Obsah
1 Specifika předškolního věku...14
1.1 Tělesný a pohybový vývoj...14
1.2 Kognitivní vývoj...15
1.3 Sociální a emocionální vývoj...17
1.4 Potřeby dětí v předškolním věku...18
1.5 Dítě a rodinné prostředí...20
1.6 Dítě a předškolní zařízení...21
2 Specifické prostředí mateřské školy...23
2.1 Význam mateřské školy...24
2.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání...24
2.2.1 Školní vzdělávací program...27
2.3 Režim mateřské školy...28
2.4 Pedagog pro předškolní vzdělání...31
3 Zájmová činnost v mateřských školách...34
3.1 Definice a dělení zájmových činností...35
3.2 Význam zájmových činností...35
4 Volný čas ...37
4.1 Volný čas dětí v předškolním věku...38
5 Zájmový kroužek výtvarné výchovy...39
5.1 Celoroční plán činností zájmového kroužku Malí Picassové ...40
5.2 Příklad aktivity...43
6 Výzkum...46
6.1 Výzkumná problematika ...46
6.1.1 Výzkumné problémy...46
6.2 Cíle výzkumu...47
7 Metodika výzkumné práce...48
7.1 Použitá metoda...48
7.2 Charakteristika výzkumného souboru...49
7.3 Průběh a popis výzkumu...50
8 Vlastní výsledky výzkumu...51
8.1 Vyhodnocení dotazníku č. 1...51
8.2 Odpovědi na výzkumné problémy...57
8.3 Vyhodnocení dotazníku č. 2...58
8.4 Odpovědi na výzkumné problémy...68
8.5 Zhodnocení rozhovoru...69
8.6 Navrhovaná doporučení...70
9 Závěr...72
10 Použitá literatura...73
Seznam ilustrací
Ilustrace 1: Maslowova pyramida v první kapitole...18Ilustrace 2: Graf č. 1...52
Ilustrace 3: Graf č. 2...53
Ilustrace 4: Graf č. 3...54
Ilustrace 5: Graf č. 4...55
Ilustrace 6: Graf č. 5...58
Ilustrace 7: Graf č. 6...58
Ilustrace 8: Graf č. 7...59
Ilustrace 9: Graf č. 8...60
Ilustrace 10: Graf č. 9...61
Ilustrace 11: Graf č. 10...61
Ilustrace 12: Graf č. 11...62
Ilustrace 13: Graf č. 12...63
Ilustrace 14: Graf č. 13...64
Ilustrace 15: Graf č. 14...64
Ilustrace 16: Graf č. 15...65
Ilustrace 17: Graf č. 16...66
Ilustrace 18: Graf č. 17...67
Ilustrace 19: Graf č. 18...68
Seznam tabulek
Tabulka 1: Zájmové kroužky...51
Tabulka 2: Učitelé a zájmové kroužky...52
Tabulka 3: Úhrada kroužků...53
Tabulka 4: Finance na kroužky...54
Tabulka 5: Zájem rodičů o nabídku...56
Tabulka 6: Propagace zájmových kroužků...56
Úvod
Vše, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole.
Robert Fulqhum
Jedno z hlavních kritérií pro úspěšné absolvování studia na Technické univerzitě v Liberci je vypracování bakalářské práce. Téma předkládané bakalářské práce Zájmové kroužky v mateřských školách v Liberci jako doplňkové aktivity jsem si zvolilaz důvodů studijních a profesních.
Pro studijní obor Pedagog volného času jsem se rozhodla v době, kdy jsem působila na základní škole jako vychovatelka školního klubu a školní družiny. V současné době pracuji v mateřské škole.
Z vývojového hlediska je právě předškolní věk považován za období, ve kterém se utváří vlastní osobnost jedince s následným začleňováním se do společnosti. Během pedagogické praxe na základní škole jsem měla možnost pracovat s dětmi staršího i mladšího školního věku. Jak je již v úvodu uvedeno, nyní pracuji v mateřské škole.
O své pedagogické praxi se zmiňuji záměrně, neboť získané pedagogické zkušenosti byly hlavním důvodem k výběru tématu bakalářské práce.
Moje práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou.
Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly: Specifika předškolního věku, Specifické prostředí mateřské školy, Zájmová činnost v mateřských školách, Volný čas.
V první kapitole charakterizuji dítě v předškolním období, jeho celkový vývoj, potřeby dítěte. Ve druhé kapitole se stručně zmiňuji o změnách v mateřských školách, uvádím povinnou dokumentaci, popisuji význam předškolního zařízení a osobnost pedagogického pracovníka. Třetí kapitola je věnována zájmovým kroužkům, současným trendům a významu zájmových činností. V poslední čtvrté kapitole teoretické části je vymezen pojem volný čas a popsána důležitost rodiny a mateřské školy při tvorbě kladného vztahu dítěte k smysluplnému trávení volného času.
V praktické části se zabývám zkoumáním mateřských škol organizující zájmové a doplňkové aktivity pro předškolní děti navštěvující mateřskou školu. Hlavní náplní praktické části je výzkum zaměřený na zjištění základních informací od ředitelek mateřských škol. Důležitým zdrojem pro výzkumnou práci jsou také získané informace od rodičů. V praktické části jsem získala odpovědi na výzkumné otázky. Zvolila jsem si čtyři mateřské školy v lokalitě Liberec.
Hlavním cílem bakalářské práce Zájmové kroužky v mateřských školách v Liberci jako doplńkové aktivity je zjistit rozsah nabídky zájmových kroužků v dané lokalitě, popsat nejčastěji nabízené zájmové kroužky, uvést dobře fungující modelový kroužek.
Ve své práci se také zaměřuji na spokojenost rodičů s nabídkou a kvalitou nabízených zájmových a doplňkových činností. Ke zjištění potřebných údajů jsem si zvolila kvantitativní výzkum. V rámci výzkumného šetření dále využívám techniku rozhovoru.
I. TEORETICKÁ ČÁST
1 Specifika předškolního věku
V kapitole Specifika předškolního věku charakterizuji dítě v předškolním období, jeho fyziologický, poznávací a sociální vývoj. Jsou zde popsány základní potřeby dítěte, vliv rodiny na utváření osobnosti dítěte a předškolní zařízení, která většina dětí v tomto věku navštěvuje. V závěru kapitoly jsou shrnuty vlastní poznatky.
Předškolní období začíná třetím rokem života dítěte a trvá přibližně do jeho šesti let.
Konec vývojového období není určen fyzickým věkem, ale především sociálně, nástupem do školy. Předškolní věk je označován jako období rozkvětu a hry. Dítě je hravé, čilé, zvídavé, se sklonem k napodobování dospělých, se značnou představivostí.
Pro toto období jsou charakteristické změny tělesných a pohybových funkcí, v kognitivním, citovém i společenském vývoji. Mění se celková osobnost dítěte.
Autoři Langmeier a Krejčířová označují předškolní období v užším slova smyslu, jako věkem mateřské školy. Ta však není součástí povinné školní docházky. Rodina je základním pilířem pro výchovu dítěte (Langmeier, Krejčířová, 2006).
1.1 Tělesný a pohybový vývoj
Tělesné proporce se v tomto věku zřetelně mění. Přichází první proměna postavy.
Baculatost se mění ve štíhlost, prodlužují se horní a dolní končetiny, pokračuje osifikace kostry a zápěstních kůstek, přibývá svalová tkáň, organismus sílí, některým dětem vypadávají mléčné zuby. Velikost hlavy je téměř stejná, jako u dospělých jedinců (Allen, Marotz, 2002).
Chceme-li zjistit, zda dítě prošlo proměnou postavy, můžeme použít orientační zkoušku tzv. Filipínskou míru. Pokud dítě dosáhne rukou přes temeno hlavy na protilehlý ušní boltec, prošlo první proměnou postavy.
Rozvíjí se jemná motorika, zejména souhrn drobného svalstva prstů, a začíná se vyhraňovat lateralita. Zdokonaluje se jeho zručnost, která je zřetelná při sebeobslužných návycích. Hrubá motorika se nadále zdokonaluje, především pohybová koordinace. Dítě je hbitější a jeho pohyby jsou po vzoru dospělých, elegantnější.
