Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Geografie
Studijní program: Geografie
Studijní obor: Geografie se zaměřením na vzdělávání Španělský jazyk se zaměřením na vzdělávání
PRODUKČNÍ PROCES JAKO SLOŽKA SOCIOEKONOMICKÉ SFÉRY VE VĚZNICI
STRÁŽ POD RALSKEM S DOPADEM NA PROSTŘEDÍ
PROCESS OF PRODUCTION AS A COMPONENT OF THE SOCIALECONOMIC
ACTIVITIES IN THE PRISON STRÁŽ POD RALSKEM AND ITS IMPACT ON THE
ENVIRONMENT
Bakalářská práce: 2012–FP–KGE– 28
Autor: Podpis:
José Ricardo BARRETO
Vedoucí práce: RNDr. Pavlína Vodáková
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
65 11 4 2 24 7
Poděkování
Chtěl bych poděkovat především mé vedoucí práce, RNDr. Pavlíně Vodákové, za trpělivost, ochotu a konzultace, které byly velkým přínosem pro vypracování této bakalářské práce.
Velký dík patří také zástupci ředitele Věznice Stráž pod Ralskem plukovníkovi Mgr. Jaroslavu Blahníkovi, bez kterého by nebylo možné získat interní informace o věznici. Stejně tak jako nadporučíkovi Mgr. Petru Mikešovi, veliteli Policie ČR ve Stráži pod Ralskem. V neposlední řadě bych ještě rád poděkoval Doc. Mgr. Miroslavu Valešovi, Ph.D. za půjčení diktafonu. Zvláštní poděkování patří všem zúčastněným respondentům a vedení České Lípy, Stráže pod Ralskem a Mimoně.
Čestné prohlášení
Název práce: Produkční proces jako složka socioekonomické sféry ve věznici Stráž pod Ralskem s dopadem na prostředí Jméno a příjmení autora: José Ricardo Barreto
Osobní číslo: P09001196
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 27. 4. 2012
José Ricardo Barreto
Anotace
Bakalářská práce je zaměřena na produkční proces věznice Stráž pod Ralskem s cílem objasnit a případně prokázat socioekonomické vazby mezi obyvateli, obcí a věznicí.
Dále je výzkum zaměřen na vedení obcí Stráž pod Ralskem, Česká Lípa a Mimoň za účelem zjištění, jakou úlohu hraje v jejich regionální ekonomické strategii Věznice Stráž pod Ralskem.
Klíčová slova: teorie regionálního ekonomického rozvoje, produkční proces, věznice, leadership
Annotation
This bachelor thesis focuses on the process of production in the prison Stráž pod Ralskem with the aim of clarifying and possibly improving social economic relations amongst the citizens of Stráž pod Ralskem, the city and the prison in Stráž pod Ralskem. The next part of the thesis focuses on administration of Stráž pod Ralskem, Česká Lípa and Mimoň with the purpose of finding out what role the prison has in the regional economic development strategy.
Key words: theory of the regional economic development, process of production, prison, leadership
Obsah
Poděkování...4
Čestné prohlášení...5
Anotace...6
Annotation...7
Seznam použitých zkratek...11
1 Úvod...12
2 Metody práce a zdroje dat...13
3 Regionální ekonomický rozvoj...14
3.1 Region...14
3.2 Regionální ekonomický rozvoj...15
3.3 Leadership a institucionální faktory v endogenním regionálním ekonomickém rozvoji...16
3.4 Model regionální konkurenceschopnosti ...17
3.4.1 Koncept regionálního vývoje dle Stimsona a Stougha...18
3.4.1.1 Leadership...19
3.4.1.1.1 Learning region...20
3.4.1.1.2 Entrepreneurship region...20
3.4.1.1.3 Competitive region...21
3.4.2 Sociokulturní prostředí a vliv důvěry na výrobní proces...21
4 Produkční proces...22
4.1 Koncept produkce...23
5 Vliv sektorového modelu na regionální produkci...24
5.1 Jednosektorový model...24
5.2 Dvousektorový model...25
6 Vymezení zkoumaného území...26
7 Vězeňství v České Republice...27
7.1.1 Organizační struktura VS ČR...27
7.2 Věznice Stráž pod Ralskem...27
8 Korelace nezaměstnanosti okresu Česká Lípa a Věznice Stráž pod Ralskem...29
8.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa...29
8.2 Vývoj zaměstnávání trestaných osob ve Věznici Stráž pod Ralskem...30
8.2.1 Hypoteční krize USA jako důležitý faktor zaměstnanosti trestanců...30
9 Zaměstnávání odsouzených ve Věznici Stráž pod Ralskem...33
10 Průzkum poměrů ve Věznici Stráž pod Ralskem...34
10.1 Úvod...34
10.2 Bezpečnost...34
10.3 Praktický výzkum v podobě řízeného rozhovoru ...34
10.3.1 Počet zaměstnávaných odsouzených...35
10.3.2 Firmy, se kterými věznice spolupracuje...35
10.3.3 Mzda a pracovní řád odsouzených...36
10.3.3.1 Pracovní podmínky ...37
10.3.4 Bezpečnost při zaměstnávání odsouzených...37
10.3.4.1 Sociální diferenciace zaměstnaných odsouzených...38
10.3.4.2 Etnické složení věznice...39
10.3.5 Strategie vedení věznice ...39
11 Kooperace policie České republiky s věznicí ve Stráži pod Ralskem...41
11.1 Zaměstnávání odsouzených ve Stráži pod Ralskem a okolí...41
11.2 Výsledky výzkumu...42
12 Sociekonomické vazby obce na věznici dle názoru občanů...45
12.1 Pohlaví...46
12.2 Věková kategorie...46
12.3 Poměr žijících a pracujících respondentů zúčastných v dotazníku...47
12.4 Postoj k zaměstnávání odsouzených ...48
12.5 Názory na bezpečnostní rizika zaměstnávání odsouzených...49
12.6 Střety pracovních nabídek...50
12.7 Vnímání Věznice Stráž pod Ralskem obyvateli...51
12.8 Pohled obyvatel na plat odsouzených...53
13 Socioekonomické vazby věznice a vybraných měst a obcí okresu Česká Lípa...55
13.1 Výsledky dotazníku...55
13.1.1 Spolupráce s věznicí...55
13.1.2 Postoj k zaměstnávání odsouzených...55
13.1.3 Vazba na chod města...56
13.1.4 Pozice věznice Stráž pod Ralskem v regionální strategii...56
14 Závěr...58
14.1 Míra důvěry...58
14.4 Regionální ekonomický rozvoj...59 15 Bibliografie...60 16 Přílohy...62
Seznam ilustrací
Ilustrace 1: RCPC model...18
Ilustrace 2: Virtuous circle...19
Ilustrace 3: Schéma produkčního procesu...22
Ilustrace 4: Administrativní členění LK ...26
Seznam grafů
Graf 1: Graf důvodů pro nezaměstnání odsouzených ve Stráži pod Ralskem a okolí v roce 2012.. .43Graf 2: Graf podílu firem ve Stráži pod Ralskem zaměstnávajících odsouzené pro rok 2012. Počet zkoumaných firem je 45...44
