KOREJSKÁ VÁLKA VE FILMU
Bakalářská práce
Studijní program: B7106 – Historická studia
Studijní obor: 7105R062 – Kulturněhistorická a muzeologická studia
Autor práce: Petr Štěrba
Vedoucí práce: PhDr. Michal Ulvr, Ph.D.
Liberec 2014
Poděkování
Děkuji PhDr. Michalu Ulvrovi, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a pomoc, kterou mi věnoval.
Anotace
Tato práce analyzuje filmovou a další multimediální tvorbu, která tematicky vychází z konfliktu na Korejském poloostrově, jenž probíhal mezi léty 1950 až 1953.
První část je zaměřena na zásadní filmová díla, která vznikla především ve Spojených státech amerických, ale i v jiných zemích. Práce se snaží objevit a dokázat postoj tvůrců na Korejskou válku skrze kinematografická díla. Druhá část představuje multimediální tvorbu, která vznikla na objednávku americké administrativy během studené války.
Klíčová slova
Válka v Koreji, film, propaganda, voják, USA, Severní Korea, multimédia, Jižní Korea, společnost, studená válka
Annotation
This thesis analyses films and other media productions which are themed on the Korean conflicts during the period of 1950 and 1953. The first part focuses on the major movies which were created in several countries, however predominantly the United States. The main aim of this paper is to show and prove creator's view on the Korean War through cinematographic works. The second part reveals a multimedia production, which was created by order of the U. S. administration during the Cold War.
Key words
war in Korea, Film, propaganda, soldier, USA, North Korea, South Korea, multimedia, Army, society, Cold War,
8
1 Obsah
2 Úvod ... 13
3 Úvod do tématu - Války v Koreji v letech 1950 až 1953 ... 14
4 Motiv vojáka ve filmu ... 18
4.1 Obraz amerického vojáka ... 18
4.1.1 Voják jako velitel a vůdce ... 18
4.1.2 Voják jako pilot ... 23
4.1.3 Obyčejný voják ... 25
4.1.4 Voják vtipálek ... 30
4.1.5 Voják zpět doma ... 33
4.2 Obraz Jihokorejského vojáka ... 35
4.2.1 Jako velitel ... 35
4.2.2 Jako obyčejný voják ... 38
4.2.3 Civilista jako voják a voják jako civilista ... 42
4.3 Severokorejský a čínský voják ... 44
4.3.1 Jako bojovník ... 44
4.3.2 Jako nepřítel ... 47
5 Motiv vojáka v další multimediální tvorbě ... 51
5.1 Z produkce americké administrativy ... 51
5.1.1 Korean war: Combat Bulletin ... 52
5.1.2 The Big Picture ... 57
5.1.3 This is Korea! ... 59
5.1.4 Operation Inchon ... 61
5.1.5 Foward March Hare ... 63
6 Závěr ... 65
9
7 Seznam použitých zdrojů: ... 68
7.1.1 Primární ... 68
7.1.2 Sekundární: ... 68
7.2 Elektronické zdroje: ... 69
7.2.1 Primární ... 69
7.2.2 Sekundární: ... 71
8 DVD příloha ... 73 9 Obrazová příloha ... A
10
Seznam obrázků:
Obrázek 1, The Steel Helmet [The Steel Helmet] [film], režie Samuel Fuller, USA, Debuty Corporation Productions, 1951, čas: 00:08:12. ... A Obrázek 2, The Hunters, [The Hunters] [film], režie Dick Powell, USA, 20th Century- Fox, 1958, čas: 00:19:18. ... A Obrázek 3, Field of Honor, [Field of Honor] [film], režie Dae-hie Kim, Hans Scheepmaker, Jižní Korea, Nizozemí, Oranda Films; The Cannon Group, 1986, čas:
00:04:46. ... B Obrázek 4, Fixed Bayonets!, [Fixed Bayonets!] [film], režie Samuel Fuller, USA, 20th Century Fox, 1951, čas: 01:02:38. ... B Obrázek 5, Mash poster, in: http://www.doctormacro.com/ [online] [cit. 2014-04-
03] dostupné z http://www.doctormacro.com/Images/Posters/M/Poster%20-
%20MASH_03.jpg. ... C Obrázek 6, The Rack, [The Rack] [film], režie Arnold Laven, USA, MGM, 1956, čas:
00:13:22. ... C Obrázek 7, The Manchurian Candidate, [The Manchurian Candidate] [film], režie John Michael Frankenheimer USA, M. C. Productions; United artists, 1962, čas: 00:24:42. ... D Obrázek 8, The Marines Who Never Returned, [The Marines Who Never Returned]
[film], režiee Lee Man-hee, Jižní Korea, Won Seon, 1963, čas: 00:04:55. ... D Obrázek 9, Myung ryoung-027 ho, [Myung ryoung-027 ho] [film], režie Jung Ki Mo, Severní Korea, DPRK, 1986, čas: 00:55:18. ... E Obrázek 10, Welkeom tu Dongmakgol, [Welkeom tu Dongmakgol] [film], režie Park Kwang-hyun, Jižní Korea, Jang Jin; Showbox (South Korea) Subway Cinema (USA), 2005., čas: 01:44:48. ... E Obrázek 11, Taegukgi, [Taegukgi] [film], režie Kang Je-gyu, Jižní Korea, Lee Seong- hun, 2004, čas: 02:05:38. ... F Obrázek 12, Korea U.N. Offensive - Combat Bulletin No. 103, in https://www.youtube.com [online] [cit. 2014-03-04] dostupné z https://www.youtube.com/watch?v=8_3eAOmLL0k, čas: 00:01:29. ... F Obrázek 13, This is Korea! režie John Ford, USA, U. S. Navy, Republic Picture. 1951, čas: 00:04:37. ... G
11
Obrázek 14, Bugs Bunny Forward March Hare in: https://www.youtube.com [online]
[cit. 2014-04-03] dostupné z
https://www.youtube.com/watch?v=Y0bw45GWoKQ&index=1&list=PLfdL1bDK0Hzi jGJzLLCvhYf3feJS9g-Pn, čas: 00:04:43. ... G
12
Seznam použitých zkratek a symbolů:
ABC – American Broadcasting Company ČLR – Čínská lidová republika
DPRK – (Democratic People's Republic of Korea), Korejská lidově demokratická republika
KSP – Korejská strana práce
MASH – (Mobile Army Surgical Hospital), mobilní armádní chirurgická nemocnice MP – (Military Police), vojenská policie
ROK – (Republic of Korea), Korejská republika SSSR – Svaz sovětských socialistických republik VB – Velká Británie
UN – (United Nations), OSN- Organizace spojených národů USA – Spojené státy americké
13
2 Úvod
Multimediální tvorba bezesporu významně ovlivňuje společnost už více jak půl století. Její nejvýznamnější část, kterou je hraný film, utváří názor člověka na minulost i svět kolem něj více, než by se mohlo zdát.
Také to je jedním z důvodů, proč primární cíl této práce je analýza nejvýznamnější filmové a americké propagandistické tvorby, jež se zabývá tématem Korejské války. O tento konflikt, jenž se rozpoutal nedlouho po druhé světové válce, se laická veřejnost nezajímá tolik, jako o jiné konflikty. A právě z tohoto důvodu stoupá na významu, i když si to často neuvědomujeme, vliv filmové a další multimediální tvorby formující náš názor na dané téma.
V první části práce se pokusím stručně představit a analyzovat filmovou tvorbu a odpovědět na otázky, zda vůbec měli filmaři zájem o tuto problematiku, jakým způsobem nahlíželi na konflikt, jestli se měnil v průběhu doby jejich názor a tvorba, zda se objevují v jejich pracích nějaké stereotypy a názor na válku a armádu. V druhé části se zaměřím na multimediální produkci americké administrativy. Zkusím zjistit, jestli snímky byly pouhou propagandou, nebo se tvůrci snažili o reálný obraz skutečnosti, jak prezentovali příslušníka americké armády a jak jeho nepřítele.
