Využití sólových karibských tanců ve výuce tělesné výchovy na prvním stupni základní
školy
Diplomová práce
Studijní program: M7503 – Učitelství pro základní školy
Studijní obor: 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy Autor práce: Veronika Horáčková
Vedoucí práce: Mgr. Petra Čaplová, Ph.D.
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Děkuji všem, kteří mi pomohli s dokončením mé diplomové práce. Nejvíce samozřejmě vedoucí mé práce Mgr. Petře Čaplové, Ph.D. za trpělivost, odborné vedení a věnovaný čas. Za cenné rady při konzultacích bych chtěla poděkovat PhDr. Pavlíně Vrchovecké, Ph.D. Za získávání zkušeností, informací, tanečních zážitků a samozřejmě důvěru a krásné roky strávené tancem Mgr. Iloně Šulcové.
V neposlední řadě chci poděkovat rodičům, kteří mě k tanci od mala vedli, sestře díky, jejímu postižení jsem začala tuto školu studovat a samozřejmě mému příteli za podporu a trpělivost. Dále také Anetce a jejím rodičům za možnost nafotit a natočit metodický materiál.
Anotace
Diplomová práce je zaměřena na začlenění karibských tanců do výuky tělesné výchovy. Teoretická část popisuje tanec, jeho historií a současnou podobu. Dále seznamuje s vývojem a specifikací karibských tanců. Klasifikuje mladší školní věk, jako cílovou skupinu, pro realizaci uvedených metodických postupů, a těles- nou výchovu, ve které se tanec vyučuje. V neposlední řadě se práce zabývá za- členěním tance do taneční a pohybové výchovy.
V praktické části je vytvořen metodický materiál, který se skládá z devíti ta- nečních sestav, vždy tří od jednoho tance. Poskládaných podle náročnosti pohybů.
Všechny jsou doplněny obrazovým materiálem, pro lepší představu a pochopení pohybu. Další částí jsou vypracované přípravy na vyučovací hodiny, jejímiž zá- klady jsou karibské tance. Poslední částí je metodické video, které popisuje meto- dický postup výuky základních kroků a jednotlivé sestavy jsou zde zatančeny.
Klíčová slova
Tanec, karibské tance, tělesná výchova, mladší školní věk, taneční a pohybo- vá výchova, metodické postupy výuky tanců
Annotation
This diploma thesis is focused on integration of Caribbean dancing in teach- ing physical education. The theoretical part describes dancing, its history and its nowadays image. It introduces the development and specification of Caribbean dances. It classifies young learners as a target group for realization of this method- ical practise, as well as the physical education lessons where dancing is taught.
Finally this thesis also deals with integration of dances into dancing and physical education.
The practical part of this thesis includes the created methodical material which consists of nine dancing sets – three from each dance, tagged together ac- cording to the difficulty of movement. All materials are accompanied by visual material for better understanding and comprehension of movement. The next part is the preparation for the lesson based on Caribbean dance basis. The last part is the guideline video describing the methodical techniques of basic steps and indi- vidual performances are shown here.
Key words
Dancing, Caribbean dance, physical education, young learners, dancing me- thodical techniques
Obsah
Úvod ... 23
1 Cíle práce ... 24
2 Vznik, vývoj a současnost tance ... 25
Historie ... 26
2.1.1 Pravěk ... 26
2.1.2 Starověk ... 27
2.1.3 Egypt ... 27
2.1.4 Kréta ... 28
2.1.5 Řecko ... 28
2.1.6 Římská říše ... 29
2.1.7 Indie ... 30
2.1.8 Středověk ... 30
2.1.9 Novověk ... 30
3 Karibské tance ... 31
Salsa ... 31
3.1.1 Kubánská salsa ... 32
3.1.2 Salsa Portoriko ... 33
Bachata ... 34
3.2.1 Dominikánská bachata ... 34
3.2.2 Antillean styl ... 35
3.2.3 Mezinárodní bachata ... 35
3.2.4 Moderní styl ... 35
Merengue ... 36
4 Mladší školní věk (období středního dětství, 6 – 12 let) ... 38
5 Tělesná výchova ... 41
Vyučovací jednotka tělesné výchovy ... 42
Struktura vyučovací jednotky ... 42
6 Taneční a pohybová výchova ... 44
Učení se tanečním prvkům, motorické učení ... 46
6.1.1 Seznámení se s dovedností ... 47
6.1.2 Vlastní cvičení a opakování nové pohybové dovednosti ... 48
6.1.3 Automatizace ... 49
6.1.4 Tvořivá asociace ... 50
Zpětná vazba a korekce chyb ... 50
Děti, hudba a pohyb ... 51
7 Správné držení těla ... 53
Pohybová průprava ... 55
8 Popis základních kroků ... 56
Salsa ... 56
8.1.1 Práce rukou ... 57
Základní krok stranou ... 57
Základní krok zakřížený ... 59
Základní krok zakřížený s rotací ramen ... 60
Mambo ... 62
9 Bachata ... 64
Základní krok (basic) ... 64
Pohyb kyčlí ... 67
Pohyb rukou ... 68
10 Merengue ... 70
Základní krok ... 70
Práce rukou ... 71
11 Salsa sestavy... 72
První sestava ... 72
Druhá sestava ... 76
Třetí sestava ... 81
12 Bachata ... 88
První sestava ... 88
Druhá sestava ... 95
Třetí sestava ... 100
13 Merengue ... 107
První sestava ... 107
Druhá sestava ... 115
Třetí sestava ... 123
Závěr... 131
Zdroje ... 133
Seznam příloh ... 136
Přílohy ... 137
Seznam obrázků
Obrázek č. 1 – (Spolek pro obnovu tělesné zdatnosti, 2010)... 54
Obrázek č. 322 – Tabulka 1 ZK vp. ... 56
Obrázek č. 3 – ZK vp. 2. doba ... 56
Obrázek č. 4 – ZK vp. 3. doba ... 56
Obrázek č. 2 – ZK vp. 1. doba ... 56
Obrázek č. 323 – Tabulka 2 ZK vz. ... 56
Obrázek č. 7 – ZK vz. 7. doba ... 57
Obrázek č. 6 – ZK vz. 6. doba ... 57
Obrázek č. 5 – ZK vz. 5. doba ... 57
Obrázek č. 324 – Tabulka 3 ZK l. ... 57
Obrázek č. 10 – ZK l. 3. doba ... 58
Obrázek č. 9 – ZK l. 2. doba ... 58
Obrázek č. 8 – ZK l. 1. doba ... 58
Obrázek č. 325 – Tabulka 4 ZK p. ... 58
Obrázek č. 13 – ZK p. 7. doba ... 58
Obrázek č. 12 – ZK p. 6. doba ... 58
Obrázek č. 11 – ZK p. 5. doba ... 58
Obrázek č. 14 – ZK z. 1. doba ... 59
Obrázek č. 15 – ZK z. 2 doba ... 59
Obrázek č. 16 – ZK z. 3 doba ... 59
Obrázek č. 326 – Tabulka 5 ZK z. ... 59
Obrázek č. 327 – Tabulka 6 ZK z. ... 59
Obrázek č. 19 – ZK z. 7. doba ... 60
Obrázek č. 17 – ZK z. 5 doba ... 60
Obrázek č. 18 – ZK z. 6. doba ... 60
Obrázek č. 328 – Tabulka 7 ZK zr. ... 60
Obrázek č. 22 – ZK zr 3. doba ... 61
