Seznam zkratek

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

Poděkování

(9)

Poděkování patří především mé vedoucí bakalářské práce Bc. Aleně Novotné. Vážím si její ochoty, vstřícnosti, cenné rady a čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům z Krajské nemocnice Liberec a.s. za účast při zpracování výzkumu.

Také bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomáhali a podporovali mě při celém studiu na Fakultě zdravotnických studií v Liberci, zejména Petře Švecové.

(10)

ANOTACE v českém jazyce

Jméno a příjmení studenta: Zuzana Švecová

Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií

Název práce: Problematika odběru venózní krve Vedoucí práce: Bc. Alena Novotná, Dis

Počet stran: 73

Počet příloh: 6

Rok obhajoby: 2018

Souhrn:

Odběry venózní krve jsou častým výkonem prováděným nejen na lůžkové části, ale i v ambulantní části nemocnic a patří mezi každodenní činnosti všeobecných sester.

Při odběru venózní krve může docházet k chybám a nejednotnému postupu. Bakalářská práce se proto zaměřuje na problematiku odběru venózní krve. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Část teoretická, se věnuje anatomii krve, odběrovými systémy, laboratorními vyšetření krve a samostatným postupem a ošetřovatelskou péčí při odběru venózní krve a možných komplikací s níž spojených. Výzkumná část se zabývá zjišťováním postupu všeobecných sester před, při a po odběru venózní krve.

Ve výzkumné části byla zvolena technika pozorování.

Klíčová slova: krev, venózní, odběry, pomůcky, ošetřovatelský postup, komplikace

(11)

Anotace v anglickém jazyce

Name and Surname: Zuzana Švecová

Institution: Technical university of Liberec

Title: The issue of collection of venous blood Supervisor: Bc. Alena Novotná, DiS.

Pages: 73

Appendices: 6

Year: 2018

Summary:

The venous blood samples are often carried out not only on the bed section but also in the outpatient part of the hospitals and this is patr of day-to-day activities of nurses. In this exercise may occur big mistake and inconsistent procedure. The bachelor thesis focuses on the issue of venous blood collection. The bachelor thesis is divided into two parts. The theoretical part deals with blood anatomy, sampling systems, laboratory blood tests and a separate procedure and nursing care of venous blood and possible complications associated with it. The research section deals with the discovery of the procedure of general nurses before, during and after venous blood collection. In the research section was chosen a viewing technice.

Key words: blood, venous, collection, nursing care, complication

(12)

12

Obsah

Obsah ... 12

Seznam zkratek ... 14

1 Úvod ... 15

2 Teoretická část ... 16

2.1 Krev ... 16

2.1.1 Krevní elementy ... 16

2.2 Odběry a vyšetření krve ... 17

2.2.1 Odběrové systémy ... 17

2.2.2 Charakteristika odběru krve ... 18

2.2.3 Druhy vyšetření krve ... 18

2.3 Ošetřovatelský proces odběru venózní krve ... 20

2.3.1 Ošetřovatelský proces před odběrem venózní krve ... 20

2.3.2 Ošetřovatelský postup během odběru venózní krve ... 23

2.3.3 Ošetřovatelský proces po odběru venózní krve ... 24

3 Výzkumná část ... 26

3.1 Cíle a výzkumné předpoklady ... 26

3.2 Metodika výzkumu ... 26

3.2.1 Metodický postup a metoda zkoumání ... 27

3.2.2 Charakterictika výzkumného vzorku ... 27

(13)

13

3.3 Analýza výzkumných dat ... 28

3.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů ... 43

3.4.1 Analýza výzkumného cíle č. 1 a výzkumného předpokladu č. 1 ... 43

4 Diskuze ... 48

5 Návrh doporučení pro praxi ... 53

6 Závěr ... 54

Seznam literatury………..55

Seznam tabulek……….57

Seznam grafů………58

Seznam přiloh………...59

(14)

14

Seznam zkratek

TUL – Technická univerzita Liberec Bc. – bakalářský titul

a.s. – akciová společnost atd. – a tak dále

WHO – WorldHealthOrganization l – litry

% - procento

K2 EDTA – tetracelová sůl

APTT - aktivovaný parciální tromboplastinový čas Rh faktor – Rhesus faktor

tzv. – takzvaně Na – sodík K – draslík Ca – vápník Cl – chlor

UREA - diamid kyseliny uhličité, močovina ALT – alanin-amino-transferáza (enzym) AST – aspartát-amino-transferáza (enzym) HDL – lipoproteiny o vysoké hustotě LDL – lipoproteiny o nízké hustotě CRP - C - reaktivní protein

PVC – polyvinylchlorid

(15)

15

1 Úvod

Tématem bakalářské práce je problematika odběru venózní krve. Krev je nejčastěji odebíraný biologický materiál a patří mezi každodenní činnosti všeobecné sestry.

Správný odběr venózní krve má zásadní význam pro stanovení správné diagnózy a následnou léčbu pacienta. Je důležité, aby všeobecná sestra minimalizovala negativní faktory preanalytické fáze. Preanalytická fáze je kritickou fází pro vznik negativních faktorů ovlivňujících spolehlivost vyšetření, proto je velice důležité, aby všeobecné sestry dodržovaly a znaly správnou techniku odběru venózní krve. Nesprávný postup odběru může vést k poškození pacienta a k chybným výsledkům v laboratořích. Nesprávná interpretace výsledků způsobená špatně provedeným odběrem může zapříčinit i prodloužení hospitalizace pacienta. Opakované odběry venózní krve zatěžují jak pacienta, tak personál, ale též management nemocnice neboť mají vliv na zvyšování finančních nákladů. (Komínková, Pokorná, 2013)

Tématem pro zpracování bakalářské práce se stala problematika odběru venózní krve, neboť z praxe vím, že většina všeobecných sester odebírá venózní krev vlastním způsobem. Při vykonávání studijní praxe jsem se setkala s mnoha chybami v postupu odběrů krve. Mezi nejčastější přestupky patří především nepoužívání jednorázových rukavic, neprovádění hygienické dezinfekce rukou před ani po odběru, nesprávné pořadí odebíraných zkumavek a nedostatečná identifikace pacienta. Tyto přestupky mě vedly ke zpracování této bakalářské práce, kde bych chtěla poukázat na znalosti sester o této problematice.

Teoretická část bakalářské práce se zabývá anatomií krve, odběrovými soupravami pro odběr venózní krve, laboratorními vyšetřeními krve a také samotným postupem, ošetřovatelskou péčí a komplikacemi kde je definováno díky odborné literatuře, co je považováno za správný a standardní postup. Ve výzkumné části je díky sestavenému pozorovacímu archu vyhodnocen postup všeobecných sester v Krajské nemocnici Liberec a.s. Výstupem bakalářské práce je odborný článek připravený k publikování v odborném periodiku, který zahrnuje výsledky mého výzkumu.

(16)

16

2 Teoretická část 2.1 Krev

Krev je vysoce vyvinutá a specializovaná tekutá tkáň, která je tvořená dvěma částmi.

První je tekutá, neboli nebuněčná část, která je tvořena krevní plasmou. Druhá je část buněčná, která je tvořena formovanými krevními elementy, mezi něž patří červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Díky krevní plasmě se mohou tyto elementy pohybovat. Objem krve činí 7-10 % tělesné hmotnosti, což představuje 4,5 až 6,0 l krve dospělého člověka (Kittnar, 2011). Krev vzniká již v období embryonálního vývoje.

Nejdříve je lokalizovaná v žloutkovém vaku, poté přejímají úkol játra a slezina a nakonec pak kostní dřeň. Kostní dřeň je hlavním hemopoetickým orgánem a je zde zásoba hemopoetických kmenových buněk (Penka, 2011).

Krevní plasma - je tekutá část krve představující přibližně 5 % tělesné hmotnosti.

