Rád bych poděkoval RNDr. Františkovi Murgašovi, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování mé bakalářské práce na téma:
Postavení okresu Náchod v kvalitě života v Královéhradeckém kraji. Dále bych rád poděkoval občanům okresu Náchod za vyplnění dotazníků.
Anotace
Cílem mé bakalářské práce je komplexní hodnocení kvality života na mezo úrovni konkrétně v okresu Náchod. Úvodní část bude zaměřená na všeobecnou charakteristiku okresu Náchod. Druhá část bude popisovat koncept kvality života. Třetí a čtvrtá část bude zaměřená na vlastní výzkum v okresu Náchod. Poslední kapitola bude pojednávat o srovnání výzkumu mezi objektivní[7] dimenzí a subjektivní[6] dimenzí kvality života.
Klíčová slova
Kvalita života, komplexní hodnocení, okres Náchod, Královéhradecký kraj
Annotation
My objektive in bachelor's thesis is ingrated Quality of Life on mezo class specifically district Náchod. Introductory part will be focused to general district of Náchod. Second part will be decribed the concept of quality of life. Third and fourth will focused to own research in district of Náchod. Last chapter will compare results from dimension of objective and dimension of subjective.
Keywords
Quality of life, comprehensive assessment, district of Náchod, Královéhradecký religion
6 Obsah
1 Úvod ... 10
1.1 Hypotézy ... 10
2 Sociografická charakteristika okresu Náchod ... 11
2.1 Poloha ... 11
2.2 Historie ... 12
2.3 Struktura obyvatel ... 13
2.3.1 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku ... 13
2.3.2 Struktura obyvatel podle výše dosaženého vzdělání ... 13
2.3.3 Struktura obyvatel podle rodinného stavu ... 14
2.3.4 Struktura obyvatel podle národnosti ... 14
3 Koncepty kvality života... 14
3.1 Co to je kvalita života ... 14
3.2 Historie kvality života ... 15
3.3 Definice ... 16
3.4 Dimenze domény a indikátory ... 17
3.5 Subjektivní dimenze kvality života ... 17
3.6 Prostorová dimenze kvality života ... 19
3.6.1 Endogenní faktory ... 19
3.6.2 Exogenní faktory ... 20
4 Výpočet indexu prostorové dimenze kvality života v Královéhradeckém kraji ... 21
4.1 Výpočty v části hodnocení: Kvality života pomocí nevážených indikátorů ... 21
4.2 Výpočty v části: Hodnocení Kvality života pomocí vážených indikátorů ... 23
5 Hodnocení Kvality života pomocí nevážených indikátorů ... 26
5.1 Kladné Indikátory ... 26
5.1.1 Přírůstek obyvatelů stěhováním ... 26
5.1.2 Přirozený přírůstek ... 29
5.1.3 Dopravní infrastruktura ... 30
5.1.4 Sňatečnost ... 31
5.2 Negativní indikátory ... 32
5.2.1 Nezaměstnanost ... 32
5.2.2 Rozvodovost ... 34
5.2.3 Kriminalita ... 35
5.2.4 Počet dopravních nehod ... 36
5.2.5 Interpretace výsledků nevážených indikátorů ... 37
6 Hodnocení Kvality života pomocí vážených indikátorů ... 39
7
6.1 Výsledky dotazníkového šetření jednotlivé skupiny ... 39
6.2 Kladné indikátory ... 41
6.2.1 přírůstek obyvatelů stěhováním ... 41
6.2.2 Přirozený přírůstek ... 42
6.2.3 Dopravní infrastruktura ... 42
6.2.4 Sňatečnost ... 43
6.3 Záporné indikátory ... 43
6.3.1 Nezaměstnanost ... 43
6.3.2 Rozvodovost ... 44
6.3.3 Kriminalita ... 44
6.3.4 Dopravní nehody ... 45
6.3.5 Interpretace výsledků vážených indikátorů ... 45
6.4 Porovnání výsledků mezi neváženými a váženými průměry. ... 46
7 Osobní dimenze kvality života ... 47
7.1 Metodika výzkumu ... 47
7.2 Vybrané výsledky ... 47
8 Analýza postavení okresu Náchod v Kvalitě života v Královéhradeckém kraji ... 57
9 Závěr ... 59
10 Zdroje ... 60
11 Přílohy ... 62
11.1 Příloha č. 1: Poster na hodnocení kvality života pomocí nevážených indikátorů ... 62
11.2 Příloha č. 2: Poster na hodnocení kvality života pomocí vážených indikátorů ... 63
11.3 Poster na hodnocení kvality života mapa rozdílů ... 64
11.4 Příloha č. Dotazník průzkumu subjektivní kvality života v okrese Náchod ... 65
8 Slovník pojmů
[1] Indikátor – ukazatel
[1] Indicator - pointer
[2]Migrace – Stěhováním je prostorové přemísťování osob přes administrativní hranice územní jednotky spojené se změnou bydliště. Synonymem výrazu "stěhování" je v praxi termín "migrace cit. Příručka demografické statistiky, stěhování.
[2]Migration - is the spatial movement of persons across borders administrative territorial units associated with the change of residence.
[3]Přirozený přírůstek - Přirozený přírůstek obyvatel je rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období a území.
[3]Natural increase - is the natural population growth rate is the difference in the number of live births and number of deaths for the same period the population and territory.
[4]HDP - je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky.(zdroj:ČSÚ2013)
[4]GDP - Gross Domestic Product
[5]Multidimenzionální - vícerozměrná, mnohorozměrná (http://slovnik-cizich- slov.abz.cz/ 2014)
[5]Multidimensional - multidimensional, multivariate
[6]Subjektivní - z osobního hlediska (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 2014)
[6] Subjective - from a personal perspective
[7]Objektivní - věcný, předmětný, shodující se skutečností (http://slovnik- cizich-slov.abz.cz/ 2014)
[7]Objective - factual, objective, consistent with the fact
[8]Dimenze - vlastnost udávající velikost, míru něčeho zejm. v prostoru, popř.
