VLIV LOKÁLNÍHO SQUEEZE NA KVALITU

(1)

VLIV LOKÁLNÍHO SQUEEZE NA KVALITU VYSOKOTLAKÉHO ODLITKU ZE SLITIN HLINÍKU

Bakalářská práce

Studijní program: B2341 – Strojírenství

Studijní obor: 3911R018 – Materiály a technologie Autor práce: David Hrstka

Vedoucí práce: Ing. Iva Nováková, Ph.D.

(2)

Katedra strojírenské technologie Studijní rok: 2013/2014

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Jméno a příjmení David H R S T K A

Studijní program B2341 Strojírenství

Studijní obor 3911R018 Materiály a technologie

Zaměření Strojírenská metalurgie

Ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách se Vám určuje bakalářské práce na téma:

Vliv lokálního squeezu na kvalitu vysokotlakého odlitku ze slitin hliníku

Zásady pro vypracování:

(uveďte hlavní cíle bakalářské práce a doporučené metody pro vypracování)

1. Seznamte se technologií vysokotlakého lití odlitků ze slitin hliníku.

2. Prostudujte podklady zaměřené na problematiku technologie lokálního squeezu a jeho vlivu na kvalitu tlakového odlitku.

3. Ve spolupráci se slévárnou Kovolis Hedvikov a.s. se zaměřte na sledování vlivu časování lokálního squeezu na výslednou kvalitu odlitků.

4. Zhodnoťte dosažené výsledky a formulujte dílčí závěry.

(3)

Forma zpracování bakalářské práce:

- průvodní zpráva: v rozsahu cca 30 stran - přílohy: grafy, tabulky, makrostruktury

Seznam literatury (uveďte doporučenou odbornou literaturu):

[1] RAGAN, E. a kol.: Liatie kovov pod tlakom, 1. vyd., Prešov, 2007.

[2] VALECKÝ, J.a kol.: Lití kovů pod tlakem. 1.vyd., Praha, 1963.

[3] Časopisy: Slévárenství, Giesserei, atd.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Nováková, Ph.D.

Konzultant bakalářské práce: Ing. Vlastimil Bryksi - Kovolis Hedvikov a.s.

L. S.

prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld vedoucí katedry děkan

V Liberci dne 17.2.2014

____________________________________________________________________________________

Platnost zadání bakalářské práce je 15 měsíců od výše uvedeného data. ( v uvedené lhůtě je třeba podat přihlášku ke SZZ ). Termíny odevzdání bakalářské práce jsou určeny pro každý studijní rok a jsou uvedeny v harmonogramu výuky.

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum: 23.5.2014 v Liberci

Podpis:

(5)

Vliv lokálního squeeze na kvalitu vysokotlakého odlitku ze slitin hliníku Effect of local squeeze to quality of high presuje část of aluminum alloys

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem časování lokálního squeezu na vnitřní kvalitu vysokotlakého odlitku. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a experimentální část. Teoretická část je zaměřena na popis vysokotlaké technologie s aplikací lokálního squeezu. Experimentální část je zaměřena na sledování vlivu časování lokálního squeezu na kvalitu sledované oblasti odlitku. Vzorky byly podrobeny vizuální kontrole, rentgenování, tzv. blistr testu a metalografickému hodnocení struktury. V závěru práce jsou uvedeny získané výsledky.

Klíčová slova: odlitek, lokální squeeze, porezita, struktura, tlakové lití

Annotation

This thesis examines the influence of timing of the local squeeze to internal quality of high-pressure casting. The thesis is splitted into two parts, to a theoretical section and an experimental section. The theoretical part is focused on description of high-pressure technology with application of local squeeze. The experimental part is focused on monitoring impact of timing of local squeeze to quality in the monitored part of the casting. The samples were subjected to visual inspection, to X-ray examination, to so called blister test and to metallographic evaluation of the structure. The obtained results are presented in the conclusion of the thesis.

Key Words: casting, squeeze local, porosity, structure, pressure casting

(6)

Poděkování

Mé poděkování patří Ing. Ivě Novákové, Ph.D. – TU v Liberci za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala.

Poděkování patří také firmě KOVOLIS HEDVIKOV a. s. za spolupráci na bakalářské práci. Taktéž moje poděkování patří mé rodině za podporu ve studiu.

(7)

OBSAH:

1 Úvod 8

2 Teoretická část 9

2.1 Pracoviště tlakového lití 10

2.2 Tlakové licí formy 14

2.3 Lokální squeeze 15

2.4 Slitiny hliníku pro tlakové lití 17

2.5 Vady tlakových odlitků 19

3 Experimentální část 22

3.1 Podmínky realizace experimentu (Popis experimentu) 22

3.1.1 Tlakový odlitek 22

3.1.2 Tlakový licí stroj 23

3.1.3 Tlaková licí forma 24

3.1.4 Časování lokálního squeezu 25

3.2 Metody hodnocení kvality sledované oblasti 26

3.2.1 Metoda rentgenování sledované oblasti 27

3.2.2 Blistr test sledované oblasti 28

3.2.2.1 Výsledky hodnocení blistr testu sledované oblasti 30

3.2.3 Metalografické hodnocení sledované oblasti 32

3.2.3.1 Výsledky a hodnocení struktury sledované oblasti 33

3.3 Závěr 36

4 Použitá literatura 37

5 Seznam příloh a přílohy 40

(8)

1 Úvod

V současné době se pro výrobu tenkostěnných, tvarově členitých odlitků z neželezných slitin nejvíce využívá technologie vysokotlakého lití. Uplatnění těchto odlitků je široké, největší podíl zaujímají odlitky ze slitin hliníku určené pro automobilový, elektrotechnický a letecký průmysl. Objem výroby odlitků ze slitin hliníku roste každoročně o cca 10 %. Z celkového množství hliníkových odlitků se tlakovým litím vyrábí asi 70 %. [1], [7]

Lití pod tlakem vzniklo v roce 1838 a používalo se na výrobu tiskařských písmen.

Ve strojírenství se používá od roku 1894. V Československu se tlakové lití používalo od dvacátých let 20. století. K výhodám této technologie bezesporu patří rozměrová přesnost a kvalita povrchu odlitků, jejich dobré mechanické vlastnosti, a minimální přídavky na obrábění a vysoká produktivita. Na druhé straně, kromě velkých investičních nákladů na stroje a zařízení a nákladů na výrobu tlakových licích forem, patří k nevýhodám porezita odlitků, kterou je nutné omezovat na přípustnou míru. [2], [6]

Neustále rostoucí požadavky na kvalitu tlakových odlitků vedou ke snaze optimalizovat technologický proces. Pro zlepšení mechanických a užitných vlastností je jednou z možností využití tzv. lokálního squeezu. V místě lokálního squeezu dochází ke stlačení materiálu a tím k omezení porezity v této oblasti.

