MUDR. ANTONÍN ŠPIDLEN – STAROSTA SEMIL

(1)

MUDR. ANTONÍN ŠPIDLEN – STAROSTA SEMIL V LETECH 1889–1910 A 1912–1913

Bakalářská práce

Studijní program:

Studijní obory:

Autor práce:

Vedoucí práce:

B1301 – Geografie

7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání

7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Tomáš Jech

PhDr. Miloslava Melanová

Liberec 2014

(2)

(3)

(4)

4

(5)

5

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahu- je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a kon- zultantem.

Datum:

Podpis:

(6)

6

PODĚKOVÁNÍ

Rád bych poděkoval paní PhDr. Miloslavě Melanové za odborné rady, věcné připomín- ky, vstřícnost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala. Dě- kuji také zaměstnancům Státního okresního archivu Semily v čele s ředitelem PhDr. Ivo Navrátilem za prostor, který mi při zpracovávání práce ve své instituci poskytli. Posled- ní dík patří mé rodině a přítelkyni za trpělivost a velkou morální podporu.

(7)

7

ANOTACE

Práce se zabývá výraznou osobností semilské historie – MUDr. Antonínem Špidlenem.

Hodnotí jeho přínos pro rozvoj města v době, kdy Semily prožívaly velký stavební boom díky rychle rozvíjejícímu se průmyslu. V první části sleduje jeho osobní život.

Pozornost si zaslouží jeho rodina, studia na jičínském gymnáziu a pražské univerzitě a následně lékařská praxe. Ve stěžejní druhé části se práce věnuje Špidlenově působení ve vedení města Semily a následně nejvýznamnějším krokům, které během svého poli- tického života učinil. Největší důraz je kladen na období jeho starostování v Semilech (1889–1910 a 1912–1913).

Klíčová slova:

městská rada, obec, samospráva, starosta města, zastupitelstvo města

ANNOTATION

This bachelor thesis deals with an outstanding person from the history of Semily – MUDr. Antonín Špidlen. The thesis evaluates the mayor´s contribution to the develop- ment of the town at the time of its great construction boom thanks to industrial progress.

The first part of the thesis depicts mayor´s personal life. It is focused on his family, his studies at grammar school in Jičín and at the university in Prague and next on his medi- cal practise. The second part, which is the core part of the thesis, deals with Špidlen´s activity in the local council in Semily and with his most important decisions made dur- ing his political career. The main focus is on the years 1889-1910 and 1912-1913 when Špidlen was the mayor of Semily.

Key words:

burgomaster, city-council, municipal-council, municipality, self-government

(8)

8

Obsah

1. ÚVOD ... 11

2. ROZBOR PRAMENŮ A LITERATURY ... 12

3. OSOBNÍ ŽIVOT ANTONÍNA ŠPIDLENA ... 15

3.1. Rodina ... 15

3.2. Vzdělání ... 19

3.3. Lékařská praxe ... 21

3.4. Bydliště ... 23

3.5. Členství v místních spolcích... 25

4. POLITICKÉ PŮSOBENÍ ANTONÍNA ŠPIDLENA ... 27

4.1. Systém fungování zastupitelstva a rady města v Semilech... 27

4.2. Činnost v zastupitelstvu města Semily (1873–1886) ... 28

4.3. Činnost v radě města Semil (1886–1889) ... 29

4.4. Starostou města Semil (1889–1910) ... 30

4.5. Rezignace na post starosty ... 36

4.6. Předsedou správní komise (1912) ... 37

4.7. Starostou města Semily podruhé (1912–1913) ... 39

4.8. Politické stranictví ... 42

4.9. Vyznamenání ... 44

5. ROZVOJ MĚSTA ZA STAROSTY A. ŠPIDLENA ... 46

5.1. Vývoj průmyslu ... 46

5.2. Vztahy s Němci ... 48

5.2.1. Spory s firmou F. Schmitt ... 50

5.3. Radnice ... 52

5.4. Koupě semilského panství ... 53

5.5. Komunikace ... 55

5.6. Školství ... 56

5.7. Kostel sv. Petra a Pavla... 59

5.8. Nemocnice ... 62

(9)

9

5.9. Zámek ... 63

5.10. Obecní dům v Husově ulici ... 64

5.11. Městská jatka ... 65

5.12. Kruhová cihelna ... 66

5.13. Vodovod... 68

5.14. Finanční instituce v Semilech ... 69

5.14.1. Občanská záložna ... 70

5.14.2. Městská spořitelna ... 71

6. ZÁVĚR ... 73

7. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ... 75

7.1. Prameny ... 75

7.2. Soudobý tisk a publicistika ... 77

7.3. Literatura ... 77

7.4. Webové stránky ... 78

8. PŘÍLOHY ... 80

8.1. Seznam příloh ... 80

8.2. Vyobrazení ... 82

(10)

10

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AM archiv města

čp. číslo popisné

fol. folio

inv. č. inventární číslo

kart. karton

kr. krejcar

OÚ okresní úřad

OS okresní soud

pag. pagina

s. strana

sign. sign.

SOA státní oblastní archiv SOkA státní okresní archiv

zl. zlatý

(11)

11

1. ÚVOD

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil jednu z klíčových postav dějin města Se- mily – MUDr. Antonína Špidlena.

Hlavním cílem mé práce bude především zhodnotit jeho veřejnou činnost v letech, kdy byl starostou města Semily (1889–1910, 1912–1913). Především bych se chtěl věnovat jednotlivým projektům, které během svého starostování dovedl do konce. A že jich nebylo málo. Jeho přičiněním vzniklo v Semilech mnoho nových staveb. Žil v době, kdy město prožívalo velký budovatelský boom. Novou podobu získala radnice, kostel sv. Petra a Pavla či zámek. Vystavěna byla cihelna, jatka, obecní dům či nemocnice.

Dalším důležitým tématem bude jeho osobní život – jeho rodina a také lékařská praxe, které se věnoval téměř až do konce života.

MUDr. A. Špidlena jsem si zvolil z několika důvodů. Rád bych přispěl k rozšíření po- znání historie města, ve kterém od svého narození žiji. Dějiny města jsou zpracovány pouze zkratkovitě a historici se často věnují pouze těm nejslavnějším osobnostem, které jsou s městem Semily spojené, jako F. L. Rieger, A. Zeman (A. Stašek), K. Zeman (I. Olbracht), P. Tigrid či V. Komárek.

Následně bych rád vyhodnotil, zda můžeme A. Špidlena považovat za člověka, který byl pro historii města klíčovou osobností a jestli samotnému městu nepřinesl více, než celorepublikově známé osobnosti. Proč je tak opomíjenou postavou? Toto jsou otázky a hypotézy, které bych rád ve svém bádání prozkoumal.

(12)

12

2. ROZBOR PRAMENŮ A LITERATURY

K osobnosti a životu MUDr. Antonína Špidlena nalezneme nejvíce materiálů v pramenech. Literatura se věnuje především historii města a jen málo významným osobnostem, mezi něž však Špidlena nezahrnuje. Dle mého názoru neoprávněně.

Nejdůležitější zdroje můžeme nalézt ve Státním okresním archivu Semily. Zde je k dispozici několik fondů, které jsou pro studium událostí v Semilech na přelomu 19.

a 20. století velice zásadní.

Nejvíce informací jsem čerpal z fondu Archiv města Semily 1629–1949. Semily bohu- žel nemají pro období, ve kterém MUDr. Špidlen žil, zpracovanou městskou kroniku.

Mnoho zpráv nám ale poskytnou zápisy z jednání zastupitelstva a rady, které jsou pře- hledně svázány do knih. Zápisy o schůzích městské rady jsou velice stručné. Na rozdíl od protokolů ze zastupitelstva města je psal sám starosta, nikoli tajemník. Mezi knihami nalezneme také zápisy ze schůzí výboru průmyslové pokračovací školy v Semilech, výboru hřbitovní konkurence v Semilech, ze schůzí správní komise města (rok 1912 – kdy ještě město nemělo zvoleno nové vedení), jsou zde i operáty sčítání lidu či matriky obecních příslušníků. V rozsáhlé spisové agendě jsou například informace o správě města, lékařích, volbách či spolcích.

