1 Obsah
Úvod _________________________________________________________________ 2 Historie tance _________________________________________________________ 3 Vějíř – prvek propojující jednotlivé modely kolekce ____________________________ 4 Inspirace – první myšlenky _______________________________________________ 5
Hra se slovy, tanečnicemi, tancem ____________________________________________ 6
Realizace kolekce ______________________________________________________ 9 Barevnost kolekce _________________________________________________________ 9
Model č. 1 ___________________________________________________________ 13 Model č. 2 ___________________________________________________________ 18 Model č. 3 ___________________________________________________________ 19 Model č. 4 ___________________________________________________________ 25 Model č. 5 ___________________________________________________________ 30 Model č. 6 ___________________________________________________________ 36 Model č. 7 ___________________________________________________________ 40 Model č. 8 ___________________________________________________________ 45 Textilní materiály _____________________________________________________ 50 Samet __________________________________________________________________ 50 Organza ________________________________________________________________ 50 Pletenina _______________________________________________________________ 50 Závěr _______________________________________________________________ 51 Seznam použité literatury _______________________________________________ 52
2
Úvod
,,Protančit životem.“ Lehce úsměvná fráze, která je pro většinu lidí nepředstavitelná, ale přesto pro mnohé životním krédem. Každý z nás se denně dostává do situací, kdy by se potřeboval nad svým životem povznést, zavřít oči, zasnít se a protančit.
V současné vyspělé době naší civilizaci stále zužuje hladomor v zemích třetího světa, válka na Blízkém východě, terorismus, aktuální hrozící pandemie nové chřipky…
To jsou problémy, které se týkají celého světa a které příliš nezasahují do osobního života naší populace. Ale bohužel ekonomická krize, která postihla celý svět, se dříve nebo později dotkne každého z nás.
V době, kdy jsem začala přemýšlet o spolupráci se sklářskou firmou Preciosa, sídlící v Jablonci nad Nisou, jsem ještě neměla ponětí o hospodářských problémech naší společnosti a nenapadlo mě, jaký dopad bude mít na typickou sklářskou tradici v České republice. Již v té době jsem ovšem pomýšlela o vytvoření kolekce, která bude propojovat rozdílné světadíly (a jejich problémy).
Velkou inspirací mi byl tanec jako takový. Pohybem, výrazem v obličeji, přirozeností může vyjádřit příběh, myšlenky nebo jen pocity bez toho, jaké jste národnosti, či zda mezi sebou máte jazykovou bariéru..
V tanci nemůžete být dobrý ani špatný. Můžete jen žít pro tanec, ale také tančit pro život. Proto bych i já chtěla vyjádřit svojí kolekcí a tvorbou chuť a nadšení pro práci. Na tuto myšlenku se dá uploadovat mnoho snů obyčejných lidí, a proto i já žiji, abych dělala svojí tvorbou radost lidem tak, jako lidé dělají radost mně zájmem o mojí tvorbu.
Proto jsem se nechala inspirovat starými mistry, kteří se zajímali o tanec a viděli danou tématiku jinýma očima. Ačkoli se na stejné téma dívali jinýma očima, žili v jiné době a měli jiné prostředky pro prezentaci svých prací, obdiv pro taneční um, pohybové nadání, vnímaní hudby tanečníků měli jistě stejný nebo alespoň podobný. Ponořit do daného tématu a nejlépe zpracovat bakalářskou práci jsem se snažila také pochopením a nahlédnutím do života tanečnic a tanečníků nejenom světově uznávaných, ale také těch, kteří teprve začínají. Těch, kteří mají svoje sny, cíle a touhu protančit životem.
3
Historie tance
S tímto problémem mi velmi pomohla Národní galerie v Praze, která uspořádala výstavu ,,TANCE A SLAVNOSTI 16. - 18. STOLETÍ“ ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Sama kurátorka výstavy prohlásila: ,,zvolená období od renesance po baroko a rokoko patří mezi nejatraktivnější nejen z hlediska vývoje motivu tance, ale i tance samotného.“
Výstava prezentovala velkou šíři rozmanitého výtvarného materiálu, který zachycuje tanec v jeho různých typech a formách.
Katalog výstavy Tance a slavnosti 16. - 18. století (ed. Andrea Rousová) byl oceněn porotou a v kategorii KATALOGY získal 1. místo a titul nejkrásnější česká kniha roku 2008, kterou pravidelně organizuje Památník národního písemnictví.
Do doby starověku se tanec využíval především v rituálních obřadech a teprve později začal mít funkci uměleckou. A tanec je umění.
K vidění byly exponáty z rozmezí tří století. Exponátů z prvních dvou třetin 16.
století nebylo příliš. Z období 1650-1790, kdy se začal rozvíjet balet, jich bylo podstatně více.
Výstava byla rozdělena na exponáty dokumentující dvorský tanec, který souvisí především se slavnostmi, maškarními plesy a tanečními vystoupeními na divadle, pro které je typická elegance. Obrazy ukazují, že tanec šlechty se projevoval ve zjemnělé póze. A oddíl, který přibližuje divoké venkovské tancovačky a posvícení sedláků.