trvání něčeho v čase, rozměr, rozloha, rozsah (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
2014)
[8]Dimension - property indicating the size, rate of something especially in space, respectively. duration of something in time, dimension, size, scope
9
[9]Kognativní - k. psychologie, teorie zaměřená na zpracování informací, získávání obecných poznatků a procesů chápání (http://slovnik-cizich- slov.abz.cz/ 2014)
[9]Cognitive - theory focuses on information processing, acquisition of general knowledge and understanding of the processes
[10]Exogenní - zevní, z vnějších příčin (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 2014)
[10]Exogenní - zevní, z vnějších příčin
[10]Exogenous - topical, extrinsic
[11]Endogenní - vnitřní, mající vnitřní příčinu (http://slovnik-cizich- slov.abz.cz/ 2014)
[11] Endogenous - inside, having an internal cause
[12]Multikulturalismus - Multikulturalismus je myšlenkový a politický proud, který reaguje na situaci vzniklou soužitím několika kultur a který věří, že v jednom státě mohou žít pohromadě jednotlivci a skupiny rozdílné kultury, náboženského vyznání, rasy, s jinými hodnotami, vzájemně si rozumět a učit se od sebe. (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 2014)
[12]Multiculturalism - Multiculturalism is the intellectual and political current that reacts to situations arising coexistence of several cultures and who believes that one country can live together individuals and groups of different culture, religion, race, other values, understand each other and learn from each other
[13]Globalizace - propojení, propojování světa v jednu velkou společnost (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 2014)
[13] Globalization - links, connecting the world into one big company
[14]Postmodernismus - přístup ke světu a pojetí skutečnosti i poznání jako neredukovatelné plurality, a proto odmítající univerzální výklad (http://slovnik- cizich-slov.abz.cz/ 2014)
[14]Postmodernism - access to the world and conception of reality and knowledge as irreducible plurality, and therefore rejects universal interpretation
10
1 Úvod
Tato bakalářská práce na téma: Postavení okresu Náchod v kvalitě života v Královéhradeckém kraji si klade za úkol komplexní hodnocení kvality života.
Z dostupných zdrojů jsem se dozvěděl, že většina prací na hodnocení kvality života se věnuje pouze subjektivní[6] hodnocení kvality života, nebo naopak objektivní[7]
hodnocení kvality života. V této práci zaměřím na obě dimenze[8] a v závěrečné kapitole popíšu, jak si okres Náchod stojí v kvalitě života. Ačkoliv je kvalita života v geografii známá od 60. let 20. století v České Republice se této vědní disciplíně věnuje pouze málo lidí. V této práci se budu opírat převážně o literaturu autorů Evy Heřmanové: Koncepty, teorie a měření kvality života a Františka Murgaše: Prostorová dimenze[8] kvality života. Dále využiji cizojazyčné literatury.
Kvalita života je velice multidisciplinární pojem a proniká tak do hodně vědní oborů například: geografie, ekonomika, medicína atd. I proto nejspíš nikdy nezískáme přesnou definici kvality života. Prvopočátek zájmu o kvalitu života byl již v antickém Řecku.
Od konce 60. let se pak začíná objevovat jako předmět zkoumání. V dnešní době je pojem kvality života dobře známý a setkáváme se s ním denně. Velmi často se o kvalitě života mluví v souvislostech se zvyšováním kvality života což je ovšem špatně. Že je kvalita života velice populární, svědčí i fakt, že se o něm zmiňují politici, Evropská unie a nevládní organizace například WHO. O narůstajícím zájmu o kvalitu života svědčí fakt, že „ koncem června 2008 bylo možné najít na termín „quality of life“ na internetu 35,5 mil. odkazů a asi 72 000 odkazů na termín „kvalita života“. V listopadu 2012 to bylo 1070 milionů odkazů na „quality of life“ a 3,6 milionů na „kvalita života“.“(Murgaš 2012).
Vybral jsem si tuto práci, protože jsem se chtěl dozvědět více o tomto fenoménu kvality života. Také proto, že je tento vědní obor poměrně mladý nachází se zde ještě velké množství neprobádaného a mám možnost se tomuto tématu věnovat více v diplomové práci. Okres Náchod jsem si vybral, protože jsem se v něm narodil a žiju zde celý svůj život. Proto si myslím, že mám šanci ke komplexnímu hodnocení, už díky své zkušenosti s tímto okresem a lepšímu přístupu k regionálním zdrojům.
1.1 Hypotézy
Před začátkem práce jsem si stanovil několik hypotéz. Pro lepší orientaci jsou číslovány.
11
H1:V první hypotéze se zaměřím na rozdíly mezi váženými a neváženými indikátory. Při přidělení váhy indikátoru předpokládám velké rozdíly ve výsledcích oproti indikátorům nevážených.
H2: Druhou hypotézou je, že okres Náchod se v objektivní[7] dimenzi kvality života bude pohybovat někde uprostřed mezi okresy v hodnocení kvality života.
H3: Třetí hypotézou je, že průměrné hodnocení kvality života v subjektivní[6]
dimenzi občanů okresu Náchod na škále 0 – 10 bude průměrný výsledek větší než 7.
2 Sociografická charakteristika okresu Náchod 2.1 Poloha
Okres Náchod leží na severovýchodě Královéhradeckého kraje mezi Krkonošemi a Orlickými horami. S Polskem má státní hranici na severu a východě.
Na západní straně sousedí s okresem Trutnov a na jihu s okresem Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Jeho rozloha činí 852 km2 a v Královéhradeckém kraji se tak řadí jako nejmenší okres.
Většina okresu má podhorský charakter a většina povrchu tvoří pahorkatina. V Severní části se nachází Broumovská vrchovina, západní část spadá do Krkonošského podhůří a jihovýchodní část částečně zasahuje do Podorlické pahorkatiny. Nejvýše položený bod je Ruprechtický Špičák vysoký 880 metrů nad mořem. Nejnižší místo je pak poblíž Jaroměře (232 metrů nad mořem). Územím protéká řeka Metuje, která protéká celým okresem od severu k jihu, a u města Jaroměř se společně s řekou Úpou vlévají do řeky Labe. Na severu území se nachází řeka Stěnava, která teče do Polska a patří do povodí Odry. Významným vodním dílem je uměla nádrž Rozkoš o ploše přes 1000 hektarů.
Kromě střediska rekreace a vodních sportů přehrada slouží jako regulátor stavu vody na středním toku Labe.
Z přírodních krás je nejznámější oblast Teplicko-Adršpašské skály a přírodní rezervace Broumovské stěny, stolová hora Ostaš, Křížový vrch, nebo přírodní rezervace Babiččino údolí, které je neodmyslitelně spjato s Boženou Němcovou a jejím románem Babička.
12
2.2 Historie
Okres Náchod se nachází na česko-kladském pomezí. Od husitských dob se v Broumově vyskytuje klášter, který měl významný vliv na dění v Broumovském výběžku, převážně když se v klášteře usídlil Benediktýnský řád.
Město Náchod jako takové bylo vybudováno v 13. Století spojující Prahu s Kladskem a Polskem. Označení Náchod se poprvé vyskytuje v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se prochází. Díky dobré poloze byly městu dány výsady, které je téměř rovnaly s postavením královských měst.