V úvodu k inventáři fondu Archiv města Semily je drobná nepřesnost, která způsobila moji chybu při zadávání práce. Je zde uvedeno, že Špidlen se ujal úřadu starosty v roce 1880. Díky bližšímu studiu pramenů jsem teprve později zjistil správný údaj.

MUDr. Antonín Špidlen byl poprvé zvolen starostou města Semily až v roce 1889.

Dalším důležitým fondem je Okresní úřad Semily 1850–1948, ze kterého jsem čerpal především informace ke Špidlenově lékařské praxi. Ve fondu Okresní soud Semily je možné dohledat pozůstalostní spisy jeho rodiny či soudní protokoly, týkající se procesů, ve kterých nějakým způsobem figuroval.

Souhrnné informace o historii města nalezneme ve fondu Václav Votoček (1927–2006).

Tento významný badatel za dlouhá léta nashromáždil mnoho zpráv, výpisků a vlastních poznámek, které jsou pro nalezení ucelených a komplexních informací velice důležité.

K literatuře i archivním pramenům přistupoval kriticky a zvládl základní metodiku his- torické práce, čímž překonal třeba Františka Mizeru, o jehož pracích je zmínka níže.

(13)

13

V tomto fondu najdeme i mnohé pohlednice. Některé z nich jsem použil v příloze pro dokreslení jak portrétu MUDr. Špidlena, tak i města samotného.

Informace o Špidlenově datu narození a úmrtí, termínu svatby či osobní údaje rodin- ných příslušníků jsou dostupné v matrikách uložených ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Zatím nejsou digitalizovány, ale v nejbližších letech by se svého zpřístup- nění na internetu měly dočkat.

Bližší informace k studiím A. Špidlena na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity nalezneme v Archivu UK v Praze. V současnosti jsou matriky z let 1882–1945 dostupné na internetových stránkách Ústavu dějin Univerzity Karlovy. Z doby Špidle- nova studia však ještě digitalizované nejsou, bylo tedy nutné se do Prahy vypravit osob- ně.

Pro kritické zhodnocení archivních pramenů bylo nutné nahlédnout do soudobého tisku.

Celému regionu Semilska se věnovalo například Pokrokové Podkrkonoší, které však vycházelo pouze v roce 1907. Významnými novinami byly Listy Pojizerské a Hlasy Pojizerské. Oba tituly vydával Václav Kudrnáč z Turnova. Listy vycházely každý měsíc první, třetí a pátou neděli a naopak Hlasy vždy druhou a čtvrtou neděli. Současný mě- síčník Semilské noviny obsahuje čas od času krátké ucelené zprávy o místních památ- kách. Například v letech 2003–2004 v nich vycházely články Ivo Navrátila shrnuté pod názvem „Chodíme okolo nich“, které se věnovaly nejvýznamnějším stavbám v Semilech – kostelu, zámku, Obecnímu domu, atd.

Od roku 1988 vychází péčí Státního okresního archivu v Semilech sborník „Z Českého ráje a Podkrkonoší“, kde lze nalézt studie věnující se době Špidlenova života.

V literatuře, která vznikla za Špidlenova života či krátce po jeho smrti, nalezneme mnoho nepřesností. Jejími autory byli především místní učitelé (Jan Kamenický, František Mizera). Druhý zmiňovaný napsal dosud nejobsáhlejší knihu o historii Semil již v roce 1930, která byla podruhé vydána v roce 1997.¹ K této práci je třeba přistupovat velice kriticky. Na půlce stránky, kterou Špidlenovi věnoval, nalezneme několik zásadní ne- pravd a omylů. Mizera například uvádí, že Špidlen získal čestné občanství města Semily v roce 1910. Pravdou však je, že k tomuto aktu došlo o deset let dříve, v roce 1900.

Těžko pochopitelným omylem je chybné datum úmrtí MUDr. Špidlena. Mizera uvádí

1 MIZERA, František: Paměti města Semil a okolí, 2. vyd. Semily, Glos 1997, ISBN 80-238-1021-9.

(14)

14

rok 1916, i když Špidlenova smrt přišla až o rok déle. Je velice zarážející, že k těmto omylům došlo. Oba se totiž velice dobře znali a dokonce společně několik let bydleli v jednom semilském domě.

(15)

15

3. OSOBNÍ ŽIVOT ANTONÍNA ŠPIDLENA

3.1. Rodina

Nejprve představíme rodinu, ve které Antonín Špidlen vyrůstal.

Jeho rodiče Josef a Anna měli svatbu 26. listopadu 1839 v Příkrém.² Josef Špidlen se narodil v roce 1815 v obci Příkrý (v dobových pramenech často „Příkrá“), v chalupě čp. 49. Josefův otec se jmenoval Antonín a pracoval na gruntu čp. 49 v Příkrém, matka Marie byla rozená Strnadová a pocházela z blízkého Bozkova čp. 55. Josefova choť Anna přišla na svět v roce 1821 do rodiny sedláka Josefa Strnada z Příkrého čp. 55 a Barbory rozené Skrbkové z Příkrého čp. 16.

Antonín Špidlen se narodil jako nejstarší syn 11. července 1842 ve vesnici Příkrý čp. 49, vzdálené přibližně 3 km od Semil.³ Samotný porod řídila porodní bába Anna Šrejmová (Ssregmowa) z Bozkova. Antonína křtil bozkovský kaplan Jan Lohr. Kmotry mu byli Petr Nosek, obchodník z Bozkova čp. 102, a jeho babička Anna z Příkrého.

Narodil se do selské rodiny. Jeho otec Josef i dědeček Antonín byli sedláci (v dobové terminologii půlsedláci), hospodařili na 32 jitrech a 949 čtverečných sázích pozemků, tedy na 18,756 hektarech. I jeho matka Anna pocházela z rodiny, která se živila země- dělstvím. Otec byl také veřejně činný, neboť zasedal v Příkrém v obecním zastupitelstvu.⁴

Antonín pochoval své rodiče v mladém věku. Otec zemřel 1. prosince 1859 a matka ještě o rok dříve, 16. září 1858. Příčinou smrtní obou rodičů byly „úbytě“, což byl jeden z projevů tuberkulózy.⁵ Oba skonali ještě za jeho studií na jičínském gymnáziu. Antonín musel být velice houževnatý a činorodý, když dokázal gymnázium úspěšně dostudovat a poté neméně úspěšně absolvoval náročné studium medicíny na Lékařské fakultě Kar- lo-Ferdinandově univerzitě v Praze.

2 SOA v Zámrsku, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Bozkov, sign. 4863, matrika oddaných, 1819–1854, fol. 212.

3 SOA v Zámrsku, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Bozkov, sign. 4860, matrika narozených, 1840–1850, fol. 314.

4 SOkA Semily, fond Národní škola Příkrý, Pamětní kniha, (1812) 1840–1925, sign. KR-174.

5 SOA v Zámrsku, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Bozkov, sign. 4865, matrika zemřelých, pag. 521 a 525.

(16)

16

Po smrti rodičů ho spolu se sourozenci vychovával (od 14. prosince 1859) poručník Antonín Špidlen z Příkrého čp. 106 – byl jejich strýcem.⁶ Dospělého věku se dožil pouze František a Josef. František Špidlen (narozen 12. listopadu 1853) se přiženil do Sutic, kde se živil jako mlynář v čp. 1 (údaj z roku 1878). Později pracoval jako truhlář v Podmoklicích v továrně F. Schmitt (údaj z roku 1916), kde si zničil své zdraví a trpěl pak plicní chorobou.⁷ Josef Špidlen (narozen 1. prosince 1849) se s bratry nevídal. An- tonín měl o něm zprávy, že pracoval v Sasku.⁸ Až díky tomu, že se přihlásil o sto korun, které mu MUDr. Špidlen po své smrti odkázal, zjistíme, že žil jako kamenářský dělník v Drážďanech. V pozůstalostním spisu dr. Špidlena se dočteme, že Josef byl Antoníno- vým nevlastním bratrem. Není jasné, proč byl za otce Josefa považován František Ha- vel, rolník z Příkrého čp. 59,⁹ když matrika jako jeho rodiče uvádí bez nejmenších po- chyb Josefa a Annu Špidlenovy.¹⁰ Snad se až po jejich smrti prozradil Annin hřích.

