Semily v letech 1918-1938

(1)

Semily v letech 1918-1938

Diplomová práce

Studijníprogram: N7503 – Učitelství pro základní školy

Studijníobory: 7503T023 – Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy 7503T114 – Učitelství zeměpisu pro 2. stupeň základní školy Autor práce: Bc. Tomáš Jech

Vedoucí práce: PhDr. Miloslava Melanová

Liberec 2016

(2)

(3)

(4)

(5)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autor- ských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom po- vinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné vý- še.

Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na zá- kladě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vlo- ženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

PODĚKOVÁNÍ

Touto cestou bych rád poděkoval paní PhDr. Miloslavě Melanové za věcné připomínky k práci. Dále pak manželům Navrátilovým ze SOkA Semily za prostor, který mi v archivu ochotně poskytli. Velký dík patří také rodině za trpělivost a podporu při tvor- bě práce.

(7)

ANOTACE

Diplomová práce se zabývá změnami, kterými prošlo město Semily v meziválečném období. Důraz je kladen na politický vývoj města a analýzu jednotlivých obecních voleb. Další část čtenáři představuje příčiny rozvoje a následné důsledky poklesu výroby průmyslových podniků. Ve stejné kapitole je kladen důraz na významné stavby, které byly ve sledovaném období realizovány. Není opomíjen ani společenský a kulturní život obyvatel. Detailně je rozebrána návštěva Semil T. G. Masarykem. Zmíněny jsou nejvý- znamnější spolky, které na území města působily. Na závěr je uveden seznam členů městského zastupitelstva v letech 1918-1938. Celá práce je doplněna kvalitním obrazo- vým materiálem.

Klíčová slova:

Semily, první republika, samospráva, zastupitelstvo města, městská rada, obecní volby

ANNOTATION

This diploma thesis deals with the changes of Semily city during the interwar period.

Emphasis is placed on the political development of the city and analysis of municipal elections. The first part of the thesis depicts the cause of development and the conse- quences of the decline production of industrial enterprises. In the same chapter, the fo- cus is put to important buildings that were realized in this period. In the second part, there is described social and cultural life of the people. There is also information about the visit of the city by the president T. G. Masaryk. In the thesis, there are mentioned the most important societies that operated in the city. At the end, there is a list of mem- bers of the council on the years 1918-1938. The work is complemented by high-quality imagery.

Key words:

Semily, First Czechoslovak Republic, municipal-council, self-government, burgomas- ter, municipal election

(8)

OBSAH

1. ÚVOD ... 12

2. ROZBOR PRAMENŮ A LITERATURY ... 14

3. PROMĚNY VEDENÍ MĚSTA 1918–1938 ... 17

3.1. Semily v době první světové války ... 17

3.2. Vznik Československa a Semily ... 19

3.3. Vývoj politických stran v Semilech ... 20

3.3.1. Československá národní demokracie ... 20

3.3.2. Československá strana národně socialistická ... 22

3.3.3. Československá strana lidová ... 22

3.3.4. Republikánská strana československého lidu rolnického a malorolnického ………... 27

3.3.5. Československá sociálně demokratická strana dělnická ... 27

3.3.6. Komunistická strana Československa ... 28

3.3.7. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská ... 31

3.4. Průběh voleb do obecního zastupitelstva ... 31

3.4.1. Obecní volby 1919 ... 32

3.4.2. Obecní volby 1923 ... 33

3.4.3. Obecní volby 1927 ... 37

3.4.4. Obecní volby 1931 ... 39

3.4.5. Obecní volby 1938 ... 41

3.5. Volební statistiky ... 43

3.5.1. Sčítání lidu ... 43

3.5.2. Počty hlasů v jednotlivých volbách ... 45

3.5.3. Počet mandátů jednotlivých politických stran v zastupitelstvu města Semily ... 46

3.5.4. Počet žen v zastupitelstvu ... 46

3.6. Sloučení obcí Semily a Podmoklice ... 47

3.7. Semily centrem okresu ... 50

3.7.1. Okresní hospodářská záložna ... 54

3.8. Příslušnost členů zastupitelstva k politickým stranám v letech 1918–1938 .... 55

4. VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA SEMIL ... 64

4.1. Další spory o městské finance ... 68

(9)

9

4.2. Trhy ... 69

4.3. Městská jatka ... 70

4.4. Vývoj průmyslové výroby... 71

5. SOCIÁLNÍ POMĚRY ... 75

5.1. Demonstrace v novém státě ... 75

5.1.1. Ústředny a rozdělovny ... 77

5.2. Komunistické demonstrace ve 30. letech ... 78

5.3. Péče města o bezpečnost ... 80

5.4. Nezaměstnanost ... 83

5.4.1. Regulace vodních toků ... 83

5.4.2. Počty nezaměstnaných ... 86

5.5. Aktivity pro řešení tíživé sociální situace obyvatelstva ... 87

5.5.1. Masarykův fond Svobody ... 88

5.5.2. Odborové hnutí ... 89

5.6. Vývoj v době ohrožení republiky ... 90

5.6.1. Sbírka na obranu státu ... 90

5.7. Nemocnice ... 91

5.7.1. Počty lůžek ... 93

6. VÝSTAVBA V SEMILECH V LETECH 1918–1938... 94

6.1. Spor o stavbu tří obytných domů ... 94

6.2. Vodovod ... 99

6.3. Elektrifikace ... 101

6.3.1. Rozvoj sítě ... 102

6.3.2. Hydroelektrárna Spálov ... 104

6.3.3. Přehrada nad Benešovem ... 106

6.4. Krematorium a urnový háj ... 107

6.5. Výstavba komunikací ... 109

7. ŠKOLSTVÍ ... 113

7.1. Vývoj školství před rokem 1918 ... 113

7.2. Semilské školství po první světové válce ... 113

7.3. Odborné školství ... 115

8. SPOLEČENSKÝ A KULTURNÍ ŽIVOT ... 119

8.1. Významné události ... 119

(10)

10

8.1.1. Oslavy výročí samostatnosti ČSR... 119

8.1.2. Návštěva T. G. Masaryka v Semilech ... 120

8.1.3. Pomník Dr. F. L. Riegra ... 123

8.1.4. Přednáška Edvarda Beneše v Semilech ... 124

8.2. Spolkový život ... 125

8.2.1. Jizeran ... 125

8.2.2. Ochotnický divadelní spolek ... 126

8.2.3. Sokol ... 128

8.2.4. Československá obec legionářská ... 129

8.3. Turistický ruch ... 130

8.4. Náboženský život v meziválečných Semilech ... 133

8.4.1. Československá církev ... 133

8.4.2. Římskokatolická církev ... 134

9. ZÁVĚR ... 135

10. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ... 137

10.1. Prameny ... 137

10.2. Soudobý tisk a publicistika ... 138

10.3. Literatura ... 138

10.4. Webové stránky ... 140

11. PŘÍLOHY ... 141

11.1. Seznam příloh ... 141

(11)

11

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AMS Archiv města Semily

CČSH Církev československá husitská CPO Civilní protiletecká ochrana

čp. číslo popisné

ČsOL Československá obec legionářská

ČSDSD Československá sociálně demokratická strana dělnická ČSL Československá strana lidová

ČsND Československá národní demokracie

ČSNS Československá strana národně socialistická inv. č. inventární číslo

JSS Jednotná strana socialistická

kart. karton

KČsT Klub československých turistů KSČ Komunistická strana Československa MLL Masarykova letecká liga

NSJ Národní sjednocení

OÚ okresní úřad

RSZML Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu ŽOS Československá živnostensko-obchodnická strana středostavov-

ská

(12)

12

1. ÚVOD

Na začátek bych rád uvedl hlavní důvody, které mě vedly k sepsání diplomové práce věnované městu Semily se zaměřením na jeho proměny v meziválečném Českosloven- sku. V první řadě je to vlastní touha poznat blíže historii tohoto podkrkonošského měs- ta. Města, ve kterém žiji a hodlám v něm i v budoucnu pedagogicky působit. Touto vě- deckou prací bych chtěl navázat na svoji bakalářskou práci, kterou jsem úspěšně obhájil na Technické univerzitě v Liberci v roce 2014. Ta se věnovala významnému starostovi města Semily MUDr. Antonínu Špidlenovi, který v městském zastupitelstvu působil v letech 1873 – 1913. Diplomovou práci opět zaměřuji na politické dějiny města Semil.