Graf 3: Poměr žen a mužů v dotazníku...46
Graf 4: Věkové složení respondentů...47
Graf 5: Poměr respondentů (žijící/pracující) ve Stráži pod Ralskem...48
Graf 6: Poměr názorů respondentů na zaměstnávání odsouzených...49
Graf 7: Poměr respondentů ve Stráži pod Ralskem na otázku, zda přináší zaměstnávání odsouzených mimo věznici bezpečnostní rizika...50
Graf 8: Poměr respondentů ve Stráži pod Ralskem na střety pracovních nabídek...51
Graf 9: Poměr respondentů na otázku, zda se cítí v nebezpečí vzhledem k přítomnosti věznice...52
Graf 10: Poměr respondentů na otázku, zda si myslí, že má věznice vazbu na chod obce...53
Graf 11: Poměr respondentů v otázce: Jaký je Váš názor na měsíční plat odsouzeného?...54
Seznam tabulek
Tabulka 1: Vývoj nezaměstnanosti civilních obyvatel v okrese Česká Lípa ...29 Tabulka 2: Vývoj zaměstnanosti odsouzených ve vybraných letech ve věznici Stráž pod Ralskem 30Seznam použitých zkratek
VS ČR- vězeňská služba České republiky
RCPC model- Regional competitiveness performance cube model PČR- Policie České republiky
1 Úvod
Věznice Stráž pod Ralskem je bezesporu jednou z nejdůležitějších v České republice. Zejména díky zaměstnávání odsouzených. Z geografického hlediska je však nutné uvědomit si prostorové přesahy, ke kterým teoreticky dochází i díky práci trestaných osob mimo areál věznice. Neméně důležitý fakt je vliv věznice a institutu vzdělávání Vězeňské služby České republiky na ekonomické klima obce.
Předmětem této bakalářské práce je zjistit socioekonomické vazby Věznice Stráž pod Ralskem na prostředí. A to z několika perspektiv. Jako nejdůležitější se jeví socioekonomické vazby na obec Stráž pod Ralskem, její obyvatele a přítomnost věznice jako eventuální součást regionálního ekonomického rozvoje měst a obcí v okrese Česká Lípa.
Práce je členěna do jednotlivých kapitol. První kapitoly se věnují teoretické části, především pak teorií regionálního rozvoje, vlivu endogenních faktorů na regionální ekonomický rozvoj a produkční proces, který je popsán z ekonomického hlediska.
Druhá polovina práce vychází z teoretických poznatků, které jsou aplikovány do praxe.
Právě praktická část je ve velké míře založena na dotazníkovém šetření, řízených rozhovorech a terénním průzkumu.
Cílem práce je zjistit a případně objasnit socioekonomické vztahy mezi obcí, jejími obyvateli a Věznicí Stráž pod Ralskem.
V neposlední řadě se práce věnuje významu věznice v místním ekonomickém klimatu, spojitosti zaměstnávání odsouzených a hodnoty nezaměstnanosti civilních obyvatel v okrese Česká Lípa.
2 Metody práce a zdroje dat
Teoretická část je především inspirována zahraničními autory, zejména americkými.
Nejvýznamějším přínosem pro tuto práci byli autoři publikací o regionálním ekonomickém rozvoji Robert J. Stimson a Roger Stough.
Dalším významným zdrojem, ze kterého práce čerpala, byl autor mnoha významných publikací, a to James E. Rowe. Přestože bylo majoritně čerpáno ze zahraničních zdrojů, použity byly i ty české. Zejména Ekonomická a sociální geografie (Toušek, V. a kol., 2008) a Teorie regionálního rozvoje (Blažek, J., Uhlíř, D., 2002).
Pro praktickou část, která se skládá z velké části na dotaznících a řízených rozhovorech, byl jako zdroj použit Ako robiť kvalitatívny výskum (Silverman, 2005).
Pro data z věznice byly využity statistické ročenky generálního ředitelství věznic České republiky.
Data pro terénní průzkum byly pořízeny z několika zdrojů. Prvním zdrojem se stal personál věznice Stráž pod Ralskem, zejména pak plukovník Mgr. Ladislav Blahník.
V souvislosti s věznicí je třeba zmínit Policii ČR, kdy byl proveden řízený rozhovor s velitelem, nadporučíkem Mgr. Petrem Mišákem. Data z obcí byla získána díky vedení měst Mimoň, Česká Lípa a Stráž pod Ralskem. V neposlední řadě byl průzkum proveden mezi obyvateli Stráže pod Ralskem. Poslední částí byla návštěva místní základní školy, kdy byl proveden rozhovor se zástupkyní ředitele školy, Mgr. Libuší Horáčkovou.
Praktický výzkum byl rozdělen do dvou klasických částí, a sice kvalitativní a kvantitativní část. Každá z nich má totiž své opodstatnění. S tím souvisí výhody, ovšem i nevýhody jednotlivých metod. Kvantitativní metoda dokáže přesně vyčíslit a kategorizovat jednotlivé názory respondentů, kdy lze zahrnout jejich věk, pohlaví, povolání apod. Tento výzkum se tak dá opakovat na různém místě v různém čase. Jeho využití bylo, zejména v souvislosti s výzkumem mezi obyvateli Stráže pod Ralskem, nezbytné. Nicméně jsou jevy nebo události, které nelze, nebo jen těžko, kvantitativně zjistit. Jasným příkladem v této bakalářské práci byly dotazníky provedené ve věznici a na policii. V těchto příkladech bylo skutečně nutné přistoupit „kvalitativně“. Díky
3 Regionální ekonomický rozvoj
3.1 Region
Před samotným vysvětlením termínu region je vhodné dodat, že se jedná o jeden ze základních geografických termínů, který má svůj počátek již v antice. Až do 19. století byl region nejčastěji spojován s politickým či historickým územím (Toušek, 2008).
Postupně se ale jeho význam měnil. Právě v 19. století se ujal deterministický přístup k regionu, který je založen na tom, že sociální, ekonomické a kulturní charakteristiky jsou určovány přírodními podmínkami regionu (Toušek, 2008). Tento princip tak vychází z podstaty, že společnost a její kultura je udávána a spojena s enviromentální částí regionů.
Na počátku 20. století došlo v termínu region k velkému posunu zejména díky francouzské škole geografie, zastoupenou Paulem Vidala de la Blache. Blache se domníval, že region je třeba brát jako komplex socioekonomických a fyzickogeografických charakteristik.