Tvoří přibližně 55 % objemu krve a 25 % extracelulární tekutiny. V případě krevní plasmy se jedná o vodný roztok celé řady anorganických a organických látek. Plasma je tvořena z 93 % vodou, 6 % plasmy tvoří organické látky a jedno zbylé procento je tvořeno látkami anorganickými (Kittnar, 2011).

2.1.1 Krevní elementy

Erytrocyty - neboli červené krvinky fungují jako přenašeči kyslíku do celého organismu. Nemají buněčné jádro, protože v bezjaderné formě jsou schopni navázat a transportovat větší množství kyslíkových molekul. Erytrocyty mají fyziologicky bikonkávní tvar destičky se ztluštěným okrajem, díky níž mají optimální schopnost deformace. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, který se skládá z železité složky a z bílkovinné složky (Heferlach, 2014). Leukocyty - se především podílejí na fungování imunitního systému. Dělí se podle různě barvitelných granul v cytoplasmě na granulocyty (buňky s granuly) a agranulocyty (buňky bez granul).

Granulocyty se děli na neutrofilní (fagocytoza), eozinofilní (cytotoxicita) a bazofilní leukocyty (ovlivňují cirkulaci). Agranulocyty se dělí na T a B-lymfocyty (specifická imunitní obrana) a monocyty (Dylevský, 2009). Trombocyty - mají schopnost agregace a společně s vlivem faktorů krevního srážení mohou mechanicky uzavřít vaskulární lézi. Z granulí trombocytů se uvolňují faktory podporující krevní

(17)

17

srážení. Tvoří se v kostní dřeni (Heferlach, 2014). Klinický význam krevních elementů je nerovnováha v produkci či zániku jednotlivých krevních elementů a může mít za následek proliferační nebo cytopenické poruchy s různými klinickými obrazy. Například u anemických stavů to může být únava a dušnost, u trombocytopenií krvácivé projevy, u granulocytopénií nebo lymfatických poruch zvýšená náklonnost k infekcím. Mezi základní faktor pro určení správné léčby je přesná diagnostika poruch krvetvorby (Penka, 2011).

2.2 Odběry a vyšetření krve

Odběry se provádí za účelem diagnostickým a terapeutickým. Výsledky krve velmi dobře informují o změnách a složení vnitřního prostředí organizmu. Vyšetření můžeme dělit podle akutnosti na vyšetření rutinní nebo statimové. Statimové vyšetření krve má vždy před rutinním přednost. Je určen pro závažné stavy, kdy je nutné vědět výsledek co nejdříve. Výsledek je dostupný do 30-60 minut. Rutinní výsledky jsou obvykle dostupné do 2-4 hodin po doručení vzorku do laboratoře. U specializovaných vyšetření může výsledek být dostupný i do týdne (Bartůněk, 2016).

2.2.1 Odběrové systémy

Otevřený systém - při otevřené systému odběru se používá klasická jehla a injekční stříkačka. Při odběru se napíchne žíla jehlou a odebírá se volně stékající krev přímo do zkumavky nebo velmi jemným tahem pístu do injekční stříkačky. Při výměně injekčních stříkaček nebo zkumavek, když je potřeba více krve, je nezbytné jehlu podložit gázovým čtvercem, abychom zabránili pohybu jehly v žíle. Pro další zpracování krve je nutné krev v injekční stříkačce vyprázdnit pozvolna do připravených zkumavek, aby nedošlo ke zpěnění a destrukci krvinek (Pokorná, 2013).

Uzavřený systém - V současné době je v klinické praxi hojně využíván uzavřený systém a to na většině pracovišť a to z toho důvodu, že zajišťuje ochranu pracovníků před možnou kontaminací krví. Zajišťuje odběr již do uzavřených vakuových zkumavek, které zároveň slouží i jako sběrný a transportní kontejner. Zkumavky jsou barevně odlišeny a odebírá se přesně stanovené množství krve (Pokorná, 2013).

(18)

18 2.2.2 Charakteristika odběru krve

Při vyšetření krve se vyšetřuje krev plná, sérum nebo plazma. Pro vyšetření krevního séra se odebírá srážlivá krev a sérum se získá stočením. Pro usnadnění stáčení se přidává do zkumavky Krasten. U vyšetření plazmy je nutné do zkumavky s odebraným vzorkem přidat protisrážlivý prostředek. Antikoagulační prostředky mají 2 formy, tekutou nebo krystalickou. Forma tekutá znamená, že se antikoagulační prostředek mísí v určitém poměru s krví v injekční stříkačce nebo zkumavce a forma krystalická se objevuje jako odparek na stěnách odběrových nádob. Mezi nejčastější antikoagulační přípravky patří Heparin, Citrát sodný či K2 EDTA. Po odběru se krev s protisrážlivým prostředkem promísí rotací nikoliv převrácením (Vytejčková, 2013).

2.2.3 Druhy vyšetření krve

Hematologická vyšetření krve - Odběr vzorků pro hematologické vyšetření zajišťuje všeobecná sestra, analýza vzorku je zpracovávána v hematologické laboratoři.

Odebírá se plná krev do zkumavek s protisrážlivým činidlem. Touto metodou lze vyšetřit krevní obraz, sedimentace erytrocytů, krevní skupina či Rh faktor (Pokorná, 2013).

Odběr krve na sedimentaci erytrocytů – Odebírá se plná krev do zkumavky s obsahem protisrážlivého činidla. Rychlost sedimentace erytrocytů nás informuje o možnosti probíhajícího zánětu v organismu, infekci či o nádorových a revmatických onemocnění (Pokorná, 2013). Jsou dva typy odběru. První je podle Fahrea a Westergreena (FW). Odběr se provádí z žilní krve do zkumavky s protisrážlivým přípravkem a poté se umístí do sedimentačního stojanu, kde se sleduje rychlost sedimentace za jednu a za dvě hodiny. Pro svoji jednoduchost lze toto vyšetření provádět na oddělení či ambulanci (Nejedlá, 2015).

Odběr krve na stanovení krevního obrazu - Vyšetření krevního obrazu umožňuje získat přehled o úrovni krvetvorby a také informuje o podílu mezi pevnou a tekutou části.

Jedná se o vyšetření počtu krevních elementů a také množství červeného barviva. Krev je odebírána do speciálních zkumavek s protisrážlivým činidlem. Po odběru se zkumavkou opatrným krouživým pohybem promísíme krev s činidlem (Nejedlá, 2015).

(19)

19

Odběr na vyšetření hemokoagulace - Jde o vyšetření srážlivosti, kde je odebírána plná krev do speciálních zkumavek s protisrážlivým účinkem. Nejčastěji se jedná o Quickův test a APTT test. Quickův neboli tromboplastinový test se provádí zejména u pacientů s jaterním onemocněním a u nemocných, kteří se léčí antikoagulačními léky.

APTT test vyšetřuje srážlivost krve především u nemocných s různými krvácivými stavy (Nejedlá, 2015).

Biochemické vyšetření krve

- Odběr vzorků pro biochemické vyšetření zajišťuje všeobecná sestra, analýza vzorku je zpracovávána v biochemické laboratoři. Pro biochemické vyšetření je zapotřebí odebrat tzv. srážlivou krev (5-10 ml), protože se vyšetřuje krevní sérum nebo plasma. Sérum se od plazmy liší tím, že sérum nemá koagulační faktory. (Pokorná 2013). U biochemie jde o vyšetření na ionty (Na, K, Cl, Ca…), metabolity (urea, kreatinin, bilirubin), enzymy (ALT, AST…), troponin, lipidy (HDL, LDL), glykémie, hormony, tumorové markery, léky (digoxin), speciální metabolity, bílkoviny (CRP), toxiny, určení acidobazické rovnováhy (Vytejčková, 2013).