K tomuto nelehkému úkolu mi pomůže motiv, který se objevuje ve všech snímcích, a tím je obraz vojáka. Skrze jeho postavu, jež má určité vlastnosti a nějakým způsobem ve filmu jedná, se pokusím představit a dokázat názory tvůrců na válku. Jsem si vědom mnoha nedostatků, které jsou s tímto tematickým přístupem spojeny, ale i přes to se domnívám, že právě zobrazení vojáka nám může explicitně i implicitně říci, jak tvůrci nahlíží na tento konflikt, a tím také ovlivňují nejen euroatlantickou společnost.
Opravdu byla válka v Koreji krátká a je zapomenutá? Téměř každotýdenní zprávy v médiích nás informují o Severní Koreji a často připomínají, že jsou spolu formálně stále ve válečném stavu, proto se domnívám, že adjektiva použitá v otázce, nejsou na místě.
14
3 Úvod do tématu - Války v Koreji v letech 1950 až 1953
Korejský poloostrov byl okupován japonskými jednotkami již od roku 1910. Už na konferenci v Káhiře v listopadu 1943 zástupci USA, Velké Británie a Číny rozhodli o samostatnosti Koreji. Tento záměr byl aktivně podporován i Sovětským svazem na konferenci v Postupimi. Bylo dohodnuto, že až SSSR vstoupí do války s Japonskem, bude postupovat do Koreje ze severu, Američané měli postupovat z jihu. Postupimská konference mimo jiné určila důležitou hranici v Koreji, tím byla 38. rovnoběžka, která v budoucnu sehrála důležitou úlohu. Stalinův záměr byl v Severní Koreji zřídit lidově demokratickou formu vlády, jež by měl samozřejmě pod svojí sférou vlivu. Naproti tomu Spojené státy americké usilovaly o vyhlášení demokratických voleb, jež Sovětský svaz odmítl, a proto se uskutečnily pouze na jihu korejského poloostrova. Volby, jež byly relativně svobodné, vyhrála nacionalistická koalice v čele s i Sung-manem.1 Tento politik, jenž určitou dobu pobýval v USA, se těšil i jejich omezené podpoře.
V srpnu 1948 byla vyhlášena Korejská republika. Na to Sever reagoval vytvořením Korejské lidově demokratické republiky, kterou vedl Kim Ir-sen. Po odchodu sovětského i spojeneckého vojska v období 1948/9 nebylo jasné, kdo bude na poloostrově vládnout.2 Vůdčí představitelé Korejské lidově demokratické republiky i Korejské republiky si vyhrazovali právo vládnout celému poloostrovu, proto Kim Ir- sen opakovaně žádal Sovětský svaz o to, aby se angažovala v Korejské otázce. Stalin nakonec dal Kim Ir-senovi povolení k překročení 38. rovnoběžky. Stalin ovšem měl několik „ale“ k akci severokorejského vůdce. Zaprvé bude souhlasit Mao Ce-tung,3 zadruhé pokud vstoupí do války Američané, Sovětský svaz jim nepomůže. Na druhé straně 38. rovnoběžky i Sung-man takovou podporu od USA neměl hned z několika důvodů. Jedním z nich byla strategie Spojených států, že se stáhnou ze základen na
1 (Li syn-manem) 26. března 1875, Hwanghe, Korea – 19. července 1965, Honolulu, USA) Vůdcem nově vzniklé Jižní Koreje se stal v roce 1948 a během svého funkčního období byl konfrontován s korejskou válkou, kterou vyvolal komunistický sever v čele s Kim Ir-senem. Ve vykonávání svého úřadu měl spíše nacionalistické diktátorské tendence, nejvíce se podobal posledním králům dynastie Čoson. V roce 1956 nechal změnit ústavu, aby mohl být potřetí zvolen prezidentem.
2 GADDIS, John Lewis. Studená válka. V Praze: Slovart, 2006. str. 47.
3 Když kladl Stalin tuto podmínku, věděl, že čínský hlavní představitel bude souhlasit. Blíže J. L. Gaddis ve Studené válce.
15
asijské pevnině,4 dalším byla obava, že nacionalistický vůdce bude postupovat na sever a rozpoutá válku.
Když začaly severokorejské jednotky 25. června 1950 postupovat na jih, aby šířily sféru vlivu svého vůdce, hlavní představitel sovětského bloku si neuvědomoval, že tento útok vyvolá u Američanů skoro stejný šok, jako byl útok na Pearl Harbor.5 Proto Američané museli vojensky zasáhnout, ovšem potřebovali k tomu i vyšší autoritu než byli oni sami, a tím byla OSN.6 Rada bezpečnosti Organizace spojených národů přijala rezoluci, která bránila jejich člena. Usnesení bylo odsouhlaseno poměrem 9:0, hlasování se zdržela Jugoslávie a jeden člen chyběl.7 Byl to právě zástupce SSSR Jakob Malik, jenž byl od února 1950 odvolán na protest proti tomu, že OSN nepřijala ČLR do svého společenství. Tímto se Sovětský svaz vzdal svého práva veta.
Americké jednotky, které měly základny v oblasti Korejského poloostrova, dorazily do Jižní Koreje už 1. července 1950. Po několika bitvách se jednotky OSN a USA začaly stahovat, jejich ústup pokračoval až do oblasti kolem Pusanu, kde zřídily obranný perimetr. Omezené materiální i lidské zdroje pod vedením amerického generála Waltona Walkera udržely opevněné pásmo. Nicméně na konci léta 1950 byl, až na zmiňované území kolem Pusanu, severokorejskými jednotkami obsazený téměř celý Korejský poloostrov. Z této velice nevlídné situace se spojenečtí vojáci dostali až riskantní operací pod vedením generála MacArthura.
Ofenzíva amerických jednotek začala 15. září vyloděním u Inčchonu, toto město bylo vzdálené Pusanskému obrannému perimetru kolem 300 kilometrů. Po úspěšném dobytí a zajištění inčchonské oblasti jednotky postupovaly na sever k Soulu. i přes velké ztráty se armádě podařilo přerušit zásobovací cesty a odříznout severokorejské vojáky od munice, potravin a dalšího materiálu. Dne 25. září se probojovaly jednotky z Pusanského perimetru a Soul byl dobyt.8 Začátkem října už byly všechny severokorejské jednotky vytlačeny z Jižní Koreje. Poté co byl plán Severní Koreje na unifikaci poloostrova zmařen, žádala OSN kapitulaci severokorejských jednotek, to ovšem Kim Ir-sen odmítl, a proto jednotky OSN stále pod vedením D. MacArthura, začaly postupovat dále na sever. Americký prezident H. S. Truman si uvědomoval, že
4 GADDIS, John Lewis. Studená válka. V Praze: Slovart, 2006. str. 47.
5 Tamtéž, str. 48.
6 Organizace spojených národů, anglicky U. N.
7 CATCHPOLE, Brian. Korejská válka 1950-53. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2003. str. 22.
8 Tamtéž, str. 59.
16
narušení hranice mezi Severní Korejí a Čínskou lidovou republikou by mohlo vést k zatažení ČLR do války, proto MacArhurovi nařídil, nepřibližovat se k řece Ja-Lu, neboť tato řeka byla hraničním pásmem mezi Severní Korejí a Čínou. Dne 19. října jednotky OSN obsadily hlavní město Pchjongjang. Kimu Ir-senovi se podařilo utéct, zbytek vojáků se stáhl do hor.
ČLR brala ohrožení své hranice vážně, a proto povolila nasazení až 500 000 čínských „dobrovolníků“,9 kteří měli zaútočit na pozice amerických a OSN jednotek.
