NOVÁ PODOBA PALACKÉHO NÁMĚSTÍ V HOŘICÍCH V PODKRKONOŠÍ
Bakalářská práce
Studijní program: B8208 - Design
Studijní obor: 8206R123 - Design prostředí Autor práce: Jiří Hřebejk
Vedoucí práce: prof. Dr. Ing. arch. Bořek Šípek
NEW LOOK PALACKY´S SQUARE IN HORICE
Bachelor thesis
Study programme: B8208 - Design
Study branch: 8206R123 - Enviromental Design Author: Jiří Hrebejk
Supervisor: prof. Dr. Ing. arch. Bořek Šípek
25.5.2015
PODĚKOVÁNÍ:
Na tomto místě bych rád chtěl poděkovat všem lidem, kteří mě během studií podporovali a byli mi inspirací.
Všem mým učitelům a profesorům, které jsem mohl potkat a kteří se mě snaţili něco naučit a naučili.
Veliké díky patří mým rodičům a prarodičům za výchovu a poskytnutí lásky, péče a podpory.
Mému bratrovi, švagrové a přítelkyni kteří vţdy s ochotou vyslechli mé nápady a připomínky, které během práce přicházely.
ABSTRAKT:
Současná podoba Palackého náměstí v Hořicích v Podkrkonoší bohuţel neodpovídá definici slova náměstí. Nejen, ţe prostor, který chceme nazývat náměstím, musí splňovat určitá pravidla, ale má slouţit také lidem. Kde se mohou scházet, komunikovat a různým způsobem vyuţívat plochy náměstí. To v podobě, ve které se nachází náměstí dnes, není moţné. Proto jsem se snaţil vytvořit prostor, jenţ bude respektovat budoucí plány města na přeloţku silnice č. II/300, která vede po celé délce náměstí, a potřeby místních obyvatel.
Také se snaţím dodrţet estetickou a praktickou kvalitu řešení.
Klíčová slova:
Náměstí, Hořice, Trhy, Trţnice, Komunikace, Kulturní akce
ABSTRAKT :
The current condition of Palackeho square in Horice v Podkrkonosi city does not cover its prime function. Any area we want to call ‘square’ has its own definition but in the first place it must serve to all the people. It is a place for meetings, communication and interactions.
Unfortunately Palackeho square lost these functions. That is the reason why I have decided to recreate this place with respect to the future plans for city development. This includes actual needs of local people as well as planned rerouting of the II/300 road which currently goes through the square. My solution is based on both structure and function with considering all the requirements altogether.
Key world:
Square, Horice, Markets, Market, Communications, Cultural events
8
Obsah
1 Úvod ... 9
2 Analýza ... 10
2.1 Klíčové pojmy a jejich rozbory ... 10
2.2 Hořice ... 10
2.3 Náměstí ... 13
2.4 Trhy ... 15
3 Koncept ... 17
3.1 Stávající podoba ... 17
3.2 Chyby náměstí ... 19
3.3 Podmínky zadání a sociální potřeby ... 21
3.4 Akce na náměstí ... 22
4 Výsledek ... 24
4.1 Prostor ... 24
4.2 Dispoziční řešení ... 24
4.3 Pouţité materiály ... 25
4.4 Dopravní situace ... 26
4.5 Obytná zóna ... 26
4.6 Budova trţnice ... 27
5 Závěr ... 29
6 Seznam zdrojů ... 30
7 Seznam obrazových příloh ... 32
8 Přílohy ... 33
9
1 Úvod
Práce se zabývá moţnou novou podobou Palackého náměstí ve městě Hořice v Podkrkonoší. Tento prostor jsem si vybral proto, ţe město důvěrně znám. Jak místní zvyky, tak i zákoutí města. Bohuţel, náměstí neodpovídá významu náměstí. Tak jak zní definice tohoto slova. Středem náměstí v celé jeho délce vede rušná silnice. Tím se doprava snaţí vyhnout hlavnímu náměstí Jiřího z Poděbrad, které je nedaleko, a je pravým středem města jak po historické stránce, tak i po stránce administrativní.
Po celou dobu práce jsem se snaţil dodrţovat stavební a designová pravidla, která jsem nasbíral studiem na Střední průmyslové škole stavební Josefa Gočára a na fakultě Umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci.
Základ projektu zcela dodrţuje představu vedení města a plánované stavební úpravy v tomto prostoru. Dlouhodobě se vedení města snaţí vyřešit dopravní situaci přeloţkou silnice II/300. V plánu se počítá s odklonem silnice zhruba v první třetině náměstí. Tím se horní část náměstí uvolní od stávající dopravní zátěţe. Ve svém projektu, na rozdíl od řešení města, omezuji dopravu v této části náměstí mnohem více.
Svůj projekt jsem rozdělil na dvě části. První část je konzultována přímo s vedením města a hledí převáţně na stavebně-ekonomický faktor stavby.
Druhá část je konzultována hlavně na katedře designu, s kolegy a lidmi, kteří se pohybují v architektuře a designu. Zde jsem více rozvinul estetickou stránku práce.
Vytvořil jsem nové věci a stavby, které by jen stěţí prošly u vedení města z ekonomického hlediska.
10
2 Analýza
V analýze se chci zabývat mým postupem práce na projektu. Rozbor, analýza, náčrtky a škrtání nápadů. Také chci popsat, proč jsem si zvolil právě toto téma a jak jsem se snaţil vyuţít mých předchozích zkušeností ze studií i pobytem v Hořicích.
Rozebírám místo a zvyky, na jejichţ pozadí svůj projekt navrhuji. Pro další rozbor je důleţité definovat klíčová slova a ty postupně rozebrat. Jejich význam, historii a vlastnosti.