Mikrobiologické vyšetření krve

- Odběr vzorků pro mikrobiologické vyšetření zajišťuje všeobecná sestra, analýza vzorku je zpracovávána v mikrobiologické laboratoři. Mikrobiologické vyšetření se dělají při podezření na infekční onemocnění, při septických a hořečnatých stavech nebo při hnisavém onemocnění. Cílem je určit pravděpodobného původce infekce a cíleně zahájit léčbu antibiotiky. Je nutné odebírat vzorky pečlivě a zodpovědně abychom získali přesné výsledky (Pokorná, 2013).

Odběr na vyšetření hemokultivace - Odběr krve se provádí při podezření na septické onemocnění k průkazu mikrobů v krevním řečišti. Krev je odebírána u pacienta na základě klinického obrazu, kdy pacientovi stoupá tělesná teplota, zpravidla nad 38 °C. V současné době se využívají pro odběr hemokultivace hemokultivační lahvičky jedna pro aerobní mikroorganismy a druhá pro anaerobní mikroorganismy (BacT/Alert). Dodržuje se přísně aseptické podmínky a odběr se opakuje nejméně 2-3 krát, po 15-30 minutách. Odebírá se 8-10 ml krve. Místo vpichu je dezinfikováno 70 % alkoholem. Pro vyloučení možné kontaminace krve se dělá stěr kůže v místě odběru. Před odběrem se lahvičky označí štítkem, který nesmí překrýt čárový kód. Poté se vzorky zasílají do laboratoře (Vytejčková, 2013).

(20)

20

Vlivy na výsledek laboratorního vyšetření - Správný odběr vzorku je předpokladem k získání správného výsledku. Ze špatného vzorku jsou získány špatné výsledky, nebo také žádné a to je ztráta času pacienta, odběrového personálu i laboratoře, stejně tak i ztráty ekonomické. Výsledek může ovlivnit několik faktorů, mezi něž patří biologické vlivy (osoba pacienta), způsob odběru, transport a skladování vzorku (Štern, 2011).

2.3 Ošetřovatelský proces odběru venózní krve

Pro získání kvalitních laboratorních výsledků se předpokládá správná kvalita odebrané krve. Správný postup je prevencí zkreslených laboratorních výsledků. Pomůcky i postup odběru krve se liší dle místa, způsobu odběru, dostupných pomůcek a individuálně dle možností ze strany pacienta (Vytejčková, 2013).

2.3.1 Ošetřovatelský proces před odběrem venózní krve

Načasování odběru a příprava pacienta - Obvyklý odběr se provádí mezi 6 až 8 hodinou ranní. Odběr by se měl provádět v ranních hodinách, protože během dne se mění koncentrace některých látek v krvi (Špinar, 2013). Předpokladem správného odběru je poučení pacienta. Pacient by měl být 10-12 hodin nalačno, neměl by kouřit, pít alkohol, ráno nepít slazené nápoje, ale čistou vodu, nevykonávat fyzicky náročné činnosti. Před některými vyšetřeními nebo funkčním testem by se měla dodržovat speciální dieta (Štern, 2011). Je také důležité obeznámit pacienta s procesem výkonu (Pokorná, 2013).

Příprava žádanky – před odběrem krve lékař vypisuje žádanku na dané vyšetření, která musí obsahovat, jméno a příjmení pacienta, jeho diagnózu, rodné číslo popřípadě datum narození, adresa trvalého bydliště, pojišťovna, identifikační číslo zdravotního zařízení a jeho adresu. Dále pak podpis a telefon lékaře, který o vyšetření žádá, druh odběru, datum a čas odběru. Po odběru venózní krve všeobecná sestra žádanku zkontroluje, podepíše a připraví ji na transport do laboratoře.

(Komínková, Pokorná 2013)

(21)

21

Příprava pomůcek - Důležité je si nachystat všechny potřebné pomůcky k odběru venózní krve dříve, než se jde k pacientovi. Mezi nachystanými pomůckami bude odběrová soustava skládající se z jehly a kloboučku (raději se připravuje více jehel kdyby bylo nutné výkon zopakovat), odběrové zkumavky dle ordinace lékaře (všechny se označí identifikačním štítkem pacienta, na kterém musí být jméno, příjmení, rodné číslo a oddělení), turniket, dezinfekci na kůži (v Liberecké nemocnici nejčastěji využívaný Cutasept® F), sterilní čtverečky, jednorázové rukavice, náplast (snažíme se jí nepoužívat a pacienta motivovat ke kompresi místa vpichu), dvě emitní misky popřípadě jednu emitní misku na biologický odpad a žlutý kontejner na ostré předměty (jehly), jednorázovou podložku či buničitou vatu k ochraně pacientova oblečení.

(Pokorná, 2013). Injekční jehla je jednorázová ocelová, sterilní pomůcka. Měla by být ostrá, hladká, průchodná, vyrobená z kvalitní nerezavějící oceli. Hrot by měl být šikmo seříznut pro lepší průchod kůží, svalem a cévami. Jehly jsou vyráběny v různých velikostech podle potřeby a jsou barevně odlišeny. Každá jehla slouží výhradně na jedno použití (Jirkovský, 2014).

Dezinfekce rukou - Před každým kontaktem s pacientem je nutné provést správnou hygienickou dezinfekci rukou, aby nedošlo ke vzniku nozokomiální nákazy. Vhodná hygiena rukou je nejdůležitější způsobem prevence, protože na pokožce rukou se nachází rezistentní i tranzientní mikroflóra. Rezistentní mikroflóra je trvalá a nachází se v epidermis. Tranzientní mikroflóra je přechodná, vyskytuje se pouze na povrchu kůže a přenáší se kontaktem mezi pacientem a ošetřujícím personálem. Přechodnou mikroflóru lze odstranit dezinfekcí rukou (Melicherčíková, 2015). K dezinfekci rukou se používají hlavně alkoholové dezinfekční prostředky ve formě gelu nebo roztoku.

(Vytejčková, 2011). Ke správné hygienické dezinfekci rukou by se měly ruce nejprve navlhčit a aplikovat na ně dostatečné množství mýdla. Mýdlo v ruce se nechá napěnit s malým množstvím vody a ruce jsou umývány minimálně 30 vteřin. Mýdlo se spláchne pod proudem tekoucí vlažné vody. Po smytí mýdla se ruce vysuší do jednorázového ručníku. Po omytí rukou mýdlem se provádí dezinfekce rukou (Jirkovský, 2014).

Dle správné techniky dezinfekce rukou by se měly dlaně s dezinfekčním prostředkem o sebe třít, vzájemným propojením prstů pravé a levé ruky vydezinfikovat prostor mezi prsty a hřbet ruky, vnější část prstů jedné ruky třít v dlani druhé ruky, palec jedné ruky uchopit do dlaně druhé ruky a třít a nakonec kroužit bříšky prstů jedné ruky v dlani druhé ruky, aby se dezinfekce dostala i do oblasti nehtů. Ruce se po aplikaci nesuší ani

(22)

22

neoplachují. Dezinfekční prostředek během několika sekund zaschne sám. Takovýto návod na správnou dezinfekci rukou můžeme nalézt nad umyvadly téměř všech nemocničních zařízení (Tuček, Slámová, 2012).

Identifikace pacienta - Podstatnou součástí každého odběru biologického materiálu je identifikace odebíraného pacienta. Řádná identifikace pacienta je prevencí záměny a tím i nesprávná interpretace výsledků. To hraje velkou roli při navrhování léčebných postupů. Identifikace se provádí dvojím způsobem, jako je oslovení pacienta jménem či kouknutím na identifikační náramek. U pacientů nespolupracujících, například u pacientů v bezvědomí, se může využít svědek nebo se kontroluje identifikační náramek pacienta. U pacienta se také aktivně ověřuje, zda dodržel potřebná dietní omezení a zásady, o kterých byl předem poučen (Pokorná, 2013).

Poloha při odběru krve – Správná poloha pacienta je důležitou součástí odběrů.