Obrázek č. 20 – ZK zr. 1. doba ... 61
Obrázek č. 21 – ZK zr. 2. doba ... 61
Obrázek č. 329 – Tabulka 8 ZK zr. ... 61
Obrázek č. 25 – ZK zr. 7. doba ... 61
Obrázek č. 23 – ZK zr. 5. doba ... 61
Obrázek č. 24 – ZK zr. 6. doba ... 61
Obrázek č. 330 – Tabulka 9 ZK m. ... 62
Obrázek č. 28 – ZK m. 3. doba ... 62
Obrázek č. 26 – ZK m. 1. doba ... 62
Obrázek č. 27 – ZK m. 2. doba ... 62
Obrázek č. 331 – Tabulka 10 ZK m. ... 62
Obrázek 31 – ZK m. 7. doba ... 63
Obrázek č. 30 – ZK m. 6. doba ... 63
Obrázek č. 29 – ZK m. 5. doba ... 63
Obrázek č. 332 – Tabulka 11 ZK p. ... 64
Obrázek č. 33 – ZK p. 2. doba ... 64
Obrázek č. 32 – ZK p. 1. doba ... 64
Obrázek č. 34 – ZK p. 3. doba ... 65
Obrázek č. 35 – ZK p. doba A ... 65
Obrázek č. 36 – ZK p. 4. doba ... 66
Obrázek č. 333 – Tabulka 12 ZK l. ... 66
Obrázek č. 38 – ZK l. 2. doba ... 66
Obrázek č. 37 – ZK l. 1. doba ... 66
Obrázek č. 39 – ZK l. 3. doba ... 67
Obrázek č. 40 – ZK l. doba A ... 67
Obrázek č. 41 – ZK l. 4. doba ... 67
Obrázek č. 334 – Tabulka 13 pohyb kyčlí ... 67
Obrázek č. 335 – Tabulka 14 pohyb kyčlí ... 68
Obrázek č. 336 – Tabulka 15 pohyb rukou ... 68
Obrázek č. 337 – Tabulka16 pohyb rukou ... 69
Obrázek č. 338 – Tabulka17 ZK ... 70
Obrázek č. 338 – Tabulka 17 ZK ... 70
Obrázek č. 42 – ZK 1. doba ... 71
Obrázek č. 43 – ZK 2.doba ... 71
Obrázek č. 44 – ZK 3. doba ... 71
Obrázek č. 45 – ZK 4. doba ... 71
Obrázek č. 339 – Tabulka 18 ZK vp. vz. ... 72
Obrázek č. 50 – ZK vp. 1. doba ... 72
Obrázek č. 51 – ZK vp. 2. doba ... 72
Obrázek č. 52 – ZK vp. 3. doba ... 72
Obrázek č. 53 – ZK vz. 5. doba ... 72
Obrázek č. 54 – ZK vz. 6. doba ... 72
Obrázek č. 55 – ZK vz. 7. doba ... 72
Obrázek č. 340 – Tabulka 19 ZK p. ... 72
Obrázek č. 58 – ZK p. 3. doba ... 73
Obrázek č. 57 – ZK p. 2. doba ... 73
Obrázek č. 56 – ZK p. 1. doba ... 73
Obrázek č. 341 – Tabulka 20 ZK l. ... 73
Obrázek č. 61 – ZK l. 3. doba ... 73
Obrázek č. 59 – ZK l. 5. doba ... 73
Obrázek č. 60 – ZK l. 2. doba ... 73
Obrázek č. 342 – Tabulka 21 otočka v ZK ... 73
Obrázek č. 62 – Otočka 1. doba ... 74
Obrázek č. 63 – Otočka 2. doba ... 74
Obrázek č. 64 – Otočka 3. doba ... 74
Obrázek č. 343 – Tabulka 22 ZK vz. ... 74
Obrázek č. 344 – Tabulka 23 ... 74
Obrázek č. 69 – Lifting 5. doba... 75
Obrázek č. 68 – stoj 4. doba ... 75
Obrázek č. 67 – Lifting 3. doba... 75
Obrázek č. 66 – Lifting 2. doba... 75
Obrázek č. 65 – Lifting 1. doba... 75
Obrázek č. 70 – Lifting 6. doba... 75
Obrázek č. 72 – stoj 8. doba ... 75
Obrázek č. 73 – Lifting 1. doba... 75
Obrázek č. 71 – Lifting 7. doba... 75
Obrázek č. 74 – Lifting 2. doba... 75
Obrázek č. 75 – Lifting 3. doba... 75
Obrázek č. 76 – stoj 4. doba ... 75
Obrázek č. 77 – Lifting 5. doba... 75
Obrázek č. 79 – stoj 8. doba ... 75
Obrázek č. 78 – Lifting 6. doba... 75
Obrázek č. 345 – Tabulka 24 ZK vp. vz. ... 76
Obrázek č. 346 – Tabulka 25 otočka v ZK ... 76
Obrázek č. 347 – Tabulka 26 „třesu rameny“ ... 76
Obrázek č. 80 – pohyb rameny 1 1. doba ... 76
Obrázek č. 81 – pohyb rameny 2 2. doba ... 76
Obrázek č. 82 – pohyb rameny 3 3. doba ... 76
Obrázek č. 83 – odskok vzad 4. doba ... 76
Obrázek č. 348 – Tabulka 27 postupový krok ... 77
Obrázek č. 84 – postupový krok vpřed 1. doba ... 77
Obrázek č. 85 – postupový krok vpřed 2. doba ... 77
Obrázek č. 86 – postupový krok vpřed 3. doba ... 77
Obrázek č. 349 – Tabulka 28 ZK l. ... 78
Obrázek č. 87 – půl obrat 7. doba ... 78
Obrázek č. 350 – Tabulka 29 „mašinka“ ... 78
Obrázek č. 89 – ,,mašinka“ 2. doba ... 78
Obrázek č. 90 – ,,mašinka“ 3. doba ... 78
Obrázek č. 88 – ,,mašinka“ 1. doba ... 78
Obrázek č. 351 – Tabulka 30 ZK l, P bokem ... 79
Obrázek č. 92 – ZK l. pravým bokem 6. doba ... 79
Obrázek č. 93 – půl obrat vpravo 7. doba ... 79
Obrázek č. 91 – ZK l. pravým bokem 5. doba ... 79
Obrázek č. 352 – Tabulka 31 ... 79
Obrázek č. 94 – dlaň na stehno 1. doba ... 79
Obrázek č. 95 – dlaň na stehno 2. doba ... 79
Obrázek č. 96 – výpon, vzpažit zevnitř 3. doba ... 79
Obrázek č. 353 – Tabulka 32 pohyb kyčlí ... 80
Obrázek č. 99 – pohyb kyčlí 7. doba ... 80
Obrázek č. 98 – pohyb kyčlí 6. doba ... 80
Obrázek č. 97 – pohyb kyčlemi 5. doba ... 80
Obrázek č. 354 – Tabulka 33 ... 80
Obrázek č. 102 – krok L vpřed dovnitř 3. doba ... 81
Obrázek č. 101 – stoj únožný L 2. doba ... 81
Obrázek č. 100 – stoj, přednožný dovnitř L 1. doba ... 81
Obrázek č. 103 – přiťuknutí P 4. doba ... 81
Obrázek č. 355 – Tabulka 34 ZK p. ... 81
Obrázek č. 356 – Tabulka 35 – ZK vp. ... 81
Obrázek č. 104 – rond vzad P 5. doba ... 82
Obrázek č. 106 – dotočení 7. doba ... 82
Obrázek č. 105 – dvojitý obrat ze zakřížení 6. doba ... 82
Obrázek č. 357 – Tabulka 36 rond vzad ... 82
Obrázek č. 358 – Tabulka 37 ZK z. ... 82
Obrázek č. 107 – ZK z. 1. doba ... 82
Obrázek č. 109 – ZK vz. 6. doba ... 83
Obrázek č. 108 – ZK vz. 5. doba ... 83
Obrázek č. 110 – ZK vz, odraz 7. doba ... 83
Obrázek č. 111 – výskok 8. doba ... 83
Obrázek č. 359 – Tabulka 38 ZK s výskokem ... 83
Obrázek č. 360 – Tabulka 39 ZK vp. ... 83
Obrázek č. 361 – Tabulka 40 Suzi Q ... 83
Obrázek č. 362 – Tabulka 41 ... 84
Obrázek č. 113 – vytočené koleno 2. doba ... 84
Obrázek č. 112 – vtočené koleno 1. doba ... 84
Obrázek č. 114 – vtočené koleno 3. doba ... 84
Obrázek č. 363 – Tabulka 42 obrat v ZK ... 84
Obrázek č. 117 – obrat 7. doba ... 84
Obrázek č. 115 – obrat 5. doba ... 84
Obrázek č. 116 – obrat. 6. doba ... 84
Obrázek č. 364 – Tabulka 43 ... 85
Obrázek č. 120 – přetočení vpřed 3. doba ... 85
Obrázek č. 119 – pohyb kyčlí 2. doba ... 85
Obrázek č. 118 – pohyb kyčlí 1. doba ... 85
Obrázek č. 121 – stoj přednožný P – 5. doba ... 85
Obrázek č. 122 – stoj zánožný L 6. doba ... 85
Obrázek č. 365 – Tabulka 44 ... 85
Obrázek č. 123 – stoj přednožný L 7. doba... 85
Obrázek č. 367 – Tabulka 46 postupový krok ... 86
Obrázek č. 366 – Tabulka 45 „třeseme rameny“ ... 86
Obrázek č. 124 – afro předklon 1. doba ... 86
Obrázek č. 125 – afro předklon 2. doba ... 86
Obrázek č. 126 – afro předklon 3. doba ... 86
Obrázek č. 368 – Tabulka 47 „Afro předklon“ ... 86