Konec rozmachu dochází ve třicetileté válce, kdy změna majitele uvrhla okolí Náchoda k dočasnému útlumu. Rakousko - Uhersko si vědomo strategické polohy Náchoda a okolí započato v roce 1780 výstavba pevnosti Josefov. Ta byla v roce 1787 dostavěna a měla být opěrným bodem Rakouské armády. Ovšem Prusko – Rakouská válka probíhající v roce 1866, ukázala, že tento typ obrany je proti nepříteli neúčinný a tak pevnost nebyla nikdy vojensky prověřena. V této válce bylo v okrese Náchod svedeno několik bitev, které vždy Rakouská armáda prohrála. Byli to bitvy u Náchoda a České Skalice.
V devatenáctém století bylo okolí Náchoda provázeno velkými změnami díky nástupu průmyslu a budování železnice. Okolí Náchoda bylo také známo pod označením“ Manchester východu“, protože zde byl velmi rozvinutý textilní průmysl.
Tento trend probíhal do konce 30. let, kde se v okresu Náchod mohutně budovalo. Strategického postavení Náchoda si byla vědoma i tehdejší Československá vláda. Výstavba Československého opevnění je patrná dodnes. Jednalo se především o soustavu lehkého opevnění, kterému vévodila těžká pevnost Dobrošov. V době mobilizace byla avšak dokončená pouze z části a nikdy nesplnila účel svého vybudování. Během protektorátu v okresu Náchod bylo přítomno několik diverzních skupin. Nejznámější je osud rodiny Burdychových v Bohdašíně u Červeného Kostelce, kteří ukrývali členy skupiny Silver A. Kdy po smrti říšského zástupce Reyharda Heydricha byla tato skupina vypátrána a celá rodina zastřelena včetně parašutistů. Málo se víc, že obec Bohdašín figurovala na seznamu jako Lidice a Ležáky a měla být také vypálena. V roce 1945 došlo k masakru v pivovaře v Náchodě, kdy rozběsněný dav postřílel desítky zraněných Německých vojáků a příslušníky SS.
Po druhé světové válce na území okresu Náchod dochází již pouze k mohutné výstavbě panelové zástavby. Do roku 1989 je stále okres Náchod znám svojí textilní
13
výrobou. Po revoluci postupně upadá textilní průmysl a nyní je většina textilních fabrik zavřená.
2.3 Struktura obyvatel
2.3.1 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku
Podle Českého statistického úřadu bylo k 31. 12. 2012 v okrese Náchod 111 874 obyvatel. Z toho ženy 57 078 a muži 54 796. Podle jednotlivých věkových skupin, které Český statistický úřad udává, bylo ve věku 0 – 14 let celkem 16 939 obyvatel. Ve věku 15 – 64 let bylo v okrese Náchod 74 749 obyvatel a obyvatel nad 65 let bylo 20 186.
2.3.2 Struktura obyvatel podle výše dosaženého vzdělání
V okrese Náchod bylo podle ČSÚ ve sčítání lidu domů a bytů k datu 26. 3. 2011 evidováno 402 lidí bez vzdělání dále základní vzdělání včetně neukončeného 17 472 obyvatel. Nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno ve stupni Obrázek 1 zdroj: autor upravené podle ČSÚ
14
vzdělávání střední bez maturity včetně výučního vyučení s počtem 34 662. Úplné střední vzdělání s maturitou má 25 092 obyvatel, nástavbové studium 2617, vyšší odborné vzdělání 1059 a vysokoškolské 7668 obyvatel.
2.3.3 Struktura obyvatel podle rodinného stavu
Po sčítání obyvatel v roce 2011 bylo evidováno 42 039 svobodných občanů a 47 746 ženatých občanů. Dále 11 447 rozvedených obyvatel a 8135 obyvatel ovdověných.
2.3.4 Struktura obyvatel podle národnosti
Národnostní složení okresu Náchod ve Sčítání obyvatel v roce 2011 bylo následující. K české národnosti se přihlásilo 78 529, k moravské 123 a slezské 4 obyvatele. Ke slovenské národnosti se přihlásilo 1168 obyvatel, k německé 278 obyvatel a k polské 341 obyvatel. Celkově se přihlásilo k romské národnosti 78 obyvatel. K ukrajinské národnosti pak 371 a vietnamské národnosti 251 obyvatel.
Velké množství obyvatel okresu Náchod se však nepřihlásilo k žádné národnosti přesněji 27 398 obyvatel.
3 Koncepty kvality života 3.1 Co to je kvalita života
Kvalita života je vždy myšlená jako kvalita života lidí. Přičemž jejím jediným subjektem je člověk. „Obecně lze říci, že kvalita života je osobní, subjektivní[6]
prožívání života v objektivních[7], prostorově diferencovaných podmínkách.“(Murgaš 2012). Koncept kvality života nemá, jako jiné koncepty ustálený pojmový aparát.
Akademická sféra dospěla k závěru, že je tvořena dvěma hlavními dimenzemi[8].
První z nich je subjektivní[6] dimenze[8]. Tato dimenze[8] vyjadřuje hodnocení z vlastního hlediska prožívání života. K hodnocení kvality života se používá buď kvalitativní, kvantitativní, nebo kombinace obou. To že hodnocení kvalita života je velice subjektivní[6], je dáno jeho proměnlivostí v čase a prostoru. Ke změně může dojít ve velice krátkém čase. Ukažme si to na příkladu, kdy člověku dáme otázku, jak by ohodnotil svoji kvalitu života na škále 0 – 10. Tento člověk jde dnes z práce a vedoucí mu řekl, že dostane přidáno. Tento člověk řekne, že jeho momentální kvalita života je na čísle 9. Ale zeptejme se tohoto stejného člověka zítra, kdy zjistí, že jeho otci
15
diagnostikovali vážnou nemoc. Jistě svoji kvalitu života nebude znovu hodnotit stejnou známkou.
Druhou dimenzí je prostorová dimenze[8]. Tato dimenze[8] vyjadřuje hodnocení, v jakých vnějších prostorově různých podmínkách člověk žije. Dá se říci, že je objektivní[7] dimenze[8] vázaná na prostor a ten může mít různé úrovně, začínající sídlem a konče státem nebo uskupení států.
Často je možné vidět dávání kvalitě života vlastnosti, které nejsou možné. Jedním z nich jsou zvyšování kvality života nebo růst kvality života. Tyto informace využívající často politické strany ve svých volebních programech a heslech jsou nesmysly. Kvalitu života nelze zvyšovat nebo zmenšovat. Kvalita života jde pouze zlepšit nebo zhoršit. Při snaze zlepšit kvalitu života zvyšováním hodnot u pozitivních indikátorů není výsledek automaticky zaručen. Důvodem proč tomu tak je, že kvalita životem není prostým součtem indikátorů, ale je složitým víceúrovňovým komplexem indikátorů s vnitřní příčinnou souvislostí.