Bez těchto klíčových slov a jejich rozboru by jsme mohli projekt umístit ve své konečné podobě kamkoliv a tak by celý projekt nezapadal do místního prostředí a filozofie místa.
2.1 Klíčové pojmy a jejich rozbory
Na začátku si zvolme klíčové pojmy, které chceme řešit. Mezi tyto pojmy budou patřit výrazy jako jsou náměstí, prostor, trhy, lidé a komunikace. Tyto výrazy jsou důleţité pro další analýzu mé práce. Pokud by jme chtěli pokračovat bez toho, aniţ bychom si předem definovali o čem vlastně hovoříme, mohl by být výsledek mé práce neodůvodněný.
Kaţdé slovo podrobíme rozboru, abychom se dozvěděli, co vlastně znamená a jaký má význam. Na začátku projektu se musíme také důkladně seznámit s místem, kam projekt umisťujeme. Je nesmírně důleţité znát historii místa a místní zvyky, aby nová podoba náměstí nebyla spíše na škodu.
2.2 Hořice
Město Hořice má 8 625 obyvatel.1 To ho řadí k menším městům. Ale svojí velikost město vyvaţuje bohatou kulturní tradicí s průmyslem textilním, kamenickým, strojírenským a potravinářským. Město se geograficky nachází na úpatí chlumu, který je přirozenou hranicí mezi drsným podhůřím Krkonoš a úrodnou krajinou Polabí. Leţí 25 km severozápadně od Hradce Králové.
1 Údaj Českého statistického úřadu k 1.1. 2015
11
Obrázek č. 1: Letecký pohled na město Hořice v Podkrkonoší
Zdroj: Vlastní zdroje
Kdyţ se zmíní Hořice, mnoha lidem se ihned vybaví pochoutka zvaná Hořické trubičky. Je to jeden z vývozních artiklů a symbol města. Kdybychom ale chtěli mluvit o Hořicích převáţně jako o městu trubiček, udělali bychom obrovskou chybu. Odsunuli bychom další významné charakteristiky města, jako jsou například motocyklové závody 300 Zatáček Gustava Havla. Kapesníky od Milety nebo pískovcové sochy. Ve městě se nachází jedna z nejstarších kamenosochařských škol v Evropě.2 Na této škole působili takové osobnosti, jako jsou Ladislav Šaloun, Quido Kocián nebo Jan Štursa. Je to jen krátký výčet osobností, které měly co do činění se známou kamenosochařskou školou v Hořicích.
Jistě jich v budoucnosti přibude, protoţe škola neustále funguje a nedávno oslavila výročí 130ti let provozu.
Ještě v nedávné historii města se konala slavná sochařská sympózia, která navštěvovali umělci například aţ z Japonska. Na těchto akcích vzniklo vţdy několik pozoruhodných uměleckých objektů. Ty byly později umístěny na svah vrchu Gothardu nad městem, kde vznikla nádherná, volně přístupná a ojedinělá sochařská galerie pod širým nebem.
2 Střední průmyslová škola kamenická a sochařská; zaloţena v roce 1844
12 Obrázek č. 2: Socha na vrchu Gothard
Zdroj: Vlastní zdroj
Kulturní tradice města jsou velmi bohaté. Proto, kdybychom Hořice nazývali pouze jako "městem trubiček," udělali bychom chybu. Správnější by proto bylo spojit toto označení i s oficiálním sloganem města. Vyšlo by nám "Hořice, město kamenné krásy a sladkých trubiček".
Obrázek č. 3: Plán centra města
Zdroj: http://www.horice.org/_uploads/mapa-mesta-horice-2347.jpg
13
2.3 Náměstí
Abychom mohli pracovat s náměstím jako s prostorem, musíme si definovat, co slovo
"náměstí" vlastně znamená. Základní definice podle elektronické encyklopedie Wikipedie zní:
"volné veřejné prostranství ve městě, ohraničené zejména přilehlými domy." Pro tuto chvíli nám tato definice bude stačit. Kdyţ tuto definici budeme chtít, ale ještě více rozvíjet, musíme přidat potom informaci, ţe ve většině případů ještě náměstí dominuje významná stavba.
Například radnice, divadlo, kostel, banka a pod. Ve středu se nachází dominantní prvek.
Tímto prvkem rozumíme v tomto případě například sochu, morový sloup nebo kašnu. Prostor náměstí má umoţňovat lidem sociální interakci mezi sebou. Proto se na mnohých náměstích konaly a dodnes konají různé společenské akce. V současnosti se opět vrací na tato místa trhy, divadelní, či koncertní představení a sportovní akce. Palackého náměstí, ale bohuţel v současném stavu, ve kterém se nachází, nemůţe slouţit jako náměstí. I kdyţ je tak oficiálně pojmenované. Problémy současného stavu se budeme věnovat v kapitole 3.2.
Podíváme-li se na Českou republiku, můţeme si vzít příklady nejkrásnějšího, nejošklivějšího, starého a nového náměstí. Stačí navštívit, kdyţ ne přímo města, tak internetový vyhledávač. Kdyţ napíšeme nejkrásnější náměstí, "vyjedou" na nás obrázky náměstí v Telči. To má neopakovatelnou atmosféru středověkého náměstí, kde jsou krásně domy s podloubím a celý prostor je plný květinové výzdoby. Kdyţ toto náměstí, které nese jméno Zachariáše z Hradce, postavíme vedle definice slova "náměstí" bude splňovat vše, co nám poučka z encyklopedie říká. Je to uzavřený prostor který má ve svém středu dominantní prvek. V tomto případě morový sloup a kašnu. Na svém konci se nachází významná stavba telčského zámku.