Obrázek č. 369 – Tabulka 48 otočka s rondem vzad ... 86
Obrázek č. 128 – rond vzad P 6. doba ... 87
Obrázek č. 127 – krok vzad L 5. doba ... 87
Obrázek č. 129 – přetočení vpřed 7. doba ... 87
Obrázek č. 130 – stoj 8. doba ... 87
Obrázek č. 370 – Tabulka 49 ZK p. ... 88
Obrázek č. 132 – ZK p. 2. doba ... 88
Obrázek č. 131 – ZK p. 1. doba ... 88
Obrázek č. 134 – ZK p. A doba ... 88
Obrázek č. 133 – ZK p. 3. doba ... 88
Obrázek č. 136 – ZK p. 4. doba ... 89
Obrázek č. 135 – ZK p. 4. doba ... 89
Obrázek č. 371 – Tabulka 50 ZK l. ... 89
Obrázek č. 138 – ZK l. 6. doba ... 89
Obrázek č. 137 – ZK l. 5. doba ... 89
Obrázek č. 140 – ZK l. 8. doba ... 90
Obrázek č. 139 – ZK l. 7. doba ... 90
Obrázek č. 372 – Tabulka 51 ZK p. ... 90
Obrázek č. 373 – Tabulka 52 ZK l. točení zpět ... 90
Obrázek č. 141 – otáčka v ZK 5. doba ... 91
Obrázek č. 142 – otáčka v ZK 6. doba ... 91
Obrázek č. 143 – otáčka v ZK 7. doba ... 91
Obrázek č. 144 – otáčka v ZK 8. doba ... 91
Obrázek č. 374 – Tabulka 53 ZK vp. ... 91
Obrázek č. 147 – ZK vp. 3. doba ... 92
Obrázek č. 145 – ZK vp. 1. doba ... 92
Obrázek č. 146 – ZK vp. 2. doba ... 92
Obrázek č. 148 – ZK vp. 4. doba ... 92
Obrázek č. 375 – Tabulka 54 ZK vz. ... 92
Obrázek č. 376 – Tabulka 55 ... 93
Obrázek č. 151 – úkrok L 3. doba ... 93
Obrázek č. 150 – přiťuknutí L 2. doba ... 93
Obrázek č. 149 – úkrok P 1. doba ... 93
Obrázek č. 152 – přiťuknutí P 4. doba ... 93
Obrázek č. 377 – Tabulka 56 otočka na místě ... 93
Obrázek č. 153 – otočka 5. doba ... 94
Obrázek č. 154 – otočka 6. doba ... 94
Obrázek č. 155 -otočka 7. doba ... 94
Obrázek č. 156 – otočka 8. doba ... 94
Obrázek č. 378 – Tabulka 57 ZK p. ... 95
Obrázek č. 379 – Tabulka 58 ZK l. s otočkou ... 95
Obrázek č. 380 – Tabulka 59 ... 95
Obrázek č. 158 – přiťuknutí P 2. doba ... 95
Obrázek č. 159 – stoj únožný L 3. doba ... 95
Obrázek č. 157 – stoj únožný P 1. doba ... 95
Obrázek č. 160 – přiťuknutí L 4. doba ... 96
Obrázek č. 381 – Tabulka 60 ZK vp. ... 96
Obrázek č. 161 – ZK vp. 5. doba ... 96
Obrázek č. 162 – ZK vp. 6. doba ... 96
Obrázek č. 163 – ZK vp. 7. doba ... 96
Obrázek č. 164 – ZK vp. 8. doba ... 96
Obrázek č. 165 – ZK p. přetočený v půlce 1. doba ... 97
Obrázek č. 166 – ZK p. přetočený v půlce 2. doba ... 97
Obrázek č. 167 – ZK p. přetočený v půlce 3. doba ... 97
Obrázek č. 168 – ZK p. přetočený v půlce 4. doba ... 97
Obrázek č. 382 – Tabulka 61 ZK vp. přetočení v půlce ... 97
Obrázek č. 383 – Tabulka 62 Otočka na místě ... 97
Obrázek č. 171 – obrat v ZK 7. doba ... 98
Obrázek č. 169 – obrat v ZK 5. doba ... 98
Obrázek č. 172 – obrat v ZK 8. doba ... 98
Obrázek č. 170 – obrat v ZK 6. doba ... 98
Obrázek č. 384 – Tabulka 63 ... 98
Obrázek č. 174 – stoj únožný L 2. doba ... 98
Obrázek č. 173 – stoj přednožný dovnitř L 1. doba ... 98
Obrázek č. 176 – úkrok P doba A ... 99
Obrázek č. 175 – zakřížení L 3. doba ... 99
Obrázek č. 177 – krok L dovnitř 4. doba ... 99
Obrázek č. 385 – Tabulka 64 ... 99
Obrázek č. 178 – pohyb kyčlí 5. doba ... 100
Obrázek č. 179 – pohyb kyčlí 6. doba ... 100
Obrázek č. 180 – pohyb kyčlí 7. doba ... 100
Obrázek č. 181 – pohyb kyčlí 8. doba ... 100
Obrázek č. 386 – Tabulka 65 ZK p. ... 100
Obrázek č. 182 – vzpažit P 4. doba ... 101
Obrázek č. 387 – Tabulka 66 ZK p. s otočkou ... 101
Obrázek č. 183 – otočka v ZK 5. doba ... 101
Obrázek č. 186 – otočka v ZK 8. doba ... 101
Obrázek č. 184 – otočka v ZK 6. doba ... 101
Obrázek č. 185 – otočka v ZK 7. doba ... 101
Obrázek č. 388 – Tabulka 67 pohyb kyčlí ... 101
Obrázek č. 189 – přiťuknutí 4. doba ... 102
Obrázek č. 188 – pohyb kyčlí 2. doba ... 102
Obrázek č. 187 – pohyb kyčlí 1., 3. doba ... 102
Obrázek č. 389 – Tabulka 68 ... 102
Obrázek č. 190 – krok vpřed dovnitř L 5. doba ... 102
Obrázek č. 191 – přenesení váhy na P A doba ... 102
Obrázek č. 194 – výpon 8. doba ... 103
Obrázek č. 193 – krok vpřed dovnitř L 7. doba ... 103
Obrázek č. 192 – krok mírně vzad L 6. doba ... 103
Obrázek č. 390 – Tabulka 69 ... 103
Obrázek č. 196 – stoj únožný L 2. doba ... 103
Obrázek č. 195 – krok P dovnitř 1. doba ... 103
Obrázek č. 197 – krok L dovnitř 3. doba ... 103
Obrázek č. 198 – stoj únožný P 4. doba ... 104
Obrázek č. 391 – Tabulka 70 otáčka v ZK ... 104
Obrázek č. 392 – Tabulka 71 ... 104
Obrázek č. 202 – přiťuknout L 4. doba ... 104
Obrázek č. 201 – krok P vpřed 3. doba ... 104
Obrázek č. 200 – přiťuknout P 2. doba ... 104
Obrázek č. 199 – stoj přednožný P 1. doba ... 104
Obrázek č. 206 – přiťuknout L 8. doba ... 105
Obrázek č. 205 – krok P vpřed 7. doba ... 105
Obrázek č. 204 – seskok 6. doba ... 105
Obrázek č. 203 – krok P vpřed 5. doba ... 105
Obrázek č. 393 – Tabulka 72 ... 105
Obrázek č. 207 – úkrok L 1. doba ... 105
Obrázek č. 208 – Přiťuknutí P A doba ... 105
Obrázek č. 209 – úkrok P 2. doba ... 105
Obrázek č. 394 – Tabulka 73 ... 105
Obrázek č. 212 – přiťuknutí 4. doba ... 106
Obrázek č. 211 – A doba ... 106
Obrázek č. 210 – 3. doba... 106
Obrázek č. 395 – Tabulka 74 ZK p. ... 106
Obrázek č. 396 – Tabulka 75 ZK ... 107
Obrázek č. 215 – ZK 3. doba ... 107
Obrázek č. 214 – ZK 2. doba ... 107
Obrázek č. 213 – ZK 1. doba ... 107
Obrázek č. 216 – Zk 3. doba ... 107
Obrázek č. 397 – Tabulka 76 otočka v ZK ... 108
Obrázek č. 217 – otočka v ZK 5. doba ... 108
Obrázek č. 218 – otočka v ZK 6. doba ... 108
Obrázek č. 219 – otočka v ZK 7. doba ... 108
Obrázek č. 220 – ZK 8. doba ... 108
Obrázek č. 222 – otočka v ZK 2. doba ... 109
Obrázek č. 221 – otočka v ZK 1. doba ... 109
Obrázek č. 223 – otočka v ZK 3. doba ... 109
Obrázek č. 224 – otočka v ZK 4. doba ... 109
Obrázek č. 398 – Tabulka 77 ... 109
Obrázek č. 227 – úkrok P 7. doba ... 110
Obrázek č. 226 – krok dovnitř L 6. doba ... 110
Obrázek č. 225 – úkrok P 5. doba ... 110
Obrázek č. 228 stoj na P unožit L 8. doba ... 110
Obrázek č. 399 – Tabulka 78 ... 110
Obrázek č. 229 – úkrok P 1. doba ... 111
Obrázek č. 230 – krok dovnitř P 2. doba ... 111
Obrázek č. 232 – stoj na L, unožit P 4. doba ... 111
Obrázek č. 231 – úkrok P 3. doba ... 111
Obrázek č. 400 – Tabulka 79 ... 111