Jelikož se jedná o blíže neprobádanou oblast historie města, byla tato práce určitou vý- zvou.

V první řadě se budu věnovat rozboru výsledků jednotlivých obecních voleb. Z nich pak bude možné vyčíst a hodnotit názorové proudy, které občany ovlivňovaly. Zaměřím se na vývoj jednotlivých politických stran, jež v zastupitelstvu působily. Stranou pozornos- ti nezůstanou ani nejvýznamnější představitelé stran.

Dále se budu věnovat nejvýznamnějším událostem, které městem Semily v letech 1918–

1938 hýbaly. Zaměřím se na průmyslové podniky, které před první světovou válkou byly ve velmi dobré kondici a zapříčinily tak populační nárůst v Pojizeří.

V diplomové práci rozeberu příčiny poválečného útlumu stavební činnosti a jejího opě- tovného nárůstu na konci 20. let 20. století. Zmíním se o rozšiřování komunikací a vo- dovodu, stavbě hydroelektrárny na Spálově či o okolnostech vzniku krematoria, díky kterému se Semily proslavily i ve středoevropském měřítku.

Stranou nezůstane ani kulturní život. Jsou to především veřejně činní lidé, kteří utvářejí obraz doby. Proto budu charakterizovat činnost nejvýznamnějších spolků, které na území města působily a do kterých se sdružovalo mnoho obyvatel.

Jak jsem již zmínil výše, doposud neexistuje žádná významná publikace, která by byla zaměřena na rozbor jednotlivých obecních voleb a příčiny úspěchů a neúspěchů politic- kých stran, které v Semilech působily. Proto budu čerpat z pramenného materiálu, který je uložen ve Státním okresním archivu v Semilech. Věřím, že má práce přispěje k objasnění příčin chování vedení města a bude v tomto směru přínosem.

(13)

13

Diplomovou práci doplním obrazovým materiálem a soupisem všech členů zastupitelstva, kteří ve vedení města působili. Práce si neklade za cíl detailně rozebrat každou událost, která Semily postihla. V rozsahu diplomové práce by to ani nebylo možné.

Jako hlavní cíl si kladu vytvoření tematicky obsáhlé studie o meziválečných Semilech.

Již při prvních úvahách nad tématem práce mě napadalo mnoho otázek. Jednalo se opravdu o zlaté období dějin českých zemí? Jak vedení města reagovalo na poválečné problémy, které obyvatele sužovaly? Jaké důsledky měla světová hospodářská krize na Semilsku? Na ně i mnohé další budu hledat odpovědi.

(14)

14

2. ROZBOR PRAMENŮ A LITERATURY

K historii Semil v meziválečném období existuje mnoho pramenného materiálu i star- ších publikací. Stěžejními fondy ve Státním okresním archivu Semily jsou Archiv města Semily 1629–1949, Václav Votoček (1927–2006) a Okresní úřad 1850–1948.

Primárním pramenem diplomové práce jsou zápisy z jednání městského zastupitelstva a městské rady v Semilech, uložené ve Statním okresním archivu Semily ve fondu Ar- chiv města Semily 1629–1949. V knihách je detailně zachyceno rozhodování o všech realizovaných i pouze plánovaných akcích, o kterých se v daném období uvažovalo.

Zápisy především z jednání zastupitelstva jsou velmi obsáhlé. Díky tomu je ze zápisů možné vyčíst například vztah jednotlivých politických stan k zastupitelské demokracii a hlavní politické kauzy, které se ve městě udály.

Ucelené informace o historii Semil nalezneme ve fondu Václav Votoček. Fond byl zpracován krátce po smrti tohoto významného semilského badatele. Václav Votoček (1927–2006) shromažďoval a systematicky třídil veškeré informace o městu Semily a jeho okolí. Václav Votoček absolvoval v r. 1946 Veřejnou obchodní školu. Později navštěvoval i Vysokou školu ekonomickou, kde se čtyři semestry věnoval studiu výpo- četní techniky. Celý život poté pracoval v národním podniku Kolora. Nejprve jako účetní, později také jako vedoucí oddělení statistiky. Historii měl jako koníček, velmi dobře se však orientoval v pramenech, které podroboval kritice a pečlivě je ověřoval.

Proto jsou jeho studie i popularizační práce k regionálním dějinám velmi přínosné a ucelené. Díky jeho orálně-historickému výzkumu jsem mohl do práce zařadit několik vzpomínek pamětníků.

K vývoji politických stran či průběhu demonstrací je nejvíce dat ve fondu Okresní úřad Semily 1850–1948, který je také uložen v SOkA Semily. Fond je to velice obsáhlý a do diplomové práce jsem z něj čerpal pouze okrajově.

Pamětní kniha města Semil byla také pouze omezeným pramenem při tvorbě diplomové práce. První záznamy do ní byly vepsány roku 1831. Léta 1914–1922 velmi dobře za- chytil František Mizera (1861–1924), ředitel obecné a měšťanské školy chlapecké v Semilech. Později však ze zdravotních důvodů nemohl funkci kronikáře vykonávat.

Na jeho místo byl jmenován ředitel městského úřadu Ladislav Hospodka. Ten ale neměl na psaní kroniky dostatek času nebo vytrvalosti. Pamětní knihu uzavřel rokem 1927.

(15)

15

Poté zde najdeme jen krátké záznamy o významných návštěvách v Semilech od roku 1945 až do současnosti.

Důležitým zdrojem informací je také soudobý tisk. Významným regionálním týdeníkem byly Hlasy Pojizerské (od roku 1931 vycházely pod názvem Listy Pojizerské). Věnova- ly se především událostem z Turnovska. O Semilech přinesly zmínku průměrně jednou měsíčně. Z velké části se ale jednalo o zprávy bulvárního charakteru. Ty nejvýznamněj- ší události, které ovlivňovaly i širší okolí, jsou zde dobře popsány. V Železném Brodě vycházel Týden horských okresů, kde jsou také drobné zmínky o dění v Semilech.

K historii města Semily byla vydána řada publikací. Většinou jsou však zaměřeny pouze na dílčí záležitosti.

Nejobsáhlejší knihou jsou jednoznačně Paměti města Semil, sepsané výše zmiňovaným Františkem Mizerou. Vydány byly až po jeho smrti v roce 1930, do námi zkoumaného období prakticky nezasahují. Dodnes jsou významným zdrojem informací, ke kterým je ale nutné přistupovat kriticky.

Dějiny sousedních Podmoklic dobře shrnul obecní kronikář František Hyška ve své kni- ze Podmoklice zašlé doby a dnes. Tím, že osudy Semil a Podmoklic byly v meziválečné době hodně propojeny, jsem z ní mohl čerpat mnoho informací. Kniha dobře popisuje nálady obyvatelstva v krizových dobách.