14 Obrázek č. 4: Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči
Zdroj:http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/fotogalerie/telc_ve_fotografii
Zkusme si pro změnu napsat do vyhledávače pojem nejošklivější náměstí. Mezi prvními obrázky se nám představí náměstí v Jihlavě. Převáţně kvůli stavbě nákupního centra ve svém středu. Ale pořád se jedná o náměstí, protoţe také splňuje definici slova náměstí.
Na těchto příkladech vidíme, jak se dá nakládat s prostorem. Vţdy ale musíme splnit určité poţadavky.
Obrázek č. 5: Náměstí v Jihlavě
Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/park-vaclava-havla-na-vysocine-uz-uvazuji-co-ponese- prezidentovo-jmeno-136-/jihlava-zpravy.aspx?c=A111221_1704756_jihlava-zpravy_bor
15
2.4 Trhy
Jak jsem jiţ zmínil v předcházející kapitole, důleţitým prvkem většiny náměstí byly také trhy. Například, nejslavnější Václavské náměstí v Praze se dříve jmenovalo Koňský trh, protoţe se na něm prodávaly a kupovaly koně. Také Palackého náměstí v Hořicích má svůj lidový název. Trochu hanlivé označení "prasečák" nám prozrazuje, ţe se na něm konaly trhy s prasaty. Tento druh sortimentu se jiţ nejspíš nevrátí. Můţou za to hygienické normy a určitý ţivotní styl. Co se dnes, ale dostává opět do módy, jsou komerční a farmářské trhy.
Na takových akcích můţeme najít stánky s oblečením, kuchyňskými potřebami a bytovými doplňky. Na trzích farmářských můţe pak kupující sehnat ovoce a zeleninu přímo od výrobců.
V samotných Hořicích se trhy, ať komerční nebo farmářské, konají několikrát do měsíce.
Tyto akce se v současnosti konají na hlavním náměstí Jiřího z Poděbrad. Hlavním problémem však je, ţe náměstí Jiřího z Poděbrad se na akce podobných typů příliš nehodí. Ano, je to veliký prostor s centrální, vyasfaltovanou plochou. Potíţ je v tom, ţe tato plocha přímo sousedí s ulicí, kudy projíţdí osobní a nákladní automobily. Mezi silnicí a plochou, která normálně slouţí jako parkoviště, se nenachází ţádný chodník nebo pás zeleně, který by chránil lidi od dopravy. Mnohdy se stává, ţe návštěvníci akcí přebíhají riskantně hlavní silnici. Tato situace je velmi nebezpečná. Další problém je v určité estetické a organizační části v tomto místě. Vánoční trhy nebo slavnosti města jsou jedinečné akce, které patří na hlavní náměstí města. Před osvětlenou radnici. Ale tyto akce se konají jednou do roka. A to se dá organizačně zvládnout.
Akce typu farmářské trhy se ale, podle Facebook stránek města, konají několikrát do měsíce. Při takovém intervalu je velmi sloţité, jak z organizačního tak i z ekonomického hlediska, pokaţdé část hlavního náměstí uzavřít a vyklidit. Po skončení pak samozřejmě vše opět uvést do původního stavu.
16 Obrázek č. 6: Farmářské trhy v Hořicích
Zdroj: Vlastní zdroj
Kdyby se trhy nebo koncerty odehrávaly na nějakém jiném, vhodnějším místě, jistě by se tím problém vyřešil. Narazíme však na problém tento prostor najít. Místa, která se zdají být vhodná, jako je například vrch Gothard, jsou od centra trochu odlehlá a jiné prostory zase nenabízí dostatek prostoru. Vhodným místem je dle mého názoru Palackého náměstí, které se nachází nedaleko centra. Je to velký prostor a stavebním řešením, které město plánuje, se stane i bezpečným.
17
3 Koncept
V konceptu se budu snaţit nastínit, proč jsem postupoval právě tak, jak jsem postupoval. Proč jsem volil tato řešení a proč je povaţuji za správná.
Během práce mě napadaly různé myšlenky a nápady. Mnohé z nich jsem skicoval na papír. Posléze s nimi pracoval a formuloval do konečného výsledku. Byla to dlouhá cesta a mnoho škrtání, abych splnil podmínky, které jsem si v projektu vytyčil. Formu jsem se snaţil zjednodušovat a vţdy si ji obhájit.
3.1 Stávající podoba
Stávající podoba náměstí odpovídá spíše ulici neţ náměstí. Jak jsem jiţ psal v kapitole 2.3 Náměstí, náměstí by mělo splňovat určitá kritéria. Bohuţel, Palackého náměstí není plně ohraničený prostor. Domy se nacházejí jen po podélných stranách náměstí. V čelech je jen prázdný prostor, kde ve spodní části silnice pokračuje kolem obchodu dál, v horní části se nachází neupravený park a opodál stojící dominantní budova základní školy na Habru.
K tomu, aby se prostor mohl ohraničit, musela by se zcela zrušit komunikace, která vede po celé délce náměstí a je důleţitou dopravní tepnou, jenţ se snaţí odklonit dopravu z centrálního náměstí Jiřího z Poděbrad. Přeloţení silnice je jiţ v plánu a je vypracován i stavební plán s kterým jsem ve své vizi pracoval.