Obrázek č. 235 – krok P vzad 7. doba ... 112
Obrázek č. 233 – krok P vpřed 5. doba ... 112
Obrázek č. 234 – přenesení váhy vzad 6. doba ... 112
Obrázek č. 236 – přenesení váhy vpřed 8. doba ... 112
Obrázek č. 401 – Tabulka 80 ... 112
Obrázek č. 239 – skok snožmo 3. doba ... 113
Obrázek č. 238 – přenesení váhy vzad 2. doba ... 113
Obrázek č. 237 – krok P vpřed 1. doba ... 113
Obrázek č. 240 – skok snožmo 4. doba ... 113
Obrázek č. 402 – Tabulka 81 ... 113
Obrázek č. 242 – přenesení váhy vpravo 6. doba... 113
Obrázek č. 241 – úkrok L vpravo 5. doba ... 113
Obrázek č. 403 – Tabulka 82 ... 113
Obrázek č. 246 – skok snožmo 4. doba ... 114
Obrázek č. 245 – skok snožmo 3.doba ... 114
Obrázek č. 244 –přenesení váhy na P 2. doba ... 114
Obrázek č. 243 – úkrok L 1. doba ... 114
Obrázek č. 247 – lifting ve stoji rozkročném 5. doba ... 114
Obrázek č. 248 – lifting ve stoji rozkročném 6. doba ... 114
Obrázek č. 404 – Tabulka 83 ... 114
Obrázek č. 249 – lifting ve stoji rozkročném 7. doba ... 115
Obrázek č. 250 – lifting ve stoji rozkročném 8. doba ... 115
Obrázek č. 405 – Tabulka 84 ZK ... 115
Obrázek č. 406 – Tabulka 85 ... 115
Obrázek č. 251 – stoj na L unožit pokrčmo 5. doba ... 116
Obrázek č. 252 – stoj na P unožit pokrčmo A doba ... 116
Obrázek č. 253 – stoj na L unožit pokrčmo 6. doba ... 116
Obrázek č. 256 – stoj na L unožit pokrčmo 8. doba ... 116
Obrázek č. 255 – stoj na P unožit pokrčmo 7. doba ... 116
Obrázek č. 254 – stoj na L unožit pokrčmo A doba ... 116
Obrázek č. 407 – Tabulka 86 ... 116
Obrázek č. 260 – skok snožmo 4. doba ... 117
Obrázek č. 259 – skok snožmo 3. doba ... 117
Obrázek č. 258 – přenesení váhy na L 2. doba ... 117
Obrázek č. 257 – krok P vpřed 1. doba ... 117
Obrázek č. 408 – Tabulka 87 ... 117
Obrázek č. 261 – úkrok P 5. doba ... 117
Obrázek č. 262 – úkrok L 6. doba ... 117
Obrázek č. 263 – krok přísun krok 7. doba ... 117
Obrázek č. 265 – krok přísun krok 4. doba ... 118
Obrázek č. 264 – krok přísun krok A doba ... 118
Obrázek č. 409 – Tabulka 88 ... 118
Obrázek č. 266 – stoj rozkročný 1. doba ... 118
Obrázek č. 267 – ze stoje rozkročného do stoje snožného A doba ... 118
Obrázek č. 268 – stoj snožný 2. doba ... 118
Obrázek č. 270 - stoje rozkročného do stoje snožného A doba ... 119
Obrázek č. 271- stoj snožný 4. doba... 119
Obrázek č. 269 – stoj roznožný 3. doba ... 119
Obrázek č. 410 – Tabulka 89 točíme vlevo ... 119
Obrázek č. 272 – točení vlevo 5. doba ... 119
Obrázek č. 273 – točení vlevo 6. doba ... 119
Obrázek č. 274 – točení vlevo 7. doba ... 120
Obrázek č. 275 – točení vlevo 8. doba ... 120
Obrázek č. 411 – Tabulka 90 ZK ... 120
Obrázek č. 412 – Tabulka 91 ... 120
Obrázek č. 278 – krok vpravo 7. doba ... 121
Obrázek č. 277 – přetočení nohou vlevo 6. doba ... 121
Obrázek č. 276 – úkrok P 5. doba ... 121
Obrázek č. 279 – přísun A doba ... 121
Obrázek č. 280 – krok vpravo 8. doba ... 121
Obrázek č. 413 – Tabulka 92 ... 121
Obrázek č. 281 – krok vpřed P 1. doba ... 122
Obrázek č. 282 – přísun 2. doba ... 122
Obrázek č. 284 – předklon 4. doba... 122
Obrázek č. 283 – krok L 3. doba ... 122
Obrázek č. 414 – Tabulka 93 otáčka v ZK ... 122
Obrázek č. 285 – krok P vpřed 1. doba ... 123
Obrázek č. 286 – krok vpřed L 2. doba ... 123
Obrázek č. 287 – krok P vpřed 3. doba ... 123
Obrázek č. 288 – krok L vpřed A doba ... 123
Obrázek č. 289 – krok P vpřed 4. doba ... 123
Obrázek č. 415 – Tabulka 94 kroky vpřed ... 123
Obrázek č. 290 – stoj přednožný dovnitř 5. doba ... 124
Obrázek č. 291 – stoj únožný L 6. doba ... 124
Obrázek č. 292 – podřep 7. doba ... 124
Obrázek č. 293 – výpon 8.doba ... 124
Obrázek č. 416– Tabulka 95 ... 124
Obrázek č. 417– Tabulka 96 ZK ... 124
Obrázek č. 297 – ZK 4. doba ... 125
Obrázek č. 296 – ZK 3. doba ... 125
Obrázek č. 295 – ZK 2. doba ... 125
Obrázek č. 294 – ZK 1. doba ... 125
Obrázek č. 299 – stoj rozkročný 8. doba ... 125
Obrázek č. 418 – Tabulka 97 ZK „námořník“ ... 125
Obrázek č. 419 – Tabulka 98 ZK „námořník“ p bokem ... 125
Obrázek č. 298 – krok šikmo vzad 7. doba ... 125
Obrázek č. 302 – stoj rozkročný 3. doba ... 126 Obrázek č. 303 – stoj spatný 4. doba ... 126 Obrázek č. 301 – krok dovnitř L 2.doba ... 126 Obrázek č. 300 – krok dovnitř 1. doba ... 126 Obrázek č. 420 – Tabulka 99 ... 126 Obrázek č. 306 – krok P vzad 7.doba ... 126 Obrázek č. 304 – krok P vpřed 5. doba ... 126 Obrázek č. 305 – přenesení váhy vpřed 6. doba ... 126 Obrázek č. 307 – přenesení váhy vpřed 8. doba ... 126 Obrázek č. 421 – Tabulka 100 dvojitý obrat ... 126 Obrázek č. 422 – Tabulka 101 ZK ... 126 Obrázek č. 423 – Tabulka 102 hrudní vlna ... 127 Obrázek č. 309 – hrudní vlna 2. doba... 127 Obrázek č. 308 – hrudní vlna 1. doba... 127 Obrázek č. 310 – ZK 3. doba ... 127 Obrázek č. 311 – Zk 4. doba ... 127 Obrázek č. 312 – čtvrt obrat 5. doba ... 128 Obrázek č. 315 - stoj na L pokrčit P A doba ... 128 Obrázek č. 316 – čtvrt obrat 7. doba ... 128 Obrázek č. 317 – stoj spatný 8. doba ... 128 Obrázek č. 313 – stoj na L pokrčit P A doba ... 128 Obrázek č. 314 – čtvrt obrat 6. doba ... 128 Obrázek č. 424 – Tabulka 103 4x obrat vlevo ... 128 Obrázek č. 425 – Tabulka 104 ... 129 Obrázek č. 318 – úkrok P 1. doba ... 129 Obrázek č. 319 – krok dovnitř L 2. doba ... 129 Obrázek č. 320 – úkrok P 3. doba ... 129 Obrázek č. 321 – stoj na P unožit L 4. doba... 129 Obrázek č. 426 – Tabulka 105 točíme zpět ... 129 Obrázek č. 427 – informovaný souhlas rodičů ... 179
Seznam zkratek
ZK základní krok
ZK p základní krok vpravo ZK l základní krok vlevo ZK m základní krok mambo ZK vp základní krok vpřed ZK vz základní krok vzad TV tělesná výchova
Úvod
Má diplomová práce, stejně jako můj celý život, je zaměřena na tanec. Tanec pro mě vždy znamenal možnost odreagování a dobití nové energie. S prvním ka- ribským tancem, salsou, jsem se poprvé setkala už jako malá asi v roce 2007, kdy jsem ještě příliš nevnímala její zajímavost a smyslnost. Od té doby se salsa mno- hem více rozšířila a upevnila si své místo mezi moderními tanci. Bachatu a me- rengue jsem tančila o několik let později.