Ve stoje dochází v cévách k zahuštění plazmy látkami, které nejsou schopny neprocházet kapilární membránou, mezi které patří zejména bílkoviny a látky na ně vázané. Tyto látky se následně nacházejí v krvi ve vyšší koncentraci. Rozdíl koncentrace látek u ležícího a stojícího pacienta je až o 10 - 20%. Pro zachování standardních odběrů je vhodné zajistit polohu vsedě, či vleže se zvednutým podhlavním panelem po dobu alespoň 15 minut před odběrem (Pokorná, 2013).

Výběr místa odběru - Odběr se nejčastěji provádí z přístupných periferních žil na horní končetině. Jedná se o vena mediana cubiti, v. basilica v loketní jamce, vena cephalilica v loketní jamce, dále pak vény na předloktí a hřbetu ruky. Vény na dolních končetinách v oblasti nártu a kotníku jsou využívány především tehdy, jsou-li periferní žíly na horní končetině nepoužitelné. Vény v temenní či temporální oblasti jsou využívány především u kojenců a batolat (Vytejčková, 2013). Vždy by měla být volena žíla, která je měkká, pružná, po stlačení se znovu naplní a je podložená podkožním tukem.

Nesprávnou volbou by byla žíla, která je dobře viditelná, pohyblivá a vyvýšená, protože jde zejména vždy o žílu sklerotickou, tuhou a křehkou a je zde vysoké riziko prasknutí.

Je také důležité zvolit vhodnou paži. Nevhodná paže je taková, na které jsou hematomy, zjizvení, zavedená infúze nebo paže, na které byla prováděna mastektomie. Dále je nevhodná paže postižená parézou či plegií (Pokorná, 2013).

(23)

23

Zatažení paže - Přiložením turniketu nad místo odběru je odběr usnadněn tím, že dilatovaná žíla je lépe hmatná a viditelná. Příliš dlouhé zatažení (více jak 1 minutu) vede ke zkreslení výsledků v laboratořích tím, že dochází ke zvýšení koncentrací bílkovin až o 10 % a kumulaci laktátu a kalia až o 20 %. Také dochází ke změnám hemostázy.

Proto by turniket neměl být přiložený na paži déle jak 1 minutu. Po nabodnutí žíly je vhodné ihned turniket povolit. Také pumpování či cvičení s paží je nevhodné, jelikož umocňuje výše zmíněná rizika (Pokorná, 2013).

Dezinfekce místa vpichu - Dezinfekce je povinnou součástí každého odběru venózní krve, neboť je prevencí k přenosu infekce do krevního oběhu pacienta (Pokorná, 2013).

Kůže v okolí místa odběru se dezinfikuje vhodným dezinfekčním prostředkem například Cutasept® F, Septonex či 70 % alkohol. Pří vydezinfikování necháme kůži volně zaschnout a stékající dezinfekci můžeme otřít sterilním gázovým čtverečkem.

Kdybychom nechali kůži vlhkou, mohlo by dojít k hemolýze vzorku. Také bychom měli myslet na to, že pokud použijeme alkohol jako dezinfekci při odběrech na alkohol, může být výsledek ovlivněn (Štern, 2011).

2.3.2 Ošetřovatelský postup během odběru venózní krve

Při samotném odběru se odstraní dolní kryt (většinou bílí) jehly, která je krytá gumou (zabraňuje vytékání krve při výměnách zkumavek) a přišroubuje se k závitu kónusu. Poté je sejmut horní kryt jehly, která je určená ke vpichu a jehla se zavádí do předem vybrané vydezinfikované žíly. Vezme se zkumavka pro požadovaný odběr a vloží se do zavaděče tak, aby kratší dolní část jehly pronikla víčkem zkumavky. Zkumavka se začne samovolně plnit potřebným množstvím krve. V ten moment kdy je nasazována a vyměňována zkumavka, je nutné řádně fixovat kónus, aby nedošlo k tomu, že jehla zajede příliš hluboko do žíly, nebo naopak při výměně zkumavek nevyjela ze žíly ven. V momentě kdy začne krev vtékat do zkumavky, se odepíná turniket. Jehla se vyjímá až po odebrání poslední zkumavky. Na místo vpichu je přiložen gázový čtvereček a vyzívá se pacient ke kompresi, která by měla trvat 3 až 5 minut (Vytejčková, 2013). Pokud lékař naordinuje více odběrů na různá vyšetření, musí se dodržovat určité pořadí odběrových zkumavek, aby nedošlo ke zkreslení výsledků v laboratořích. Jako první se odebírá zkumavka bez protisrážlivého přípravku, což je zkumavka na biochemii. Následují zkumavky s protisrážlivým činidlem (Pokorná, 2013).

(24)

24

2.3.3 Ošetřovatelský proces po odběru venózní krve

Po odběru se musí použité pomůcky řádně vytřídit, aby nevzniklo riziko poškození zdravotnického personálu nebo pacientů. Každý zaměstnanec je povinen materiál třídit, za třídění zodpovídá vedoucí pracovník. Shromažďovací prostředky by měly odpovídat charakteru materiálu, pro který jsou určeny. Musí být pevné, uzavíratelné, nepropustné, označené a musí splňovat základní technické požadavky, jako odlišení shromažďovacích prostředků (tvarově, barevně nebo popisem), zajištění odolnosti proti chemickým vlivům odpadům, pro který jsou určeny, označení katalogovým číslem a názvem shromažďovaného odpadu, jménem a příjmením osoby zodpovídající za údržbu (Vytejčková, 2011).

Druhy shromažďovacích prostředků - Plastové pytle se používají pro uskladnění klinického materiálu. Na zdravotnický kontaminovaný odpad tělesnými tekutinami se používá červený plastový pytel, který musí mít maximální objem 0,1 m³a síla materiálu minimálně 0,1 mm. Na některých odděleních liberecké nemocnice se využívá i červený pytel speciálně jen na použité infúze. Na běžný odpad, jako jsou papíry a ubrousky se využívají pytle modré. Dále máme pevné nádoby, sloužící pro odkládání ostrých předmětů, jako jsou jehly po odběru krve či jehly po aplikaci inzulínu. Musí být pevné, nepropíchnutelné a po naplnění jdou pevně uzavřít (Vytejčková, 2011).

2.3.3.1 Komplikace po odběru venózní krve u pacienta

Vznik hematomu - Hematom vzniká následkem neúspěšné punkce, kdy dojde k propíchnutí nebo prasknutí žíly s vylitím krve do podkoží, popřípadě vzniká po vyjmutí jehly a nedostatečné komprese místa vpichu. Zanesení infekce - Při nedodržování aseptického postupu (znesterilnění pomůcek, nedostatečná dezinfekce kůže), může být do místa vpichu zanesena infekce. Prevence je dodržování správného postupu. Dále pak narušení pohyblivosti končetiny při narušení nervu, kdy pacient může udávat brnění či mravenčení v končetině, neustávající krvácení z místa vpichu, nebo nevolnost až mdloby pacienta po odběru. Možnost vzniku alergické reakce po aplikaci dezinfekčního prostředku na kůži či alergická reakce na náplast (Jirkovský, 2012)

(25)

25

2.3.3.2 Komplikace po odběru venózní krve v laboratoři

Další komplikací po odběru venózní krve mohou nastat při transportu, skladování vzorku venózní krve či zkreslení výsledků v laboratoři zapříčenými biologickými vlivy.

Biologické vlivy se dělí na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné vlivy patří pohlaví, věk, rasa, cyklické změny, gravidita, jiná nemoc, biologický poločas stanovené látky či způsob stanovení referenčních hodnot. Naopak mezi ovlivnitelné vlivy patří fyzická aktivita, stres, vliv potravy, alkoholu a tekutin, některé léky, kouření nebo operace. Další vliv na výsledek může mít samotný odběr venózní krve. Při odběru vzorku se musí brát v úvahu i pacientova poloha, místo odběru, správná zkumavka pro odběr venózní krve, správné množství krve a jeho označení ještě před odběrem.