O tom, že se stěží jednalo pouze o dobrovolníky, svědčí fakt, že jen těžko by takové množství čínských občanů s výzbrojí a výstrojí (včetně těžké techniky) mohlo jednat spontánně a na vlastní pěst. Po snaze MacArthurových jednotek dobýt zbytek poloostrova, musel 28. listopadu zavelet k ústupu před postupujícími „dobrovolníky“ z ČLR. Koncem prosince se spojenečtí vojáci stáhli za 38. rovnoběžku. Pětihvězdičkový generál se snažil téměř za každou cenu zvrátit situaci, do které se jednotky OSN za posledních pár týdnů dostaly, a žádal na amerického prezidenta a jeho administrativu o použití jaderných zbraní v Koreji a o masivní bombardování základen na čínském území. Proti použití atomových zbraní protestovali hlavně spojenci USA, jmenovitě Velká Británie, jež si uvědomovala, že by byla jedním z prvních bojišť třetí světové nukleární války.
Po vstupu čínských „dobrovolnických“ jednotek do konfliktu se znovuobjevila myšlenka ke sjednocení Korejského poloostrova a to pod vládou Severní Koreje. Proto ČLR naplánovala mohutnou ofenzívu na Nový rok v síle přes milion mužů. Listopad předchozího roku sebou přinesl smrt velitele pozemních jednotek Waltona Walkera, na jeho místo nastoupil budoucí velitel všech jednotek generál Matthew Ridgway.
Čínským jednotkám se dokonce 4. ledna podařilo dobýt Soul. Ovšem koncem ledna 1951 se iniciativně chopil vedení Krvavý Matt10, jenž se svojí strategií slavil úspěch, a také proto mohly jednoty OSN 15. března znovu dobýt Soul. Fronta se ustálila kolem 38. rovnoběžky. Hlavní velitel vojenských sil v Koreji D. MacArthur, který kritizoval kroky americké administrativy i samotného prezidenta, byl z tohoto důvodu v dubnu 1951 odvolán a nahrazen právě generálem Matthewem Ridgwayem. Není bez
9 Tamtéž, str. 82.
10 Přezdívka generála Matthewa Ridgwaye, kvůli jeho strategii boje, která se vyznačovala vysokými ztrátami spojeneckých vojáků.
17
zajímavosti, že část americké společnosti stála za bývalým hlavním velitelem a demonstrovala na jeho podporu, což znamenalo další možnou eskalaci války.
Mírová jednávání, jež probíhala hlavně v Kesongu, byla zpočátku neúspěšná a to z několika důvodů. Jedním z nich byla snaha sovětského vůdce Stalina o co nejdelší vedení vyčerpávající války, které mohl využívat k propagandě v SSSR i ve státech v jeho sféře vlivu. Důležitým důvodem, jenž vedl k neuzavření míru, byl problém válečných zajatců. Z dvaceti tisíc vojáků, kteří byli ve spojeneckém zajetí, se zpět do své vlasti nechtělo vrátit kolem patnácti tisíc vojáků.11 Až po smrti J. V. Stalina a nemalé vyčerpanosti ČLR i Severní a Jižní Koreji, byla konečně 27. července 1953 podepsána dohoda o příměří, jež trvá dodnes.12
Válka na Korejském poloostrově, která se odehrála pouhých pět let od konce druhé světové války mezi bývalými spojenci, si vyžádala statisíce mrtvých. Tento konflikt byl jedním z prvních okamžiků ve studené válce, kdy se mohlo lokální střetnutí přenést na globální úroveň a díky jaderným zbraním mít nedozírné následky na velkou část světové civilizace.
11 Neskončená válka, Historie.cs, in https://ceskatelevize.cz [online] [cit. 2014-03-09] dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/213452801400024/dalsi-
casti/9?kvalita=nizka, čas 00:30:14.
12 Tímto jsou fakticky oba státy stále ve válečném stavu.
18
4 Motiv vojáka ve filmu
„Zatímco utopistický filmy nám líčej, jak to v budoucností vypadat nebude, historický filmy ukazujou, jak to nevypadalo v minulosti.“13
-Jiří Suchý
4.1 Obraz amerického vojáka
Cílem této kapitoly je představit známé i méně známé filmy a seriál, které se zabývají Korejskou válkou. Jednotlivé snímky se pokusím stručně představit na základě toho, jak primárně zobrazují vojáka v tomto konfliktu. Ve většině filmů lze nalézt všechny typy vojáků, ovšem v hlavní roli je zpravidla jen jedno vyobrazení povahy. A právě přes hlavního hrdinu a jeho vlastnosti bych chtěl poukázat na stereotypy, jež mohou na první pohled být pozitivní, ale při hlubším rozebrání v nich lze najít známky ovlivnění k schvalování a ospravedlňování násilí vůči jedinci, etnické skupině nebo jinému skutečnému či domnělému, nepříteli.
4.1.1 Voják jako velitel a vůdce
Motiv dobrého a statečného velitele lze ve filmech vidět od té doby, co se točí snímky s válečnou tématikou.14 Většinou se velitel prezentuje jako tvrdý chlap, který je nad věcí, ale má o všem přehled. Nejvíce mu záleží na jeho mužstvu a boji proti nepříteli. Mezi tyto filmy patří: The Steel Helmet,15 Fixed Bayonets!,16 Retreat, Hell!,17 Men in War,18 All the Young Men.19
13 PTÁČEK Michal, CITÁTY a paradoxy, Fragment 2013, str. 43.
14 Například: Na západní frontě klid (1930), Zborov (1938), Moskevské nebe (1944), Hrdinové mlčí (1946),
15 The Steel Helmet [The Steel Helmet] [film], režie Samuel Fuller, USA, Debuty Corporation Productions, 1951.
16 Fixed Bayonets!, [Fixed Bayonets!] [film], režie Samuel Fuller, USA, 20th Century Fox, 1951.
17 Retreat, Hell!, [Retreat, Hell!] [film], režie Joseph H. Lewis, USA, United States Picture Productions;
Warner Bros., 1952.
18 Men in war, [Men in war] [film], režie Anthony Mann, USA, Security Pictures. United Artists, 1957.
19 All the Young Men [All the Young Men] [film], režie, Hall Bartlett, Jaguar Productions; Columbia USA, 1960
19
Jedním z filmů, jenž takového vojáka ukazuje, je The Steel Helmet. Film, jenž byl natočen s rozpočtem pouhých 104 tisíc dolarů,20 je ale kvalitním snímkem,21 který se ovšem nevyhne stereotypům. Příběh vypráví o seržantu Zackovi, který putuje bojištěm zpět ke své jednotce. Cestou potkává další spolubojovníky, nakonec se ubrání přesile v buddhistickém chrámu.
Právě na seržantu Zackovi 22 lze vidět klasické vlastnosti a chování, jež charakterizuje vůdčí osobnost ve válečných filmech nejen z korejské války. Jednou z nich je nezničitelnost hlavního hrdiny, kterou lze vidět na začátku filmu, kdy jako jediný přežije popravu.23 Další odkaz, jenž může poukazovat na jeho nezničitelnost, a navíc může odkazovat na vyhranou druhou světovou válku, je scéna, kde se obyčejný voják ptá seržanta: „Myslel jsem, že tě zabili při vylodění ve Francii.“24 Snímek je unikátní nejen kvůli tomu, že vznikl a byl uveřejněn již 2. února roku 1951,25 pouhých několik měsíců po vypuknutí války, ale také protože ho režíroval Samuel Fuller.26 Tento režisér získal bohaté zkušenosti v armádě, protože se účastnil bojů za druhé světové války, a to konkrétně v Africe, na Sicílii, Normandii. Za zmínku stojí, že působil i v Československu.27 Za své činy v armádě dostal několik vyznamenání, například Bronzovou hvězdu, Stříbrnou hvězdu a Purpurové srdce.28
I přes to, že snímek poukazoval na kontroverzní témata, jako například byla rasová diskriminace a kritika samotné války, tak se vůči zabíjení nevymezoval. Není to čistě propagandistickým snímek, režisérovi se podařilo podat nesentimentální a neromantický obraz konfliktu, i proto tento snímek patří mezi ty nejlepší filmy natočené z prostředí korejského konfliktu.29 Avšak prezentace stereotypních vlastností hlavního hrdiny, nedostatek sebereflexe, jež se objevuje u válečných filmů z pozdější
20 SERVER Lee, Sam Fuller: Film Is a Battleground : a Critical Study With Interviews, a Filmography and a Bibliography, McFarland & Company Incorporated Pub, 2003, str. 26.