Usedlost čp. 49 po otci zdědili do společného vlastnictví jeho synové František a Josef.

Dům s přilehlými pozemky byl pronajímán. Antonín dostal peníze, aby mohl jít dále studovat teologii (nakonec ale nastoupil na lékařskou fakultu).

Poručník Antonín Špidlen časem žádal, aby byl z poručenství vyvázán pro svůj vysoký věk. Měl také na starosti sirotky po Tomáši Noskovi. Z příbuzných navrhoval Antonína Strnada či Jana Koudelku z Příkrého.¹¹ Od 31. března 1867 byl novým poručníkem ustanoven Antonín Strnad z Příkrého čp. 52.¹²

Novým poručníkem nejmladšího Františka se od 14. srpna 1871 stal MUDr. Antonín Špidlen. V té době pracoval František jako truhlářský tovaryš v Železném Brodě. Plno- letým byl prohlášen 17. listopadu 1874 ve svých 21 letech, což znamenalo, že již mohl se svým majetkem svobodně nakládat.¹³

6 SOkA Semily, fond OS Semily, Pozůstalosti, sign. IV 1859/232.

7 SOkA Semily, fond OS Semily, Pozůstalosti, sign. A 1917/110.

8 Tamtéž.

9 Tamtéž.

10 SOA v Zámrsku, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Farní úřad římskokatolické církve Boz- kov, sign. 4860, matrika narozených, 1840–1850, fol. 337.

11 SOkA Semily, fond OS Semily, Pozůstalosti, sign. IV 1859/232.

12 Tamtéž.

13 Tamtéž.

(17)

17

Životní partnerkou Antonína Špidlena se stala Marie, rozená Hradecká. Svatba se usku- tečnila v rodné vesnici manželky 30. srpna 1869.¹⁴

Marie se narodila 16. července 1844 a pocházela z majetkově zajištěných poměrů. Její otec František Hradecký (26. června 1818 – 31. ledna 1880) byl obchodníkem v Lou- kově čp. 6 a její dědeček Jan Hradecký (25. března 1790 – 6. ledna 1865) provozoval v Loukově mlýn. Po smrti tchána Františka přešel dům čp. 6 na manžele Špidlenovy, kteří jej pronajímali jako hostinec.¹⁵

Manželé na svět přivedli mnoho dětí. Bohužel se ale většina nedožila dospělosti. Krátce po svatbě se Špidlenovi narodil první potomek. 28. října 1871 přišel na svět Jaroslav Antonín František Špidlen. Další dítě zemřelo přímo během porodu 3. května 1873.

Třetím dítětem byl Bohumil Antonín František Špidlen, který se narodil 14. listopadu 1874. Ve svých pěti letech, 5. února 1880, však zemřel na „zánět omozečnic“ (zánět mozkových blan). Také čtvrtý potomek, dcera Jiřina Marie Josefa Špidlenová (11. úno- ra 1877 – 26. listopadu 1877), zemřel krátce po svém narození. Příčinou bylo ochrnutí plic. I přes tyto tragické události, které rodinu postihly, se Marii narodilo ještě páté dítě – Jiřina Anna Josefa Špidlenová (3. ledna 1879).¹⁶

Společně vychovávali také dceru Marii Josefu Annu, která se narodila 6. dubna 1881 a zemřela před vánočními svátky roku 1929.¹⁷ Provdala se za MUDr. Františka Škodu (1867–1917) z Louček u Turnova, který se po studiích na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (imatrikulován v roce 1887; studium ukončil 21. 7. 1896)¹⁸ stal semilským obvodním lékařem a v nově vybudované nemocnici asistoval při náročnějších chirur- gických operacích primáři MUDr. Kubátovi. Chudé obyvatele léčil i zdarma, proto mu lidé přezdívali lékař–lidumil.

Ještě jako svobodný bydlel Škoda v Semilech v domě čp. 47, sousedícím se Špidleno- vými, kteří v té době (1900) již bydleli v domě čp. 394. O deset let později bydleli Fran-

14 SOkA Semily, fond Farní úřad Loukov, nezpracováno, Čelednice, záznam z roku 1869.

15 SOkA Semily, fond OS Semily, Přestupky, sign. VIII 1882/292.

16 SOkA Semily, Sbírka duplikátů matrik okresu Semily, farnost Semily, roky 1871–1881.

17 SOkA Semily, fond AM Semily, Sčítání lidu 1900 – popisné archy, čp. 301–396.

18 Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo- Ferdinandovy univerzity I., fol. 432.

(18)

18

tišek a Marie Škodovi v Semilech v domě čp. 408.¹⁹ Díky dobrému finančnímu zajištění si mohli dovolit služku – Marii Plánskou (*1890) z Jindřichova Hradce.²⁰

František Škoda společně s Antonínem Špidlenem zasedal v městském zastupitelstvu i radě. Trpěl však těžkou nemocí a už roku 1917 zemřel.

Podle materiálů ze sčítání lidu je zřejmé, že se Marie Škodová po smrti prvního manžela podruhé vdala. Manželem se jí do roka stal Jaroslav Linhart.²¹ Ten byl ředitelem mlýna v Sedlčanech a později obchodníkem s uhlím v Nymburce.²²

20. září 1916 sepsal Špidlen svojí poslední vůli.²³ Nevytvořil ji z důvodu, že by trpěl vážnou nemocí, ale proto, že „žádný člověk neví dne ani hodiny kdy jej Bůh povolá a poněvadž nacházím se v pokročilém stáří více jak 74 roků, kdy platí přísloví: »mladý může, starý musí«, pokládám za užitečné, ba nutno, učiniti při úplně zdravých smyslech, svobodné vůli a rozvaze vlastní rukou sepsané a podepsané poslední pořízení“. Byl tehdy již vdovcem, neboť Marie jej opustila 22. září 1903. Svému muži byla opravdo- vou oporou a měla také velké sociální cítění. Například v roce 1890 iniciovala společně s dalšími manželkami obecních představitelů, paní Husákovou, Zemanovou a Kramářo- vou, sbírku pro obyvatele Semil, kterým byl majetek výrazně poškozen povodní.²⁴ MUDr. Antonín Špidlen zemřel nečekaně 16. února 1917. Prameny uvádějí, že příčinou bylo ochrnutí srdce.²⁵ Krátkým slovem se o něm na zastupitelstvu zmínil předsedající radní Josef Glos: „Po schválení protokolu vzpomenul předsedající úřadující radní úmrtí bývalého dlouholetého starosty města a čestného měšťana semilského p. Dra Antonína Špidlena a ocenil jeho činný, rozkvětu města a dobru veřejnosti věnovaný život.“²⁶ Převozu těla ze Semil do Loukova, kde byl 19. února 1917 Špidlen pohřben, se zúčast- nily velké zástupy obyvatel z celého okolí. Mezi nimi například tělocvičná jednota So- kol či členové městské rady, která věnovala věnec a k uctění jeho památky město po-

19 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 171, Index semilských obecních příslušníků dle matrik, 1890–

1930.

20 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 166, Sčítání lidu 1910 – popisné archy, čp. 251–454.

21 Tamtéž.

23 Tamtéž.

24 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/2, Excerpta – Chronologie Semil, 1300–1918.

25 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. II/6, Vyznamenání občanů, 1861–1918.

26 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914–1921, zápis ze schůze 20. srpna 1917.

(19)

19

skytlo 100 korun Komitétu pro podporu nemajetných.²⁷ Dobová zpráva na něj vzpomí- ná: „Nehynoucí památka a čest tomuto věhlasnému muži a zbožnému příkladnému kato- lickému křesťanu.“²⁸

Špidlen byl pochován do rodinného hrobu své manželky v Loukově, kde již byla ulože- na těla jeho dříve zemřelých dětí a dále těla rodičů a prarodičů manželky Marie. Později (1917) byl do stejného hrobu pochován i Špidlenův zeť MUDr. František Škoda. Anto- nín přežil pět svých dětí, jedině dcera Marie žila déle než on.