Nejpřirozenější potřebou dítěte je právě pohyb. Dítě chodí, běhá, skáče, zvládá chůzi po schodech a ze schodů, umí seskočit z nízké překážky, umí kotrmelec, udrží rovnováhu na jedné noze. Na konci tohoto období může dítě zvládat jízdu na kole, bruslení, plavání, lyžování (Matějček, 1994)
Dítě v předškolním věku věnuje pohybu a pohybovým aktivitám značnou část dne.
Typické pro toto období je střídání pohybových aktivit, upřednostňování dynamických pohybů, vyhledávání nejednotvárných činností, napodobování sportovních aktivit dospělých, soutěživost s motivací. V tomto období se utváří a zároveň upevňuje vztah k pohybu a sportu. Dítě získává obecné základy pro rozvoj sportovně pohybových dovedností. Postupně si samo vybere, jakému sportu se chce v budoucnu věnovat.
Pro předškolní děti jsou vhodné sportovně zájmové kroužky zaměřené na celkový rozvoj obratnosti.
1.2 Kognitivní vývoj
Dítě se v tomto věku zaměřuje na nejbližší svět, z něhož čerpá poznání a pravidla.
Intenzivně se rozvíjejí všechny poznávací procesy, které dítěti umožňují důkladněji poznávat okolní svět. Verbálně dokáže dítě vyjádřit základní pojmy, informace zpracovává dle své fantazie, uvažuje intuitivně, ještě není schopno logického myšlení.
Charakteristické pro toto období je egocentrické antropomorfické a magické myšlení (Langmeier, Krejčířová, 2006).
Vnímání předškolních dětí je rozdílné od vnímání dospělých. Záměrnou pozornost dítěte je obtížné udržet, svoji pozornost dediktuje výhradně pro něho atraktivním stimulům. Myšlení v tomto věku je značně konkrétní a názorné, ve velké míře používá dítě fantazii. V závislosti na vnímání, především na vnímání zrakovém dítě usuzuje a vyvozuje závěry. V tomto období se dítě řídí názorným poznáním, neuvažuje logicky, jedná se o předoperační myšlení (Čáp, Mareš, 2007).
Vnímání
Nejdůležitějším poznávacím procesem pro dítě v předškolním věku je vnímání.
Vnímání je prozatím globální, nerozlišuje základní vztahy. Rozvíjí se zraková
a sluchová percepce, v následujícím období důležitá k analýze a syntéze pro zvládnutí čtení a psaní.
Paměť
V předškolním období je charakteristická paměť bezděčná, která je kolem pátého věku nahrazena pamětí záměrnou. Dítě je schopno zapamatovat si verše, básničky, rozsáhlé texty. Paměť mechanická v tomto období převažuje. Krátkodobá paměť je během pátého roku nahrazena pamětí dlouhodobou. Pro výuku cizích jazyků je právě toto období nejvhodnějším (Šulcová, 2004).
Představy
U dítěte v předškolním věku se rozvíjejí nejen poznávací psychické procesy, ale také jeho fantazie, kterou používá při hře a denní činnosti. Představy jsou rozmanité.
Běžná je konfabulace, bájné tvrzení doplňující realitu, prolínající se se součastností.
Vývoj řeči
Předškolní věk je období, kdy si dítě osvojuje mateřský jazyk, zkvalitňuje se v řečových dovednostech. Rozšiřuje se slovní zásoba, mění se způsob vyjadřování, dochází k osvojování gramatických pravidel. Verbální schopnosti rozvíjí dítě především v komunikaci s dospělými lidmi (Šulcová, 2004).
Ve třech letech dokáže dítě říci svoje jméno, jména sourozenců, zná více než tisíc slov, používá některé předložky, začíná tvořit souvětí. Řeč čtyřletého dítěte se přibližuje k normě gramatického aspektu. Jeho slovní zásoba se neustále rozšiřuje, vytváří protiklady, pamatuje si básničky. Výslovnost sluchově příbuzných hlásek dělá dítěti stále problém.
Gramatický projev dítěte v pěti letech je již správný, obsahuje všechny slovní druhy, ovládá téměř dva tisíce slov, ve výslovnosti se mohou objevovat nepřesnosti.
V období šesti let, dítě dokáže opakovat dlouhou větu, vyprávět kratší příběh.
Zvládá správnou výslovnost. Před zahájením povinné školní docházky používá při komunikaci téměř tři tisíce slov (Klenková, Kolbábková, 2010).
Vývoj kresby
Přirozenou součástí vývoje dítěte je kresba, probíhající v určitých etapách, stádiích.
Kolem třetího roku začíná dítě spontánně kreslit, nepravidelné oválné tvary, svislé a vodorovné čáry, dostává se tak do vyššího stadia vlastní kresby. Postupně kreslení zvládá a svým obrázkům dává určitý obsah. Pro předškolní věk je charakteristická kresba tzv. „hlavonožec”, postava je znázorněna oválem, ruce a nohy dvěma čárami.
S postupným vývojem dítěte přibývají v kresbě postavy detaily, oči, ústa, pupek. Kolem pátého roku znázorňuje dítě hlavu, trup, končetiny a detaily postavy. V šestém roce je kresba proporcionálnější, části těla jsou umístěny na správném místě, horní končetiny mají prsty, jsou vyznačeny části obličeje, u postavy se odlišuje prostřednictvím oděvu a vlasů pohlaví. (Bednářová, Šmardová, 2007). Kresbou dítě vyjadřuje svoji náladu, psychiku, emoční prožívání, temperament. Pro dítě v předškolním věku je kresba vyjadřovacím prostředkem. Kreslením je procvičována jemná motorika a vizuální percepce (Vágnerová, 2005).
Při činnostech si všímáme, zda-li dítě preferuje pravou nebo levou ruku. Pro nácvik grafomotorických cvičení je nutné, abychom znali lateralitu dítěte.
Úroveň jemné motoriky a grafomotorické dovednosti jsou v předškolním věku důležitým kritériem pro posouzení způsobilosti k zahájení povinné školní docházky, kreslení má velký význam pro dovednost psaní. Vývoj dětské kresby je závislý na vývoji jedince, bez ohledu na jeho umělecké schopnosti (Davido, 2008).
1.3 Sociální a emocionální vývoj
Socializace je proces, při kterém se jedinec začleňuje do společnosti prostřednictvím nápodoby a identifikace.
V předškolním období zůstává rodina nejvýznamnějším prostředím zajišťující primární socializaci dítěte. V rodině si osvojuje způsoby sociálního chování. Dítě se v rodině naučí komunikovat, vnímat a chápat chování ostatních členů rodiny, prosazovat svoje názory, chápat potřeby ostatních, ovládat vlastní emoce. Pokud si dítě během primární socializace osvojilo vhodné způsoby chování, při následné sekundární
socializaci a v interakci s cizími lidmi nemá problémy (Vágnerová, 2005). Sekundární socializace, prolínající se s primární socializací, připravuje jedince na jeho roli ve společnosti. Největší vliv na dítě má stále rodina, ale významně se přidávají i vrstevníci a výchovně vzdělávací instituce. Sekundární socializace je spojena s rozvíjením schopnosti žít s lidmi a mezi lidmi, začleněním se do sociální skupiny, osvojením si norem, učením se sociálním rolím (Keller, 2012).
Předškolní období je důležité pro formování základních citových projevů. Typické pro tento věk je intenzivní prožívání, které je ale krátkodobé a proměnlivé. Dítě začíná ovládat své citové projevy, dokáže být i sebekritické, hodnotí své chování. U dítěte převládá veselá nálada, střídající se se smutkem, pláčem.
1.4 Potřeby dětí v předškolním věku
Každé dítě potřebuje mít především pocit jistoty k lidem z nejbližšího okolí. Autor Matějček označuje za zázračný mechanismus pro uspokojování psychických potřeb dítěte lidskou lásku, mateřskou a otcovskou. „Dítě vstupuje do lidského světa - a je pro tento lidský svět základně vybaveno. Je vybaveno pro lidský vztah„ (Matějček, 1994, str.
11). Rodinné prostředí je pro dítě v předškolním věku stěžejním pilířem jeho potřeby k základním jistotám ve vztazích s nejbližšími lidmi a celkové výchovy.
