Oponentní posudek diplomové práce
Autor: Markéta Hurytová
Studijní obor: Učitelství 2. stupně ZŠ (ČJ-OV)
Název: Dětský časopis jako prostředek informační výchovy Rozsah: 80 stran textu; v textu 5 grafů
Přílohy: 5
Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jitka Jursová, Ph.D.
Popis diplomové práce:
Předložená diplomová práce nazvaná Dětský časopis jako prostředek informační výchovy se zabývá otázkou využití časopisů ve školním vzdělávání. Práce je kromě úvodu a závěru členěna do jedenácti kapitol. První část (32 stran) popisuje dětské a školní časopisectví, druhá (15 stran) je výzkumně zaměřena k využívání školních časopisů ve škole a poslední část práce (16 stran) je metodicky orientována a přichází s pěti návrhy na konkrétní využití dětských časopisů ve vyučování. Připojen je seznam literatury a přílohy.
Hodnocení diplomové práce:
Předložená diplomová práce se tematicky zabývá zajímavou a významnou oblastí školního vyučování a výchovného působení školy. Dětský časopis je jedním z tradičních, možných a jistě i efektivních nástrojů „informační výchovy“, nikoliv ovšem jediným. Škoda proto, že autorka nezdůraznila kontexty i k jiným možnostem, nástrojům a fenoménům výchovného působení ve vybrané výchovné oblasti. Takto se zpracované téma jeví jako značně izolované v kontrastu k výchově jako široké komplexní činnosti. I přesto, že jsou v práci dílem vymezeny klíčové pojmy, se kterými se dále operuje (např. informační výchova), čtenáři nutně uniká např. vztah mezi řešenou „informační výchovou“ a, nejen v kontextu ke kurikulárním změnám ve školách, používaným pojmem „mediální výchova“.
Určité pochybnosti mám k vymezení cíle práce. Jednak cíl formulovaný v zadání není obsahově shodný s tím, který autorka prezentuje na s. 11. Cíl deklarovaný v zadání nepovažuji za dostatečně operacionalizovaný a navíc implikuje náročný a v práci přirozeně nerealizovaný požadavek „zkoumat působení dětských časopisů na žáka...“. Otázkou je tedy, jak hodnotit jeho splnění.
Zásadní výhrady vznáším také ke koncepční stránce uchopení diplomové práce. Jednak jsem již implicitně uvedl, že struktura textu se mi nejeví rozsahem vyvážená a zejména se domnívám, že práce se současně chce zabývat třemi (navíc vzájemně nedostatečně propojenými) subtématy. To zřejmě také diplomantce nedovolilo hlubší analýzu a soustředěnější směrování a vedlo ji jen k povrchnímu zpracování. První, nejhutnější část práce, má výrazně popisný charakter až esejistický styl. Chybí v ní deklarativní vyústění využité v dalším textu, resp. jakákoliv východiska, syntéza nebo jasně formulovaný závěr, přesto, že by se to např. u historických pasáží textu nabízelo. Jakou zkušenost si autorka z popisu historie dětského časopisu odnesla pro současnou výchovnou situaci ve škole? Text práce považuji pro úroveň magisterské práce místy až triviální, banální (Např., o tom, že
„...časopisy vycházejí měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo nepravidelně“ jistě nikdo nepochybuje; s. 18) Domnívám se proto, že tato část textu, byť rozsahem hutná, není příliš zdařilá a přínosná.
Výzkumná část se na patnácti stranách snaží zjistit autorsky zkonstruovaným dotazníkem situaci ve školách. Jednak není explicitně vymezen cíl tohoto šetření. Deklarované otázky výzkumného problému (s. 47) jsou zavádějící a předem již prozrazují diplomantce zřejmě
známou odpověď. (Např.: „Proč jsou dětské časopisy málo využívané ve výuce? Proč jsou využívané pouze v některých předmětech?“ atd. Jak autorka ještě před výzkumem ví, že tomu tak je? Konstrukci hypotéz nelze považovat za korektní. Jednak se jejich „ověřování“ opírá zpravidla o výsledek názorů třiceti (sedmnácti) respondentů na jedinou dotazníkovou položku.
Navíc by musela být data (pakliže by měla hutnější základ) podrobena statistické analýze atd.
(Chybnou až naivní představu prozrazuje formulace typu „Dotazníková otázka číslo 1 nám potvrdí či vyvrátí první stanovenou hypotézu...“ s. 50). Jaký smysl má kategorizovat zvlášť výpovědi mužů a žen, pakliže se jedná o naprosto malé a nepoměrné soubory (4 vs. 26).
Přesto se autorka např. na s. 53 (i jinde) domnívá, že na tomto základě může ověřovat hypotézu! To je fatální interpretační nedorozumění. S tímto „metodologickým pojetím“, resp.
znalostmi a dovednostmi, bych doporučoval se raději výzkumně v diplomové práci neangažovat. Ke konstrukci dotazníku se z podobných důvodů nebudu vyjadřovat.
V kvantitativním šetření bych také očekával přehlednější a instruktivnější metodologické informace než poskytuje kapitola devátá (chybí zde např. informace o dotazníkovém nástroji a jeho konstrukci). Není mi jasný smysl rozhovorů, které jsou prezentovány v přílohách 2 – 5, ale nejsou nikterak metodologicky „ošetřeny“, vysvětleny atd. Jak s výzkumným šetřením souvisejí a proč je autorka výzkumně v textu nezhodnotila? Celkově je metodologická stránka velmi chabě zpracována. Je v ní řada zásadních nedostatků.
Třetí část práce je metodicky orientována a podává návrhy využití konkrétních dětských časopisů ve výuce dvou vzdělávacích oblastí. I když tento počin hodnotím příznivě z pohledu obecně pedagogického (neanalyzuji oborově didaktickou rovinu), nedomnívám se, že je něčím novým nebo neobvyklým.
Diplomová práce také není prosta formálních nedostatků, včetně překlepů. Stylistika, resp.
dikce v několika pasážích neodpovídá odbornému textu. Seznam použité literatury není abecedně řazen. V obsahu chybí úvod a závěr. V přílohách bych uvítal např. kopie titulů školních časopisů.
Doporučení, dotazy k obhajobě:
1. Ve své obhajobě diskutujte obecnou otázku současné ideologizace zpravodajství (médií), kterou poměrně kategoricky vymezujete na s. 17 těmito slovy: „ ... zpravodajství je využíváno více k informovanosti obyvatelstva, vzdělanosti a výchově, než k ideologickým účelům“. Prosím, rozveďte hlouběji toto vaše tvrzení, konkretizujte jej a dokladujte na příkladech.
2. Vysvětlete terminologický rozdíl pojmů „informační výchova“ a „mediální výchova“.
Celkové hodnocení:
Diplomová práce studentky Markéty Hurytové „Dětský časopis jako prostředek informační výchovy“ je v oblasti koncepční, obsahové a zejména metodologické zatížena řadou nedostatků. Solidně je zpracována metodika využití dětských časopisů. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji i přes řadu nedostatků hodnotit ještě práci klasifikačním stupněm
„dobře“. Po úspěšné obhajobě doporučuji udělení titulu „magistr“.
13. ledna 2011 doc. PaedDr. Petr Urbánek, Dr.
oponent diplomové práce, KPP