Celý život byl velice zbožným člověkem. Ve své poslední vůli věnoval 200 korun na stavbu kaple sv. Antonína ve své rodné obci Příkrý²⁹ či dalších 200 korun na vnitřní výzdobu děkanského kostela sv. Petra a Pavla v Semilech.³⁰ Dále věnoval peníze Ústřední matici školské (200 korun), Tělocvičné jednotě Sokol (200 korun), Čtenářsko- pěvecké jednotě Jizeran (100 korun), fondu chudých v Semilech (200 korun) a fondu chudých v Příkrém (200 korun). Jednu třetinu domu čp. 394, kterou vlastnil od dubna 1912, zdědila jeho dcera Marie s manželem.

3.2. Vzdělání

Obecnou školu navštěvoval Špidlen nejpravděpodobněji ve své rodné obci Příkrý. Zá- znamy však z této doby nemáme, protože škola v roce 1871 vyhořela a s ní skončily v plamenech i veškeré její dokumenty.

Středoškolské vzdělání absolvoval na jičínském gymnáziu, kde svá studia započal ve školním roce 1855/1856.³¹ Krátce před jeho příchodem byla škola rozšířena na osmileté gymnázium (1848) a Špidlen zde strávil velký kus svého dětství.

Jičínské gymnázium bylo dvojjazyčné. Jak čeština, tak i němčina měly být vedle sebe navzájem respektovány. Od roku 1848 se zde povinně vyučoval český jazyk. V tomto směru bylo pouze jedním z deseti v celé zemi.³²

27 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 97, Zápisy o schůzích městské rady 1913–1918, zápis ze schůze 27. února 1917.

28 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. IV/29, Osobnosti Semil – S, Š, (1895) 1927–2002.

29 Tamtéž.

31 SOkA Jičín, fond Reálné gymnázium Jičín, inv. č. 9, Katalog, 1856.

(20)

20

V Jičíně bydlel na Pražském předměstí v čp. 23 u švadleny Anny Klierové. ³³ Byl jed- ním z mnoha studentů, kteří si sami museli platit školné.

Do první třídy vstoupilo na gymnázium ve školním roce 1855/1856 54 žáků, kteří stu- dovali prezenčně, a 22 „privatistů“. Špidlen zpočátku studoval soukromě. V záznamech z dalších tříd již není mezi privatisty uváděn. Ředitelem školy byl v té době František Šír.

Se školou Antonín docela zápolil, nikdy nedosáhl na vyznamenání a patřil spíše k průměru. Z většiny předmětů měl známky „dobré“ či „dostatečné“. Důvodem mohla být výuka v němčině, s níž se v českém Příkrém sotva setkal, ale především odloučení citlivého chlapce od rodičů a nakonec jeho úplné osiření. Jičínské gymnázium bylo ovšem v celé zemi vyhlášené svou náročností, málokterý student měl vynikající pro- spěch. Špidlen zde měl po většinu svého studia tyto předměty: náboženství, latinu, řečtinu, zeměpis, dějepis, matematiku, přírodopis, němčinu, češtinu a základy filozofie.

Úspěšné studium na gymnáziu v Jičíně, kde studoval například i František Ladislav Rieger či další osobnosti z Podkrkonoší, zakončil maturitní zkouškou, jejíž závěrečná ústní část probíhala 1. až 5. srpna 1863. Předsedou zkušební komise byl Dr. Köhler. Již v červnu ale maturanti plnili písemné zkoušky. O tom, že maturitní zkouška nebyla jednoduchou záležitostí, svědčí, že studenti například překládali text z němčiny do latiny, psali písemnou práci z němčiny na téma „Jaké přednosti má učení cizím jazykům“ či překládali Sofoklovu Antigonu z řečtiny do němčiny nebo češtiny.

Za katedrou zde v dobách jeho studií působily věhlasné osobnosti. Jako příklad uvedu Josefa Pechánka (učitel latiny a řečtiny), Dr. Leopolda Kotrbelce, Josefa Baudiše (učitel matematiky a fyziky), Antona Vánkomila Malocha (učitel češtiny a zpěvu, velký vlas- tenec, v Jičíně a jeho okolí zanechal výraznou stopu), Tomáše E. Kazbundu (učitel pří- rodních věd, velice vážený člen zastupitelstva města Jičína). Učitelem češtiny mu byl ve školním roce 1856/1857 sám František Lepař, po kterém v současnosti nese toto gymnázium název.

Podle dokumentů z posledního roku studia na jičínském gymnáziu víme, že nejprve uvažoval o studiu teologie. To se však nenaplnilo a začal docházet na Lékařskou fakultu

32 ČELIŠ, Jan – GEBAUER, Bohuslav: Sborník Lepařova gymnázia v Jičíně 1974–1994, 1. vyd. Jičín, Lepařovo gymnázium 1994, s. 3–4.

33 SOkA Jičín, fond Reálné gymnázium Jičín, inv. č. 10, Katalog, 1857.

(21)

21

Karlo-Ferdinandovy univerzity. Na studia nastoupil ve svých 21 letech v zimním semestru 1863/1864. Od druhého ročníku byl částečně osvobozen od poplatků za studium (platil polovinu). Studium na lékařské fakultě bylo finančně náročnější než na ostatních fakultách.

V prvním ročníku měl zapsané předměty, které se (s výjimkou anatomie) lékařství do- týkají jen okrajově – mineralogii, zoologii a botaniku. Ve druhém ročníku jej fyziologii vyučoval sám J. E. Purkyně. Ve třetím ročníku již chodil na praxe na lékařskou kliniku, chirurgickou kliniku a do porodnice, o rok později i na oční kliniku. Oproti spolužákům měl zapsáno velké množství předmětů, což jistě svědčí o jeho pilnosti a snaživosti – například stomatologii, zvěrolékařství, ženské či pohlavní nemoci.³⁴

Studium v Praze zakončoval v letním semestru roku 1868. Promoval 6. března 1869 a natrvalo se téhož roku usadil v Semilech.³⁵

3.3. Lékařská praxe

Krátce po promoci mu byla městským úřadem v Semilech nabídnuta práce. Měl vyko- návat „policejní lékařskou dohlídku na maso a dobytek k zabití ustanovený, dále pak léčení městských chudých.“³⁶ Lékařská praxe se stala hlavním zdrojem příjmů MUDr.

Špidlena, ty však nebyly nijak závratné. Semily měly nepočetnou střední třídu a velké množství průmyslového dělnictva. Proto ještě v roce 1896 vypomáhal při prohlídkách dobytka na jatkách.³⁷

Roku 1888 byl Dr. Špidlen jmenován řádným městským lékařem. Jeho plat činil 100 zlatých ročně, což při porovnání s jinými městskými funkcemi byla zanedbatelná částka.

V roce 1891 jej okresní zastupitelstvo jmenovalo obvodním lékařem pro obce Semily, Bořkov, Čikvásky, Nedvězí, Hořensko, Pohoří, Slanou, Benešov, Bystrou, Rybnice, Loukov, Háje a Dolní Sytovou.³⁸ Jak můžeme vidět, tento obvod byl velice obsáhlý, což muselo být časově značně náročné. Na schůzi městského zastupitelstva, která se konala

34 Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo- Ferdinandovy univerzity I., fol. 334.

35 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. V/51, Ranhojiči, lékaři a lékárníci, 1852–1917.

36 Tamtéž.

37 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 94, Zápisy o schůzích městské rady 1889–1897, zápis ze schůze 15. prosince 1896.

38 Tamtéž.

(22)

22

9. května 1891, proto Dr. Špidlen zastupitele informoval o své rezignaci na úřad staros- ty. Domníval se, že se úřadu musí vzdát v souvislosti s tím, že byl jmenován „veřejnou osobou úřadní a ztrácí tudíž právo zastávati úřad starosty“, protože by mohlo docházet ke střetu zájmů. Zároveň pochyboval, že by dokázal zmoci „tak četné, stále trvající, síly těla i ducha napínající práce, jaké s povoláním obvodního lékaře a zároveň starosty města spojeny jsou“ (viz příloha č. 5). JUDr. Antonín Zeman,³⁹ místní advokát, ale všechny ujistil, že podle „čl. 36 volebního řádu se Dr. Špidlen nemusí vzdáti úřadu sta- rosty města“⁴⁰ a neztrácí tak právo být volen. Na žádost zastupitelstva Dr. Špidlen svoji rezignaci stáhl zpět.