V těchto obrazech se tančí často pod vlivem alkoholu. Rozdělení do dvou celků tak vynikly odlišné přístupy k tanci a jeho chápání dvou různých společenských vrstev.
Ať už byl tanec urozený nebo nespoutaným, byl neoddělitelnou součástí každodenního života, a to v daleko větší míře, než je tomu dnes.
Na jedné straně obrazy poukazují na hodnotu přijetí tance evropskou společností 16. - 18. století, na pohybové schopnosti, estetiku, etiketu, na druhé straně stojící církev vnímající tanec jako nástroj ďábla, který svádí k hříchům a neřestem.
4
Obrazy zachycující vznešenou společnost při tanci na hostině se začali rozvíjet ve Francii druhé poloviny 16. století a plně pak za vlády panovníka řečeného Král Slunce – Ludvíka XIV., zakladatele Královské akademie tance.
Z roku 1610 byl vystavený obraz Společnost při tanci, který namaloval vlámský malíř Hieronymus II. Francken, který byl dvorním portrétistou Jindřicha IV. a Ludvíka XIII.
Tanec se nezobrazoval pouze na plátně, ale i neužitkových věcech, např. talířích, sklenicích, lampách či konvicích na víno. Za zmínku patří např. Velká mísa se scénou Tanec na návsi od Bogharta nebo porcelánový tančící pár od Meissena. Umělci ale často zapomínali na proporce, díky pro ně nereálným pohybům.
Vystavované obrazy byly často také ilustrací dobové módy – šatů, účesů a šperků. Typickým používaným materiálem pro oděv byl v té době, samozřejmě pro šlechtu, hedvábný atlas, lněné plátno jako podšívka, výšivka stříbrným leonským předivem, hedvábný samet, taft. Ukázek dobových kostýmů ale příliš nebylo. Pouze dámský korzet, oděvy rybáře a rybářky a střevíce z druhé poloviny 18. století.
V ě jí ř – prvek propojující jednotlivé modely kolekce
Vějíř byl nezbytnou součástí každé dobře oblečené dámy a tanečnice od 16.
století. Nese znaky pohybu – skládá se a rozevírá. Sklady jsou v určitém rytmu. Je tedy nezbytnou součástí kolekce, přestože na první pohled není patrný. Skrývá se v propojovacím prvku, který je použitý v každém modelu.
Vedle obrazů nebo rytin vlámských, francouzských či německých malířů na výstavě bylo i několik ukázek vějířů z 18. století. Většinou s tanečním motivem.
Na jednom z popisků exponátu bylo napsáno:
"Dámské žezlo, jak se vějířům přezdívá, nesloužilo jen jako módní doplněk či prostředek k ochlazování vzduchu. Vějíř byl také pomocníkem v nonverbální komunikaci. Jestliže se dáma ovívala pomalými pohyby, naznačovala kavalírovi:
'Neztrácej se mnou čas', pakliže rychle: 'Velmi tě miluji'. Upuštěný vějíř pak značil 'Patřím jen tobě'. Naopak prudkým pohybem složený vějíř kavalírovi sděloval, že je posedlá žárlivostí."
5
Inspirace – první myšlenky
Mezi první myšlenky, které mě napadaly při mé práci, patřil život a dílo francouzského malíře Edgara Degase, který se po velkou část života zabýval pohybem, tanečnicemi a baletkami.
Okolím byl považován za impresionistu, on sám se za něj nikdy nepovažoval.
Stál mimo impresionistické hnutí (dokud nenavázal přátelství s Mary Cassatovou), ale stal se iniciátorem impresionistických výstav.
Mezi svými přáteli byl Degas respektován pro své přímé a nekompromisní názory a hledání dokonalých forem a barev. Hledal nové kombinace v metodách kreslení a malby. Hlavní myšlenkou Degase bylo hledání dokonalé fáze obrazu v barevnosti a rozměrech ve vztahu k liniím a dynamické možnosti formy skrze intuici.
Degasovo nové pojetí pro objekt bylo vždy unikátním spojením tradice a nového porozumění hmoty a formy.
Degas měl mnoho všestranných zájmů. Zajímal se o dostihy, pohyb koní, divadlo a tanečnice. Baletky a tanečnice chodil studovat do tanečního foyeru baletní školy. Často tanečnice pozoroval dlouhé hodiny a hledal střídání rytmu a stínu.
Inspirován intenzivními, výraznými efekty stínů, světel a barev kombinoval pohled na zářící tanečnice v překrásných kostýmech s pohledy diváků.
Nepoužíval techniku svých přátel impresionistů pravděpodobně proto, že si uvědomoval, že nový způsob, dovolující zpodobovat světlo pomocí rozložené barvy s sebou přináší odstranění stínů a linií, které vytvářejí kresbu postavy. A on byl přímo zamilován do lidské postavy s jejími nesčíslnými postoji. Měl svoji vlastní techniku, která odpovídala jeho přímému směru, realistickému způsobu malby. Některá z děl mají působivý kolorit, jehož dosáhl malíř pomocí hutných nánosů barev kladených vedle sebe, některé tvary předem načrtl uhlem. Tato Degasova díla se svou moderností odlišují od prací jiných impresionistů. Tato modernost se ukazuje především v zářivě barevných pastelech tanečnic, které maloval zpaměti v době, kdy mu stále více slábl zrak.