Kvalitě života se dá věnovat podle několika aspektů. Například věkový aspekt, ve kterém se zkoumá kvalita populace podle věku (kvalita života seniorů, dětí apod.) Další může být hledisko podle prostoru. Zde se zkoumá kvalita života v prostorových jednotkách například, v obcích, městech nebo státech. Jednou z možností může být také zkoumání pouze jednoho indikátoru.
3.2 Historie kvality života
Od začátku lidských dějin je zájem o zlepšování kvality života. První zmínky o věnovaní se problému kvality života, bylo v antice. Ovšem název kvalita života, byste v antické Řecku hledali marně. Zároveň však byly v antickém Řecku byly formulovány oba klíčové pojmy, vztahující se ke kvalitě života, především její osobní dimenze[8]: eudaimonie překlad( eu – dobré, daiomonía – vědomí) a její protiklad, hédonie (Bauer et al.2006; Waterman et al.2010). Blaženost byla chápaná jako celkové naplnění lidského života, vzhledem k cíli. První práce věnující se na toto téma je považována Aristotelova Etika Nikamachova, který žil 384 – 322 před Kristem.
Dalším antický autor věnující se této oblasti byl Lucius Annaeus Senaca žijící v letech 4 před Kristem až do 65 po Kristu s prací De via beata. Nakonec stojí za zmínku práce později svatořečeného Augustína žijícího v letech 354 – 430 po Kristu, který napsal beata vita.
16
Jako vědecký termín se kvalita života objevuje až ve 20. století, avšak názory na to kdy, a kdo to byl konkrétně se různí. První průniky v souvislosti s kvalitou života byla v ekonomických pracích až později americký psycholog Thordike jeden z nejcitovanějších psychologů 20. století zavedl v roce 1935 kvalitu života do psychologie (Heřmanová2012). K velkému rozmachu dochází v 60. letech v USA.
Právě v těchto letech zavedli Američtí prezidenti John Fitzgerald Kennedy a Lydon B. Johnson termín kvality života. Respektive v programech „The Great Society (skvělá společnost) a The Beautiful America (Krásná Amerika)“ (Replay 2003). V roce 1966 vydal Bauer knihu o sociálních indikátorech, která mapovala dopady výzkumu vesmíru na kvalitu života ve Spojených státech amerických.
V 70. letech se v USA uskutečnil první celostátní výzkum kvality života s cílem identifikovat subjektivní[6] indikátory. Ty pak byly dále provázány na objektivní[7]
indikátory například: kriminalita znečištění ovzduší atd.
Velkou zásluha na to, že se objevil v Evropě pojem „kvalita života“ má německý kancléř Willy Brandt ve funkci v letech 1969 až 1974. Ten zakotvil zlepšování kvality života do programu své sociálnědemokratické strany. Následně pronikl tento pojem i do sociologie. Od 90. let minulého století zažívá výzkum kvality života veliký rozmach.
3.3 Definice
Univerzální definice kvality života neexistuje. Je to proto, že si lidé pod pojmem kvalita života představují každý trochu něco jiného. Různí autoři věnující se kvalitě života mají tak svoje teorie k ukotvení tohoto pojmu trochu rozdílné. Podle mého názoru dobré definování kvality života uvedl pan Timorecký, ten určil kvalitu života jako výsledek vzájemného působení sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních podmínek, které se týkají kvality života. V anglické literatuře se často setkáme s pojmem well-being v překladu dobré bytí, nebo personal well-being v překladu osobní pohoda. Poslední možností je subjective well-being v překladu subjektivní[6] pohoda. S tímto slovním spojením pracuje i Johnston v knize The Dictionery of human Geography v překladu Slovník humánní geografie. Ten na straně 493 v roce 1994 napsal že „kvalitu života chápe jako stav sociální pohody (well- being) jednotlivce nebo skupiny, sledovaný nebo identifikovaný objektivními[7]
indikátory“. Univerzita v Torontu, která se významně podílí na studiu kvality života,
17
definuje kvalitu života takto „ stupeň ve kterém osoba využívá významné možnosti v jeho nebo jejím životě“. Ne téma kvality života se zaměřují vládní i nevládní organizace. Evropská komise kvalitu života definuje jako „nehmotné aspekty života, tj. zdraví, společenské vztahy, kvalita přírodního prostředí, exitující životní podmínky a osobní blahobyt.“ Podle světové organizace WHO je kvalita života „subjektivní[6]
vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kultuře, k systému hodnot, životním cílům, očekáváním a běžným zvyklostem.“
Jak jsem psal na začátku této kapitoly, pro definici kvality života existuje mnoho teorií.
A s největší pravděpodobností nebude nikdy přesná definice ustanovená. Jedná se o velice obsáhlé téma a proniká do mnoho vědních oborů, které si tento pojem vykládají trochu tak po svém.
3.4 Dimenze domény a indikátory
Kvalita života je tvořena strukturou vzájemně se podmiňujících prvků a ty lze uspořádat hierarchicky od nejvyšší úrovně po nejnižší do dimenzí domén a indikátorů.(Murgaš 2012) Dimenze[8] kvality života jsou vždy tvořeny několika doménami, tyto domény jsou pak dále tvořeny několika indikátory, které jsou kvantifikované. Údaje, které jsou kvantifikované za domény, jsou převážně průměrem jich indikátorů.
Podle všeobecné shody musí být obsahovat dvě dimenze[8]. První je dimenze[8]
subjektivní[6] a druhá objektivní[7]. Jak bylo řečeno každá dimenze[8] má domény.
Domény jsou seskupení indikátorů. Podle Cutterové (in Rogerson 1989) jsou tři typy domén: sociální, fyzicko-geografické a percepční prostředí. K přikládání většího významu doménám došlo při věnování větší pozornosti ke konceptu kvality života.
Z počátku byl brána kvalita života jako jeden celek. Poté se začalo více zajímat o jednotlivé indikátory kvalitě života. Tomuto se věnuje například WHO, která se věnuje osobní dimenzi kvality života a v rámci ní na zdravý.
3.5 Subjektivní dimenze kvality života
Osobní kvalita života lze rozumět jako „multidimenzionální[5] konstrukt zahrnující fyzickou, emoční a sociální pohodu, obsahující jak kognativní[9] komponent (satisfakci, tak i emocionální komponent (štěstí)“ Rubin (2000 s.2). Prostorová dimenze[8] kvality života vyjadřuje, jak jedinec prožívá kvalitu svého života, vnímanou
18
jako osobní pohodu (Murgaš 2012). Americký psycholog maďarského původu Csikszentmihalyi ve svém výzkumu formuloval teorii optimálního prožívání, která je založená na pojmu tzv. plynutí (flow). On jej chápe jako úplného zaujetí určitou činností, při které jdou veškeré věci stranou a přestávají být důležité. Z aspektu kvality života lze říci, že štěstí není výsledkem náhody a nedá se takzvaně koupit, či prodat. Jak řekl (Csikszentmihalyi 1996, s.10) „Lidí, kteří se naučí ovládat své vnitřní prožívání,budou schopni určovat kvalitu svého života a to se nejvíce blíží tomu, co můžeme nazvat štěstí“. Z tohoto citátu vyplívá, že osobní pohoda včetně nejvyšší fáze – štěstí, není výsledkem vnějších faktorů, či náhody, ale hlavně faktorů vnitřních.