Americký psycholog Abraham Harold Maslow vypracoval hierarchický systém lidských potřeb, tzv. Maslowa pyramida. Na základě Maslowovy pyramidy má každý jedinec pět základních úrovní potřeb.
Ilustrace 1: Maslowova pyramida v první kapitole
Aby mohl jedinec uspokojit potřeby na stupni nejvyšším, musí být nejdříve uspokojeny potřeby na stupních pod nimi. U dítěte je pořadí uspokojování potřeb stejné. Pokud nemá dítě naplněny potřeby na stupni nižším, dochází k tomu, že se dítě cítí se nevyrovnaně, má pocit, že nepatří ke svým blízkým, ztrácí se jeho sebeuplatnění, nepoznává úctu od svého okolí. Vzdělávací stimuly jsou umístěny na nejvyšším stupni pyramidy, a tak pokud by dítě nemělo možnost naplnit potřeby z pater nižších, nemohlo by se vzdělávat (Svobodová, 2010).
Charakteristická potřeba dětí v předškolním věku je seberealizace ve všech činnostech a vztazích. Chování dítěte se tak stále více přibližuje k chování dospělých, začleňuje se do jejich společnosti. Bez pomoci dospělého dítě samo proces socializace nezvládne. Pro harmonický vývoj dítěte je důležité bezprostřední přijímání lásky, ale také hranic a norem (Mertin, Gillernová, 2010).
V tomto období je pro dítě hlavní činností a potřebou hra. Proto bývá předškolní věk označován obdobím hry. Hrou tráví převážnou část svého času a proto má pro dítě velký význam. Prostřednictvím herní činnosti se rozvíjí mnoho dovedností, nezbytných pro celkový vývoj dítěte. Dítě při hře poznává funkčnost vlastního těla, vlastnosti předmětů, navazuje vztahy s vrstevníky, osvojuje si prosocionální chování, pravidla a normy, rozvíjí komunikativní dovednosti, fantazii a představivost, obohacuje citové prožívání. Hrou získává dítě nové zkušenosti, vyjadřuje vlastní představy o světě, plní si svoje přání. V předškolním věku hra rozvíjí veškeré schopnosti dítěte (Koťátková, 2005).
Hra
Nejdůležitější a nejpřirozenější činností dítěte v předškolním věku je hra. Hra je základní potřeba dítěte v předškolním věku a proto by toto období mělo být herní činností zcela naplněno. V tomto období jsou pro dítě charakteristické hry asociativní, postupně hry kooperativní. Dítě ve hře projevuje spontánnost, zaujetí pro hru, radost a uspokojení, tvořivost, fantazii, přijímá role. Prostřednictvím herních činností si dítě zdokonaluje motorické schopnosti, získává nové zkušenosti, učí se, osvojuje si dovednosti, rozšiřuje si celkový obzor, vyjadřuje vztah k okolnímu světu, posiluje sebedůvěru, formuje správné návyky a chování (Koťátková, 2005). Herní aktivity dítěti
umožňují vyzkoušet si rozmanité situace z reálného života. Pro učitele mateřských škol se stává hra prostředkem, pomocí něhož lze diagnostikovat předškolní dítě.
Hry u předškolních dětí zařazujeme do všech typů činností. Herní činnosti se uskutečňují ve dvojicích nebo ve skupinkách. Dítě v předškolním věku nejvíce využívá námětové, konstruktivní, didaktické hry, kreslení a modelování.
Přínosnou inspirací při tvorbě herních činností se pro mne stala kniha autorky Patty Claycombové Školka plná zábavy. Publikace je rozčleněna do deseti tématických celků, na každý den v měsíci uvádí autorka jednu hru. Během aktivní zábavy se dítě ztotožňuje s vlastním tělem a poznává jeho funkci, seznamuje se s prostředím a se světem, ve kterém žije (Claycombová, 1996).
1.5 Dítě a rodinné prostředí
Rodina je přirozené společenství osob, vycházející z partnerských a příbuzeneckých vztahů. Ve většině odborné literatury je rodina definovaná jako malá neformální sociální skupina. V této skupině probíhá rodinná výchova, především prostřednictvím rodičů, prarodičů a sourozenců. Rodinná výchova a prostředí jsou pro dítě podstatným faktorem pro utváření jeho osobnosti. Výchovné metody, které rodiče při výchově dítěte aplikují jsou do značné míry ovlivněny jejich vlastními názory na výchovu, zkušenostmi ze svého dětství a současným životním stylem.
Vývoj dítěte v rodinně ovlivňuje vzájemné chování všech členů rodiny, probíhá vzájemná sociální interakce. Dítě pozoruje a vnímá chování svých blízkých, které si osvojuje. Jedná se o observační učení a učení nápodobou. Dítě se v rodinně učí, upevňuje si svoje chování a projevy, zejména při společných činnostech, herních aktivitách nezbytných pro rozvoj verbální i neverbální komunikace. V rodinném prostředí je dítěti poskytováno nejen zázemí, pocit bezpečí a jistoty, příkladné chování ostatních členů rodiny, ale také materiální, kulturní a duchovní složka (Šulová, 2004).
Rodina vytváří dítěti emocionální prostředí, rozvíjí interpersonální vztahy, je příkladem pro vytváření vlastních hodnot a stanovisek dítěte a podporuje jej v morálním a životním stylu. (Průcha, Walterová, Mareš, 2009).
Funkční rodina dítěti zaručuje celkový rozvoj v jeho vývoji. Učitel se ale během svého pedagogického působení setkává často i s rodinami, kde je funkčnost snížená.
Nejčastěji přichází do kontaktu s rodinou nezralou, přetíženou, ambiciózní, rozmazlující, odkládající, disociovanou, liberální a v poslední době velmi často s rodinou neúplnou (Helus, 2007).
Z uvedeného textu vyplývá, že důležitým faktorem ovlivňující výchovu dítěte je rodina a prostředí. Proto by se měl každý pedagog v mateřské škole důkladně seznámit a orientovat se v rodinných poměrech každého dítěte, komunikovat s rodiči a znát vývojové a pedagogicko psychologické odlišnosti dítěte předškolního věku. Pedagog tak dítěti lépe porozumí, jeho výchovně vzdělávací činnost se stává pro rozvoj dítěte přínosem (Mertin, Gillernová, 2010).
1.6 Dítě a předškolní zařízení
U dětí předškolního věku se postupně začíná uvolňovat vazba na rodinu a dospělé osoby. Dítě dokáže navazovat kontakty s cizími dospělými a s dětmi ve stejném věku.
Pozvolna se odpoutává od jistoty rodiny a vstupuje do nového prostředí a společnosti, do mateřské školy (Vágnerová, 2005).
Každá společnost má svoje nároky, pravidla a normy, tak i mateřská škola. Aby se dítě nárokům přizpůsobilo a chápalo je, musí si osvojit nové sociální dovednosti. Dítě se v mateřské škole setkává se svými vrstevníky, s novými kamarády, s učitelkami. Pro dítě se stává prostředí mateřské školy druhým domovem a to především v době, kdy jsou jeho rodiče v zaměstnání.
Pro dítě v předškolním věku je důležitý kontakt s dětmi v kolektivu, kde se učí nové znalosti, poznatky a hry. Dítě poznává svět druhých dětí. Zvyká si na povahové rozdílnosti, rozdílné přístupy, učí se prosadit svůj názor, občas se bránit, zastat se svého kamaráda (Špaňhelová, 2004). Dítě se ve styku s vrstevníky učí uplatňovat svoje schopnosti, prosazuje svoji osobu, rozvíjí schopnost rivality a spolupráce, vznikají kamarádské vztahy. Přestože tyto vztahy nemají trvalejší charakter, jsou velmi důležité pro navazování vztahů v pozdějším věku. Právě předškolní výchova přispívá ke zvýšení sociálně kulturní úrovně péče o děti. Je považována za první, ale neobyčejně
významnou fázi v celoživotním vzdělávání jedince.
Předškolní období můžeme označit jako „věk mateřské školy“, i když výchova v rodině zůstává stěžejní. Mateřská škola rodinnou výchovu pouze doplňuje (Langmeier, Krejčířová, 2006). Podrobněji se o mateřské škole jako instituci zmiňuji v další kapitole.