V mé práci se budu zabývat sólovými karibskými tanci, které vyučuji v taneč- ní škole již sedm let. Během nich se staly velmi oblíbené jak u dívek, tak i u chlapců, proto jsem se rozhodla připravit krátké sestavy pro výuku těchto tanců i na základních školách. Slouží k seznámení s tanci a lehkým nástinem, jak takové variance mohou vypadat. Popis je doprovázen fotografiemi jednotlivých kroků a metodickým videem.
Hlavním cílem mé diplomové práce tedy je vytvoření metodického materiálu pro výuku karibských tanců na základní škole. Dílčími cíli jsou: Teoretická roz- prava k vybraným tanečním stylům. Nafocení a popis daných tanečních stylů.
Vytvoření návrhu tanečních hodin s využitím karibských tanců pro výuku tělesné výchovy na prvním stupni.
V dnešní době se sólovými karibskými tanci zabývá velké množství tanečních škol i učitelů. K nejuznávanějším u nás patří Michal Sejkora a jeho dnes už bývalá manželka Daniela Sejkorová, dále Šárka Kociánová, Lenka Sekaninová a manželé Šulcovi.
1 Cíle práce
Jak jsem již zmínila v úvodu, hlavním cílem diplomové práce je vytvoření metodického materiálu pro výuku sólových karibských tanců na základní škole, které mají sloužit k rozšíření těchto tanců do tělesné výchovy. S tím související dílčí cíle: teoretická rozprava k vybraným tanečním stylům, pomocí níž se sezná- míme s vývojem tanců, vedením hodiny a výukou nových pohybových dovednos- tí. Nafocení a popis daných tanečních stylů, podle kterých se můžeme jednotlivé tance naučit a vytvoření návrhu tanečních hodin s využitím karibských tanců pro výuku tělesné výchovy na prvním stupni, pro jednodušší začlenění do běžné výu- ky. K jejich naplnění je použito několik metod.
Teoretická rozprava je zpracována pomocí analýzy pramenů literatury, což můžeme charakterizovat jako rozbor tematických literárních zdrojů. Myšlenkové- ho rozkladu zkoumaného oboru a s ním souvisejících témat, jejich vlastností, vztahů a faktů postupujících od celku k částem.
Pomocí syntézy získaných informací jsou vytvořeny návrhy tanečních hodin, kde jsou propojeny a uplatněny poznatky z teoretické rozpravy.
Jelikož je vytvořeno metodické video jednotlivých tanců, použijeme i metodu kinematografickou, pouze jako záznam pohybu, ne jako záznam ke zkoumání.
2 Vznik, vývoj a současnost tance
„Tanec je umění, které vyjadřuje emoce a hodnoty pohybem. Každý, kdo má možnost pohybovat se, má možnost i tančit. Je to snadná a příjemná forma fyzické aktivity, při níž si duševně odpočineme, a tělo i mysl se při ní dostávají do soula- du“ (Redgraveová, 2008). Můžeme ho nalézat v mnoha podobách všude kolem sebe. Pro každého jedince má jiný význam, pro někoho je zábavou a oddechem, pro jiného prací, pro dalšího způsobem ke štíhlé postavě. Velké oblibě se mu do- stalo v posledních letech díky televizním soutěžím, ve kterých tančí hvězdy showbyznysu.
„Tanec je druh umenia, v ktorom prostriedkom na vytváranie uměleckých ob- razov sú pohyby a polohy ludského tela. Od svojho vzniku postupne nadobúdal ustálené formy. V jeho historickom vývoji sa vytvorili a vyčlenili tri hlavné druhy tanca: ľudový tanec, společenský tanec a scénický tanec“ (Komora, 1987).
Tanec si v průběhu svého vývoje získal velké množství podob, které odlišuje- me podle toho, na jakou hudební předlohu tančíme, jak jsme u toho oblečeni a jaké využíváme kroky. Dnes dělíme tanec na tři velké skupiny.
1. Klasický tanec
Jedná se o tanec většinou párový s dlouhou historií a můžeme jej rozdělit na další dvě skupiny, a to na standardní a latinskoamerické. Standardní tance se tančí na klasickou hudbu v překrásných róbách a řadíme mezi ně valčík, walz, quikstep, polku a další. Mnohem energetičtější a výrazovější jsou tance latinskoamerické, které pochází z Jižní Ameriky a Afriky. Patří sem například chacha, rumba nebo jive. Oblečení je mnohem odvázanější a nesmí chybět ani vysoké podpatky.
2. Lidové tance
To jsou všechny taneční styly, které můžeme propojit s určitým národem ne- bo určitým územím, kde ho lidé tančí. Mohou se tančit ve skupině nebo v páru.
Nedílnou součástí je lidová hudba předávaná po generacích a často i kroje, typic- ké pro danou oblast.
3. Moderní tance
Do této skupiny řadíme všechny moderní formy tance a můžeme je rozdělit na výrazový tanec a street dance. Výrazový tanec „vyjadřuje určité pocity či nálady, je těsně spjat se scénickým tancem, může vyjadřovat i určitou dějovost, ohlížet se do minulosti či budoucnosti a zabývat se konkrétními problémy společnosti. Patří sem styly jako je lyrical, modern jazz, balet, commercial a další. Důležité jsou jemné pohyby, výraz, ladnost a důraz na cit.“ (anon. Phat beatz, online 28. 3. 2016) Street dance je pouliční tanec, který má své kořeny v Africe, své fi- nální podoby získal v Americe. Vzniklo velké množství podstylů, které se staly jistou formou image lidí, kteří ho tancují (anon. Phat beatz, online 28. 3. 2016).
Historie
Tuto kapitolu jsem zpracovala podle knihy Terapie Tancem od Jaroslavy Do- sedlové (2012).
Tanec jako takový se rozvíjel od samého počátku existence člověka na Zemi.
Tancem lidé dokázali a stále dokáží vyjádřit více než slovy. Každý národ, posta- vení a doba vyjadřuje tancem něco jiného. Sedláci jím oslavovali úrodu, šlechta tančila na bále pro potěšení a pro svou prestiž, v zaostalejších zemích jím dodnes vyznávají božstvo a snaží se ovlivňovat živly.
2.1.1 Pravěk
V pravěku byl ze všeho nejdůležitější lov, který byl nebezpečný a namáhavý.
Proto se před lovem odehrávaly různé rituály, ve kterých se používala magie, kresby a právě tanec. Podoba takového magického tance nám dnes není známá, víme pouze to, že se člověk snažil co nejlépe napodobit zvíře, které šel právě lo- vit. Tehdejší lidé věřili, že pokud dokonale ovládnou pohyby zvířete, získají tak nad ním moc a později ho snáze uloví.
Díky spojení tance a výtvarného umění máme dnes dochované nástěnné malby v jeskyních, na kterých je zaznamenán právě tanec lidí. Dochované kresby může- me nalézt v jeskyni Trois Fréres v Pyrenejích nebo v Dordogne.
Dalším pravěkým tancem byl tanec plodnosti, který se mohl podobat dnešním břišním tancům. Germaine Prudhommeau (1986) vysvětloval pohyby pánví tak, že ženy napodobovaly pohybující se břicha těhotných a myslely si, že tak otěhotní také.