Degasovi dovolilo sochařství v době, kdy téměř oslepl, nahradit oslabený zrak hmatem, a tehdy transponoval do sochařského tvaru své akty, baletky a koně.
6
Bezpochyby dalším mistrem, který se věnoval tématu tanečnic, je opět francouzský malíř a grafik, jeden z nejvýznamnějších tvůrců konce 19. století Toulouse – Lautrec. Sám navazuje na impresionismus a post-impresionismus a zvláště pak na tvorbu Edgara Degase.
Po otevření známého kabaretu Moulin Rouge v roce 1889 začal Lautrec intensivně tvořit svá díla s tématikou kabaretů, umělců, prostitutek a především tanečnic.
Můžeme jen spekulovat o tom, zda si oba umělci představovali ,,protančit životem“ lehčeji. V Lautrecovi případě je zřejmé, že těžký osud ho stíhal již od narození.
Hra se slovy, tane č nicemi, tancem
,,Protančit životem“, fráze která v sobě skrývá několik myšlenek. Záleží na každém, jak se k ní postaví. Pro mě byla lákavá myšlenka spojení dvou slov. Napadli mě jako první při pomyšlení na tuto frázi. Lehkost x těžkost. Tanec x křišťál. Křišťál x tanec. Pro všechny tyto spojení platí: Po dlouhých dnech velké dřiny se zalesknou ,,zrnka zlata.“Mám tím na mysli, že pro mnohé z nás působí život lidí, kteří se oddali celým svým životem lehce. Vždyť oni si jen tak lehce tančí, mají povolání, která je nesmírně baví a naplňují. Svým tancem dělají ostatním lidem radost, jsou tu pro nás, pro potěšení oka, pro zlepšení nálady, pro náš odpočinek, pro kulturní zážitek.
Ovšem my, pro které tu tanečníci jsou, už obvykle nevidíme tu dřinu, kterou musejí odvést před vystoupením.
Hodiny a hodiny zkoušek, bolesti, potu, kterou musí absolvovat pro náš jedinečný zážitek. A samozřejmě nesmím zapomenout na tak krátký tzv. ,,jepičí život“, který tanečníci mají. Bohužel je to jedno z povolání, které patří mezi nejkratší. Kariéra tanečnice končí ve věku, kdy mnohým jiným začíná. Adéla Pollertová řekla: ,,Je to krása, ale jen na chvíli.“
Na naší české scéně se pohybuje mnoho výborných tanečnic a tanečníků. Pro mě osobně jedny z nejpůvabnějších jsou primabaleríny Tereza Podařilová a Adéla Pollertová.
7
Tereza Podařilová od roku 1982 do roku 1990 studovala Taneční konzervatoř v Praze a také absolvovala stáž v Kolíně nad Rýnem. Od dokončení konzervatoře má stálé angažmá v Národním divadle v Praze. Tady ztvárňuje většinu hlavních rolí. Tančí v klasických, ale i moderních úlohách. Mezi její velké úspěchy patří ztvárnění Odetty a Odillie v Labutím jezeře, Carmen, ve stejnojmenném díle, Kateřiny ve Zkrocení zlé ženy nebo Taťány v Oněginovi. Získala za ně několik cen Thálie.
Tereza spolupracuje s akademickým malířem Janem Kunovským, který se věnuje tématu tance, pohybu a baletu, o kterém bylo několikrát napsáno, že i 21. století může mít svého Degase.
Sama Tereza říká: ,,výkon baletky se dá přirovnat k horníkům pracujících v dolech. Sportovci mají období přípravy a pak závody. Kdežto my musíme výkon podávat neustále. V září začne sezona a ta většinou trvá do půlky července. A když mám dvakrát až třikrát do týdne představení, je to docela nápor.“
Přesto, že být tanečnicí není lehké, v podstatě nikdy nemůžete být první, tak jak je to u jiných sportů, setkáváte se zde s nespravedlností, velkou konkurencí… Tereza Podařilová je zdárný úkaz toho, že pokud svoje povolání milujete a je vám koníčkem, můžete ,,protančit životem“ s úsměvem ve tváři.
Mezi velké osobnosti nejenom českého, ale i světového baletu patří primabalerína Adéla Pollertová.
V dětství se věnovala moderní gymnastice. Ke studiu baletu se dostala relativně pozdě, až v 15 letech, kdy byla přijata do čtvrtého ročníku Taneční konzervatoře v Praze. Po absolvování školy se stala sólistkou baletního souboru v Hamburku.
V sezoně 2004 – 2005 nastoupila do baletu Národního divadla. Kde momentálně tančí téměř v každém baletu. Také studuje Taneční vědu na HAMU.
Díky své drobné postavě a mladičkému vzhledu ztvárňuje např. šestnáctiletou Šípkovou Růženku nebo hlavní roli v Louskáčkovi. Tančila také roly Heleny ve Snu noci svatojánské nebo Olympii v Dámě s kaméliemi. Balet Zlatovláska s hudbou od Vladimíra Franze byl vytvořen přímo pro ni. Sama říká, že to byl osud, který jí byl předurčen již v mládí.