S dětmi předškolního věku a jejich rodiči mám bohaté zkušenosti, neboť v oboru pracuji již několik let. Důležitost přikládám vztahu mezi rodinou a školou. Výchovná funkce rodiny a školy by měly být v souladu, obě strany by měly spolupracovat.
Bohužel tomu tak vždy není, přestože je to jedna z podmínek Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Domnívám se, že učitelky v mateřské škole velmi často naráží na problém mezi rodiči a školou. Jako pedagogové se snažíme o oboustrannou důvěru a otevřenost, umožňujeme rodičům podílet se na dění v mateřské škole, pravidelně poskytujeme informace o činnostech a dětech, připravujeme pro děti aktivity, které jsou nad rámec naší výchovně vzdělávací práce.
Přesto se setkávám s negativními přístupy ze strany rodičů, nedůvěrou a nezájmem.
Tyto nedostatky vidím jako stěžejním problémem, který je potřeba řešit v rámci spolupráce mezi mateřskou školou a rodinou.
2 Specifické prostředí mateřské školy
V kapitole Specifické prostředí mateřské školy se stručně zmiňuji o změnách v mateřských školách, popisuji význam mateřské školy, v obsáhlejším rozsahu uvádím povinnou dokumentaci a charakterizuji pedagogickou osobnost s vlastními poznatky týkající se kvalifikace předškolního pedagoga. V podkapitole je také popsán režim dne v mateřské škole Beruška.
Nejčastěji užívanou institucí zabývající se předškolní výchovou a vzděláváním je mateřská škola. Mateřské školy u nás mají dlouhou a specifickou národní tradici ovlivněnou myšlenkami J. A. Komenského.
V období po listopadu 1989 v návaznosti na společensko politické změny se mateřské školy začaly orientovat na dítě a jeho citové, socializační a vzdělávací potřeby, na vzájemné vztahy ve skupině. Program výchovné práce pro mateřské školy a jesle z roku 1984 přestal mít svoji závaznou platnost. Nastalo období hledání, jak naplňovat podoby pedocentrického přístupu a zamítnutí socialistických principů života (Koťátková, 2008). Výchovně vzdělávací programy si začaly vytvářet mateřské školy v kompetenci ředitelek samy.
V současné mateřské škole se cíle výchovy podřizují zájmům dítěte, vycházející z pojetí pedocentrického přístupu. Mezi charakteristické rysy současné mateřské školy patří otevřenost dítěti, spolupráce s rodinou, kreativní tvorba, podnětné prostředí, přístupnost a otevřenost veřejnosti, klidná a pohodová atmosféra, spolupráce mezi zaměstnanci, možnost výběru vzdělávacího programu, moderní vybavení tříd, individuální přístup k dítěti, alternativní prvky výuky (Koťátková, 2008).
Předškolní vzdělávání upravuje Zákon č. 561/2004 Sb. Předškolní vzdělávání se v České republice uskutečňuje především v mateřských školách, které jsou nedílnou součástí české vzdělávací soustavy. Docházka do mateřských škol není povinná, pouze poslední rok před zahájením povinné školní docházky je doporučená. Do mateřské školy jsou děti přijímány na základě kritérií, které si vytváří ředitelka. Dítě má v mateřské škole možnost všestranného rozvoje, přičemž tvorba školních vzdělávacích programů přihlíží na individuální potřeby jedince. Každá mateřská škola má vytyčené
cíle směřující k celkovému rozvoji dítěte, stěžejním cílem je příprava dítěte na nástup do první třídy a přijetí nové role.
Klíčové požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku jsou obsaženy v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolním vzdělávání z roku 2004.
2.1 Význam mateřské školy
Mateřská škola doplňuje rodinnou výchovu, na kterou navazuje. Vytváří dítěti prostředí a atmosféru s různorodými a úměrnými stimuly vedoucí k jeho rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání je proces, začínající hodnocením výchovně vzdělávacích předpokladů a pedagogickou diagnostikou (Svobodová, 2010).
Záměrem předškolního vzdělávání je, aby dítě v průběhu docházky do mateřské školy, dle svých předpokladů a schopností dosáhlo fyzické, psychické a sociální zdatnosti a základy kompetencí významných pro jeho rozvoj a celoživotní vzdělávání.
Vzdělávání v mateřské škole vychází z potřeb, eventuality a zájmů dítěte, přičemž opora a péče se individuálně přizpůsobuje dle potřeb dítěte. Vzdělávání v mateřské škole je záměrný a plánovaný proces, kde se v rovnováze střídají spontánní a řízené činnosti (RVP PP, 2004).
V mateřské škole se dítě setkává s vrstevníky, porovnává se s nimi, navazuje kamarádské vztahy, dostává se do skupiny sobě rovných. Je místem, kde probíhá komunikace a kooperace, místem společného pohybu a her.
2.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
V současné době probíhá vzdělávání v mateřských školách podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Vytyčuje zásadní poslání předškolního vzdělávání. Stěžejním posláním je doplňovat rodinnou výchovu, zajistit dítěti dostatek stimulů k aktivnímu rozvoji a učení. Dokument je na státní úrovni, podle kterého si mateřské školy vytvářejí vlastní Školní vzdělávací program za předpokladu
zachování společných pravidel. Program je základním pedagogickým dokumentem (RVP PV, 2004). Dokument státní úrovně není plánem přímé pedagogické práce s dětmi, ale je podkladem k tvorbě školních vzdělávacích programů. V programu jsou zakotveny hlavní zásady a pravidla vzdělávací práce s předškolními dětmi.
Obsah Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání vychází z vhodných postupů, struktury a významu práce vzdělávání. Uznává osobní individuální potřeby dítěte, umožňuje hodnotný celkový rozvoj. Orientuje se na hodnotné předškolní vzdělávání v posloupném uspořádání tak, aby si dítě postupně osvojilo své schopnosti a dovednosti směřující k učení a socializaci. Zaručuje identické pedagogické působení vzdělávací práce všem dětem v mateřských školách i v mateřských školách s různorodými programy. Dává volnost ve výběru výchovně vzdělávacích metodách a umožňuje různorodost pracovní verze (Koťátková, 2008).
Rámcový vzdělávací program pro předškolní děti určuje cíle ve formě záměrů - rámcové a dílčí cíle a cíle ve formě výstupů - klíčové kompetence a dílčí výstupy.
Skupina těchto cílů utváří na sebe navazující ucelenou soustavu. Pokud jsou rámcové cíle naplňovány, dochází k tvorbě základů klíčových kompetencí ve vzdělávání.
Rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání formuluje klíčové kompetence jako „soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince“ (RVP PV, 2004, s. 9).
V předškolním vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence sociální a personální, činnostní a občanské (RVP PV, 2004, s. 9).
Vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání je uspořádán do pěti okruhů, které jsou vzájemně propojeny.
• Dítě a jeho tělo
Okruh je směřován do oblasti biologické, je zaměřen na psychickou a fyzickou vyrovnanost dítěte a jeho zdatnost. Podporuje neurosvalový vývoj a růst dítěte. Rozvíjí pohybové a manipulační schopnosti a dovednosti v jemné i hrubé motorice, sebeobslužné návyky. Oblast je zaměřena na ovládání pohybového aparátu a tělesných
funkcí, na rozvoj a užívání všech smyslů. Dítě si osvojuje znalosti o lidském těle, vnímá individualitu těla, čímž si postupně vytváří zdravé životní návyky a postoje.
• Dítě a jeho psychika
Okruh je zaměřen na oblast psychologickou, podporuje duševní vyrovnanost, psychickou zdatnost a odolnost dítěte. Rozvíjí intelektuální schopnosti, řečové dovednosti a funkce jazyka, kultivovanost projevu, poznávací procesy, city a vůli, sebepoznání, kreativitu. Vytváří pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a k učení, podporuje a rozvíjí zájem o učení. Dítě si prostřednictvím této oblasti osvojuje některé poznatky a dovednosti, které předcházejí čtení a psaní. Stěžejním cílem oblasti je rozvoj vrozených vývojových předpokladů tak, aby se dítě v předškolním věku seznamovalo se světem kolem sebe, aktivně vnímalo veškeré dění a v určitých situacích si umělo poradit.