I v současnosti vznikají zajímavé knihy a studie. V první řadě musím jmenovat autora Václava Votočka, který se mimo jiné věnoval detailně otázkám vývoje semilského škol- ství, průmyslu či historii nemocnice. Dále se historií Semil zabývali Ivo Navrátil či Mi- roslav Prokeš. Dílčí studie, ze kterých jsem také čerpal, vycházejí pravidelně ve vlasti- vědném sborníku „Z Českého ráje a Podkrkonoší“. Vychází již téměř třicet let a v současnosti ji vydávají státní oblastní archivy v Litoměřicích a v Zámrsku ve spolu- práci s Regionálním muzeem v Jičíně. Ve čtvrtém svazku vydaném v roce 1991 nalezneme úryvek z kroniky rodu Bajerů, jejíž část věnující se působení podnikatelů Jana a Jindřicha Bajerových v Semilech je ve sborníku zachycena.

Rozhodně nesmím opomenout dvě zásadní publikace, které mi rozšířily povědomí o procesech, které v meziválečném Československu probíhaly. Jedná se zejména o troj- dílnou monografii Zdeňka Kárníka České země v éře první republiky, která byla vydána v letech 2000–2003. Na závěr ještě uvedu publikaci, kterou v roce 2009 vydal Jiří Šouša

(16)

16

a která navazuje na jeho rigorózní práci z roku 2006. Tato kniha se detailně věnuje vý- voji obecního majetku a zaměřuje se i na jednotlivé právní úkony, které tvorbu obecní- ho majetku provázely.

(17)

17

3. PROMĚNY VEDENÍ MĚSTA 1918–1938

První kapitola diplomové práce je věnována změnám, které město Semily prodělalo v meziválečném období z pohledu politických stran a vedení města. Nejprve si ale při- bližme, v jakém stavu se město nalézalo ještě před rokem 1918.

3.1. Semily v době první světové války

Před vypuknutím první světové války nebyly Semily v dobré finanční kondici. Město se velmi zadlužilo nákupem semilského velkostatku v roce 1899. Dnes ale tuto koupi mů- žeme hodnotit velmi pozitivně. Město získalo potřebné pozemky pro svůj další rozvoj.

Celková plocha získaných pozemků byla 424 ha, z toho 350 ha na pravém břehu Jizery a 74 ha levém.

Špatné finanční situaci města ještě více přitížil krach Městské spořitelny. Velký podíl na tom měl Eduard Beneš, starosta města, zvolený do funkce v roce 1910. Městská spoři- telna půjčovala velké finanční obnosy podnikům (zvláště českým), které ale neměly na jejich včasné splácení. Proklamovaným cílem zápůjček byla podpora českého průmyslu.

Při vyšetřování bylo zjištěno, že Beneš coby předseda ředitelstva spořitelny půjčoval velké finanční obnosy také svým příbuzným a přátelům. Splátky od nich ale nepožado- val. Proto se finanční instituce dostala do dluhů a na pokraj krachu přivedla i samotné Semily. Starosta byl tedy odvolán a správou spořitelny byla pověřena správní komise města ve složení MUDr. Antonín Špidlen (starosta Semil 1889–1910 a 1912–1913), lékárník Rudolf Husák a hostinský František Vojtíšek. Komise měla především zajistit hotovost, aby se opět mohly začít vyplácet vklady.

Spořitelna byla pod obchodním dozorem. Kromě státu, který půjčil spořitelně půl milionu korun, přišly další statisíce od sesterských bank a finančních ústavů.¹ I přesto chybě- ly dva miliony korun. Vídeňská vláda již nechtěla více přispět, solidaritu ale projevily ostatní spořitelny, které přes Zemskou banku povolily semilské spořitelně úvěr v plné výši. Čerpání úvěru však zastavila válka. Městskou spořitelnu podržela nad vodou část- ka 800 000 korun, kterou na její sanaci přispěla v roce 1919 československá vláda, v níž

1 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/33, Excerpta – Peněžnictví, spořitelny a záložny (1904) 1927–2003.

(18)

18

tento krok důrazně doporučoval schválit její premiér Dr. Karel Kramář². Správní komise, která spořitelnu spravovala, byla rozpuštěna 1. října 1920.³ Spořitelna tak přešla zpět do správy města. Předsedou nově zvoleného výboru spořitelny byl zvolen starosta a advokát Jindřich Patka, předsedou ředitelství Pavel Housa a ředitelem kanceláře a zároveň pokladníkem Stanislav Hofmeister.⁴

Město mělo dle sanačního plánu spořitelně přispět částkou 150 000 Kč. Proti tomuto kroku mnozí protestovali. K nejhlasitějším odpůrcům patřil Spolek majitelů domů. Sta- rosta Patka ale volal po uklidnění situace. Byl si vědom, jak velkými obnosy přispěly ostatní spořitelny i další instituce a nechtěl situaci ještě více rozdmýchávat.⁵ České spo- řitelny se staly ručiteli půjčky ve výši dvou milionů korun, kterou spořitelně poskytla vláda.⁶

Zejména v těžké době první světové války se město snažilo ušetřit, kde se dalo. Dochá- zelo občas až k absurdním návrhům. Člen ČSL František Havrda navrhoval, aby byla zrušena mateřská škola, čítárna a knihovna. Dle jeho názoru jsou to „zbytečně vynalože- né finanční prostředky“.⁷ Jeho návrh byl většinou zastupitelů odmítnut.

Po odstoupení MUDr. Špidlena z funkce starosty v roce 1913 vedl město lékárník Ru- dolf Husák. Pro svůj vysoký věk (76 let) ale na post po třech letech rezignoval. Jeho místa se následně ujal majitel knihtiskárny Josef Glos, který v úřadu starosty vydržel do prvních poválečných voleb v roce 1919.

Rozpočet města na rok 1919 schvalovalo na návrh F. Havrdy (ČSL) ještě staré zastupitelstvo.⁸ Rozpočet byl v polovině roku 1919 připraven ke schválení. Havrda ale s jeho sestavením nebyl spokojen. I když město prodejem části velkostatku splatilo velkou část svých nemalých dluhů, bylo na výdajové stránce dle jeho názoru mnoho položek. Pře- devším se mu nelíbily velké výdaje za chod městského úřadu. Jedním z jeho návrhů

2 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 10. února 1919.

3 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 3. prosince 1920.

4 Tamtéž.

6 Historie a současnost podnikání na Jilemnicku, Semilsku a Turnovsku, 1. vyd. Žehušice, Městské knihy 2004, ISBN 80-86699-18-8, s. 126.

7 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 20. srpna 1917.

8 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 2. května 1919.

(19)

19

bylo snížení stavu úředníků ve městě.⁹ V době, kdy se agenda úředníků zvětšovala, by to nebyl rozumný krok. Úřadující radní Josef Glos s Josefem Chlumem navrhli, aby si s touto problematikou poradilo budoucí zastupitelstvo. Nechtěli na konci volebního ob- dobí určovat pravidla pro své následovníky. I před odpor některých byl jejich návrh schválen a o rozpočtu na rok 1919 rozhodovalo až první demokraticky zvolené zastupitelstvo.

V Semilech se odcházející zastupitelstvo loučilo slovy úřadujícího radního J. Glose na poslední schůzi velmi pozitivně. Za velký úspěch považovali razantní snížení městského dluhu. Město přebírali s dluhem přesahujícím 1,7 milionu korun. Nyní dluh činil nece- lých 250 000 Kč.¹⁰ Během pouhých několika let se jim podařilo díky odprodeji majetku snížit dluh města téměř o milion a půl. Město se však zbavilo mnoha pozemků a prodě- lávající cihelny.

J. Glos velmi pozitivně ve své závěrečné řeči hodnotil význam uzavření smluv se zem- ským fondem o výstavbě vodní elektrárny na Spálově. V ideálním případě měl výtěžek z jejího chodu zaplatit zbylé dluhy města. Nové zastupitelstvo tedy začalo úřadovat ve městě, které již nemělo téměř žádné dluhy.¹¹ Situace v Semilech ale stále nebyla úplně příznivá. Obyvatelstvo města bylo závislé na objemu průmyslové výroby, která díky válce rapidně klesla. Problémy továrních podniků se negativně odrážely v nižších pří- jmech rodin, což místním obchodníkům rozhodně neprospívalo.