Této problematice se věnuje i předložená bakalářská práce. Zadání bakalářské práce vzniklo ve spolupráci s firmou KOVOLIS HEDVIKOV a. s., která je jedním z největších dodavatelů tlakových odlitků ze slitin hliníku v ČR. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit kvalitu odlitku ve sledované oblasti v závislosti na různém časování lokálního squeezu.

(9)

2 Teoretická část

Princip technologie vysokotlakého lití spočívá ve vyplnění dutiny formy taveninou v krátkém čase, kde následně tuhne za působení vysokého tlaku. Za těchto podmínek je možné vyrábět tvarově velmi komplikované odlitky s tloušťkou stěn přibližně 1 – 2 mm, u některých slitin i méně než 1 mm. Rozměry odlitků jsou velmi přesné, u menších rozměrů lze dosáhnout přesnosti až 0,3 – 0,5 %. [1], [7]

Tlakové licí stroje lze podle konstrukce rozdělit na stroje s teplou a se studenou licí komorou a dále na stroje s vertikální a s horizontální tlakovou licí komorou. V současné době se pro odlévání slitin hliníku využívají stroje se studenou horizontální licí komorou.

Proto je dále věnována pozornost právě tomuto způsobu výroby odlitků.

Pracovní cyklus tlakových licích strojů se studenou horizontální licí komorou je schematicky zobrazen na obr. 2.1

A) Uzavření licího stroje B) Nadávkování potřebného množství taveniny do licí komory C) Tuhnutí - doba od ukončení lisování do otevření tlakové licí formy D) Otevření tlakové licí formy E) Vyhození odlitku z tlakové licí formy a vyjmutí ze stroje F) Ošetření líce formy separační látkou

Obr. 2.1 Pracovní cyklus tlakového licího stroje se studenou horizontální licí komorou Lisování taveniny do dutiny formy probíhá ve třech fázích, viz obr. 2.2:

- předplnění - od začátku pohybu licího pístu do okamžiku sepnutí plnící rychlosti;

- plnění - od okamžiku sepnutí plnící rychlosti do zastavení pístu;

- dotlak - doba, po kterou působí zvýšený tlak. [8]

(10)

1) Předplnění 2) Plnění 3) Dotlak Obr. 2.2 Fáze plnění dutiny formy

2.1 Pracoviště tlakového lití

Pracoviště tlakového lití je obvykle tvořeno udržovací pecí, dávkovacím zařízením, tlakovým licím strojem, termoregulačním zařízením, vakuovacím zařízením, zařízením na ošetření formy, zařízením na odběr odlitků a ostřihovacím lisem, viz obr. 2. 3. [1],[8]

1) Udržovací pec 2) Dávkovací zařízení 3) Tlakový licí stroj 4) Termoregulační zařízení 5) Vakuovací zařízení 6) Zařízení na ošetření formy 7) Zařízení na vyjímání odlitku 8) Ostřihovací lis

Obr. 2.3 Pracoviště tlakového lití [14]

Jako udržovací pec se nejčastěji používají elektrické odporové kelímkové pece nebo přímo pneumatické dávkovací pece, viz obr. 2.4.

(11)

Obr. 2.4 Udržovací pece - kelímková, dávkovací [15], [16]

K dávkování potřebného množství taveniny do licí komory z udržovací pece se používá dávkovací zařízení, viz obr. 2.5. Manipulátory jsou většinou složeny ze stojanu, pohonné jednotky, otočného ramene, naběračky, nosného ramene a ze sondy. Dávkovací pece udržují teplotu taveniny a řízeně dávkují taveninu do licí komory pomocí stlačeného vzduchu.

Obr. 2.5 Manipulátor a naběračka [17], [18]

Jak již bylo řečeno, pracoviště pro výrobu odlitků ze slitin hliníku je vybaveno tlakovým licím strojem se studenou horizontální licí komorou, viz obr. 2.6. Stroj je vybaven řídicím systémem, který umožňuje jednak řízení pracoviště (např. zařízení pro dávkování taveniny, zařízení pro ošetření formy, atd.) a jednak i technologické vyhodnocování průběhu lití.

(12)

Obr. 2.6 Tlakový licí stroj [18]

Na tlakový licí stroj je umístěna tlaková licí forma, která je připojena k termoregulačnímu zařízení, popř. vakuovacímu zařízení.

Termoregulační zařízení, viz obr. 2.7, zajišťuje optimální teplotní podmínky v průběhu licího cyklu. Temperačním médiem může být olej, glykol nebo voda.

Obr. 2.7 Termoregulační zařízení [19] Obr. 2.8 Vakuovací zařízení [20]

Vakuovací zařízení, viz obr. 2.8, umožňuje snížení množství uzavřeného vzduchu v odlitcích.

Zařízení na ošetření líce tlakové licí formy slouží v každém licím cyklu k nanášení separátoru na líc formy. Líc formy je nejčastěji ošetřován separátorem na bázi vody, který je na líc formy nanášen pomocí trysek tlakovým vzduchem, viz obr. 2.9.

(13)

Trysky

Obr. 2.9 Zařízení na ošetření tlakové licí formy [21], [22]

Odlitky mohou být z tlakové formy vyjímány ručně, manipulátorem nebo robotem.

Zařízení na odebírání odlitků, viz obr. 2.10, je někdy využíváno i pro další operace.

Obr. 2.10 Zařízení na odebírání odlitků [23], [24], [25]

Pracoviště může být vybaveno také ostřihovacím lisem, viz obr. 2.11, který slouží k odstranění přetoků a vtokové soustavy.

Obr. 2.11 Ostřihovací lis [14], [26]

(14)

2.2 Tlakové licí formy

Tlaková licí forma je složena vždy z pevné a pohyblivé části, viz obr. 2.12.

Ve většině případů je pevná i pohyblivá část formy tvořena rámem a tvarovou vložkou.