21 Tribute to Samuel Fuller, in: http://www.kviff.com [online] [cit. 2014-04-05], dostupné z http://www.kviff.com/en/about-festival/history-past-years/2011/program/?s=340.
22 Viz obrazová příloha: Obrázek číslo 1.
23 The Steel Helmet [The Steel Helmet] [film], režie Samuel Fuller, USA, Debuty Corporation Productions, 1951, čas 00:03:10.
24 Tamtéž, čas 00:16:08.
25 DOMBROWSKI Lisa A. "If you die, I'll kill you!": Samuel Fuller in and out of the studio systém, University of Wisconsin--Madison, 2002, str. 6.
26 Americký spisovatel, scénárista, herec a režisér Samuel Fuller se narodil 12. srpna 1912 a zemřel 30.
října 1997.
27 FULLER, Samuel. Samuel Fuller: Interviews Conversations with Filmmakers Series Literary Conversations Series. Univ. Press of Mississippi, 2012, str. 28.
28Tamtéž, str. 105.
29 LENTZ, Robert J, Korean war filmography: 91 English language features through 2000, str. 338.
20
doby,30 je známkou, že ani režisér ani americká společnost nebyla v této době připravena a ochotna kategoricky odmítnout násilí a válku proti nepříteli-komunismu.
Není bez zajímavosti, že Samuela Fullera obvinil novinář Victor Riesel z toho, že jeho dílo bylo financováno komunisty. Poté co si Rieslův obviňující článek přečetla Fullerova matka, hned volala s velkou dávkou ironie svému synovi: „Dobrý ráno, soudruhu. Jak je?“ 31
Další vlastností příkladného velitele je obětování svého zdraví nebo života pro mužstvo. Tento motiv se objevuje v dalším Fullerově filmu Fixed Bayonets!, který byl stejně jako The Steel Helmet natočen ještě za války, a to konkrétně v listopadu 1951.
V tomto snímku se odehrává klasický příběh, jejž lze najít v kultuře už od dob bitvy u Themophyl.32 Ve filmu Fixed Bayonets! režisér vyobrazil, jak malá skupina vybraných vojáků brání v horách průsmyk, aby mohla zbylá část armády ustoupit do bezpečí.
Projev sebeobětování ve snímku reprezentoval hlavní velitel, jenž měl zranění na ruce.
Při poradě se zbytkem štábu mu lékař doporučoval, aby odjel do nemocnice v zázemí a nechal se operovat, jinak přijde o svou končetinu. Na to reagoval velitel slovy:
„Raději ztratím ruku, než svojí divizi.“33 Tento film zobrazoval důstojníka v kontrastu k nepříteli jako čestného vojáka, jenž je schopen se zachovat lidsky, například ve scéně, níž čínští zdravotníci odnášejí své raněné, říká: „Jen proto, že střílejí naše zdravotníky, nebudeme střílet jejich.“34
Další charakteristickou vlastností, jež byl obdařen každý dobrý a schopný velitel, jsou nadpřirozené schopnosti. Jednu z nich lze nalézt ve snímku Retreat, Hell!35 z válečného roku 1952 od režiséra Josepha H. Lewise36, který točil za druhé světové války tréninková videa pro americkou armádu. Proto nepřekvapí, že film byl hodně zatížen proamerickou propagandou. Motiv nadpřirozena lze vidět, když při postupu velitel vidí ukryté nepřátele, konkrétně tank schovaný ve stodole, jenž není možné
30 Nebe a země, Apocalypse Now!, Četa, Olověná vesta atd.
31 FULLER, Samuel. Samuel Fuller: Interviews Conversations with Filmmakers Series Literary Conversations Series. Univ. Press of Mississippi, 2012, str. 97.
32 Například: Bitva u Anzincourtu v díle Život Jindřicha Pátého od Williama Shakespearea,
33 Fixed Bayonets!, [Fixed Bayonets!] [film], režie Samuel Fuller, USA, 20th Century Fox, 1951, čas 00:04:38.
34 Tamtéž, čas 00:42:18.
35 Mimo jiné je to také heslo 2. praporu 5. divize americké námořní pěchoty.
36 Jedná se o amerického režiséra b-čkových filmů, který se narodil v roce 1907 a zemřel roku 2000.
21
z jeho pozice vidět37 nebo na velikou vzdálenost pozná, že nepřítel není Severokorejec, ale že je to Číňan.38
I v poválečném období přetrvávaly filmy s tematikou a motivy, jež převažovaly u snímků z válečných let. Men in War je film, jenž režíroval a natočil v roce 1957 jako jeden ze svých nejúspěšnějších filmů39 Antohny Mann.40 Jeho filmový počin vypráví o americké jednotce, jež je odříznuta od hlavních sil a všude v okolí se nacházejí nepřátelské síly. K jednotce se přidává i zkušený a oddaný voják, jenž se stará o svého psychicky labilního plukovníka. V pozici supermana tedy není přímo velitel jednotky, ale již zmíněný mazák. Jeho schopnosti reprezentuje scéna, ve které zahlídne a zajme nepřátelského ostřelovače, poté ho zastřelí, protože ví, že má v čepici ukrytou malou pistol, pro niž si sahá, když se vzdává.41 Další důkazem neobyčejných schopností je, tentokrát již u velitele, a to ve scéně, při níž skupina dobývá kopec, důstojník amerických jednotek slyší na obrovskou vzdálenost čínské vojáky, a tím své jednotce poskytne čas na obranu proti nepříteli.42
V tomto filmu byl nabourán stereotyp dobrého velitele scénou, v níž veterán prokoukne další past a zastřelí nepřítele, jenž je převlečen do civilních šatů, na to velitel jednotky a hlavní hrdina reaguje pobouřeně a slovy: „Bůh nás ochraňuj, jestli takoví mají vyhrát válku“43 i díky této scéně se snímku dostalo mnoho pozitivních hodnocení, jež oceňovaly protiválečnou rétoriku filmu.44 S tímto názorem je možné souhlasit, pokud toto dílo budeme srovnávat se snímky ze stejné doby. Z odstupu více než šedesáti let, a to i přes to, že film byl, na rozdíl od snímků z druhé světové války,45 spíš protiválečný, musím konstatovat, že implicitně zobrazoval americkou armádu a její
37 Retreat, Hell!, [Retreat, Hell!] [film], režie Joseph H. Lewis, USA, United States Picture Productions;
Warner Bros., 1952, čas 00:53:00.
38 Tamtéž, čas 00:57:30.
39 JARLETT Franklin, Robert Ryan: a Biography and Critical Filmography, McFarland, 1997, str. 94.
40 Americký režisér žijící v létech 1906 až 1967. Zabýval se hlavne westerny a Noir filmy. Mezi jeho nejslavnější filmy mimo jiné patří: Winchester 73, El Cid, God´s Little Acre.