Výsledek také může ovlivnit dlouhé stažení paže či dezinfekce kůže, ale také odebírá-li se krev z končetiny, ve které je zavedena kanyla a kape infuzní roztok (Krška 2011).

Transport a skladování vzorků též může ovlivnit negativně laboratorní výsledek.

Transport vzorku by měl probíhat v uzavřených odběrových nádobkách. Krev při transportu se musí chránit před extrémní teplotou (mráz může způsobit hemolýzu a vysoká teplota inaktivaci enzymů). Vzorky krve se nevystavují přímému světlu, může nastat odbourávání bilirubinu. Transport by měl být co nejrychlejší z důvodu oddělení séra od krvinek. Pokud transport neproběhne ihned, skladují se vzorky na oddělení podle standardů (Krška, 2011).

(26)

26

3 Výzkumná část

Výzkumná část podrobně popisuje problematiku šetření. Nejprve jsou uvedeny cíle práce a výzkumné předpoklady, na ně navazuje metodika zpracování výzkumné části.

V metodice je uvedeno metoda výzkumu, výzkumný vzorek a místo provádění výzkumu.

V další části je podrobně rozebrána analýza výzkumu, kde je každá položka výzkumu podrobně rozebrána. Na závěr je uvedena diskuze, doporučení pro praxi a závěr bakalářské práce.

3.1 Cíle a výzkumné předpoklady

Pro bakalářskou práci byly zvoleny tři cíle, k nimž patří tři výzkumné předpoklady.

Výzkumné předpoklady byly ověřeny na základě předvýzkumu, který probíhal v říjnu 2017 v Krajské nemocnici Liberec a.s u osmi respondentů.

Cíle práce:

1) Zjistit, zda všeobecné sestry dodržují zásady před odběrem venózní krve.

2) Zjistit, zda všeobecné sestry dodržují zásady během odběru venózní krve.

3) Zjistit, zda všeobecné sestry dodržují zásady po odběru venózní krve.

Výzkumné předpoklady:

1) Předpokládáme, že 70 % a více všeobecných sester dodržuje zásady před odběrem venózní krve.

2) Předpokládáme, že 80 % a více všeobecných sester dodržuje zásady během odběru venózní krve.

3) Předpokládáme, že 80 % a více všeobecných sester dodržuje zásady po odběru venózní krve.

3.2 Metodika výzkumu

Výzkumná část bakalářské práce je prováděna kvantitativní metodou. Pro výzkumné šetření byla zvolena technika pozorování. Výzkumné šetření se konalo v Krajské nemocnici Liberec a.s. Výzkum probíhal na traumatologicko-ortopedickém centru, chirurgickém centru a na centru kardiologickém. Na všech odděleních se výzkum odehrával se souhlasem ředitelky ošetřovatelské péče Krajské nemocnice Liberec

(27)

27

Mgr. Marie Fryaufové (Příloha A, B, C) a se souhlasy vrchních sester daných oddělní a zároveň se souhlasem samotných respondentů. Respondenti pro výzkum byli všeobecné sestry na uvedených odděleních, o pozorování byli předem informováni.

Výzkumné předpoklady byly upřesněny na základě předvýzkumu. Výzkumný předpoklad číslo 1 jsme změnili z původních procentuálních hodnot 70 % a více na 66 % a více. Výzkumný předpoklad číslo 2 byl z procentuálních hodnot 80 % a více změněn na 87 % a více. Poslední výzkumný předpoklad, číslo 3 jsme z procentuálních hodnot 80

% a více změnili na 78 % a více respondentů.

3.2.1 Metodický postup a metoda zkoumání

Předvýzkum (Příloha E) byl prováděn v říjnu 2017 v Krajské nemocnici Liberec a.s.

Pro pozorování byly zvoleny náhodně vybrané všeobecné sestry. Všeobecné sestry se zúčastnily výzkumu zcela dobrovolně. Na základě předvýzkumu byla formulace pozorovacího archu ponechána a byly upřesněny výzkumné předpoklady.

Metoda pozorování byla zvolena ke zjištění cílů a k nim navazujících výzkumných předpokladů. Na základě získaných informací z odborné literatury byl vytvořen pozorovací arch (Příloha D). Pozorovací arch obsahuje 12 položek pozorování. První položka pozorování byla rozdělena na 10 podpoložek. U všech položek byla pouze dichotomní možnost. Položka 1-7 se zabývá ošetřovatelským postupem před odběrem venózní krve. První položka je rozvedena do 10 podpoložek, kde zkoumáme použití všech pomůcek pro odběr venózní krve. Položka 8 se týká ošetřovatelského postupu při odběru venózní krve a položky 9-12 se zabývají správným postupem po odběru venózní krve.

Pozorování probíhalo od konce září 2017 do konce října 2017. Hlavní výzkum probíhal u 30 respondentů.

3.2.2 Charakteristika výzkumného vzorku

Výzkumný vzorek tvoří Všeobecné sestry Krajské nemocnice Liberec a.s.

na traumatologicko-ortopedickém centru, chirurgickém centrum a na centru kardiologickém. Pozorováno bylo 38 všeobecných sester. Osm respondentů bylo použito ke zpracování předvýzkumu a 30 respondentů bylo použito k hlavnímu výzkumu.

Kritériem pro výběr respondentů bylo dosažené vzdělání všeobecná sestra a oddělení, na kterém výzkum probíhal.

(28)

28

3.3 Analýza výzkumných dat

Získaná data výzkumného šetření byla zhodnocena a zpracována pomocí tabulek a grafů v programech Microsoft Office 2007 Word a Microsoft Office 2007 Excel.

V tabulkách jsou data zaznamenána ve znacích, kdy n1=absolutní četnost (počet odpovědí), f1=relativní četnost, Ʃ=celková četnost a x̄=aritmetický průměr. Data jsou zaokrouhlena na jedno desetinné místo.

3.3.1 analýza pozorovací položky č. 1: Připravují si všeobecné sestry všechny potřebné pomůcky k odběru venózní krve?

Tabulka č. 1 pomůcky k odběru venózní krve

ANO ni[-]

ANO fi[%]

NE ni[-]

NE fi[%]

∑ ∑

Tácek 27 90 % 3 10 % 30 100 %

Emitní miska 28 93,3 % 2 6,7 % 30 100 %

Odběrová souprava 30 100 % 0 0 % 30 100 %

Odběrové zkumavky s identifikačními štítky

27 90 % 3 10 % 30 100 %

Turniket 30 100 % 0 0 % 30 100 %

Dezinfekční přípravek na kůži

30 100 % 0 0 % 30 100 %

Sterilní čtverečky 0 0 % 30 100 % 30 100 %

Náplast 29 96,7 % 1 3,3 % 30 100 %

(29)

29

Jednorázové rukavice 20 66,7 % 10 33,3 % 30 100 %

Žlutý kontejner na ostré předměty, popřípadě další emitní miska

15 50 % 15 50 % 30 100 %

Graf č. 1 Pomůcky k odběru venózní krve

Z pozorovací položky číslo 1 bylo zjištěno, že tácek si vzalo 27 (90 %) respondentů a 3 (10 %) respondenti si tácek nevzali. Emitní misku si bere 28 (93,3 %) respondentů a 2 (6,7 %) respondenti si emitní misku nevzali. Dále pak odběrovou soupravu si připravily všechny pozorované všeobecné sestry 30 (100 %). Odběrové zkumavky s identifikačními štítky si připravilo 27 (90 %) respondentů. 3 (10 %) respondenti si vzali odběrové zkumavky bez označení identifikačním štítkem. Turniket s dezinfekcí na kůži si připravilo všech 30 (100 %) pozorovaných respondentů. Sterilní čtverečky na dezinfekci místa vpichu si nepřipravil nikdo s pozorovaných. Respondenti si připravili čtverečky nesterilní. Náplast si připravilo 29 (96,7 %) respondentů a 1 (3,3 %) respondent ne. Jednorázové rukavice si vzalo 20 (66,7 %) respondentů, 10 (33,3 %) respondentů si jednorázové rukavice nevzali a žlutý kontejner na ostré předměty, nebo další emitní misku si připravila pouze polovina respondentů 15 (50 %).