Jako obvodní lékař vypracovával MUDr. Špidlen nejrůznější zdravotní statistiky.

Ze zprávy za rok 1901 například vyplývá, že očkoval 232 dětí ve svém obvodu.⁴¹

Vykonávání lékařské praxe jistě nebylo jednoduchou záležitostí. V říjnu 1887 byl svým pacientem Josefem Sudkem ze Semil obžalován ze zanedbání léčby.⁴² Na tomto sporu je zajímavé, že Špidlenovým obhájcem byl JUDr. Antonín Zeman. Ukázalo se, že si J. Sudek stěžoval neoprávněně. Uváděl, že jej Špidlen nechtěl léčit, což i předvolaní svědci potvrdili, že nebylo pravdou.⁴³

Ještě ve svých 67 letech působil MUDr. Špidlen jako lékař. V zápisech z rady města Semily se v roce 1909 výslovně píše: „Stížnost Antonína Matury poraněného v záduš- ním lese při kácení dříví a žádajícího náhradu a podporu usneseno dodati lesní správě ku podání zprávy a Maturu p. Dr. Špidlenem lékařsky prohlédnouti.“⁴⁴ Ještě rok před Špidlenovou smrtí v roce 1916 stále vykonával své lékařské povolání. V rezignačním

39 Špidlenův vrstevník Dr. Antonín Zeman (1843–1931) byl spisovatelem, známým pod pseudonymem Antal Stašek. Stejně jako MUDr. Špidlen navštěvoval jičínské gymnázium. O několik let později oba působili v městském zastupitelstvu. V Semilech se od roku 1878 věnoval advokátní praxi, ale především psal svá nejznámější díla, mezi která patří například „Blouznivci našich hor“ či „O Ševci Matoušovi a jeho přátelích“. Byl také ředitelem Městské spořitelny v Semilech. Oproti Dr. Špidlenovi tíhnul k mladočešství (především v mládí) a díky tomu se občas názorově rozcházeli. Byl poslancem zemského sněmu za národní stranu (1889–1895). Ze Semil se odstěhoval po krachu spořitelny v roce 1913.

40 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 9. května 1891.

41 SOkA Semily, fond OÚ Semily, sign. 7/1, Zdravotní záležitosti všeobecně, 1883–1901.

42 Josef Sudek ze Semil čp. 100 nepatřil k oblíbeným měšťanům, neboť provozoval lichvu – půjčoval peníze na vysoký úrok. Srv. HLAVA, Rudolf: Vzpomínky Albíny Roubalové, in: Z Českého ráje a Pod- krkonoší, sv. 1. Bystrá nad Jizerou, Okresní archiv Semily 1988, ISBN 59-083-88, s. 81–97.

44 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 96, Zápisy o schůzích městské rady 1908–1913, zápis ze schůze 25. srpna 1909.

(23)

23

dopise Rudolfa Husáka na post starosty města se píše: „Včerejšího dne zhoršil se opětně stav nemocného a byl k němu spěšně povolán MUDr. Ant. Špidlen.“⁴⁵

Dalším lékařem působícím počátkem 20. století v Semilech byl MUDr. František Ne- domlel, který v rámci Vzdělávacího klubu (předsedal mu JUDr. Antonín Zeman) pořá- dal veřejné zdravotnické přednášky – v prosinci 1907 například na téma „O podstatě tuberkulózy a ochraně proti ní“.⁴⁶ Roku 1915 působili v Semilech jenom tři lékaři – MUDr. Špidlen a MUDr. Škoda jako praktičtí lékaři a MUDr. Kubát jako primář všeo- becné veřejné nemocnice.⁴⁷

3.4. Bydliště

Antonín Špidlen v průběhu života mnohokrát změnil své bydliště. Zpočátku to bylo zapříčiněno tím, že se vydal na studia nejprve do Jičína a poté do Prahy. I jako dospělý vystřídal v Semilech několik bytů, ve kterých žil nejprve sám, poté již se svou rodinou.

Po narození bydlel A. Špidlen v domě čp. 49 svých rodičů v obci Příkrý. Dřevěná cha- lupa krytá šindelem a doškem ležela mimo centrum obce a byla velice skromně zaříze- na.

Během studií v Jičíně (od roku 1857) bydlel u švadleny Anny Klierové v domě na Praž- ském předměstí čp. 23.

První záznam o tom, že bydlel Antonín Špidlen v Semilech, máme ještě z dob jeho stu- dií. Jako svobodný muž bydlel v roce 1867 v domě čp. 109.⁴⁸

Po svatbě se Špidlenovi přestěhovali do domu čp. 146 (1871) a za dva roky se ocitli v domě čp. 20. V tomto domě na Dolením (později Riegrově) náměstí bydleli mnoho let. V domě byl hostinec „V ráji“ a bydlelo zde více rodin – Vedralovi, Vojtíškovi a také František Mizera s manželkou Barborou.⁴⁹ Majitelem domu byl v té době Franti- šek Vedral. Špidlen ještě tehdy nebyl pokládán za semilského příslušníka.⁵⁰

45 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. I/5/6, Osobní věci členů zastupitelstva, 1910–1939.

46 VAVŘÍK, Kliment: Vzdělávací klub v Semilech, in: Pokrokové Podkrkonoší, roč. 1, 1907, č. 37, s. 6.

47 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. V/51, Ranhojiči, lékaři a lékárníci, 1852–1917.

48 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 136, Evidence cizích domovských příslušníků, 1864–1881.

49 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 159, Sčítání lidu 1890 – popisné archy, čp. 1–187.

50 SOkA Semily, fond AM Semily, inv, č, 171, Index semilských obecních příslušníků dle matrik, 1890–

1930.

(24)

24

Z údajů z roku 1900 zjistíme, že MUDr. Antonín Špidlen se přestěhoval a bydlel spo- lečně se svou manželkou a dcerou Marií v Semilech v domě čp. 394, ve kterém vlastnil jeden ze šesti bytů. Celý dům však patřil Občanské záložně, která jej v roce 1898 necha- la vystavět.⁵¹ V tomto domě bydlely v roce 1900 i další rodiny – Josef a Marie Šourko- vi, Josef a Pavlína Koučtí, rodina Jindřicha Melicha, rodina Václava Griesbacha (půvo- dem z Haliče) a rodina zvěrolékaře Spinky, celkem 24 osob.⁵² Odhadní cena domu s přiléhajícím pozemkem činila v roce 1917 48 000 korun.

Hospodyni jim v domě dělala sestřenice Františka Koudelková z Příkrého (1855–1909).

Špidlen také zaměstnával jednu služku – Annu Metelkovou ze Sklenařic u Jilemnice (*1871).⁵³

V roce 1910 již žije sám jako vdovec, společně se služkou Marií Křížkovou ze Svojku u Nové Paky (*1878).⁵⁴ Ve velkém domě bydlelo dalších šest rodin. Zajímavostí je, že zde žil i Josef Špidlen (1832–1921) se svojí dcerou Boženou. V příbuzenském vztahu Antonín a Josef však nebyli. J. Špidlen působil dlouhá léta v městském zastupitelstvu i radě. Byl správcem a zakladatelem městského parku a dlouholetým předsedou hospo- dářského odboru. Za své činy získal v roce 1912 titul čestný občan města Semily.⁵⁵ Kromě těchto nemovitostí (dům čp. 394 v Semilech a dům čp. 6 v Loukově) víme, že v březnu 1894 koupil Dr. Špidlen v Semilech pozemek č. 237 za 500 zl.⁵⁶ Dále po tchá- nu Františku Hradeckém zdědil v Loukově dům čp. 6, který pronajímal jako hostinec (dříve sloužil jako pazderna na sušení lnu). Ten, díky nedbalosti nájemníka Františka Mence, vyhořel z 16. na 17. května 1882. Škoda na budově se vyšplhala na 1300 zla- tých.⁵⁷ Menec nebyl žádný svatoušek. Dva měsíce byl v Jičíně vězněn z důvodu kráde- že. Špidlenův hostinec měl pronajatý od 19. března 1881.