41 Men in war, [Men in war] [film], režie Anthony Mann, USA, Security Pictures. United Artists, 1957, čas 00:26:35.
42 Tamtéž, čas 01:20:33.
43 Tamtéž, čas 01:08:31.
44 JARLETT Franklin, Robert Ryan: a Biography and Critical Filmography, McFarland, 1997, str. 94.
45 Osvobození (1940), Pád Berlína (1945), Konvoj (1940),
22
působení jako užitečnou a potřebnou. Problémy vidí v jedinci, v tomto případě agresivním důstojníkovi, a ne v celé armádě a válce, jež přináší toto chování.46
V dalším filmu, jenž režíroval Hall Bartlett47 a byl natočen v roce 1960, All the Young Men jsou dva hlavní motivy. Jeden reprezentoval pěchotu americké námořní pěchoty, jež se brání proti přesile. Tento motiv jeden z těch častých a věnovat se mu budu v další kapitole. Druhý motiv je mnohem zajímavější, protože představoval důstojníka černé pleti, kterého ztvárnil Sidney Poitier. Velitel, jenž je jiné rasy než ostatní mariňáci, není i v tak otevřené společnosti jako byla ta americká, samozřejmostí.
Tento velitel, ačkoliv má všechny vůdčí kvality a schopnosti, tak není uznáván všemi nižšími šaržemi, jak je to mu o výše uvedených filmů. Svoji autoritu musí stále dokazovat.48 K ostřejšímu souboji dojde, když jednotka dorazí na statek a jeden z příslušníků americké námořní pěchoty obtěžuje vesničanku. Voják nedbá napomínání velitele, a proto důstojník používá násilí a své fyzické přednosti ke zpacifikování vzdorujícího vojáka.49
Ovšem ani stereotypům se zde nevyhneme. Například v jedné scéně tento důstojník naskakuje na nepřátelský tank a ničího, avšak jeho kolega je zraněn.
Důstojník neváhá a odnáší ho do bezpečí, kde je voják ošetřen, ale potřebuje transfuzi krve, naštěstí velitel má stejný typ a může svého podřízeného zachránit znovu.50 Velitel se brání proti početnějšímu nepříteli a odmítá se stáhnout, protože vedle něho je spolubojovník, jenž není schopný pohybu. Naštěstí na poslední chvíli dorazí americké letectvo a nepřítele porazí.51Tento snímek se vyznačuje protirasistickou tématiku.
Ukazoval, že i voják černé pleti se může stát vynikajícím velitelem. Bohužel k tomu tvůrci využívali stereotypních motivů, které se objevují už od dob točení válečných filmů.
46 Podrobněji například v díle Phillipa Zimbarda Moc a zlo, Christophera R. Browninga Obyčejní muži.
101. záložní policejní prapor a 'konečné řešení' v Polsku atd.
47 Žijící mezi léty 1922 až 1993.
48All the Young Men [All the Young Men] [film], režie, Hall Bartlett, Jaguar Productions; Columbia USA, 1960, čas 00:10:34.
49 Tamtéž, čas 00:55:03.
50 All the Young Men [All the Young Men] [film], režie Hall Bartlett, Jaguar Productions; Columbia USA, 1960, čas 01:10:12.
51 Tamtéž, čas 01:21:09.
23
4.1.2 Voják jako pilot
Další typ neohroženého hrdiny najdeme na nebi a to nejen filmovém. Objevoval se po konci Korejské války. Zaprvé toto zobrazení, podle mého názoru, vycházelo ze zájmu americké společnosti o mužné, a hlavně fyzicky hezké a charizmatické osobnosti hereckého nebe. Zadruhé se diváci chtěli bavit a sledovat jednodušší příběh, jenž se často vyznačoval milostným příběhem. Lidé nevyhledávali filmy s klasickou vojenskou tématikou, která byla reprezentována válečným utrpením příslušníka americké pěchoty.
i proto podstatná část filmů jako Bombers B-52,52 Sayonara,53 The Bridges at Toko-Ri,54 The Hunters 55 mělo letecké téma a hlavní hrdinové byli tehdejší nebo budoucí filmové hvězdy. Mezi tyto herce se bezpochyby zařadili Marlona Branda, Roberta Mitchuma56, Williama Holdena57.
Ústřední postavy filmů jsou většinou vynikajícími piloty,58 jako důkaz mohu uvést film The Hunters z roku 1958, kde hlavní hrdina sestřelí nejobávanějšího čínského pilota,59 vede letku, která vysvobozuje svým leteckým úderem proti 18 000 vojáků, jež jsou obklíčeni nepřítelem.60 Ani v těchto filmech američtí vojáci neztrácejí své nadpřirozené schopnosti a neuvěřitelnou odvahu a ani v těchto snímcích nezapomínají tvůrci obdařit své hlavní postavy velkou dávkou patriotismu a smyslu pro povinnost ke své vlasti. Proto v již zmiňovaném filmu, se vedlejší postava opíjí a nezvládá soukromý život, jeho manželka to vysvětluje jeho nadřízenému slovy: „Myslí si o sobě, že je špatný pilot, protože ještě nemá sestřel nepřátelského letadla.“61
52 Bombers B-52 [Bombers B-52] [film], režisér Gordon Douglas, USA, Warner Bros., 1957.
53 Sayonara, [Sayonara] [film], režie Joshua Logan, USA.William Goetz Productions, Warner Bros., 1959.
54 The Bridges at Toko-Ri, [The Bridges at Toko-Ri] [film], režie Mark Robson, USA, Perlberg-Seaton Productions; Paramount, 1955.
55 The Hunters, [The Hunters] [film], režie Dick Powell, USA, 20th Century-Fox, 1958.
56 Robert Mitchum (6. srpna 1917 Bridgeport, Connecticut, USA - 1. července 1997 Santa Barbara, Kalifornie, USA) byl americký herec a zpěvák.
57 William Holden, vlastním jménem William Franklin Beedle Jr., hereckou přezdívkou též The golden boy či jen Bill (17. dubna 1918, O'Fallon, Illinois, USA - 16. listopadu 1981 v Santa Monica, Kalifornie, USA) byl americký herec, nositel Oscara, muž, jenž se celkem šestkrát umístil na žebříčku mezi 10 nejlepšími americkými herci.
58 Viz obrazová příloha: Obrázek číslo 2.
59 The Hunters, [The Hunters] [film], režie Dick Powell, USA, 20th Century-Fox, 1958, čas: 01:15:22.
60 Tamtéž, čas: 01:05:23.
61 The Hunters, [The Hunters] [film], režie Dick Powell, USA, 20th Century-Fox, 1958, čas 00:09:40, kopie se nalézá na přiloženém DVD, viz „The Hunters scéna 1.wmv“.
24
V dalším leteckém snímku, s názvem The Bridges at Toko-Ri od režiséra Marka Robsona62 z roku 1955, je k vidění odhodlání splnit rozkaz za každou cenu - ve scéně, v níž je americký pilot nucen přistát na vodě a je vytažen záchranným vrtulníkem z ledové vody. Tato „drobnost“ nemohla podlomit jeho vůli bojovat, a už vůbec ne jeho zdraví.63 Ovšem tento snímek byl zajímavý také v tom, že si pilot stěžoval svému veliteli, že už nechce létat64, odpor k létání a boji lze vidět u těchto filmů zřídkakdy, proto tento záběr je jeden z mála, který se otevřeně stavěl proti roli letce-vojáka.
Další ukázku hlavního hrdiny jako vynikajícího pilota byl snímek z roku 1959 Sayonara od režiséra Joshua Logana.65 Tento film je o lásce leteckého esa majora Gruvera (Marlon Brando) a japonské tanečnice jménem Hana-ogi (Miiko Taka).
Snímek letecké souboje nad korejským poloostrovem vůbec nezobrazuje, hlavní motiv filmu je láska Japonky a amerického pilota, kteří musejí překonávat negativní postoje svého okolí. Ukázka sbližování americké a japonské společnosti je jistě zajímavá a stála by za další výzkum, ovšem není tématem této práce. Proto zde zmíním počáteční scénu, kde Marlon Brando přilétá na základnu a na dotaz mechanika kolik jich dostal, jen laxně, až znuděně, ukazuje na prstech číslovku dvě.66 Tento záběr by mohl být také interpretován, jako negativní postoj k válce a armádě, ovšem chování hlavního hrdiny v dalších částech filmu tomu nenasvědčuje.