90,0% 93,3% 100,0% 90,0% 100,0% 100,0% 0,0% 96,7% 66,7% 50%

10,0% 6,7% 0,0% 10,0% 0,0% 0,0% 100,0% 3,3% 33,3% 50%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

120,0%

ANO NE

(30)

30

3.3.2 analýza pozorovací položky č. 2 : Identifikují všeobecné sestry pacienta před odběrem venózní krve dvojím způsobem? (pomocí identifikačního náramku, aktivním dotazováním pacienta na jméno).

Tabulka č. 2 Identifikace pacienta dvojím způsobem

ni[-] fi[%]

ANO 7 23,3 %

NE 23 76,7 %

∑ 30 100 %

Graf č. 2 Identifikace pacienta dvojím způsobem

Z pozorovací položky číslo 2 jsme zjistili, že identifikaci pacientů dvojím způsobem před odběrem venózní krve provádí pouze 7 (23,3 %) respondentů. Proto do další podpoložky otázky číslo 2 používáme 23 respondentů.

23,3%

76,7%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(31)

31 Tabulka č. 3 Identifikace pacienta

ANO ni[-] ANO fi[%] NE ni[-] NE fi[%] ∑ ∑ Identifikační

náramek

0 0 % 23 100 % 23 100 %

Aktivní dotazování na jméno

21 91,3 % 2 8,7 % 23 100 %

Žádná identifikace 2 8,7 % 21 91,3 % 23 100 %

Graf č. 3 Identifikace pacienta

Z podpoložky otázky číslo 2 bylo zjištěno, že identifikaci pomocí identifikačního náramku neprovádí nikdo ze sledovaných respondentů, naproti tomu identifikaci pomocí aktivního dotazování pacienta na jméno provádí 21 (91,3 %) respondentů. Pouze 2 (8,7 %) respondenti neidentifikovali pacienta žádným způsobem.

0%

91,3%

8,7%

100%

8,7%

91,3%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Identifikační náramek aktivní dotazování na jméno

žádná identifikace

ANO NE

(32)

32

3.3.3 Analýza pozorovací položky č. 3: Provádějí všeobecné sestry hygienickou dezinfekci rukou před odběrem venózní krve?

Tabulka č. 4 Hygienická dezinfekce rukou

ni[-] fi[%]

ANO 14 46,7 %

NE 16 53,3 %

∑ 30 100 %

Graf č. 4 Hygienická dezinfekce rukou

Z výzkumné položky číslo 3 bylo zjištěno, že hygienickou dezinfekci rukou před odběrem venózní krve provádí 14 (46,7 %) respondentů. 16 (53,3 %) respondentů hygienickou dezinfekci rukou před odběrem venózní krve neprovádí.

46,7%

53,3%

42,0%

44,0%

46,0%

48,0%

50,0%

52,0%

54,0%

ano ne

(33)

33

3.3.4 Analýza výzkumné položky č. 4: Odebírají všeobecné sestry venózní krev pacientovi ve vhodné poloze? (vsedě/vleže)

Tabulka č. 5 Poloha pacienta

ni[-] fi[%]

ANO 30 100 %

NE 0 0 %

∑ 30 100 %

Graf č. 5 Poloha pacienta

Z výzkumné položky číslo 4 bylo zjištěno, že všech 30 (100 %) pozorovaných všeobecných sester odebírá pacientovi venózní krev ve správné poloze.

100,0%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

120,0%

ANO NE

(34)

34

3.3.5 Analýza výzkumné položky č. 5: Vyhledávají všeobecné sestry vhodnou žílu pro odběr venózní krve?

Tabulka č. 6 Vhodná žíla

ni[-] fi[%]

ANO 27 90 %

NE 3 10 %

∑ 30 100 %

Graf č. 6 Vhodná žíla

Z výzkumné položky číslo 5 bylo zjištěno, že 27 (90 %) pozorovaných všeobecných sester vyhledává vhodnou žílu pro odběr venózní krve. 3 (10 %) pozorované všeobecné sestry vhodnou žílu pro odběr venózní krve nevyhledaly.

90,0%

10,0%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(35)

35

3.3.6 Analýza výzkumné položky č. 6: Zatahují všeobecné sestry paži turniketem déle než 1 minutu?

Tabulka č. 7 Turniket

ni[-] fi[%]

ANO 6 20 %

NE 24 80 %

∑ 30 100 %

Graf č. 7 Turniket

Z výzkumné položky číslo 6 bylo zjištěno, že 6 (20 %) pozorovaných všeobecných sester zatahují paži turniketem na více jak 1 minutu. 24 (80 %) pozorovaných všeobecných sester turniket uvolňují z pacientovy paže pod 1 minutu.

20,0%

80,0%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(36)

36

3.3.7 Analýza výzkumné položky č. 7: Dezinfikují všeobecné sestry místo vpichu před odběrem venózní krve?

Tabulka č. 8 Dezinfekce místa vpichu

ni[-] fi[%]

ANO 30 100 %

NE 0 0 %

∑ 30 100 %

Graf č. 8 Dezinfekce místa vpichu

Z výzkumné položky číslo 7 jsme zjistili, že všech 30 (100 %) pozorovaných všeobecných sester provádí dezinfekci místa vpichu.

100,0%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

120,0%

ANO NE

(37)

37 Tabulka č. 9 Způsob dezinfekce místa vpichu

ni[-] fi[%]

Dezinfekce aplikovaná

na nesterilní buničitý čtvereček

24 80 %

Aplikace dezinfekce na kůži, setření nesterilním čtverečkem

5 16,7 %

Aplikace dezinfekce na kůži, bez setření

1 3,3 %

∑ 30 100 %

Graf č. 9 Způsob dezinfekce místa vpichu

Z analýzy podpoložky pozorovací položky 7 jsme zjistili, že 24 (80,0 %) pozorovaných všeobecných sester používá k dezinfekci místa vpichu dezinfekci aplikovanou na nesterilní buničitý čtvereček. 5 (16,7 %) všeobecných sester aplikují dezinfekci přímo na kůži, ale stírají ji nesterilním buničitým čtverečkem a pouze 1 (3,3 %) všeobecná sestra aplikuje dezinfekci přímo na kůži a nechá zaschnout dle pokynů výrobce dezinfekčního přípravku.

80,0%

16,7%

3,3%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

dezinfekční prostředek aplikován na nesterilní

buničitý čtvereček

aplikace dezinfekce na kůži, setření nesterilním

čtverečkem

aplikace dezinfekce na kůži, bez setření

(38)

38

3.3.8 Analýza výzkumné položky č. 8: Dodržují všeobecné sestry správné pořadí odebíraných zkumavek?

Tabulka č. 10 Pořadí odebíraných zkumavek

ni[-] fi[%]

ANO 24 80 %

NE 6 20 %

∑ 30 100 %

Graf č. 10 Pořadí odebíraných zkumavek

Z výzkumné položky č. 8 bylo zjištěno, že 24 (80 %) pozorovaných všeobecných sester dodržuje správné pořadí odebíraných zkumavek. Pouze 6 (20 %) všeobecných sester pořadí odebíraných zkumavek nedodrželo.

80,0%

20,0%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(39)

39

3.3.9 Analýza výzkumné položky č. 9: Třídí všeobecné sestry použitý materiál?

Tabulka č. 11 Třídění použitého materiálu

ni[-] fi[%]

ANO 24 80 %

NE 6 20 %

∑ 30 100 %

Graf č. 11 Třídění použitého materiálu

Z výzkumné položky číslo 9 bylo zjištěno, že 24 (80 %) pozorovaných všeobecných sester třídí použitý materiál. 6 (20 %) pozorovaných všeobecných sester použitý materiál netřídí.