51 KUDRNÁČ, Václav: Úplný adresář a popis politického okresu Semilského. Turnov 1905, s. 51.

55 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. I/5/6, Osobní věci členů zastupitelstva, 1910–1939.

56 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 94, Zápisy o schůzích městské rady 1889–1897, zápis ze schůze 3. března 1894.

(25)

25

3.5. Členství v místních spolcích

V Semilech na přelomu 19. a 20. století působilo mnoho spolků. Antonín Špidlen stál u zrodu řady z nich. Aktivně se na jejich činnosti podílel od svého přistěhování do Semil.

MUDr. Špidlen patřil k zakládajícím členům Tělocvično-hasičské jednoty Sokol v Semilech. Založil ji s J. Čapkem, V. Kučerou, J. Riegrem, R. Husákem, A. Valentou a F. Chaloupeckým 1. února 1871. Ze stanov se můžeme dočíst, že „Účel jednoty jest pěstování tělocviku společnými cvičeními a výlety, cvičení hasičská a působení při po- žárech v městě Semilech k zachránění životů a majetků obyvatelů, střelba do terče a šerm, plování, veslování, zpěv, tanec, spolupůsobení při veřejných slavnostech, oživo- vání ducha společenského přednáškami vzdělávacími, čtením, zřízením knihovny, čítár- ny, jakož i společenskými zábavami.“⁵⁸ Starostou spolku byl městský tajemník V. Kejklíček, od roku 1881 pak lékárník R. Husák. Špidlen zde zpočátku žádnou funkci nezastával. Společně fungovali hasiči i sokolové až do roku 1885, kdy vznikl samostat- ný Sbor dobrovolných hasičů v Semilech.

Antonín Špidlen se stal starostou Tělocvičné jednoty Sokol v Semilech brzy po jejím oddělení od hasičů.⁵⁹ Funkci získal na valné hromadě konané 22. dubna 1888. Vystřídal tak malíře Josefa Prokopa, který byl prvním starostou Sokola po jeho osamostatnění.

Byl aktivní ve vedení spolku a měl velké organizační schopnosti. Nejčastější činností byly organizované výlety do okolí Semil. Sokol dále například pořádal 23. srpna 1891 slavnost při odhalení pomníku Karlu Havlíčku Borovskému ve Vysokém nad Jizerou.

Také se účastnil veřejných cvičení Sokola v blízkém okolí (například v roce 1898 v Bítouchově, v roce 1905 v Chuchelně a Nové Vsi nad Popelkou) a i sletů Krkonošské župy sokolské, pořádal oblíbené plesy, jako roku 1899 v hostinci Aloise Jirounka.

Schůze Sokola se od roku 1892 konaly v zasedací místnosti městské radnice. Dlouhou dobu byl jednatelem spolku Eduard Beneš (od roku 1898), který zastával funkci tajem- níka města.

Špidlen se z pozice starosty spolku zasazoval především o stavbu tělocvičny. Plány na její zhotovení začal připravovat v roce 1898. Na stavbu se rozhodlo přispívat i město

58 SOkA Semily, fond OÚ Semily, sign. 8/5, Spolkové záležitosti, 1880–1895.

59 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. VII/82, Tělocvičná jednota Sokol, 1885–1918.

(26)

26

Semily částkou 100 zl. ročně do té doby, než se s budováním začne.⁶⁰ K realizaci stavby však nedošlo. Za první světové války spolek v dražbě koupil Dělnický dům, který si upravil pro sokolovnu.

Jako starosta Sokola působil MUDr. Špidlen až do počátku nového století, kdy jej ve funkci nahradil dosavadní jednatel spolku Eduard Beneš, od roku 1911 byl starostou Sokola Robert Paulus. Poslední záznam o tom, že byl MUDr. Špidlen starostou spolku, máme ze 14. února 1901, kdy se konaly nové volby představenstva.⁶¹

Vždy, když se v Semilech konala nějaká sbírka na veřejně prospěšné účely, byl Špidlen tím, který přispíval významné částky. Například při vybírání svatováclavského daru, kdy většina přispěvovatelů věnovala několik haléřů, MUDr. Špidlen daroval celých 10 korun.⁶² Svědčí to o jeho dobré finanční kondici, ale i ochotě pomoci dobré věci.

Špidlen byl rázným mužem a držel vedení města v pevných rukou. To můžeme doložit na situaci, která se udála v roce 1907. Členové obecního zastupitelstva ho žádali, aby svolal schůzi, která by se usnesla na urychleném řízení ohledně zbourání místního kostela (ten byl pro svůj zchátralý stav od roku 1905 úředně uzavřen). Špidlen však prohlá- sil, že vše sám obstará a není tedy třeba schůzi svolávat.⁶³

60 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. VII/82, Tělocvičná jednota Sokol, 1885–1918.

61 SOkA Semily, fond OÚ Semily, sign. 7/1, Zdravotní záležitosti všeobecně, 1883–1901.

62 VAVŘÍK, Kliment: Výkaz svatováclavského daru, in: Pokrokové Podkrkonoší, roč. 1, 1907, č. 37, s. 6.

63 VAVŘÍK, Kliment: Záležitost obecní, in: Pokrokové Podkrkonoší, roč. 1, 1907, č. 28, s. 4.

(27)

27

4. POLITICKÉ PŮSOBENÍ ANTONÍNA ŠPIDLENA

4.1. Systém fungování zastupitelstva a rady města v Semilech

Město Semily mělo v roce 1900 3 166 obyvatel. Z toho bylo 95 obyvatel německé ná- rodnosti. Sousední samostatné Podmoklice měly dle sčítání ve stejném roce 1 919 obyvatel.⁶⁴ O deset let později se město ještě více rozrostlo. Žilo v něm 3 424 obyvatel (z toho 77 Němců) a v Podmoklicích se počet obyvatel zvýšil na 2 756.⁶⁵

Městské zastupitelstvo mělo tříleté volební období. Z něj byla volena rada města i starosta. V zastupitelstvu také zasedal virilista firmy F. Schmitt. Tyto orgány byly usnáše- níschopné v případě, kdy bylo přítomno více než dvě třetiny zastupitelů či radních.⁶⁶ Rada města se skládala ze starosty a šesti radních.

Působnost obecního zastupitelstva se příliš nelišila od jeho dnešních úkolů: „Obec spravuje obecní jmění a záležitosti obecní, přihlíží k bezpečnosti osoby i majetku, pečuje o zachování obecních silnic, cest, míst a mostů, koná policii polní, tržní, zdravotní, če- lední, mravnostní, stavební i požární, pečuje o chudé a dobročinné ústavy obecní, má účastenství ve správě místních škol, činí narovnávání mezi stranami spor vedoucími pomocí důvěrníků z obce vyvolených a provádí dobrovolné dražby věcí nemovitých.“⁶⁷ Volební právo měli jen majetnější obyvatelé – ti, co odváděli daně v určité výši. Až do pádu monarchie to byla pouze mužská záležitost. Obyvatelstvo bylo rozděleno do tří sborů dle výše odvodu přímých daní. V Semilech byla většina obyvatel, kteří měli vo- lební právo, ve 3. sboru. 1. sbor tvořili jen ti nejmajetnější ve městě. Přestože jich byla pouze úzká skupina, měli největší možnost ovlivnit složení zastupitelstva města. Každý ze tří sborů volil třetinu členů zastupitelstva.

Jako příklad uvedu situaci z roku 1912, kdy se voleb do obecního zastupitelstva mohlo účastnit celkem 674 voličů z celkového počtu přibližně 3 500 obyvatel (v roce 1910 žilo v Semilech 3 424 obyvatel a jejich počet rok od roku stoupal). Třetí sbor čítal 561 voli-

64 KAMENICKÝ, Jan: Stručný průvodce po Semilech a okolí. Semily, Josef Glos 1903, s. 9.

65 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/2, Excerpta – Chronologie Semil, 1300–1918.

