Financování rozšíření podnikání vybraného subjektu
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management služeb – Finanční a pojišťovací služby
Autor práce: David Lukeš
Vedoucí práce: Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.
Katedra ekonomické statistiky
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně jako pů- vodní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedou- cím mé bakalářské práce a konzultantem.
Jsem si vědom toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědom následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
27. dubna 2020 David Lukeš
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá možností financování rozšíření podnikání vybraného subjektu. Součástí práce je teoretická definice podnikatelského plánu a jeho tvorby. Dále je práce orientována na teoretické možnosti financování rozšíření podnikání, kde je popsána problematika úvěrování. Cílem práce je vytvořit takový podnikatelský záměr, který popisuje, o jaké konkrétní rozšíření se bude v podniku jednat, jaké celkové náklady a výnosy rozšíření přinese a jakou zvolit optimální cestu financování rozšíření podnikání, v závislosti na finančních možnostech subjektu.
Klíčová slova
podnikatelský plán, úvěrování, bankovní úvěr, zdroje financování podniku, úroková sazba
Annotation
This bachelor thesis deals with the possibility of financing the expansion of a selected subject. Part of the thesis is a theoretical definition of a business plan and his creation.
Furthermore, the work is focused on the theoretical possibilities of financing the expansion of business, which describes the issue of lending. The aim of this thesis is to create the business plan, which describes specifications of expansion in the company, describes the total costs and revenues and shows how to choose the optimal way of financing the expansion of business, depending on the financial options of the company.
Key Words
financing, lending, business plan, sources of financing
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří byli nápomocni při tvorbě mé bakalářské práce. Zejména bych chtěl poděkovat vedoucí práce paní Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.
za cenné rady a odborné vedení. Dále bych rád poděkoval paní Bc. Lence Lukešové za poskytnutí cenných rad pro vypracování praktické části bakalářské práce.
Obsah
Seznam zkratek ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázků ... 11
Úvod ... 12
1 Podnikatelský plán ... 14
1.1 Účel podnikatelského plánu... 14
1.2 Struktura podnikatelského plánu ... 16
1.2.1 Titulní strana ... 16
1.2.2 Představení podniku ... 17
1.2.3 SWOT analýza ... 17
1.2.4 Předmět podnikatelského záměru ... 19
2 Možnosti financování rozšíření podnikání... 21
2.1 Úvěrování ... 21
2.1.1 Bankovní úvěr ... 22
2.1.2 Úroková sazba... 23
3 Podnikatelský plán – praxe ... 26
3.1 Titulní strana ... 26
3.2 Představení podniku ... 27
3.3 SWOT analýza ... 30
3.4 Předmět podnikatelského záměru ... 32
3.4.1 Náklady na rozšíření autodílny ... 34
3.4.2 Výnosy z rozšíření autodílny ... 35
3.5 Financování rozšíření podnikání ... 41
3.5.1 Nabídky financování rozšíření podnikání ... 41
Závěr ... 44
Seznam použité literatury ... 46
Seznam příloh ... 48
Seznam zkratek
ČNB Česká národní banka DPH Daň z přidané hodnoty
EBIT Earnings before interest and taxes, zisk před zdaněním a úroky
EBITDA Earnings before interest, taxes, depreciation and amortization, zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace
Kč Koruna česká
Km Kilometr
Nh Normohodina
RPSN Roční procentní sazba nákladů TUL Technická univerzita v Liberci
Seznam tabulek
Tabulka 1: Zdroje financování rozvoje podnikání ... 21
Tabulka 2: SWOT Analýza ... 32
Tabulka 3: Náklady na stavební práce ... 35
Tabulka 4: Náklady na vybavení autodílny ... 35
Tabulka 5: Základní úkony ... 37
Tabulka 6: Výnosy za rok 2019 ... 38
Tabulka 7: Potenciální výnos nového automechanika za rok 2021 ... 39
Tabulka 8: Vybrané položky výkazu zisku a ztrát ... 39
Tabulka 9: Porovnání nabídek ... 43
Seznam obrázků
Obrázek 1: SWOT analýza ... 18
Obrázek 2: Investiční trojúhelník ... 20
Obrázek 3: Logo společnosti ... 26
Obrázek 4: Filozofie společnosti ... 27
Obrázek 5: Areál ... 28
Obrázek 6: Přístavba ... 33
Úvod
Každý podnikatel má na začátku svého podnikání určité představy o tom, jakým směrem se bude jeho podnikání ubírat, a jakých cílů hodlá dosáhnout. Aby podnikatel svých vysněných cílů dosáhl, je zapotřebí si určit svou vizi a poslání. Je-li podnikatel úspěšný a jeho podnikání se daří, tak se dřív nebo později dostane do fáze, kdy je zapotřebí současné podnikání rozšířit. Ať už je to zaměstnáním dalšího zaměstnance, přechod do větších prostor či rozšíření prostor stávajících. Takové rozšíření musí podnikatel důkladně zvážit, jelikož je to určitá investice, která s sebou nese určitou míru rizika.
Bohužel z historie známe mnoho případů neuvážené investice do vlastního podnikání, která vedla až ke krachu společnosti, jejíž budování trvalo několik let.
Jedním z nástrojů, které si může každý podnik nebo podnikatel sestrojit je podnikatelský plán, který znázorňuje přehledný a především reálný odraz skutečného stavu podnikání.
Další výhodou tvorby podnikatelského záměru je, že může být dále použit, jako dokument pro případně investory, jestliže podnikatel nemá dostatek vlastních finančních prostředků pro realizaci rozšíření podnikání. To je přesně případ této bakalářské práce, kde vybraný subjekt z oblasti autorizovaného servisu a prodeje vozidel žádá o úvěr bankovní instituci.
Podnik v tomto případě použije podnikatelský plán, jak pro zhodnocení současné situace, tak jako jeden z podkladů pro bankovní instituci. Proto je v bakalářské práci nejprve teoreticky představen pojem podnikatelský plán, na který navazuje SWOT analýza. SWOT analýza slouží v bakalářské práci jako další nástroj, který ukazuje současný stav společnosti, konkrétně její interní a externí prostředí. Této analýze by měly předcházet samostatné analýzy vnitřního i vnějšího prostředí, nicméně s ohledem na rozsah bakalářské práce a znalosti prostředí podniku, byla využita pouze SWOT analýza. Dále jsou teoreticky rozebrány možnosti financování rozšíření podnikání se zaměřením na úvěrování.
Hlavním cílem praktické části bakalářské práce je realizace zjednodušeného podnikatelského plánu, na základě kterého se majitelé podniku rozhodnou pro realizaci investice do rozšíření podnikání, či nikoliv. Dále je v praktické části do detailu rozepsáno a graficky znázorněno, do čeho by přesně majitelé podniku investovali a jaká by byla celková hodnota potenciální investice. Následně je rozebrán potenciální zisk, který by mohl podnik inkasovat, kdyby investici uskutečnil. Výše zmíněné výsledky jsou založeny
především na deduktivním usuzování, které vychází z interních dokumentů podniku.
Na závěr je vypracováno jediné možné financování investice, které porovnává dvě konkurenční nabídky. Na základě induktivní metody práce je vybráno nejvýhodnější financování pro podnik. Vedlejším cílem bakalářské práce je přiblížení pracovní náplně zaměstnanců v autorizovaném autoservisu čtenářům.
1 Podnikatelský plán
Podnikatelský plán je nedílnou součástí každého úspěšného a prosperujícího podnikání.
Jedná se o písemný dokument, který zkoumá všechny podstatné interní i externí faktory, které souvisí s podnikatelským záměrem daného subjektu. Podnikatelský plán má za úkol odhalit, zda jsou podnikatelské cíle reálné a dosažitelné. Jestli prokáže, že je podnikatelský záměr reálný a dosažitelný, tak dále poslouží jako plán, jak krok po kroku postupovat, aby daný subjekt dosáhl svých vytyčených cílů. (Srpová, 2011)
Sestavením podnikatelského plánu dojde k ucelení představ o budoucím záměru firmy.