Vzhledem k mechanickému, cyklickému tepelnému a chemickému namáhání musí materiál tlakových licích forem mít zejména vysokou mez pevnosti a kluzu i při vyšších teplotách, dobrou tepelnou vodivost, nízkou tepelnou roztažnost, dobrou obrobitelnost, prokalitelnost, rozměrovou stálost při tepelném zpracování a odolnost proti nalepování.

Proto jsou méně namáhané části formy vyrobeny z konstrukční legované oceli (Cr, Mo, V), např.: 1.2311 a tvarové vložky z nástrojové legované oceli určené pro práci za tepla (Cr, V, W, Mo), např.: 1.2343, 1.2344. [1], [3]

Na obr. 2.13 jsou uvedeny hlavní části tlakové licí formy s vyhazovacím systémem pomocí vyhazovací desky s vyhazovači.

Obr. 2.12 Pevná a pohyblivá část formy [27]

Obr. 2.13 Tlaková licí forma umístěná na tlakovém licím stroji [28]

(15)

Dutiny v odlitcích, popř. v části odlitku neodformovatelné z dělící roviny, jsou vytvářeny pomocí jader. Jejich zajíždění a vyjíždění do dutiny formy může být zajištěno mechanicky, přes tzv. šikmý kolík, nebo hydraulicky pomocí hydraulického válce. [8]

Pro zvýšení kvality odlitku v kritickém místě může být tlaková licí forma vybavena i tzv. lokálním squeezem.

2.3 Lokální squeeze

Cílem metody lokálního squeezu je odstranit, popř. omezit vznik porezity (staženin a plynových pórů) v místě tepelného uzlu. V tomto případě je na tlakové licí formě umístěn hydraulický válec, který umožňuje pohyb pístu, jehož úkolem je lokálně stlačit již tuhnoucí taveninu a tím zabránit vzniku porezity v této oblasti. Píst může mít vodorovnou i svislou pracovní polohu. Zapojení přídavného zařízení pro lokální squeeze je uveden na obr. 2.14.

[1] [8]

Na obr. 2.15 a 2.16 je znázorněn rozdíl při odlévání bez lokálního squeezu a s lokálním squeezem.

1 – tlakově licí stroj, 2 – hydraulický válec ve formě, 3 – agregát lokálního squeezu, 4 – jednotka pro komunikaci stroj-local squeez

Obr. 2.14 Zapojení lokálního squeezu [27]

(16)

U lití bez lokálního squeezu, viz obr. 2.15, je dutina formy postupně zaplňována taveninou, poté co je zcela zaplněna, začne odlitek tuhnout. Při tuhnutí dochází ke smrštění a vzniku vad (staženin a mikrostaženin). Po zchladnutí je struktura odlitku dendritická, hrubozrnná s velkým výskytem nežádoucích vad.

1) Dutina formy před 2) Zaplněná dutina formy bez lokálního squeezu 3) Struktura po zchladnutí

Obr. 2.15 Lití bez lokálního squeezu

U lití s lokálním squeezem, viz obr. 2.16, po vyplnění dutiny formy a po určité době, za kterou odlitek částečně ztuhne, dojde k zajetí pístu lokálního squeezu do daného místa. Tím dojde k narušení běžného způsobu tuhnutí. Ve struktuře odlitku se potom díky lokálnímu squeezu sníží porezita. Dendritická struktura je rozrušena a je jemnější.

1) Dutina formy před 2) Zaplněná dutina formy s lokálním squeezem 3) Struktura po zchladnutí

Obr. 2.16 Lití s lokálním squeezem

Lokální squeez se aplikuje do kritických míst odlitku, u nichž jsou požadovány vysoké mechanické vlastnosti, např. místa pro uložení ložisek u klikových hřídelů.

Pro odlévání vysokotlakým litím s lokálním squeezem jsou důležité zejména časování a hloubka zajetí pístu do místa lokálního squeezu. Pokud zajíždí píst lokálního squeezu do kritického místa příliš brzy, zajíždí do tekutého materiálu a efekt snížení množství a velikostí vad je velice malý. Naproti tomu pokud je zajetí pístu opožděno příliš po vstříknutí taveniny, zajede píst lokálního squeezu do tvrdého materiálu a efekt je opět nevýrazný, ba naopak se objevují další vady (např. trhliny). Jak ovlivňuje hloubka zajetí

(17)

(zdvih) pístu lokálního squeezu výskyt vad je zobrazeno na obr. 2.17. Pokud píst zajede nedostatečně, je zde malé stlačení a tudíž velká nestlačená vrstva, která má za následek vznik velkých vad. Naopak pokud píst zajede příliš hluboko, vznikají též vady ve velkém množství, a to díky velkému pnutí. [9]

Obr. 2.17 Vliv zdvihu pístu lokálního squeezu na vnitřní kvalitu odlitku [27]

2.4 Slitiny hliníku pro tlakové lití

Pro výrobu odlitků našly slitiny hliníku své uplatnění díky vhodným užitným vlastnostem, tj. nízké teplotě tavení, nízké hustotě, dobré slévatelnosti (výrazně se zlepšuje se zvyšujícím se podílem eutektika), úzkému intervalu krystalizace, dobré chemické stabilitě (odolnosti vůči korozi), dobrým povrchovým vlastnostem a, u většiny slitin, i nízké náchylnosti k tvorbě trhlin za tepla.

Hliník je stříbrobílý, lehký a tvárný kov, který je dobrým vodičem elektrického proudu a tepla. Hliník je nejrozšířenějším kovem v zemské kůře a spotřebou druhým nejvýznamnějším po železe.

Slitiny hliníku jsou odlévány gravitačním litím do pískových a kovových forem, popř. skořepin nebo tlakovým litím (nízkotlakým nebo vysokotlakým). Mechanické hodnoty odlitků značně závisí na způsobu odlévání, max. pevnost bývá asi 250 MPa.

Přehled vybraných slitin hliníku pro odlévání - ČSN EN 1706 je uveden v tab. 2.1.