66 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 95, Zápisy o schůzích městské rady 1898–1908, zápis ze schůze 5. června 1907.

67 MIZERA, František: Popis okresního hejtmanství Semilského. Praha, F. Kytka 1888, s. 75.

(28)

28

čů (s předepsanou přímou daní 5674,53 korun), druhý sbor 83 voličů a první sbor měl 30 voličů (s předepsanou přímou daní 19 190,62 korun).⁶⁸

4.2. Činnost v zastupitelstvu města Semily (1873–1886)

MUDr. Antonín Špidlen se 18. listopadu 1873 stal ve svých 31 letech členem zastupitelstva města Semily.⁶⁹ V této době byl starostou města (tehdy ještě používali zastaralé označení „purkmistr“) Josef Čapek. Ihned na první schůzi městského zastupitelstva byl A. Špidlen zvolen spolu s Rudolfem Husákem⁷⁰ a Josefem Dixem za členy místní školní rady. Velkou měrou se v ní zasadil o rozvoj školství v Semilech. S rozvojem města rost- la i místní škola. Ta postupně rozšiřovala svou kapacitu. Přibývalo jak žáků, tak i tříd místní školy.

Na začátku svého prvního volebního období se Dr. Špidlen pravidelně schůzí zastupitelstva nezúčastňoval. Můžeme se jen domnívat, co bylo pravým důvodem jeho nepřítom- nosti. Nejspíše to bylo díky tomu, že jeho povolání lékaře bylo časově náročné a ne- mohl tak být na každé schůzi.

Do dalšího volebního období vstoupil Dr. Špidlen opět jako člen místního zastupitelstva. Na ustavující schůzi 4. prosince 1876 byl zvolen do policejní komise⁷¹ a opět do místní školní rady.

Podobná situace se opakovala i o tři roky později v roce 1879, kdy byl Antonín Špidlen opět zvolen do zastupitelstva města Semily.

68 SOkA Semily, fond AM Semily, sign. III/22, Obecní volby, 1850–1918.

69 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 18. listopadu 1873.

70 Rudolf Husák (1840–1924) byl věrným a spolehlivým druhem MUDr. Antonína Špidlena, kterého na konci jeho volebního období v roce 1913 v úřadu starosty vystřídal. Pocházel z Německého Brodu a do Semil přišel v roce 1868, kdy zde koupil a dále pak provozoval lékárnu. Jeho nejvyšší politickou funkcí bylo dosažení funkce okresního starosty. Společně s Dr. Špidlenem se stal členem spolku pro stavbu kostela v Semilech a zasedal v místním zastupitelstvu a radě města. Dále byli společně činnými v Občanské záložně, kde zastával funkci ředitele záložny (MUDr. Špidlen zde byl pokladníkem).⁷⁰ Do historie se však nejvíce zapsal spolu s V. Kwaysserem. Stali se vynálezci hektografu – tiskařského přístroje, který byl rozšířen do velké části světa. Srv. VOTOČEK, Václav: Rudolf Husák, lékárník, vyná- lezce a veřejný činitel, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší, sv. 9. Semily, Okresní archiv Semily 1996, ISBN 80-901284-6-7, s. 63.

71 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 4. prosince 1876.

(29)

29

V roce 1883 se stal členem stavebního odboru města. Na schůzi 6. září 1883 byl zvolen do zvláštní komise, která se zasadila o výstavbu potřebné kanalizace. I přes nedostatek finančních prostředků města se komisi podařilo návrh prosadit.⁷²

Od roku 1885 muselo zastupitelstvo řešit více a více stížností od firmy Franz Schmitt.

Ta v Semilech vlastnila několik továren (první koupila v roce 1857 a vybudovala v ní tiskárnu šátků).⁷³ I díky tomu se MUDr. Špidlen více zapojuje do obecní politiky a za- číná pravidelně docházet na schůze zastupitelstva.

4.3. Činnost v radě města Semil (1886–1889)

Ve volbách v roce 1886 byl MUDr. Špidlen opět zvolen do stavebního odboru. Jak jsme již uvedli, vedle zdravotních kolaudací novostaveb domů řešil například provedení městské kanalizace.⁷⁴

Od března se jeho jméno prvně objevuje mezi radními města společně se starostou Jose- fem Čapkem, Václavem Kučerou, Josefem Dixem a Rudolfem Husákem.⁷⁵ V této době se rada města především zabývala stavebními záležitostmi a povolováním nových živ- ností.

Kuriózní situace nastala na srpnovém jednání zastupitelstva. Špidlen požádal městské strážníky, aby sundali ve městě lampu u domu čp. 106. Občana Zákouckého to tak po- bouřilo, že mu neslušně vynadal a lampu sám zničil.⁷⁶ Představitelé města byli takovým chováním velmi pobouřeni a vyslovili nad jeho činem politování.

72 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 6. září 1883.

73 Historie a současnost podnikání na Jilemnicku, Semilsku a Turnovsku, 1. vyd. Žehušice, Městské knihy 2004, ISBN 80-86699-18-8, s. 162.

74 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 8. února 1886.

75 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 93, Zápisy o schůzích městské rady pro rok 1886, zápis ze schůze 20. března 1886.

76 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 27. srpna 1887.

(30)

30

4.4. Starostou města Semil (1889–1910)

Zastupitelstvo konané 25. července 1888 bylo pro MUDr. Antonína Špidlena velice důležité. Stal se radním města a zároveň byl jmenován městským lékařem. Měl se tedy starat o hygienu ve městě (př. sledovat kvalitu vody).⁷⁷

Do funkce starosty města byl MUDr. Špidlen zvolen 19. února 1889. Jeho předchůdce perníkář Josef Čapek zůstal členem obecního zastupitelstva. Prvním radním byl zvolen lékárník Rudolf Husák. Na prvním zasedání byli zastupitelé voleni do jednotlivých od- borů. MUDr. Špidlen opět zasedl do stavebního odboru.

O rok později na zastupitelstvu konaném 28. února 1890 byl znovu potvrzen městským lékařem a přiznán mu plat 100 zl. ročně.⁷⁸ Roční odměna starostovi činila 200 zl., což byla spíše symbolická odměna, která nestačila k obživě.⁷⁹ Pro srovnání uvádím údaje o mzdách městem placených zaměstnanců z roku 1899. Plat učitele na obecné škole byl ve školním roce 1892/1893 550 zl. ročně a na měšťanské škole 700 zl. ročně.⁸⁰ Plat haj- ného činil 300 zl. ročně a například tajemník dostával 1000 zl. ročně.⁸¹

Po nástupu MUDr. Špidlena do funkce bylo nutné stanovit výši poplatků za pronájem obecních budov, jako byly hostince a byty. Rozpočet, který byl schvalován na počátku daného kalendářního roku, vždy vycházel výrazně schodkový. Nedostatek peněz v obecní pokladně řešili zastupitelé půjčkami ze záložny a především přirážkou k přímým daním.

Další otázkou byl vznik měšťanské školy chlapecké v Semilech. Někteří zastupitelé se obávali příliš vysokých nákladů na chod školy. Ti nakonec byli přehlasováni a tento významný počin mohl být realizován. Dvoutřídní měšťanská škola byla v Semilech zří- zena ve školním roce 1892/1893.⁸²

77 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 86, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 25. července 1888.

80 SOkA Semily, fond Obecná a měšťanská škola chlapecká Semily, inv. č. 1, kronika Obecné školy Se- mily, 1875–1914, s. 78.

81 SOkA Semily, fond AM Semily, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 30. října 1899.

82 VOTOČEK, Václav: Pohled do minulosti školství v Semilech, 1. vyd. Semily, Gymnázium Ivana Ol- brachta 2002, s. 9.

(31)

31

Dne 18. března 1892 bylo voleno nové zastupitelstvo a Antonín Špidlen obhájil svoji funkci ve vedení města. Dále byl potvrzen členem stavebního výboru a zvolen společně s dalšími čtyřmi lidmi do znovuobnoveného narovnávacího odboru. Ten krátce fungoval v letech 1877–1880 a řešil spory mezi občany. V zápisech z jeho jednání nalezneme často na konci zápisu tři křížky. Tímto způsobem se podepisovali negramotní občané města, kteří přišli před komisi projednat své mezilidské problémy.