Indiáni tančili takzvané sluneční tance, které podporovaly totožnost a spojitost kmene. Podle nich takto dodávali již odebranou energii vesmíru. Takových tanců samozřejmě přibývalo.
V neolitu můžeme tance rozdělit na tři velké skupiny. Tance vztahující se k práci na poli, tance ovlivňující počasí a tance k příležitostem významných udá- lostí lidského života.
2.1.2 Starověk
Tanci zůstaly funkce, které měl v pravěku. Novou funkcí bylo vyhovět stále stoupajícímu bohatství, které okouzlovalo vládnoucí třídu.
2.1.3 Egypt
Hlavní slovo zde měl trénink na boj, tanec byl v Egyptě poctou k různým příle- žitostem.
První velkou skupinou jsou tance náboženské, většina těchto tanců byla určena pro kněží. Pro boha Slunce Re mohl tančit pouze faraon a to po obvodu místnosti, aby mu ukázal, jak se má po obloze pohybovat. Pouze obřady na počest boha Api- se byly určeny i pro obyčejné lidi a tančily se v exteriérech chrámů. Tanec měl v Egyptě dokonce i svou bohyni, jmenovala se Tefnout a byla to bohyně se lví hlavou.
Samozřejmostí pro Egypt jsou pohřební tance. Měly sloužit k zajištění nesmr- telnosti společně s dalšími rituály pohřebních ceremonií.
Před válkou tančili Egypťané dosti svižný tanec s lukem a šípy, ve kterém bylo mnoho skoků. V průběhu doby tato tradice ztratila svůj účel, ale i přesto se tanec tančil.
Velkého významu postupně nabývaly tance pro zábavu. Tance byly společné, ne však v páru, ženy předváděly břišní tance, které však už nemají svůj původní záměr mateřství. Tanec zde slouží i jako zábava pro faraona, jeho oblíbenými ta- nečníky byly tanečníci z Núbie (dnešní Etiopie).
Poslední složkou egyptských tanců byla gesta, která se používala při různých obřadech. Například pozdrav faraona, pozdrav slunci a podobné.
2.1.4 Kréta
Zvláštní zábavou byl na Krétě tanec s býky. Jednalo se spíše o rituální lidské obětování. „Z původního prostého předvedení člověka do arény, kde ho býk na- bral na rohy, se vyvinula napínavá podívaná plná akrobatických prvků. Skupiny chlapců a dívek určených k oběti, byly dováženy ze závislých zemí jako povinná daň. Na své vystoupení v aréně se připravovali tři měsíce každodenním mnohaho- dinovým cvičením. Učili se vyskakovat na dřevěného býka, přeskakovat jej různý- mi salty, přemety dopředu i dozadu.“
2.1.5 Řecko
Tanec je milované umění Řecka. Řecko dnes řadíme k nejvíce „tanečním ze- mím“ (nejen ve starověku.) „Řekové znali všechny taneční kroky našeho klasické- ho tance, a vytvořili tak taneční techniku, která přetrvala 1500 let.“ Některé kme- ny dokonce závodily v tanci proti sobě. Taneční umění tzv. orchéstrika, byla roz- dělena do tří typů.
„Gymnopaidiké – rytmické cvičné tance pro chlapce,
pyrrhiche – stylizovaná úprava dórských válečných tanců,
hyporchéma – pantomimické tanec znázorňující za součinnosti hudby a zpěvu různé výjevy ze života bohů“ (Svoboda, 1973).
Řecké tance si můžeme také rozdělit jako u předchozích států na náboženské a válečné, oblíbené byly ještě tance soukromé a tance doprovázející divadelní hry.
Řekové měli válečné tance pojmenovány. Sparta, město vyhlášené bojem, měla svůj tanec pojmenovaný gymnopedie a pochodový tanec, s kterým táhla do boje, se jmenoval embaterie.
Mezi soukromé tance patřily svatební a pohřební tance. Na soukromých zába- vách se od 6. stol. př. n. l. „začal tančit kruhový tanec s krokovými variacemi, kdy se tančící drží za cípy bílých šátku. Tento tanec zůstal v Řecku oblíbený dodnes.“
Tanec byl neodmyslitelnou složkou tragédie. Emmeleia byl tanec, který tančil chór, který znázorňoval děj, velmi důležitá u něho byla mimika. Postupem času se tanec přesunul i na herce, takže tanec sboru postupně ustupoval. V satyrském dramatu se tančil svižný, veselý a složitý sikinnis.
2.1.6 Římská říše
Podoba tance v Římě se liší v jednotlivých obdobích. Jako první velké období Říma je starověká doba královská. V této době můžeme rozdělit tanec na dvě sku- piny, první je válečný tanec, který tančili Saliové oblečení do válečných oděvů s kopím a štítem ulicemi města a ostatní jejich tanec kopírovali a tančili tak všich- ni. Cílem bylo získat tak novou sílu k boji. Druhou skupinou byly tance zeměděl- ské.
V období republiky byly v Římě upřednostňovány drsné vlivy. Proto nebyl ta- nec uznáván.
Opakem byla doba císařská, ve které se dostává na výsluní balet. K zábavě také slouží erotické tance se striptérkami. V roce 313 n. l. bylo zrovnoprávněno křes- ťanství, což pro tanec znamenalo úplný útlum.
2.1.7 Indie
V Indii se tančilo na počest boha Šiva, který údajně „vytančil svět v kosmic- kém tanci,“ a pro kterého denně tančily krásné tzv. devadasi. Jejich tance byly dlouhé hodinu a půl.
2.1.8 Středověk
Tanec ve středověku zaznamenal velký růst a obrovskou různorodost. Na po- čátku můžeme zmínit tance dvorské a selské, ve 14. století v době morových epi- demii potom tance smrti a tarantismus. Od 15. století se začíná tanec objevovat ve vyšších vrstvách a začínají se opět uznávat učitelé tance, jako tomu bylo například v Řecku.
17. a 18. století jsou „považována za století tance.” „Tanec nebyl považován za kratochvíli, ale byl důležitou součástí vzdělání a jistým testem sociální kompe- tence.“ V roce 1661 byla ve Francii založena první Královská taneční akademie.
2.1.9 Novověk
„V novověku tanec více zlidověl a začaly se rozvíjet jeho další podoby, které postupně upouštěly od klasického baletu, který ztratil svůj význam, a stal se tak pouze přehlídkou extrémně náročných fyzických výkonů.“ Tanec se tak vyvíjel až do socializační a osvobozující role, kterou známe dnes.
3 Karibské tance
V mé práci bych se ráda zabývala karibskými tanci, které u nás ještě nejsou příliš rozšířené a mají volnější formu tance tzn., že nejsou svázané přesnou tech- nikou provedení ani nemají jasně pospané figury. Tančí se většinou v páru, ale jejich sólová podoba je také velmi zajímavá a velmi rozšířená. V obou formách jsou dnes pořádány mezinárodní soutěže, ve kterých díky svému temperamentu nejvíce vynikají Italové, ale Česká republika jim silně konkuruje. Mezi karibské tance řadíme bachatu [bačatu, 1. p. bačata], salsu a merengue, které se rozšiřovaly a postupně rozvíjely, v Evropě je nejprve převzalo Španělsko, Itálie a Nizozemí a daly jim podobu, kterou známe dnes u nás a právě tou se budu v mé práci zabý- vat. Nyní bych ráda představila jednotlivé tance a jejich historií.
Salsa
„Salsa je jedním z nejdynamičtějších hudebních stylů a tanců vzniklých na zá- padní polokouli“ a zároveň stále více populární tanec. „Výraz salsa pochází ze španělštiny a znamená omáčku. Salsa odhaluje širokou paletu emoci a hudebních vyjádření, je plná energie a vášně typické pro Latinskou Ameriku,“ nemusí být vždy rychlá, často je pomalá až romantická.
„Salsa je pohodový, hravý a smyslný tanec,” který se postupem času spojil s džezem, rockem, r´n´b a hip hopem (Redgraveová, 2008). „Tanec vychází z po- hybů celého těla. Při každém kroku plně přenášíme váhu, tělem se tudíž musíme dostat nad nohu, kterou jsme vyšli. Je-li přenesení váhy stoprocentní, můžeme, druhou nohu bez problémů zvednout, aniž bychom ohrozili stabilitu těla“ (Sejkora
& Sejkorová, 2005).