Tento americký psycholog tvrdí, že lidstvo od antiky nepokročilo v dosažení blaženého stavu, ale existuje teorie plynutí nástrojem a tím zlepšit kvalitu života.
Každý člověk má nějakou představu čeho by ve své životě chtěl dosáhnout a měřítkem kvality se tak stává, jak blízko se dostaneme k dosažení cíle. Podle (Csikszentmihalyi 1996 s.73) existují dvě strategie, jak zlepšit kvalitu života. První teorie zní takto: snaha o to, aby exogenní[10] podmínky odpovídaly naším cílům a druhá je změna způsobu prožívání tak, aby byli exogenní[10] podmínky v lepší shodě s našimi cíli. Pro zlepšení kvality života je tak zapotřebí kombinace obou strategií. Kvalita života nezávisí na naší prosperitě, a také nezáleží, co si o nás myslí jiní lidé, ale nejdůležitější je jak jsme sami se sebou spokojeni a se svým životem. Naproti tomu je nesmírně důležité jak se člověk cítí v práci a také jaké máme s ostatními lidmi vztahy.
Že se lidé přesvědčili o tom, že nezáleží na prosperitě, je patrné právě z výzkumů v 60. letech ve Spojených státech Amerických. V této době bylo USA na vrcholu a byla považovaná za nejsilnější mocnost s nejrozvinutější ekonomikou a státem, který měl dobré podmínky pro život. Občané ovšem uváděli, že není jejich život kvalitnější. Jako důkaz tohoto tvrzení se můžeme opřít o hnutí hippie. Ti prosazovali názor, že si člověk má užít života a nebudovat kariéru, nehonit se za penězi. Jev ve společnosti v 60.
letech, kdy docházelo ke zvyšování kriminality, užívání drog a jiných socio- patologických jevů se začalo projevovat nárůstem pacientů s depresemi. Tento jev nazval Frencis Fukyama jako velký rozvrat. Po tomto rozvratu se tak člověk nemůže spolehnout v takové míře na společenské instituce a hodnoty neposkytují takovou podporu jako dříve. „A tak si musíme vyvinout schopnost nacházet potěšení a smysl života bez ohledu na vnější okolnosti.“ (Csikszentmihalyi 1996 s.30)
19
3.6 Prostorová dimenze kvality života
Tato dimenze[8] je vázaná na strukturu vnějších podmínek různých hierarchických úrovní, ve kterých člověk prožívá a subjektivně hodnotí svůj život.
V prostorové dimenzi jsou prolínány akademický, vládnoucí i veřejná sféry. Veřejnost pravidelně požaduje, aby byla zlepšována kvalita života na lokální i na regionálních úrovních. Snaží se toho docílit buď tlakem mimovládních, někdy mezinárodně působících organizací. Běžný občan se s prostorovou dimenzí kvality života setkává v masmédiích. Ti zveřejňují různé žebříčky kvality života ve městech, států atd.
V České republice se hodnotí obvykle situace v krajích a městech, kde studii vypracovává tým Vysoké školy ekonomické v Praze.
Základní předpoklad pro zlepšování kvality života jsou dvě skupiny součastně působících faktorů. První jsou endogenní[11] (vnitřní), které jsou důležitější. Pod endogenní[11] faktory spadají tyto: poloha, humánní kapitál, znalostní a kreativní společnost. V exogenních[10] faktorech jsou obsaženy tyto: Civilizační destrukce, globalizace[13] a konkurence jiných regionů. Endogenní[11] a exogenní[10]
faktory tak tvoří rámec, pro časoprostorové změny v kvalitě života.
3.6.1 Endogenní faktory
Poloha- v různých regionálně-geografických studií krajů je často zmiňována výhodná poloha zpravidla na historické cestě. Poloha má velký vliv na kvalitu života ať už přírodními podmínkami, nebo antropogenní činnosti člověka.
Humánní kapitál- Lidský kapitál je definovaný podle OECD (1998) jako „ vědomosti, zručnosti, schopnosti a další charakteristiky jedince, které jsou relevantní pro ekonomickou aktivitu.“
Významu lidského kapitálu si také všímají vládní organizace, například Evropská unie.
Protože podle Evropského parlamentu z roku 2004 je lidský kapitál nejdůležitějším aktivem Evropské unie.
Znalostní a kreativní společnost- Podle Töfflera (1996) je v dnešní době identifikace informací určující prvek pro budoucí vývoj. Dnešní doba je nazývaná jako postindustriální. V tomto postindustriálním světě, se předpokládá dominance kvartérního a kvintérního sektoru. Původně byly v kvartérním sektoru i věda a výzkum, ty se však přesunuly do sektoru kvintéru.
Regionální konkurenceschopnost- regionální konkurenci definoval Wokoun(2010) jako schopnost regionu v podmínkách volné konkurence vyrábět zboží a služby,
20
odpovídající potřebám trhu, jejíž realizace zvětšuje blahobyt regionu, státu a jeho občanů. Vlastní konkurenceschopnost regionu určují čtyři faktory. První je struktura hospodářských aktivit dále schopnost vytváření inovací, dostupnost pracovních míst a kvalifikace regionální síly.
3.6.2 Exogenní faktory
Civilizační destrukce – Začátkem 90. let dochází ve světě k mohutné transformaci prakticky ve všech aspektech života. Dochází ke zrychlujícímu se procesu globalizace[13] a především nového filozofického směru postmodernismu.
Postmodernismus[14] odmítá myšlenku moderny jedné pravdy, ale říká, že prakticky každý má pravdu. Proto v dnešním světě můžeme být svědky absolutně nevkusného nebo vulgárního umění, které je prezentováno ve známých galeriích atd. Další problémy nastávají na poli politické, kdy současné vlády nejsou schopny reagovat na vymírání obyvatel, či migraci a nejsou efektivně schopni bojovat s ekonomickou krizí. Velký problém dnešní doby je multikulturalismus[12]. Který byl zaveden v Evropě. V dnešní době se ukazuje, že tato myšlenka přinesla víc problémů než užitku, a od kterého se distancovali političtí lídři Německa a Francie. Pro navrácení rovnováhy a ukončení civilizační destrukce Fukuyama (2005) ve své práci uvedl: že je potřeba výrazné změny v podobě návratu tradičních hodnot, jakým jsou morálka, rodinný život a občanská hrdost. Civilizační destrukce se v kvalitě života projevuje druhým demografickým přechodem.