(18)

Tab. 2.1 Slitiny hliníku využívané na odlévání [13], [4]

Označení slitin

Číselné Chemickými značkami Stav Rp0,2 (MPa)

Rm (MPa)

A (%)

HB (-)

EN AC-21100 EN AC-AlCu4Ti T6 220 300 3 95

EN AC-41000 EN AC-AlSi2MgTi F 70 170 5 50

EN AC-42100 EN AC-AISi7Mg0,3 T6 210 290 4 90

EN AC-43400 EN AC-AlSi10Mg F 140 240 1 70

EN AC-44300 EN AC-AlSi12 F 130 240 1 60

EN AC-45000 EN AC-AlSi6Cu4 F 100 170 1 75

EN AC-46500 EN AC-AlSi9Cu3 F 140 240 <1 80

EN AC-47000 EN AC-AlSi12Cu F 90 170 2 55

EN AC-48000 EN AC-AlSi12CuNiMg T6 240 280 <1 100

EN AC-51000 EN AC-AlMg3 F 70 150 5 50

EN AC-71000 EN AC-AlZn5Mg T1 130 210 4 65

Vysvětlivky: T-stav vytvrzený za tepla, F-stav odlitý

Slitiny typu AlSi – patří k nejvýznamnějším slitinám, v kapalném stavu je křemík v hliníku neomezeně rozpustný, v tuhém stavu je však rozpustnost malá. Slitiny s vyšším obsahem křemíku je nutné modifikovat. Tím vznikne jemná krystalizace křemíku a zlepší se mechanické vlastnosti. Tyto slitiny se používají pro složité, tenkostěnné odlitky.

Vedlejším legujícím prvkem může být Cu nebo Mg, které umožňují vytvrzování.

Slitiny typu AlCu – slitiny tohoto typu se málokdy vyskytují bez dalších přísadových prvků. Dosahují vyšší pevnosti a tažnosti, které si uchovávají i za zvýšených teplot. Mají výbornou obrobitelnost, ale poměrně špatnou korozní odolnost. Jejich slévárenské vlastnosti jsou však horší než u slitin typu Al-Si.

Slitiny typu AlMg – tyto slitiny mají velmi špatné slévárenské vlastnosti, jsou náchylné k tvorbě oxidů a naplynění. Tento typ slitin má ale velmi dobrou korozní odolnost zvláště proti mořské vodě, ale při teplotách nad 100°C dochází k poklesu jejich mechanických vlastností.

Slitiny typu AlZn – typické pro tyto slitiny jsou dobré pevnostní vlastnosti již v litém stavu, dobrá odolnost vůči korozi. Slévatelnost slitin tohoto typu je špatná a mají také náchylnost k tvorbě trhlin za tepla. V současné době nejsou tyto slitiny pro výrobu odlitků gravitačním litím příliš využívány. Pro výrobu vysokotlakých odlitků s vyššími mechanickými vlastnostmi se v současné době používá slitina typu AlZnSi (Unifont). [5] [1]

(19)

2.5 Vady tlakových odlitků

Kvalitu tlakových odlitků ovlivňuje velké množství faktorů, ke kterým patří například technologické vybavení, technologické parametry lití, metalurgická kvalita taveniny, konstrukce tlakové licí formy (vtoková soustava, odvzdušnění a temperace formy) a v neposlední řadě obsluha stroje. Tyto faktory se vzájemně ovlivňují.

Výraz „vada odlitku“ má podmíněný význam. Podle norem, nebo technických podmínek může být stejná vada někdy vadou přípustnou, nepřípustnou, opravitelnou nebo neopravitelnou. [1], [10], [11], [12]

Vadou je označována každá odchylka rozměrů, tvaru, hmotnosti, vzhledu, makro a mikrostruktury od předepsaných norem nebo sjednaných technických podmínek.

U tlakových odlitků se nejčastěji jedná o následující vady:

Nedolití - jde o vadu, při které nejsou některé části odlitku zcela vyplněné, viz obr. 2.18. Nejčastěji jsou to nejvzdálenější místa od vtokových zářezů, které nejsou dostatečně odvzdušněné, nebo jsou zanášeny mazivem. Také záleží na zaformování odlitku a umístění vtokových zářezů. Pokud je forma správně konstrukčně řešena, potom dokonalé vyplnění dutiny formy zajistí optimální technologické parametry.

Obr. 2.18 Nedolití [8]

Studený spoj - tato vada patří mezi vady, které způsobují pevnostní zeslabení odlitku a zároveň se projevují i jako vzhledové vady povrchu, viz obr. 2.19. Vznikají vždy, když se hlavní proud taveniny vyplňující tvarovou dutinu formy rozdělí tvarovými prvky (např. jádry) na dva nebo více proudů a znovu se spojí buď čelně (primární studený spoj)

(20)

nebo bočně či tangenciálně (sekundární studený spoj). Čelní spoj je z pevnostního i vzhledového hlediska vždy nebezpečnější.

Obr. 2.19 Studený spoj [8]

Pórovitost - pojmem pórovitost se rozumí přítomnost dutin nejrůznějšího tvaru, rozměru a původu ve struktuře, viz obr. 2.20. U tlakových odlitků je porezita způsobena kombinací tvorby mikrostaženin a bublin. Vznik bublin je způsoben jednak změnou rozpustnosti vodíku při tuhnutí (metalurgie taveniny) a jednak uzavřeným vzduchem v průběhu plnění dutiny formy (technologické parametry, vtoková soustava, odvzdušnění).

Vhodným nuklečním místem plynových bublin jsou také mikrostaženiny vznikající v průběhu tuhnutí. Proto o čistých bublinách nebo mikrostaženinách lze hovořit jen zřídka, viz obr. 2.21.

Pokud je pór malého průměru a omezený v centru silné části odlitku, pak nezpůsobuje žádné problémy. Nicméně, má-li větší velikost, nebo jsou póry spolu spojeny, může vážně oslabit odlitek. To je také problémem zejména u odlitků, které musí být těsné vůči médiu.

Obr. 2.20 Porezita [8]

(21)

Obr. 2.21 Druhy porezity [8]

Trhliny - jsou vady porušení souvislosti struktury odlitku, které vznikají během jeho tuhnutí, když je volné smršťování brzděné mechanicky nebo tepelně, viz obr. 2.22.

Trhlina se projevuje jako křivé roztrhnutí (natrhnutí) stěny odlitku.

Obr. 2.22 Trhliny [8]

Praskliny - jsou definovány jako porušení souvislosti struktury materiálu během chladnutí. Prasklina jde přes zrna a její povrch je čistý. Příčinou této vady je tepelné pnutí při chladnutí způsobené konstrukcí odlitku (nestejnoměrné chladnutí).

(22)

3 Experimentální část

Cílem experimentální části této bakalářské práce bylo stanovit vliv časování lokálního squeezu na kvalitu kritické oblasti. V současné době se lokální squeez používá především k omezení porezity v daném místě. Měření bylo prováděno ve spolupráci s firmou KOVOLIS HEDVIKOV a. s. Pro vyhodnocení vlivu časování lokálního squeezu na kvalitu sledované oblasti byly odlity skupiny vysokotlakých odlitků s různým časem zajetí pístu lokálního squeezu.