• Dítě a ten druhý
Interpersonální oblast podporuje utváření vztahů dítěte k ostatním osobám, podporuje interaktivní komunikaci, opatřuje vyrovnanost interpersonálních vztahů. Dítě si vytváří prosociální postoje. U dítěte v předškolním věku podněcuje bezprostřední potřebu kontaktu, komunikaci a kooperaci s ostatními lidmi tak, aby dítě docílilo stupně zdvořilosti.
• Dítě a společnost
Oblast sociálně kulturní je směřována tak, aby se dítě v předškolním věku začlenilo do společnosti, přijímalo pravidla a normy, respektovalo je. Zasvěcuje dítě do hodnot materiálních i duchovních, vytváří pozitivní vztahy ke kultuře a umění, rozvíjí dovednosti umožňující tyto vztahy, postoje vyjadřovat a projevovat. U dítěte rozvíjí společenský i estetický vkus. Dítě si vytváří podvědomí o mezilidských morálních hodnotách.
• Dítě a svět
Okruh je zaměřen na enviromentální oblast. Dítě se prostřednictvím okruhu seznamuje s místem a prostředím, ve kterém žije, vytváří si k němu pozitivní vztah,
rozvíjí úctu k životu. Vytváří podvědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společnosti. Seznamuje dítě se světem a jeho děním, s globálními problémy. Vytváří podvědomí o tom, v jakém přírodním a společenském prostředí dítě žije, jak se může na jeho ochraně a údržbě podílet.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je zaměřen na dítě, osvojování základních klíčových kompetencí, které jsou předpokladem pro jeho celoživotní vzdělávání. Okruhy programu jsou interakčně propojeny a směřují k výchovně vzdělávacím cílům předškolních dětí.
Z obsahu Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní děti vyplývá, že jsou ve výchovně vzdělávacím procesu zastoupeny všechny oblasti směřující k celkovému rozvoji jedince. Při výběru zájmového kroužku je nezbytné zvážení individuální potřeby dítěte a vymezení cílů zájmové činnosti. Poskytnout rodičům informace týkající se zájmové činnosti, její přednosti a možná rizika. Mnoho rodičů nemá dostatečné představy o vzdělávání dítěte dle Školního vzdělávacího programu a mylně se domnívá, že právě zájmová činnost posune jejich dítě v oblasti učení. Ve své pedagogické praxi mám možnost pozorování a porovnání dětí navštěvujících zájmové kroužky s dětmi ostatními. Dítě aktivně se zapojující do zájmových činností bývá průbojnější, samostatnější, soutěživé, ale také více unavené a mnohdy pasivní k běžným činnostem mateřské školy.
2.2.1 Školní vzdělávací program
Školní vzdělávací program je povinný a závazný dokument daný školským zákonem, podle něhož probíhá vzdělávání na jednotlivých školách. Podkladem pro tvorbu školních vzdělávacích programů je dokument Rámcový vzdělávací program vydaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky (Hájek, Hofbauer, Pávková, 2008).
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání představuje dlouhodobý plán výchovně vzdělávací práce. Tvorba programu je individuální, školy a školská zařízení si programy vytvářejí samy. Za vytvoření a obsah zodpovídá ředitel školy, který jej vydává. Dokument je veřejný, proto musí být umístěn na dostupném místě. Na základě
školního vzdělávacího programu pedagogové v mateřských školách uskutečňují vzdělávání. Obsah programu neurčuje vzdělávací nároky na děti, ale je závazný pro pedagogy, kteří musí k určeným vzdělávacím cílům směřovat. Cíle pedagogického působení jsou ve školním vzdělávacím programu shrnuty do klíčových kompetencí.
V každém povinném a závazném dokumentu, tak i ve školním vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání musí být uvedeny základní informační údaje: identifikační údaje o mateřské škole, charakteristika školy a jejího vzdělávacího programu, podmínky a organizace vzdělávání, vzdělávací obsah, evaluační činnosti (Výzkumný ústav pedagogický, 2006).
Vzdělávací program, který je stanovený ve Školním vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, je závazný pro vzdělávací činnost ve všech oddělení mateřské školy. Stěžejním cílem školního vzdělávací programu je rozvoj všech individuálních schopností a dovedností tak, aby vznikly pevné základy osobnosti každého dítěte, získání fyzické, psychické a sociální samostatnosti v následném životním období.
V mateřské škole, kde pracuji ,probíhají výchovně vzdělávací činnosti dle Školního vzdělávacího programu „Hrajeme si od jara do zimy”. Program je rozdělen do čtyř integrovaných bloků a dále rozpracován do Třídních vzdělávacích programů vzájemně se doplňující a prolínající. V platném Školním vzdělávacím programu na školní rok 2012/2013 mateřské školy Beruška nejsou zájmové činnosti uvedeny, v dokumentu je uvedena pouze zmíňka o nadstandardních činnostech pro děti mimořádně nadané.
S nabízenými zájmovými a nepravidelnými činnostmi jsou rodiče seznámeni prostřednictvím nástěnek a během konaných třídních schůzek.
2.3 Režim mateřské školy
Mateřská škola je zřízena jako škola s celodenním provozem v pracovních dnech.
V měsíci červenci a srpnu může ředitel školy po dohodě se zřizovatelem stanovený provoz omezit nebo přerušit, a to zejména z důvodů stavebních úprav, předpokládaného nízkého počtu dětí v tomto období, nedostatku pedagogického personálu. Rozsah omezení nebo přerušení ředitelka mateřské školy oznámí zákonným zástupcům nejméně dva měsíce předem. V době uzavření mateřské školy je zákonným zástupcům
nabídnuta mateřská škola náhradní.
Režim dne v mateřské škole vychází z organizace vzdělávání. Předškolní vzdělávání dětí podle stanoveného Školního rámcového programu probíhá zpravidla v následujícím základním denním režimu:
Vnitřní denní režim při vzdělávání dětí 6.30 - 8.00 hodin:
příchody dětí, předávání dětí pedagogickým pracovníkům, spontánní zájmové aktivity, nabídka činností souvisejících s probíraným tématem
8.00 - 9.00 hodin:
osobní hygiena, dopolední svačina, volné činnosti, aktivity řízené učitelkami 9.00 - 9.30 hodin:
řízené činnosti směřující k získání nových poznatků, motivované a realizované především hrou
9.30 - 11.30 hodin:
osobní hygiena, příprava na pobyt venku, pobyt venku nebo náhradní činnost 11.30 - 12.15 hodin:
oběd, osobní hygiena 12. 15 - 14.15 hodin:
příprava na odpočinek respektující rozdílné potřeby dětí, individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku
14.15 - 14.45 hodin:
odpolední svačina, osobní hygiena 14.45 - 16.15 hodin:
spontánní činnosti, hry a pohybové aktivity, v případě příznivého počasí pobyt dětí na zahradě mateřské školy.
Doba určená pro přebírání dětí
Děti jsou do mateřské školy přijímány zpravidla od 6.30 - 8.00 hodin, po předchozí dohodě s rodiči se lze dostavit s dítětem i v jiné době.
Přivádění a převlékání dětí
Rodiče převlékají děti v šatně. Věci dětí ukládají podle značek na ramínka a do poliček označených značkou, aby nemohlo dojít k záměně věcí.
Předávání a vyzvedávání dětí
Rodiči jsou povinni děti přivádět až ke třídě, osobně je předat pedagogické pracovnici a podat informace o zdravotním stavu dítěte. Rodiče za děti zodpovídají až do předání učitelce. Rodiče neponechávají děti v šatně bez dozoru, zodpovídají za děti až do předání učitelce.
Vyzvedávat děti z mateřské školy smí vyzvedávat pouze zákonní zástupce dětí a osoby jimi pověřené. Rodiče si děti vyzvedávají ve třídě nebo na školní zahradě.
U předávání dítěte je vždy pedagogický pracovník.
Čas, doba vyzvedávání dětí
Děti, které chodí domů po obědě, si rodiče vyzvedávají mezi 12.00 - 12.30 hodinou.
Ostatní děti se rozcházejí mezi 14.30 - 16.30 hodinou. V případě, že si rodiče dítěte s celodenním pobytem potřebují výjimečně vyzvednout dítě před odpolední svačinou, oznámí tuto skutečnost ráno při předávání dítěte pedagogickému pracovníkovi.