3.2. Vznik Československa a Semily

Zpráva o vzniku Československa se do Semil dostala díky telefonnímu spojení ještě týž den, v pondělí 28. října 1918.¹² Dle zápisu v městské kronice propuklo ihned nadšení, byly vyvěšeny prapory a z balkonu radnice ještě ten den večer k občanům promlouvali představitelé města – JUDr. Antonín Hyška (tajemník v Podmoklicích) či J. A. Řehák (správce okresní nemocenské pokladny). Stejně jako v dalších městech se zpívaly ná- rodní písně „Kde domov můj“ či „Hej, Slované“.

9 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 2. června 1919.

10 Tamtéž.

11 Tamtéž.

12 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 7, Pamětní kniha.

(20)

20

Druhý den byli lidé opět v ulicích města. V továrnách se nepracovalo, ve školách ne- probíhalo vyučování.¹³ V budově městského úřadu byly shromážděny veškeré symboly, které reprezentovaly rakousko-uherskou monarchii. Dvouhlaví orli byli naházeni do řeky Jizery, portréty císařů byly páleny. Do průvodu se přidali i občané Bítouchova, Benešova u Semil, Bořkova a Čikvásek.¹⁴

Školy byly 29. října uzavřeny a většina obyvatel města byla v ulicích. Ve stejný den se v sokolovně konala volba členů „prozatímního“ Národního výboru.¹⁵ Předsedou byl zvolen primář Dr. Oto Kubát a místopředsedou učitel měšťanské školy Josef Janda.

Dr. Kubát ale brzy odstoupil a byl nahrazen Janem Mohalem (vrchní okresní komi- sař)¹⁶.

3.3. Vývoj politických stran v Semilech

Ještě než představíme výsledky obecních voleb, podíváme se na činnost stran, které v obecním zastupitelstvu v Semilech působily.

V zastupitelstvu vždy zasedly, s výjimkou KSČ, pouze státotvorné strany. Semilští ko- munisté se ale na vedení města také podíleli a měli dokonce po dvě volební období své- ho zástupce na pozici druhého náměstka. Národnostní menšiny neměly v zastupitelstvu žádné zastoupení. Počet obyvatel, kteří se hlásili k německé národnosti, nikdy nepře- kročil pětiprocentní hranici. Proto se dále budu věnovat charakteristice pouze těch stran, které v Semilech pravidelně získávaly hlasy voličů a podílely se na rozvoji města.

Typickým jevem bylo vytváření mnoha dalších organizací ve strukturách politických stran. Ať už se jedná o odborové, zájmové či hospodářské organizace.

3.3.1. Československá národní demokracie

Na začátku února 1918 se hlavní české nesocialistické strany přeměnily v Českou státo- právní demokracii. Jejich hlavním cílem bylo založení vlastního státu. Předsedou se stal

13 HYŠKA, František: Podmoklice zašlé doby a dnes. Semily 1938, s. 42.

14 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/2, Excerpta – Dějiny Semil a okolí, (1884) 1927–1992.

15 Národní výbory byly v jednotlivých okresech zakládány v průběhu října a listopadu 1918. Staly se základním orgánem státní správy a působily až do prvních parlamentních voleb. Do konce listopadu 1918 vzniklo v českých zemích 207 okresních výborů. In: SCHELLE, Karel: Kapitoly z dějin státní správy.

Brno 1992, ISBN 80-210-0493-2, s. 64.

(21)

21

rodák z Vysokého nad Jizerou Karel Kramář. O měsíc později se k České státoprávní demokracii přidaly další strany (Staročeši, Slovenská národní strana) a vytvořily spo- lečně na ustavujícím sjezdu v březnu 1919 Československou národní demokracii (ČsND).¹⁷

Mnohými občany jí byla přisuzována vina za poválečnou bídu. Především díky tomu, že její předseda JUDr. Karel Kramář po válce zastával funkci premiéra. V Semilech však bylo mnoho jeho podporovatelů. Kramářův otec Petr měl na konci 19. století ve městě cihelnu a věhlasnou stavební firmu. Karel Kramář regionu ze své funkce poslance Ná- rodního shromáždění ČSR (1920–1937)¹⁸ velmi pomáhal i přes to, že vedení města ne- bylo stejného politického smýšlení.

Národní demokraté protestovali proti vázaným kandidátním listinám, které považovali za nespravedlivé. Jelikož národní demokracie nebyla ve vládní koalici, neměla šanci v této věci něco změnit. Samozřejmě i semilská organizace ČsND se za petici postavi- la.¹⁹

V obecních volbách v Semilech byla strana nejúspěšnější hned při jejich premiéře v roce 1919. ČsND získala 24 % hlasů. Razantní byl propad hned v následujících vol- bách (1923), kdy strana ztratila 6 % voličů a tím pádem 2 mandáty v městském zastupitelstvu.

V soudním okrese Semily se jí ale dařilo o mnoho hůře. A při volbách do Poslanecké sněmovny nikdy nepřekročila hranici 11 % obdržených hlasů.²⁰

Národní sjednocení

Vznik této nacionalisticky orientované strany byl jejími předními představiteli poprvé projednáván v září 1934 ve Vysokém nad Jizerou.²¹ Byla stranou, která vznikla sjedno- cením Československé národní demokracie s menšími subjekty (Národní frontou a Ná-

17 MALÍŘ, Jiří – MAREK, Pavel a kolektiv: Politické strany: Vývoj politických strana hnutí v Českých zemích a Československu 1861 – 2004. Brno, Doplněk 2005, ISBN 80-7239-178-X, s. 593.

18 Již předtím byl od roku 1891 poslancem Říšské rady a od listopadu 1918 do července 1919 také prvním předsedou vlády Československé republiky.

19 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 28. listopadu 1919.

20 Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky – Liberecký kraj [online], [vid. 30. 11. 2016], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/

czso/historicky-prehled-vysledku-voleb-do-poslanecke-snemovny-narodniho-shromazdeni- ceskoslovenske-republiky-liberecky-kraj-n-nx562wsoiw.

(22)

22

rodní ligou) v roce 1935, kandidovala do obecního zastupitelstva pouze v roce 1938.

Etablovali se do ní zástupci české pravice. Strana získala čtyři mandáty, ale žádný post v užším vedení města.

3.3.2. Československá strana národně socialistická

V prosinci 1920 se rozešel socialistický blok, který společně kandidoval do voleb v roce 1919 pod názvem Jednotná strana socialistická (JSS). Obě strany, jak Československá strana sociálně demokratická (ČSDSD), tak i Československá strana národně socialis- tická (ČSNS), začaly fungovat samostatně. Zastupitelé, kteří kandidovali za jednotnou socialistickou organizaci, museli vstoupit do jedné ze stran. To se nelíbilo třem mužům – Karlu Kovaříkovi, Josefu Jandovi a Petru Malému, kteří se raději vzdali členství v zastupitelstvu, než aby vstoupili do některé ze socialistických stran.²²

Mnozí zastupitelé (Falcman, Patka, Řehák) oceňovali jejich práci pro město a nelíbilo se jim jednání socialistických stran. Náměstek Nečásek ale zdůraznil, že o podání rezig- nací rozhodla strana a proto požádal, aby odstoupení třech výše uvedených mužů byla přijata.²³

Při rozboru výsledků obecních voleb v Semilech je jasně patrný vzestup preferencí strany. ČsND se těšila narůstající podpoře obyvatel města, což vedlo k tomu, že se jí v roce 1938 podařilo obecní volby vyhrát. Každý čtvrtý občan Semil jí dal svůj hlas. O to po- zoruhodnější je fakt, že lídr strany Josef Řepka nezískal žádný významný post v městském zastupitelstvu. Druhým náměstkem starosty se stal autodopravce František Kousal, který kandidoval ze zadních pozic.