„Rytmus salsy se skládá z frází, taktů a dob. Jedna fráze – což pro tanečníka znamená jeden základní krok – čítá dva takty a každý má čtyři doby. Počítání však vychází z toho, že na čtvrtou a osmou dobu se zpravidla drží pauza (pomineme-li jiné rytmické vyjádření používané například v portorikánské salse)“ (Sejkora &
Sejkorová, 2005).
Její původ nedokážeme stoprocentně dokázat, je ale jasné, že vznikla na území Karibiku a to na území Kuby a Portorika, tyto dvě kultury ovlivnily salsu největší měrou. Obě ostrovní země leží velmi strategicky mezi Severní a Jižní Amerikou.
Největší rozmach prožila salsa v období padesátých a sedmdesátých letech 20. stol, kdy nahrávací společnost Fania Rcords hledala způsob, jak lépe zviditel- nit umělce. Proto opět zavedli název salsa, který se stal velkým celosvětovým lákadlem. Mezi nejslavnější interprety se řadí Willie Colón, Hector Lavoa, Ismael Miranda, Ruben Blades a další.
Osmdesátá léta znamenala pro salsu útlum, díky velkému rozmachu merengue.
Od 90. let se obliba latinskoamerické hudby opět navrací, a tak dává salse další naději (Sejkora & Sejkorová, 2005).
Salsa je tanec mnoha tváří, nalezneme v něm hravost, pohodu ale i vášeň, smy- slnost a dobrodružství. „Je důležité, aby oba partneři tančili jeden pro druhého a jejich pohyb byl tak ladný, smyslný a krásný.” (Kociánová, 2010)
3.1.1 Kubánská salsa
Salsa jako hudební styl vznikla díky propojení všech kultur, které se na Kubě sešly, Afričtí černoši jí dali rytmus, který propojili s melodiemi typickými pro Evropu a indiány, to vše doplnili slovy ze španělštiny. Nově vzniklému hudební- mu stylu říkali Kubánci son. Obě jeho základní části mají stále svou původní po- dobu, která vznikala ve dvacátých letech. Son je hlavní složkou pro salsu, která je ovlivněna dalšími rytmy, jako například plena, merengue a curia. Salsu také ovlivnil nám dobře známý hudební styl rumba, který také vznikal na tomto území.
Ve čtyřicátých letech vznikl tanec mambo, ve kterém se mísil swing, jazz a afrokubánský rytmus. Pochází ze 17. století z Francie, kde pro něho měli název contradanse. Odtud se rozšířil do Španělska, kde ho přejmenovali na contradanzu.
Ze Španělska se snadno díky kolonizaci rozšířil až na Kubu, ovšem zde název pro tento tanec zkrátili pouze na danzu, která se stala kubánským národním tancem.
V 19. století přišli na kubánské území plantážníci z Haiti a doplnili do danzy syn- kopu. Právě v této době vznikl son, kdy se propojila rumba s původní contradan-
zou (Kociánová, 2010). Tento tanec si získal velkou oblibu u chudších Kubánců, kdežto danzon u bohatých obyvatel Kuby. „Díky tvořivosti a představivosti teh- dejších hudebníků se danzon inovoval a dal tak vzniknout mambu a později salse.
(Sejkora & Sejkorová, 2005)“
Salsa jako tanec s tímto názvem však nevznikla na Kubě, jak bychom mohli předpokládat. Tento název pochází z USA od Tita Puenta z Portorika až v 60. letech 20. stol, protože považoval salsu za obraz své národní identity (Sejkora & Sejkorová, 2005).
„Kubánská salsa je u nás nejrozšířenější díky množství rodilých Kubánců na našem území. Tančí se v páru a vyznačuje se kruhovými pohyby, uzavřeným drže- ním a složitými figuracemi. Partneři při tanci obchází kolem sebe v kruhu a ruka- ma se vzájemně složitě proplétají a rozplétají“ (anon. Salsa portál, online 11. 2. 2016)
Její alternativou je salsa rueda, kdy všichni tanečníci tančí v kruhu stejné vaz- by, při kterých se mění partnerky (anon. Salsa portál online 11. 2. 2016). Vždy je v kruhu jeden, který kruh řídí.
Dalším typem je salsa linea, při které mají partneři velmi volné držení nebo se nedrží vůbec, pak se jí říká shines. Tímto typem se zabývám v mé diplomové prá- ci.
3.1.2 Salsa Portoriko
Pro portorickou hudbu se stal základem folklór a populární hudba. To však ne- stačilo a Portorikánci se naučili postupem času ovládat kubánské hudební styly, které v 19. století propojili s vlastí hudbou.
Postupně vznikly jejich vlastní hudební styly jako seis, bomba a pléna. Vliv af- rické hudby se projevil zejména v bombě a pléně, které se nejvíce promítly do salsy.
Díky častému stěhování obyvatel se portorická kultura rozvíjela současně i v New Yorku (Kociánová, 2010).
Bachata
Bachata je hudební a taneční romantický styl pocházející z Dominikánské re- publiky. Většina hudebních umělců jsou mužští kytaristé zpívající o tragických láskách. Původní název amargue přestal být populární a nahradil ho název bacha- ta. Základem pro bachatu byl son, bolero a merengue (anon. Dance factory, online 10. 2. 2016). Bolero je hudba, která se zabývá romantickými tématy rozchodů a bývalých lásek.
Původní bachata se po dobu asi 40 let tančila pouze v klubech a nevěstincích v Santo Domingo (anon. IASO RECORDS, online 11. 2. 2016). Její vulgárnost a negativní témata nebyla předpokladem pro její další šíření (anon. Dance factory, online 10. 2. 2016).
Od roku 1961, kdy zemřel dominikánský diktátor, který měl moc nad hudeb- ním průmyslem, se hudební styl bachata, kterému se v té době ještě říkalo bolero Campenos začal rozšiřovat. Slovo bachata původně znamenala neformální večí- rek, až později se tak označoval hudební a tančení styl (anon. IASO RECORDS, online 11. 2. 2016).
V devadesátých letech minulého století s využitím elektrické kytary se bachata rozšířila do celého světa. Pro svět je nejpopulárnějším interpetem Aventura, pro Dominikánce však jednoznačně Anthony Santos a Juan Luis Guerra (anon. Sal- saclub oeds, online 11. 2. 2016).
Postupem času se bachata stala stejně oblíbenou jako je salsa nebo merengue.
Můžeme se s ní setkat všude na světě, ale pokaždé v jiné verzi (anon. Dance factory, online 10. 2. 2016).
3.2.1 Dominikánská bachata
„Původně se tančila v uzavřeném držení jako bolero, ale později přibylo mnoho synkop a improvizací, otevřené a uzavřené držení se často střídalo. Pohyby jsou často spontánní a přizpůsobují se konkrétní hudbě. Kroky jsou odšlapávané do země. Charakteristické jsou jemné, rychlé pohyby boků a synkopa na čtvrtou do-
bu. Tento styl se od 50. let neustále rozvíjí a je velmi populární v celé Latinské Americe“ (anon. Dance factory, online 10. 2. 2016).
3.2.2 Antillean styl
Vznikl ve městě Curacao, odkud se rozšířil po Nizozemsku a jiných státech Evropy. Hlavní rozdíl proti dominikánské bachatě je pohyb zvednutí kyčlí na čtvr- tou dobu tzv. hopje. Ve starší generaci se ještě přizvedávalo rameno. Také v Ni- zozemí byla bachata považována za tanec chudšího obyvatelstva. Tuto hlasitou hudbu jste mohli slyšet z jídelen a rychlých občerstvení (anon. Salsaclub oeds, online 11. 2. 2016).
3.2.3 Mezinárodní bachata
Mezinárodní bachata je poměrně novým stylem, který vznikl díky stoupající oblíbenosti bachaty v Evropě a USA. Její počátky řadíme do roku 2000. S touto formou bachaty se dnes setkáte nejčastěji. Tančí se poměrně jednoduše, základní krok se tančí stranou nebo dozadu, na čtvrtou dobu je pohyb ukončen přiťuknutím nohy a pohybem boků do strany. Využívá se zrychlování a zpomalování tempa a pohybů na rozdíl od synkop a sólových variací, které nejsou tak oblíbené (anon.
Dance factory, online 12. 2. 2016).
3.2.4 Moderní styl
Je od roku 2005 nejnovější taneční verzí bachaty. Základní krok se tančí do všech směrů a hojně se využívají změny rytmu a pauzy. Tanečníci mohou tančit jak ve volném, tak i v těsném držení. V poslední době je moderní zařazovat do jednoho tance kroky i z příbuzných tanců, proto v moderním stylu bachaty může- me objevit kroky ze salsy, tanga, zouku nebo reggaetonu. Díky tomu se stala ba- chata moderním dynamickým tancem, který neřadíme mezi pomalé a nudné (anon. Dance factory, online 12. 2. 2016).