Mezi dva tanečníky, kteří mě naprosto uchvátili postavami blížícími se k antickému ideálu a absolutně synchronizovaným pohybem jsou dvojčata Jiří a Otto Bubeníčkovi. Je to dvojice tanečníků, kteří dobili svět.
8
Jiří a Otto Bubeníčkovi se narodili v roce 1974 v cirkusové rodině, která tehdy putovala do Polska. Měli se stát artisty.
Otto působí v Hamburku jako první sólista. Jiří od roku 2006 se stal prvním sólistou v Semperoper v Drážďanech.
V České republice je mohli návštěvníci Národního divadla obdivovat v roce 2000 ve Snu noci svatojánské nebo před pěti lety v Baletu Gala aneb setkání v Praze.
Novináři o nich napsali: „Několik minut, v nejvyšší rychlosti, je jeden odrazem toho druhého... Na jevišti zrcadlově přesně tančí a nás tento pohled nutí k úžasu – ale zároveň nás zaráží, neboť vidíme dva identické tanečníky, kteří se od sebe snaží násilně a bolestivě odtrhnout. Je to metafora pro skutečný život dvojčete?“
Oba bratři účinkovali ve filmovém dokumentu Petera Schoegla Die Ballet – zwillige.
Jiří Bubeníček je také sám autorem mnoha choreografií pro velké světové scény.
Otto se zase specializuje na komponování hudby k baletům, navrhování kostýmů a scénografií.
Slavnostní galavečer nazvaný Bubeníček and Friends proběhl 15. – 16. května 2009 na naší první scéně v rámci festivalu Pražského jara.
9
Realizace kolekce
Pro samotné zrealizování kolekce pro mě byl důležitý výběr materiálu. Nejdříve jsem měla představu o lehkém splývavém šifónu, který bude dominantní pro celou kolekci a který je typický pro kostýmy tanečníků. Obvykle se používá z důvodu následování materiálu pohybu těla. Ale po rozhodnutí používání skleněných křišťálů z firmy Preciosa, které mají vystihovat těžkost a zdánlivý třpyt…po několika konzultacích jsem se rozhodla pro organzu. Díky tomu jsem své první návrhy zcela předělala, přestože prvotní myšlenka, vytvořit čistě ženskou kolekci s ženskými prvky zůstala.
Organza se tedy stal hlavním materiálem pro vytvoření bakalářské práce. Díky organze jsem se mohla začít zabývat pohybem a především tvarem, který měl být dominantní v mých modelech. Velmi dobře se tvaruje, působí lehce, což byl další bod mých kritérií pro vytvoření kolekce. Dalším propojovacím znakem mých oděvů se stalo skládání materiálu a posléze sežehlování skladů. Sklady se tak staly propojovacím prvkem pro všechny oděvy.
Podpořit tíhu křišťálových kamenů jsem se snažila materiálem samet. Ten se vyskytuje ve třech z osmi modelů a dodává celé kolekci ucelenost a také díky svému příjemnému povrchu určitý luxus.
Celá kolekce má na první pohled působit uvolněně, spontánně, bezprostředně, lehce. Díky tomu jsem nezačišťovala okraje, které jsou z lícní strany oděvů a které se samovolně třepí. Jsou pouze čistě střižené. Naopak rubní švy jsou začištěné nebo jsou oděvy celé vypodšívkované z důvodu profesionálního zhotovení oděvů.
Barevnost kolekce
Barevná škála kolekce není příliš široká záměrně. Skládá se pouze ze dvou barev, černé a světle béžové. Černá je nejtmavší barva, vlastně bychom ji za barvu neměli ani pokládat. Barvy přece patří světlu a černá tmě. Černý pigment můžeme také vytvořit směsí několika pigmentů, z nichž každý pohlcuje některé barvy a tím tedy pohlcuje část viditelného spektra. Černá je barvou tmy, symbolem smutku, zániku, smrti.
10
Ne vždy však tyto tvrzení platí o černé barvě. Ve středověku platilo, že černá barva byla barvou pokory, skromnosti. I černá má tedy svou dobrou tvář. Černé jsou mraky plné deště, který přináší životodárnou vláhu. Černá je barva úrodné země. Černá tma je místem nového vzniku. I mně tedy černá barva posloužila v dobrém slova smyslu. Využila jsem tedy její skromnosti, stáhla barevnost a plně se věnovala tvaru a dala tak možnost vzniku novému pohledu na černou barvu.
Barva béžová v mé kolekci znamená světlo, určitou naději v protančení se životem a znamení, že na konci života přece jenom konec není, ale je to začátek něčeho nového.
11
12
13
Model č . 1
Materiál: šaty – samet, acetátová podšívka živůtek – organza
První myšlenkou tohoto modelu mi bylo vyzkoušení si nového materiálu, zjištění jeho vlastností a vytvoření krátkého živůtku, který bude dominantou celého modelu. Živůtek je ušitý celý z organzy, doplňují ho krátké korzetové šaty, které jsou vypodšívkované. Boční tvarované přední a zadní díly jsou zdobené kameny z Preciosy.