Omlouvání dětí
Rodiče omlouvají nepřítomnost dítěte osobně ve třídě učitelce, telefonicky nebo písemně vždy do osmé hodiny ranní.
Pobyt venku
Za příznivého počasí tráví děti venku nejméně 1 a půl hodinu, zpravidla v době od 10.00 - 11.30 hodin. Důvodem vynechání pobytu venku je silný vítr, silný déšť, mlha, znečištěné ovzduší, teplota pod - 10 C, vysoké teploty v letních měsících.
Zájmové kroužky v mateřské škole Beruška se realizují v dopoledních hodinách,
v případě nepříznivého počasí nahrazují pobyt dětí venku.
Podmínky provozu a organizaci mateřské školy stanovuje vyhláška 43/2006 Sb.
o předškolním vzdělávání v České republice.
2.4 Pedagog pro předškolní vzdělání
Učitel, pedagog v mateřské škole je pro dítě v předškolním věku významnou osobou v jeho životě neboť učitelka v mateřské škole bývá první člověk, se kterým se dítě setkává mimo lidí své rodiny. Vystupování učitelky je pro dítě příkladem, umožňující dítěti vytvořit si vlastní názory a postoje k různým kvalitám společnosti a chování v ní. Dítě si tak vytváří hodnotovou orientaci. Proto je učitel integrální součástí předškolního vzdělávání a výrazně se účastní na utváření osobnosti dítěte.
Důležité je, aby vzor učitelky byl kladný. Dítě tráví s učitelkou značnou část dne. Mezi učitelkou a dítětem vzniká interakční vztah (Svobodová, 2010).
Učitel je dítěti asistentem, který pomáhá rozvíjet jeho dovednosti a schopnosti.
Poskytuje dítěti rady, svým příkladným chováním a postoji se stává sociálním vzorem.
V mateřské škole učitelka uskutečňuje množství různorodých výchovně vzdělávacích činností, při kterých využívá profesní dovednosti a znalosti. Profesní dovednosti učitelky mateřské školy představují její profesní kompetenci, která zahrnuje:
• Sociálně psychologické dovednosti
Jsou učením získané předpoklady v oblasti sociálních vztahů, do kterých učitel ve své profesi vstupuje. V sociálních dovednostech se prolínají dovednosti týkající se vlastní osoby a mezilidských vztahů. Sociálně psychologické profesní dovednosti učitelky jsou základem pro uplatňování ostatních kompetenčních dovedností.
• Metodické a oborové dovednosti
Jsou dovednosti, které učitelka aplikuje při práci s dětmi. Týkají se především teorie vyučování a vzdělávání, následného pracovního postupu.
• Diagnostické a speciálně výchovné dovednosti
Dovednosti vztahující se k rozpoznání a dodržování individuálních charakteristik
dítěte. Prostřednictvím diagnostických a speciálně výchovných dovedností učitelka připravuje a realizuje činnosti dítěte a celé skupiny (Mertin, Gillernová, 2010).
Učitel v mateřské škole pečuje o děti předškolního věku, dbá na jejich bezpečnost, podporuje a rozvíjí jejich osobnost, schopnosti a zájmy prostřednictvím herních činností. Učitel plánuje a realizuje činnosti dítěte po dobu jeho pobytu v mateřské škole.
Činnosti jsou různorodě orientované, vycházejí z obsahu Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní děti. Jedná se o aktivity zaměřené na schopnosti a dovednosti rozumové, řečové, pohybové, hudební, výtvarné. Předškolní pedagog svým výchovně vzdělávacím působením usiluje a vytváří optimální podmínky pro celkový rozvoj osobnosti dítěte, podporuje jeho tělesný rozvoj a zdraví, podněcuje sociální návyky, vytváří pohodové klima třídy, zajišťuje předškolní výchovu. Pro naplnění výchovně vzdělávacích cílů je nezbytná motivace, jejiž prostřednictvím dítě poznává, učí se, vnímá a uvědomuje si svět kolem sebe, osvojuje si normy a hodnoty společnosti v níž žije.
Osobnost předškolního pedagoga patří ke klíčovým faktorům ve výchovně vzdělávacím procesu. Učitel musí mít nezbytné znalosti a dovednosti, odborné vzdělání upravující Zákon č. 563/2004 Sb.,o pedagogických pracovnících, osobnostní předpoklady.
• je plně způsobilý k právním úkonům
• má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává
• je bezúhonný
• je zdravotně způsobilý
• prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak
Častým diskutovaným tématem v posledních letech se stala otázka, týkající se kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků. Vzhledem k tomu, že pracuji na pozici učitelky mateřské školy a nejsem dle Zákona č. 563/2004 Sb. kvalifikovaná, ráda bych se k této problematice vyjádřila. Když jsem se ve svých 14 letech rozhodovala o své budoucí profesi, neměla jsem bohužel představu o tom, co mne bude v dospělosti
bavit a v jakém oboru bych bych měla uplatnit svoje dovednosti. Po získaných pracovních zkušenostech a s odstupem let, jsem se tzv. našla v oblasti předškolní pedagogiky.
Pro splnění kvalifikačních předpokladů předškolního pedagoga jsem absolvovala jednotlivou maturitní zkoušku z předškolní pedagogiky a psychologie, leč dle zákona nedostačující. V loňském roce vyšla v platnost novelizace Zákona č. 563/2004 Sb., která rozšiřuje možnost splnění kvalifikačních předpokladů pro pedagogy - učitele mateřský škol, ve znění: „vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vychovatelství nebo pedagogiku volného času nebo studijního oboru pedagogika a vzděláváním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy.”
Studuji obor Pedagog volného času a pevně doufám, že kurzy v programu celoživotního vzdělávání pro předškolní pedagogiku budou v dohledné době nabídnuty a dostupné všem nekvalifikovaným pedagogickým pracovníkům, neboť dle mých informací nebyly k dnešnímu dni otevřeny.
3 Zájmová činnost v mateřských školách
Zájmové kroužky v mateřských školách je předposlední kapitola v teoretické části bakalářské práce. Je zde popsán současný trend, vymezení a smysl zájmových činností.
V závěru jsou shrnuty vlastní poznatky.
V současné době je nabídka nadstandardních nebo-li doplňkových aktivit v mateřských školách téměř samozřejmostí. Často se stávají právě tyto aktivity hlavním kritériem rodičů při výběru předškolního zařízení. Hlavním důvodem zařazování zájmových kroužků do školních vzdělávacích programů ze strany ředitelek je uspokojení požadavků rodičů. Mnoho rodičů se domnívá, že běžná výchovně vzdělávací činnost probíhající v mateřské škole dle školního vzdělávacího programu je pro jejich dítě pouhým základem a nadstandardní aktivity umožní tak dítěti kvalitnější vzdělávání. Přitom většina nadstandardních činností probíhajících formou zájmových kroužků bývá součástí obvyklých činností v mateřské škole. Pokud předškolní zařízení nadstandardní aktivity nabízí, je nutností zajistit podmínky odpovídající individuálním potřebám a věku dítěte.
Prioritou činností v zájmovém kroužku v mateřských školách je práce s malou skupinou dětí, dítětem nadaným nebo naopak podprůměrným. Dítě má možnost poznat nové kamarády, učitele, získat nové dovednosti, prohloubit si vědomosti. Nadstandardní aktivity přinášejí ale také jistá rizika. Dítě může být přetěžováno, je vytrhnuto z prostředí a kolektivu, na které je zvyklé, aktivně se v danou dobu nezapojuje do běžných činností v mateřské škole. Dalším rizikem je doba, kdy zájmové kroužky probíhají, a neodborné pedagogické vedení zájmové činnosti (Svobodová, 2010).
Zájmové činnosti neboli kroužky představují pravidelné činnosti, konající se zpravidla jednou týdně. Mají pevně stanovený obsah činností a cíle. Většina zájmových činností se uskutečňuje v prostorách školy pod vedením učitelek. Mimo pravidelných zájmových činností jsou v mateřských školách nabízeny nepravidelné, příležitostní činnosti. Ty představují oslavy, výlety, exkurze, plavecký a lyžařský výcvik, návštěvy divadel, školy v přírodě.