Většina podnikatelů nosí své vize a nápady pouze v hlavě, nemá potřebu je sepisovat písemně, popřípadě někoho se svými vizemi seznamovat. Tento postoj se však změní v okamžiku, kdy je potřeba danou vizi realizovat. (Koráb, 2007)
1.1 Účel podnikatelského plánu
Jak bylo naznačeno výše, podnikatelský plán slouží, jak k interním účelům, tak externím.
V rámci firmy slouží především jako plánovací nástroj, který udává směr, kam se chce daný subjekt dostat. Podnikatelský plán se využívá zejména při začátku podnikání, anebo v případě, že firmu čeká velké rozhodnutí, které bude mít dlouhodobý dopad na její chod. Takovým rozhodnutím se rozumí například velká investice do modernizace, akvizice, zrušení nebo odprodej nevýdělečných provozů, rozdělení firmy atd.
(Veber, 2013)
Některé firmy dávají svým zaměstnancům stručný obsah podnikatelského plánu k dispozici, aby věděli, kam firma směřuje a jaké jsou její cíle. Docílí tak většího semknutí mezi podnikem a zaměstnanci. (Veber, 2013)
Podle Vebera (2013) jsou přínosy z podnikatelského plánu pro management podniku následující:
získání klíčových informací z provedených analýz, které usnadní orientaci v různých odvětvích vnějšího okolí například: orientace v legislativě, v daňových zákonech apod.,
jasné vytyčení cíle firmy, kterého se bude snažit dosáhnout i se zahrnutím možných rizik,
odhad budoucích hodnot cash flow,
předchůdná opatření týkajících se možných slabin a rizik při cestě za vytyčeným cílem,
ukazovat současným zaměstnancům směr, kterým se firma bude ubírat a zároveň tvořit podnikovou kulturu.
Dalším důvodem pro sestavení podnikatelského plánu je potřeba oslovit externí subjekty.
Jinými slovy, na základě firmou vypracovaného plánu, analyzují externí subjekty schopnost realizace podnikatelského záměru. Je zapotřebí, aby firma dokázala, že disponuje produktem či službou, která bude v budoucnu platnou na trhu a bude generovat zisk. Za vnější subjekty jsou považováni především investoři a banky.
(Veber, 2013)
Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může do jisté míry ovlivnit, zda se investoři rozhodnou daný projekt podpořit, či nikoliv. A jestliže se tedy banka nebo investor rozhodnou podpořit daný projekt, tak kvalita zpracování podnikatelského plánu ovlivní i výši finanční podpory. (Veber, 2013)
Podnikatel přistupuje k externímu účelu zpracování pouze tehdy, když není schopen sám zajistit potřebnou výši kapitálu k uskutečnění svého podnikatelského záměru. V takovém případě je nucen, požádat o takzvanou „finanční injekci“ od externího subjektu, která je bohužel vždy spjata s určitým úrokem nebo provizí ze zisku. (Veber, 2013)
1.2 Struktura podnikatelského plánu
Je zapotřebí zmínit, že žádný podnikatelský plán nemá pevně danou strukturu. Struktura i obsah jsou vždy různé v závislosti na požadavcích třetích stran. Je-li podnikatelský plán tvořen pro banku za účelem získat úvěr. Bude banka vyžadovat především informace týkající se finanční stránky podniku. Naopak tvorba plánu pro investory vyžaduje spíše soustředění se na produkt, který daný subjekt nabízí. Investory zajímají především uplatnění produktu na trhu, jeho vlastnosti a návratnost prostředků, které by eventuálně investovaly. Struktura podnikatelského plánu se také bude lišit v závislosti na tom, zda se jedná o malou začínající společnost nebo již stálou nadnárodní společnost.
(Evans, 2011)
Odborná literatura uvádí nepřeberné množství možností, jak vytvořit podnikatelský plán.
Pro tvorbu této bakalářské práce byl zvolen přístup podle autorky Srpové (2011), který je upraven do následující podoby:
1) titulní strana,
2) představení podniku, 3) SWOT analýza,
4) předmět podnikatelského záměru.
1.2.1 Titulní strana
Označována také jako titulní list slouží k uvedení základních informací o firmě. Uvádí se zde tedy obchodní název a logo firmy, název podnikatelského plánu, jméno autora plánu, majitel firmy apod. Srpová (2011, s. 15) doporučuje vložit na titulní stranu následující prohlášení: „Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována, kopírována nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožována nebo ukládána v tištěné či elektronické podobě bez písemného souhlasu autora.“
1.2.2 Představení podniku
Tato kapitola má za úkol, co nejvíce podnik přiblížit potenciálnímu investorovi. Popisuje, o jaký druh společnosti se jedná, na které adrese sídlí a představí rozhodující předměty činnosti. Dále by zde měli být zmíněny hlavní přednosti podniku, jako například konkurenční výhoda, různá ocenění apod. V neposlední řadě by se tvůrce podnikatelského plánu měl snažit představit podnik zcela do detailu tak, aby i úplný laik pochopil, jak podnik funguje. (Srpová, 2011)
1.2.3 SWOT analýza
SWOT představuje zkratku anglických slov strengths, weaknesses, opportunities a threats.
To v překladu znamená silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. SWOT analýza se tedy používá k vyhodnocování všech zmíněných stránek, a to jak externího, tak interního obchodního prostředí. Do interní část SWOT analýzy se řadí silné a slabé stránky a do externí části, příležitosti a hrozby. Dále se analýza dělí na faktory, které mají pozitivní vliv na podnikatelské prostředí, těmi jsou silné stránky a příležitosti. Ovšem, je zde i opačná strana, která představuje faktory, které mají negativní dopad na podnikatelské prostředí. Do těchto faktorů se řadí slabé stránky a hrozby. Pro přehledné vysvětlení dané problematiky je do bakalářské práce vložen obrázek 1, který celou problematiku vystihuje v grafické a přehledné podobě. (Proquest, 2019)
Mezi silné stránky, takzvané interní pozitivní schopnosti organizace spadá například schopnost tvorby a zacházení s finančními zdroji, dobrá pověst na trhu nebo motivovaní zaměstnanci. Mezi slabé stránky nebo-li vnitřní negativní aspekty organizace, které snižují šance na úspěch. Řadí teorie například zastaralé vybavení a systémy, nekvalifikované zaměstnance nebo chabé informace o řízení. Dále SWOT analýza představuje příležitosti.
Příležitosti jsou vnější faktory, které představují příležitosti k úspěchu. Jakou jsou například společenské změny, které zvyšují poptávku po službách organizace, vývoj technologií pro poskytování nových kanálů pro poskytování služeb nebo dosud nenaplněné
konkurentů. Dále technologický rozvoj, který by mohl umožnit vstup nových konkurentů na trh, nebo hospodářské potíže vedoucí ke snížení poptávky na trhu. (Proquest, 2019)
Obrázek 1: SWOT analýza Zdroj: (Cevelová, 2020)
SWOT analýza se používá k shrnutí a objevení klíčových problémů organizace a jejího podnikatelského prostředí. Jakmile je analýza vytvořena, používá se jako prostředek k vyhodnocení obchodní situace organizace a k identifikaci potenciálních strategií pro budoucnost. Dle Proquestu (2019) SWOT analýza z pravidla nabízí následující možnosti:
identifikace nových obchodních vylepšení nalezených v části příležitosti,
identifikace obchodních problémů, které mohou vyvstávat z hrozeb,
určuje oblasti síly (v čem podnik vyniká, z čeho může těžit),
určuje oblasti slabosti, které by naopak mohli podnik oslabit,
na základě SWOT analýzy může podnik vypracovat a vyhodnotit strategické možnosti pro dosažení vytyčených cílů.