Další vlastností, která spojovala téměř všechny hlavní hrdiny, byla galantnost a vřelý vztah k dámám. Zdánlivě nepodstatný motiv ženy ve válečných filmech je při podrobnějším pohledu faktorem velice důležitým. Ať už byly ženy v těchto filmech ukazovány jako manželky, přítelkyně nebo milenky, všechny hrály herečky, jež splňují dobové erotické vzorce, chovaly se jako příkladné, starostlivé manželky a přítelkyně, jež chápou, co je nejdůležitějším posláním jejich přítele a manžela. Z mého pohledu ve filmu reprezentovaly odměnu a doplněk ideálního obrazu úspěšného amerického letce.67
V neposlední řadě nelze zapomenout ani na fakt, že kromě charismatických hlavních hrdinů, byly středem pozornosti i stroje, na nichž létají. Vojáci-letci používali
62 Režisér, který se narodil v Kanadě v roce 1913 a zemřel na zástavu srdce v Londýně 1978.
63 The Bridges at Toko-Ri, [The Bridges at Toko-Ri] [film], režie Mark Robson, USA, Perlberg-Seaton Productions; Paramount, 1955, čas 00:13:42.
64 Tamtéž, čas 00:17:14.
65 Filmový režisér a spisovatel, který žil mezi léty 1908 až 1988.
66 Sayonara, [Sayonara] [film], režie Joshua Logan, USA.William Goetz Productions. Warner Bros.. 1959, čas 00:03:13.
67 Další snímky s leteckou tématikou: Top Gun (1986), Pearl Harbor (2001), Nebeští jezdci (1968), Bitva o Midway (1976),
25
jako své zbraně stíhací a bombardovací letouny, jež byly, nejen v té době, technologickou chloubou americké armády.68
4.1.3 Obyčejný voják
Pokud se obraz velitele a pilota vyznačoval, až na pár výjimek, jako prezentaci politicky uvědomělých jedinců, kteří svým příkladným chováním dokážou motivovat ostatní k dosáhnutí cíle, vyobrazení obyčejného vojáka je o mnoho složitější a různorodější. Postava obyčejného vojáka se vyznačovala mnoha typy osobností, jež procházejí jistým vývojem. V mužstvu byli postavy fanatických zabijáků, ochránců kamarádů, nezkušených nováčků, ostřílených mazáků nebo jen vojáků, kteří si chtějí
„odkroutit“ svoji službu a vrátit se ke svým rodinám. Jsou různé i jejich názory na válku, jedni v ní viděli útěk před svojí realitou, jiní s ní souhlasili jako s nuceným zlem a někteří s válkou nesouhlasili. Obecný pojem obyčejný voják používám k označení válečníka, který byl většinou příslušníkem pozemní složky americké armády. Filmy, jenž mají jako ústřední postavu obyčejného vojáka byly: Retreat, Hell!, Pork Chop Hill,69 Fixed Bayonets!, Take the High Ground!,70 War Hunt,71 Field of Honor.72
Často objevující se motiv, jenž byl už zmíněn výše a objevuje se téměř od nepaměti, je ten, že hrstka vojáků bojuje proti velké přesile pro vyšší cíle, které mohou být reprezentovány vojensko-strategickými úkoly, ochraně kamarádů, boji proti agresorům nebo vším dohromady. Jednou z vlastností obyčejného vojáka je jeho hrdost na to, že patří k známé nebo úspěšné jednotce. Poukazuje to na vymezování se nejen vůči nepříteli, ale také vůči svým armádním kolegům, jenž jsou v jiné jednotce a může to vést k „trumfování“,73 kdo „nasbírá více skalpů.“ Výmluvnou v závěru, již zmiňovaného filmu Retreat, Hell!, kdy vojáci, kteří si probojují cestu až ke své spojenecké linii, hrdě odpovídají na otázku, odkud jsou: „První prapor, mariňáci!“74
68 LENTZ, Robert J. Korean war filmography: 91 English language features through 2000, str. 164.
69 Pork Chop Hill, [Pork Chop Hill] [film], režie Lewis Milestone, USA, Melville Productions. United Artists, 1959.
70 Take the High Ground!, [Take the High Ground!] [film], režie Richard Brooks, USA, Metro-Goldwyn- Mayer, 1953.
71 War Hunt, [War Hunt] [film], režie Denis Sanders, USA,T-D Enterprises; United Artists, 1962.
72 Field of Honor, [Field of Honor] [film], režie Dae-hie Kim, Hans Scheepmaker, Jižní Korea, Nizozemí, Oranda Films; The Cannon Group, 1986.
73 Vojenskou řečí: k zdravé soutěživosti
74 Retreat, Hell!, čas 01:33:50.
26
Dalším motivem, jenž se znovu objevuje, byl ve filmu Pork Chop Hill z roku 1959 od režiséra Lewise Milesona.75 Statečnost a sebeobětování příslušníků americké pěchoty je zobrazena ve scéně, níž útočí na kopec. Cestu mají zatarasenou ostnatým drátem, proto si američtí vojáci ihned lehají břichem na ostnatý plot a ostatní přebíhají po jejich zádech.76 Na druhou stranu tento film neukazoval příslušníka americké armády jen jako hrdinného válečníka, ale byl zde vidět také odpor k válce, to bylo například zobrazeno vojákem černé pleti, jenž odmítá bojovat a dokonce obrátí svoji pušku na svého velícího důstojníka.77 Pochybování o válce ukazuje zajímavá scéna, z již zmiňovaného filmu Fixed Bayonets!78 Tento záběr obsahuje dva americké vojáky v zákopu, jeden z nich povídá: „Říkali mi, že to bude policejní akce.“ a druhý odpovídá:
„Tak proč sem neposlali poldy.79
Snímkem, který o válce nepochybuje téměř vůbec, byl film Take the High Ground! Režisér Richard Brooks,80 jenž sloužil v americké armádě za druhé světové války81 a natočil i snímek Battle Circus,82 ukazoval velice jednostranný pohled na americkou armádu. Děj filmu se neodehrává v korejských horách, ale ve výcvikovém táboře. Příběh vypráví o nováčcích, kteří absolvují vojenský výcvik, aby se na konci kurzu stali hrdými americkými vojáky. Jednu z hlavních rolí zde hraje mladičký herec Russ Tamblyn, jehož lze vidět i ve snímku Retreat, Hell! a slavný herec Richard Widmark.
Hned počáteční scéna ukazuje, že branci se zajímali o válku i v intelektuální rovině. Při prvním nástupu, kdy měli u sebe ještě civilní šaty a věci, jednomu z nich vypadly knížky, jedna z nich byla zásadní vojenské dílo o válce od Carl von Clausewitze.83 Při výcviku nováčků, film neukazoval žádnou šikana, jež je přítomna
75 Rodák z Moldavska, který se narodil 30. 9. 1895 a zemřel 1980 v USA. Mezi jeho nejznámější filmy patří Of Mice and Men, Mutiny on the Bounty, Two Arabian Knights a All Quiet on the Western Front. Za poslední dva jmenované dostal Cenu Akademie v kategorii nejlepší režisér.
76Pork Chop Hill, [Pork Chop Hill] [film], čas 00:22:58, kopie se nalézá na přiloženém DVD, viz „Pork Chop Hill scéna1.mp4“.
77 Tamtéž, čas 00:28:02.
78 Viz obrazová příloha: Obrázek číslo 3.
79 Fixed Bayonets!, čas 00:29:48.
80 Richard Brooks (1912-1992) byl americký scénárista, režisér producent. Mezi jeho známější filmy patří Blackboard Jungle (1955), Cat on a Hot Tin Roof (1958), Elmer Gantry (1960) za poslední jmenované dílo byl oceněn Oscarem za nejlepší scénář.