Obrázek č. 7: Přeloţka silnice č. II/300
Zdroj: http://www.horice.org/cz/clanky/v-horicich-se-znovu-ozivuji-plany-na-dostavbu- silnicniho-prutahu/
18
Kdyţ jsem s vedením města konzultoval svojí bakalářskou práci, v ţertu jsem pronesl, ţe by stačilo vzít barvu a štětec a vyznačit jak a kudy se má jezdit a kde parkovat. Na náměstí zcela chybí jakékoliv vodorovné značení.
Obrázek č. 8: Současná podoba Palackého náměstí v Hořicích pohled na sever
Zdroj: Vlastní zdroj
Obrázek č. 9: Současná podoba Palackého náměstí v Hořicích pohled na jih
Zdroj: Vlastní zdroj
Uprostřed rozlehlé vyasfaltované plochy se nachází sloupy veřejného osvětlení. To ale svým umístěným působí chaoticky. Kdyby na náměstí nebyla zaparkovaná auta tak, jak jsou místní obyvatelé zvyklí, mohl by řidič, neznalý místních poměrů, projet po pravé straně
19
veřejného osvětlení. Z pohledu dopravních předpisů není na tomto řešení nic špatného.
Pro místní obyvatele je to ale špatně, protoţe na jedné straně se nachází parkovací místa a na druhé straně osvětlení silnice. Kdyţ tedy vyklidíme celý prostor od aut, dostaneme velmi nesystematicky uspořádaný prostor, který nemá zjevná pravidla, jak se v něm správně pohybovat. Jak píše Donald A. Norman (2010, s. 30) ve své knize Design pro kaţdý den:
"Člověk ne že neumí používat věci, ale může za to špatně navržený design. Jako jsou například dveře. Ty když se navrhnou tak, že nepoznáme na jakou stranu se dveřní křídlo otevírá, je to prostě lajdácky odvedená práce. Samotný návrh dveří má jasně definovat, jestli máme dveře tlačit od sebe, nebo je přitáhnout k sobě." Na příkladu dveří tedy vidíme, ţe kdyţ se prostor navrhne tak, aby lidem jasně určoval jak se v něm pohybovat, vyřeší se tím spousta chyb, které by se musely řešit dodatečně a pokud by se tak vůbec vyřešili. Palackého náměstí má spoustu chyb. Pouţitím barvy a štětce by se vyřešila nepřehledná dopravní situace, nicméně chyb, které se musí vyřešit, je více.
3.2 Chyby náměstí
Největší chybou řešeného prostoru je, ţe není náměstím podle definice z kapitoly 2.3 Náměstí. Kvůli hlavní silnici, která vede přes celé náměstí, není prostor uzavřený a celá plocha je vyasfaltovaná. Tím se ale největší chyba stává jednou velkou předností. Můţeme začít na "čistém listě". Nemusíme zachovávat ţádné konkrétní objekty, jakými běţně bývá sloup, kašna a podobné. Zároveň při všech svých návrzích beru v potaz reálnost jejich realizace. Pokud budeme projekt navrhovat tak, aby neměla reálný základ, tak nemusíme hledět na jakákoliv pravidla. To je dobré při představách a při ideálních podmínkách na navrhování. Jenţe, kdyţ se nám dají mantinely zadání, postupně nám výsledek z analýzy vzejde sám. Kdyţ budou dva architekti navrhovat jakýkoliv projekt nezávisle na sobě a dostanou zadání, v němţ budou omezeni rozměrově, materiálově a dalšími jinými způsoby realizace, vzejdou sice dva různé projekty, ale jejich základ bude podobný.
20 Obrázek č. 10: Návrh na národní knihovnu - 2. místo
Zdroj: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=3034&type=4
Obrázek č. 11: Návrh na národní knihovnu - 5. místo
Zdroj: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=3034&type=4
Za příklad si můţeme vzít velmi medializovaný projekt národní knihovny v Praze.
Kdyţ si připomeneme jak vypadaly finálové návrhy, tak mnoho projektů si bylo velmi podobných. Nejvíc ode všech se lišil projekt architekta Jana Kaplického. Bohuţel porušil několik podmínek, které byly zadány. Nechci zde probírat kvalitu návrhu nové národní knihovny. Jestli je dobře, ţe vyhrál projekt "chobotnice", nebo jestli je dobře, ţe vše bylo zrušeno. To je na jinou diskusi. Tímto chci naznačit, ţe kdyţ si předem určíme podmínky projektu, konečné návrhy se budou od sebe lišit pouze v detailech nebo ve svých jednotlivých
21
částech. Nikoliv však v základu. Jako příklad je moţné uvést projekt horského hotelu na Ještědu. Zadání znělo "věţ a hotel", architekt Hubáček toto zadání spojil do jediného objektu (stavby), čím vzniklo něco originálního, za coţ byl autor odměněn v r.1969 prestiţní Perretovou cenou.3
V projektu jsem se snaţil odstranit chyby náměstí, které jsem zmiňoval na konci kapitoly 3.1 Stávající podoba. Tam jsem psal o prostoru, který nemá ţádné mantinely jak se v něm pohybovat. Jen stěţí přesně poznáme, kudy vede silnice, kde se dá parkovat nebo kde jsou přesné hranice náměstí. Mluvím zde o náměstí, i kdyţ na začátku této kapitoly popisuji skutečnost, ţe se o náměstí vlastně ani nejedná. Vycházel jsem, ale z oficiálního názvu prostoru, který v sobě obsahuje právě slovo náměstí. Bohuţel, nebo se dá říct i bohudík, nám samotné chyby prostoru vytváří naprosto čistý pracovní list. Tím, ţe náměstí vlastně není náměstím se nám naskytne prostor, kde můţeme náměstí sami vytvořit. Přeloţkou silnice II/300 se nám však na tento čistý list načrtne první linka, první mantinel. Dalším mantinelem jsou domy, které se na Palackého náměstí nacházejí. Vymezí se nám tak prostor, s kterým nyní můţeme dále pracovat. Další krok v tvorbě návrhu je stanovit si podmínky. Já jsem si zvolil tyto...