1.2.4 Předmět podnikatelského záměru
Popisuje podnikatelský záměr podniku. Je za potřebí, zde přesně vypsat, co vede majitele podniku k realizaci podnikatelského záměru a jaký dopad bude mít realizace podnikatelského záměru na podnik. Podnikatel, by zde měl znázornit přehled všech nákladů, které jsou s realizací spojeny. Dále přiblíží přehled výnosů, které by mu realizace podnikatelského záměru mohla přinést. Tato kapitola je jednou z nejdůležitějších v celém podnikatelském plánu, jelikož potenciální investor (v tomto případě banka), požaduje všechny podklady v přehledném a hlavně číselném přehledu. Potenciálního investora zajímají především číselné údaje, protože na základě nich si nejlépe spočítá, zda a za jakých okolností poskytne potřebnou finanční investici. Proto by se měl podnikatel snažit převést na číselné hodnoty, i takové věci, které se na první pohled nemusí zdát číselně vyjádřitelné. Dále je zapotřebí, aby se tvůrce podnikatelského plánu snažil poskytnout investorovi opravdu všechny dostupné údaje, kterými disponuje.
(Srpová, 2011)
Pojem investice popisuje odborná literatura různě, avšak obecně se dá popsat, jako jakákoliv činnost, při které investor poskytne přesně stanovené množství peněz dnes, za očekávaný, avšak nezaručený přísun finančních prostředků kdykoliv v budoucnosti.
S tím, že investor předpokládá, že hodnota budoucího přísunu finančních prostředků bude vyšší než současná hodnota jeho poskytovaných finančních prostředků. Investory z pravidla nejvíce zajímá, jak moc citelně zasáhne investice výsledek hospodaření (zisk, likviditu a rentabilitu). Dále hodnotí rozhodující finanční faktory, jako jsou náklady a výnosy, respektive celé cash flow. Investiční rozhodování v neposlední řadě ovlivňuje objem a druh produkovaných výkonů podniku. Jelikož se každá investice stává kapitálovým výdajem, je u ní zkoumána schopnost návratnosti vložených finančních prostředků. Investice je považována za vhodnou, jestliže rozdíl příjmů a výdajů je větší a zároveň, zda tento rozdíl pokryje amortizaci a přiměřené zúročení vloženého kapitálu.
Jestliže se tedy podnik rozhodne investovat, tak by jeho cílem mělo být, především zajištění výnosnosti investice. Dále musí brát zřetel na to, že s realizací investice se sníží
možném riziku a při nejvyšší možné likviditě. Realita je ovšem jiná, jelikož nelze maximalizovat výnos při podstoupení minimálního rizika a maximální likvidity.
Pro získání maximálního výnosu je investor nucen akceptovat vyšší riziko a likviditu snížit na nejnižší možnou hodnotu. Tuto problematiku znázorňuje investorský trojúhelník na obrázku 2. Investorský trojúhelník zobrazuje situaci, kdy je nezbytné se pro naplnění jednoho vrcholu vzdát naplnění ostatních vrcholů trojúhelníku. Podnik je tedy nucen zvolit takovou investici, která splňuje optimální kombinaci výnosnosti, rizika a likvidity. Jestliže by investor chtěl dosáhnout naplnění plné výše jednoho ze tří kritérií, znamenalo by to vzdání se naplnění zbývajících dvou. Pří realizace skutečné investice musí podnik zvážit, jaká je pro něj maximální přípustná hranice rizika a zároveň si stanoví hranici dostatečné likvidity. Na základě těchto dvou parametrů obdrží určitou výnosnost. Je poté na investorovi, zda je pro něj taková výnosnost dostačující. Kdyby se dostal do stavu, že mu výnosnost nevyhovuje, tak by musel upravit předchozí dva parametry. To znamená, že by musel investovat s větším rizikem, anebo ještě snížit investice do dlouhodobějších finančních instrumentů. (Máče, 2012)
Obrázek 2: Investiční trojúhelník Zdroj: (Máče, 2012)
.
2 Možnosti financování rozšíření podnikání
Na možnosti financování rozšíření podnikání se dá nahlížet z několika úhlů pohledu.
Ovšem základní dělení, které udává literatura je na vlastní a cizí zdroje. Toto dělení je založené na právním postavení poskytovatele kapitálu. Dále je shodné s účetním vykazováním dostupných zdrojů financování v rozvaze. (Režňáková, 2012) Tabulka 1 zobrazuje všechny možné zdroje financování podniku. Nicméně pro účely bakalářské práce bude do detailu teoreticky popsána pouze kapitola úvěrování, jelikož úvěrování tvoří hlavní podstatu praktické části bakalářské práce.
Tabulka 1: Zdroje financování rozvoje podnikání
Zdroje financování rozvoje podnikání Vlastní zdroje Cizí zdroje Nerozdělený zisk Úvěrování Rezervní fond Emise akcií
Odpisy Emise dluhopisů
Prodej majetku Business angeles
Faktoring
Forfaiting
Leasing
Zdroj: Vlastní zpracování podle (Veber, 2013)
2.1 Úvěrování
Úvěrování patří mezi jednu z nejčastějších možností financování cizím kapitálem. Přináší podnikateli řadu pozitiv, ale zároveň i negativ. Jestliže se majitel podniku rozhodne pro úvěrování, tak tím sice zvýší rentabilitu podnikání, nicméně také zvýší riziko zadluženosti a celkově sníží finanční stabilitu podniku. Proto je nezbytné, aby si podnikatel před realizováním úvěru důkladně propočítal, zda je vůbec schopný úvěr splácet tak, aby neohrozil existenci svého podniku. Úvěrování se dále dělí podle zprostředkovatele, a to na bankovní úvěry a obchodní úvěry. Obchodní úvěry vznikají mezi dodavatelem
nebo službu. Problematika bankovních úvěrů bude popsána v následující kapitole.
(Veber, 2013)
2.1.1 Bankovní úvěr
Jak již z názvu vyplívá, tento úvěr poskytuje bankovní instituce. Obvykle banky dělí úvěry podle délky jejich trvání. A to na krátkodobé (doba splatnosti do 1 roku), střednědobé (doba splatnosti maximálně do 5 let) a dlouhodobé (doba splatnosti nad 5 let).
(Veber, 2013)
Podle Vebera (2013), dlužník s bankou sepíše smlouvu o úvěru, ve které je uvedeno, jakou částku si od banky půjčuje. Dále smlouva udává datum splatnosti z anglického maturity day, frekvence splátek a výše úrokové míry. Bankovní instituce tedy vydělá na výše zmíněné úrokové sazbě (zkráceně úroku) a ostatních výdajích, které jsou se získáním úvěru spjaty. Ostatní výdaje jsou především bankovní poplatky. Klienta tedy především zajímá, jak velká bude úroková sazba a celkové výdaje za sjednání a vedení úvěru. Souhrnně se celkové výdaje za sjednání a vedení úvěru označují RPSN. RPSN je zkratka pro roční procentní sazbu nákladů. Celková cena za bankovní úvěr je ovlivňována bonitou klienta a dobou splatnosti úvěru. Obecně u doby splatnosti úvěru platí, že čím kratší je doba splatnosti, tím je nižší úroková sazba, a tím pádem je úvěr levnější. Je to dáno tím, že banka u krátkodobého úvěru nepodstupuje takové riziko, že dlužník závazek nesplatí, jako u dlouhodobého úvěru. Banka si většinou ještě dlužníka snaží pojistit tak, že pro realizaci úvěru musí převést veškerou nebo podstatnou část platebního styku na účty bankovní instituce, od které si chce úvěr sjednat. Banka má poté zaručen další zdroj příjmů v případě nesplácení závazku a navíc je schopna kontrolovat výkonnost firmy.