3.1 Definice a dělení zájmových činností
Zájmové činnosti jsou záměrné aktivity směřující k uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností jedince. Zájmové činnosti mají nepostradatelný význam na rozvoj osobnosti. Zájmy jsou spojeny s orientací osobnosti.
Je to trvalé úsilí zabývat se předměty nebo činnostmi fascinujícími po stránce poznávací nebo citové.
Podle úrovně činnosti zájmy označujeme jako aktivní a receptivní, hluboké a povrchní. Z časového hlediska rozdělujeme zájmy na krátkodobé, dočasné, trvalé. Dle úrovně koncentrace rozlišujeme zájmy na jednostranné a mnohostranné. Existují i zájmy žádoucí a nežádoucí z hlediska společenských norem. Nejčastějším dělením zájmů je rozdělení dle obsahu na zájmové činnosti společenskovědní, pracovně- technické, přírodovědně-ekologické, esteticko výchovné, tělovýchovné, sportovní a turistické (Pávková a kol., 2008).
3.2 Význam zájmových činností
Hodnotná zájmová činnost naplňuje volný čas a současně přispívá k rozvoji všestranně harmonické osobnosti. Zájmová činnost má nepostradatelný význam ve výchovně vzdělávacím procesu. Je důležitým faktorem při rozvoji osobnosti, plní funkci motivační a socializační, zdravotní a hygienickou, napomáhá k sebeuplatnění jedince. Zájmová činnost přináší uvolnění psychického a fyzického napětí, odpočinek a obnovení sil.
Pro každé dítě jsou přirozené pohybové aktivity dle jeho individualních potřeb.
Přinášejí dítěti radost, rozvíjejí tělesné dovedností a posilují charakterové vlastnosti.
Zájmová činnost podněcuje rozvoj poznávacích procesů. Na základě vlastní aktivity získává dítě teoretické poznatky uplatňující v praktickém životě. Prostřednictvím zájmových činností se u dítěte rozvíjí samostatnost, kreativita, společenská aktivita a vytváří se návyk vztahující se k využití volného času v budoucnosti (Pávková a kol., 2008).
U dítěte v předškolním věku převládá zájem o činnost samotnou. Dítě se pro činnost snadno nadchne. Pokud není dítěti poskytnuto dostatek motivačních podnětů, jeho zájem brzy opadne. Z tohoto důvodu je nezbytná důkladná příprava zájmové činnosti, organizační forma a struktura.
Jsem přesvědčena, že zájmová činnost předškolních dětí je stejně důležitá a významná jako u dětí staršího věku. S rozdílem, že starší děti si zájmovou činnost mnohdy vybírají samy, kdežto za děti v předškolním věku rozhodují rodiče. Často se setkávám s dětmi, které aktivně navštěvují kroužky při mateřské škole i mimo školu, ale jsou do činnosti rodiči nuceny. Rodiče se domnívají, že pokud se bude jejich dítě věnovat zájmové činnosti co nejvíce do počtu i do druhů, jejich potomek se v budoucnu stane geniálním. Dítě se pod takovým tlakem může stát ohroženým a nešťastným.
Ve svém oddělením jsem měla chlapce, který jevil známky únavy a býval apatický k téměř všem činnostem. Po rozhovoru s ním a jeho rodiči jsem se dozvěděla, že navštěvuje několik mimoškolních zájmových útvarů, které ho vyčerpávají a nebaví.
V tomto případě byli rodiče rozumní a ze svých požadavků na dítě slevili. Bohužel tomu tak vždy není. Pokud jsou rodiče rozumní a dobře informovaní, pro své dítě vyberou takový kroužek, kam se bude dítě těšit, bude jej bavit, motivovat k jeho další práci. Stane-li se tak, jsem přesvědčena, že bude dítě v zájmové činnosti nebo podobné pokračovat i dále na základní škole.
Ráda bych se také zmínila o skutečnosti, že mnozí rodiče přikládají velkou váhu nabídce zájmových kroužků v mateřské škole a dle nabídky srovnávají úroveň mateřinek. Zájmové činnosti upřednostňují před běžnými vzdělávacími činnostmi. Tuto skutečnost vnímám jako nedostatečnou informovanost rodičů a nepochopení obsahu Školního vzdělávacího programu pro předškolní děti.
4 Volný čas
Poslední kapitolou teoretické části je Volný čas. Je zde vymezen pojem volný čas a v podkapitole Volný čas dětí v předškolním věku popisuji důležitost rodiny a mateřské školy při tvorbě kladného vztahu dítěte k smysluplnému trávení volného času. V závěru kapitoly jsou shrnuty vlastní poznatky.
Volný čas obecně chápeme jako opak doby práce a povinností, kdy se věnujeme činnostem, které si dobrovolně zvolíme. Činnosti ve volném čase v nás vzbuzují příjemné pocity, přinášejí nám radost a obnovují síly. Jedná se o činnosti přinášející odpočinek, zábavu, potěšení, relaxaci, ale také pocit bezpečí a jistoty. Prostřednictvím plnohodnotných volnočasových aktivit se rozšiřují dovednosti a schopnosti každého jedince.
Volný čas dětí a mládeže lze definovat jako dobu zbývající po splnění všech povinností školních i mimoškolních, do nichž patří vzdělávání, osobní hygiena, biologické potřeby a povinnosti spojené s chodem domácnosti. V současnosti mají děti poměrně hodně volného času, který tráví v různém prostředí. Svůj volný čas tráví doma, ve školním prostředí, v organizacích zaměřených na volnočasové aktivity, ale také bohužel venku bez dohledu dospělé osoby, což je především pro malé děti nebezpečné a z výchovného pohledu nežádoucí. Proto je nezbytné, aby byly děti dostatečně motivovány a vedeny k plnohodnotnému trávení volného času nejen v rodině, ale zejména pedagogickými pracovníky. Pedagogické ovlivňování dětí musí být nenucené a to z důvodů pocitu dobrovolnosti. Každé dítě má různé potřeby, zájmy, předpoklady a schopnosti, pochází z odlišného rodinného prostředí. Proto je nutné, aby činnosti, které jsou mu nabízeny, byly zajímavé a rozmanité (J. Pávková, 2002).
V mnoha odborných publikací se dočteme, že právě předškolní věk je považován za nejdůležitější období pro výchovu a vedení k smysluplnému trávení volného času, který souvisí s tvorbou životního stylu.
4.1 Volný čas dětí v předškolním věku
Většina dětí předškolního věku (přibližně 80 %) v České republice navštěvuje mateřskou školu, kde tráví značnou část dne. Zbývající dobu, volný čas tráví se svou rodinou. Rodinné prostředí a výchova v něm je jedním z činitelů podílejících se na celkovém vývoji dítěte. Rodina představuje pro dítě výchovné a sociální prostředí.
V rodinném prostředí probíhá rovněž proces prožívání. Pokud je vztah rodičů k dítěti emočně kladný, vytváří se v rodině dobrá pohoda. Dítě s rodiči komunikuje, hraje si, společně tráví chvíle při hře, aktivně se zúčastňuje kulturních i sportovních aktivit. Pro dítě se tak rodina stává prvotním a základním pilířem v jeho dalším vývoji (Mertin, Gillernová, 2010).
Jak již ve své práci uvádím, mateřská škola je důležitou institucí pro přípravu dítěte na vstup pro zahájení povinné školní docházky. Rovněž ale poskytuje bohaté podněty ovlivňující zájmy dítěte a v dalších letech následně jeho volbu při výběru volnočasových aktivit. V současné době nabízejí mnohé mateřské školy zájmové činnosti, které mají strukturu zájmových kroužků, nepravidelné zájmové činnosti, ale také různé aktivity, do kterých jsou zapojováni rodinní příslušníci. Výchovně vzdělávací činnost v mateřské škole výrazně ovlivňuje nejen dítě, ale velmi často i jeho rodinu (Svobodová, 2010).
Smysluplný způsob trávení volného času je vhodnou prevencí sociálně - patologických jevů, které jsou velkým problémem dnešní společnosti. Děti a mládež bez zájmů tvoří skupinu nejvíce ohroženou.