Další významné obohacení regionu přinesl americký geograf Richard Hartshorne, který zavedl pojem prostorová diferenciace, která zkoumá fyzikální jevy v prostoru.
Narozdíl od francouzské školy však Harsthorne zpochybňoval syntézu přírody a společnosti.
Nejjednoušší způsob, jak jej vysvětluje Toušek (2008), je popsat region jako část geografické sféry, která je výsledkem územní a prostorové diferenciace, a lze tak pro něj použít termín prostorová jednotka. Prostorovou diferenciaci lze určit na různých základech, jak na kulturních, sociálních, ekonomických i přírodních.
Na závěr této části je třeba zmínit, že region je dosti komplikovaný dynamický systém, a proto je nutné reagovat na aktuální změny místního prostředí.
3.2 Regionální ekonomický rozvoj
V teorii regionálního rozvoje existuje několik obecných přístupů, jak chápat teorii rozvoje a regionální politiky, například neoklasický, keynesiánský, neomarxistický, neboliberální či institucionální.
Nicméně tato kapitola se věnuje endogenním a exogenním faktorům regionálního ekonomického rozvoje. James Edward Rowe (2008) přikládá mnohem větší význam a důležitost faktorům endogenním. Na základě této teorie tvrdí, že endogenní faktory jsou základem pro ekonomický rozvoj, dotace a finančí podporu (resource endownments) a vědomosti, znalosti o daném regionu (knowledge base of a region) důležité pro dlouhodobý rozvoj. (Rowe, 2008). Dalšími nepostradatelnými částmi jsou inovace, podnikatelná činnost (entrepreunership), vedení (leadership), adaptace nových technologií a institucionální kapacita a schopnost.
Tento princip regionálního rozvoje, zaměřený především na endogenní část, do jisté míry zpochybňuje neoklasický přístup. Již od 70. let minulého století se stala teorie velmi platnou, zejména v důsledku globalizace.
Rowe (2008) v této souvislosti zmiňuje obtížnost určení a vytyčení cílů pro jednotlivé regiony a jejich následné zapracování do rozvojových procesů regionu. Je třeba brát na vědomí, že toto je skutečně vážný problém, se kterým se potýká velká část managmentu regionů. Tím je samozřejmě myšleno zastupitelstvo, starosta, ředitel či další představitelé institucí.
Ano, samotná determinace je klíčová, proto si musí vedení velmi dobře vytyčit priority tak, aby cíle byly reálné, ale zároveň, aby byl udržen pokrok a konkurenceschopnost pro místní ekonomický růst. Vše je ještě znásobeno onou dynamikou trhu, která činí trh nestabilní.
Zároveň je zmíněn termín trh, neboť je nutné si uvědomit, že každý region si svým chováním, vystupováním a konkurenceschoností vytváří určitou bonitu pro místní trh.
Pro každý region, či obor, mohou být podmínky různé, ale vždy je třeba udržovat ekonomické myšlení, které je právě zastoupeno „trhem“.
Vzhledem k dynamice trhu, může být obtížné určovat jasné cíle pro daný region.
„ekonomického prostředí“. Tu zapřičiňují zejména nové technologie, změna finančních kurzů a mezinárodní soutěže. Nové technologie mohou odradit potenciálního investora či finanční skupinu, především v dnešní rychlé době, kdy se moderní technologie vyvýjejí „rychlostí světla“. Technologicky zastaralý region tak má oproti moderně vybavenému velmi malou šanci. Daný příklad se nemusí týkat pouze investic finančních či materiálních.
Je podstatné zmínit, že v případě regionů je nutné přemýšlet i o zájmu o bydlení, ať permanentním či temporálním, ochotu obyvatel přestěhovat se, či žít v daném regionu.
Celkově to lze nazvat jako „human capital“, tedy lidský kapitál. Lidský kapitál zastupuje důležitou složku fungování obce. Za každého občana dostává obec určitou sumu, ta se navyšuje odvodem daní. Vyšší počet obyvatel přiláká investory, kteří zde zavedou služby. Na nich má město svůj podíl. Proto je důležité, aby každý region nezohledňoval pouze finanční faktor.
Regionální ekonomický rozvoj může být považován za určitý proces a produkt, ne vždy však musí být v obou skupinách. (Rowe 2008). Z tohoto důvodu se rozlišují kvantitativní a kvalitativní atributy. Do kvantitativních přiřazujeme růst a pokles majetku (wealth), výše příjmů (income levels), pracovní trh a úroveň zaměstnání (job creation and job level), dostupnost zboží a služeb a finanční zajištění. Mezi kvalitativní atributy patří tvorba finačního a sociálního kapitálu (financial and social equity). (Rowe, 2008).
Tento multidimensionální aspekt vedl Stimsona, Stougha a Robertse (2006) k upřesnění formulace regionální ekonomický rozvoj. Popisují ho jako aplikaci ekonomických procesů a zdroj dostupný pro region, způsobující dlouhodobý rozvoj a vytyčené ekonomické výsledky.
3.3 Leadership a institucionální faktory v endogenním regionálním ekonomickém rozvoji
Dlouhodobým úkolem regionálního ekonomického rozvoje je internalizovat podnikatelskou činnost a konkurenceschopnost vedoucí k dlouhodobě udržitelnému rozvoji (sustainable development). Proces jako takový by měl být neustále zlepšován regionální strategií, jak daný region uchopit. Ruku v ruce s regionální strategií jde
plánování rizik (risk managing) tak, aby proces co nejvíce vyhovoval aktuální situaci trhu v souladu s místními podmínkami. (Stimson, Stough, Salazar, 2005).
Autoři (Stimson, Stough, Salazar, 2005) se domnívají, že leadership (vedení-L) a efektivní instituce (institutions-I) vyvolávají interakci, která usnadňuje podnikatelskou činnost (entrepreneurship-E). Dalšími důležitými faktory endogenního rozvoje jsou podmínky trhu (market conditions) a dotace (resource endownments). Tyto dva faktory jsou pojmenovány zkratkou REM.
Z vyjmenovaných faktorů je nejdůležitější silné vedení a efektivní institituce, neboť absence těchto dvou faktorů může zcela změnit směr i způsob vývoje, nehledě na nemožnost, nebo lépe řečeno velmi malou pravděpodobnost, dlouhodobého vývoje.
Z tohoto důvodu je tak absence efektivní instituce a silného vedení nemožná.
3.4 Model regionální konkurenceschopnosti
Model regionální konkurenceschopnosti (Regional competitivness performance cube) vytvořili Stimson a Stough (2003) pro srovnání různých regionů. Model je navíc velmi prospěšný pro determinací cílů a vyšetření aktuální pozice a stavu regionu.