3.3 Podmínky zadání a sociální potřeby
Mé podmínky jsou následující. Pracovat s reálným prostorem. S reálnými stavebními postupy a materiály. Pracovat v mezích, které by vyhovovaly moţnému investorovi, to v tomto případě znamená městu Hořice. Tím, ţe jsem si jako řešený prostor vybral Palackého náměstí, jsem měl určitou výhodu. Jedná se totiţ o místo, které dobře znám a o němţ vím, ţe jakékoliv změny a zásahy ho nepoškodí.
V diskusi s vedením města jsem se dozvěděl, ţe existuje plán na přeloţení silnice procházející náměstím. Tento plán počítá i s menší úpravou, vzniknuvší v horní částí náměstí.
Nová silnice by prostor nezabírala, ale rozdělila zhruba v poměru 2:3. Kdyţ jsem viděl plány na přeloţku silnice a na úpravu náměstí, shledal jsem, ţe se daný prostor opět neřeší komplexně jako náměstí, nýbrţ jako pouhá úprava komunikace. Část silnice, která by probíhala horní částí náměstí se zúţí a po obou stranách vzniknou pásy zeleně.
3 Perretova cena je udělovaná Mezinárodní unií architektů jednou za tři roky mezinárodně známým architektům nebo za díla uplatňující moderní technologie
v architektuře.(http://www.archiweb.cz/awards.php?action=show&id=10)
22
Moje řešení je v tomto jiné. Celý horní prostor jsem v návrhu vydláţdil. Úroveň silnic jsem zvednul (čímţ vznikl jeden veliký příčný práh) a celý prostor označil za obytnou zónu.
Pásy zeleně jsem zrušil. Nejsem nepřítel zeleně ve městě. Jen si myslím ţe dnešní "módní"
vlna ekologie se prosazuje víc, neţ by měla. Dobře je to vidět třeba na Praze 11 kde bydlím.
Za pár let vznikly v nejbliţším okolí tři parky. Coţ je dobře, ale uţ u druhého parku jsem měl pocit, ţe městští plánovači se řídili heslem "kdyţ nevíš co s prostorem, vybuduj tam park".
Snaţil jsem se, aby z daného prostoru vzniklo pravé náměstí. Na rozdíl od originálního plánu, který počítal s úpravou prostoru, jsem posunul silnici více mimo osu náměstí, tak aby vznikla vetší, ucelenější část. Odstranil jsem většinu zeleně. Tím vzniknul prostor, který je ucelenější a který slouţí převáţně lidem. Na takovém to prostoru se mohou pořádat různé akce, aniţ by byly omezovány dopravou. Nemusí se však jednat jen o konkrétní akce. Bude moţné posadit se na lavičku a v klidu si popovídat se známým. Určit prostor jako místo srazu. Protoţe se jedná o dostatečně prostorný, ale na druhou stranu ne velmi rozlehlý prostor, je k takovému účelu ideální. I to, ţe se v těsném sousedství nachází základní škola, je budoucí prostor vhodný pro sociální komunikaci mezi lidmi. Po škole se děti můţou sejít na vydláţděném plácku, rodiče zde mohou čekat na své potomky, nebo se zde mohou konat akce jako je například velkoplošná projekce sportovních přenosů či koncerty pod širým nebem. Sociální potřeby obyvatel přímo souvisí s náměstím. Protoţe náměstí vţdy umoţňovalo srazy mnoha lidí a konání společenských akcí.
3.4 Akce na náměstí
O trzích jsem se zmiňoval v předchozích kapitolách. Důleţitým prvkem trhů, ale i jiných hromadných akcí, je setkávání lidí a jejich společné záţitky. Člověk od přírody není samotářský člověk. Potřebuje komunikovat s druhými. Proto vznikaly osady, vesnice, města. Prostě se lidé shromaţdovali. Tím vznikla řada výhod, ale i problémů. Jak známe z historie, lidem je potřeba dát "chléb a hry" Prostě obţivu a zábavu. Kdybychom chtěli vědět co je to zábava, tak narazíme na problém jak ji vlastně definovat. Činnost, při které se člověk zabaví, při které se raduje atd... je to hodně strohá definice. Zábava můţe být prosté vytrţení z běţného způsobu ţivota. Tím, ţe uskutečníme něco nezvyklého, získáme nový záţitek (nejlepší, kdyţ tento záţitek je nám příjemný). A můţe se jednat o maličkost. Třeba návštěva nějaké společenské akce. Tato akce můţe být například divadelní představení, sportovní zápas a jiné. Takové jsou pak jasně umístěny například právě v divadle nebo na hřišti. Pak tu máme
23
ale náměstí. Velký prostor který má být reprezentativní a který je dostatečně veliký pro různá shromáţdění.
Kdyţ se má odehrát velká společenská událost, která se má konat pod širým nebem, náměstí přijde na řadu jako jedno z prvních. Kdyţ si vezmeme velké historické události, začínaly z pravidla na náměstích. Například protesty, popravy, revoluce...abychom nebyly tak negativní tak můţeme mluvit i o obchodech, slavnostech, přehlídkách, představeních a pod.
24
4 Výsledek
V předchozích kapitolách jsem psal, jak začala práce na projektu. Jak jsem rozebral jednotlivé výrazy a jak se vztahují k místu, na které jsem umístil můj projekt.