„Mezi jednotlivými tanečními styly bachaty je velký rozdíl, obecně však mů- žeme říci, že u rychlé bachaty je držení samostatně jen s pevnýma rukama, pomalé potom v těsném držení s fyzickým kontaktem“ (anon. Salsaclub oeds, online 11. 2. 2016).
Merengue
Merengue je národní tanec a zvyk v Dominikánské republice, „jeho rytmy mů- žeme slyšet na každém rohu a tančit ho můžeme kdekoliv i kdykoliv, na ulici, v obchodě i na party. Tanec přesně odráží charakteristické rysy Dominikánců, je hravý, vášnivý a temperamentní, vyjadřuje radost ze života a únik od běžných sta- rostí“ (anon. Orbion, cestování, online 17. 2. 2016). Zpěváci merengue jsou zde velmi populární.
Původní merengue se dochovala na vesnicích i s původním názvem „perico ri- piao“, tanec je doprovázen skupinkou hudebníků, hrajících na „akordeon, kytary, oboustranný malý bubínek a na „güira“ (hudební nástroj dnes vyrobený z cínového plechu)“ (garryknight, online 17. 2. 2016).
Je několik teorii, jak merengue vznikla, Flérida de Nolasco tvrdí, že merengue vymyslel Alfonseca. Julio Alberto Hernández je přesvědčen, že její „původ a zje- vení je ztraceno v minulosti.“ Další teorií, kterou tvrdil Rafael Vidal je, že se „na- rodila jako dominikánská melodie po vítězství v bitvě Talanquera.“ Poslední a nejpravděpodobnější verzí je, že „merengue pochází z kubánské hudby, které se říkalo UPA a měla část s názvem merengue. UPA dorazila do Santo Domingo v polovině 19. století z Portorika“. Za touto teorii si stojí Fradique Lizardo (anon., online 17. 2. 2016). Tato „tradiční merengue“ údajně vznikla na venkově u Santiaga. Merengue rozšířil Joseíto Mateo a potvrdil, že merengue boří hranici mezi černou a bílou hudbou.
Velký rozmach získala stejně jako salsa po smrti diktátora Rafaela Trujilla, zásluhou umělců jako byl Fefita la Grande, El Ciego de Nauga a Tatico Henríqu- ez. Do hudby byly zapojeny nové nástroje a začala se používat náročnější techni- ka (anon., online 17. 2.2016).
Původně byla merengue odmítána ať už pro svůj částečný původ z Afriky, nebo z náboženských důvodů nebo pro své laciné texty o prostitutkách. Nakonec však její dynamičnost a radostná nálada přesvědčila širokou veřejnost a stala se velmi populární nejprve jen na částech ostrova, později v celé Dominikánské re- publice (anon. Merengue history, online 12. 2. 2106).
Merengue se také říká „pochod“, je veselá, dynamická a poměrně svižná.
Při tanci se drží tělo od pasu nahoru vzpřímeně. Příčinu můžeme hledat v historii merengue, její počátky jsou údajně z dob, kdy Haiti okupovala Dominikánskou republiku a většina mužů nosila střelnou zbraň, jejich pohyb byl tak omezen a merengue už to zůstalo. Nejdůležitější pohyb je v bocích a v nohou (Juračková 2016).
4 Mladší školní věk (období středního dětství, 6 – 12 let)
Období, pro které svou práci realizuji, je mladší školní věk. Mladší školní věk, je označení pro období od školní zralosti (vstupu do školy) až do nástupu puberty.
Toto období můžeme rozdělit do dvou částí. Období od 6 do 9 let je rané střední dětství, od 10 do 12 let se označuje jako prepuberta, neboli pozdní střední dětství (Thorová, 2015).
Každé vývojové období je doprovázeno podstatnými změnami, které ovlivňují další vývoj člověka, jinak tomu není ani v mladším školním věku. Kromě fyziolo- gických změn je toto období charakteristické zejména sociálními proměnami. Sa- motný vstup do školy přináší mnoho změn. Můžeme jmenovat nové sociální role a povinnosti, začíná si uvědomovat pohlavní rozdíly a to nejen fyzické, ale i odlišné zájmy. Ubývá hry, která je nahrazena učením. Formují se postoje ke vzdělání a sebepojetí.
Děti v mladším školním věku mají velmi vřelý vztah k rodičům, jsou pro ně důležitou autoritou, určují pravidla a hranice. Přestože se začíná více uchylovat k vrstevníkům, navštěvuje je, přespává u nich nebo chodí do zájmových kroužků, jezdí na tábory apod., je pro něho rodina důležitá. Dítě se ale stává plnohodnot- ným členem rodiny, může mluvit do plánů a jiných rodinných rozhodnutí. Obje- vuje se zde nová autorita učitele. Učitel je pro děti velmi důležitý, žák jeho názory velmi uznává a často jde i do konfliktu s tím, kdo je proti pedagogovi.
Děti se v tomto věku přátelí hlavně s vrstevníky stejného pohlaví. Tato přátel- ství nejsou příliš pevná, často se obměňují, mají drobné neshody a později se opět udobřují. Můžeme je také označit jako vrtkavé a nestálé. Kolektiv je rozčleněn na malé skupinky, které jsou udržované tajemstvími a důvěrnostmi, které jsou však krátkodobé stejně jako vylučování ze skupiny. Skupinky si často sepisují různá pravidla skupin a jejich členy. Začínají se objevovat první dětské lásky. Zájem projevují většinou škádlením pro upoutání pozornosti. „Dítě se ve skupině učí strategickému myšlení, spolupráci, komunikaci, soupeření, smyslu pro fair play, učí se zvládat frustraci z prohry a odolávat nátlaku skupiny“ (Thorová, 2015).
Děti v mladším školním věku mají spoustu kroužků a zájmů, což vyžaduje členství v jednotlivých skupinkách.
Začíná se zpomalovat růst, u dívek mezi sedmým a desátým rokem, u chlapců o dva roky později. Začíná se měnit tělesný vzhled, přibývá podkožní tuk a mění se tvar těla. Vytrácí se dětská zakulacenost, prodlužují se končetiny a mění se proporce hlavy. Přestože se sekundární znaky ještě nezačaly rozvíjet, tělo chlapců i dívek se začíná měnit. Děvčatům se začíná rozšiřovat pánev, chlapcům naopak ramena a hrudník. Na konci tohoto období jsou zpravidla dívky vyšší z důvodu dřívějšího nástupu puberty (Thorová, 2015).
Svou výkonnost zvyšují i orgány a lepší se motorická koordinace. Tělo se stává bytelnější díky zpevňování kostry a zvýšené tvorbě svalové hmoty. Probíhá rychlá osifikace kostí a kloubních spojení, avšak kosti jsou měkké a ohebné (ATVA, 2011). „Díky tomu je možné získání většího rozsahu v tanci a zejména v gymnasti- ce. Na počátku tohoto období ještě není dokončeno správné zakřivení páteře. Nej- prve se ustaluje hrudní zakřivení, a to do 8. roku, krční a bederní zakřivení teprve mezi osmým a jedenáctým rokem“ (Rellichová, 2015). Na začátku mladšího škol- ního věku také začíná výměna mléčných zubů. Pro rodiče je velmi pozitivní i zlepšení imunitního systému, díky kterému už nejsou děti tolik nemocné, jako tomu bylo v předškolním věku. Na konci tohoto období dětem rychleji rostou kos- ti, přitom se napínají svaly a šlachy, a může tak docházet k tzv. růstovým boles- tem (Thorová, 2015)
Díky častému sezení v lavici ubývá přirozeného pohybu, který by měl být kompenzován nejen organizovanými pohybovými aktivitami, ale i spontánním pohybem. To může způsobovat vznik svalových dysbalancí, některé deformace páteře a dolních končetin (Rellichová, 2015).
Toto období je ideálním pro rozvoj zdatnosti a obratnosti, a jak už jsem zmíni- la, i flexibility. Bez velkých obtíží si dítě v mladším školním věku osvojí různé pohybové aktivity (ATVA, 2011), zejména sportovní činnosti, míčové hry, gym- nastická cvičení a taneční prvky. Velmi oblíbené jsou sporty jako: fotbal, florbal, vybíjená nebo hokej (Thorová, 2015). Výhodou je, že se děti tolik nebojí. Trénin-