V případě, že podnik, respektive se jeho majitelé snaží o poskytnutí úvěru od bankovní instituce, bude nutné doložit požadované dokumenty. Mezi takové dokumenty se řadí rozvaha, výkaz zisku a ztrát, podnikatelský záměr a popřípadě další materiály, které banka po žadatelích vyžaduje. Je zapotřebí, aby majitelé firmy vypracovali žádost o úvěr, na základně které banka vyhodnotí, zda úvěr poskytne či nikoliv. Banka především zkoumá finanční zdraví podniku. Mohlo by se zdát, že analytici z bankovní instituce budou zkoumat především výsledek hospodaření podniku. Opak je pravdou. Analytiky
ve skutečnosti zajímá především údaj EBIT. EBIT je zkratka anglického Earnings Before Interest and Taxes a vyjadřuje celkový zisk před zdaněním a úroky. Druhým ukazatelem, podle kterého analytici vyhodnocují financovatelnost úvěru je EBITDA. EBITDA je opět anglická zkratka: Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization.
Vyjadřuje zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace neboli provozní cash flow společnosti. Následujícím stěžejním bodem pro bankovní analytiky je, čím může žadatel o úvěr ručit. Obecně platí, že u krátkodobých úvěrů stačí ručit oběžným majetkem, a to pohledávkami. U střednědobých a dlouhodobých úvěrů banka zpravidla požaduje ručení dlouhodobým hmotným majetkem, především budovami. Nebo je možnost ručit podepsáním směnky. Střednědobé a dlouhodobé úvěry jsou také specifické v tom, že banka většinou požaduje do zástavy to, na co je úvěr určen. Jedná-li se o rozšíření budovy, tak bude majitel ručit bance rozšiřovanou budovou. Úplně stejná podmínka může platit i při pořizování nového stroje do podniku. Nicméně v těchto případech se z 90 % také ručí budovou, jelikož ručení movitými věcmi je zbytečně finančně a časově nákladné.
(Kantnerová, 2016)
2.1.2 Úroková sazba
Jak je již naznačeno v předchozí kapitole, jestliže subjekt nemá dostatečný kapitál na realizaci svých podnikatelských záměrů, tak má možnost si určitý kapitál od jiného subjektu půjčit. V případě, že podnikatelský subjekt obdrží určitý obnos peněz od jiného subjektu, tak dojde k realizaci takzvaného úvěru (půjčky). Úvěr se dále dělí na dvě části.
První část tvoří jistina. Ta představuje zapůjčenou výši finančních prostředků, která se musí do určené sjednané lhůty navrátit, a to navíc s druhou částí úvěru, kterou tvoří úroková sazba. Úroková sazba představuje určitou peněžitou odměnu pro věřitele, jelikož věřitel zapůjčil svoje vlastní finanční prostředky, a tím se vystavil i určitému riziku.
Z pravidla se úroková míra vyjadřuje v procentech a na roční bázi, zkratka p. a.
z latinského per annun. (Kantnerová, 2016)
Dle Poloučka (2013), existují tři typy úrokových sazeb. Úrokové sazby vyhlašované
jsou nabízeny bankovními institucemi jsou fixní (z anglického fix) nebo pohyblivé (z anglického float). Fixní nebo-li pevná úroková sazba znamená, že po celou dobu splácení úvěru, se úroková sazba nemění. Pro pochopení dané problematiky je uveden následující příklad. Podnikatelský subjekt uzavře smlouvu s bankovní institucí o úroku s dobou splatnosti tří let a úrokovou sazbou 4 %. V tom případě bude mít podnikatelský subjekt jistotu, že po celou dobu splatnosti úvěru (3 roky), bude úroková sazba stejná a to 4 %. Oproti fixní úrokové sazbě je úroková sazba pohyblivá. U pohyblivé úrokové sazby se úroková sazba může měnit. Z pravidla se pohyblivá úroková sazba skládá z marže banky za poskytnutý úvěr a pohyblivé složky. Pohyblivá složka se mění v pravidelných časových intervalech a výše sazby podléhá vybrané tržní úrokové sazbě. V České republice je vybraná tržní úroková sazba z pravidla určovaná podle takzvané sazby mezibankovního trhu PRIBOR. PRIBOR je zkratka pro Prague Interbank Offered Rate, která označuje hodnotu sazby, při které si na Českém trhu půjčují banky navzájem. Podle ČNB (2020) byl průměrný PRIBOR 2,25 % za rok 2019. Kdyby se rozhodl podnikatelský subjekt o půjčku s pohyblivou úrokovou sazbou, tak by si banka určila svoji marži, například 2 % a k tomu by ještě přičetla aktuální hodnotu PRIBOR 2,25 %, takže by podnikatelský subjekt obdržel nabídku s celkovou úrokovou sazbou 4,25 %, která se ovšem může v budoucnu měnit.
Obě zmíněné varianty úrokové sazby přináší, jak pro bankovní instituci, tak pro klienta určité výhody i nevýhody. Výhodnost fixní, či pohyblivé úrokové sazby také ovlivňuje aktuální situace na trhu. Záleží, zda jsou úrokové míry na trhu stabilní nebo jestli rostou nebo naopak klesají. Určitá výhoda, jak pro banku, tak pro klienta nastává při volbě fixní úrokové sazby, protože obě strany jsou schopné dopředu dopočítat, jaká bude výše úrokových plateb a obě strany již nemusí zvažovat možnost, že by se úroková sazba měnila. Ovšem jestliže dojde k výrazné změně ekonomické situace na trhu, která ovlivní výši úrokových sazeb, tak předem sjednaná fixní úroková sazba zamezí, aby mohla banka nebo klient elasticky zareagovat na případnou změnu na trhu. Tuto nevýhodu je schopna pohyblivá úroková sazba eliminovat, protože pružně reaguje na ekonomické změny na trhu. Nicméně při aplikaci pohyblivé úrokové míry není schopen klient, ani banka dopředu určit, jaké budou celkové úrokové platby. Z toho vyplívá, že volba fixních úrokových sazeb představuje větší jistotu, jak pro banku, tak pro klienta a volba pohyblivých úrokových sazeb přináší pro obě strany větší riziko. V současné chvíli nabízí
banky na bankovním trhu v České republice úvěry, jak s fixní, tak pohyblivou úrokovou sazbou. (Polouček 2013)
3 Podnikatelský plán – praxe
V následující kapitole mé bakalářské práce se zaměřím na firmu AUTO PAVLŮ Pa Pa, s.r.o. (dále jen Auto Pavlů), která působí na trhu již několik let.
Cílem této části bude vypracovat takový podnikatelský plán, který ukáže optimální cestu, jak podnik rozšířit.
3.1 Titulní strana
Níže je vytvořena titulní strana pro podnikatelský záměr pro podnik Auto Pavlů.
Obrázek 3: Logo společnosti Zdroj: (Kia a), 2019)
Obchodní název společnosti: AUTO PAVLŮ Pa Pa, s.r.o.
Sídlo: U Sila 1440, Liberec 30, 463 11
Majitel: Vlastimil Pavlů
Webové stránky: https://www.kia.com/cz/dealer/autopavlu/
Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tajemství. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována, kopírována nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožována nebo ukládána v tištěné či elektronické podobě bez písemného souhlasu autora.
3.2 Představení podniku
Jak vyplívá z názvu AUTO PAVLŮ Pa Pa, s.r.o. jedná se o společnost s ručeným omezením. Je to jediný autorizovaný prodejce vozů Kia v Libereckém kraji, což představuje obrovskou konkurenční výhodu. Zároveň je to jeden z aspektů, proč působí na trhu již 16 let. Mezi rozhodující předměty činnosti Auto Pavlů patří:
velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a jejich příslušenství, opravy silničních vozidel, klempířství a oprava karoserií a v neposlední řadě pronájem a půjčování věcí movitých. Z toho vyplývá, že daný podnik nabízí autorizovaný servis automobilů Kia.