Šití:
Technický popis: krátké korzetové šaty s tvarováním na předním a zadním díle. Délka 73 cm. Skrytý zip v levém bočním švu. Vypodšívkované. Krátký
živůtek, který má tzv. ,,motýlí“ rukávy. Dolní a průkrčníkový okraj nezačištěný. Rubní strana živůtku začištěna TOS a saténovým proužkem.
Spotřeba: šaty – samet šíře 140 cm: 80 cm
acetátová podšívka šíře 140 cm: 80 cm kameny z Preciosy
živůtek – organza šíře 90 cm: 2 m saténový proužek: 1 m Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: šaty – modelová úprava ze základního střihu šatů
živůtek – modelová úprava halenky s klínovým rukávem
Pracovní postup: Šaty z vrchního materiálu – sešijeme na 1JS přední a zadní členící švy. Sešijeme na 1JS boční švy a do levého bočního švu všijeme skrytý. Švy rozžehlíme. Šaty z podšívky - sešijeme na 1JS přední a zadní členící švy. Sešijeme na 1JS boční švy. Švy rozžehlíme. Přiložíme LS horního okraje šatů z povrchového materiálu na LS horního okraje podšívkových šatů a předšijeme na 1JS. Švové záložky rozžehlíme. Přiložíme dolní okraje LS na sebe a předšijeme. Volným bočním švem
14
v podšívce otočíme šaty LS nahoru a přišijeme podšívku skrytým stehem ke skrytému zipu. Boční členící švy jsou pošité kameny, které jsou přišité transparentní nití.
Živůtek – rukáv složíme RS na RS, odšijeme sklady v ramenní části. To uděláme i druhým rukávem. U trupu sešijeme členící švy na TOS. Sešijeme rukávy LS k LS
trupu, švové záložky začistíme saténovým proužkem.
15
16
17
18
Model č . 2
Materiál: organza
Druhý model mé kolekce je vytvořený pouze z monofilu. Dávám v něm důraz na linii ženské postavy. Dominantním prvkem šatů je skládaný materiál na předním díle, který tvoří hru světel a stínů. Plynule splývá s vymodelovaným členícím předním dílem, který je skládaný a sežehlený tak, aby navodil pocit hry a pohybu.
Šití:
Technický popis: krátké pouzdrové šaty s dominantní aplikací na předním díle a
tvarovaným předním dílem. Délka 90 cm. Skrytý zip všitý do levého bočního švu.
Spotřeba: organza šíře 90 cm: 3 m saténový proužek: 6 m Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: modelová úprava ze základního střihu šatů
Pracovní postup: Sešijeme zadní členící švy na 1JS francouzským švem.
Na levou část středního předního dílu našijeme 1JS naskládaný a sežehlený levý středový přední díl. Sešijeme 1JS přední středový šev. Sešijeme přední členící švy.
Zadní a přední díl položíme LS na sebe, sešijeme náramenice, sešijeme boční švy.
Nezačištěné švové záložky, půl předního průkrčníku, zadní průkrčník, průramky a dolní okraj šatů začistíme saténovým proužkem. Rozžehlíme nebo sežehlíme švy a všijeme do levého bočního švu skrytý zip.
19
20
21
22
Model č . 3
Materiál: organza
Lehkost, vzdušnost, ženskost a hlavně pohodlí vystihuje model č. 3. Empírový střih, pro tanec typická kolová sukně, která nese prvky baletního kostýmu. Horní díl šatů je vymodelovaný za krk s holými zády. Typický prvek skládaného monofilu, který spojuje moji kolekci, je tentokrát umístěný na pravém předním díle. Díky tomu si nese určitou asymetrii.
Šití:
Technický popis: empírové šaty za krk s kolovou sukní. Aplikace na předním díle.
Délka 100 cm. Všitý skrytý zip.
Spotřeba: organza šíře 90 cm: 7 m Přídavky na švy: 2 cm
Papírový střih: modelová úprava ze základního střihu a modelová úprava kolové sukně
Pracovní postup: Horní přední je z dvojitého materiálu. Tedy každý horní přední díl sešijeme francouzským švem k sobě. Na pravý horní přední díl našijeme skládanou organzu. Sešijeme střední šev u horního předního dílu a švové záložky začistíme TOS.
Sešijeme boční švy kolových sukní 1JS a švové záložky začistíme TOS. Kolovou sukni sešijeme 1JS s horním předním dílem a všijeme do vrchní kolové sukně, do bočního levého švu skrytý zip. Obvod pod prsy začistíme saténovým proužkem.
23
24
25
Model č . 4
Materiál: overal – samet živůtek – organza
K vytvoření tohoto modelu mě přivedla myšlenka po té, co jsem shlédla dokument o bratrech Bubeníčkových. Nejenom, že jsem byla fascinována jejich talentem, strhujícím výkonem, ať už tančili klasický nebo moderní tanec. Měla jsem pocit, že se v určitých momentech proměňují v motýli, netančí, ale doslova létají.