3.3.3. Československá strana lidová

Poválečný odklon věřících od římskokatolické církve způsobil nízkou popularitu Čes- koslovenské straně lidové (ČSL), která byla založena na sjezdu strany v lednu 1919.

Během války začalo vystupovat z římskokatolické církve mnoho občanů. Spojovali si

22 SOkA Semily, fond AMS – spisy: kart. 45, sign. I/5/1, Volby do zastupitelstva, rezignace, 1918-1939.

(23)

23

s ní třistaletý útisk ze strany habsburské monarchie. Mnoho z nich přešlo do Církve čes- koslovenské husitské či českobratrské.²⁴

Lidovci byli mnohými považováni za zpátečníky, což nikdy není příliš populární. Na listopadové schůzi zastupitelstva roku 1919 se František Havrda (ČSL) pokusil ostatním zastupitelům vysvětlit vzat jeho strany k náboženství. Všem přítomným sdělil, že se jeho strana hlásí ke „křesťanskému Římu a ti, kteří je kritizují, že se také hlásí k Římu, ale k pohanskému“.²⁵

Strana zdůrazňovala svůj pozitivní vztah ke katolické víře. Jejich vzájemné propojení bylo velké. Mnoho spolků spadajících pod ČSL bylo vedeno přímo duchovními.

Velmi aktivní člen ČSL František Havrda v roce 1920 žádal, aby bylo vyvolání jmeno- vitého hlasování v zastupitelstvu jednodušší. Při kontroverzních bodech to považoval za důležité. Chtěl, aby každý zastupitel měl právo vyvolat toto hlasování. Doposud bylo k tomuto kroku potřeba hlasů šesti zastupitelů. Živnostenská strana s ním souhlasila.

Socialistické strany byly jednoznačně proti. Logicky se obávaly zbytečných průtahů jednání zastupitelstva a také nechtěly dát tuto možnost ČSL, která měla v zastupitelstvu pět členů. ŽOS navrhla, aby ke jmenovitému hlasování došlo na žádost alespoň čtyř zastupitelů.²⁶ Pro změnu jednacího řádu byla potřeba 2/3 většina hlasů zastupitelů. Žád- ný z návrhů nebyl přijat, protože pro jejich přijetí hlasovalo pouhých 16 z 27 přítom- ných.²⁷

Poválečná všeobecná nechuť ke katolické církvi se odrazila ve snahách odstranit z veřejných prostor různé církevní památky. V Semilech se ožehavou stala otázka sochy sv. Jana Nepomuckého.

Dle výkladu církve byl pro nevyzrazení zpovědního tajemství utopen ve Vltavě v roce 1383. Odpůrci však namítali, že se jedná o Němce Johánka z Pomuku, který vůbec nebyl příkladným světcem. Byl jedním z nejbohatších českých prelátů, majitel mnoha do- mů, na úroky půjčoval dalším kněžím a měl četné dluhy. Není tedy tím, za koho ho cír-

25 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 27. října 1919.

26 V roce 1920 měla ŽOS v městském zastupitelstvu čtyři členy a ČSL pět členů. Z tohoto důvodu jim současný stav nevyhovoval. Jmenovité hlasování nemohla žádná z těchto stran vyvolat a opírat se při tom o hlasy pouze své strany.

27 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 19. března 1920.

(24)

24

kev pokládá a kdo byl papežem Benediktem XIII. v roce 1729 svatořečen. V mezi- válečném období se ale operovalo s tvrzením, že se jedná o dvě osoby. Zastupitelstvo se opíralo i o názor prezidenta Masaryka, který také mluvil o chybě, kterou Řím svatoře- čením Jana Nepomuckého udělal.

Přímo v Semilech byly umístěny dvě svatojánské sochy, jedna za zámkem a druhá na Bělidlech (dnešní Riegrovo náměstí), vytvořená roku 1874 Antonínem Suchardou. Ot- cem myšlenky na jejich odstranění byl socialista J. A. Řehák. Proti jeho návrhu protestovali zastupitelé zvolení za ČSL.²⁸ ²⁹ Přáli si vyčkat rozhodnutí ministerstva a až poté o odstranění soch jednat na schůzi městského zastupitelstva. I přes jejich odpor se ale městské zastupitelstvo 8. dubna 1919 usneslo, že dojde k odstranění soch sv. Jana Ne- pomuckého do konce září 1919, pokud Ministerstvo národní osvěty nedá zamítavé sta- novisko. Jednání ohledně soch se kvůli tomu ještě protáhlo.

Situaci vyhrotilo naolejování sochy na Riegrově náměstí neznámým pachatelem³⁰ na konci srpna 1919. Městská rada tuto situaci chtěla vyřešit odstraněním soch a prodáním podstavců. Výnos z tohoto kroku by alespoň drobně přispěl městskému rozpočtu. Po- dobný incident se stal i v prosinci 1919, kdy byly obě sochy nabíleny. K očištění soch došlo až na jejich nových stanovištích.³¹

ČSL se nadále snažila rozumně dohodnout a najít kompromis. Socha z náměstí měla být díky výsledku jednání mezi starostou a děkanem přemístěna k děkanskému kostelu. To si katolíci od začátku přáli. O jejich jednání však nebyla sepsána žádná zpráva a starosta popřel, že s děkanem jednal.

Jedinou možnou formu protestu viděli zástupci ČSL v podání rezignace na členství v zastupitelstvu. Městská rada ale doporučila zastupitelstvu rezignaci nepřijmout, proto- že nebyla opodstatněna žádným zákonným důvodem.³² Starosta členy ČSL nabádal, že členství v zastupitelstvu „není jen právem, ale i povinností“.³³ Dva členové ČSL uváděli

28 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 28. srpna 1919.

29 Proti návrhu odstranění soch Jana Nepomuckého ze dvou míst v Semilech hlasovalo pouze 5 zastupite- lů z celkového počtu 30. Všichni kandidovali za ČSL. Jedná se o Františka Svobodu, Františka Havrdu, Čeňka Havrdu, Jana Nesvadbu a Jana Kroupu.

30 Farní kronika uvádí jako pachatele Františka Tomíčka.

31 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/51, Excerpta – Církve a náboženství, (1916) 1927–2002.

32 Dle § 8 zákona z 31. ledna 1919 č. 75 obč. zák.

(25)

25

i další důvody, proč rezignují na členství v zastupitelstvu. Jan Nesvadba zmiňoval těž- kou nemoc a František Havrda urážku. Jejich rezignace nebyla přijata.

Lidovci s protestem uspěli u Zemské politické správy, která přesun sochy zamítla.³⁴ Město nemělo dle jejich stanoviska pravomoc k tomuto kroku. Ke skutečnému odstra- nění soch z Bělidel a z prostoru za zámkem nakonec došlo po rozhodnutí rady města v dubnu 1920.

Problémy tím ale nepřestaly. Při stěhování barokní sochy za zámkem jí byla sražena hlava. Dle některých občanů na tom nesl vinu zvětralý pískovec. Policejní komisař však obvinil dělníka A. Vondráčka z úmyslného uražení hlavy sochy lopatou³⁵ a Vondráček byl propuštěn z práce.