Antonín Špidlen se dále významně interesoval při přestavbě farního kostela. Roku 1893 byl zvolen do výboru, který město ustanovilo v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí.

Dále se přičinil o výstavbu obecních jatek. Úspěchy celého volebního období sám takto zhodnotil na závěrečné schůzi zastupitelstva konané 11. března 1895: „Školství naše doplněno znamenitě měšťanskou školou chlapeckou, roste. Zavedeno vybírání poplatků z lihovin, provedena dlažba dolejšího náměstí, zařízena nutná studna pro dolejší město, vysázen les obecní a i holá stráň za zámkem a přikročeno ku vytvoření řádného hospo- dářského plánu lesního. Posledním skutkem, jímž město naše staví se v řadu nejpokroči- lejších míst, byla stavba jatek.“⁸³

I pro další volební období zastával MUDr. Antonín Špidlen funkci starosty města. Zís- kal 24 hlasů z možných 25. Jeden hlas získal lékárník Rudolf Husák, který byl poté zvolen prvním radním. Špidlen se také stal členem divadelní komise.⁸⁴

Za město Semily byl společně s Petrem Kramářem zvolen do deputace na sjezd českých města do Prahy, který se konal v červenci 1897.⁸⁵

Antonín Špidlen podporoval rozvoj města i jinými opatřeními. Chtěl také do města při- lákat nové obyvatele. Společně s radními zrušil obecní stavební přirážky na následují- cích 12 let.⁸⁶ Chtěl, aby si i soukromníci začali stavět nové domy či aby vznikly dělnic- ké domky, kde by mohli být ubytováni lidé z místních továren. Těchto ubytovacích za- řízení byl v Semilech kritický nedostatek.

83 SOkA Semily, fond AM Semily, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1873–1900, zápis ze schůze 11. března 1895.

84 Předpokládáme, že tím jediným nešpidlenovským hlasem pravděpodobně nebyl hlas R. Husáka pro sebe samého, ale lístek Špidlenův. SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 94, Zápisy o schůzích městské rady 1889–1897, zápis ze schůze 25. června 1895.

85 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 94, Zápisy o schůzích městské rady 1889–1897, zápis ze schůze 12. července 1897.

86 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 94, Zápisy o schůzích městské rady 1889–1897, zápis ze schůze 8. února 1898.

(32)

32

Na počátku dalšího volebního období proběhla velice zásadní věc. Roku 1898/99 došlo ke koupi velkostatku Semily od Rohanů. Tento zásadní krok výrazně přispěl k rozvoji města, které se tak mohlo dále rozšiřovat.

Díky všem těmto krokům se výrazně zvýšil obrat rozpočtu města. Velké dluhy byly umořovány zavedením přirážky ve výši 91% ke všem přímým daním v obci.

V květnu 1898 stál Špidlen u založení Okrašlovacího spolku (stal se jedním z jeho osm- nácti zakládajících členů). Předsedou byl Josef Hamáček. Z jeho stanov je patrná čin- nost, které se spolek věnoval: „Pěstováním a vysazováním rostlin, jakož i zřizováním cest a sadů město i okolí okrašlovati; o slušný vzhled nejen města, ale i okolí se stara- ti…“⁸⁷

I pro další volební období byl v roce 1901 zvolen Antonín Špidlen starostou města Se- mily. Do žádného výboru se tentokrát nehlásil.⁸⁸ O rok později se společně s R. Husákem, P. Kramářem, J. Brodským, F. Vojtíškem, J. Patkou a zástupci divadel- ního spolku stal členem divadelní komise.⁸⁹ V Semilech se často konala různá divadelní představení a svoji činnost rozvíjel ochotnický spolek.

Roku 1904 byl A. Špidlen opět zvolen do funkce starosty města spolu s 25členným za- stupitelstvem. Ihned na první schůzi představoval plány, které by chtěl v tomto voleb- ním období realizovat: „Zřízení vodovodu, přístavbu chudobince a přípravy ke stavbě nové budovy pro školu dívčí“.⁹⁰ MUDr. Špidlen byl zvolen do nově vzniklého lesního odboru.

Jak MUDr. Antonín Špidlen na ustavujícím zastupitelstvu slíbil, tak konal. Na květnové schůzi zastupitelstva v roce 1905 navrhl zadání stavby nového městského chudobince.⁹¹ O rok později byl již chudobinec dostavěn a „trvale a bezplatně se zavazuje věnovati

87 VOTOČEK, Václav: Po stopách semilského okrašlovacího spolku, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší, sv. 4. Bystrá nad Jizerou, Okresní archiv Semily 1991, s. 52.

89 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 95, Zápisy o schůzích městské rady 1898–1908, zápis ze schůze 4. března 1902.

91 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 87, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1900–1914, zápis ze schůze, 19. května 1905.

(33)

33

účelům chudinským, a že se bude k tomuto dobročinnému účelu využívati.“⁹² V roce 1906 byl Špidlen zvolen za semilský velkostatek také do okresního zastupitelstva.⁹³ Na posledním zastupitelstvu volebního období 1904–1907 zaznamenal tajemník města Eduard Beneš závěrečnou řeč MUDr. Špidlena: „Děkuje všem za ochotu, s níž jej v úřadě plných 18 let podporovali. »Stalo-li se, že jsem všemu nedostál, nestalo se z lenosti a nedbalosti nýbrž z nedostatku volného času. Vůli měl jsem vždy dobrou…

Končím s přáním, aby ti zástupci obce, kteří po nás přijdou, byli šťastnými v řízení obce a aby její zájmy vždy nezištně, poctivě a bedlivě měli na zřeteli.« Dalšímu rozkvětu měs- ta volá »Na zdar!«, co hlučným souhlasem členův sboru bylo podporováno.“⁹⁴ Zdálo by se tedy, že se s dlouho zastávaným postem opravdu loučil, avšak přesto ve svých 65 letech nakonec znovu kandidoval.

Volby do obecního zastupitelstva v roce 1907 dopadly následovně: v prvním sboru zís- kal nejvíce hlasů (13) J. Kosař ml., o hlas méně obdrželi MUDr. A. Špidlen, J. Špidlen a F. Schönfeld. Do zastupitelstva byli ještě s 11 hlasy za 1. sbor zvoleni R. Husák, Dr. A. Zeman, F. Vojtíšek a Dr. J. Matoušek. Za 2. sbor získal nejvíce hlasů (55) Dr. Svoboda a za 3. sbor měl největší podporu František Melich. Nashromáždil 246 hlasů. Z počtu hlasů je možné vyčíst, že velká část obyvatel Semil byla méně majetnou vrstvou (odváděla nižší daně), a proto volila ve 3. sboru.⁹⁵

Ustavující schůzi zastupitelstva, konanou 24. září 1907, vedl tradičně nejstarší člen zastupitelstva – Josef Špidlen. starostou města byl jednohlasně zvolen Antonín Špidlen.

Navíc se stal předsedou lesního odboru města. Svůj upřímný dík shrnul ve své úvodní řeči. „Již po sedmé dostává se mi té cti, že jsem zvolen starostou našeho města. Stárnu, pánové, ale pokud síly mé stačí, přičiním se, abych zasloužil si vaší důvěry, všemi silami budu se snažit o prospěch a rozkvět našeho města. Volbu vaší přijímám a děkuji za dů- věru.“⁹⁶

92 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 87, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1900–1914, zápis ze schůze 7. září 1906.

93 Ze Semil, in: Listy Pojizerské, roč. 21, 1906, č. 2, s. 6.

94 SOkA Semily, fond AM Semily, inv. č. 87, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1900–1914, zápis ze schůze 10. června 1907.

95 VAVŘÍK, Kliment: Výsledky voleb, in: Pokrokové Podkrkonoší, roč. 1, 1907, č. 24, s. 5.

96 VAVŘÍK, Kliment: Schůze nově zvoleného zastupitelstva v Semilech, in: Pokrokové Podkrkonoší, roč.

1, 1907, č. 26, s. 4–5.