81DOUGLASS K. Daniel Tough as Nails: The Life and Films of Richard Brooks, Univ of Wisconsin Press, 2011, str. 59.
82 Battle Circus [Battle Circus], režie Richard Brooks, USA, Metro-Goldwyn-Mayer, 1953.
83Take the High Ground!, [Take the High Ground!] [film], režie Richard Brooks, USA, Metro-Goldwyn- Mayer, 1953, čas 00:05:19.
27
v jiných válečných filmech.84 Zdánlivě negativní postavu zde reprezentuje jeden z velitelů výcvikového tábora (Richard Widmark), který při výcviku vylévá vojákovi pití, protože pije, když nemá, nováček se rozbrečí.85 Ovšem tento důstojník představoval typ přísného výcvikového velitele, jenž se nebojí udělat vše proto, aby vojáky motivoval k co nejvyšším výkonům. Jeho odvaha je zobrazena na několika místech, například ve scéně níž rekrut nemohl trefit terč, si stoupnul, tak že měl terč mezi nohama, voják terč samozřejmě po pár střelách zasáhl.86 Osobnost výcvikového velitele byla vyobrazena i jako pozitivní, a to když zabránil jednomu z vojáků, aby utekl z tábora, důstojník nic nehlásil velitelství a pomáhal rekrutovi srovnat se s psychickou zátěží výcviku.
Ve filmu se také objevovala kamarádská sounáležitost a podpora. Výcvik se často zdál být bezstarostným táborem i díky scéně, v níž vojáci myjí své ubikace, tak po sobě rekruti začnou lít vodu a „koulovat“ se pěnou.87 Film končí, když už „hotoví“
vojáci spořádaně pochodují sem a tam, tak jak jim důstojník velí před novými odvedenci. Jsou na sebe pyšní a s nadšením odjíždějí z výcvikového tábora.88 Tento snímek se mi zdá velice jednostranný a do jisté míry dost propagandistický. Pozitivní stránky výcviku a kamarádství, převažovaly nad vojenským drilem a problémy s nimi spojenými. Výsledkem výcvikového programu byl schopný a hrdý voják, jenž byl připraven plnit všechny rozkazy. Domnívám se, že velkou úlohu na to má doba, kdy byl film natočen, a tím byl válečný rok 1952.
War Hunt film, jenž byl natočen v roce 1962 Denisem Sandersem,89 vypráví příběh vojáka, který přijíždí do Koreje plný ideálů, avšak realita ho brzy zklame. Tento snímek byl zajímavý, nejen kvůli kvalitnímu filmovému zpracování,90 ale i tím, že se zde sešlo hned několik velkých režisérů. První byl Sydney Pollack, jenž hrál velitele jednotky, druhý v menší roli řidiče nákladního vozidla ztvárňoval Francis Ford
84 Například film z války ve Vietnamu Full Metal Jacket.
85 Take the High Ground!, [Take the High Ground!] [film], režie Richard Brooks, USA, Metro-Goldwyn- Mayer, 1953, čas 01:12:41.
86 Tamtéž, čas 01:22:32, kopie se nalézá na přiloženém DVD, viz „Takkter the High Ground scéna1.mp4“.
87 Tamtéž, čas 01:02:22.
88 Tamtéž, čas 01:36:30.
89 Denis Sanders (1929 –1987) byl režisérem, scénáristou, který obdržel Oscara i za krátkometrážní dokument Czechoslovakia 1968.
90 Vyhrál cenu Silver Sail na Locarno International Film Festival za nejlepší film roku 1962.
28
Coppola, třetím budoucím režisérem a hlavním hrdinou byl debutující herec Robert Redford.
Právě Redford hraje mladého nováčka, jenž se setkává s realitou války. Film primárně ukazuje dva typy vojáků, kteří jsou na stejné straně „barikády“, ale každý je úplně jiný. Roye Loomis (Robert Redford) je přemýšlivým mladým mužem, který se podivuje nad některými absurditami války. Například když jede v nákladním voze a ptá se vojáka, jenž si čte noviny: „Co dělá AT&T91?“, voják odpovídá: „Co to je?“ Na to Roye s úšklebkem reaguje: „A to říkají, že jsme kapitalisti!“92 Jeho kladné stránky jsou k vidění, když si hraje s korejským chlapcem, jenž ztratil rodiče a žije s americkou vojenskou jednotkou.93
Protipól k Royemu reprezentoval voják Raymond Endor (John Saxon), který nepodléhal velení svých důstojníků, protože se každou noc vypravoval za nepřátelskou linii, kde vraždil a sbíral důležité dokumenty. Endor byl zobrazen jako psychicky narušený, ovšem americká armáda ho využívala pro svoje účely.94 Problém nastává, když je ohlášen konec války, Endor mír neakceptuje a vyráží znovu zabíjet. Velitel s Royem ho vyráží najít, aby zabránili dalším bojům, zatímco už válka není. Film končí tím, že Endor neposlouchá svého velitele a zaútočí na další své spolubojovníky a velící ho zastřelí. Tento film jasně ukazoval, jak mohl být voják zobrazen různorodě a demonstroval, že i vynikající voják, jenž plní své povinnosti nad rámec, se může stát největším problémem i pro svoji armádu.
Filmů s tématem Korejské války, které byly vyrobeny a produkovány mimo Spojené státy, není mnoho. Jedním z nich byl snímek z nizozemské a jihokorejské produkce. Režie tohoto zajímavého díla se ujali Dae-hie Kim a Hans Scheepmaker.
Film se jmenuje Field of Honor a byl distribuován v roce 1986 v Jižní Koreji, 1987 v Nizozemsku. Hlavní hrdinou byla postava holandského seržanta Sirea (Everett McGill), jež provází celým dějem. Jestli lze o Sirovi něco říci, tak že není normálním vojákem. To lze vidět již na počátku filmu, když vyleze nahý z chatrče, jde k sudu
91 AT&T je americká telekomunikační společnost. Po určitou dobu byla největší telefonní společností na světě s největší kabelovou sítí.
92War Hunt, [War Hunt] [film], režie Denis Sanders, USA,T-D Enterprises; United Artists, 1962, čas 00:14:15, kopie se nalézá na přiloženém DVD, viz „War Hunt scena1.mp4“.
93Tamtéž, čas 00:32:30.
94 Tamtéž, čas 00:38:48.
29
s vodou a namočí do něj.95 Po chvíli, co ho spolubojovníci informují, že musí všichni odjet, protože se blíží čínská armáda, skočí do sudu plného vody a své moči, aby se umyl. Následně pije a polívá se pálenkou, kterou má při ruce.96 Poté co se seržant se svojí jednotkou přesouvá dále, narazí na veřejný dům, kde si jeho hoši užívají nezávazného sexu.97 Postupně souloží několik mohu s jednou Korejkou. Zde bylo poukázáno na závažné téma prostituce, ovšem tento motiv se ve filmu nijak zásadně neřeší a nerozvíjí.
Stejné noci jsou napadeni čínskými jednotkami, poté co je nizozemská jednotka rozprášena, čínští vojáci prohledávají těla zemřelých, seržant dělá, že je mrtvý a díky štěstí si ho jeho nepřátelé nevšímají a odjíždějí.98 Je zraněn na hlavě a střelen do nohy, jako správný hrdina, jehož se drží štěstí v neštěstí, se doplazí a vyoperuje si kulku z nohy.99 Stereotypní neobyčejné schopnosti lze pozorovat, když se svým zraněním snaží zachránit spolubojovníka. Při putování zpět ke své jednotce, potkává v rozbitých domech jednu z prostitutek i s jejím bratrem, ovšem blíží se k nim bitva, a proto se schovají v blízkém bunkru, jenž seržant brání a ubrání. Bohužel korejská prostitutka umírá. Seržant se vrací ke své jednotce a pokračuje dále, zřejmě do nemocnice i s bratrem prostitutky.100
Tento film neobyčejně vystihoval negativní stránky války. i přes objevující se stereotypy u hlavního hrdiny, film ukazoval, že ústřední postava seržanta není kladná, že byla spíše smutnou obětí války. Je velká škoda, že již zmíněné téma prostituce se více neřešilo. Tento neamerický snímek byl jeden z mála, který prezentoval negativní následky vojenských konfliktů. Obyčejný voják byl tedy ve filmech zobrazován různě.