Výsledky projektu University of Queensland a George Mason University v USA, který byl veden od roku 2003 právě Stoughem a Stimsonem, prokazují, že panuje jistá závislost mezi REM (Resource endownments, market condition), vedením a institucemi.
Studie rovněž prokázaly empirické role vedení, institucí a podnikatelské činnosti na formulování regionální strategie pro vývoj a jejich dopad na „chování“ regionu a rovněž vývoj typologie vedení a institucí. (Stimson, Stough, Salazar, 2005).
3.4.1 Koncept regionálního vývoje dle Stimsona a Stougha
Idea dlouhodobého vývoje může být podle Stimsona a Stougha (2005) znázorněna tzv. virtuálním cyklem (virtuous circle).
Základní myšlenkou tohoto konceptu je pevné a kvalitní vedení které je schopno změnit chod a správu institucí k zjednodušení a zefektivnění jejich činnosti. Společná kolaborace institucí a vedení je schopna měnit podmínky místního regionu, přizpůsobit se trhu a využít naplno jeho potenciálu.
Absence jednoho ze dvou faktorů teoreticky znemožňuje naplnit potenciál regionu nebo naopak podpořit jeho dlouhodobé využívání.
Model lze aplikovat do praxe po analýzách aktuálního stavu trhu a determinací cílů.
Výsledná analýza, je-li kvalitně zpracována, rapidně zvyšuje bonitu daného regionu pro Ilustrace 1: RCPC model (Stimson, Stough, Salazar, 2005)
investory, ať soukromé či státní nebo například fondy Evropské Unie. Velmi známé jsou programy MAS a LEADER pro zvýšení konkurenceschopnosti menších regionů.V menších regionech se vedení regionů setkává s velkými problémy v udělování dotací.
Z projektu provedeném v roce 2009 v rámci předmětu Lokální geografie v Novém Městě pod Smrkem vím, jak má Mikroregion Frýdlantsko velké problémy se získáváním peněz z evropských fondů. V drtivé většině se jedná o administrativně nezvládnuté projekty, které rozhodují o (ne)získání peněz. V aplikaci Stimsonova modelu tak lze říci, že Mikroregionu Frýdlantsko chybí pevné vedení nebo efektivní instituce.
3.4.1.1 Leadership
Leadership představuje managment určité organizace (firmy, kraje, státu) rozhodující o chodu a veškeré činnosti v oblasti řízení osob a produkce. V jednotlivých
Ilustrace 2: Virtuous circle (Stimson, Stough, Salazar, 2005)
organizacích může mít manager jinou funkci či úlohu, nicméně je musí spojovat pevné a kvalitní rozhodování o dění v organizaci.
Stimson a Stough (2006) popisují kvalitní vedení jako managera neustále vyvíjejícího aktivitu v rámci monitorování aktuálního stavu regionu a rozvíjení budoucí strategie, stejně tak jako implementace plánů zlepšujících činnost a efektivitu institucí.
V neposlední řadě má pevné vedení za úkol zlepšovat a podporovat podmínky pro oblast místního podnikání.
Je-li splněna tvorba strategií a zmapování aktuálních podmínek trhu, zlepší se pozitivně místní podmínky (circumstances). Po zdokonalení podmínek se zvyšuje kapacita a dostupnost místního regionu ve smyslu zvýšení bonity pro investory a přitažlivosti pro občany. Rovněž se po kvalitně vypracovaném plánu zvětšují šance na obdržení dotací.
Při dodržení této strategie se region může stát tzv. Learning region (učící se region).
Při dlouhodobém vývoji se může vlastním regionálním vývojem změnit v competetive region (soutěživý region) nebo entrepreneurship region (regionem vhodným pro podnikání). (Stimson, Stough, 2005)
3.4.1.1.1 Learning region
Důvod vytvoření learning regionu je podle Rowe (2008) rozdělené regionální vedení, které má být vedeno k ekonomicko-správní edukaci a k vytvoření politicko- správní sítě mezi jednotlivými vedeními regionu tak, aby byla zvýšena potenciální kapacita regionu. Přičemž dalším důvodem learning region je změna všech aktérů zasahujících do dění regionu tak, aby byli schopni zmapovat aktuální podmínky a přilákat stakeholders. Jedním z posledních, neméně důležitých úkolů, je inovační politika.
3.4.1.1.2 Entrepreneurship region
Jak už je z předcházejících informací patrné, entrepreneurship region se snaží zaměřit na zlepšovaní podmínek, které můžou zlepšit jednak atraktivitu lokality, ale především pak kredibilitu. Fritsch a Jürgen (2006) zmiňují velmi důležitou informaci, a sice, že entrepreneurship region se může zaměřit i na jiné oblasti mimo vytvaření
podmínek k byznysu, nebo lépe řečeno zakládání nových firem, protože jsou i jiné způsoby, jak zatraktivnit oblast. Autoři vyzdvihli například entrepreneurship education, kdy díky investici do vzdělání, a to jak do základní tak či do střední školy v menších regionech, tak univerzity. Každopádně investice do vzdělání může zlepšit výchozí pozici dané lokality či regionu.
3.4.1.1.3 Competitive region
Jedná se o region, který je zaměřen na kvalitu byznys prostředí pro regionálních služeb. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve sné publikaci Building competitive regions (2005) zmiňuje, že zejména SME firmy, tedy malí a střední podnikatelé, jsou přímo závislí na poskytnutých podmínkách regionu. Přičemž každému regionu odpovídá jiný druh a typ kvalit, proto je zde důležitý faktor, tzv. local colletive competition goods, který ovlivňuje skladbu místního ekonomického prosředí.
3.4.2 Sociokulturní prostředí a vliv důvěry na výrobní proces
Regiony mohou být do určitě podoby stejné, nebo alespoň stejně zaměřené. Přestože je třeba respektovat lokální podmínky a možnosti, některé aspekty lze aplikovat na regiony ostatní.
Blažek, Uhlíř (2002) zmiňují takzvané flexibilní regiony, kde se organizace výroby velmi opakuje. Výsledekem aglomerace je pak podle Blažka a Uhlíře (2002) spolupráce zvyšující míru inovace, která pramení z intenzivnější výměny informací a dovedností vázaných na oborovou specializaci místních firem.
Blažek a Uhlíř (2002) vyzdvihují míru důvěry mezi jednotlivými firmami a institucemi, neboť se jedná o jednu z nejzákladnějších organizací ekonomiky, přičemž upozorňují, že z hlediska efektivity výroby je žádoucí vysoká míra vzájemné důvěry.
Vzhledem k tomu, že tato práce se zaměřuje především na využití odsouzených k pracovní činnosti, jedná se o velmi důležitý faktor, neboť zcela určitě je míra důvěry mezi odsouzeným a externím zaměstnavatelem v naprosto jiné rovině v naprosto jiné rovině než míra důvěry mezi běžným pracujícím a zaměstnavatelem. Pro zaměstnavatele se tak může být klíčovou informací důvod odnětí svobody trestance.
4 Produkční proces
Produkční proces je označení pro transformaci vstupů (inputs), mezi které lze zařadit lidskou práci, finanční zdroje, materiál, nemateriálníní zdroje, infrastrukturu apod., na výstupy (output), které mají nějakou hodnotu.
Jinými slovy je to přeměna zdrojů na produkty, ať už se jedná o výrobky či služby.
Produkční proces má řadu synonym v různých odvětvích, je to obecný pojem například pro výrobní proces, chemický proces, poskytování služeb a další. (Management mania, 2011)
Schematicky je produkční proces popsán na následujícím obrázku.
Ilustrace 3: Schéma produkčního procesu (management mania, 2011)
4.1 Koncept produkce
Koncept produkce zahrnuje všechny teoretické podklady pro realizaci výroby.
Nejprve je třeba vymyslet či získat určité know-how, jež obsahuje systém vědomostí důležitých při výrobě. Základem je samozřejmě determinace cílů, díky kterým si je třeba vytyčit inputs a outputs. Důležitým ukazatelem je ovšem zahrnutí vnějších i vniřních faktorů.
Vnějšími faktory, které je nezbytné zahrnout, zéjmena pro práci odsouzených, je dostatek ostrahy. Další důležitou částí jsou například náklady na energii a ostatní poplatky (Insa, 2007).
Mezi vnitřní faktory patří obzvláště trestanci, kdy je třeba pečlivě zvážit, jakého pro danou práci vybrat. Je třeba brát v úvahu, že vězni jsou obvykle nižšího vzdělání a mají tak jen malou odbornou klasifikaci, proto se jejich práce řadí spíše do kategorií pomocných, nebo méně náročných ve smyslu personální zodpovědnosti. (Brož, 2008).
Insa (2008) vytvořila jakousi typologii produkčního procesu.
• Časová extenze produkčního procesu
• Dosažená výroba (productos obtenidos)
• Stupeň intenzity, který se aplikuje na produkční proces
• Úroveň integrace systémových elementů
Každý bod pak lze samozřejmě jednotlivě rozvíjet. Například v časovém rozsahu produkce jsou dvě možnosti, a sice kontinuální, tedy nepřetržitá výroba, která se po směnách střídá, aniž by se výroba zastavila. Velkou výhodou kontinuální produkce je větší rychlost celkové zakázky, naopak nevýhodou jsou vyšší náklady způsobené nepřetržitým provozem. Druhou možností je výroba přerušovaná.
Stupeň intenzity lze rozdělit na manuální, mechanický a automatizovaný proces.
Samozřejmě, že každý typ se hodí pro jinou práci. Manuální práce je ekonomicky nákladnější. Tento faktor pak může být zohledněn v koncové ceně výrobku. Mechanická výroba je výhodou ve fabrikách či jiných větších dílnách. V posledních letech je pak nejvíce používaná automatizovaná výroba, využívaná především ve velkovýrobách, kde
se výrobce snaží o co nejnižšší náklady spojené s výrobou. Automatizovaná výroba představuje velkou počáteční investici, to je ostatně jeden z důvodů, proč se objevuje ve větších výrobnách. Dlouhodobě však automatizace představuje snížení finančních nákladů na produkci.
5 Vliv sektorového modelu na regionální produkci
5.1 Jednosektorový model
Podle Blažka a Uhlíře (2002) rozlišuje neoklasická teorie dvě hlavní složky regionálního růstu: krátkodobý růst, založený na pořirozené tendenci k vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Pro krátkodobý růst je typický především pohyb kapitálu a migrace.
Dlouhodobý růst je pak závislý na růstu kapitálu, populačním růstu a technickém pokroku.
Blažek a Uhlíř (2002) zmiňují Cobb-Douglasovu produkční funkci: Q=f(K,L)*t.
Z tohoto vzorce vyplývá, že objem produkce (Q) je závislý na funkci (f), která vyjadřuje vztah mezi objemem disponibilního kapitálu (K), pracovní síly (L) a technickým pokrokem (t), který je považován za exogenní.
Jednosektorový model má tři základní příčiny meziregionálních rozdílů v objemu produkce, které jsou už patrné z uvedeného vzorce. Jedná se o rozdílné tempo růstu kapitálu, pracovních sil a technického pokroku. Další možností je pak jiná funkce f, která označuje odlišný vztah mezi přírustkem produkce způsobený změnou o jednotku kapitálu a o jednotku pracovních sil. (Blažek, Uhlíř, 2002)
Tento model vychází z toho, že meziregionální mobilita produkčních faktorů bude směřovat do oblastí s nejvyšším výnosem, který vyjadřuje nejvyšší mzdy v případě mobility pracovních sil a nejvyšší výnos kapitálu v případě mobility investic. Z těchto teoretických východisek je patrné, že mobilita kapitálu a pracovních sil je protisměrná a vede ke stírání rozdílů mezi regiony. (Blažek, Uhlíř, 2002)
5.2 Dvousektorový model
Základním rozdílem mezi jednosektrovým a dvousektorovým modelem je způsob uvažování o existenci více sektorů v rámci regionů a možnosti obchodu mezi regiony za účelem získání komparativních výhod. (Blažek, Uhlíř, 2002)
Model vychází z existence dvou sektorů s rozdílnou produktivitou. Růst objemu produkce pak může být způsoben přesunem produkčních faktorů do sektoru s vyšší produktivitou. Narozdíl od jednosektorového modelu umožňuje analyzovat závislost na exportním sektoru v jednotlivých regionech. Přesun výrobních faktorů mezi výrobní sektory v rámci regionů je chápán jako čtvrtý a pátý faktor regionálního ekonomického rozvoje. (Blažek, Uhlíř, 2002)
Dvousektorový model podle Blažka a Uhlíře (2002) předpokládá nivelizační mechanismus. To má za následek, že v případě zvýšení poptávky po zboží produkovaném exportním sektorem dojde ke zvýšení jeho ceny a tím i zisku. Tento jev má za následek zvýšení produktivity kapitálu i pracovní síly. Zvýšení přílivu kapitálu má přiznivý vliv na pracovní trh a jeho rostoucí nabídku. Navýšená personální poptávka rovněz způsobuje zvyšování ceny do doby, kdy se situace opět vyrovná.
Lze tak říci, že se jedná o jakýsi cyklus, který je závislý na aktuálních podmínkách trhu, jeho ekonomické náladě a socioekonomických vlivech, které mají přímý dopad na pracovní nabídku a situaci trhu práce. Do socioekonomických vlivů můžeme samozřejmě zařadit i složení obyvatel, jeho vzdělání a vzájemné vztahy.
Příklad lze uvést z projektu, který jsem realizoval v rámci předmětu lokální geografie v Novém Městě pod Smrkem zaměřený kriminalitu související s vysokou nezaměstnaností. Výzkum potvrdil, že etnické složení, lidské vztahy i prostor mají přímý vliv na nezaměstnanost. A ta posléze na eventuální kriminalitu, která se vyskytuje především tam, kde chybí materiální prostředky. Tento příklad je uveden zejména proto, že jedním z hlavních předmětů této práce je zkoumat pracovní a produkční proces odsouzených ve Věznici Stráž pod Ralskem.
6 Vymezení zkoumaného území
Obec Stráž pod Ralskem se nachází v údolí řeky Ploučnice pod vrcholem Ralsko, který je s výškou 696 metrů nad mořem nejvyšším bodem České tabule. Stráž pod Ralskem administrativně náleží k území okresu Česká Lípa, který je jedním ze čtyř okresů v Libereckém kraji.
Se svojí rozlohou, 2158 ha, patří obec spíše k těm menším na území Libereckého kraje. Počet obyvatel, platný k 31. 12. 2010, byl podle Českého statistického úřadu 4224. Zajímavé je, že od roku 1970, kdy byl počet obyvatel pouze 898, se za posedních 40 let populace téměř zpětinásobila. Hustota zalidnění je přibližně 196 km2.
Ilustrace 4: Administrativní členění LK (vytvořeno autorem v GIS, zdroj:
moodle.kge.tul.cz; ARCData Praha s. r. o.)
7 Vězeňství v České Republice
Vězeňství vyjadřuje institucionalizovanou činnost státu v rámci platného trestního práva, která je zaměřena na zadržování pachatelů trestné činnosti za účelem trestního řízení, v podobě výkonu vazby. (Rektořík, 2007)
Další náplní věznic je dočasná izolace od civilních obyvatel, se kterou je spojena náprava a příprava pro zapojení do společnosti po odpykání uloženého trestu.
Vězeňský systém je uspořádaný celek, zahrnující obecné a zvláštní podmínky věznění ve veřejném zájmu, které jsou upraveny zákonem a prováděcími právnimi předpisy. Charakter systému je určen sociální funkcí vězeňství se zřetelem na typ státního zřízení. (Rektořík, 2007)
Obecné podmínky podmínky věznění jsou zaměřeny především na splnění základních požadavků zahrnujících ubytování, hygienu, stravování, zdravotní péči, vycházky a tělesné cvičení, náboženský život a pod. (Rektořík, 2007)
Speciální podmínky jsou pak zaměřeny na klasifikaci odsouzených podle druhu tresného činu, jakého se dopustili. S tím souvisí nutnost přizpůsobit věznici, či její oddělení, stupni kriminálního narušení. V úvahu je samozřejmě vzat věk odsouzeného a pohlaví.
7.1.1 Organizační struktura VS ČR
Vězeňskou službu České republiky řídí ministr spravedlosti, kterému je přímo podřízený generální ředitel VS ČR, který zodpovídá za správný chod všech věznic.
Příslušníci VS ČR jsou ve služebním poměru, zatímco ti civilní pracují v klasickém pracovním poměru.
Vězeňská služba se dělí na čtyři organizační složky: generální ředitelství, vazební věznice, věznice a Institut vzdělávání vězeňské služby.
7.2 Věznice Stráž pod Ralskem
Věznice vznikla z původních ubytoven, které sloužily pro pracovníky uranových
Objekty od té doby prošly řadou změn a rekonstrukcí. Od roku 1994 až do roku 2001 se zde využívalo i zvláštní oddělení pro výkon vazby. Součástí areálu je střelnice, která slouží pro potřeby služební a profesní přípravy příslušníků vězeňské služby, ale také pro frekventanty Institutu vzdělávání VS ČR.
Nynější věznice je profilována jako věznice s ostrahou, v níž je zřízeno oddělení s dozorem a oddělení se zesíleným stavebně-technickým zabezpečením. V lednu roku 2007 se otevřelo specializované oddělení pro mentálně retardované odsouzené zařazené do oddělení s dozorem. Ubytovací kapacita věznice je podle normy 783 míst.
Hlavní prioritou je zaměstnávání odsouzených. Vězni jsou zaměstnáváni na nestřežených pracovištích mimo věznici nebo pracují uvnitř věznice na střežených pracovištích. Odsouzení rovněž zaujímají velký podíl ve vnitřním provozu. Ve věznici je zaměstnáno 306 lidí, z toho 192 ve služebním poměru a 114 v pracovním poměru.
(Ješetová, 2011)
8 Korelace nezaměstnanosti okresu Česká Lípa a Věznice Stráž pod Ralskem
Tato část je zaměřena na korelaci mezi okresem a věznicí, v tomto konkrétním případě se jedná o okres Česká Lípa a věznici Stráž pod Ralskem. Mohlo by tedy být zajímavé, zda vývoj nezaměstnanosti má vliv na zaměstnanost vězňů. Nabízí se myšlenka, zda odsouzení neberou mnohdy civilním obyvatelům jako velmi levná pracovní síla zaměstnání. Tato kapitola se pokusí zmapovat vývoj (ne)zaměstnanosti v tomto zájmovém uzemí.
8.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Česká Lípa
Nezaměstnanost v okrese Česká Lípa je dlouhodobě nad průměrem Libereckého kraje a spolu s Frýdlantskem, které je spíše mikroregionem, protože administrativně spadá pod okres Liberec, mají nejvyšší míru nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti civilních obyvatel, kterou zpracoval Český statistický úřad, naznačuje jistou vyváženost okolo 8% v letech 2005-2008. Po vypuknutí světové ekonomické recese se ovšem nezaměstnanost téměř zdvojnásobila na hodnotu 13,2%
v roce 2009. V roce 2010 se pak mírně zmenšila na 12,38%, i tak se ovšem pohybuje nad celkovým průměrem Libereckého kraje.
Tabulka 1: Vývoj nezaměstnanosti civilních obyvatel v okrese Česká Lípa
Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010
8,02 7,41 7,06 7,68 13,2 12,38 Míra nezaměstnanosti
civilních obyvatel (%)
8.2 Vývoj zaměstnávání trestaných osob ve Věznici Stráž pod Ralskem
Další kapitola se zabývá vývojem zaměstnávání odsouzených od roku 2005 do roku 2010. V těchto letech se totiž zaměstnanost více než dramaticky měnila. Cílem zkoumání a dotazníkového šetření, které bylo proveden ve Věznici Stráž pod Ralskem v kombinaci s daty Vězeňské služby České republiky v podobě statistických ročenek, bylo zjistit důvody a příčiny velkých změn v zaměstnanosti vězňů.
Je patrné, že v roce2005 byla zaměstnanost byla pouze 51,94 %. Zato rok 2006 byl rokem mnohem příznivějším a zaměstnanost se vyzdvihla nad republikový průměr.
Zatím nejlepší a nejvyšší výsledky věznice v zaměstnávání trestanců byly dosaženy v letech 2007 – 2009.
8.2.1 Hypoteční krize USA jako důležitý faktor zaměstnanosti trestanců
Zdánlivě odlišné a nesouvisející kapitola, zejména při uvědomění, že se téma této bakalářské práce týká produkčního procesu věznice. Je však třeba si uvědomit, že vliv ekonomie zasahuje téměř do všech vědních odvětví a je tak nutno pracovat multidisciplinárně. Ostatně tímto spojením se zabývá právě ekonomická geografie, která si správně uvědomuje veškeré vztahy a zákonitosti, které mezi sebou geografie a ekonomie mají.
V tabulce č. 2 si lze všimnout let 2007-2009, kde je patrné, že se jedná o roky s nejvyšší zaměstnaností. Tato léta jsou obdobím největšího zasažení světovou
Tabulka 2: Vývoj zaměstnanosti odsouzených ve vybraných letech ve věznici Stráž pod Ralskem
2005 2006 2007 2008 2009 2010
51,94 64,5 95,65 98,5 86,73 88,39 Míra zaměstnanosti
odsouzených (%)
ekonomickou recesí, která započala problémy s tzv. sub-prime hypotékami, tedy rizikové hypotéky. Dlužníci nebyli schopni splácet své hypoteční úvěry, což způsobilo problém mezi americkými bankami. Vše vyvrcholilo krachem jedné z největších amerických bank, Lehman brothers.
Pád Lehman brothers zapříčinil nedůvěru mezi věřiteli, což v praxi znamenalo, že banky si přestaly navzájem věřit a tedy i půjčovat, dále omezení půjček a zvýšení nároků na obdržení hypotečních úvěrů. Což v praxi znamená plošný pokles cen nemovitostí. Jenom na území Spojených státu amerických se podle článku ze serveru ekonom.cz (Zemánek, 2008) vytvořila bublina 300-500 miliard dolarů. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se tato krize dostane do Evropy.
Ekonomická recese do Evropy dorazila v roce 2008 a z jejích následků se některé státy nejsou schopni dostat ani dnes, kdy je evropská finanční krize opět na dosah.
Jedním z nejvíce zasažených odvětví se stalo stavebnictví.
Právě teď je třeba zmínit data zaměstnanosti trestanců ve věznici Stráž pod Ralskem, neboť léta 2007 – 2010 zmítaná krizí měla za následek problémy stavebních firem kvůli velkému poklesu poptávky.
Pokles poptávky měl za následek v lepším případě razantní snížení nákladů, ale v horším případě propouštění zaměstnanců.
Tento fakt se odrazil na výzkumu, který proběhl v rámci této bakalářské ráce, kde se stalo předmětem zkoumání zaměstnávání vězňů.
8.2.1.1 Využití odsouzených ve stavebnictví
Během krizových let ekonomické recese musely stavební společnosti řešit nejedny těžké problémy. Po rozhovorech provedené s místními firmami, které si nepřály být jménovány, bylo zjištěno, že zaměstnání vězňů pro ně bylo levnější variantou pro pomocné práce. Nehledě na jejich flexibilitu a relativní spolehlivost. Vedení věznice má vždy v případě, že externí firma potřebuje deset pracujících připraveno vždy minimálně dvanáct tak, aby byla schopná dostát svým závazkům.
Odsouzení se zúčastnili bouracích, montovacích a kvalifikačně nenáročných prací.
Po relativním navýšení pracovních zakázek a odeznění hlavního zásahu ekonomické
krize však některé firmy odstoupily od zaměstnávání trestanců, neboť podle jejich názoru již nebylo více odsouzených zapotřebí.
8.3 Závěr ke korelaci
Podle zjištěných dat a rozhovorů pořízených s vedením věznice, obcí a městy v okrese Česká Lípa, lze s jistotou říci, že zaměstnávání odsouzených v žádném případě nebere práci civilním obyvatelům. Trestanci totiž vykonávají prace, které by civilní obyvatel nedělal, a nebo by musel být velmi nadstandardně finančně ohodnocen.V tomto okrese tak lze říci, že dochází k synergii věznice a okresu.
9 Zaměstnávání odsouzených ve Věznici Stráž pod Ralskem
Věznice Stráž pod Ralskem má dlouhodobě jednu z nejvyšších zaměstnaností z věznic v České Republice. Průměrná zaměstnanost věznic byla v roce 2010 dle statistické ročenky VS ČR 62,35% odsouzených, zatímco v roce 2011 klesla na 59,63%
všech odsouzených. Čísla zaměstnanosti se snižují zejména díky neustále narustající kapacitě odsouzených. Jednoduše je tak stále těžší najít pro odsouzené práci, neboť na jejich relativně strmý nárust, kdy je dnes většina věznic přeplněná, nestíhá pracovní nabídka reagovat. Vzhledem k nedostatečné kvalifikaci odsouzených, kdy podle statistické ročenky VS ČR z roku 2010 má téměř 70% pouze základní školu, poptávka výrazně převyšuje nabídku.
I přes tento fakt patří Věznice Stráž pod Ralskem k nejvíce zaměstnávajícím věznicím v naší republice. Tuto skutečnost vyzdvihuje i to, že kapacita je zde překročená o 19,3%. Hodnota 119,3% je pak podle statistické ročenky VS ČR 2011 vůbec druhou nejvyšší v republice.
Vysoké procento zaměstnaných je nejčastější motivace pro přeřazování a eskort odsouzených. Z rozhovoru poskytnutém od pana plukovníka magistra Blahníka, prvního zástupce ředitele vyplynulo, že každý týden dostane přibližně 15 žádostí o transfer.
Samozřejmě ne každou žádost lze uskutečnít, neboť mimo kapacity věznice, která je, jak již bylo řečeno, výrazně přeplněna, hrají roli další důležité faktory, jako například schopnost a kvalifikace vězněných osob pro určitý druh práce, zdravotní stav a sociální vztahy. Samozřejmostí je nutné přihlédnutí na důvod odnětí svobody, protože věznice ve Stráži pod Ralskem patří do kategorie „s dozorem“ a „s ostrahou“. Nejvyšší kategorie „se zvýšeným dozorem“ do věznice nepatří.
10 Průzkum poměrů ve Věznici Stráž pod Ralskem
10.1 Úvod
Po seznámení s věznicí nastal čas pro praktický výzkum uvnitř Věznice Stráž pod Ralskem. Tato kapitola si klade za cíl prozkoumat a poznat všechny náležistosti, které mají vazbu s vězeňstvím, odsouzenými a jejich potřebami, pravidly a povinostmi.