Globalizace - v dnešní době jeden z klíčových procesů v postmoderní fázi lidstva a je vnímán jako ekonomicko-finanční fenomén. Podle Thernborna se nyní nacházíme v šesté fázi globalizace[13]. První fáze bylo šíření světových náboženství, druhá byla spojena s námořními objevy. Třetí fáze navazuje na předešlou, kdy šlo o války koloniálních mocností. Čtvrtá vlna se nesla na vlně průmyslové revoluci a rozvojem mezinárodní dopravy a obchodu. Pátá vlna přišla po druhé světové válce v rámci rozdělení světa na východ a západ. V dnešní době se mluví o globalizaci se sílícím vlivem nadnárodních společností. Ti postupně dokážou úspěšně tlačit na vlády prostřednictvím ekonomického nátlaku. Ukázkou toho může být nátlak na Evropskou unii zlegalizovat geneticky upravené potraviny. Dále pak neustálé zavírání a stěhování továren do oblastí s nižšími provozními náklady atd. Takže těmto nadnárodním společnostem jde pouze o to generovat co možná největší zisk. Pokud bude tento trend
21
pokračovat, může dojít k posílení nadnárodních společností natolik, že vlády nebudou mít prakticky žádnou moc.
4 Výpočet indexu prostorové dimenze kvality života v Královéhradeckém kraji
Tato část je rozdělená na dvě části věnující se váženým a neváženým indikátorům[1]. Vybral jsem osm indikátorů[1]. Indikátory[1] jsou dále rozděleny jako kladné a záporné. Ty jsou zastoupeny rovnoměrně. Jako kladné indikátory[1] jsem vybral: migrace[2], přirozený přírůstek, stav dopravní infrastruktury a sňatečnost. Jako negativní indikátory[1] jsem použil nezaměstnanost, kriminalitu, počet dopravních nehod a rozvodovost.
4.1 Výpočty v části hodnocení: Kvality života pomocí nevážených indikátorů
Výpočty indexu kvality života jsou vypočítány pomocí osmi proměnných.
Výpočet je transformovaný na konzistentní škálu <0 – 1> a vynásoben váhou 1. Tím zaručíme, aby všechny indexy měly stejnou váhu. Tím, že násobíme jedničkou, se výsledek nezmění. Tato transformace je provedena podle vzorců, které jsou citované v práci Ira et al. (2006). Vzorce jsou dva.
Jeden vzorec se používá v případě, že je žádoucí, aby se hodnocení jevu zvyšovalo s rostoucí hodnotou např. HDP[4], migrace[2], sňatečnost atd. Tento vzorec použiji v případě kladných indikátorů[1]. V tabulce č. 1 vidíme konkrétní případ.
Průměrný počet sňatků je případ, u kterého je žádoucí aby, se hodnocení jevu zvyšovalo. Přesněji je žádoucí, aby průměrný počet sňatků byl co nejvyšší. Hodnota, která má maximální hodnotu, je Hradec Králové. Hodnota námi sledovaná je Náchod a minimální hodnota je v Jičíně. Dále nám stačí spočítat pouze hodnotu indexu Trutnova. Pokud bychom si dosadili za Hradec Králové, zjistíme, že výsledek je jedna.
Z toho vyplívá, že při výpočtu kladných indikátorů je nejvyšší hodnota jedna. Stejně tak pokud bychom si dosadili do rovnice jako xi Jičín, tak bude výsledek nula. Takže pokud je námi sledovaný prvek xi zároveň minxi tak výsledek se rovná nule.
22
Tabulka 1 zdroj: autor
průměrný počet sňatků za roky 2000-2010 na 1000 obyvatel
Hradec Králové 5,52
Jičín 5,26
Náchod 5,41
Rychnov nad Kněžnou 5,50
Trutnov 5,43
Druhý vzorec se používá v případě, kdy je žádoucí, aby se hodnocení jevu zvyšovalo se snižující se hodnotou xi. Patří sem například, nezaměstnanost, kriminalita, emise škodlivých látek atd. V tabulce č. 2 vidíme průměrný počet rozvodů za roky 2000-2010 na 1000 obyvatel. Pro kvalitu života je tak důležité co možná nejnižší průměrný počet rozvodů. Hodnota s nejnižším průměrným počtem rozvodů je okres Jičín. Po dosazení zjistíme, že výsledek je roven jedné. Nejvyšší hodnota je v Trutnově, a pokud dosadíme do rovnice jeho hodnotu, je výsledek nula. Námi sledovaný okres Náchod má hodnotu 3,05.
Tabulka 2 zdroj: autor
průměrný počet rozvodů za roky 2000 - 2010 na 1000 obyvatel
Hradec Králové 3,11
Jičín 2,78
Náchod 3,05
Rychnov nad Kněžnou 2,79
Trutnov 3,22
Nakonec sečteme všechny výsledky, které nám v jednotlivých částech vyšly viz Tabulka č. 3. V tabulce vidíme, že okres Náchod získal 0,97 z celkových 2,00 možných bodů. V tabulce č. 4. Můžeme vidět postavení okresu Náchod podle hodnot sňatečnost a
Kladný indikátor
Záporný indikátor
23
rozvodovost. Tabulka je rozdělena na tři možné intervaly. Intervaly jsou rozděleny po 33,33 %. V tomto případě získal okres Náchod 48,5%. Toho řadí tedy do druhého intervalu vyjadřující střední stav kvality života.
Tabulka 3 zdroj:autor Tabulka 4 zdroj:autor
4.2 Výpočty v části: Hodnocení Kvality života pomocí vážených indikátorů
K výpočtům pro hodnocení kvality života pomocí indikátorů[1] je potřeba získat váhy jednotlivých indikátorů[1]. Pro můj účel posloužilo 24 respondentů žijících v okresu Náchod. Respondenti byli rozděleni na tři hlavní skupiny. První skupina byli studenti ve věku 18 – 26 let. Druhá skupiny byli pracující ve věku 27 – 63 a nakonec třetí skupina v starobním důchodu ve věku 64 – 99 let. V každé skupině byli rovnoměrně zastoupeni muži a ženy.
Vychází to tedy 8 respondentů v každé skupině. Každý respondent dostal možnost rozdělit celkem 100 bodů 8 různým indikátorům[1]. Mohli přidělovat body od 0 – 100 viz tabulka č. 5. Po získání všech dat od respondentů spočítáme jednotlivým indikátorům[1] aritmetický průměr. Z toho nám vypadne, kolik bodů průměrně dávali respondenti bodů.