Prodej nových, předváděcích i ojetých vozidel. Dále nabízí, jak záruční, tak pozáruční servis, prodej náhradních dílů a v neposlední řadě služby autopůjčovny.
Jelikož je Auto Pavlů renomovaný prodejce vozů Kia, spadá tedy pod křídla společnosti KIA Motors Czech, která spravuje a dohlíží na všechny autorizované prodejce v České republice. Z toho vyplývá, že Auto Pavlů následuje předem nastavenou firemní filozofii, viz obrázek 4.
Je zapotřebí zmínit, že pro Auto Pavlů je firemní filozofie velmi důležitá a klade na ni velký důraz. Podnik se jako takový, vyznačuje především vysokou kvalitou poskytovaných služeb, společně s individuálním přístupem ke každému zákazníkovi. Tento fakt potvrzují, jak spokojení zákazníci, kteří v případě potřeby využívají nabízených služeb, tak i zisk ocenění Nejlepší servis Kia roku 2017, které obdrželi majitelé na prestižní události KIA DEALER AWARDS 2017.
Zajímavost, která se pojí s touto firmou je, že již od vzniku (rok 2004) se jedná o firmu rodinou. Tím pádem není žádné překvapení, že osoby podílející se na základním kapitálu účetní jednotky jsou následující: Vlastimil Pavlů, Veronika Pavlů a Vlasta Pavlů. Základní kapitál podniku je 200.000,- Kč. Podíl pana Vlastimila Pavlů je 100.000,- Kč, tudíž 50 % ze základního kapitálu společnosti. Zbylých 50 % základního kapitálu připadá tedy Veronice a Vlastě Pavlů. Obě vlastní stejný podíl tedy 25 % ze základního kapitálu, nebo-li 50.000,- Kč.
AUTO PAVLŮ Pa Pa, s.r.o. sídlí na adrese U Sila 1440, Liberec 30. Zde má firma pro své podnikání k dispozici areál o celkové rozloze 3.412 m2. Na obrázku 5 je celý pozemek vykreslen přímo z katastru nemovitostí, nese označení 1884/1. Pro lepší přehlednost je celý pozemek ohraničen tlustou černou čárou.
Obrázek 5: Areál Zdroj: (Katastr, 2020)
Z výkresu z katastru nemovitostí je zřejmé, že větší část z celkové rozlohy, konkrétně 2766m2, je volná plocha bez jakékoliv zástavby. Tuto volnou plochu využívá firma převážně jako odstavné parkoviště. Buď pro nové automobily, které jsou k prodeji, anebo pro odstavení vozů porouchaných, které čekají na opravu. Dále se zde nachází automobily, které čekají na pravidelný servis a vozidla služební. Nepatrnou část nezastavěné plochy ještě zabírají opotřebené pneumatiky a vyměněné náhradní díly z bouraných aut. Na obrázku 5 je také zobrazena zastavěná plocha. Ta představuje budovu firmy, nese označení 1884/7 a je pro lepší přehlednost vyznačena růžovou barvou.
Budova se rozkládá na celkové ploše 646m2. Budova je rozdělena na tři části:
sklad s náhradními díly, dílnu pro opravu vozidel a prodejní plochu. Z celkové rozlohy budovy zabírá sklad s náhradními díly 80m2. Jelikož sklad nedisponuje velkými rozměry, jsou zde uloženy pouze náhradní díly, které se používají na denní bázi např.: olejový filtr, brzdové destičky apod. Dále jsou zde uloženy pneumatiky zákazníků, kteří si je zde za poplatek mohou nechat skladovat.
Dílna pro opravu vozidel se rozkládá na ploše 266m2. Auto Pavlů zaměstnává v tuto chvílí celkem tři automechaniky. Každý z nich má na dílně svojí vlastní pracovní plochu, což obnáší jeden elektrický dvousloupcový zvedák, pracovní desku se svěrákem, vysokotlaký univerzální kompresor, montážní dílenský vozík s nářadím, vzduchové nářadí, přístroj na výměnu brzdové kapaliny, závěsnou stěnu s boxy a držáky na nářadí a pojízdnou olejovou jímku s odsávačkou. Dále dílna disponuje jedním čtyřsloupcovým zvedákem pro seřízení geometrie, zouvačkou a vyvažovačkou pneumatik, vybavením pro diagnostiku a servis autoklimatizace. Tyto nástroje již nemá každý automechanik jen pro sebe, ale jsou společné pro všechny. Automechanici, zde tedy mají řádné vybavení k vykonávání všech úkonů, které jsou s autorizovaným servisem spjaty. Mezi takové úkony se řadí: garanční prohlídka vozu, servisní prohlídka, klempířství a oprava karoserií.
Při garanční prohlídce vozu automechanici zkontrolují klíčové komponenty vozu nezbytné pro bezpečnost a výkon automobilu. V případě, že narazí na jakoukoliv závadu, tak dochází k okamžité opravě. Automechanici na dílně se prezentují opravdu kvalitně
Zbylých 300m2 z budovy připadá pro prodejní plochu. Na prodejně Auto Pavlů je vystaveno pět až šest automobilů, záleží na aktuální nabídce. Zbytek vozů, které jsou k dispozici, se nachází před budovou nebo na odstaveném parkovišti za budovou. Kdyby si klient nevybral žádné vozidlo z aktuální nabídky, je zde možnost objednání automobilu přesně na míru podle zákazníkových potřeb. Prodejní plocha se dělí na dvě základní části:
prodej nových vozidel a příjem automobilů na servis/opravy. Firma zaměstnává dva prodejce vozidel. Ti mají za úkol především prezentaci a prodej vystavených vozidel. Dále zajišťují služby autopůjčovny. Jsou k dispozici, jak potenciálním zákazníkům, tak zákazníkům stávajícím. Kromě aktivního hledání obchodních příležitostí prodejci také sjednávají s klienty doplňkové služby jako je povinné a havarijní pojištění. Dále firma zaměstnává dva přijímací techniky. Ti jednají pouze se stávajícími zákazníky. Jejich práce spočívá v přijímání vozidel na pravidelný servis, plánování oprav bouraných vozidel a komunikaci s pojišťovnami. Přijímací technik nejprve s klientem domluví datum přistavení vozidla. Vozidlo převezme a zhodnotí, za jak dlouho bude opět vozidlo majiteli k dispozici. Vyhodnocení doby oprav vždy přijímací technik konzultuje s automechaniky, protože ti mají nevětší přehled o současné situaci ve vozovém parku a určují si sami pořadí oprav, aby došlo k co největší efektivitě práce. Jakmile je vozidlo opraveno/servisováno, kontaktuje přijímací technik klienta a předává mu vozidlo umyté.
3.3 SWOT analýza
V této kapitole bude sestavena SWOT analýza, jako další prostředek, na základě kterého se mohou majitelé podniku Auto Pavlů rozhodnout, zda investovat do rozšíření stávajícího podnikání či nikoliv. Analýza dále poslouží jako prostý nástroj pro vyhodnocení současného stavu, jak interního, tak externího prostředí. Kompletní analýza je vyhotovena v tabulce 2.