80,0%

20,0%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(40)

40

3.3.10 Analýza výzkumné položky č. 10: Provádějí všeobecné sestry hygienickou dezinfekci rukou po odběru venózní krve?

Tabulka č. 12 Hygienická dezinfekce rukou

ni[-] fi[%]

ANO 18 60 %

NE 12 40 %

∑ 30 100 %

Graf č. 12 Hygienická dezinfekce rukou

Z výzkumné položky číslo 10 bylo zjištěno, že 12 (40 %) pozorovaných všeobecných sester neprovádí hygienickou dezinfekci rukou po odběru venózní krve. 18 (60 %) pozorovaných všeobecných sester hygienickou dezinfekci rukou po odběru venózní krve provádí.

60,0%

40,0%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(41)

41

3.3.11 Analýza výzkumné položky č. 11: Kontrolují a podepisují všeobecné sestry žádanku před odesláním do laboratoře?

Tabulka č. 13 Žádanka

ni[-] fi[%]

ANO 30 100 %

NE 0 0 %

∑ 30 100 %

Graf č. 13 Žádanka

Z výzkumné položky číslo 11 bylo zjištěno, že všechny pozorované všeobecné sestry 30 (100 %) před odesláním vzorku do laboratoře kontrolují a podepisují žádanky.

100,0%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

120,0%

ANO NE

(42)

42

3.3.12 Analýza výzkumné položky č. 12: Zajišťují všeobecné sestry včasný transport vzorků krve do laboratoře?

Tabulka č. 14 Transport vzorků

ni[-] fi[%]

ANO 28 93,3 %

NE 2 6,7 %

∑ 30 100 %

Graf č. 14 Transport vzorků

Dle analýzy výzkumné položky bylo zjištěno, že 28 (93,3 %) pozorovaných všeobecných sester zajišťuje včasný transport vzorků krve do laboratoře. Pouze 2 (6,7 %) pozorované všeobecné sestry včasný transport vzorků krve do laboratoře nezajistily.

93,3%

6,7%

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

80,0%

90,0%

100,0%

ANO NE

(43)

43

3.4 Analýza výzkumných cílů a předpokladů

Analýza výzkumných cílů a předpokladů byla provedena na základě dat získaných pomocí pozorovacího archu, který je tvořen 12 položkami. Výzkumné předpoklady byly zpracovány pomocí popisné statistiky a matematických metod v programu Microsoft Office Excel 2007. Výzkumné předpoklady byly ověřeny na základě výsledků z předvýzkumu.

3.4.1 Analýza výzkumného cíle č. 1 a výzkumného předpokladu č. 1

Výzkumný cíl č. 1: Zjistit, zda všeobecné sestry dodržují zásady před odběrem venózní krve.

Výzkumný předpoklad č. 1: předpokládáme, že 66 % a více sester dodržuje zásady před odběrem venózní krve

Stanovený předpoklad byl ověřován pomocí pozorovacího archu s položkami číslo 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7. Z pozorovací položky číslo 1, která byla rozdělena na 10 bodů bylo zjištěno, že tácek si vzalo 27 (90 %) pozorovaných všeobecných sester a 3 (10 %) si tácek nevzaly. Emitní misku si bere 28 (93,3 %) pozorovaných všeobecných sester a 2 (6,7 %) všeobecné sestry si emitní misku nevzaly. Dále pak odběrovou soupravu si připravily všechny pozorované všeobecné sestry 30 (100 %). Odběrové zkumavky s identifikačními štítky si připravilo 27 (90 %) pozorovaných všeobecných sester. 3 (10 %) všeobecné sestry si vzaly odběrové zkumavky bez označení identifikačním štítkem. Turniket s dezinfekcí na kůži si připravilo všech 30 (100 %) pozorovaných respondentů. Sterilní čtverečky na dezinfekci místa vpichu si nepřipravil nikdo s pozorovaných. Pozorované všeobecné sestry si připravily čtverečky nesterilní. Náplast si připravilo 29 (96,7 %) všeobecných sester a 1 (3,3 %) ne. Jednorázové rukavice si vzalo 20 (66,7 %) pozorovaných všeobecných sester, 10 (33,3 %) všeobecných sester si jednorázové rukavice nevzaly a žlutý kontejner na ostré předměty, nebo další emitní misku si připravila pouze polovina pozorovaných všeobecných sester 15 (50 %). Z pozorovací položky č. 2 bylo zjištěno, že pouze 7 (23,3 %) pozorovaných všeobecných sester identifikují pacienta dvojím způsobem. 2 Pozorované všeobecné sestry neidentifikovaly pacienta žádným způsobem a 21 (91,3 %) všeobecných sester identifikují pacienta aktivním dotazováním na jméno. Z pozorovací položky č. 3 bylo zjištěno, že 14 (46,7 %) pozorovaných všeobecných sester provádí hygienickou dezinfekci rukou před odběrem

(44)

44

venózní krve a více jak polovina všeobecných sester hygienickou dezinfekci rukou neprovádí. Z pozorovací položky č. 4 bylo zjišťováno, zda všeobecné sestry odebírají krev pacientovi ve správné poloze. Všech 30 (100 %) pozorovaných všeobecných sester odebírá pacientovi krev ve vhodné poloze. Z pozorovací položky č. 5 bylo zjištěno, že 27 (90 %) pozorovaných všeobecných sester vyhledává vhodnou žílu k odběru venózní krve, pouze 3 (10 %) všeobecné sestry zvolily žílu nevhodnou. Z pozorovací položky č. 6 bylo zjištěno, že 6 (20 %) všeobecných sester zatahuje paži pacienta na déle jak jednu minutu.

Dále z pozorovací položky č. 7 bylo zjištěno, že všechny pozorované všeobecné sestry dezinfikují místo vpichu, ale z toho pouze 1 všeobecná sestra správným způsobem.

Bylo předpokládáno, že 66 % a více všeobecných sester dodržuje zásady před odběrem venózní krve. Z celkového počtu 30 pozorovaných všeobecných sester dodržuje zásady před odběrem venózní krve 66,5 % všeobecných sester. Výzkumný předpoklad č. 1 je v souladu s výzkumným šetřením.

Tabulka č. 15 Vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 1

Splněná kritéria Nesplněná kritéria

Celkem

Pozorovací položka č. 1.1 90 % 10 % 100 %

Pozorovací položka č. 1.2 93,3 % 6,7 % 100 %

(45)

45

Pozorovací položka č. 2 23,3 % 76,7 % 100 %

Pozorovací položka č. 4 100 % 0 % 100 %

Aritmetický průměr 66,5 % 33,5 % 100 %

Výzkumný cíl č. 2: Zjistit, zda všeobecné sestry dodržují zásady během odběru venózní krve.

Výzkumný předpoklad č. 2: předpokládáme, že 87 % a více sester dodržuje zásady během odběru venózní krve.

Stanovený předpoklad byl ověřován pomocí pozorovacího archu s položkou č. 8.

V pozorované položce č. 8 bylo pozorováno, jestli všeobecné sestry dodržují správné pořadí odebíraných zkumavek během odběru venózní krve. 24 (80 %) všeobecných sester dodržuje správné pořadí odebíraných zkumavek a 6 (20 %) všeobecných sester správné pořadí odebíraných zkumavek nedodržuje.

(46)

46

Bylo předpokládáno, že 87 % a více všeobecných sester dodržuje zásady během odběru venózní krve. Z celkového počtu 30 pozorovaných všeobecných sester dodržuje zásady během odběru venózní krve 80 % všeobecných sester. Výzkumný předpoklad č.

2 není v souladu s výzkumným šetřením.