Náchod získáno
Sňatečnost 0,58
Rozvodovost 0,39
celkem 0,97
Hodnoty rozdělení intervalů (%) Okresy
Vysoká 66,64 - 100
Střední 33,34 – 66,63 Náchod
Nízká 0 – 33,33
24 Tabulka 5 zdroj: autor
studenti 18 - 26 let
věk pohlaví
nezaměstna
nost kriminalita migrace rozvody sňatky
přirozený
přírůstek nehody
infrast ruktur a
22 muž 11 5 12 8 10 25 19 10
23 muž 30 20 5 0 0 10 25 10
25 muž 35 35 2 1 1 1 15 10
26 muž 33 33 10 1 2 1 10 10
18 žena 15 28 25 0 0 0 15 17
21 žena 30 30 15 1 1 2 6 15
22 žena 50 20 5 0 0 10 5 10
24 žena 40 30 2 2 2 4 10 10
průměr 30,50 25,13 9,50 1,63 2,00 6,63 13,13 11,50
Abychom získaly data, která jsou srovnatelná s neváženými indikátory[1], musíme čísla ještě upravit. V předchozích výpočtech jsme výsledný index násobili jedničkou. To znamená, že každý indikátor[1] měl hodnotu jedna a z toho vyplívá, že měl hodnotu 100%. V tomto případě mohl čistě teoreticky získat některý indikátor[1]
také 100%. S tohoto důvodu musíme provést tento výpočet: váha indexu=d/100 viz tabulka č. 6.
Tabulka 6 zdroj: autor
Indikátor
nezaměst
nanost kriminalita migrace, rozvody sňatky
přirozený
přírůstek nehody
infrastruk tura
průměr 30,5 25,13 9,5 1,63 2 6,63 13,13 11,5
váha 0,305 0,2513 0,095 0,0163 0,02 0,0663 0,1313 0,1150
Pro výpočet kladného indikátoru[1] použijeme stejný vzorec, ale nenásobíme 1 jako v případě nevážených indikátorů[1]. Místo toto dosadíme váhu, která nám vyšla.
V tomto případě váhu sňatků 0,02.
25 Tabulka 7 zdroj: autor
průměrný počet sňatků za roky 2000-2010 na 1000 obyvatel
Hradec Králové 5,52
Jičín 5,26
Náchod 5,41
Rychnov nad Kněžnou 5,50
Trutnov 5,43
Stejně jako v předešlém příkladu, kde se počítá se sňatky, nemusíme počítat Hradec Králové a Jičín. Jičín má automaticky hodnotu 0. U Hradce Králové si musíme dát pozor, protože bez hodnoty by vyšel výsledek 1. V tomto případě však musíme vynásobit jedničku o hodnotu, kterou přiřadili respondenti. Vyjde tedy, že výsledek je roven váze, kterou určili respondenti, tedy 0,02.
Pro výpočet záporných vážených indikátorů[1] použiji stejného vzorce jako v případě nevážených. Pouze místo násobení jedničkou násobím váhou rozvodů (0,00636).
Tabulka 8 zdroj: autor
průměrný počet rozvodů za roky 2000-2010 na 1000 obyvatel
Hradec Králové 3,11
Jičín 2,78
Náchod 3,05
Rychnov nad Kněžnou 2,79
Trutnov 3,22
Kladný indikátor
Záporný indikátor
26
V tabulce číslo 8. Vidíme, že okres Náchod získal 0,0180 bodů z celkového 0,0363. Pokud přepočítáme tento výsledek, zjistíme, že okres Náchod získal 49,58 %, čím se umístil ve druhém pentylu.
Tabulka 8 zdroj: autor
Náchod získáno
Sňatečnost 0,0116
Rozvodovost 0,00636
celkem 0,0180
Tabulka 9 zdroj: autor
5 Hodnocení Kvality života pomocí nevážených indikátorů 5.1 Kladné Indikátory
5.1.1 Přírůstek obyvatelů stěhováním
Přirozený přírůstek[3] obyvatel stěhováním je indikátor, který ukazuje migraci obyvatel v daném okrese. Následující tabulky č. 10 – 14 ukazují migraci v okresech Královéhradeckém kraje letech 2000 – 2011.
Tabulka 10 zdroj: ČSÚ
Hodnoty
rozdělení
intervalů (%) Okresy
Vysoká 66,64 - 100
Střední 33,34 – 66,63 Náchod
Nízká 0 - 33,33
Jičín
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Přistěhovalí osoby 744 890 976 945 924 1 279 2 002 2 450 2 010 1 308 1 643 985 Vystěhovalí osoby 723 870 944 1 039 862 896 1 073 1 781 1 303 1 291 1 140 1 121
rozdíl 21 20 32 -94 62 383 929 669 707 17 503 -136
27 Tabulka 11 zdroj: ČSÚ
Náchod
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Přistěhovalí osoby 897 872 1 206 1 209 1 099 1 176 1 219 1 450 1 186 1 050
1 051
1 006
Vystěhovalí osoby 829 992 1 099 1 102 1 221 1 133 1 247 1 309 1 264 1 377
1 147
1 207
rozdíl 68 -120 107 107 -122 43 -28 141 -78 -327 -96 -201
Tabulka 12 zdroj: ČSÚ
Tabulka 13 zdroj: ČSÚ
Hradec Králové
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Přistěhovalí osoby 1 341 1 428 1 996 2 402 2 426 2 577 2 920 3 536 3 058 2 630 2 326 2 105 Vystěhovalí osoby 1 449 1 875 2 072 2 432 2 267 2 268 2 608 2 698 2 268 2 190 2 133 1 933
rozdíl -108 -447 -76 -30 159 309 312 838 790 440 193 172
Tabulka 14 zdroj: ČSÚ
Trutnov
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Přistěhovalí osoby 986 1 025 1 250 1 451 1 600 1 739 1 648 1 798 1 530 1 233 1 257 1 185 Vystěhovalí osoby 1 076 1 200 1 546 1 419 1 394 1 395 1 484 1 615 1 427 1 787 1 737 1 346
Rozdíl -90 -175 -296 32 206 344 164 183 103 -554 -480 -161
Tabulka 15 zdroj: ČSÚ
srovnání přistěhovaný/odstěhovaný počet
Trutnov -724
Náchod -506
Hradec Králové 2552
Jičín 3113
Rychnov nad Kněžnou 564
Rychnov nad Kněžnou
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Přistěhovalí osoby 747 760 952 977 922 1 070 1 009 1 082 989 831 909 883 Vystěhovalí osoby 679 750 844 945 937 774 911 880 931 875 1 096 945 rozdíl
68 10 108 32 -15 296 98 202 58 -44 -187 -62
28
Tabulka č. 15 ukazuje celkový přírůstek v okresech za roky 2000 – 2011 vidíme, že největšímu odlivu obyvatel došlo v okresu Trutnov. Naopak nejvíce přistěhovaných obyvatel bylo za roky v okresu Jičín.
