Oponentní posudek bakalářské práce

(1)

Oponentní posudek bakalářské práce

Autor/ka BP: Aleš Křovina

Název práce: Problémy rozlišování minulého a předpřítomného času prostého pro české studenty anglického jazyka

Oponent/ka: PaedDr. Zuzana Šaffková, CSc., M.A.

Hodnotící kritéria

Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje

A. Obsahová

V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.

Práce splňuje cíle zadání.

Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.

Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.

Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.

V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.

V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.

B. Formální

Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.

Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.

Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.

C. Přínos práce ⃰

Slovní hodnocení práce:

Teoretická část práce se zabývá osvětlením formy, funkcí a užití předpřítomného času prostého a minulého času prostého. Rozhodnutí autora bakalářské práce uvést své vlastní definice jednotlivých funkcí obou časů mělo za výsledek ne příliš přesné a neobratné definice. Také uvedené příklady (české překlady jistě nebyly nutné), nebylo potřebné dále složitě vysvětlovat. Např. pro vyjádření změny, autor uvádí: „It used to be that way, but now it

´s different.“ (s. 16). Kapitola 1.5 a 2.3 slibují různé pohledy lingvistů na funkce předpřítom- ného a minulého času, avšak předkládají pouze dva, resp. tři, bez jakékoliv komparace či

⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce.Strana 1 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.

(2)

závěru. Na s. 25 je dále uvedeno, že čeština má pouze tři časy a navíc „vid“. Při studiu odborné literatury vztahující se k tématu bakalářské práce jistě A. Křovina pracoval s po- jmem „verbal aspect“. Třetí kapitola se zabývá srovnáním tří běžně užívaných učebnic an- gličtiny (Motivate, Project a Headway), avšak stanovení potřebných kritérií pro komparaci chybí. Popis, na které straně učebnice se prezentace slovesných časů objevuje a co je obsahem předchozí lekce, není pro přehled různých přístupů ke zpracování vybrané gramatiky v učebnicích důležitý. Teprve v následném shrnutí autor stručně uvádí, jakým způsobem byly časy v učebnicích prezentovány (induktivní a deduktivní), co bylo obsahem prezentace a zda následovaly aktivity zaměřené na procvičení (zda se jednalo o doplňovací, přiřazovací,

„true/false“ cvičení není specifikováno). Bylo by užitečné tento přehled lépe strukturovat (např. do tabulky) a uvést konkrétní příklady. Z kapitoly nazvané „Survey research“ nebylo možné okamžitě určit záměr autora. Nejprve zde definuje pojem „survey“ jako způsob dota- zování (s. 38), avšak teprve v dalších částech je zřejmé, že zvolenou metodou výzkumu byl test. V popisu vybraných škol A. Křovina uvádí, že tyto školy byly vybrány záměrně, avšak tento záměr dále vysvětlen není. 85 žáků ze základních škol a 82 studentů středních škol je dostatečný počet respondentů pro stanovení závěrů, avšak vzhledem k specifickému za- měření jednotlivých tříd, nesourodým úrovním žáků i studentů a různé předchozí jazykové přípravě není možné vyvodit jednoznačný úsudek, jak sám autor poznamenává. Autor si je těchto záležitostí vědom a získané pozitivní či negativní výsledky testu k nim vztahuje a správně upozorňuje na rozdíl mezi znalostí pravidel a schopností žáků správně je použít.

Závěrečné vyhodnocení nepřineslo žádné překvapivé výsledky. Fakt, že rozdíl mezi předpří- tomným časem a minulým časem je pro české žáky a studenty náročnou záležitostí je všeobecně známý, a v odborné literatuře popsaný. Bylo by zajímavé zaměřit se např. na konkrétní typy problémů (rozpoznání časů, užití časů v kontextu, překlad do češtiny, atd.) anebo kvantifikovat tento problém (jaké procento žáků obecně), atd. Je možné souhlasit s tvrzením autora bakalářské práce, že nezáleží, jakou učebnici učitelé používají, ale jak k výuce této gramatiky přistupují a jakým způsobem žáky motivují. Po formální stránce je třeba upozornit na zásadní chyby v citacích (jméno autora se po ukončení přímé citace neopakuje, odkaz na zdroj je součástí citace, přímá citace se nepíše kurzívou, atd.). Jedná se o záležitosti, které jsou pro studenty k dispozici na stránkách KAJ a FP TUL a které by si autor bakalářské práce měl ověřit. V práci se také objevují jazykové chyby a některé věty jsou nesrozumitelné (např. „despite the author emphasizing“ – s. 43, „the author himself had issues with“ … - s. 55). Předložená práce splňuje své zadání a předepsané náležitosti, i když v některých částech spolehlivě a v jiných téměř na hranici. Po celkovém zvážení do- poručuji práci k obhajobě s tím, že bude na autorovi práce, aby se vypořádal s výhradami uvedenými v posudku a správně odpověděl na uvedené otázky a přesvědčil, že splňuje před- poklady k získání titulu bakalář.

Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO

Práci doporučuji k obhajobě: ANO

Návrh klasifikačního stupně: dobře

Náměty pro obhajobu:

1. Pro studium lingvistických předmětů na KAJ jsou předepsány odborné učebnice gramatiky (např. Quirk, R. and S. Greenbaum, Dušková L., Huddleston, R.) a lze tedy předpok- ládat, že je autor s těmito zdroji obeznámen. Proč byly vybrány jiné zdroje (R. Aitken, B.

Aarts, M. Parrot a R. Finnie)?

(3)

2. Z jakého důvodu byl vybrán test z webové stránky „Perfect English Grammar“? Proč některé věty byly vynechány?

3. Je všeobecně známé, že hlavní příčinou problému rozlišení obou časů je to, v češtině obdobu tohoto času nemáme. Jak autor uvádí v kapitole 4, učitelé často tvrdí, že se tomuto problému věnují a náležitě oba časy procvičují. Co může být ještě dalším důvodem k tomu, že žáci nejsou schopni tyto časy správně použít?

Datum: 09.08.2019 Podpis: