Detekce potenciálních hrozeb politického vývoje EU s dopadem na zahrani ní obchod

Detekce potenciálních hrozeb politického vývoje EU s dopadem na zahrani ní obchod

Bakalá ská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6210R015 – Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Veronika ervená

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Marek Skála, Ph.D.

Pod kování

Ráda bych zde pod kovala mému vedoucímu bakalá ské práce Ing. Mgr. Marku Skálovi, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a ochotu, kterou mi v pr b hu zpracování bakalá ské práce v noval.

Anotace

Tato bakalá ská práce vymezuje potenciální signifikantní hrozby politického vývoje Evropské unie s ohledem na dopad ekonomiku Evropské unie a zahraniční obchod. Jsou zde uvedeny nejvýznamn jší hrozby, rizika a události, které by mohly mít vliv na další vývoj Evropské unie. Dále jsou t i vybrané, migrační, dluhová a integrační krize, vymezeny a jejich vliv podrobn ji rozepsán.

Klíčová slova

dluhová, evropská, integrační, krize, migrační, unie

Annotation

This bachelor thesis delimits potential significant threats of political development European union with effect on the economy of the European Union and international business. There are stated the most important threats, risks and event, which could have an influence on the next development of the European Union. In the next part of the thesis are selected three threats, migration, debt and integration crisis. They are delimited and their influence expanded.

Keywords

crisis, debt, european, integration, migration, union

Obsah

Úvod ... 10

1. Vymezení potenciálních hrozeb vývoje Evropské unie ... 11

1.1 Migrační krize ... 11

1.2 Brexit ... 11

1.3 Bezpečnost ... 12

1.4 Dluhová krize ... 13

1.5 Nové členské státy ... 13

1.6 Čtvrtá pr myslová revoluce ... 14

1.7 Životní prost edí ... 15

1.8 Preferenční obchodní vztahy... 16

1.9 Kohezní politika ... 16

1.10 Globalizace ... 17

1.11 Nerovnováha na trhu práce ... 17

1.12 Evropská politika sousedství... 18

2. Migrační krize ... 19

2.1 Deskripce a vymezení migrační krize ... 19

2.1.1 Válečné konflikty na Blízkém východ ... 19

2.1.2 Migrační krize Evropské unie a schengenského prostoru ... 20

2.2 Možné dopady migrační krize na ekonomiku Evropské unie ... 21

2.2.1 Migrace a její vliv na ekonomiku ... 21

2.2.2 Migrace do Evropské unie ... 23

3. Dluhová krize ... 27

3.1 Deskripce a vymezení dluhové krize ... 27

3.1.1 Období p ed krizí ... 27

3.1.2 ecká krize ... 29

3.2 Možné dopady na ekonomiku Evropské unie ... 31

3.2.1 Budoucnost společné m ny a m nové oblasti ... 33

4. Integrační krize ... 34

4.1 Deskripce a vymezení integrační krize ... 34

4.2 Možné dopady na ekonomiku Evropské unie ... 35

4.2.1 Možné ekonomické efekty na Velkou Británii ... 36

4.2.2 Možné ekonomické efekty na Evropskou unii ... 37

Záv r ... 40

Seznam tabulek

Tabulka 1 Celkový počet žadatel o azyl v Evropské unii (v tisících) ... 23

Tabulka 2 Migrace do vybraných stát Evropské unie ... 23

Tabulka 3 Nezam stnanost ve vybraných zemích Evropské unie ... 26

Tabulka 4 Ve ejný dluh p ti vybraných zemí eurozóny postižených dluhovou krizí ... 31

Tabulka 5 Deficit/p ebytek ve ejných financí p ti vybraných zemí Evropské unie ... 32

Tabulka 6 Deficit Evropské unie s Velkou Británií (2Ř) a bez Velké Británie (27) ... 37

Tabulka 7 Ve ejný dluh Evropské unie s Velkou Británií (2Ř) a bez Velké Británie (27) ... 38

Seznam zkratek

CETA – Komplexní hospodá ská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou TTIP – Transatlantické obchodní a investiční partnerství

HDP – hrubý domácí produkt

Úvod

V současné dob je Evropská unie vystavena hned p ed n kolik výzvám, které určí její další sm ování. Nejde p esn íci, jaký dopad na Evropskou unii budou mít, zda bude pokračovat ve své existenci a nadále se rozši ovat nebo jestli je z dlouhodobého hlediska odsouzena k zániku.

Tato práce pojednává o potenciálních hrozbách vývoje Evropské unie s d razem na vliv na ekonomiku a zahraniční obchod. V první části práce bylo vymezeno n kolik signifikantních událostí, jednání či vliv , které mají dopad na Evropskou unii. V druhé části se práce podrobn ji zabývá t emi vybranými hrozbami. V p ípad této práce se jedná o migrační, dluhovou a integrační, respektive desintegrační, krizi. V podkapitolách, které se v nují jednotlivým problematikám, jsou popsány a vymezeny jednotlivé krize a jejich vliv na ekonomiku Evropské unie, pop ípad její zahraniční obchod.

Pro tuto práci si autorka stanovila dv výzkumné otázky:

Které hrozby budoucího vývoje Evropské unie je nutno považovat za významné?

Jaké dopady signifikantních hrozeb, vymezených pro účely bakalá ské práce, lze očekávat na ekonomiku Evropské unie, pop ípad její zahraniční obchod?

1. Vymezení potenciálních hrozeb vývoje Evropské unie

Názor na vývoj Evropské unie a co by mohlo její další cestu ovlivnit je velká ada. A už ekonomové či politologové se stav jí na dv základní strany, bu dle jejich názoru Evropská unie nemá šanci dlouhodob fungovat anebo v tomto uspo ádání vidí budoucnost a možnost toho, aby jednotlivé státy Evropy mohly mít v tší vliv skrze unii. Tomuto tématu se nap íklad v nují Eva Cihelková (2011a),(2011b), Richard Baldwin (2013), Ji í Kraft (200Ř),(2012), Ji í Fárek (200Ř),(2012), Petr Fiala (200ř), Markéta Pitrová (200ř), Christopher Hill (2011), Michael Smith (2011), Thilo Sarrazin (2013) a další, i o jejich myšlenky a práce se tato práce opírá. V následující kapitole je shrnuto n kolik událostí, jednání či vliv , které by mohly mít signifikantní dopad na další vývoj Evropské unie.

1.1 Migrační krize

Jednou z nejaktuáln jších otázek, které se v současné dob probírají mezi odborníky i laiky, je migrační krize, která ochromila Evropskou unii a schengenský prostor.

Masovou migraci zp sobily konflikty na Blízkém východ , ale jistou motivací mohlo být i p ípadné zlepšení ekonomické situace imigrant . Problém však nastává v tom, že v p ípad masové migrace nemá Evropská unie kapacity na to, aby se s ní vypo ádala.

Zárove nejsou dodržovány pravidla vstupu migrant do schengenského prostoru a p esto, že by m li migranti setrvávat na území první zem schengenského prostoru, do které se dostali a zde zažádat o azyl, tak tímto zp sobem nejednají a pokračují dále v cest do svých pomyslných cíl , což jsou zpravidla ekonomicky p itažliv jší zem , nap íklad N mecko nebo Velká Británie.

1.2 Brexit

Hrozbou pro další vývoj Evropské unie m že být i vystoupení Velké Británie z Evropské unie, neboli brexit. O vystoupení bylo rozhodnuto v referendu v červnu roku 2016. britská vláda se rozhodla, že bude referendum respektovat a v b eznu roku 2017 podala oficiální oznámení o vystoupení z Evropské unie.

Jedním z d vod byla i práv výše zmín ná migrace. Množství zahraničních obyvatel, kte í se st hovali za účelem zlepšení své ekonomické a sociální úrovn , se v pr b hu posledních let zvyšovalo a to nejen díky konflikt m na Blízkém východ , ale také díky novým členským stát m Evropské unie.

Dle n kterých názor m že vystoupení Velké Británie z Evropské unie znamenat zm nu vztah mezi členskými zem mi Evropské unie a také zm nu v mocenském uspo ádání členských zemí.

Na základn úsp šnosti či neúsp šnosti desintegračního procesu, respektive jaký efekt bude mít desintegrační proces na Velkou Británii, je pravd podobnost, že i ostatní zem projeví zájem o výstup z Evropské unie. To se projevilo již ve volbách n kolika členských stát , kdy sklidily úsp ch strany, které vystupují protiunijn a navrhují referendum ohledn výstupu jejich zem z Evropské unie.

Evropská unie se díky vystoupení Velké Británie dostane do nové a neznámé situace, protože se doposud pouze rozši ovala a teprve až nyní dochází k procesu opačnému.

1.3 Bezpečnost

S migrační krizí a zárove na základn současného d ní na území Iráku a Sýrie p išla i otázka ohledn bezpečnosti v Evrop .

Za poslední t i roky prob hlo hned n kolik útok na ve ejnost, ke kterým se p ihlásila teroristická organizace Islámský stát. Bombové útoky, nájezdy dopravními prost edky do skupin lidí nebo st elba do lidí vyd sili obyvatele celého kontinentu. Bylo t eba zvýšit ochranu a dohled na n kterých místech, kde se vyskytuje v tší množství osob a jsou tedy snadným a efektivním terčem pro útočníky.

Dalšími bezpečnostními hrozbami jsou regionální konflikty a organizovaný zločin. O tom sv dčí nedávná vražda slovenského noviná e nebo i historie organizovaného zločinu jak na území České republiky, tak i v jiných státech Evropy. V tomto p ípad by se dalo zohlednit i spekulace o novelizaci zákon o držení zbraní v České republice, který by mohl občan m povolit zbra v p ípad pot eby použít. Je však p inejmenším spekulativní, kdy p ípad pot eby nastává a zda by se v tomto p ípad nem lo zvážit zp ísn ní postup pro získání zbrojního pr kazu a tudíž i povolení legáln držet zbra .

Z ekonomického pohledu m že s ohledem na bezpečnost vzniknout náklady na její zajiš ování. Tyto náklady by vlády mohly kompenzovat zvýšením da ové zát že na produkty prodávané v jejich zemích. Zvýšení daní by také mohlo zp sobit zdražení produkce, tudíž by byl nižší odbyt domácí produkce, která by tak byla ohrožena a zvýšila by se poptávka po produkci zahraniční.

1.4 Dluhová krize

Proces dluhové krize trvá již od roku 200ř, tedy od doby co naplno propukla globální ekonomická krize. Bohužel tato krize znamenala jednu z nejv tších zkoušek eurozóny a Evropské unie, kdy ecko svou krizi nezvládlo a tak mu bylo poskytnuto n kolik záchranných balík . Mezitím zkolabovaly ekonomiky i n kolika dalších slabších člen eurozóny. Mezi státy, jež pot ebovaly pomoc, pat ilo i Irsko, Špan lsko, Portugalsko a Kypr. S ohledem na vývoj ve ejného dluhu t chto zemí je efektivnost záchranných balík velmi nízká a jediný stát, kterému se povedlo snížit sv j ve ejný dluh je Irsko. I p es to, že problém trvá již delší dobu, tak k jeho vy ešení zatím nedochází.

1.5 Nové členské státy

Posledním, členem, který p istoupil do Evropské unie, bylo v roce 2013 Chorvatsko, od té doby se jedná o dalších nových členech, kte í by se mohli integrovat do Evropské unie.

N kte í teoretici zvažují i dočasné omezení rozši ování Evropské unie s odkazem na vystupující Velkou Británii. Mezi kandidáty na členské státy Evropské unie pat í Albánie, Černá Hora, Srbsko, Makedonie a Turecko. Ohledn všech t chto zemí však panují dohady, zda by bylo pro Evropskou unii výhodné za adit je mezi své členy.

V současné dob je v p ístupovém procesu, ze zemí západního Balkánu, nejblíže Černá Hora, která podala p ihlášku ke členství v Evropské unii v roce 200Ř a status kandidátské zem získala v roce 2010 a Srbsko, které podalo p ihlášku ke členství v Evropské unii v roce 200ř a v roce 2012 získalo kandidátský status. Srbsko by spolu s Černou Horou mohlo být p ijato do Evropské unie do roku 2025, tento termín uvedla vedoucí unijní diplomacie Federica Mogherini, která upozornila, že se zárove jedná i o pom rn realistický termín, kdy by oba státy mohly dokončit svá už zahájená p ístupová jednání.

V p ípad Makedonie, která podala p ihlášku ke členství již v roce 2004 a kandidátský status získala v roce 2005, jednání brzdí nep ív tivé vztahy Makedonie a ecka. Albánie požádala o členství v roce 200ř a kandidátský status získala v roce 2014, od té doby se však jednání nepokračovalo, protože se vyčkávalo na reformy v Albánii, které by napomohly k její transparentnosti. Albánské soudnictví se totiž potýkalo s vysokou mírou korupce.

K dalším ze stát , kte í jsou zvažováni jako možní noví členové unie, pat í Turecko.

Ekonomická vysp lost Turecka se moc neliší od vysp losti Bulharska nebo Rumunska, které už do Evropské unie pat í. Turecká regionální politika ale v podstat nefunguje nebo funguje velmi špatn a díky své velikosti a rozloze nastává riziko, že nároky na pomoc od unie porostou. Na druhou stranu je turecká ekonomika velmi dynamická a díky demografické struktu e má značný rozvojový potenciál.

Mezi potenciální kandidátské zem Evropské unie pat í Bosna a Hercegovina a Kosovo. V p ípad všech balkánských stát , tedy Černé Hory, Srbska, Makedonie, Albánie, ale i Bosny a Hercegoviny a Kosova se na nedávném summitu západobalkánských stát vyjád il p edseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tak, že Evropská unie je p ipravena všechny tyto zem p ijmout, na druhou stranu ani jedna z nich zatím p edpoklady pro členství nespl uje.

Nové členské státy by znamenaly nová odbytišt a zárove zdroje produkce. Výhodou je p edevším, že se vstupem do Evropské unie odpadnou n které bariéry v rámci zahraničního obchodu.

1.6 Čtvrtá pr myslová revoluce

Sv t se nyní nachází na prahu rozsáhlé technologické zm ny, tzv. čtvrté pr myslové revoluce. Ta dle p edpoklad p inese výrazné posuny v charakteru výroby, ve struktu e výrobních náklad i na trhu práce.

Inovace se stávají zdrojem budoucnosti a pro p ežití moderní společnosti je výzkum nezbytný. Evropská unie má ve své podstat ideální pozici, pro udržení tempa s vlnou inovacím, a už se jedná o všeobecnou úrove vzd lání, která je velmi vysoká, sociální systém mnoha stát Evropské unie, který je značn rozvinutý, nebo o relativn vysokou míru hospodá ské integrace v rámci Evropy i celého sv ta.

Na druhou stranu je i p es výborné zázemí pro další vývoj a inovace riziko, že ne všechny státy dosáhnou stejné nebo relativn podobné úrovn a budou schopni udržení tempa s ostatními členy a už v oblasti inovací či finančn . Evropská komise proto vydala balíček pro modernizaci technologií a ve ejných služeb, který má za cíl posílit konkurenceschopnost Evropské unie v digitálních technologiích a zajistit tak, aby jakýkoliv pr myslový podnik na území Unie mohl v plné mí e t žit z digitálních inovací.

Čtvrtá pr myslová revoluce m že zap íčinit snížení náklad , p edevším na výrobní faktory. Což by mohlo zp sobit snížení cen pro zákazníky a spot ebitele.

1.7 Životní prost edí

Znečist ní životního prost edí je už dlouhou dobu rizikem, které vnímá i široká ve ejnost.

Díky vysoké produkci a požadavk m na inovace vzniká denn velké množství odpadu.

Trend t íd ní odpadu a tím i pokus o snížení jeho dopadu na životní prost edí je ale jen ve vysp lých zemích. Nejv tší problém skýtají zem t etího sv ta a nov industrializované zem .

S odpady souvisí i zásoby pitné vody, které nejsou nekonečné a díky odpad m, které mnohokrát skončí ve volné p írod , se ješt více omezují. Nejen díky odpad m, ale i díky užití nadm rného množství hnojiv a pesticid , které se dostává do spodní vody a tak ohrožuje zásoby pitné vody.

Další v cí, která souvisí s životním prost edím, jsou emise, u nichž je dlouhodobá snaha o jejich snižování a už hybridními vozidly anebo emisními omezeními.

Poslední z v tších otázek ohledn ekologie a životního prost edí je určit globální oteplování. Mnohými je globální oteplování popíráno. Evropská unie si však stanovila omezení ohledn globálního nár stu teplot a na základ i snižování emisí tak chce docílit zpomalení procesu.

Pokud by se Evropská unie rozhodla radikáln zasáhnout do jednání o životním prost edí a nap íklad více da ov zatížit pohonné hmoty, zvýšilo by to náklady na dopravu. Zvýšení náklad na dopravu by zvýšilo i celkové náklady na po ízení daného zboží, tudíž by bylo na trhu mén konkurenceschopné. Zárove by to mohlo mít negativní dopad na turismus, který by se stal nákladn jší.

1.8 Preferenční obchodní vztahy

Evropská unie má s adou t etích zemí uzav enou preferenční dohodu, která usnad uje vzájemný obchod. Podstatou uzavírání t chto dohod je dosažení vyššího stupn liberalizace ve vzájemném obchodu. Nejčast jší formy preferenčních dohod je celní unie, kdy dochází k vytvo ení jednotného celního území nebo jednotné oblasti volného obchodu, v nichž jsou cla a další úpravy omezující obchod odstran ny.

Nejznám jší v poslední projednávané dohody byly Transatlantická obchodní a investiční partnerství (TTIP) a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA). TTIP m lo být uzav eno s USA, hlavním cílem bylo tyto dva velké trhy propojit, zliberalizovat vzájemný obchod a investice a snížit byrokratickou zát ž pro firmy. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA bylo jednání pozastaveno a v současné dob se v n m nadále nepokračuje. Na rozdíl od dohody CETA, která je uzavírána s Kanadou. Tato dohoda si klade za cíl celkov propojit a podpo it spolupráci mezi Evropskou unií a Kanadou.

Preferenční dohoda s Kanadou vešla v prozatímní platnost pod podmínkou, že p ijme všechna nezbytná provád cí pravidla. Dohoda CETA bude pln provedena teprve, až ji schválí všechny členské státy v souladu se svými vlastními ústavními požadavky.

Preferenční obchodní dohody mohou otev ít nové trhy pro členy Evropské unie a zvýšit tak export i import tím, že se sníží náklady na zahraniční obchod.

1.9 Kohezní politika

Jedním z d ležitých pilí Evropské unie je i politika hospodá ské a sociální soudržnosti neboli kohezní politika. Kohezní politika Unie se zam uje na vyrovnávání hospodá ských a sociálních rozdíl mezi členskými zem mi a jejich jednotlivými regiony. Fondy vytvo ené na podporu kohezní politiky financují projekty zam ené na soudržnost, politiku rozvoje venkova a na námo ní a rybá skou politiku. Investice jsou sm ovány tak, aby se podpo ilo dosažení cíl .

Ač je tento program stále v pr b hu a m l by trvat až do roku 2020, najdou se v n m jisté mezery, jako je nap íklad zneužívání dotací.

1.10 Globalizace

Globalizace jakožto dlouhodobý proces, který zahrnuje hned n kolik oblastí, jako je nap íklad ekonomika, politika a další, vytvá í rostoucí vzájemnou závislost národních ekonomik a společnosti. Projevy globalizace m že být nap íklad schengenský prostor, který vytvá í prostor s voln se pohybujícími osobami i kapitálem anebo Eurozóna, kde n kolik r zných stát Evropské unie sdílí jednu m nu a tudíž i jednu m novou politiku.

I p es to, že globalizace pomáhá k efektivnosti ekonomik, nár stu blahobytu a vše se díky ní zdá být dostupn jší, tak na druhou stranu zvyšuje znečišt ní životního prost edí, vytvá í vzájemnou závislost ekonomik a m že zp sobit ztrátu schopnosti stát ídit d ní ve své zemi a díky tomu nar stá i sociální nerovnost mezi jednotlivými zem mi. Díky propojenosti jsou ekonomiky mnohem citliv jší na jakékoliv zm ny. Nicmén je globalizace sm r, kterým se v současné dob v tšina sv ta vydává.

Jedním z d sledk globalizace je i potravinová krize, která ohrožuje chudé lidi po celém sv t . Nastává problém nízkých a nestabilních cen komodit. Proto je t eba vytvo it lepší regulace, které pomohou stabilizovat potravinového pr myslu. Problém není však jen nedostatek potravin, ale také jednání n kterých zem d lc a zem d lských společností, které agresivn zachází se svými polnostmi. P íroda a pole nejsou nevyčerpatelné zdroje, ale naopak mají sv j ekosystém, který je dlouhodob narušován. Špatné zacházení m že zp sobit neúrodnost p dy a tak markantn snížit její plodnost, což zp sobí nedostatek určité komodity, která je na t chto polnostech p stována.

Globalizace a její možné nezvládnutí by mohly zap íčinit opačný efekt, než jaký je její cíl.

Mohla by zp sobit rozpory mezi státy a tak ohrozit existenci Evropské unie, n kterých preferenčních dohod a mezinárodní obchod mezi t mito státy.

1.11 Nerovnováha na trhu práce

Dalším problémem je nar stající nerovnováha na trhu práce. S ohledem na rychlý vývoj elektrotechniky mohou osoby zejména staršího v ku zaostávat za technologiemi, což z nich vytvá í rizikovou skupinu na trhu práce. Zárove se u pracovník v p edd chodovém v ku anebo v p ípad čerstvých absolvent je často možné setkat s diskriminací na trhu práce. Pro tento p ípad vytvo ila Evropská unie program flexicurity.

s globalizací a integrací není možné p ehlédnout, že oboje nep ináší pouze výhody, ale také hrozby. Pro projekt flexicurity je d ležité vytvo it smluvní uspo ádání vztah mezi zam stnancem a zam stnavatelem, které bude dostatečn pružné, podporovat celoživotního vzd lávání zam stnanc , podporovat zam stnance v p edd chodovém v ku ze strany státu a vybudovat moderní sociální systém, který bude zárukou jak sociálních jistot tak motivuje získání a udržení práce a tak zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce.

1.12 Evropská politika sousedství

Evropská politika sousedství je jednou ze součástí politiky vn jších vztahu Evropské unie.

Zahrnuje vztahy se státy, které sdílejí hranice, a pozemní či p ímo ské, s Evropskou unií.

Evropská politika sousedství vznikla za účelem vyhnout se novému rozd lení euro- st edomo ského regionu po prvním východním rozší ení Evropské unie v roce 2004 a také za účelem utužení vztah se zem mi, které sídlí v blízkosti Unie.

Vzhledem k dalšímu rozši ování Unie se stala bezpečnost a stabilita zemí v blízkém sousedství klíčovou i pro bezpečnost a stabilitu Evropské unie.

Tato kapitola zmapovala události, jednání a činy, které mohou mít signifikantní vliv na další vývoj Evropské unie. Pro další účely práce byly vybrány t i hrozby, které mohou mít nejv tší vliv na Evropskou unii a to migrační krizi, dluhovou krizi a v neposlední ad integrační krizi neboli brexit.

2. Migrační krize

V současné dob je migrace velkým hybatelem společnosti a ve velké mí e jí ovliv uje.

Často je vnímání negativn . V této kapitole je zmapován pr b hu migrační krize v Evropské unii a ekonomické efekty migrace.

2.1 Deskripce a vymezení migrační krize

Migrační krize ot ásá Evropskou unií již od roku 2015. Do Evropské unie p ichází vysoké množství migrant zejména z Afriky a Blízkého východu, kde v současné dob probíhají válečné konflikty. Jsou mezi nimi jak váleční uprchlíci, tak ekonomičtí migranti.

2.1.1 Válečné konflikty na Blízkém východ

Pro nalezení p íčin vzniku migrační krize je t eba se vrátit p ibližn do dob války v Iráku, která se odvíjela od roku 2003 do konce roku 2011. Již v té dob se totiž začalo formovat teroristické uskupení, které se posléze vyvinulo do současného Islámského státu. B hem války v Iráku se zformovala teroristická skupina Al-Káida v Iráku, která se odkazovala na teroristické uskupení Al-Káida, které p sobí na území Afgánistánu. Hlavním p edstavitelem iráckého skupiny byl Abú Musab az-Zarkávího. Po jeho úmrtí byla skupina natolik oslabena, že se stáhla do ústraní.

Posléze ale p išlo tzv. Arabské jaro, což znamenalo i obrození této teroristické skupiny již pod novým názvem Islámský stát. Skupina využila konflikt v n kterých arabských zemích a začala rozši ovat své p sobení na území Sýrie a Iráku, kde vytvo ila chalífát.

Boje o tato území jsou vedeny doposud.

I p es název Islámský stát je d ležité si uv domit, že je to pouze název teroristické organizace, která sice má vlastní území, ale toto území neprávem okupuje. Snaží se mít i n jakou strukturu a pravidla a pat í mezi jedny z nejlépe propracovaných teroristický organizaci, i tak se nejedná o stát a jeho existence není uznaná.

2.1.2 Migrační krize Evropské unie a schengenského prostoru

Nejv tším problémem Evropské unie, se stalo to, že rezignovala na pln ní a vymáhání pravidel pro fungování schengenského prostoru. Schengenský prostor je oblast pro volný pohyb osob mezi státy Evropské unie a n kterými dalšími evropskými státy. Mezi pravidla správy schengenského prostoru pat í volný pohyb osob mezi členskými státy tohoto prostoru, kontrola vn jších hranic prostoru a společná pravidla pro jednání v rámci azylové politiky, která určují postupy a zpracování žádostí o azyl v oblasti schengenského prostoru.

Každý žadatel by se m l zaregistrovat, podat žádost o azyl a čekat na posouzení žádosti v první zemi schengenského prostoru, do které p išel.

Avšak na ízení na správu schengenského prostoru selhala. A už šlo o vn jší kontrolu hranic oblasti Schengenu nebo o setrvání žadatel v první zemi oblasti. V reakci na tuto situaci Evropská unie schválila, i p es odpor n kterých členských zemí, kvóty na p erozd lování imigrant mezi členské státy Evropské unie (v současné dob již kvóty nejsou účinné). I to se však ukázalo jako na ízení naprosto nefunkční, protože proti p erozd lování byli jak státy Evropské unie, tak samotní imigranti.

N které členské zem Evropské unie p ijaly opat ení, která podstatn snížila imigraci do t chto zemí. N které zem se rozhodly obnovit kontroly na hranicích i uvnit oblasti schengenského prostoru. Nap íklad Ma arsko na svém úseku vn jší hranice uvnit schengenského prostoru vystav lo hraniční bariéry a Rakousko ve spolupráci s n kterými státy na Balkánu p ijalo opat ení, které omezilo imigraci na balkánské trase. Toto jednání však není v souladu s p edpisy stanovenými Evropskou unií. Státy se tak vystavují riziku toho, že proti nim Evropská komise bude moci zahájit právní ízení za nepln ní svých povinností. Evropská komise zatím této možnosti nevyužila, i p es to, že se spekuluje, že práv tomuto právnímu ízení bude čelit i Česká republika v rámci neochoty p ijímat uprchlíky z Afriky a Blízkého východu.

Jean-Claude Juncker (2017) vydal pod záštitou Evropské komise takzvanou Bílou knihu o budoucnosti Evropy, která obsahuje úvahy a možné scéná e pro 27 členských zemí Evropské unie (již je zváženo vystoupení Velké Británie z Evropské unie) v roce 2025.

Vyplývají z toho dv základní možnosti. Bu bude Evropská unie ešit migraci a azylovou politiku společn , tedy pokračovat ve stávající politice, anebo každý jednotlivý stát sám za sebe. Ob varianty mají svá rizika, která by mohla zp sobit neshody mezi jednotlivými členskými státy a zárove vyvolat nesouhlas u obyvatel Evropské unie.

Cílem Evropské komise je další p erozd lování migrant mezi členské zem , provedení dalších krok k harmonizaci azylové politiky, zvýšení kontroly na vn jších hranicích prostoru, rozší ení legálních cest migrace a spolupráce s domovskými zem mi uprchlík , aby byl návrat do jejich vlasti urychlen.

2.2 Možné dopady migrační krize na ekonomiku Evropské unie

Na začátek je také d ležité si vymezit dva pojmy a to uprchlík a ekonomický migrant.

V p ípad uprchlíka se p edpokládá, že opustil svou zemi ze závažného d vodu, a že má v plánu se do zem p vodu vrátit, jen co tento d vod pomine. Ekonomický migrant vycestoval za účelem zvýšení své životní úrovn a v jeho plánu je setrvat v cílové zemi.

2.2.1 Migrace a její vliv na ekonomiku

Migrace je obecn p emis ování osob, často se tak d je mezi r znými zem mi, kde je jedna domovská zem , odkud migrant pochází, a dále je tu i cílová zem , tedy zem , do které migrant sm uje. Migrace m že mít r zné d vody. Nejčast jší d vody jsou politické, ekonomické anebo v rámci rodiny.

Na ekonomickou migraci je zejména v poslední dob nahlíženo negativn . Obecn je mín no, že migranti se st hují do cílové zem hlavn kv li sociálnímu systému a výhodám, které z n ho plynou. Hlavním motivem t chto migrant je ale to, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci, což zákonit neznamená využívání a p iživování se na sociálním systému cílové zem .

Migrace m že mít n kolik efekt . Na základ publikace Ji ího Krafta a Ji ího Fárka (2012) m že p ijímající zem , tedy zem cílová pro migranta, profitovat z kvalifikované (i nekvalifikované) pracovní síly ze zahraničí. P itom jí odpadají náklady spojené se

školstvím, odborným vzd lávání a výchovou dané osoby. M že v cílové zemi zvyšovat nabídku práce. Teoreticky m že brzdit i inflační tendenci u mezd a m že docházet i k poklesu mezd, protože imigranti jsou čast ji ochotni p ijímat nižší mzdu. Nižší mzda snižuje náklady na výrobní faktory, což vede k snížení celkových náklad . Teoreticky by to mohlo vést i k snížení maloobchodních cen zboží a služeb pro konečného spot ebitele.

Nejv tší výhodou migrace je však pohyb osob, což m že pomoci vyvážit nerovnováhu na pracovním trhu, která m že být zp sobena tím, že osoba nabízející práci se nachází v geograficky jiné oblasti, než kde je poptávka po této pracovní síle. Imigrant také odvádí dan v cílové zemi a tak se i nadále zapojuje do fungování místní ekonomiky.

Migrace má pozitivní dopady i z hlediska demografického, protože zvyšuje celkovou populaci, což by se mohlo p ízniv projevit p edevším proto, že v současné dob se je klesající trend počtu obyvatel ve v tšin zemí Evropské unie. Imigrace také zvyšuje agregátní poptávku, což je úhrn výdaj všech ekonomických subjekt . Také m že p isp t k hospodá skému r stu v krátkém období, vyšší hospodá ský r st pak zvyšuje da ové p íjmy státu.

Na druhou stranu ekonomika zem , odkud migrant pochází, m že posléze trp t nedostatkem kvalifikovaných pracovník neboli „odliv mozk ”. Zárove tak p ijde o svou investici do vzd lání a výchovy dané osoby.

Negativní efekt m že mít migrace i na cílovou zemi. Jak je již výše zmín no, imigrace zvyšuje nabídku práce na pracovním trhu a tím m že snížit rovnovážnou mzdu pracovník s nízkou kvalifikací. Imigrace taky m že zvýšit nezam stnanost v dané zemi.

U nízkokvalifikovaných pracovník je také v tší riziko nezam stnanosti a tudíž i ekonomické neaktivity, což pro stát znamená vyšší vládní výdaje na sociální dávky, vzd lávání v p ípad rekvalifikace nezam stnaných imigrant , nebo zdravotní péči.

Vysoká míra migrace nep ináší jen rizika již výše zmín ná, ale zárove m že ohrozit i národní identitu a zhoršit politickou rovnováhu cílové zem . V nedávných volbách bylo možné se p esv dčit, že tomu tak je v mnoha státech, kde začínají r st volební preference stran s nacionálními prvky, které p ímo i nep ímo vystupují proti migraci, p ijímaní uprchlík a často i proti setrvání v Evropské unii. Nejčast jšími námitkami proti migraci jsou ochrana společnosti p ed chudobou, ochrana p ed zneužitím sociálního systému, dále pak kulturní a politické p íčiny.

2.2.2 Migrace do Evropské unie

Jak již bylo uvedeno v p edchozích částech kapitoly, tak se Evropská unie potýká s masovou migrací již od roku 2015.

Tabulka 1 Celkový počet žadatel o azyl v Evropské unii (v tisících)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Evropská

unie 225,2 263,8 259,4 309,0 335,3 431,1 627,0 1322,8 1258,9 Zdroj: Eurostat

Tabulka výše ukazuje celkový počet žadatel o azyl v Evropské unii za posledních osm let.

Zatímco v roce 200Ř bylo p ijato 225 200 žádostí o azyl, v roce 2011 to už bylo 30ř 000.

Stoupající tendence pokračovala a v roce 2013 už Evropská unie obdržela 431 100 žádostí o azyl. O rok pozd ji už dokonce 627 000 žádostí. V roce 2015 bylo obdrženo více než dvojnásobek žádostí oproti p edchozímu roku a to 1 322 Ř00. V roce 2016 pak došlo k malému poklesu na 1 25Ř ř00 žádostí o azyl v rámci Evropské unie.

Tabulka 2 Migrace do vybraných stát Evropské unie

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Velká

Británie 590 242 566 514 590 950 566 044 498 040 526 046 631 991 631 452 N mecko 682 146 346 216 404 055 489 422 592 175 692 713 884 893 1 543 848 Švédsko 101 171 102 280 98 801 96 467 103 059 115 845 126 966 134 240 Francie 296 608 296 970 307 111 319 816 327 431 332 640 339 902 363 869 Špan lsko 599 075 392 962 360 705 371 331 304 053 280 772 305 454 342 114 Itálie 534 712 442 940 458 856 385 793 350 772 307 454 277 631 280 078 Zdroj: Eurostat

V tabulce jsou uvedeny počty osob, které dlouhodob migrují do vybraných zemí.

Jednotlivé zem jsou vybrány na základ toho, že mají jedny z nejvyšších počt osob, které do nich dlouhodob migrují. Je t eba také zd raznit, že statistika zohled uje pouze legální migraci.

Jak je možné vid t v tabulce, tak u v tšiny zemí došlo mezi rokem 200Ř a 200ř k propadu, který má za následek globální ekonomická krize (viz kapitola o dluhové krizi), která zasáhla i Evropskou unii. Nejvíce imigrant zaznamenalo N mecko, které se stalo hlavním cílem uprchlík , ale zárove je lukrativní i pro ekonomické migranty. Na druhou stranu u Velké Británie dochází k zanedbatelnému poklesu. I p es to je migraci do Velké Británie taky markantní a byla jedním z d vod rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie (viz kapitola integrační krize).

To zp sobuje protiunijní náladu ve spoust zemí Evropské unie. Ta se ukazuje i ve výsledcích referend, ve kterých se voliči vyslovují k otázkám spojeným s evropským integračním procesem. Na základ výsledk referenda ve Velké Británii se občané rozhodli, že již nadále necht jí být součástí Evropské unie a vláda Velké Británie se rozhodla žádosti svých občan vyhov t. V Nizozemsku pak občané v referendu o dohod o p idružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou odmítli tuto asociační dohodu. V Ma arsku prob hlo referendum o kvótách na p erozd lování imigrant , kdy byla drtivá v tšina hlasujících proti.

Migrační krize tudíž ohrožuje politickou stabilitu Evropské unie. Vzniklo výhodné prost edí pro extrémistické strany, které jsou zásadn proti Evropské unii a p ijímání uprchlík a to hlavn muslim . To staví Unii do nevýhodné situace a její p ípadný rozpad, což je pouze krajní ešení, by m l katastrofální dopad na mezinárodní obchod v Evrop . V Evrop by op t vznikly bariéry, ale nejen vzájemn mezi jednotlivými bývalými členy Unie, ale také mezi státy, s kterými má Evropská unie preferenční dohody.

Ač z všeobecného hlediska vyplývá, že migrace má spoustu pozitivních dopad , bohužel v rámci migrační krize, která postihla Evropskou unii a další státy schengenského prostoru, kde probíhá masová migrace, je její dopad spíše negativní.

Migrace byla i jedním z d vod , proč se Velká Británie rozhodla vystoupit z Evropské unie. I když v tomto p ípad se jednalo spíše o ekonomickou migraci z nových členských stát Evropské unie, ale i migrační krize a p erozd lování uprchlík v jejich rozhodovacím procesu hrálo velkou roli.

Díky teroristickým útok m, nep ímo spojeným s migrační krizí, na n která evropská m sta pokleslo v rámci t chto m st i zemí odv tví turismu a zárove to zvýšilo nároky na zajišt ní bezpečnosti pro občany. Úbytek turist tak mohl mít negativní dopady na terciární sektor, který t ží v t chto místech p edevším z turismu, jako bylo nap íklad letišt v Bruselu. Pro obnovu cestovního ruchu do oblastí, které byly zasaženy útokem terorist , je d ležitá i všeobecná bezpečnost daného místa. Hlavn tedy, zda byly útoky provedeny v této oblasti nárazov nebo opakovan a samoz ejm závisí na cílové skupin zákazník , respektive turist , kte í se do této oblasti vydávají.

Velký problém je i setrvávání uprchlík v táborech. Pokud se zváží možnost, že mezi nimi se nachází také ekonomičtí migranti, co se rozhodli migrovat nejen kv li situaci v jejich domovské zemi, ale také za cílem vyšší úrovn života, se mohou začít cítit frustrovan , protože zlepšení jejich života nep ichází. To by mohlo zap íčinit vzpouru a další konflikty.

Nabízí se tedy relativn jednoduché ešení, a to využít jejich pracovní síly a začít je intenzivn integrovat do společnosti Evropské unie. Toto je d ležité ešit i z d vodu ekonomické náročnosti provozu uprchlických tábor .

Na druhou stranu jsou tímto ohroženi domácí zam stnanci. Díky v tší nabídce práce by mohl vzniknout tlak na zam stnance, aby p ijímali práci za nižší odm nu, než jsou ochotni.

Díky zvýšení nabídky práce by se také mohla zvýšit nezam stnanost, což by vedlo k zatížení zem , kv li poskytování sociálních dávek a pomoci nezam stnaným. Zárove se dá p edpokládat, že v tšina migrant jsou mén nebo málo kvalifikovaní, což je jedna z rizikov jších skupin.

Tabulka 3 Nezam stnanost ve vybraných zemích Evropské unie

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Evropská unie 7,0 9,0 9,6 9,7 10,5 10,9 10,2 9,4 8,5 Eurozóna 7,6 9,6 10,2 10,2 11,4 12,0 11,6 10,9 10,0

N mecko 7,4 7,6 7,0 5,8 5,4 5,2 5,0 4,6 4,4

Velká Británie 5,6 7,6 7,8 8,1 7,9 7,6 6,1 5,3 4,8 Zdroj: Eurostat

Jak je možné v tabulce vid t, tak v současné dob má nezam stnanost klesající tendenci jak v celé Evropské unii, tak ve vybraných zemích s nejv tším podílem imigrace. Jediné znatelné zvýšení prob hlo v dob globální ekonomické krize mezi lety 200Ř a 200ř, což nejvíce zasáhlo státy eurozóny.

S ohledem na současnou situaci ve válečných zónách na Blízkém východ se dá p edpokládat, že by se mohla část uprchlík postupn začít vracet zpátky do svých domovských zemí. Otázkou ale z stává, zde je z jejich strany ješt ochota se vracet zpátky do míst, které jsou v tšinou tém srovnána se zemí. Další otázkou je, odkud se budou čerpat finance pro zprost edkování návratu t chto uprchlík .

3. Dluhová krize

To co začalo v roce 200ř jako ekonomická krize ecka, se stalo výzvou pro všechny členské zem Evropské unie a rozší ila se na další státy eurozóny - Irsko, Portugalsko, Špan lsko a Kypr (v n kterých zdrojích je uvád na i Itálie).

Krize v ecku se stala problémem jak pro eurozónu, tak pro samotnou Evropskou unii;

nikdy p edtím se žádný člen eurozóny nedostaldo takových problém a zakládající smlouva eurozóny ani nezohled uje možnost vystoupení z m nové unie.

ecká krize také prov uje aspekty integrace. Za jeden z d sledk krize lze a je považováno i vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tzv. brexit. Evropskou unií roste ned v ra a nap tí v či společné m n a stejn tak volební preference euroskeptických politických stran i samotných politik .

V této kapitole bude nastín n vývoj dluhové krize eurozóny a jeho dopady na ekonomiku Evropské unie.

3.1 Deskripce a vymezení dluhové krize

Krize eurozóny s r znou intenzitou a s r znými očekáváními ohledn jejího vyúst ní trvá již dev t let. Jejím spoušt čem bylo oznámení ecka v posledním čtvrtletí roku 200ř, že ecký skutečný rozpočtový deficit v roce 200ř i očekávané rozpočtové schodky v dalších letech budou výrazn vyšší, než ecko dosud uvád lo.

3.1.1 Období p ed krizí

V roce 1řřř byl navržen Pakt stability a r stu p ed zavedením jednotné evropské m ny a jeho hlavní náplní m lo být zajišt ní funkčnosti Hospodá ské a m nové unie i po jejím ustanovení a m l sloužit také jako nástroj k udržení ve ejných financí. Hlavní d vod paktu byly obavy, že po p ijetí společné m ny by n které státy eurozóny mohly p estat dodržovat fiskální disciplínu, což by mohlo vést k destabilizaci eura. Pakt se odkazoval na již p ijatá maastrichtská konvergenční kritéria.

Mezi státy Evropské unie byl uzav en Pakt stability a r stu, který mimo jiné nastavil požadavky na členské zem eurozóny. První pravidlo bylo zachovat rozpočtový deficit státního rozpočtu do výše 3 % HDP. Druhý požadavek byl udržet souhrnný ve ejný dluh na hranici maximáln 60 % HDP.

Počítalo se spíše se snižováním t chto hodnot v zájmu stability eura, ale reáln bylo bráno v úvahu i možné výjimečné krátkodobé porušení s ohledem na možný p íchod hospodá ské krize. V p ípad dlouhodobého porušování t chto pravidel, bylo ustanoveno, že na danou členskou zemi eurozóny by byly uvaleny sankce do výše až 0,2 % HDP, které by byly vratné, pokud by se situace zm nila zpátky k norm . Pokud by však stav setrvával nebo se zhoršoval, následovala by pom rn složitá procedura rozhodování o uvalení nevratných penále.

V roce 2003 jako první porušily Pakt stability a r stu v oblasti ročního deficitu státního rozpočtu N mecko a Francie vzhledem k n kterým hospodá ským problém m. Komise Evropské unie navrhla vydat druhé doporučení, které by p inutilo ob zem navrátit se do stanovených mezí paktu, čímž by uplatnila sankční proceduru. Doporučení nedostalo v Rad Evropské unie nutnou dvout etinovou v tšinu, i vzhledem k politickému vlivu N mecka a Francie, což vedlo k nedodržení Paktu a pro ostatní zem to vytvo ilo prostor pro porušování pravidel fiskální disciplíny. Došlo tak k porušení práva společenství i s ohledem na autoritu a fungování Evropského ústavního soudu.

V roce 2004 bylo Komisí schváleno usnesení, které poukazovalo na možnou reformu Paktu stability a r stu. Následn v roce 2005 se Rada Evropské unie i Evropská komise dohodly na p epracování Paktu se zám rem ukončit právní nejistotu vzniklou nepotrestáním za porušení úmluvy. S novými pravidly však nep išlo mnoho zm n a v roce 2005 se nacházelo již 13 členských zemí eurozóny v procesu, který m l zamezit zvyšování nadm rného deficitu.

V této dob vzniklo i podez ení, že ecko zfalšovalo pln ní Maastrichtských kritérii a i po vstupu do eurozóny dále falšovalo své ekonomické výsledky.

3.1.2 ecká krize

ecká krize se odvíjela na základ globální ekonomické krize. Ta m la své ko eny v hypoteční krizi, která v b eznu roku 200Ř zachvátila USA. Dále bylo také ecko podezíráno z poskytování falešných údaj o své ekonomické situaci a n které statistické údaje byly dokonce odmítnuty institucí Eurostat, což je statistický ú ad Evropské unie.

Hlavní náplní Eurostatu je p edkládat harmonizovaná statistická data na úrovni celé Evropské unie a zárove poskytovat statistické srovnání region NUTS a členských stát Evropské unie.

ecko i díky své dlouhodobé ekonomické situaci krizi podlehlo a ztratilo možnost si p jčovat na finančních trzích. Požádalo o mezinárodní finanční pomoc, která mu byla v kv tnu 2010 poskytnuta členskými státy eurozóny a Mezinárodním m novým fondem.

ecko obdrželo první záchranný balíček finanční pomoci na období t í let, za tu dobu m lo mít dostatek času na vy ešení svých ekonomických a fiskálních problém a odvrácení bankrotu, aby nedošlo k rozší ení krize mezi další slabší členy eurozóny.

Ekonomická krize se však ší ila dál a o p l roku pozd ji propukla v Irsku a na ja e 2011 v Portugalsku, i ob tyto zem musely p ijmout mezinárodní finanční pomoc. Navíc nedocházelo ani ke stabilizaci situace v ecku, naopak ecké rozpočtové deficity z stávaly na velmi vysoké úrovni a ecký ve ejný dluh proto stále nar stal.

Na ja e roku 2012 byl spušt n další záchranný plán pro ecko. Byla odepsána více než polovina nominální hodnoty eckého ve ejného dluhu, které byly drženy soukromými investory, a byl p ijat druhý balík mezinárodní finanční pomoci pro ecko.

I p es tato opat ení ecko nebylo schopné dluhovou a ekonomickou krizi zvládnout v dohodnutém termínu, což oznámilo na podzim roku 2012. Tedy ani po poskytnutí druhého balíku a po částečném odpisu ve ejného dluhu.

Situace se zhoršovala i v jiných státech eurozóny. V prosinci 2012 p ijalo mezinárodní finanční pomoc Špan lsko a na ja e 2013 i Kypr. Ob zem pot ebovaly podpo it finanční sektor a pomoci tak odvrátit vidinu státního bankrotu.

Krize eurozóny ovliv ovala i chod Evropské unie. Orgány i členské zem Evropské unie p icházely s opat eními a iniciativami, jak nastalou situaci ešit. Ty m ly být nápomocny k udržení eurozóny v dosavadním složení. Jako první byly vytvo eny dočasné záchranné mechanismy pro krizí postižené zem eurozóny, Evropský mechanismu finanční stabilizace a Evropský nástroj finanční stability. Od íjna roku 2012 začal fungovat stálý záchranný mechanismus eurozóny pro členské zem v obtížích, tzv. Evropský mechanismus stability. Byl zaveden makroekonomický dohled a zp ísnil se rozpočtový dohled pro členské státy m nové unie. V roce 2013 vstoupila v platnost Smlouva o stabilit , koordinaci a správ v hospodá ské a m nové unii, která m la ješt více utužit fiskální disciplínu v členských státech eurozóny stanovením jejich povinnosti udržovat strukturální rozpočtové deficity, tj. deficity ve ejných rozpočt očišt né o vliv ekonomického cyklu a jednorázových a dočasných opat ení.

I Evropská centrální banka p ijala opat ení k ešení dluhové krize. Její ešení jsou založené na využití extrémn uvoln né m nové politiky, konkrétn v nastavení základních úrokových sazeb do blízkosti nuly nebo do záporných hodnot a v množstevním uvol ování m nové politiky v podob nákupu cenných papír , p edevším vládních dluhopis členských zemí eurozóny. Evropská centrální banka také jako odpov na eckou krizi odkoupila dluhopisy a p erozd lila je mezi více než Ř00 bank skrze celou eurozónu v hodnot více než 1 trilion eur. Nyní se objevují náznaky toho, že politika Evropské centrální banky v rámci až tém nulových úrokových sazeb dosáhla svých limit . Pravomoci, které Evropská centrální banka b hem krize dosáhla, ukazují, že by mohlo dojít v rámci demokratické kontroly ke st etu zájm . Thilo Sarrazin (2013) upozor uje, že n kte í členové ídících orgán Evropské centrální banky i nadále jednají p edevším v zájmu zemí svého p vodu a zpochyb uje nutnost nákupu n kterých dluhopis .

V červenci roku 2015 ecká vláda, ostatní zem eurozóny a Mezinárodní m nový fond jednaly o další cest . Možnosti byly celkem t i. První možností bylo nechat ecko opustit eurozónu nebo dočasn pozastavit členství ecka v eurozón , v praxi by to znamenalo obnovit p vodní eckou m nu nebo vytvo it naprosto novou m nu, díky tomuto zákroku se m la zem lépe vypo ádat se svými problémy, aniž by zasahovaly jiné členské státy eurozóny. Na jednu stranu by osvojení vlastní m ny mohlo poskytnout ecké vlád v tší autonomii a flexibilitu pro vypo ádání se s krizí, ale odchod ecka z eurozóny k národní m n by m l za následek zmatený p echod a mohl by ztížit ekonomickou situaci ecka

a to hlavn díky vzniklým náklad m na vytvo ení nové m ny fyzicky i z byrokratického hlediska. Navíc by se jednalo o desintegrační proces, který ani není zanesen do smlouvy.

Druhou možností bylo nechat ecko v eurozón a nechat v tší pružnost ecké vlád , ale jak už se ukázalo, tak ecká vláda krizi dlouhodob nezvládala. I proto nakonec byla zvolena t etí možnost. To znamená rozší ení t etího balíčku finanční pomoci a požadavek na reformy v ecku, kdy ecko z stává členem eurozóny.

3.2 Možné dopady na ekonomiku Evropské unie

Jako reakci na krizi v n kterých státech eurozóny p ijala Evropská unie a Evropská centrální banka n kolik opat ení. Opat ení Evropské unie zakotvila fungování stálého záchranného mechanismu pro poskytování finanční pomoci členským zemím eurozóny v nouzi, dále byla p ijata nová na ízení a sm rnice k posílení makroekonomického dohledu nad zem mi eurozóny. Evropská centrální banka pak p ijala opat ení, která spočívala v realizaci velmi uvoln né m nové politiky.

Výše zmi ovaná opat ení prohlubující evropskou integraci ve fiskálních a dalších oblastech a opat ení, která byla p ijata Evropskou centrální bankou, nebyla shledána s tém žádným efektem, který by se projevil na mí e ve ejného státního dluhu daných zemí. V roce 2016 byl ve ejný dluh p tice zemí, které zasáhla krize nejvíce, vyšší než v dob , kdy dluhová krize propukla.

Tabulka 4 Ve ejný dluh p ti vybraných zemí eurozóny postižených dluhovou krizí (v % HDP)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ecko 103,1 109,4 126,7 146,2 172,1 159,6 177,4 179,0 176,8 180,8 Irsko 23,9 42,4 61,5 86,3 110,3 119,6 119,4 104,5 76,9 72,8 Špan lsko 35,6 39,5 52,8 60,1 69,5 85,7 95,5 100,4 99,4 99,0 Portugalsko 68,4 71,7 83,6 96,2 111,4 126,2 129,0 130,6 128,8 130,1 Kypr 53,5 45,1 53,8 56,3 65,7 79,7 102,6 107,5 107,5 107,1 Zdroj: Eurostat

Jak je možné vid t v tabulce, jediný stát z p tice zemí eurozóny postižených dluhovou krizí, který je na dobré cest k p ekonání dluhové krize je Irsko. Ve ejný dluh Irska se od roku 2007, kdy byl ve ejný dluh pouze 23,ř HDP, vyšplhal až na 11ř,6 % HDP v roce 2012. Od té doby však klesá a v roce 2016 se ve ejný dluh dostal na 72,Ř % HDP. Po ád je to ale více jak trojnásobek oproti výchozí pozici v roce 2007.

V ecku, Špan lsku, Portugalsku a na Kypru k výraznému snižování ve ejného dluhu nedochází a v n kterých p ípadech dokonce dále roste, p edevším díky mén restriktivní fiskální politice. ecko má stále nejvyšší ve ejný dluh ze všech zemí eurozóny. Na základ požadavku Paktu stability a r stu, držet ve ejný dluh pod 60 % HDP, nedošlo ani u jedné z vybraných zemí k poklesu pod tuto hranici.

Tabulka 5 Deficit/p ebytek ve ejných financí p ti vybraných zemí Evropské unie (v % HDP)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ecko -6,7 -10,2 -15,1 -11,2 -10,3 -8,9 -13,2 -3,6 -5,7 0,5 Irsko 0,3 -7,0 -13,8 -32,1 -12,7 -8,0 -6,1 -3,6 -1,9 -0,7 Špan lsko 1,9 -4,4 -11,0 -9,4 -9,6 -10,5 -7,0 -6,0 -5,3 -3,4 Portugalsko -3,0 -3,8 -9,8 -11,2 -7,4 -5,7 -4,8 -7,2 -4,4 -2,0 Kypr 3,2 0,9 -5,4 -4,7 -5,7 -5,6 -5,1 -8,8 -1,2 0,5 Zdroj: Eurostat

V tabulce výše m žete vid t p ebytek nebo deficit ve ejných financí p tice zemí eurozóny, které se potýkají s dluhovou krizí. Kladné hodnoty znamenají p ebytek a záporné na druhou stranu deficit ve ejných financí. Na základ Paktu stability a r stu by deficit ve ejných financí nem l být vyšší než 3 % HDP, což za rok 2016 nespl uje pouze Špan lsko, které má deficit 3,4 % HDP. Ostatní zem si prozatímn vedou s úrovní deficitu o poznání lépe než v p ípad ve ejného dluhu.

Podle Thila Sarrazina (2013) spočívají dluhové problémy jižních zemí mimo jiné v tom, že sklon k d kladnému hospoda ení, nutný pro členy m nových unií, a celkov obecný sklon k pod izování se všeobecn daným princip m je v p ípad t chto společností mén vyhran ný než u společností severských zemí. Zárove pozorn analyzoval dlužnické a v itelské zem eurozóny. Z toho vyplynulo, že severské zem jsou v eurozón vesm s státy s p ebytkem b žného účtu platební bilance, jižní zem jsou pak státy spíše deficitní.

Nejv tším problém spočívá v tom, že i p es poskytnutí záchranných balík a pomoci, se situace až na výjimku nezm nila. Tato situace neubližuje jenom zadluženým zemím eurozóny, ale ohrožuje myšlenku společné m ny na území Evropské unie a zárove snižuje reputaci a význam eura i Evropské unie v celosv tovém m ítku.

3.2.1 Budoucnost společné m ny a m nové oblasti

V současné dob existuje mnoho názor na budoucnost eura a celé eurozóny. St etávají se zde názory pozitivní, které v í v budoucnost eura, i negativní, které nedávají euru budoucí perspektivu. Mezi t mito názoru je tu pak n kolik dalších, které se snaží navrhnout ešení nastalé situace.

Jednou z možností je odchod n kterých zemí z eurozóny a to hlavn t ch, co nespl ují požadavky Paktu stability a r stu. Nikdo však netuší, co by mohl návrat k p vodním m nám zp sobit. D sledkem by nejspíš bylo hlavn kurzové riziko. Rizikové zem zárove obdržely finanční pomoc ze strany ostatních členských stát eurozóny i finančních institucí, a tak se nezdá velmi etické p ijmout takovou podporu ze strany členských stát a posléze eurozónu opustit.

Také je riziko toho, že by po jednom státu mohly začít odcházet další a další, což by zap íčinilo rozpad eurozóny. Návrat k vlastním m nám je velmi riskantní a také velice nákladný. M lo by to negativní dopad na finanční trh a vysoké náklady na návrat k vlastní m n by n které státy nemusely finančn unést.

Dalším možným východiskem je nové uskupení, respektive reorganizace eurozóny a vytvo ení kontrolních a ídících orgán .

Negativní vývoj současné situace v eurozón by mohl mít vliv na m nu na devizovém trhu.

Všeobecn by mohla propuknout panika ohledn další p sobnosti této m ny a instituce by se jí začaly zbavovat. To by zp sobilo znehodnocení m nového kurzu eura v či zahraničním m nám na devizovém trhu.

Jedno je však jisté, současná situace není pro eurozónu v bec p íznivá. Slabší státy pot ebují pomoc a ti siln jší nemají jinou možnost, než jim pomoci, protože jejich bankrot by ovlivnil d ní v celé eurozón .

4. Integrační krize

Občané Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen Velké Británie) v referendu 23. června 2016 rozhodli, že již nadále necht jí být součástí Evropské unie, což zap íčinilo počátek vyjednávání o desintegračním procesu, respektive vyjednávání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie.

4.1 Deskripce a vymezení integrační krize

P ed volbami do parlamentu Velké Británie slíbil David Cameron, tehdejší premiér, že pokud bude jeho strana op tovn zvolena, tak vyhlásí referendum o členství Velké Británie v Evropské unii. V kv tnu roku 2015 se tak stalo a premiér Cameron musel dostát svým slib m.

P ed referendem prob hly kampan jak zastánc , tak odp rc setrvání v Evropské unii.

Zatímco kampan zastánc argumentovaly zejména ekonomickými výhodami zapojení Velké Británie do jednotného vnit ního trhu Evropské unie a varovali p ed ekonomickými riziky, respektive negativními ekonomickými šoky, které by mohlo p inést vít zství strany brexitu. Odp rci setrvání poukazovali na negativní d sledky, nákladnost a nepot ebnost n kterých p edpis Evropské unie. Rovn ž ve své kampani zd raz ovali pot ebu obnovit suverenitu Velké Británie a návrat rozhodovacích pravomocí zp t britským občan m, britské vlád a parlamentu a také pot ebu p evzít kontrolu nad imigrací do Velké Británie.

Dne 23. června 2016 prob hlo referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii a v tšina hlasujících se rozhodla negativn , tedy že již nadále necht jí být součástí Evropské unie. Jelikož ale byla politika Camerona postavená na prounijním smýšlení, tak rezignoval na post premiéra. Tohoto postu se zhostila Theresa May. I p es to, že také zastávala názor, že setrvání Velké Británie v Evropské unii je pro zemi výhodn jší, se rozhodla respektovat výsledky referenda obyvatel Velké Británie. Britská vláda i občané v í, že tak velká zm na jako je brexit bude mít pro Velkou Británie užitek. Existuje hodn d vod , proč se silná zem , jako je Velká Británie, rozhodla opustit Evropskou unii.

Za hlavní p íčiny výstupu Velké Británie z Evropské unie je považováno to, že Velká Británie získá zp t svou suverenitu, nebude muset podléhat na ízením a regulacím Evropské unie, nebude se muset podílet na rozpočtu Evropské unie, vyhne se dalšímu nátlaku na p ijetí společné m ny euro a vyhne se imigraci jak v rámci migrační krize, tak v rámci ostatních stát Evropské unie. I p es odpor n kterých občan a žádosti o opakování referenda, dne 2ř. b ezna 2017 Velká Británie oficiáln oznámila sv j zám r z Evropské unie vystoupit.

Odchodem Velké Británie z Evropské unie se dostane Unie do zcela nové situace, nebo je to poprvé, co ji jeden z člen opouští. Výstup Velké Británie z Evropské unie neboli brexit, neovlivní jen vzájemné vztahy, ale bude mít vliv i na členské státy uvnit Evropské unie.

Zm ní se mocenské pom ry mezi velkými a menšími zem mi a stejn tak mezi členskými státy s r znými názory na další sm ování Evropské unie a na podobu a hloubku evropské integrace. Podle toho, jak se bude vyvíjet jednání a jaký bude mít vliv výstupu Velké Británie z Evropské unie na vystupující zemi, mohou p icházet další žádosti o zahájení desintegračního procesu anebo se naopak zvýší zájem o hlubší integraci mezi členskými státy.

Brexit je velkým ohrožením pro Evropskou unii. Do této chvíle nebyla zvažována možnost vystoupit z Evropské unie, ale po uve ejn ní výsledk referenda se ozvalo hned n kolik členských zemí se zájmem o referendum. Jednou z t chto zemí je i Česká republika, kde n kte í čeští politici proklamují a slibují referendum o setrvání České republiky v Evropské unii.

4.2 Možné dopady na ekonomiku Evropské unie

V současné dob se nejvíce eší to, jaké vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií nastanou, poté co Velká Británie unii opustí. Thomas Sampson (2017) shrnul budoucnost vzájemného obchodu po vystoupení Velké Británie z Evropské unie do t í možností.

První možností, tzv. m kký brexit je následovat i jiné evropské zem , jako je t eba Norsko, a vstoupit do Evropského hospodá ského prostoru, tedy jednotného trhu, který zahrnuje čty i základní svobody a to svobodu pohybu zboží osob, služeb a kapitálu. Členské státy tohoto prostoru také podléhají n kterým stanoveným opat ením Evropské unie, nap íklad ochrana spot ebitele, produktové standardy nebo konkurenční politika. Tato možnost se

zdá být pro Brity nejvýhodn jší, hlavn s ohledem na to, že jedním z nejv tších exportních trh pro Velkou Británii je práv Evropská unie. Na druhou stranu členství v Evropském hospodá ském prostoru má zajiš ovat mezi svými členy i volný pohyb osob, což byl jeden z hlavních d vod volby brexitu. Tedy to, že se Británii nezamlouvá, kolik ekonomický migrant , nejen v rámci migrační krize, si vybírá jejich zemi jako svou cílovou. Zárove již prob hlo i vyjád ení ze strany zástupc Velké Británie, že o tzv. m kký brexit nemají zájem, by je jejich cílem úzká spolupráce.

Druhou možností je, že po brexitu se vytvo í dohoda o volném trhu, která by zahrnovala ustanovení o jejich vzájemném obchodu a ekonomických vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Jak ale již ukázala t eba jednání ohledn Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA), tak tato jednání jsou velmi časov náročná. Na jednu stranu sice již Velká Británie jako člen Evropské unie s Unií spolupracovala, ale je více než jasné, že si bude chtít vyjednat mnohem lepší podmínky, než jaké m la jako člen Evropské unie, což by mohlo ješt více prodloužit jednání o p ípadné dohod . Hlavním d vodem této proluky by mohlo být jednání Velké Británie, kdy se bude chtít integrovat pouze v oblastech, z kterých jí plynou výhody, což na druhou stranu nevyhovuje Evropské unii.

T etí možností je, že Velká Británie bude obchodovat s Evropskou unií na základ pravidel člen Sv tové obchodní organizace. Druhá i t etí možnost se také nazývají tvrdý brexit.

4.2.1 Možné ekonomické efekty na Velkou Británii

Rozhodnutí vystoupení Velké Británie z Evropské unie m že mít hned n kolik následk . Jedním z nich je možná depreciace finančních p íjm Velké Británie. Dále je možnost snížení objemu investic ze zahraničí. Po vystoupení z Evropské unie by se mohlo HDP Velké Británie pomalu zvýšit, ale pouze za podmínky, že bude Británie úsp šná p i vyjednávání o volném trhu s ostatními zem mi. Británie získá v tší autonomii a tak bude moci rozhodovat o svém ekonomickém a sociálním prost edí.

Velká Británie má v plánu zvyšovat minimální mzdu, což by mohlo p ilákat jiné obyvatele Evropské unie k práci práv v Británii. Vystoupením ale chrání pracovní pozice pro své obyvatele, čímž se m že zvýšit úrove žití ve Velké Británii.

S ohledem na to, že Británie nejvíce exportuje práv do Evropské unie, tak nastává možnost, že n které britské firmy p esídlí do Irska, které členem Evropské unie z stává. To by mohlo ekonomicky pomoci Irsku, které se stále ješt dostává z dluhové krize. Pro Velkou Británii to znamená p edevším to, že bude co nejvíce usilovat o společnou dohodu o volném trhu s Evropskou unií. Ta bude pro zemi i pro podnikatele nejvýhodn jší a pom že čelit možným ztrátám. V p ípad exportu je dost pravd podobn , že se jeho míra sníží, protože se zvýší cena výrobk a zvýší se i cena importovaných výrobk . V obou p ípadech je vysoce d ležité to, jak si Velká Británie povede v dohadování ohledn volného obchodu s Evropskou unií i s jiným zem mi, o které p ijde svým vystoupením.

4.2.2 Možné ekonomické efekty na Evropskou unii

Z Evropské unie odchází jeden z nejv tších členských stát. Vystoupením Velké Británie odejde z Evropské unie zem , která má dlouhodob na základ údaj od Eurostatu ve srovnání s pr m rem Evropské unie vyšší ekonomickou úrove , vyšší ekonomický r st a nižší míru nezam stnanosti. Naopak má Velká Británie vyšší rozpočtový deficit a vyšší ve ejný dluh.

Na základ t chto informací by se m l po brexitu v pr m ru snížit hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v parit kupní síly i r st reálného HDP, snížit by se m l ale i rozpočtový schodek a ve ejný dluh. Zvýšit by se naopak m la nezam stnanost.

Tabulka 6 Deficit Evropské unie s Velkou Británií (28) a bez Velké Británie (27) (v mld. EUR)

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Evropská

unie (28) 324,5 814,6 820,2 601,4 571,1 449,2 415,6 351,9 249,4 Evropská

unie (27) 323,2 811,9 817,3 598,0 568,8 446,9 413,3 350,4 249,0 Zdroj: Eurostat