Oponentní posudek diplomové práce Bc. Jakuba Pleyera na téma Zarůstající dům
Tématem diplomové práce je projekt sice reálného, funkcí však atypického domu určeného k rekreaci. Projekt vychází a dále rozvíjí ateliérové téma „Český dům“, k němuž se pravidelně vrací nemalý počet našich architektů. Většina z nich takový dům spatřuje v tradičním lidovém stavení, jež charakterizují podélná jednotraktová dispozice, trojúhelníkové štíty a sedlová střecha. A to napříč všemi regiony. Tento osvědčený postup ale diplomant nepovažuje za relevantní, a tudíž se jím ve svém projektu neinspiroval. Má to své logické důvody. Dům není primárně určen trvalému obývání, nýbrž k relaxačnímu či kontemplativnímu pobytu. Aplikovat na něj tvarosloví odvozená
z vernakulární architektury proto postrádá smysl. Přesto si myslím, že zde jistá forma „vernakuláru“
přítomna je. Autor totiž v projektu pracuje s charakteristickými rysy krajiny, v níž má být dům postavem, její geomorfologickou skladbou i kulturní tradicí, na níž zde poukazuje prostřednictvím barokního kláštera premonstrátek v Doksanech. Prim ale v projektu hraje voda, jako jeden z čtyřech základních elementů, která v něm figuruje dvojím způsobem. Jako očistný element a zároveň stavební prvek. Zdejší prameny prosakující sprašovými vrstvami, které uvolňují uhličitan vápenatý, totiž utváří a v podstatně staví pevné struktury. Takovou strukturu, alespoň v symbolickém smyslu, představuje Zarůstající dům. Jeho tvary, modelované pomocí betonových skořepin, evokují jeskyni, novodobou poustevnu, tedy prostor primárně určený k meditaci, který díky těmto vodám časem splyne s okolním. Tedy symbióza s prostředím na místo jeho znásilnění, což je největší devíza diplomové práce Jakuba Pleyera.
V projektu Zarůstajícího domu proto spatřuji velmi invenční studii, která navíc představuje svébytnou alternativu vůči současné české, málo rozmanité scéně. Jako výslednou známku neváhám navrhnout „výborně“, a to nejen pro nesporné kvality práce, nýbrž i její podmanivé grafické řešení.
Vzhledem k tomu, že práce splňuje veškeré náležitosti, tak ji zároveň doporučuji k obhajobě.
V Praze dne 20. června 2015 Mgr. Jakub Potůček