Pro připomenutí. Pracoval jsem s prostorem, který znám. Pouţíval jsem stavební podklady, které připravilo město. Tím jsem si zvolil i určité mantinely, které jsem nechtěl překročit.
Takto jsem si sám pro sebe určil zadání práce a mohl začít tvořit.
V podkapitolách se budu nyní více věnovat popisu prostoru na kterém jsem tvořil.
Pouţití základních materiálů a konečné podobě náměstí a budovy trţnice. Díky předchozím kapitolám 2 Analýza a 3 Koncept jsem lépe pochopil zadání a věci, které se týkají projektu do sebe lépe zapadají a mají smysl, ţe jsou umístěny, nebo zpracovány v té formě, kterou jsem zvolil.
4.1 Prostor
Prostor Palackého náměstí je zhruba obdélník o rozměrech cca 21m x 150m. Celý prostor tvoří z větší části silnice, která vede po celé délce náměstí. V těsné blízkosti domů, které ohraničují podélné strany náměstí, je chodník a pás zeleně. Uprostřed vyasfaltované plochy se nachází veřejné osvětlení. Náměstí je orientováno v ose sever-jih. Na severní, horní části náměstí je umístěn historický kamenný kříţ.
To je stručný popis současného stavu, jenţ jsem se rozhodl přetvořit tak, aby lépe vyhovoval z hlediska definice slova náměstí, potřebám lidí a města. Rozhodnutí pracovat s přeloţkou silnice č. II/300 znamenalo rozdělit plochu podélně v poměru cca 3:2, kde ve spodní části náměstí vede silnice č. II/300 která následně prostor náměstí opouští v proluce a obchází tak zbývající větší část Palackého náměstí. Tímto stavebním řešením, které jiţ bylo vyprojektováno před mojí prací (nikoliv však realizováno), se uvolnila horní část náměstí a vznikla moţnost s prostorem pracovat jako právě s náměstím.
4.2 Dispoziční řešení
Kdyţ jsem studoval plány města na přeloţku silnice, zjistil jsem, ţe dispoziční řešení prostoru architektonická kancelář navrhla tak, ţe silnici, která vede od hlavní silnice č. II/300 pokračuje středem aţ k horní části náměstí. Po obou stranách pak vzniknou pásy zeleně a chodníky. Není to špatné řešení. Moje řešení, ale více pracuje s prostorem jako s náměstím a snaţí se ho přiblíţit k definici náměstí jak jsme si popisovali výše.
25
Moje řešení více pracuje s prostorem pro lidi neţ s prostorem pro auta a dopravu.
Přesunutím silnice více na jednu stranu náměstí se vytvořil prostor, který je vhodný k vydláţdění a jeho vyuţitím pro akce typu trhy, koncerty, představení. V horní části náměstí jsem vytvořil úplně novou budovu kryté trţnice. Tato stavba je navrţena jako co nejjednodušší a má slouţit hlavně pro potřeby trhovců, aby mohli své zboţí nabízet i v nepříznivém počasí. Celý prostor nového náměstí se dá za pomoci výsuvných sloupů (mechanická zábrana) pro dopravu uzavřít a při konání akcí na náměstí se zamezí vjezdu dopravy a zajistí tak bezpečný pohyb chodců.
4.3 Použité materiály
Jak jsme se zmiňoval v předchozí kapitole, prostor, který mi vznikl přesunutím silnice která vede přes náměstí více na jednu stranu, jsme vydláţdil ţulovou dlaţbou. Dlaţba je vyskládaná do řádku. Ţulová dlaţba je velmi odolná a je to klasická volba při dláţdění takto velkých prostor. Veliká výhoda je také snadné vyjmutí a opětovné poskládání při opravných pracích nebo při pokládání kabeláţe. Ze stejných důvodů jsem dlaţbu zvolil i na povrch vozovky. Místo ţuly jsem ale pouţil dlaţbu špalíkovou, dřevěnou. Ta má výhodu v malé hlučnosti (kročejová průzvučnost)4, opravovatelnosti a ekologické výrobě. Rozličný typ dlaţby jsem volil pro optické rozdělení vozovky a prostoru pro chodce. Další typ dlaţby, betonová zámková dlaţba, je pouţita na místě původního chodníku. Tuto moţnost jsem zvolil jako propojení stávajícího stavu s novým. Betonová dlaţba šedé barvy je pouţita na všech chodnících ve městě. Oddělení chodníku od náměstí touto vizuální formou má přispět k zpřehlednění pohybu chodců a oddělit tak návštěvníky náměstí od procházejících lidí.
Nosná konstrukce budovy trţnice je z ţelezobetonu s povrchovou úpravou nalepením lícových cihliček a dřevenými rošty, které jsou pouţity na stěny a střešní konstrukci. Obklad lícovými cihlami má imitovat klasické cihly, které byly klasickou volbou pro budovy, které slouţily jako trţnice. Příklad těchto budov můţeme najít například v Praze v Holešovicích.
4Kročejová neprůzvučnost je definována jako vlastnost konstrukce vzdorovat přenášení hluku vznikajícího mechanickými rázy na konstrukci (chůze, pád tělesa, provoz strojů apod.).
Kročejová neprůzvučnost se vyjadřuje váţenou normalizovanou hladinou akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w v decibelech (dB). Dle platné české legislativy je dodrţení poţadované kročejové neprůzvučnosti závazné. Tento poţadavek je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. nevyhovující.(http://stavba.tzb-info.cz/podlahy/7166-krocejove-nepruzvucnosti- plovoucich-podlah)
26
Prodejní pulty, které jsou určeny pro prodejce a zůstávají na náměstí permanentně, jsou zhotoveny ze dřeva. Lavičky jsou z městského mobiliáře, aby odpovídaly dalším lavičkám, které jsou rozmístněny po městě. Tyto lavičky jsou vyrobeny z kovu s povrchovou úpravou.
