Posudek diplomové práce Bc. Pavla Špringla
Nová Viktoria. Praha 3 - Žižkov
zpracované v zimním semestru 2015/2016
Zadání diplomové práce a komentář k úkolu
Pražský Žižkov má neopakovatelnou atmosféru, je dána jednak koncentrovanou zástavbou v blocích s typickými dvorky a úzkými do kopců šplhajícími uličkami a dále pamětí koloritu života jeho obyvatel. A k tomu neodmyslitelně patří i žižkovská kopaná na stadionu za dnešní budovou odborových svazů, kde se i prvoligové zápasy hrají v neděli dopoledne. Ale celé území kolem stadionu jakoby ani na Žižkov nepatřilo, nedokončený blok domů na jižní hraně, neorganizovaný park, neuzavřenost do Seifertovy ulice.
Úkolem je navrhnout nejen nový stadion Viktorie Žižkov, ale nově definovat celý blok, zejména do ulice Seifertovy, najít řešení, které by stávající neidentifikovatelné území začlenilo do struktury města.
Komentář k řešení
Práci uvádí obsáhlá analýza Ţiţkova z mnoha hledisek jako je geografická poloha ve městě, historie a vývoj čtvrti, propojení s městem, typy zástavby, charakteristika bloků a vnitrobloků, veřejná prostranství, aktivity kultury a zábavy, dominanty, zeleň a doprava v území. V další části podrobně autor analyzuje charakter a funkční a prostorové vazby v území, které je předmětem návrhu. Celá analýza je zpracovaná na schématických výkresech a doplněna fotodokumentací.
Tato část práce byla nezbytná pro pochopení specifiky prostředí Ţiţkova a vytýčení principů konceptu. Základní myšlenkou bylo jasně dokončit dnes neuzavřený a nedokončený blok domů a navázat tak na typickou ţiţkovskou zástavbu, jasně definovat dnes neukončenou stranu Seifertovy ulice a vytvořit nové prostředí ve vnitrobloku a vazbu na přestavěný stadion Viktorie. Viktorka Ţiţkov je malý klub, pevně spjatý s místem, který zaţil období slávy i úpadku, ale pro Ţiţkov má nezastupitelnou roli. Ve svém návrhu autor stadion ponechává zcela záměrně ve stopě dnešního a pojímá ho jako hřiště uprostřed bloku, hřiště na dvorku. Doplňuje celý blok soustavou domů
různého charakteru, uzavírá ho na jeho hranicích. Západní hranici tvoří administrativní budova, severní strana podél Seifertovy ulice na ni pevně navazuje a vytváří nároţí jako pevný bod naproti budově odborů. Dlouhá postupně stoupající linie domů v Seifertově ulici je na několika místech perforována, průchody a cézurami propojuje hlavní třídu s vnitřním prostředím bloku. Otevírá se k vnitřnímu veřejnému prostranství, jakémusi náměstíčku před stadionem, jeho plocha se postupně zvedá ke vstupům, pod ní je parkoviště. Obdobně se otevírá do parkového prostředí mezi
stadionem a bytovým domem, obě prostranství jsou propojena a lze tak v uvnitř bloku zaţít různé atmosféry, vizuálně vnímat ruch Seifertovy ulice a přitom být v klidném prostředí. Východní strana je uzavřena bytovými domy klesajícími podle terénu a vytvářející na rohu se Seifertovou ulicí další pevný výrazný prvek nároţního domu. Podél těchto bytových domů směrem do vnitrobloku jsou soukromé zahrady pro jejich obyvatele. To je další charakter prostředí uvnitř bloku. Tyto zásahy a urbanistické řešení v území povaţuji za logické a správné, ovšem do celého konceptu blokové
zástavby mi vůbec nezapadá solitérní bytový dům, stojící mezi východní stranou bloku a východní tribunou a i jeho proporce a vztah k ostatní nové zástavbě jsou problematické. Aţ příliš připomíná výstavbu na Ţiţkově z 80. let minulého století.
Dobře je vyřešeno parkování v podzemních garáţích jednak pod zpevněnou plochou před stadionem, jednak pod terasami zahrad ve východní části bloku pro bytové domy.
Samotný stadion svou kapacitou s jednou hlavní tribunou má přiměřenou velikost, nástup do hlediště po zvedající se ploše náměstí zjednodušuje pohyb diváků, prostory pro diváky i sportovce vyhovují. Ale pořád je to jenom stadion jakoby vloţený mezi domy, nabízela se moţnost ho daleko více hmotově i výrazově propojit s blokem domů. To se týká především hlavní tribuny, která se do nástupní piazzety nemusí nutně tvářit jako ryze sportovní stavba, ale vzhledem k místu a vztahu k nově navrţené zástavbě spíše městsky.
Náplň jednotlivých částí se proměňuje ve vztahu k orientaci a okolní zástavby, respektive charakteru ulic. Východní blok je zcela věnován bytovým domům s různými velikostmi bytů a vazbou na zahrady. Severní část lemující Seifertovu ulici má v parteru obchody a společenské prostory, patra jsou věnována studentskému bydlení různého charakteru, jsou to koleje pro VŠE.
Dispozice bytů i studentského bydlení jsou propracované, zvláště koleje jsou zajímavě řešené, interiér se příznivě propisuje do fasád.
Architektonický výraz je uměřený, oţivuje stávající ulice, zejména Seifertova ulice získává potřebné zpevnění a příznivě působí jak vertikální členění fasády, tak přerušení souvislé linie v místech propojení s vnitřními veřejnými prostory.
Předloţená dokumentace ve formátu A3 je přehledně zpracovaná, grafická část práce má dobrou úroveň a dokumentuje autorův záměr. Textová část je velmi podrobná v analytické části, v
ostatních částech jsou nezbytné základní informace popisují hlavní principy řešení.
Průběh práce a hodnocení
Diplomant pracoval na projektu samostatně, odpovědně a odevzdal projekt v poţadovaném rozsahu, kvalitě a termínu.
Pavel Špringl si vybral vlastní náročné zadání, ve kterém se zabýval jak urbanistickou
problematikou tak detailním rozpracováním jednotlivých částí návrhu. Jeho projekt je seriózní, odvedl velké mnoţství práce, splňuje poţadavky, práci přijímám k obhajobě a navrhuji ohodnocení známkou:
C – velmi dobře
V Liberci 04.02.2016 Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych vedoucí diplomové práce