V místě lokálního squeezu bylo provedeno hodnocení kvality pomocí rentgenování, blistr testu a metalografickým hodnocením. V místě lokálního squeezu se mohou vyskytovat různé vady, a to zejména porezita a trhliny, popř. další vady. Cílem vyhodnocení bylo stanovení optimálního časování lokálního squeezu vzhledem ke kvalitě.

3.1 Podmínky realizace experimentu 3.1.1 Tlakový odlitek

Pro experiment byl použit odlitek „tělesa kompresoru klimatizace“, viz obr. 3.1.

Odlitek je vyroben ze slitiny AlSi9Cu3 (ADC 12), její chemické složení stanovené pomocí zařízení Spectro max je uvedeno v tabulce 3.1.

Obr. 3.1 Vzorek s označenou oblastí lokálního squeezu [27]

(23)

Slitina byla tavena v peci Striko Westofen MH II – T 2000/100 G – eg. Vsázka byla připravena z nového a vratného materiálu v poměru 70/30. Po roztavení a ohřátí taveniny na teplotu 730 ± 15 °C byla tavenina přelita do transportní pánve, kde proběhla rafinace MTS 1500 - Vesuvius rafinačním prostředek Arsal 2125 Flakes a odplynění dusíkem pomocí zařízení FDU – Foseco. Odplynění probíhalo po dobu 3 min při průtoku 15±5 l/min. Potom byla tavenina přelita do udržovací pece Marconi 1500 TEX, ze které bylo automaticky dávkováno stanovené množství taveniny (3,5 kg) do licí komory tlakového licího stroje.

Tab. 3.1 Chemické složení slitiny AlSi9Cu3 [27]

3.1.2 Tlakový licí stroj

Pro výrobu tlakových odlitků byl použit tlakový licí stroj TOSHIBA 800, viz obr. 3.2. Jedná se o třídeskový stroj s uzavírací silou 800 tun, který umožňuje nastavení 2. rychlosti v rozmezí 2 až 5 m.s^-1 a dotlaku v rozmezí 60 až 130 MPa.

Průměr licího pístu působícího na taveninu v licí komoře byl 80 mm (systém brondolin - ocelový kroužek, bronzový píst). Při výrobě zkušebních odlitků byly nastaveny následující technologické parametry: 1. rychlost V1= 0,2 m.s^-1, 2. rychlost V2 = 2,5 m.s^-1 a dotlak = 84 MPa.

Obr. 3.2 Tlakový licí stroj [30]

Chemické složení v % hmotnosti

Jiné prvky Označení

materiálu Si Fe Cu Mn Mg Ni Zn Sn

Každý Celkem Al ADC 12 9,6-12 ≤1,3 1,5-3,5 ≤ 0,5 ≤0,3 ≤ 0,5 ≤ 1 ≤ 0,3 ≤ 0,05 ≤ 0,25 Zbytek - v normě jsou uvedeny maximální přípustné hodnoty, pokud není uveden přímo rozsah tolerance.

(24)

3.1.3 Tlaková licí forma

Na tlakovém licím stroji byla nasazena dvojnásobná forma, viz obr. 3.3. Rám pevné a pohyblivé části formy byl vyroben z materiálu 1.2312 a do něho byly vsazeny tvarové vložky vyrobené z nástrojové legované oceli 1.2367 – Dievar. Vyhazování odlitku bylo zajištěno vyhazovacím systémem.

Tlaková licí forma byla připojena k termoregulačnímu zařízení Thermobiehl 5002/12/250. Temperačním médiem byla voda.

Po každém licím cyklu stroje byl prováděn ochranný nástřik líce tlakové licí formy.

Byl použit ochranný nástřik Cast Flow 805K.

Obr. 3.3 Pevná a pohyblivá část formy [27]

Tlaková licí forma je připojena k systému vakuování. Vakuovací zařízení je zobrazeno na obr. 3.4. Každá dutina tlakové licí formy (resp. každá fazona) má samostatný okruh vakuování. Vakuování je připojeno k odvzdušnění tlakové licí formy přes vakuovací vlnovec.

Obr. 3.4 Zařízení pro vakuování vývěva Bigresse 60 PBOM, vlnovec [27], [32]

(25)

V tlakové licí formě je v místě zobrazeném na obr. 3.5 aplikován lokální squeeze.

Obr. 3.5 Lokální squeeze [27]

3.1.4 Č asování lokálního squeezu

U tlakové licí formy byl aplikován lokální squeez v označené oblasti dutiny formy.

V průběhu experimentu bylo zhotoveno 34 odlitků, u kterých byl aplikován lokální squeeze s různým časováním. Časování lokálního squeezu je schématicky zobrazeno na obr. 3.6. Časování bylo započato 0,1 s po sepnutí druhé rychlosti a další vzorky se odlévaly vždy se zpožděním 0,3 s až do hodnoty zpoždění 5,0 s, viz tab. 3.2.

Obr. 3.6 Počátek zpoždění lokálního squeezu od startu druhé rychlosti

(26)

Tab. 3.2 Vzorky s časováním lokálního squeezu

Odlití 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Fazóna F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 Zpoždění

pístu (s) 0,1 0,4 0,7 1 1,3 1,6 1,9 2,2 2,5

Odlití 10 11 12 13 14 15 16 17

Fazóna F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 Zpoždění

pístu (s) 2,8 3,1 3,4 3,7 4,1 4,4 4,7 5

3.2 Metody hodnocení kvality sledované oblasti

Všech 34 tlakových odlitků bylo nejprve podrobeno vizuální kontrole, která však žádné vady sledované oblasti neodhalila. Poté bylo provedeno hodnocení kvality pomocí rentgenu. Dále byly z tlakových odlitků odebrány zkušební vzorky z oblasti působení lokálního squeezu, viz obr. 3.7 (oblast krčku kompresoru ventilátoru) a u nich byl proveden „blistr test“ a metalografické hodnocení.

Blistr test a rentgenování oblasti lokálního squeezu bylo prováděno na zařízení ve firmě KOVOLIS HEDVIKOV a.s., metalografické hodnocení oblasti lokálního squeezu se uskutečnilo v laboratořích TUL v Liberci.