Mezi silné stránky podniku bezpochyby patří jeho dominance v Libereckém kraji. Jak již bylo zmíněno v představení podniku, tak firma Auto Pavlů je jediný autorizovaný prodejce vozů Kia v Libereckém kraji. Podnik svým způsobem tvoří monopol v oblasti autorizovaných služeb pro vozy Kia v Libereckém kraji, nicméně záštita pod tak velkou organizací, jako je Kia Motors Czech, nedovoluje podniku například nastavení přemrštěných cen, jak by bylo u klasického monopolu zvykem. S touto silnou stránkou
se ovšem pojí jedna slabá stránka, a to ta, že majitelé podniku v určitých chvílích spoléhají na to, že jsou jediní, kdo v Libereckém kraji nabízí služby autorizovaného podniku vozů Kia. Určitě není moudré rozhodnutí, tak moc spoléhat na jednu silnou stránku, protože už jen z geografického hlediska, se řadí Liberecký kraj na předposlední místo mezi všemi kraji v České republice podle rozlohy. Navíc pro řadu zákazníků není problém dopravit vozidlo do hlavního města Prahy, kde jsou desítky autorizovaných servisů Kia.
Mezi další silné stránky podniku zcela jistě patří kvalita nabízených služeb. Majitelé firmy apelují na všechny zaměstnance, aby drželi vysoký standard nabízených služeb, jak při prodeji, tak při opravě vozidel. Není divu, že si majitelé tímto vedením podniku vybudovali dobrou pověst a jméno na trhu. Zákazníci se z pravidla vracejí a opětovně využívají služby podniku. I díky tomu, působí podnik na trhu již 16 let.
Mezi slabé stránky podniku patří především příliš vysoká kapacitní vytíženost zaměstnanců autodílny. Tato slabá stránka, jde ruku v ruce s další slabou stránkou podniku, a to s občasným zdlouhavým vyřízením objednávky. V určitých obdobích, především v přípravách na zimní nebo letní sezónu, jsou automechanici doslova „zasypáni“
objednávkami. Přetížení zaměstnanců autodílny v některých případech vede k tomu, že nestačí plnit své povinnosti vůči zaměstnavateli včas, a tím pádem ani podnik není schopen vyřizovat objednávky vůči zákazníkům včas. V nejhorších případech dochází i k nepřijímání určitých zakázek a podnik tím přichází o potenciální zisk. Dále ve firmě dochází k občasné špatné komunikaci mezi přijímacím technikem a automechanikem, což způsobuje neefektivní plánování práce. Nejčastěji dochází k tomu, že přijímací technik špatně odhadne náročnost dané zakázky a tím dostane automechanika do časového skluzu.
Velkou příležitostí pro podnik Auto Pavlů je rozšířit svojí současnou autodílnu. Podnik by vytvořil novou pracovní pozici pro nového automechanika, s kterým by bylo možné vyhotovovat všechny objednávky od zákazníků. I v těch nejvytíženějších obdobích by podnik stíhal vyřizovat objednávky v daných termínech a především by nemusel odmítat žádné zákazníky. Pokud by nedošlo v podniku, ani na trhu k žádné radikální změně, tak se nabízí příležitost dvojnásobné expanze. K takové expanzi by již stávající
z Libereckého kraje by se mezi Auto Pavlů a nově vzniklý podnik rozmělnili. Podnik by přišel o část současných zákazníků, a tím o zisk. Pro podnik by také nastala nová situace, na kterou není zvyklý, a to konkurenční boje o zákazníky. Mezi další hrozbu pro podnik patří ostatní neautorizované autoservisy, které ovšem nenabízejí takové možnosti jako Auto Pavlů, například možnost garančních servisů a podobně, nicméně bývají z pravidla levnější.
Tabulka 2: SWOT Analýza
SWOT analýza AUTO PAVLŮ Pa Pa, s.r.o.
Interní
Pozitivní Negativní
Silné stránky Slabé stránky
Strengths Weaknesses
Jediný autorizovaný prodejce Kia v Libereckém
kraji Občasné zdlouhavé vyřízení objednávek
Dlouhodobě působí na trhu Příliš vysoká kapacitní vytíženost Kvalita nabízených služeb Občasné neefektivní plánování práce
Dobré jméno Spoléhání se na jedinečnost v Libereckém
kraji
externí
Příležitosti Hrozby
Opportunities Theeats
Rozšíření autodílny Možnost vzniku nového autorizovaného
Dřívější vyřízení všech objednávek prodejce Kia v Libereckém kraji
Koupě většího pozemku Stávající neautorizovaná konkurence
Zdroj: Vlastní zpracování dle osobních rozhovorů1
3.4 Předmět podnikatelského záměru
Firma AUTO PAVLŮ Pa Pa, s.r.o. se rozhodla realizovat rozšíření podnikání. Ke stávající budově bude provádět přístavbu, aby rozšířila své prostory, viz obrázek 6. Přístavba je pro přehlednost vyznačena zelenou barvou. Tyto prostory budou sloužit především pro potřeby autodílny. Nepatrně se také zvětší plocha skladu s náhradními díly.
1 SWOT analýza byla vytvořena na základě výsledků osobních rozhovorů se zaměstnanci, kteří si nepřáli býti citováni. Proto, zde chybí citace osobních rozhovorů.
Přístavba rozšíří současnou zastavěnou plochu o 120m2. Budova bude mít tedy celkovou rozlohu 766m2. Sklad s náhradními díly si polepší o 15m2, to znamená celkovou rozlohu 95m2. Mohlo by se zdát, že zástavbou přijde Auto Pavlů o část volné plochy, která je využívána pro odstavení vozidel. Opak je pravdou. Plocha, která kvůli přístavbě nebude k dispozici, je nyní zcela nevyužitá, takže rozšíření budovy nebude mít žádný negativní vliv na velikost parkovací plochy.
Obrázek 6: Přístavba
Zdroj: (Katastr, 2020)
Majitelé firmy se pro rozšíření podnikání rozhodli proto, aby dokázali uspokojit stále narůstající množství zákazníků. Aktuální situace vyžaduje přijmutí dalšího automechanika.
Nastávají totiž chvíle, kdy je podnik 100% kapacitně vytížen. V důsledku takového vytížení, nejsou zaměstnanci schopni uspokojit potřeby klientů ve sjednané době, což ve výjimečných případech vede až k nutnosti odmítat zakázky týkající se neautorizovaného servisu. Firma tím pádem dává prostor pro vyniknutí konkurenci, přichází o zákazníky a potenciální zisk. Nový automechanik by ve stávající autodílně
propojení současné budovy s přístavbou. Stavební firma tedy probourá stávající zeď budovy, aby došlo ke kýženému rozšíření. Jelikož se počítá v autodílně s jedním automechanikem navíc. Přistaví firma do přístavby druhé elektricky ovládané rolovací vrata, aby vznikly dva vjezdy/výjezdy z autodílny, protože majitelé počítají s větším provozem na dílně. Tím se odstraní možnost blokování jediného vjezdu/výjezdu z dílny a bude zajištěn hladký průběh práci i za zvýšeného provozu automobilů. Stavební firma vybuduje v přístavbě novou větší šatnu pro všechny zaměstnance a také druhou sanitární místnost. Sanitární místnost bude vybavena toaletou, sprchou a umyvadlem.
Dále je nezbytné vylít podlahu v nové přístavbě tak, aby byla ve stejné výšce, jako podlaha v budově původní. Tím dojde k vytvoření jedné celistvé podlahy. Podlaha se vylévá speciálním betonem, který má oproti obyčejnému betonu lepší vlastnosti. Především je mechanicky odolnější a vydrží větší hmotnostní zátěž, což je pro autodílnu nutností.
Dalším krokem v procesu propojení budov je bezesporu nutnost přívodu inženýrských sítí do přístavby. Tento krok není nějak zvlášť složitý, protože v současné budově jsou již moderní inženýrské sítě vybudovány, takže se k těmto sítím stačí akorát připojit.
Jelikož se jedná o automechanickou dílnu, nebude stačit připojit pouze inženýrské sítě.