Vyznačoval se sebevražedným chováním, jež bylo podřízeno vyšším cílům, pasivitu, nebo až odpor k válce. Domnívám se, že společným rysem, téměř všech obyčejných vojáků, byl už tak vřelý vztah ke státu, vládě a armádě, ale v popředí bylo zobrazení kamarádství, které bylo a je často více než ideologií.
95 Viz obrazová příloha: Obrázek číslo 4.
96Field of Honor, [Field of Honor] [film], režie Dae-hie Kim, Hans Scheepmaker, Jižní Korea, Nizozemí, Oranda Films; The Cannon Group, 1986, čas 00:08:09.
97 Tamtéž, čas 00:30:12.
98 Field of Honor, [Field of Honor] [film], režie Dae-hie Kim, Hans Scheepmaker, Jižní Korea, Nizozemí, Oranda Films; The Cannon Group, 1986, čas 00:35:55.
99 Tamtéž, čas 00:41:37.
100 Tamtéž, čas 1:29:34.
30
4.1.4 Voják vtipálek
Dalším typem vojáka, jenž se objevoval asi v nejznámějších filmových počinech, jež vypovídají o korejském konfliktu, byl voják vtipálek. V následující podkapitole budou stručně představeny další snímky a charakteristiky jednotlivých hrdinů, které při hlubším pohledu nemusejí být až tak legrační a protiarmádní, jak na první pohled vypadají. Takové filmy byly: MASH, 101 M*A*S*H: Nashledanou, sbohem a amen.102
První snímek z filmové tvorby, jenž byl komedií z období Korejské války, se jmenuje MASH.103 o tomto filmu, jenž je zřejmě nejsledovanějším snímkem o korejském konfliktu, bylo napsáno už mnoho.104 Je zajímavé, že film byl natočen podle novely MASH: Příběh o třech armádních doktorech105 od spisovatele Richarda Hornbergera106, který byl právě doktorem v americké armádě. Předloha byla odmítnuta několika režiséry, což je pozoruhodné protože právě scénář vyhrál hlavní cenu Americké filmové akadamie. Chopil se ho až americký režisér Robert Altman107, jenž také sloužil v americké armádě, ovšem už za druhé světové války u letectva.108 MASH byl natočen v roce 1970 a získal, kromě již zmiňovaného Oscara za nejlepší scénář, Zlatou palmu,109 byl nominován na další 5 cen Akademie, Zlatý globus za nejlepší komedii/muzikál.110
Hlavními hrdiny jsou tři doktoři, kteří nejenom neuznávají vojenské autority, ale záměrně porušují předpisy, tím že se opíjejí111, nenosí předepsané oblečení, napadají důstojníka112, který reprezentuje snaživého a zapáleného vojáka, jenž se chová podle
101 MASH, [MASH] [film], režie Robert Altman. USA, Aspen Productions; 20th Century-Fox. 1970.
102 Goodbye, Farewell and Amen, [Goodbye, Farewell and Amen] [film], režie Alan Alda, USA, 20th Century Fox Home Entertainment, 1983.
103 Název filmu i zkratka pro Mobile Army Surgical Hospital (Mobilní armádní vojenská chirurgická nemocnice); Viz obrazová příloha: Obrázek číslo 5.
104 Například: Korean war filmography: 91 English language features through 2000, The Entertainment Weekly Guide to the Greatest Movies Ever Made, 1996., Historical Dictionary of the Korean War, a Guide to Films on the Korean War
105 V originále: MASH: a Novel About Three Army Doctors.
106 Žijící mezi roky 1924 až 1997 a vystupující pod pseudonymem Richard Hooker.
107 Který žil 1925 až 2006.
108 www.b24bestweb.com [online] [cit. 2014-06-04], dostupné z http://www.b24bestweb.com/b24bestweb-Famous.
109www.festival-cannes.com [online] [cit. 2014-04-10], dostupné z http://www.festival- cannes.com/en/archives/ficheFilm/id/2461/year/1970.html.
110 Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/MASH_(film)
111 MASH, [MASH] [film], režie Robert Altman. USA, Aspen Productions; 20th Century-Fox. 1970, čas 01:29:12
112 Tamtéž, čas 00:28:56.
31
vojenských předpisů. Právě tuto postavu hlavní hrdinové pošlou do psychiatrické léčebny, to je důkaz, že se tvůrci filmu vymezují vůči armádním zvyklostem, a to i přes to nebo právě proto, že někteří z nich sloužili v armádě.
Zajímavá byla i prezentace amerického způsobu života, jenž si našla své místo i ve válečném konfliktu na druhé straně zeměkoule. Tento motiv a zlehčení války prezentuje scéna, v níž úředník oznamuje svému plukovníkovi, že: „Generál Hammond nebral telefon, byl na fotbalovým zápase.“ a plukovník Blake, zatím co chytá ryby, odpovídá: „Ti generálové si ale užívají!“113 Nebo když příběh filmu vrcholí utkáním v americkém fotbalu proti jiné jednotce, a to konkrétně proti 325. evakuační nemocnici.114
Dalšími prostředky, které sloužily ke kritice války, byly záběry na zraněné a operované v polních nemocnicích MASH. Již počáteční scéna, kdy přilétávají vrtulníky se zraněnými,115 ukazovala vymezení vůči válce a lidskému utrpení. Další prezentací negativních stránek války byly časté záběry na operační sál, které ukazovaly jak zraněné vojáky, tak dlouhé směny doktorů a sestřiček na sále.116
Film je možno vidět v několika rovinách, první je jen komedie, jež nabízí spoustu neuvěřitelných situací, neotřelých vtípků a úsměvných příběhů. Další složitější názor nahlíží na tento film jako na perfektně konformní,117 protože se vysmívá armádě, například sexuálními dobrodružstvími hlavních hrdinů, jež přímo porušují armádní pravidla, ovšem ústřední postavy filmu jsou vynikající chirurgové, a tím pádem i nejlepší vojáci ve své roli.118 Třetí rovinu bych viděl v kritice války, a to nejen jako abstraktního pojmu, ale zcela konkrétního. Konkrétní válkou není, ani tak jak by se mohlo zdát, konflikt v Koreji, ale spíše americké angažmá ve válce ve Vietnamu, která byla o mnoho více nepopulární v americké společnosti. Režisér odstranil téměř všechny jasné signály, že se jedná o válku v Koreji. Jeden z důvodů by mohl být ten, že Robert Altman prostě nemohl natočit přímo protiválečný snímek s tématem války ve Vietnamu.119 Osobně si myslím, že u tohoto filmu převládá, i když ne tak výrazně jako
113Tamtéž, čas 00:31:14.
114Tamtéž, čas 01:35:32.
115 Tamtéž, čas 00:30:12.
116 MASH, [MASH] [film], režie Robert Altman, USA, Aspen Productions; 20th Century-Fox, 1970, čas 00:33:05.
117 ŽIŽEK, Slavoj, The Plague of Fantasies, Verso, 1997, str. 20.
118 Zde ovšem musím uvést, že Žižek srovnává film s Full Metal Jacket.
119 LENTZ, Robert J. Korean war filmography: 91 English language features through 2000, str. 222.