Děti v předškolním věku tráví svůj volný čas nejvíce s rodinou. Většina rodičů rozhoduje o tom, jak volný čas stráví, dítě je nuceno se naplánovaným aktivitám přizpůsobit. Pokud se jedná o činnosti vedoucí k plnohodnotnému trávení volného času, nemám připomínky. Každé pondělí máme s dětmi ranní kruh a povídáme si o stráveném víkendu. Většina dětí vypráví o prarodičích, výletech, sportovních aktivitách, ale bohužel také některé děti vypráví o víkendu stráveném bez dohledu dospělé osoby venku nebo s rodiči v nákupních centrech. Setkala jsem se i s holčičkou, která ve svých čtyřech letech nevěděla, co je les a nikdy v něm nebyla.
5 Zájmový kroužek výtvarné výchovy
V této části práce se budu věnovat zájmovému kroužku Malí Picassové. Popisuji charakter kroužku, uvádím celoroční plán a příklad aktivity.
V mateřské škole Beruška, kde pracuji, jsem před dvěma lety dostala prostor realizovat se ve výtvarném kroužku probíhající pod záštitou zmíněné mateřské školy.
Pro nábor dětí jsem zvolila nábor praktický a to jednoduchou kresbu pohádkových bytostí. Náboru se zúčastnily děti ze dvou oddělení MŠ. Cílovou skupinu tvořilo 12 dětí předškolního věku 5 -7 let, 11 dívek a 1 chlapec. Děti byly rozděleny do dvou skupin.
K dispozici jsme měli třídu a výtvarnou, kde jsme se s kolegyní střídaly a realizovaly zájmovou činnost. Kroužek byl zahájen na začátku října 2011 a končil v červnu 2012.
Zájmová činnost probíhala pravidelně jedenkrát týdně, ve čtvrtek od 12:45 hod. do 13:15hod.
Výtvarný kroužek pro děti předškolního věku byl zaměřený na na výtvarnou činnost a předškolní přípravu. Jeho náplní bylo vytvořit pro děti příjemné, podnětné prostředí se zajímavými tvořivými aktivitami, které zábavným způsobem rozvíjejí myšlení, možnosti spolupráce, podněcují k učení a poznání. Nápady pro výtvarnou činnost jsme s kolegyní čerpaly z vlastní fantazie, webových stránek pro výtvarnou tvorbu a z knižních publikací. Ráda bych zmínila knihu Tvoření s pohádkou od Leni Freyové.
Kniha předkládá základní výtvarné techniky, je doplněna krásnou fotodokumentací, jasně jsou popsány pracovní postupy. Jako bonus autorka uvádí motivační příběhy a pohádky.
Děti pracovaly tvořivě, při činnostech se projevovaly spontánně a radostně. Naučily se formulovat a vyjadřovat svoje myšlenky, názory, hledat vhodná řešení při vlastní tvorbě, uplatňovaly představivost, výtvarné myšlení. Po skončení každého celku děti vyjadřovaly, co se jim líbilo či nelíbilo, co bylo pro ně nového, popisovaly svými slovy, co se naučily, vyzkoušely, dozvěděly, co se jim povedlo a v čem by se chtěly zlepšit.
Hodnocení dětí směřovalo k přípravě dalších témat výtvarných činností. Za nejcennější přínos pro děti v zájmovém kroužku považuji jejich vzájemnou spolupráci a také ocenění rodičů, které nám na konci školního roku vyjádřili.
Z reorganizačních důvodů se v letošním školním roce kroužek Malí Picassové neotevřel. Je to škoda a pevně věřím, že se možná již v příštím školním roce bude kroužek opět realizovat.
Na následujících stránkách předkládám celoroční plán činnosti zájmového kroužku Malí Picassové, který jsem zpracovala na základě svých dlouholetých zkušeností a také s pomocí kolegyně.
5.1 Celoroční plán činností zájmového kroužku Malí Picassové
Vedoucí zájmového kroužku:
Monika Winklerová, Štěpánka Mitlenerová, učitelky mateřské školy
Místo:
Výtvarná třída
Cílová skupina:
Předškolní děti ve věku od 5 do 7 let.
Anotace:
Výtvarný zájmový kroužek pro předškolní děti zaměřený na předškolní přípravu.
Výchovně vzdělávací cíl:
Cílem kroužku je děti seznámit se základními prostředky výtvarné práce, naučit je s nimi pracovat.
Obsah činnosti:
Aktivity zájmového kroužku jsou zaměřeny na výtvarnou činnost s obsahem motivačních podnětů, tvoření rozmanitými výtvarnými technikami a využití různých
materiálů. Celý školní rok bude děti provázet a motivovat kamarádka Beruška, které budeme společně každou hodinu plnit její přání. Námět dílčích hodin se bude vztahovat k aktuálnímu ročnímu období. Do činností vstoupí tradiční svátky a události.
Ve výtvarném kroužku si děti vyzkouší různé výtvarné techniky (malba, kresba, koláž, protisk, prostorová tvorba atd.) Výtvarné činnosti budou realizovány především ve výtvarně, ale v případě příznivého počasí si děti vyzkouší i práci v přírodních podmínkách (zahrada mateřské školy).
Časový harmonogram:
I. pololetí: 16 hodin II. pololetí: 16 hodin Celkem: 32 hodin
Struktura hodiny:
• Přivítání dětí s kamarádkou Beruškou
• Prezentace
• Motivační část - vyprávění pohádky dle ročního období, hra, povídání, obrázky.
• Cvičení na uvolnění rukou
• Výtvarná činnost
• Zhodnocení hodiny, diskuse nad hotovými díly
• Rozloučení
Námět dílčích hodin:
Podzim
Já a kamarádi. Překvapení ve sklepě a spíži. Co umí vítr a déšť. Lísteček mi na dlaň spadl. Tiše děti, ježek spí.
Zima
Už nám zima začíná, čerti lezou z komína. Vánoce jsou za dveřmi. Zimní radovánky. Těšíme se na karneval. Když je zima, doma je nám prima. Já a moje rodina.
Jaro
Sluníčko, sluníčko zahřej nás maličko. Jarní hrátky se zvířátky. Babiččina zahrádka.
Aprílové počasí. Červená, žlutá, zelená, co to asi znamená? Moje tělo, moje zdraví.
Léto
Ten dělá to a ten toto. Barevný svět dětí aneb každý jsme jiný. Cestujeme po naší planetě. Hurá, prázdniny.
Očekávané výstupy:
• umí pracovat s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem
• zvládá namíchat základní odstíny barev
• zvládá sebeobslužné návyky a pracovní úkony
• umí dokončit práci
Klíčové kompetence:
• seznámí se s pravidly, respektuje kamarády
• rozvíjí všechny smysly
• získává poznatky o dění kolem sebe
• učí se hodnotit svoji práci
• oceňuje práci druhých
• rozšiřuje slovní zásobu
• zdokonaluje se v jemné motorice
• využívá své představivosti
• vytváří si vztah k umění a kultuře
Metody a formy práce:
• Vyprávění
• Práce s obrázkovým materiálem
• Ukázky (tištěné, zvukové, přírodní)
• Hra
• Praktická činnost
• Samostatná práce
• Skupinová práce
• Rozhovor, diskuse
Forma ukončení:
Všechny práce dětí budou na konci školního roku vystaveny v areálu mateřské školy k příležitosti „Rozloučení s předškoláky”. Na konci školního roku dostanou všechny děti diplom o absolvování výtvarného kroužku Malí Picassové.
5.2 Příklad aktivity
Rodinná fotografie „Zimní radovánky”
Cíl:
Děti při aktivitě uplatní svoji představivost, obohatí si vyjadřovací schopnosti prostřednictvím výtvarné činnosti, vyzkouší si několik výtvarných technik.
Pomůcky:
Kreslící karton, temperové barvy, barevné tuše, suché pastely, nůžky, lepidlo, hadřík, houbička na tupování, fixační sprej, igelitový ubrus, pracovní zástěrky.
Motivace:
Kamarádka Beruška si přála, aby jí děti inspirovaly k tomu, jak má smysluplně strávit víkend, kdy je za oknem nádherně bílo a celá krajina je pokryta bohatou sněhovou nadílkou. Před realizací výtvarné činnosti jsme s dětmi společně pohovořili o tom, jak tráví volný čas s rodiči v zimním období, jaké jsou zimní outdoorové aktivity a jaká znají místa k tomu určená. Vyslechly si krátký pohádkový příběch O líném Honzovi.