Výpočet hodnot indikátoru migrace
29
5.1.2 Přirozený přírůstek
Indikátor[1] přirozený přírůstek[3] ukazuje poměr mezi živě narozenými a mrtvými. Tabulka č. 16 ukazuje v rozmezí 2000 – 2011 přirozený přírůstek[3]
v okresech Královéhradeckého kraje. Podle tabulky můžeme vyčíst, že jediný kladný přírůstek je v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nejhorší přirozený přírůstek[3] má okres Jičín. Tento ukazatel je zajímavý, protože v přirozeném přírůstku měl Jičín nejvyšší hodnotu.
Tabulka 16 zdroj: ČSÚ úprava autor
přirozený přírůstek
Okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 celkem Hradec Králové -247 -249 -269 -312 -156 -84 -13 99 238 194 174 -93 -718
Jičín -269 -234 -188 -208 -97 -108 -137 85 26 16 44 -123 -1 193
Náchod -27 -101 -139 -132 -82 31 37 64 153 87 48 -37 -98
Rychnov nad
Kněžnou -78 -102 23 -21 -2 -54 21 87 98 84 101 4 161
Trutnov -189 -165 -194 -248 -220 -88 -108 201 213 -31 101 -62 -790
Výpočet indexu života: Podle přirozeného přírůstku
30
5.1.3 Dopravní infrastruktura
Tabulka č. 17 ukazuje stav dopravní infrastruktury k datu 31. 12. 2011. Vidíme, že celkový stav silnic a dálnic v Královéhradeckém kraji je 3770 km. Nejvíce silnic a dálnic se nachází v okrese Jičín. Nejméně pak v okrese Náchod.
Tabulka 17 zdroj: ČSÚ
Výpočet indexu kvality života: podle dopravní infrastruktury
ČR, kraje, okresy Dálnice v provozu
Silnice Silnice a
dálnice celkem I. třídy II. třídy III. třídy
celkem z toho rychlostní
Královéhradecký kraj 17 444 - 893 2 417 3 770
Hradec Králové 17 98 - 154 542 810
Jičín - 91 - 153 642 886
Náchod - 65 - 152 419 636
Rychnov nad Kněžnou
- 76 - 254 452 782
Trutnov - 114 - 180 362 656
31
5.1.4 Sňatečnost
Zaměření tohoto indikátoru[1] je počet manželských svazků uzavřený na sledovaném území. Data jsou upraveny v přepočtu na 1000 obyvatel, z důvodu získání relevantních dat. Poslední řádek v tabulce č. 18 ukazuje průměrný počet svateb na 1000 obyvatel za roky 2000 – 2010. Nejlepšího výsledku dosáhl Rychnov nad Kněžnou a naopak nejhoršího výsledku dosáhl Jičín.
Tabulka 18 Zdroj: ČSÚ úpravy: autor
Počet svateb na 1000 obyvatel za roky 2000 - 2010
rok
Královéhradecký kraj celkem
Hradec
Králové Jičín Náchod
Rychnov nad
Kněžnou Trutnov
2000 5,53 5,27 5,78 6,02 5,49 5,28
2001 5,17 5,20 4,68 5,40 5,37 5,08
2002 4,98 5,18 4,88 4,79 5,45 4,63
2003 4,78 4,98 4,68 4,91 4,46 4,67
2004 4,84 4,52 5,15 4,56 5,00 5,25
2005 4,94 5,20 4,51 4,83 5,02 4,91
2006 4,99 5,17 4,81 4,73 5,19 4,96
2007 5,38 5,33 5,32 5,40 5,32 5,52
2008 4,95 5,12 4,74 4,97 4,86 4,88
2009 4,37 4,44 3,92 4,21 4,53 4,60
2010 4,48 4,82 4,15 4,31 4,31 4,52
průměr 4,95 5,52 5,26 5,41 5,50 5,43
32
Výpočet indexu kvality života: Počet sňatků za roky 2000 - 2010 na 1000 obyvatel
5.2 Negativní indikátory 5.2.1 Nezaměstnanost
Tabulka č. 19 zobrazuje nezaměstnanost k datu 31. 12. 2012. Nejnižší nezaměstnanost je v Rychnově nad Kněžnou 5,49 %. Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenaná v okrese Trutnov. Ve stejném období byla celorepubliková nezaměstnanost 9,4 % zdroj:kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/. Znamená to tedy, že žádný z okresů nepřekročil celorepublikový průměr.
Tabulka 19 zdroj: ČSÚ úpravy:autor
Přehled Nezaměstnanosti
Náchod Trutnov Rychnov nad kněžnou Jičín Hradec Králové
uchazeči 4356 5 831 2 369 3 179 6 450
ženy 2060 2 767 1 280 1 553 3 071
absolventi 298 415 146 222 626
se sníženou pracovní
způsobilosti 481 647 344 323 761
volných pracovních míst 230 435 90 167 702
1 pracovní místo 19 13,4 26,3 19 9,19
míra nezaměstnanosti 7,50% 9,39% 5,49% 7,60% 7,18%
33
Výpočet indexu života: Podle míry nezaměstnanosti
34
5.2.2 Rozvodovost
Zaměření tohoto indikátoru[1] je počet rozvodů na sledovaném území. Data jsou upraveny v přepočtu na 1000 obyvatel, z důvodu získání relevantních dat. Poslední řádek v tabulce č. 20 ukazuje průměrný počet svateb na 1000 obyvatel za roky 2000- 2010. Nejlepšího výsledku dosáhl Jičín a naopak nejhoršího výsledku dosáhl Trutnov.
Tabulka 20 zdroj: ČSÚ úpravy autor
Počet rozvodů za roky 2000 - 2010 na 1000 obyvatel
rok
Královéhradecký
kraj celkem Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov
2000 2,83 3,27 2,41 2,54 2,56 2,95
2001 2,99 3,30 2,66 2,82 2,52 3,25
2002 3,28 3,26 3,17 3,56 3,23 3,16
2003 3,03 2,88 3,02 3,16 3,04 3,12
2004 3,25 3,28 3,35 3,15 2,77 3,56
2005 3,13 3,18 2,52 3,43 2,68 3,50
2006 3,08 3,29 3,26 2,92 2,57 3,17
2007 3,15 3,40 2,95 3,16 2,41 3,43
2008 2,74 2,59 2,21 3,04 2,63 3,07
2009 2,88 2,65 2,52 2,79 3,47 3,13
2010 2,96 3,12 2,51 3,01 2,86 3,06
průměr 3,03 3,11 2,78 3,05 2,79 3,22
Výpočet indexu kvality života: Počet rozvodů za roky 2000 – 2010 na 1000 obyvatel