Stromy, které jsou vysázené uprostřed náměstí, jsou červené javory dlanitolisté. Podle internetové encyklopedie Wikipedia patří strom mezi opadavé malé stromy dorůstající výšky 6-10m a pochází z Číny. Tento strom jsem zvolil pro jeho estetickou kvalitu a jako nový prvek, který reprezentuje novost náměstí.
Klasickou dřevinou na hořicku jsou ovocné stromy jako třešně, jabloně, ořešák apod.
Na pár místech v Hořicích se nacházejí krásně kvetoucí sakury. Ty mě inspirovaly k pouţití červeného javoru. Mají podobně exotický nádech a podobnou barevnost (růţova vs. červená).
Červený javor má raději teplá a suchá místa. Na náměstí, kde se do ţulové dlaţby bude
"opírat" celý den slunce, je javor vhodnějším stromem neţ je např. habr nebo březovec.
4.4 Dopravní situace
Protoţe v mém řešení existuje moţnost při pořádání veřejných akcí náměstí dopravně uzavřít, je důleţité navrhnout jinou průjezdnou trasu obcházející náměstí. Při mé vizi náměstí se doprava omezuje pěší zónou. Při koncertech se dá horní část dopravně uzavřít výsuvnými sloupy, které se nacházejí na konci silnice která je vydláţděna dřevenými špalíky. Tím se průjezd Palackého náměstí zcela zamezí. Náhradní objízdná trasa vede ulicemi Hálkova - Jablonského - Máchova - Tylova. Touto trasou se sice zhustí doprava kolem ZŠ, nicméně při plánování se bral ohled na fakt, ţe kulturní akce se většinou konají mimo vyučování.
Hlavní objízdná trasa by, ale zároveň vedla přes novou silnici č. II/300, která vede přes dolní část náměstí. V dnešní době tato silnice vede přes celé náměstí a prostor opouští jako jednosměrná silnice. Díky nové přeloţce silnice č. II/300 by se měl zrušit jednosměrný provoz a nahradit provozem obousměrným.
4.5 Obytná zóna
Obytná zóna je oblast, ve které je omezen provoz vozidel. Podle silničního zákona5 je provoz v obytné a pěší zóně definován takto:
"Provoz v obytné a pěší zóně
5 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích v platném znění
27
§ 39
(1) Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné zóny".
(2) Pěší zóna je oblast, jejíž začátek je označen dopravní značkou "Pěší zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec pěší zóny".
(3) V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemž se na ně nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně.
(4) Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní části dopravní značky podle odstavce 2.
(5) V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km/hod. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo. Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.
(6) Za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce obce vydané v přenesené působnosti vymezit místní komunikace nebo jejich úseky v obytné zóně, které nelze užít ke stání nákladního vozidla nebo jízdní soupravy.
(7) V obytné zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlům jízdu. To platí i pro děti hrající si v obytné zóně."
V souladu s předpisem můţeme značku označující obytnou zónu umístit k vjezdu na Palackého náměstí. Tím značně omezíme silniční dopravu kterou znevýhodníme před pohybem chodců. Zároveň zcela nezakáţeme vjezd, respektive průjezd Palackého náměstí. Jelikoţ jsou místní obyvatelé zvyklí tímto prostorem projíţdět, celkové uzavření (mimo konání společenských akcí) prostoru náměstí by bylo narušení místních zvyků a způsobů.
4.6 Budova tržnice
Nově navrţená budova slouţí jako zastřešená trţnice. Tomu odpovídá i jednoduchost v tvarech a ve stavebním řešení. Půdorys budovy je nepravidelný a přizpůsobuje se okolnímu prostředí. Štítová stěna směrem k náměstí je zkosena a tím se vyhýbá kamennému kříţi, který jsem kvůli stavbě budovy nepřesunoval. Hlavní nosný prvek tvoří ţelezobetonové sloupy, na kterých jsou ţelezobetonové průvlaky. Na nich je dřevená konstrukce krovu. Střecha má
28
klasický sedlový tvar. Jako střešní krytina je zvolena pálená střešní taška. Ve střeše se nacházejí světlíky propouštějící do budovy přirozené denní světlo.
Podlaha budovy je vydláţděna ţulovou dlaţbou. Ve štítu stavby se nachází kruhový otvor, s hodinami. Pod nimi je nápis "TRŢNICE". Na straně směrem k ZŠ se nachází světelná cedule oznamující obyvatelům informace o trzích, koncertech nebo o aktuálním čase (digitální zobrazení), teplotě a datu. Budova nemá zdi po celém svém obvodu a je tak volně přístupná 24 hodin denně.
K budově přiléhá i zastřešené parkoviště. To je na místě hokejbalového (v zimně hokejového) hřiště. To se přesunulo na střechu parkoviště. Parkoviště je určeno především trhovcům nebo pořadatelům akcí. Na hřiště je vstup volný ze strany parku před ZŠ.
29
5 Závěr
Po analýze, vyslechnutí nápadů a připomínek jsem zpracoval novou podobu náměstí tak, abych s ní byl spokojený a aby tento názor převládal u většiny lidí, kteří mají s touto prací něco společného. Po celou dobu práce jsem myslel na to, aby projekt byl ekonomicky reálný a aby splňoval poţadavky města jako případného investora. Definováním pojmu slova
"náměstí" jsem přišel na to, jak takový prostor má vlastně vypadat a co má splňovat.