Obr. 3.7 Oblast vyhodnocení [27]

(27)

Protože při provádění blistr testu a při oběru vzorků pro metalografické hodnocení jsou vzorky znehodnoceny, byly jednotlivé tlakové odlitky rozděleny do dvou skupin.

Jedna skupina byla podrobena blistr testu a u druhé se provádělo metalografické hodnocení.

Do první skupiny byly zařazeny odlitky, u kterých byl lokální squeeze zpožděn s časem uvedeným v tab. 3.3. Do druhé skupiny byla zařazena zpoždění uvedená v tab. 3.4.

Tab. 3.3 Vzorky pro vyhodnocení blistr testem

Odlití 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Fazóna F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 Zpoždění

pístu (s) 0,1 0,7 1,3 1,9 2,5 3,1 3,7 4,4 5

Tab. 3.4 Vzorky pro metalografické hodnocení

Odlití 1 2 3 4 5 6 7 8

Fazóna F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 F3 F4 Zpoždění

pístu (s) 0,4 1 1,6 2,2 2,8 3,4 4,1 4,7

3.2.1 Metoda rentgenování sledované oblasti

Pro hodnocení bylo použito zařízení firmy KOVOLIS HEDVIKOV a. s. značky Seifert 160kV, viz obr. 3.8.

Obr. 3.8 Rentgenové zařízení [27]

(28)

Rentgen prozáří daný vzorek a zobrazí na daném zobrazovacím zařízení vnitřní defekty daných vzorků. Při průchodu gama záření materiálem dochází v místě s defektem, popř. v místě s menší tloušťkou materiálu, k menšímu zeslabení záření, viz obr. 3.9.

Na použitém detektoru je zachycen tento rozdíl a následně zobrazen.

Obr. 3.9 Princip rentgenu

Na získaných rentgenových snímcích nebyly zjištěny žádné výrazné vady, viz obr. 3.10, tudíž byla tato metoda neprůkazná.

Obr. 3.10 Vzorky se zpožděním 4,7 s

3.2.2 Blistr test sledované oblasti

Test byl prováděn ve firmě KOVOLIS HEDVIKOV a. s., na zařízení zobrazeném na obr. 3.11. Jedná se o váhy používané pro stanovení Dichte indexu. K tomuto testu byla dále použita poloautomatická pec, viz obr. 3.11, kde byly vyřezané vzorky tepelně zpracovány za podmínek zobrazených na obr. 3.12.

Zkouška byla prováděna tak, že vzorky byly před blistr testem zváženy na sucho a poté ve vodě. Z rozdílu hmotností byla potom určena hustota vzorku před blistr testem.

(29)

Dále byly vzorky zpracovány následujícím postupem. Nejprve byly vzorky pomalu ohřívány na žíhací teplotu 530 °C, poté následovalo setrvání na této teplotě po dobu jedné hodiny a nakonec následovalo ochlazení na pokojovou teplotu vyjmutím z pece.

Po vyjmutí a vychladnutí byly vzorky opět zváženy na sucho a ve vodě a následně byla zjištěna jejich hustota po žíhání.

Rozdíl mezi hustotami před a po žíhání je zapříčiněn zvětšením objemu vzduchových pórů při ohřevu. Vzorky před a po žíhání se lišily i vzhledově, některé póry se přemístily až na povrch, který byl potom matný a bublinkovitý.

Obr. 3.11 Váhy na Dichte index a poloautomatická pec [27]

Teploty žíhání v závislosti na čase

0 100 200 300 400 500 600

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180

Čas (min)

Teploty (°C)

Obr. 3.12 Průběh teploty v peci

(30)

3.2.2.1 Výsledky hodnocení blistr testu sledované oblasti

Naměřené hodnoty hmotnosti jednotlivých vzorků před tepelným zpracováním jsou uvedeny v tabulce 3.5 a hodnoty zjištěné u vzorků po tepelném zpracování v tabulce 3.6.

Tab. 3.5 Naměřené hmotnosti a vypočtené hustoty vzorků před tepelným zpracováním Č. m. Fazóna Čas (s) Hmotnost

na sucho (g) Hmotnost

ve vodě (g) Hustota (g/ m³)

1 F4 0,1 138,0 84,7 2,586

2 F3 0,1 123,8 76,1 2,593

3 F4 0,7 128,9 80,1 2,642

4 F3 0,7 130,7 80,7 2,616

5 F4 1,3 132,2 81,5 2,636

6 F3 1,3 134,2 82,9 2,619

7 F4 1,9 134,9 83,2 2,609

8 F3 1,9 136,0 84,7 2,650

9 F4 2,5 132,6 82,3 2,638

10 F3 2,5 131,9 82,8 2,688

11 F4 3,1 133,2 84,1 2,715

12 F3 3,1 132,3 83,6 2,716

13 F4 3,7 135,2 85,3 2,705

14 F3 3,7 136,8 86,4 2,717

15 F4 4,4 139,8 88,4 2,720

16 F3 4,4 139,6 88,2 2,719

17 F4 5,0 132,7 83,2 2,679

18 F3 5,0 138,4 87,4 2,712

Tab. 3.6 Naměřené hmotnosti a vypočtené hustoty vzorků po tepelném zpracování Č. m. Fazóna Čas (s) Hmotnost

na sucho (g) Hmotnost

ve vodě (g) Hustota (g/ m³)

1 F4 0,1 137,9 79,8 2,368

2 F3 0,1 123,8 71,1 2,349

3 F4 0,7 128,9 72,7 2,293

4 F3 0,7 130,6 73,0 2,265

5 F4 1,3 131,5 76,1 2,375

6 F3 1,3 134,1 78,1 2,390

7 F4 1,9 134,9 76,4 2,324

8 F3 1,9 136,0 80,0 2,327

9 F4 2,5 132,6 75,8 2,333

10 F3 2,5 131,8 76,0 2,363

11 F4 3,1 133,2 76,2 2,337

12 F3 3,1 132,3 76,2 2,360

13 F4 3,7 135,3 80,2 2,457

14 F3 3,7 136,7 80,3 2,421

15 F4 4,4 139,7 79,4 2,415

16 F3 4,4 139,6 81,4 2,401

17 F4 5,0 132,7 77,6 2,409

18 F3 5,0 138,3 82,8 2,491

(31)

Naměřené hodnoty hmotnosti a vypočtené hodnoty hustot byly zpracovány graficky. Ze získaných hodnot je patrné, že ve vzorcích byly póry a vady přítomny, a to v nezanedbatelném množství. Vzorky po žíhání mají nižší hmotnost a tedy i hustotu ve srovnání se vzorky bez žíhání. Z výsledků je také zřejmé, že s nárůstem teploty se vzduchové vady ve vzorcích zvětšují, viz obr. 3.13.

