a je doplněna úspornou plánovou a textovou dokumentací.
Diplomantka svou koncepcí domu nenavazuje na žádného souseda a vytváří vlastní,poměrně konstrukčně a staticky komplikovanou strukturu,přičemž své architektonické řešení zcela realizuje v neobrutalistickém duchu a s velkou mírou pochopení pro dané místo,kde dobře tuší potřebu výrazného gesta.
ARCHITEKTURA
Zvolenému architektonickému výrazu se v podstatě nedá nic vytknout-jde o soudobý názor ,vycházející z tradice moderního brutalismu a ten je obohacen o decentní řešení jednotně barevných fasád z keramických obkladů bez přiznaného členění.
Hmoty jsou masivní,kubisticky pevně formované v jednotné výšce nad zvlněným terénem a jsou obklopeny vzrostlou zelení a pod nimi se nalézá umělé jezírko a zpevněná nástupní plocha muzea.
Objekty jsou řešeny jako samostatné ,funkčně nezávislé struktury,ale jsou spojeny systémem krčků,které umožňují propojení a nejrůznější variabilitu při soudobém kurátorském využívání podobných konceptuálních muzeí.
Diplomantka nabízí jasně čitelné,přehledné dispozice podzemního parkingu,výstavních
ploch,foyerů,přednáškových sálů,výtvarných dílen,museumshopu a dále restaurace a kavárny v různých velikostních kategoriích.
Návrh je velmi úsporně dotažen do řešení ploch s naznačenou strukturou konstrukcí,povrchů a definitivního detailu od novostavby s jednotně řešeným keramickým povrchem až po velmi nedostatečné detaily předsazené keramické a zelené (?) fasády s kotvením desek.
Oponent má výhradu k nezakreslení dělení keramických desek na jednotlivých fasádách s ohledem na rozmístění oken-domnívá se,že by tímto rozkreslením vynikla velká náročnost na kvalitu zpracování takto složitého obkladu a že by bylo pro úroveň diplomního projektu třeba tyto detaily zvládnout i se zřetelem na průniky nosné ocelové konstrukce těmito keramickými obklady.
FUNKCE
Provozní řešení celého muzejního areálu se vyznačuje dobře podloženou znalostí těchto komplexů a bylo by určitě vhodné v diplomním projektu představit odkazy na podobné světové architektury,které by mohly být ideovým východiskem diplomantčiny koncepce.
Technické parametry objektu,vyplývající z textů průvodní zprávy a z lapidárních,přehledných výkresů svědčí o uspokojivých znalostech stavebního řešení a typologie tohoto druhu staveb,pozornost byla věnována přehledné a jasně komponované dispozici se širokou paletou funkčních typů muzejních provozů .
Oponent má však výhradu k nevyužití střešních ploch pro návštěvnický provoz v posledních podlažích areálu-v praxi by klient rozhodně trval na využití střech a zvýšila by se tak atraktivita návrhu.
Diplomantka však celkově prokázala dobrou úroveň technických a typologických znalostí.
KOMPLEXNOST
Nesporná architektonická úroveň diplomního projektu je bohužel nepřesvědčivě dotažena a působí nedokončeným dojmem.
Oponent má také výhrady k nevelkému množství vizualizací s minimálním detailem jak v exterieru,tak interieru,které by se v praxi velmi vymstilo při nelehkém projednávání návrhu.
Členění elaborátu přesto ukazuje na nezbytnou znalost komplexního přístupu k řešenému zadání a nabízející i přehledný vývoj autorčina uvažování při tvorbě konceptu řešení.
Diplomní projekt je sice zpracován graficky čistě,přehledně ,ale s malou vypovídací úrovní a nepodtrhuje tak kvalitu architektonického nápadu,o kterém pojednává především .
ZÁVĚR
Vzhledem k výše uvedenému hodnocení doporučuji,aby diplomní projekt slečny Lucie Zouharové byl odbornou komisí přijat a navrhuji mu ohodnocení ... 2-.
V Praze dne 26.1.2012 Ing.arch.Petr Malinský