Druhá socha byla přemístěna 6. dubna 1920 z Bělidel (stála naproti lékárně) na hřbitov na Koštofranku.³⁶ Náklady na přeložení soch ve výši 268 korun hradila obec.³⁷

Když se lidovci o přesunu soch dozvěděli, podali všichni 15. 4. 1920 rezignaci na své funkce v zastupitelstvu i v radě města.³⁸ Považovali tento krok za nezákonný. Dle plat- ných zákonů měla o náboženských věcech rozhodovat církev.³⁹ Proti rozhodnutí rady protestoval i Státní památkový úřad, který odstraňování svatojánských soch označil jako

„nekulturní vandalství“.⁴⁰ Rezignaci ale nebrali vážně, protože na další schůzi zastupitelstva v květnu 1920 byli opět všichni přítomní a rezignaci stáhli.⁴¹ Učinili tak všichni až na Františka Havrdu,⁴² který v květnu podal písemnou rezignaci. Většina zastupitelů jeho rezignaci přijala. Havrda byl během své činnosti v zastupitelstvu „velmi hlasitý“

34 I přes to, že okresní politická správa přesun soch povolila.

36 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 8. dubna 1920.

37 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 17. září 1920.

39 Výnosy nejvyššího správního dvora ze dne 18. března 1891 č. 5839 a ze dne 13. listopadu 1891 číslo 6244 s poukazem na § 364 obč. zák. čl. 15 z 21. prosince 1867.

40 Přípis z 22. září 1919, číslo 1366/1919.

41 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 7. května 1920.

42 František Havrda byl předsedou místní i okresní buňky ČSL.

(26)

26

a často v neshodě s ostatními členy.⁴³ Na jeho místo v radě města byl zvolen František Svoboda.⁴⁴

Děkan Svoboda vybídl po přijetí rezignace Františka Havrdy zastupitelstvo, aby mu projevilo díky za jeho obětavou práci pro město Semily. Jeho návrh ale zastupitelé od- mítli. Hlasovalo pro něj pouze 13 členů.⁴⁵ Na následující schůzi zastupitelstva své hla- sování někteří přehodnotili. Například J. Šimon (socialistická strana) zdůraznil, že i když poslední schůze byly díky F. Havrdovi zbytečně vyhrocené, mělo by mu zastupitelstvo za jeho dlouholetou činnost poděkovat. Pro návrh nově hlasovalo 18 z 30 pří- tomných, a tudíž bylo F. Havrdovi písemně poděkováno.⁴⁶

Podobná roztržka byla také při záměru přemístit sochu sv. Václava z Riegrova náměstí k hlavnímu schodišti naproti radnici. ČSL byla velmi aktivní a snažila se přesunu za- bránit. Děkan František Svoboda orodoval u stavitele Riegrova pomníku Ladislava Ša- louna i u dcery Dr. F. L. Riegra.⁴⁷ Díky usilovné snaze se mu přemístění sochy podařilo zabránit. Socha sv. Václava z náměstí zmizela na příkaz OV KSČ až v roce 1979, kdy náměstí neslo jméno Klementa Gottwalda.

Na závěr uvedu krátké shrnutí volebních výsledků ČSL. Největších politických úspěchů na Semilsku dosáhla v první polovině 20. let. V obecních volbách v roce 1923 získala v Semilech téměř 19 % hlasů. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1925 ji v soudním okrese Semily podpořilo 11 % obyvatel. Ve 30. letech se jí na tyto úspěchy nepodařilo navázat.

Na území dnešního Libereckého kraje byla právě nejsilnější na Semilsku a Jilemnicku.

Naopak na Liberecku, kde Čechoslováci žili v menšině,⁴⁸ neobdržela v žádných volbách více než 1 %. Voliči tam raději preferovali Německou stranu křesťansko-sociální.⁴⁹

43 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 7. května 1920-

44 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 28. května 1920-

45 Tamtéž.

46 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 88, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1914-1921, zápis ze schůze 2. července 1920.

48 V roce 1921 se k československé národnosti hlásilo 4 894 obyvatel a k německé národnosti 27 929 obyvatel z celkového počtu necelých 35 000 lidí. In: Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921, Praha, Orbis 1924. s. 155.

(27)

27

3.3.4. Republikánská strana československého lidu rolnického a ma- lorolnického

V roce 1922 se Republikánská strana československého venkova přejmenovala na Re- publikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (RSZML). V celorepubli- kovém měřítku se jednalo o jednu z nejsilnějších a nejúspěšnějších politických stran.

V Semilech ale nikdy nedosáhla dobrých volebních výsledků. Poprvé se do zastupitelstva dostala v roce 1931 a získala pouhé dva mandáty.

3.3.5. Československá sociálně demokratická strana dělnická

Sociální demokracie zahájila svou činnost již v roce 1878 na ustavující schůzi v Praze na Břevnově. Semilská buňka byla založena v roce 1902. O čtyři roky později vznikají místní organizace i v Jilemnici a Lomnici nad Popelkou.⁵⁰

V Semilech bylo dobře známé Pěvecké sdružení sociálně-demokratické organizace, které se stalo velkou konkurencí pro skomírající spolek Jizeran.⁵¹

V prvních poválečných obecních volbách naprosto dominovala pod názvem Českoslo- venská sociálně demokratická strana dělnická (ČSDSD) jak v Semilech, tak i celém Československu. Lidé věřili v sociální reformy, které plánovala zavést. Obyvatele oslo- vil mimo jiné i důraz na odloučení církve od státu a souhlas s vyvlastněním velkých průmyslových podniků.⁵²

Po rozkolu v roce 1921 se od ní odtrhla její levicovější část a vytvořila Komunistickou stranu Československa (KSČ).

V Semilech se straně nadmíru dařilo. Kromě obecních voleb v roce 1938 vždy jasně zvítězila. Volby v roce 1938 byly pro ČSDSD velkým zklamáním. Poté, co v roce 1931

49 Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky – Liberecký kraj [online], [vid. 30. 11. 2016], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ histo- ricky-prehled-vysledku-voleb-do-poslanecke-snemovny-narodniho-shromazdeni-ceskoslovenske-

republiky-liberecky-kraj-n-nx562wsoiw

50 SOkA Semily, fond Václav Votoček, sign. VI/68, Excerpta – Státní a veřejná správa, (1926) 1927–

2000.

51 Sto let Jizeranu, čtenářsko-pěveckého spolku, nyní pěveckého souboru Osvětové besedy v Semilech.

Semily, ONV 1960, s. 58.

(28)

28

získala v Semilech 29 % všech hlasů, byl propad na 22 % v roce 1938 poměrně razant- ní. Funkce starosty však straně opět připadla.

3.3.6. Komunistická strana Československa

První myšlenky komunismu se na Semilsko dostaly díky navrátilcům z ruského zajetí.

Jedním z nich byl František Vondráček, který do Semil přišel v roce 1919. Ve svém domě v lokalitě „Na Obci“ pořádal besedy, na kterých přítomným líčil své zážitky a zkušenosti z Ruska.

O odtržení semilské sociálně demokratické levice bylo rozhodnuto v říjnu 1920 v hostinci u Soppů.⁵³ Zakládající listina pak byla podepsána 1. listopadu 1920. Najdeme na ní 57 jmen, mezi nimiž byli oddaní příznivci komunismu Alois David, Poměn Kuk a Josef Tomeš.⁵⁴

Prvním předsedou se stal A. David. K odtržení došlo v době, která byla velmi vyhroce- ná. Nemajetní a nezaměstnaní byli na počátku 20. let 20. století v zoufalé situaci. To byla živná půda pro budoucí komunistickou stranu, která sociální demokracii vyčítala nečinnost a spolupráci s buržoazií.

V létě 1921 vystoupili Antonín Jína, František Mizera, Alois David a Josef Rezler ze socialistického bloku a vytvořili si samostatný klub.⁵⁵ V dalších volbách již kandidovali za KSČ. Do konce roku 1921 vzniklo v semilském okrese 16 organizací komunistické strany.⁵⁶

Komunisté neměli zpočátku žádnou stálou místnost na své schůze. Zadlužený Dělnický dům zásluhou JUDr. Patky získali sokolové. Komunisté se tak scházeli v domech svých členů a později si pronajali místnost u Olešky v Miksánkově hostinci. Zde se konaly také různé přednášky. Častým vystupujícím byl učitel František Mizera.⁵⁷

2000.