Pravděpodobně mě k siluetě mého modelu nedovedla jenom myšlenka na motýlí křídla, ale také pohled na jejich dokonale vypracovaná těla se siluetou typickou pro muže – tedy trojúhelník. Všechny tyto faktory jsem mohla uplatnit u modelu č. 4, který se skládá z obepnutého overalu velice lehkého živůtku s rukávy připomínajícími křídla motýlí.
Šití:
Technický popis: korzetový overal ze sametu s tvarovaným předním a zadním dílem.
Délka 145 cm. Všitý skrytý zip. Horní okraj začištěný podsádkou,
Dolní okraj začištěný TOS. Švové záložky začištěné TOS a Saténovým proužkem. Tvarovaný živůtek začištěný saténovým
Proužkem s nezačištěným průkrčníkem. Délka 60 cm.
Spotřeba: overal – samet šíře 140 cm: 2M živůtek – organza šíře 90 cm: 5 m saténový proužek: 5 m
Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: overal – modelová úprava základního střihu kalhot a halenky živůtek – modelová úprava základního střihu halenky
Pracovní postup: sešijeme tvarovací švy na předním a zadním díle 1JS a začistíme je saténovým proužkem. Složíme přední a zadní díl LS na sebe a sešijeme 1JS boční a vnitřní švy. Složíme přední a zadní středový šev na sebe. Sešijeme 1JS a švové záložky začistíme TOS. Do zadního středního švu všijeme skrytý zip. Horní okraj začistíme
26
podsádkou a dolní okraje začistíme TOS. Živůtek – podle naznačení se složí sklady na předním a zadním díle. Rukávová část střižená při trupu se nařasí na 1JS. Rukávy střižené zvlášť se nařasí na 1JS a přišijí k trupu. Švové záložky a dolní okraj se začistí saténovým proužkem.
27
28
29
30
Model č . 5
Materiál: top – organza ,kameny
kabátek – samet, acetátová podšívka kalhoty – samet
Model č. 5 se skládá ze tří oděvních částí. Vrstvení je typické pro oblékání tanečníků. Za účelem zahřátí svalů. Často nosí šály, aby jim neprochladla krční páteř a svalstvo. Dominantní je tedy několika vrstvený límec u topu. Klasický kabátek jsem odlehčila holými zády. Tíhu zde vystihují kameny, kterými je pošitý zadní díl topu.
Krátké kalhoty pod kolena tzv. ,,pumpky“ jsou obohacené zajímavým vložením skládaného dílu.
Šití:
Technický popis: top s nařaseným dvojitým předním dílem, několika vrstveným límcem, zadní díl topu zdobený kameny. Délka 55 cm. Všitý skrytý zip. Průramky a dolní kraj začištěný saténovým proužkem. Kabátek s dlouhým rukávem, tvarovanými zády. Délka 60 cm. Všitý skrytý zip.
Vypodšívkovaný. Členěné kalhoty pod kolena s páskem. Všitý zip.
Délka 68 cm.
Spotřeba: top – organza šíře 90 cm: 2,5 m saténový proužek: 2,5 m kabátek – samet šíře 140 cm: 1,8 m
acetátová podšívka šíře 140 cm: 1,2 m saténový proužek: 1,5 m
kalhoty – samet šíře 140 cm: 1,2 m Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: top – modelová úprava ze základního střihu halenky kabátek - modelová úprava ze základního střihu halenky kalhoty – modelová úprava kalhot ze základního střihu
31
Pracovní postup: top – sešijeme zadní středový šev, začistíme saténovým proužkem, odšijeme záševky na ZD. U PD složíme sklady a sešijeme členící švy francouzským švem. PD a ZD položíme LS na sebe, sešijeme francouzským švem náramenice a boční švy. Všijeme do zadního středového švu skrytý zip. Průramky a dolní kraj začistíme saténovým proužkem. Skládaný límec našijeme 1JS na vnitřní okraj průkrčníku. U kabátku odšijeme záševky na PD na vrchovém materiálu a na podšívce.
Vypodšívkujeme na ZD lopatkovou část zad. Sešijeme náramenice. Vždy LS k LS podšívkovou a z vrchního materiálu. Sešijeme boční šev podšívkového a povrchového materiálu trupu. Všijeme dolní skládaný kraj, který je vypodšívkovaný. Vždy LS k LS, po té se otočí. Nezačištěný kraj zadního spodního dílu začistíme saténovým proužkem.
Všijeme skrytý zip do středového švu PD. Průkrčník zašijeme skrytým zapošívacím stehem. Do průramku všijeme rukávy s částí vycpávky a začistím saténovým proužkem.
Dolní kraj rukávu začistíme saténovým proužkem. U kalhot je ZD i PD střižený dohromady. Všijeme skládanou část do bočního dílu, švy začistíme saténovým proužkem. Sešijeme vnitřní šev 1JS a začistíme TOS. Sešijeme zadní středový a částečně přední středový šev. Začistíme na TOS. Všijeme zip. Horní okraj je začištěný páskem. Na dolním okraji kalhot složíme sklady podle značek a začistíme páskem.