Hustoty v závislosti na zpoždění zajetí pístu

2 2,2 2,4 2,6 2,8

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Zpoždění zajetí pístu (s) Hustoty (g/ m3 )

Před žíháním Po žíhání

Obr. 3.13 Hustoty vzorků před a po žíhání

Tab. 3.7 Naměřené rozdíly hustot vzorků před a po tepelném zpracování Č. m. Fazóna Čas (s)

Rozdíl hustot (g/ m³)

1 F4 0,1 0,218

2 F3 0,1 0,244

3 F4 0,7 0,349

4 F3 0,7 0,351

5 F4 1,3 0,261

6 F3 1,3 0,229

7 F4 1,9 0,285

8 F3 1,9 0,323

9 F4 2,5 0,305

10 F3 2,5 0,325

11 F4 3,1 0,378

12 F3 3,1 0,356

13 F4 3,7 0,248

14 F3 3,7 0,296

15 F4 4,4 0,305

16 F3 4,4 0,318

17 F4 5,0 0,270

18 F3 5,0 0,221

(32)

V tabulce 3.7 jsou uvedeny rozdíly hustot mezi vzorky s a bez žíhání. Z rozdílu hustot před a po tepelném zpracování, viz tab. 3.7, bylo zjištěno, o kolik se vzorek po žíhání „napěnil“ a tudíž o kolik se tím zmenšila hustota. Graficky zpracované hodnoty rozdílu hustot jsou znázorněny na obr. 3.14.

Obr. 3.14 Vliv zpoždění sepnutí lokálního squeezu na hustotu

3.2.3 Metalografické hodnocení sledované oblasti

Z tlakových odlitků byly v oblasti působení lokálního squeezu odebrány vzorky pro metalografické hodnocení, viz obr. 3.6. Odběr metalografických vzorků byl prováděn na metalografické pile Buehler delta ABRASIMET, viz obr. 3.15.

Obr. 3.15 Metalografická pila [31] Obr. 3.16 Brousící a leštící stroj [8]

Vzorky pro metalografické hodnocení byly připraveny běžným způsobem. Byly broušeny a leštěny na zařízení Metal Buehler Phoenix 4000, viz obr. 3.16. Porezita byla

Vliv časování zpoždění na rozdíl hustot

0,2 0,25 0,3 0,35 0,4

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Zpoždění pístu lokálního squeeze (s)

Rozdíly hustot (g/m3)

(33)

hodnocena dle VDG MerkBlatt P202. Pro zvýraznění struktury byly vzorky leptány 0,5%

roztokem HF.

Metalografické struktury byly sledovány na optickém mikroskopu Neophot 21, viz obr. 3.17, a vyhodnoceny pomocí softwaru NIS Elements.

Obr. 3.17 Optický mikroskop Neophot 21 [8]

3.2.3.1 Výsledky a hodnocení struktury sledované oblasti

Na obr. 3.18 je ukázán způsob hodnocení plošné porezity. Dle normy VDG MerkBlatt P202 je do kritické oblasti vepsán čtverec, a zde je optickou analýzou hodnocena plošná porezita.

Na obr. 3.19 je ukázka struktury oblasti řezu při větším zvětšení (oblast žlutého čtverce) a ukázka tzv. prahování porezity.

Obr. 3.18 Oblast řezu odlitku F3 – zpoždění squeezu 0,4 s po sepnutí druhé rychlosti

(34)

Obr. 3.19 Struktura řezu odlitku F3 – zpoždění squeezu 0,4 s po sepnutí druhé rychlosti – prahování porezity

Struktury sledované oblasti všech vzorků jsou uvedeny v příloze. Stanovené hodnoty plošné porezity ve sledovaných oblastech jsou uvedeny v tabulce tab. 3.8.

Tab. 3.8 Tabulka plošné porezity sledované oblasti Č. m. Fazóna Čas (s)

Plošná porezita

(%)

1 F4 0,4 4,5

2 F3 0,4 7,5

3 F4 1 4,6

4 F3 1 4,3

5 F4 1,6 3,7

6 F3 1,6 4,4

7 F4 2,2 3,7

8 F3 2,2 4

9 F4 2,8 2,8

10 F3 2,8 1,4

11 F4 3,4 2,9

12 F3 3,4 3,6

13 F4 4,1 -

14 F3 4,1 -

15 F4 4,7 -

16 F3 4,7 -

Zjištěné hodnoty porezity ve sledované oblasti ukazují, že porezita s větším zpožděním zajetí pístu lokálního squeezu klesá. Nejnižší porezita byla zjištěna při zpoždění lokálního squeezu 2,8 s. Poté porezita opět narůstala a začaly se u vzorků objevovat i jiné typy vad, a to zejména trhliny způsobené zajížděním pístu lokálního squeezu do již téměř

(35)

ztuhlého materiálu, viz obr. 3.20. U těchto vzorků již nebylo možné plošnou porezitu hodnotit.

Obr. 3.20 Struktura vzorku F4 se zpožděním 4,7 s

Na obr. 3.21 je uvedeno grafické zpracování hodnoty plošné porezity sledované oblasti.

Plošná porezita

1 2 3 4 5 6 7 8

0,4 1 1,6 2,2 2,8 3,4 4,1 4,7

Zpoždění pístu (s)

Plošná porezita (%)

Obr. 3.21 Graficky zpracované hodnoty plošné porezity sledované oblasti

(36)

4. Závěr

Předložená bakalářská práce se věnuje vlivu časování lokálního squeezu na kvalitu sledované oblasti tlakového odlitku. Je rozdělena na teoretickou a experimentální část.

V teoretické části je stručně popsáno pracoviště pro výrobu vysokotlakých odlitků.

Dále je pozornost věnována problematice tlakových licích forem, zejména popisu lokálního squeezu, důvodu jeho využití a způsobu časování. V teoretické části jsou dále popsány slitiny, které se využívají pro výrobu vysokotlakých odlitků a typy vad, které se u vysokotlakých odlitků vyskytují nejčastěji.