56 45 let bojů KSČ na Semilsku. Semily, OV KSČ 1966.

2000.

(29)

29

KSČ často silně agitovala u střední vrstvy obyvatel města. Pro pořádání nepovolených akcí využívala například dobu, kdy se dělníci vraceli po směně domů. V roce 1930 od- cházelo po každé směně u firmy F. Schmitt kolem osmi set dělníků. Stačila chvilička a poslanec Kindl si stoupl na stoličku a začal promlouvat k davu. Na zákrok přivolané policie musel od svého počínání upustit.⁵⁸

Oslavy Svátku práce, které se od počátku slaví 1. května, měly v Semilech z počátku v rukou socialistické strany. Postupně ale chtěly i další politické organizace pořádat oslavy a průvody městem. Rada města pak rozdělovala jednotlivé části města stranám, aby nemohlo docházet ke konfliktům. V roce 1931 tak ČSDSD dostala Riegrovo ná- městí, ČSNS městskou zahradu a KSČ Komenského náměstí.⁵⁹

Po propuknutí hospodářské krize na konci 20. let, kdy byla v Semilech vysoká neza- městnanost, požadovala KSČ zařadit do rozpočtu města příspěvek na mimořádnou podporu nezaměstnaným. V roce 1932 se mělo jednat o částku 20 000 Kč. Sloužila by na úhradu dlužného nájemného apod. Většina zastupitelů ale jejich kroky neschvalovala a návrh nepodpořila z důvodu, že ani 20 000 Kč by všem nezaměstnaným nepomohlo.⁶⁰ Pro nezaměstnané se konala v roce 1932 sbírka. Vybráno bylo celkem 20 615 Kč.

V dalším roce organizoval sociální odbor města Semily další sbírku. Za prvních 25 mě- síců se podařilo vybrat a dále rozdělit necelých 34 000 Kč. Zástupci odboru si dali vy- soké cíle. Předsevzali si, že žádné dítě ve městě nesmí trpět hladem a musí mít dostatek oblečení. To se jim poměrně dařilo, i když si stěžovali na majetnější občany, že nepři- spívají. I v Semilech bylo mnoho lidí, kteří měli dostatek finančních prostředků, ale s nezaměstnanými se dělit nechtěli.⁶¹

Komunisty pobouřilo rozhodnutí starosty nepronajmout sál v radnici Průmyslovému svazu textilních dělníků. Na schůzi městské rady v listopadu 1933 proto vyvolal radní Alois David hlasování o nedůvěře starostovi. Všichni přítomní, až na komunistu A. Da- vida, starostu v úřadě podrželi.⁶²

58 Hlasy Pojizerské, roč. 45, 1930, č. 38, s. 5.

59 Listy Pojizerské, roč. 46, 1931, č. 17, s. 8.

60 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 91, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1931-1936, zápis ze schůze 14. ledna 1932.

(30)

30

V únoru 1935 KSČ žádala o propůjčení přednáškové síně pro Svaz přátel SSSR.⁶³ Míst- nost jim nebyla pronajata z důvodu, že „ve schůzích komunistů se důsledně nadávalo všem ostatním stranám a proto se přednášková síň komunistické straně přestala půjčo- vati“.⁶⁴ KSČ proti tomuto rozhodnutí samozřejmě protestovala. Ohrazovala se, že se na schůzi bude jednat o otázkách, které zajímají celý pokrokový svět. Jejich žádost ale nikdo další nepodpořil.

KSČ často přinášela do schůzí obecního zastupitelstva celostátní témata. Důkazem mů- že být žádost o podporu obce k memorandu, které se ohrazovalo proti zmocňovacímu zákonu a proti úmyslu snižovat podporu nezaměstnaným podle gentského systému.⁶⁵ Podpora v nezaměstnanosti neměla být vyplácena odborovými svazy, ale továrníky z jejich zisků. Zastupitelstvo jim vždy dopřálo prostor k vyjádření, ale nikdy nebyl jejich návrh podpořen.⁶⁶

Spory uvnitř KSČ

Na sklonku roku 1934 podalo sedm členů a náhradníků městského zastupitelstva vole- ných za KSČ rezignaci. To byl opravdu velký počet, protože se do posledně konaných voleb přihlásilo pouze devět kandidátů. Důvody rezignace uváděli různé. Například Josef Rezler uvedl, že celý týden pracuje mimo Semily, Antonín Chuchlík se musel starat o dlouhodobě nemocnou manželku a Bohumil Trejbal se vzdal členství ve straně, a proto nemohl v zastupitelstvu dále působit.

Na jejich místo byli zvolení noví kandidáti a náhradníci. Ke dvěma členům, kteří zůstali straně věrni (A. Jína a P. Puturek), byli doplněni František Novotný (rolník), Anna Da- vidová (tovární dělnice) a Josef Drahný (tovární dělník).⁶⁷

U voličů byla tato proměna pozitivně kvitována. Strana dosáhla svého nejlepšího vý- sledku v obecních volbách v roce 1938, kdy ji volilo necelých 12 % obyvatel Semil.

63 Svaz přátel SSSR zahájil svoji činnost v dubnu 1930. Věnoval se zejména šíření informací o SSSR formou výstav, divadelních představení a přednášek.

65 Gentský systém byl systém podpory v nezaměstnanosti, kdy peníze dostávali pouze ti dělníci, kteří byli organizováni v odborech, a peníze od státu tedy rozdělovaly odborové organizace.

(31)

31

KSČ na Semilsku ale nikdy nedosáhla takových úspěchů jako v okresech, kde žila silná německá menšina. Ve dvacátých letech drtivě vítězila v parlamentních volbách na seve- ru Čech.

3.3.7. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavov- ská

Strana byla založena v květnu 1919. Nikdy se jí nepodařilo přilákat většinu živnostníků, kteří často působili v rámci jiných stran.

Živnostenská strana (ŽOS) měla stabilní podporu obyvatel Semil. Neustále si svůj vo- lební výsledek držela na hranici 10 %. Nejlepší volební výsledky přišly až ve druhé po- lovině 30. let. Ve volbách do Poslanecké sněmovny obdržela strana v okrese Semily 10,9 % hlasů a ve volbách do obecního zastupitelstva v Semilech v roce 1938 dokonce 12,9 % hlasů.⁶⁸

Dlouholetým předsedou semilské organizace byl kadeřník Karel Hyka. Své funkce se vzdal 11. května 1927, současně s členstvím v obecním zastupitelstvu. Jeho krok byl následně 18. května zastupitelstvem schválen. Místopředsedou strany byl v té době Bo- humil Polák.

3.4. Průběh voleb do obecního zastupitelstva

V nově vzniklém státě bylo mnoho problémů, které museli jeho čelní představitelé řešit.

Samotná vláda fungovala několik měsíců bez programu. Po jeho zveřejnění Karlem Kramářem se daly přípravy na první volby do chodu.

V ústavě bylo zakotveno přímé, rovné a všeobecné volební právo. Systém voleb byl na svou dobu opravdu velmi revoluční a pokrokový. Především v tom, že dal jako jeden z prvních v Evropě volební právo ženám a také všem bez rozdílu sociálního postavení, majetku či národnosti. Do jednotlivých orgánů se volilo na základě poměrného zastou- pení.

68 Historický přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky – Liberecký kraj [online], [vid. 30. 11. 2016], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ histo- ricky-prehled-vysledku-voleb-do-poslanecke-snemovny-narodniho-shromazdeni-ceskoslovenske-

republiky-liberecky-kraj-n-nx562wsoiw.