32
33
34
35
36
Model č . 6
Materiál: organza
U tohoto modelu mi byl inspirací jeden z nejznámějších baletů, který napsal ruský hudební skladatel Petr Iljič Čapkovský Labutí jezero. Příběh je o hodné princezně Odetě, kterou zakleje zlý čaroděj Rudovous do labutě. I můj model má tedy připomínat siluetu labutě. Z toho důvodu jsou umístěny honosné sklady v kalhotové části s vyvýšeným pasem. Společně s trupem tak tvoří overal.
Šití:
Technický popis: overal s krátkými kalhoty. V dolní části skládaný monofil. Průkrčník, průramky, dolní kraj začištěny saténovým proužkem. Přední díl je dvojitý. Všitý skrytý zip.
Spotřeba: organza šíře 90 cm: 3 m saténový proužek: 6 m Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: modelová úprava ze základního střihu halenky a kalhot
Pracovní postup: U PD sešijeme 1JS členící švy. U ZD odšijeme záševky. Sešijeme náramenice a boční švy 1JS. Švové záložky začistíme saténovým proužkem. U kalhot našijeme na boční díly PD a ZD skládaný monofil. Sešijeme přední a zadní středový šev. Začistíme saténovým proužkem. Na vnitřní členící díly kalhot našijeme skládanou organzu. Sešijeme PD a ZD kalhot. Začistíme saténovým proužkem. Sešijeme přední středový a částečně zadní středový šev. Začistíme saténovým proužkem. Horní okraj kalhot sešijeme 1JS s dolním okrajem halenky. Začistíme saténovým proužkem.
Všijeme skrytý zip. Průkrčník, průramky a dolní kraj začistíme saténovým proužkem.
37
38
39
40
Model č . 7
Materiál: organza
Tento oděv vznikl za účelem propojit modely z černé organzy a oděv ze světle béžové organzy. Proto se skládá ze dvou částí. Světlých šatů a tmavé bundy. Obě části nesou prvek skládané organzy, který propojuje všechny oděvy kolekce.
Šití:
Technický popis: krátké šaty za krk se skládanou sukýnkou, se skládanou organzou v hrudní části. Všitý skrytý zip. Bunda s dlouhým rukávem, s dvojitou kapucou. PD se kříží. Zavazování na saténovou stuhu.
Spotřeba: černá organza šíře 90 cm: 5m Béžová organza šíře 140 cm: 2m Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: šaty – modelová úprava ze základního střihu halenky
bunda - modelová úprava ze základního střihu halenky s klínovým rukávem, modelová úprava ze základního střihu kapuce
Pracovní postup: šaty - na PD a ZD odšijeme záševky. U horního PD nabereme na 1JS prsní vybraní a našijeme skládanou organzu. Část skládané organzy nejblíže průkrčníku tvoří límec, který se zapíná na transparentní patent, který je přišitý ručně. Švové záložky začistíme saténovým proužkem. Do zadního středového švu všijeme skrytý zip.
K dolnímu okraji našijeme sukni, která tvoří skládaný monofil. Švová záložka je začištěna saténovým proužkem. Okraje jsou nezačištěné, pouze čistě střižené.
Bunda – podle naznačení odšijeme sklady na kapuci a sešijeme s vnitřní kapucou. Na rukávu odšijeme podle naznačení sklady, sešijeme francouzským švem vnitřní šev. Do dolního okraje rukávu všijeme skládaný lem, který začistíme saténovým proužkem. PD nabereme podle naznačení. Do průramkových hlavic všijeme rukávy a švové záložky začistíme saténovým proužkem. Do průkrčníku všijeme kapuci 1JS. Přední kraj a průkrčník začistíme saténovým proužkem. K dolnímu kraji trupu přišijeme skládaný lem, švovou záložku začistíme saténovým proužkem. Na 1JS přišijeme saténovou stuhu.
41
42
43
44
45
Model č . 8
Materiál: organza, pletenina
Lehkost, čistotu, vzdušnost, ale také křehkost má vystihovat tento poslední model. Šaty mají být završením kolekce, dokázat, že ,,protančit životem“ je možné s určitou noblesou a elegancí. Ať už nás čeká budoucnost lehká nebo těžká, je potřeba se k ní postavit vždy se vztyčenou hlavou a úsměvem ve tváři.
Šití:
Technický popis: krátké šaty s kolovou sukní, se skládanou organzou umístěnou v hrudní části. Délka 98 cm. Všitý skrytý zip. Úpletové kalhotky
se zvýšeným pasem pošité kameny.
Spotřeba: organza šíře 140 cm: 3,5 m pletenina šíře 60 cm: 60 cm Přídavky na švy a záložky: 2 cm
Papírový střih: šaty - modelová úprava ze základního střihu halenky a kolové sukně kalhotky – modelová úprava ze základního střihu dámských plavek
Pracovní postup: na ZD odšijeme záševky na 1JS. Na levý boční PD našijeme skládanou organzu, sešijeme boční členící švy. Švové záložky začistíme saténovým proužkem. Na PD našijeme 1JS skládanou organzu. Sešijeme náramenice PD a ZD.