Automechanik potřebuje ke své práci stlačený vzduch z kompresoru, tím pádem se musí prodloužit a napojit vedení stlačeného vzduchu.
3.4.1 Náklady na rozšíření autodílny
Aby se vedení podniku mohlo kvalifikovaně rozhodnout, zda rozšíření podnikání realizovat, je zapotřebí nejprve spočítat celkové náklady. Celkové náklady tvoří náklady na stavební práce stavební firmy a náklady za nákup potřebného vybavení autodílny. Dále firma musí počítat se zvýšenými fixními náklady. Jelikož Auto Pavlů bude zaměstnávat o jednoho automechanika navíc, bude novému zaměstnanci vyplácet odpovídající mzdu, čímž dojde ke zvýšení mzdových nákladů. Navíc se zvětší prostor, který bude potřeba vytápět a osvětlit. Tudíž se zvýší i náklady na provoz podnikání.
Celkem se náklady za stavební práce, které jsou popsané v předešlé kapitole, vyšplhají na 3 071 039 Kč viz tabulka 3. V tabulce jsou rozepsány všechny úkony, které bude stavební firma provádět. Do vypsaných úkonů je již započítána sazba za montáž.
Tabulka 3: Náklady na stavební práce
Druh Práce Cena včetně DPH
Dostavba přístavby včetně bourání 2 798 900 Kč Druhá elektricky ovládaná rolovací vrata 52 533 Kč
Vybavení sanitární místnosti 12 722 Kč
Vylití podlahy speciálním betonem 93 880 Kč
Přívod inženýrských sítí 74 005 Kč
Přívod stlačeného vzduchu 38 999 Kč
Celkové náklady za stavební práce 3 071 039 Kč
Zdroj: vlastní zpracování dle (Auto Pavlů a), 2020)
Náklady na vybavení autodílny činí 209 315 Kč. V tabulce 4 je sepsáno kompletní vybavení, které potřebuje automechanik pro vykonávání servisních úkonů, které jsou s autorizovaným servisem spjaty.
Tabulka 4: Náklady na vybavení autodílny
Druh vybavení Cena včetně DPH
Elektrický dvousloupcový zvedák 81 150 Kč
Pracovní stůl se svěrákem 23 048 Kč
Montážní dílenský vozík s nářadím 11 490 Kč
Závěsnou stěnu s boxy 812 Kč
Vzduchové nářadí 19 479 Kč
LED osvětlení 5 274 Kč
Aku šroubovák 2 590 Kč
Přístroj na výměnu brzdové kapaliny 10 107 Kč
Přezouvačka pneumatik 25 114 Kč
Vyvažovačka pneumatik 21 795 Kč
Pojízdná olejová jímka s odsávačkou 8 456 Kč
Celkové náklady na vybavení 209 315 Kč
Zdroj: vlastní zpracování dle (Auto Pavlů b), 2020)
Ze součtu celkových nákladů za stavební práce a nákladů na vybavení autodílny je zřejmé, že celkové náklady na přístavu činí 3 280 354 Kč.
3.4.2 Výnosy z rozšíření autodílny
pravidelně, ale nárazově musí čelit úkonům, které provádí třeba jen třikrát za rok. Takové úkony často bývají, jak finančně, tak časově velice náročné. Jedná se například o výměnu kompletně celé automatické převodovky. To znamená, že nelze úplně přesně vyčíslit, o kolik nový automechanik přispěje ke zvýšení zisku podniku.
Auto Pavlů disponuje databází, ve které jsou zaznamenány veškeré úkony provedené automechaniky. Jelikož automechanik může provést až stovky různých úkonů za rok, je zapotřebí zobecnit tyto úkony pro potřeby bakalářské práce. Analýza, která určí přibližnou přínosnou hodnotu nového automechanika podniku, rozděluje automechanikovy úkony do třech základních kategorií: malý servisní úkon, střední servisní úkon a velký servisní úkon viz tabulka 5. Každá ze základních kategorií je tvořena třemi nejčastěji prováděnými úkony v podobné časové a finanční náročnosti. Tyto tři úkony jsou aritmeticky zprůměrovány. Výsledkem aritmetického průměru je celkový strávený čas a celková cena za daný úkon.
Tři nejčastěji prováděné úkony, které se řadí do kategorie malého servisního úkonu, jsou následující:
předprodejní servis vozidla – automechanik připravuje nové auto k převzetí zákazníkovi. Provádí odstranění všech ochranných prvků proti poškrábání (například fólii z klik dveří). Popřípadě montuje na auto doplňkovou výbavu, kterou si zákazník připlatil,
malý olejový servis – automechanik vymění motorový olej a olejový filtr. Dále zkontroluje díly běžného opotřebení. Jakmile narazí na přílišné opotřebení, tak díl vymění,
přezutí a vyvážení pneumatik – automechanik vymění stávající typ pneumatik za typ určený pro následující období. Pneumatiky ještě před nasazením na vozidlo vyváží.
Tři nejčastěji prováděné úkony, které se řadí do kategorie středního servisního úkonu, jsou následující:
pravidelná servisní prohlídka – na pravidelnou servisní prohlídku je zákazník povinen se dostavit, jestliže uběhla doba dvou let od poslední prohlídky, anebo najel se svým vozidlem 30 000 Km a více. Automechanik provede celkovou kontrolu vozu, což obnáší: kontrolu tloušťky brzdového obložení, vzorku a tlaku pneumatik, korozi podvozku, brzdového a palivového vedení, karoserii, zasklení vozu, osvětlení, doplnění všech provozních kapalin a výměnu všech filtrů (olejový, pilový, palivový). Kompletní servisní kontrolní list je přiložen v přílohách,
výměna brzdových destiček a kotoučů,
seřízení geometrie vozu.
Tři nejčastěji prováděné úkony, které se řadí do kategorie velkého servisního úkonu, jsou následující:
montáž tažného zařízení a jeho elektronická instalace,
generální oprava motoru,
výměna gufera (těsnění) vstupní hřídele převodní skříně,
Tabulka 5: Základní úkony
Typ úkonu Strávený čas Cena včetně DPH
Malý servisní úkon 1 Nh 2 500 Kč
Střední servisní úkon 3 Nh 7 500 Kč
Velký servisní úkon 8,5 Nh 21 250 Kč
Zdroj: vlastní zpracování dle (Auto Pavlů a), 2019)
Každý servisní úkon má přiřazený průměrný čas, který má automechanik na jeho vykonání viz tabulka 5. Hodnoty jsou uvedeny v normohodinách. To znamená, že automechanikova vymezená doba pro vyhotovení malého servisního úkonu je 1 Nh a tu mu zaměstnavatel proplatí. Když automechanik vykoná malý servisní úkon za 45 minut, zaměstnavatel
den nemusí rovnat. Ve firmě Auto Pavlů je práce proplácena v normohodinách proto, aby motivovali své zaměstnance práci provádět promptně. Zároveň, je však práce nastavena na takové normohodiny, aby automechanici nemuseli spěchat, a mohli tak svou práci odvádět kvalitně. Dále jsou zde uvedeny průměrné ceny za jednotlivé úkony včetně DPH.
Z podnikové databáze je zřejmé, kolik úkonů je schopný jeden automechanik za jeden pracovní rok provést. Data o provedených úkonech jsou z roku 2019. Rok 2019 má podle fondu pracovní doby celkem 251 pracovních dnů. Při stanovené pracovní době 7,5 hodiny denně se v roce 2019 odpracovalo 1882,5 hodin. To pro podnik znamená, že jeden automechanik za rok 2019 odpracoval 1882,5 Nh. Pro lepší orientaci a účely práce je tato hodnota zaokrouhlena na celá čísla nahoru, tedy 1883 Nh. Tabulka 6 dále zobrazuje celkový počet servisních úkonů za rok 2019. Průměrně jeden automechanik vykoná 488 malých servisních úkonů, 329 středních servisních úkonů a 48 velkých servisních úkonů. Z daných údajů lze tedy vyčíslit, jaký celkový výnos přinese průměrně jeden automechanik za jeden pracovní rok. Za rok 2019 přinesl podniku jeden automechanik 4 707 500 Kč.