(32)

32

Dle § 7 volebního zákona byla účast obyvatel v obecních volbách povinná. Ti, co se nezúčastnili, byli dle § 68 pokutováni (20–500 Kč) nebo jim hrozilo vězení (1–30 dní).

Volby nebyly povinné pro lékaře, osoby starší 70 let, osoby nemohoucí a ty, kteří byli v den volby dále než 25 kilometrů od volební místnosti.

3.4.1. Obecní volby 1919

Volby se v celém státě⁶⁹ konaly 15. června 1919 a nově zvolené zastupitelstvo se sešlo o více než měsíc později, konkrétně 24. července 1919. Přinesly mnoho změn. V Semi- lech se oproti stávajícímu zastupitelstvu proměnila polovina jeho členů.

Do prvních poválečných voleb se sdružili národní socialisté společně se sociálními demokraty a kandidovali na společné kandidátce pod Jednotnou stranou socialistickou.

Volby skočily jejich drtivým vítězstvím. Jednotná strana socialistická získala čtrnáct zastupitelských křesel. Za sebou přesvědčivě nechali národní demokraty (ČsND) se sedmi zastupiteli. Pět míst připadlo Československé straně lidové (ČSL) a čtyři místa v zastupitelstvu získala Československá živnostensko-obchodnická strana středostavov- ská (ŽOS). Tyto výsledky korespondují i s celorepublikovou statistikou, protože socia- listické strany volby jasně vyhrály i v dalších městech.

Starosta města, náměstci a jednotliví radní byli voleni 1. července a teprve 10. července přejali úřad do svých rukou. Na první schůzi bylo přítomno všech 30 zastupitelů. Do semilského zastupitelstva zasedly nově i tři ženy. Starostou města se stal advokát JUDr.

Jindřich Patka z Jednotné strany socialistické. Prvním náměstkem se za stejnou politic- kou stranou stal Kliment Vavřík a druhým náměstkem starosty byl zvolen učitel Štěpán Nečásek za Československou národní demokracii.⁷⁰ Do rady města zasedli zástupci všech politických stran, které do voleb kandidovaly.

Na prvním jednání si slečna Jínová vzala slovo a poznamenala, že „promlouvá za ženy, které poprvé bez jakýchkoli znalostí a zkušeností hospodářských a politických vstupují do sboru tohoto. Slibuje jménem žen píli a nejlepší snahu ve všech správy obce, na které

69 S výjimkou Slovenska a Podkarpatské Rusi.

(33)

33

budou zúčastněny.“⁷¹ Starosta Patka sliboval, že se město bude snažit hledat nové zdro- je příjmů.⁷² Bylo to na místě, neboť finanční situace města nebyla dobrá.

Rada města musela nově vypracovat jednací řády zastupitelstva i rady města. Bylo zvoleno devět odborů, které měly radě i zastupitelstvu předávat podklady a předjednávat body jednání. Každý z odborů měl dvanáct členů. Polovina z nich byli zastupitelé, ostatní byli jmenováni z ostatních občanů. Díky takto početným odborům se na obec- ních záležitostech mohla podílet opravdu široká veřejnost. Byly vytvořeny tyto odbory:

hospodářský-lesní, stavební, sociální, kulturní, finanční, policejní, hřbitovní, právní, elektrárenský.⁷³ Důležitým orgánem byla patnáctičlenná finanční komise.

Mezi zastupiteli se bouřlivě diskutovalo o zastoupení politických stran v jednotlivých odborech. Vesměs se všichni snažili pro svoji stranu získat co nejsilnější postavení ve školní radě, kam měli být zvoleni tři zástupci. Například J. A. Řehák navrhoval poměr takový, kdy by spojené strany socialistické získaly 2 členy a jednoho náhradníka, ČsND 1 člena a živnostenská strana 1 náhradníka. ČSL měla ve školní radě zástupce díky oso- bě děkana Svobody, tudíž by další mandát už nedostala. To ale lidovecké zastupitele pobouřilo. Starosta Patka situaci mírnil a nakonec došlo k volbě hlasovacími lístky. Do místní školní rady byli zvolení Bedřich Falcman (ŽOS), Růžena Jínová (Jednotná strana socialistická) a Štěpán Nečásek (ČsND). Jako náhradníci pak František Havrda (ČSL) a Petr Malý (Jednotná strana socialistická). Výsledek volby odpovídal předchozímu návrhu Pavla Housy (ČsND).⁷⁴

Za první volební období po vzniku Československé republiky se konalo 41 schůzí měst- ského zastupitelstva, 160 schůzí městské rady a celkem 272 schůzí jednotlivých odbo- rů.⁷⁵

3.4.2. Obecní volby 1923

Zasedání zastupitelstva se na jaře 1923 neúčastnili zastupitelé za socialistické strany.

Vedly je k tomu spory o stavbu tří obytných domů, kdy jejich návrh nechtěly ostatní

72 Tamtéž.

73 Tamtéž.

74 Tamtéž.

(34)

34

strany podpořit. (Blíže se této problematice věnuji v kapitole č. 6. Výstavba v Semilech v letech 1918–1938.) Díky nim nemělo zastupitelstvo potřebnou 2/3 většinu přítomných a nemohlo schvalovat důležité body. Z tohoto důvodu Dr. Patka na úřad starosty v červnu rezignoval.⁷⁶ Stejně tak učinili i oba náměstci – první náměstek Vavřík (ČSNS) i druhý náměstek Nečásek (ČsND), který odešel pracovat do Hořovic jako okresní školní inspektor.

Vedení města se tedy ujal radní Jan Šimon (Jednotná strana socialistická). Šimon si stě- žoval, že „po 28. říjnu 1918 se všeobecně zdůrazňovala nutnost svorné a společné prá- ce k vybudování svobodného státu a k zachování samostatnosti vydobyté. Leč během 4 roků od prohlášení republiky ukázalo se, že zájmy stran jsou mocnější než vůle spolu- práce, což také se ukázalo v činnost semilského zastupitelstva“.⁷⁷ Rezignace starosty Patky ani náměstka Vavříka zastupitelé nepřijali z důvodu neopodstatněnosti jejich žá- dosti. Pro jejich setrvání ve funkcích hlasovalo 17 z 21 přítomných zastupitelů.⁷⁸ Staros- ta se vrátil zpět do výkonu své funkce a zastupitelstvo mohlo dále fungovat. Socialistic- ké strany přestaly jednání bojkotovat, protože to dle jejich slov „nemělo žádného užitku a nikam by se město nemohlo posouvat.“⁷⁹

Vavřík byl ale nadaný politik. Od této krize se již v zastupitelstvu do voleb neukázal, a přesto se mu podařilo se svou stranou volby vyhrát a sám se stal starostou.⁸⁰

Do voleb do obecního zastupitelstva se v roce 1923 některé strany opět sdružily. Socia- listé kandidovali společně s KSČ, Národní demokracie v těchto volbách kandidovala společně s ŽOS.⁸¹ Sedmnáct původních zastupitelů neobhájilo svůj mandát. Pouze tři- náct osob bylo opětovně zvoleno.

Starostu města volilo celé zastupitelstvo, které se 1. října sešlo v počtu 29 lidí. V prvním kole volby neobdržel nikdo nadpoloviční většinu hlasů (15). Nejvíce získal R. Paulus z ŽOS (11), 8 hlasů získal K. Vavřík, 5 hlasů J. Kroupa, 4 hlasy Dr. J. Patka a 1 hlas F. Svoboda. Do druhého kola tedy postoupili dva s největším počtem hlasů. Ve druhém

76 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 26. června 1923.

78 Tamtéž.

80 SOkA Semily, fond AMS – knihy: inv. č. 89, Zápisy o schůzích městského zastupitelstva 1921-1924, zápis ze schůze 19. října 1923.