Švové záložky začistíme saténovým proužkem. Částečně sešijeme zadní středový šev kolové sukně. Horní okraj sukně přišijeme 1JS k dolnímu okraji halenky a začistíme švovou záložku saténovým proužkem. Zadní středový šev, průkrčník, průramky a dolní kraj začistíme saténovým proužkem. Všijeme do zadního středového švu skrytý zip. U kalhotek sešijeme rozkrokový a boční švy na TOS, do horního okraje všijeme lem.
Nezačišťujeme. Kameny přišíváme transparentní nití.
46
47
48
49
50
Textilní materiály
Samet
Je vlasová tkanina, na které špičky vlasových nití přesahují plochu základní vazby o 1-2 mm. Vlasová niť tvoří smyčky, které jsou řezané nebo ponechané v celku.
Vyrábí se z hedvábí. V současné době je ovšem velký rozvoj syntetických materiálů, tedy i samet se vyrábí ze syntetiky. Některé samety se vyrábí s příměsí elastických vláken ve vazební tkanině. Nejenom, že je pro zákazníka důležitá cena, hlavně nyní v době ekonomické krize, už mu nestačí oděvy ušité z materiálů s moderním desénem, zajímavým střihovým řešením a kvalitním vypracováním. Důležitým se pro něj stává pohodlnost, kvalita a vlastnosti materiálu. Samet s příměsí elastických vláken se tak stává pohodlný, protože je pružný, snižuje se tím také mačkavost a díky syntetickým vláknům prodlužuje odolnost.
Údržba: doporučuje se čistit chemicky, při styku s vodou se zhoršuje kvalita a vzhled materiálu, tzv. degraduje.
Organza
Je tenká, bez vzoru tkaná průsvitná textilie. Tradičně se vyrábí z nekonečného vlákna bource morušového – hedvábí. V současné době je mnoho organz utkáno ze syntetických vláken, jako je polyester nebo nylon.
Údržba: materiály vyrobené ze syntetických vláken umožňují snadnou údržbu.
Lze je prát při mírných teplotách max. 30°C. Perou se jemným mačkáním a uvolňováním bez kroucení a mnutí. Máchání v čisté vlažné vodě. Neždímat, nechat okapat. Při žehlení zvolit velmi nízký stupeň podle označení na žehličce.
Pletenina
Je to dvojitá osnovní pletenina, tvoří se na osnovním pletacím stroji se dvěma kladecími přístroji. Vyrábí se ze syntetického materiálu, má tedy výborné vlastnosti proti opotřebení. Často se používá k výrobě spodního prádla a plavek.
51
Záv ě r
Shlédnutí mnoha výstav, tanečních vystoupení, setkání s novými lidmi, studium obrazů starých mistrů, poznávání nového a odlišného způsobu života lidí, kteří se věnují tanci a umění. A nakonec samotná realizace kolekce, nejdříve hledání nejlepšího materiálu, seznámení s novým materiálem jako je sklo, se kterým jsem do dnes neměla možnost pracovat, posléze hledání nových tvarů, nejlepší využití vlastností, který daný materiál vlastní. Možnost volné tvorby, snít a tvořit. Všechny tyto skutečnosti jsou moje bakalářská práce.
Dalo by se říci, že jsem protančila velmi lehce zpracováním kolekce, ale jak už to v životě bývá, každá práce sebou nese svá úskalí. Proto i já jsem se potýkala s problémy při realizaci. Nejdříve to byl špatný výběr materiálu, kdy jsem chtěla používat šifón. Tento problém jsem velmi rychle vyřešila a začala pracovat s organzou.
Dalším problémem bylo správné použití a aplikace křišťálových kamenů, které jsou velmi těžké a mají ostré hrany. Tento problém jsem vyřešila použitím transparentní nitě, která má podobné vlastnosti jako vlasec.
Samotná tvorba, realizace a práce s lidmi, kteří mi pomáhali, dávali rady, ale také vytýkali chyby mi byla radostí. Kdyby se v životě dalo protančit tak, jako jsem protančila já realizací bakalářské práce, byl by náš svět jistě veselejší a šťastnější.
52
Seznam použité literatury
1. Jonas, S.: Móda v proměnách času, Rebo Production CZ, 2008 2. Pijan,J.: Dějiny umění 8, Nakladatelství Odeon, 1985
3. Kameny světa, Nakladatelství Fortuna print, 2004
4. Parramón, J.: Světlo a stín, Nakladatelství Jan Vašut, 1998
5. Móda, dějiny odívání 18., 19. a 20. století ze sbírek Ústavu odívání v Kjótu, Taschen, Nakladatelství Slovnart, 2003
6. Zíbrt, Č.: Jak se kdy v Čechách tancovalo, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1960
7. Kroeschlerová E.: Dobové tance 16. – 19. století, Státní pedagogické nakladatelství, 1981
8. Millerová J.: Sklo 20.století, Nakladatelství Dorling Kindersley, 2004 9. Parramón, J.: Teorie barev, Nakladatelství Jan Vašut, 1998
10. www.wikipedia.org 11. www.lidovky.cz 12. www.pressweb.cz 13. www.hudebniportal.cz