Po rozhovorech s vedením města se nám vytyčily další mantinely a podmínky, které je třeba při návrhu dodrţet.
Kdybychom z projektu odstranili pár věcí, jako je například budova trţnice či zastřešené parkoviště, splňuje projekt poţadavky města a je moţno ho realizovat.
Během práce jsem se snaţil postupovat co nejjednodušeji a zároveň naplnit estetickou a praktickou stránku celého projektu.
Výstup je nejlépe vidět na přiloţených skicách a vizualizacích, které přesněji zobrazují moje myšlenky přenesené na papír, o kterých je tento text.
30
6 Seznam zdrojů
NORMAN, D. A. Design pro každý den. 1. vydání. Praha: Dokořán, s .r. o., 2010. 271s.
ISBN 978-80-7363-314-1
WILL, J. Abeceda architektury. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Slovart, s. r. o., 2014. 256 s.
ISBN 978-80-7391-826-2
NOVOTNÝ, J., MICHÁLEK, J. Pozemní stavitelství v kresbách. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 2006, 112 s. ISBN 80-86817-16-4
Internetové zdroje:
Auguste Perret Prize, [on-line], Dostupné z
http://www.archiweb.cz/awards.php?action=show&id=10 [cit. 2015-05-17]
Náměstí, [on-line], Dostupné z
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD [cit. 2015-05-17]
Javor japonský, [on-line], Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Javor_japonsk%C3%BD [cit. 2015-05-17]
V Hořicích znovu ožívají plány na dostavbu průtahu, [on-line], Dostupné z
http://www.horice.org/cz/clanky/v-horicich-se-znovu-ozivuji-plany-na-dostavbu-silnicniho- prutahu/ [cit. 2015-05-17]
Úvodní fotka květen, [on-line], Dostupné z
https://www.facebook.com/mestokamennekrasy/photos/a.10150659006283165.398783.85421 053164/10152926113358165/?type=1&theater [cit. 2015-05-17]
Inženýrská činnost, [on-line], Dostupné z http://projektservis.webnode.cz/sluzby/inzenyring/
[cit. 2015-05-17]
Tržnice Karviná- po rekonstrukci, [on-line], Dostupné z http://www.msstavby.cz/trznice- karvina-po-rekonstrukci-18-06-2013/ [cit. 2015-05-17]
Územní plánování, [on-line], Dostupné z http://www.jihlava.cz/uvod/d-474607/p1=75643 [cit. 2015-05-17]
Procházky městem, [on-line], Dostupné z
http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/prochazky_mestem [cit. 2015-05-17]
Kročejová neprůzvučnost Impact Sound Insulation, [on-line], Dostupné z http://stavba.tzb- info.cz/akustika-staveb/190-krocejova-nepruzvucnost [cit. 2015-05-17]
31
Předpis č. 361/2000 Sb., [on-line], Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-36 [cit.
2015-05-17]
32
7 Seznam obrazových příloh
Obrázek č. 1: Letecký pohled na město Hořice v Podkrkonoší Obrázek č. 2: Socha na vrchu Gothard
Obrázek č. 3: Plán centra města
Obrázek č. 4: Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči Obrázek č. 5: Náměstí v Jihlavě
Obrázek č. 6: Farmářské trhy v Hořicích Obrázek č. 7: Přeloţka silnice č. II/300
Obrázek č. 8: Současná podoba Palackého náměstí v Hořicích pohled na sever Obrázek č. 9: Současná podoba Palackého náměstí v Hořicích pohled na jih Obrázek č. 10: Návrh na národní knihovnu - 2. místo
Obrázek č. 11: Návrh na národní knihovnu - 5. místo
33
8 Přílohy
Příloha č. 1 - Model stávajícího stavu Příloha č. 2 -1. návrh bez budovy trţnice Příloha č. 3 - Navrţení hmoty budovy trţnice Příloha č. 4 - První podoba budovy trţnice
Příloha č. 5 - Návrh úpravy náměstí s betonovými pulty Příloha č. 6 - Konečná podoba budovy trţnice I
Příloha č. 7 - Konečná podoba budovy trţnice II Příloha č. 8 - Náměstí s dřevěnými pulty
Příloha č. 9 Konečná podoba náměstí I Příloha č. 10 Konečná podoba náměstí II Příloha č. 11 Konečná podoba náměstí III Příloha č. 12 Konečná podoba náměstí IV Příloha č. 13 Konečná podoba náměstí V Příloha č. 14 Konečná podoba náměstí VI Příloha č. 15 - Interiér budovy trţnice Příloha č. 16 - Kulturní vyuţití náměstí
34 Příloha č. 1
Model stávajícího stavu
35 Příloha č. 2
1. návrh bez budovy trţnice
36 Příloha č. 3
Navrţení hmoty budovy trţnice
37 Příloha č. 4
První podoba budovy trţnice
38 Příloha č. 5
Návrh úpravy náměstí s betonovými pulty
39 Příloha č. 6
Konečná podoba budovy trţnice I
40 Příloha č. 7
Konečná podoba budovy trţnice II
41 Příloha č. 8
Náměstí s dřevěnými pulty
42 Příloha č. 9
Konečná podoba náměstí I
43 Příloha č. 10
Konečná podoba náměstí II
44 Příloha č. 11
Konečná podoba náměstí III
45 Příloha č. 12
Konečná podoba náměstí IV
46 Příloha č. 13
Konečná podoba náměstí V
47 Příloha č. 14
Konečná podoba náměstí VI
48 Příloha č. 15
Interiér budovy trţnice
49 Příloha č. 16
Kulturní vyuţití náměstí