V experimentální části jsou popsány podmínky provedeného experimentu a způsoby hodnocení sledovaných parametrů. Experimenty byly prováděny ve spolupráci s firmou KOVOLIS HEDVIKOV a.s. Jak již bylo uvedeno, cílem provedených experimentů bylo stanovit optimální zpoždění sepnutí lokálního squeezu s ohledem na obsah porezity ve sledované oblasti. Pro experiment byl vybrán odlitek - kompresor pro ventilaci ze slitiny AlSi9Cu3, u kterého byl aplikován lokální squeez v oblasti krčku.

Vzorky byly nejprve kontrolovány vizuálně a pomocí rentgenu. Při vizuální kontrole a rentgenování nebyly žádné závažné vady odhaleny. Při vizuální kontrole bylo u vzorků s větším zpožděním zajetí pístu lokálního squeezu patrné vznikající otřepení.

Dále byl prováděn tzv. blistr test vzorků odebraných ze sledované oblasti. Grafické závislosti hustot vzorků před a po žíhání na zpoždění lokálního squeezu ukazují, že po blistr testu obsah vad vzrůstá. V některých případech jsou vady vyžíhány až na povrch.

Rozdíl hustot vzorků před a po tepelném zpracování v závislosti na zpoždění zajíždění pístu lokálního squeezu není výrazný, pohybuje se kolem hodnoty 0,3 g/m³. Výsledky testu ukázaly, že i přesto, že rentgenování odlitků neodhalilo žádné závažné nedostatky, byla porezita přítomna. Na základě hodnocení rozdílu hustot ale nebylo možné určit optimální časování lokálního squeezu.

V poslední fázi bylo provedeno metalografické hodnocení plošné porezity vzorků ve sledované oblasti. Výsledky ukazují, že porezita s větším zpožděním zajetí pístu lokálního squeezu klesá, ale po překročení určité hranice se ve struktuře objevují trhliny, které odlitek znehodnocují. Z hlediska nejnižší porezity ve sledované oblasti bylo jako optimální vyhodnoceno zpoždění 2,8 s po sepnutí druhé rychlosti.

U odlitků vyráběných s těmito parametry v sériové výrobě byla snížena porezita a zlepšeny mechanické vlastnosti.

(37)

5 Použitá literatura

[1] RAGAN, Emil a kolektiv. Liatie kovov pod tlakom. 1 vydání. Prešov: Fakulta výrobnných technológií, 2007. ISBN 978-80-8073-979-9.

[2] HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2-1.díl- Polotovary a jejich technologičnost. 1 vydání. Praha: Scientia, 1998.

ISBN 80-7183-117-4

[3] NĚMEC, Milan, Jan SUCHÁNEK a Jan ŠANOVEC. Základy technologie I.

1 vydání. Praha: ČVUT v Praze, 2006. ISBN 80-01-03530-1

[4] HLUCHÝ, Miroslav a Jan KOLOUCH. Strojírenská technologie 1-1.díl-Nauka o materiálu. 3 přepracované vydání. Praha: Scientia, 2002. ISBN 80-7183-262-6 [5] MACEK, Karel, Petr ZUNA a kolektiv, Strojírenské materiály. 1 vydání. Praha:

ČVUT v Praze, 2003. ISBN 80-01-02798-8

[6] Tlakové lití [online]. 7.12.2009 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z http://www.

silesiatech.cz/tlakove-liti

[7] Tlakově lité odlitky z Al slitin pro automobilový průmysl [online]. 2009-2010 [cit.

2013-10-03]. Dostupné z https://dspace.vutbr.cz/bitstream/handle/11012/17173/BP Havel.pdf

[8] Výroba odlitků ze slitin hliníku, Nedolití, Studený spoj, Porezita, Druhy porezity, Trhliny, Brousící a leštící stroj, Optický mikroskop Neophot 21 [online]. 24.3.2010 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z http://www.ksp.tul.cz/cz/ksm/obsah/vyuka/MV-cv_

3.pdf

[9] Squeeze casting [online]. 22.5.2003 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z http://www.metal2014.com/files/proceedings/metal_03/papers/38.pdf

[10] Vady odlitků [online]. 20011 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z http://otahalconsult.cz/wp-content/pdf/Vady_odlitku_vytah.pdf

[11] Optimalizace procesu lití tlakového odlitku ložiskového štítu elektromotoru [online]. 2011-2012 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z https://dspace.vutbr.cz/

bitstream/handle/11012/7231/2012_BP_Krnavek_Stepan_126572.pdf

2013-11-20]. Dostupné z https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/

6575/diplomka%20upraven%C3%A1%20na%20net.pdf

(38)

[14] Pracoviště tlakového lití, Ostřihovací lis [online]. 10.10. 2013 [cit. 2013-12-10].

Dostupné z http://www.tosrakovnik.cz/

[15] Udržovací pec – kelímková [online]. 27.11.2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z http:

//www.realistic.cz/

[16] Dávkovací pec [online]. 3.5.2010 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z http://www.tiessepraha.cz/

[17] Manipulátor [online]. 6.1.2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z http://www.lukos.cz/

//www.novotny-chlazeni.cz/

//www.foundry-planet.com/

[27] Pevná a pohyblivá část formy, Zapojení lokálního squeezu, Vliv zdvihu pístu lokálního squeezu na vnitřní kvalitu odlitku, Vzorek s označenou částí lokálního squeezu, Chemické složení slitiny AlSi9Cu3, Zařízení pro vakuování, Lokální squeeze, Oblast vyhodnocení, Rentgenové zařízení, Váhy na Dichte index a poloautomatická pec [online]. 13.2.2010 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z http://www.kovolis-hedvikov.cz/

[28] Tlaková licí forma umístěná na tlakovém licím [online]. 31.10.2011 [cit. 2014-03- 09]. Dostupné z http://www.lavender-diecast.co.uk/

(39)

hanyko-praha.cz/

[32] Vlnovec [online]. 6.5.2012 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z http://www.nafo.cz/

(40)

5 Seznam příloh a přílohy

Seznam: Metalografické výbrusy 1. Zpoždění 0,4 s - fazóny 3 a 4 2. Zpoždění 1,0 s - fazóny 3 a 4 3. Zpoždění 1,6 s - fazóny 3 a 4 4. Zpoždění 2,2 s - fazóny 3 a 4 5. Zpoždění 2,8 s - fazóny 3 a 4 6. Zpoždění 3,4 s - fazóny 3 a 4 7. Zpoždění 4,1 s - fazóny 3 a 4 8. Zpoždění 4,7 s - fazóny 3 a 4

(41)

1. Oblast řezu, neleptaná (střed, okraj oblasti lokálního squeezu) a leptaná struktura