Tabulka 6: Výnosy za rok 2019
Počet za rok 2019 Počet Nh za rok 2019 Cena včetně DPH
Malý servisní úkon 488 488 1 220 000 Kč
Střední servisní úkon 329 987 2 467 500 Kč
Velký servisní úkon 48 408 1 020 000 Kč
Celkem 871 1883 4 707 500 Kč
Zdroj: vlastní zpracování dle (Auto Pavlů b), 2019)
Plánované rozšíření budovy podniku by mělo být hotové do konce roku 2020. Auto Pavlů tedy počítá s přijmutím dalšího automechanika od 1. 1. 2021. Rok 2021 má podle fondu pracovní doby celkem 252 pracovních dnů. Pracovní doba se v podniku měnit nebude, takže stanovená pracovní doba zůstává na hodnotě 7,5 hodiny. To znamená, že rok 2021 nabídne k dispozici 1890 pracovních hodin (pro podnik Auto Pavlů 1890 Nh). Analýza na rok 2021 počítá s výsledky z roku 2019. Jestliže se situace nezmění, tak by měl nový automechanik přinést podniku přibližně 4 725 000 Kč viz tabulka 7.
Tabulka 7: Potenciální výnos nového automechanika za rok 2021
Počet Nh Celkový výnos
Rok 2019 1883 4 707 500 Kč
Rok 2021 1890 4 725 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Je zapotřebí počítat s tím, že s přijetím nového automechanika, nedojde pouze ke kýženému zvýšení výnosů a rychlejší obsluze zákazníků, ale zvýší se také určité náklady. Pro přesný náhled do dané problematiky, byla vytvořena tabulka 8.
Ta představuje výběr všech položek z výkazu zisku a ztrát, kterých se přijmutí nového pracovníka dotkne. Čísla uvedená v zúženém výkazu zisku a ztrát, jsou uvedena v celých tisících Kč, jak je u takového dokumentu zvykem.
První položka výkony, tvoří součet tržeb z prodeje výrobků a služeb a změny stavu zásob vlastní činnosti. Tržby z prodeje výrobků a služeb vyjadřují, o kolik se s novým automechanikem zvýší výnosy, které jsou vypočítány a popsány výše.
Tabulka 8: Vybrané položky výkazu zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát
Rok 2019 (tis. Kč)
Odhad pro rok 2021 (tis. Kč)
VÝKONY 21 364 26 110
Tržby z prodeje výrobků a služeb 21 343 26 089
VÝKONOVÁ SPOTŘEBA 17 625 21 150
Spotřeba materiálu a energie 11 690 14 028
Služby 5 935 7 122
OSOBNÍ NÁKLADY 7 374 8 044
Mzdové náklady 5 299 5 781
Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní
náklady 2 075 2 264
Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 3 990 4 067
Nákladové úroky a podobné náklady 293 366
EBITDA 4 365 4 918
EBIT 433 907
Výsledek hospodaření za účetní období 141 595
Zdroj: Vlastní zpracování dle (Auto Pavlů c), 2019)
zaměstnanec bude spotřebovávat materiál, jako například motorový olej a při vykonávání svých zaměstnaneckých povinností nesporně zvýší spotřebu energií. Druhý faktor představuje zvětšení pracovní plochy autodílny, kterou teď bude muset Auto Pavlů osvětlovat a vytápět. Se zvětšenou pracovní plochou je spojena i další položka ze seznamu, a to úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Hodnota položky úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je nepatrně větší, protože obsahuje mimo jiné odpisy dlouhodobého majetku. Zařazením investice do majetku došlo ke zvýšení pořizovací ceny budovy při zachování původní doby životnosti, a proto dojde ke zvýšení odpisů.
Další položkou z vybraného výkazu zisku a ztrát jsou osobní náklady. Osobní náklady tvoří součet mzdových nákladů a nákladů na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady. Obě tyto položky se opět zvýší. Jelikož bude podnik zaměstnávat o jednoho zaměstnance navíc, bude zaměstnanci vyplácet určitou mzdu. Sjednáním pracovněprávního vztahu vzniká podniku povinnost nejen vyplácet mzdu, ale je také ze zákona povinen za zaměstnance odvádět sociální a zdravotní pojištění.
Poslední dva údaje z tabulky 8 jsou nákladové úroky a podobné náklady a výsledek hospodaření za účetní období. Je nutné tyto dva faktory popsat společně, neboť jsou jeden na druhém závislé. Výsledek hospodaření za účetní období ukazuje podniku, jaký zisk nebo ztrátu investice přinese. Jelikož výsledek hospodaření za účetní období vychází kladný, jedná se tedy o zisk a investice stojí za zvážení. Rozdíl mezi ziskem za rok 2019 a předpokládaným koncem roku 2021 je 454 000 Kč. Tato částka představuje potenciální zisk, který bude podnik inkasovat, jestliže se rozhodne investici realizovat. Případný zisk nebude předmětem zdanění, protože si budou majitelé Auto Pavlů uplatňovat daňovou ztrátu z předchozích let. Pro majitele podniku je daná výnosnost akceptovatelná, protože doba návratnosti je nižší než 10 let. Přibližně by se majitelům měla investice vrátit za 8 let. Majitelé podniku se tedy rozhodli investici realizovat. Budou ji investovat z cizích zdrojů, konkrétně formou úvěru od banky. Proto se ve výkazu zisku a ztrát zvýšila položka nákladových úroků.
3.5 Financování rozšíření podnikání
Majitelé podniku Auto Pavlů mají možnost rozšíření jejich podnikání financovat třemi způsoby. Z rozvahy (Auto Pavlů e), 2019) je zřejmé, že by mohli financovat rozšíření stávajícího podnikání z vlastních zdrojů, nerozdělený zisk minulých let mají kumulovaný ve výši pokrývající zamýšlenou investici. Tuto možnost ovšem majitelé zavrhli, jelikož si chtějí ponechat možnost investice do majetku v případě technologických změn, které by vyžadovaly bezodkladné pořízení nové technologie tak, aby byli schopni poskytovat služby v souladu s technologickým pokrokem. Pokud by tak neučinili, mohli by přijít o konkurenční výhodu, popřípadě stávající zákazníky. V nejhorším případě, by taková investice mohla ohrozit i existenci podniku, jelikož by podnik nebyl dostatečně rentabilní.
Druhá možnost financování rozšíření podnikání je přizvání dalšího investora. Ovšem ani pro tuto možnost se majitelé firmy nerozhodli. Učinili tak, neboť nechtějí, aby potenciální investor získal část podílu ve firmě. V praxi by to pro majitele znamenalo, že by se nový investor stal spoluvlastníkem podniku. Tím pádem, by nový investor nabyl práv, která jsou dána legislativně. Nešlo by tedy jen o to, že by měl určitý podíl ze zisku, ale měl by právo podílet se na řízení společnosti, zpravidla formou hlasovacího práva na valné hromadě.
Majitelé podniku Auto Pavlů se na základě aktuálních dostupných možností, rozhodli zvolit financování v podobě úvěru od bankovní instituce, aby zajistili rozšíření aktuálního podniku.
3.5.1 Nabídky financování rozšíření podnikání
Společnost oslovila svoji stávající banku, kterou je Česká spořitelna. Dále oslovili konkurenční bankovní instituci, a to Komerční banku, aby obdrželi i konkurenční nabídku, kterou budou schopni porovnat. Obě bankovní instituce předložily své návrhy úvěrování,