Tabulka č. 16 vyhodnocení výzkumného předpokladu č. 2

Splněná kritéria Nesplněná kritéria Celkem

Aritmetický průměr 80 % 20 % 100 %

Výzkumný cíl č. 3: Zjistit, zda všeobecné sestry dodržují zásady po odběru venózní krve.

Výzkumný předpoklad č. 3: Předpokládáme, že 78 % a více sester dodržuje zásady po odběru venózní krve.

Stanovený předpoklad byl ověřován pomocí pozorovacího archu s položkami č. 9, 10, 11 a 12. V těchto 4 pozorovacích položkách bylo zjištěno, že 24 (80 %) pozorovaných všeobecných sester třídí použitý materiál po odběru venózní krve.

Z pozorovací položky č. 10 bylo pozorováno, zda všeobecné sestry provádí hygienickou dezinfekci rukou po odběru venózní krve. Více jak polovina pozorovaných všeobecných sester hygienickou dezinfekci rukou po odběru venózní krve provádí. Z pozorovací položky č. 11 bylo zjištěno, že všechny pozorované všeobecné sestry kontrolují a podepisují žádanky před odesláním vzorku krve do laboratoře. Poslední pozorovací položka č. 12 byla zaměřena na včasný transport vzorků krve do laboratoře. 28 (93,3 %) všeobecných sester zajišťuje včasný transport vzorků krve do laboratoře.

(47)

47

Bylo předpokládáno, že 78 % a více všeobecných sester dodržuje zásady po odběru venózní krve. Z celkového počtu 30 pozorovaných všeobecných sester dodržuje zásady po odběru venózní krve 83,3 % všeobecných sester. Výzkumný předpoklad č. 3 je v souladu s výzkumným šetřením.

Tabulka č. 17 analýza výzkumného předpokladu č. 3

Splněná kritéria Nesplněná kritéria

Celkem

Aritmetický průměr 83,3 % 16,7 % 100 %

(48)

48

4 Diskuze

Výzkumné šetření bakalářské práce bylo zaměřeno na znalosti všeobecných sester o správném postupu odběru venózní krve s uzavřeným odběrovým systémem. Odběr venózní krve patří mezi každodenní činnosti všeobecných sester na lůžkové i ambulantní části, proto se předpokládá, že každá všeobecná sestra dodržuje správné zásady odběru.

Náležitý postup odebrané venózní krve je dle Giuseppe (2012) prevencí zkreslených laboratorních výsledků. Nesprávná interpretace výsledků způsobená špatně provedeným odběrem může zapříčinit dle Pokorné a Komínkové (2013) i prodloužení hospitalizace pacienta, jeho poškození, ale také zatížení personálu a ekonomiky nemocnice.

První výzkumný cíl byl zaměřen na to, zda všeobecné sestry dodržují správné zásady před odběrem venózní krve. Dle výzkumného předpokladu se očekávalo, že správné zásady před odběrem venózní krve dodržuje 66 % a více všeobecných sester. Tento výzkumný předpoklad byl v souladu s výzkumným šetřením. Bylo zjištěno, že 66,5 % pozorovaných všeobecných sester dodržuje zásady před odběrem venózní krve.

U pozorovací položky číslo 1 bylo zjišťováno, zda si pozorované všeobecné sestry připravují všechny potřebné pomůcky k odběru venózní krve. Tato položka byla rozdělena na 10 podpoložek, kde byly vyjmenovány potřebné pomůcky. V první podpoložce bylo zjištěno, že 90 % všeobecných sester si chystá tácek a 93,3 % si zároveň chystá i emitní misku. Při pozorování jsem mohla vidět, že všeobecná sestra si potřebné pomůcky vložila do jedné emitní misky a šla k pacientovi. V podpoložce číslo 1.3 bylo zjištěno, že všechny pozorované všeobecné sestry si připravily odběrovou soupravu (jehla, klobouček). Také turniket a dezinfekci na kůži Cutasept® F si připravily všechny pozorované všeobecné sestry. V další podpoložce 1.4 bylo pozorováno, jestli si pozorované všeobecné sestry připravují odběrové zkumavky s identifikačními štítky.

27 pozorovaných všeobecných sester si připravilo potřebné zkumavky s identifikačními štítky. 3 všeobecné sestry si připravily pouze odběrové zkumavky bez identifikačních štítků, které byly nalepeny, až po samotném odběru venózní krve. Oproti tomu jednorázové rukavice si navléklo pouze 66,7 % pozorovaných sester, i když dle vyhlášky MZ ČR č. 207/1992 Sb., §6, o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení, musí zdravotničtí pracovníci při odběru biologického materiálu používat povinně gumové nebo PVC rukavice, které slouží k jejich ochraně i k ochraně pacienta.

Při pozorování jsem ze zvědavosti zjišťovala od všeobecných sester, které si nevzaly

(49)

49

jednorázové rukavice, jaký je důvod, proč rukavice nepoužívají. Odpovědí bylo několik, jako šetření materiálem, nevhodný materiál rukavic atd… Nicméně většina všeobecných sester se shodla na tom, že rukavice jim překážejí při vyhledávání vhodné žíly pro odběr venózní krve, z důvodu snížení citlivosti v prstech.

Dále ve vyjmenovaných pomůckách byla uvedena náplast, kterou si připravily téměř všechny pozorované všeobecné sestry 96,7 %, až na jednu, což rozhodně nemůže být bráno jako chyba, protože dle Pokorné 2013 by se náplast měla přestat užívat a měl by se pacient motivovat ke kompresy místa vpichu. V podpoložce číslo 1.7 bylo zjištěno, že 100 % pozorovaných všeobecných sester si připravilo nesterilní buničité čtverečky.

Dle WHO (2016) by se měly k dezinfekci místa vpichu používat sterilní buničité čtverečky či tampony. Nesterilní buničité čtverečky by neměly být používány, z důvodu expozice v prostředí a možné kontaminace bakteriemi a viry vyskytujícími se v nemocničním prostředí. Všeobecné sestry pravděpodobně sterilní buničité čtverečky nepoužívají, protože nejsou o tomto faktu informovány a na odděleních, kde byly všeobecné sestry pozorovány, tyto sterilní buničité čtverečky nebyly v dostatečném množství k dispozici, popřípadě nebyly k dispozici vůbec. V poslední podpoložce bylo pozorováno, zda si všeobecné sestry chystají žlutý kontejner na ostré předměty (jehly), či druhou emitní misku na tyto předměty. Bylo vypozorováno, že polovina sester si chystá mezi pomůcky žlutý kontejner či druhou emitni misku na ostré předměty, což je důležité, aby se předešlo možnému poranění zdravotnického personálu.

Dále přecházíme na pozorovací položku číslo 2, kde bylo pozorováno, zda všeobecné sestry identifikují pacienta dvojím způsobem před odběrem venózní krve. Dle Pokorné a Komínkové (2013) by měla správná identifikace probíhat dvojím způsobem, a to aktivním dotazováním pacienta na jméno a kontrolou identifikačního náramku. Aktivní identifikace pacienta je dle Břicháčkové a Teplé (2010) důležitou součástí odběrů krve, aby se zamezilo možné záměně pacientů, zkresleným výsledkům odběrů a negativnímu ovlivnění léčby. Při pozorování bylo zjištěno, že pouze 7 (23,3 %) pozorovaných všeobecných sester identifikuje pacienta dvojím způsobem. Do podpoložky této otázky, kde byly 2 možnosti identifikace, postoupilo 23 všeobecných sester, které neidentifikovaly pacienta dvojím způsobem. Bylo zjištěno, že 21 všeobecných sester identifikuje pacienta pouze jedním způsobem identifikace, a to aktivním dotazováním na jeho jméno. 2 všeobecné sestry neidentifikovaly pacienta žádným identifikačním způsobem. Dotazováním svých kolegů jsem zjistila, že identifikace