Předně je nutno dodat, že civilní návštěvy, mimo návštěvy odsouzených jejich rodinami, jsou zakázány. Dříve byly povoleny pro některé školy, ale tato možnost již v současnosti neplatí. Velké poděkování tak patří panu plukovníku Mgr. Blahníkovi, prvnímu zástupci ředitele, který tuto návštěvu umožnil.
10.2 Bezpečnost
Příchod do budovy vedení věznice, která je ještě před samotným areálem, je možný pouze přes zvonek na dveřích, kdy je po ohlášení umožněn vstup vězeňskou službou.
Na vrátnici se musí odevzdat všechny předměty, včetně mobilního telefonu. Po ověření návštěvy je přidělena bezpečnostní skříňka. Před samotným vstupem do věznice je nutno projít bezpečnostním rámem, podobně jako na letišti. To se netýká jen cizích osob, ale i všech pracovníků věznice.
V samotném areálu je několik strážných věží, na kterých hlídají strážní. Ti podle vězeňského zákona mohou v případě pokusu o útěk rovnou střílet. V minulosti se to podle pana plukovníka stalo dvakrát, ani jednou vězeň neutekl, jednou byl však při pokus o útěk zastřelen.
10.3 Praktický výzkum v podobě řízeného rozhovoru
Jak je výše uvedeno, rozhovor poskytl první zástupce ředitele plukovník Blahník a po té jeden zaměstnanec vězeňské stráže, který si ovšem nepřál být jmenován. Tato část praktického výzkumu se zaměřila na správný chod a podmínky zaměstnávání odsouzených. Data byla pořízena 16. března 2012.
10.3.1 Počet zaměstnávaných odsouzených
Aktuální kmenový stav odsouzených je podle Mgr. Blahníka 940. Tento počet nelze kvalifikovat jako konečný, neboť se počet vězňů mění v závislosti na jejich eskortech k soudům, jednotlivých transferech mezi věznicemi. Počet se tak může pohybovat v rozmezí +/- 10 odsouzených.
Z 940 odsouzených je aktuálně zaměstnáno 560 trestaných osob, což odpovídá relativní hodnotě 60%. V současné době se tak zaměstnanost drží přibližně republikového průměru. To je dáno hned několika důvody. První, asi ten nejvážnější, je ten, že s věznici ukončila smlouvu firma zabývající se výrobou kabelových svazků.
Firma se totiž v roce 2011 rozhodla přesunout svou produkci do Polska a Rumunska pro snížení nákladů na výrobu. Podnik působící v České Lípě, s pobočkou ve Stráži pod Ralskem, od roku 2007 do května 2011 propustil téměř 3400 lidí (ČTK, 2011).
Dalším, v současnosti velmi diskutovaným tématem, je přeplněnost věznic. Kapacita věznice je 783, zatímco aktuální stav je 940. Kapacita je určována zákonem o výkonu trestu, který nařizuje 4m2 na jednoho vězně. V současnosti tato norma ale není dodržována, neboť je zde výjimka v případě přeplnění věznice. Maximální hodnota je tak určována nikoliv plochou, ale objemem vzduchu na jednoho odsouzeného. V tomto případě hodnota činí 7m3 na osobu. Což je podle plukovníka zcela určitě splněno.
Drobným dodatkem je, že většina odsouzených se ve vězení především pro majetkovou trestnou činnost- křádeže, loupeže, přepadení. Odsouzených za vraždu a další závažnější zločiny ve Věznici Stráž pod Ralskem není příliš. Co se týče kvalifikace, je tak na tom „paleta“ odsouzených velmi nízko, alespoň co se vzdělání týče. V drtivé většině absolvovali odsouzení pouze základní školu. Dle údajů pana magistra Blahníka jsou však k dispozici i vysokoškolsky vzdělaní lidé, jejich podíl je však velmi malý.
10.3.2 Firmy, se kterými věznice spolupracuje
Samotné spektrum zaměstánávajících společností je velmi různorodé. Převažují však výrobní linky či manuální práce v okolí věznice. Jedním z hlavních partnerů věznice pro zaměstnávání odsouzených je firma v Českolipsku zajišťující výrobu
důvodů práce nebude obsahovat žádné jméno firmy. V této společnosti na výrobu světel odsouzení vykonávají téměř všechny manuální práce, od sestavení jednotlivých drátů a plechů přes smontování až po balení. Pro společnost se tak jedná o velmi levnou pracovní sílu. Druhý velký segment zastupují sklárny v Novém Boru. Zde je však v poslední době pracovní nabídka rovněž přece jen trochu menší, zejména od vypuknutí eknomické recese v roce 2008.
Další majoritní podíl v segmentu zaměstnávání má dřevozpracující průmysl, především v podobě pil, ale rovněž i práce v lesích. Kde se zúčastňují jejich vyklízení, sázení nových stromů. Křivka zaměstnanosti je pak touto čiností velmi ovlivněna, neboť se jedná především o sezónní práci. I zde však firmy s věznicí spolupracují dlouhodobě.
Je dobré zmínit, že vedení věznice se pracovně zaměruje především na okres Česká Lípa. Liberecko tak zůstává především pro věznici Rýnovice. Podle plukovníka Blahníka je tomu tak především pro vzdálenost, která dělí věznici od Liberce. Náklady na přepravu by se prý nevyplatily. Toto tvrzení se zdá být nezpochybnitelné, neboť vzdálenost mezi Stráží pod Ralskem a Libercem, kdy byla jako cílový bod zvolena průmyslová zóna jih, je přibližně 41 km. Zatímco do sklárny v Novém Boru je to pouze 30 km. Denní rozdíl 22 km, týdenní již 110 km. Ještě je nutno brát v úvahu, že přepravu platí zaměstnavatel, nikoli věznice.
10.3.3 Mzda a pracovní řád odsouzených
Mzda je pravděpodobně jedna z nejzajímavějších informací, které byly zjištěny.
Výše mzdy je dána tabulkami. Všichni odsouzení, ať už jsou zaměstnáni ve vnitřním provozu či v externích firmách, jsou zařazeni do skupiny nekvalifikované pracovní síly.
Této skupině náleží 4500 Kč hrubé mzdy. Z platu je odčítáno sociální a zdravotní, poplatek věznici za výkon trestu, dle plukovníka Blahníka, činí poplatek asi 1500 Kč měsíčně. V případě, že odsouzený nepracuje, musí platit jeho rodina. Pokud však neplatí ani jeho rodina, trestaný odchází s dluhem. Další položkou pro srážku ze mzdy je případné výživné. Odsouzený tak dostane kapesné pouze v poměrné části. Ještě nutno zmínit, že každá srážena položka je v určitém poměru. V druhé skupině zaměstnaných vězňů, kam patří například kuchaři s výučním listem, je měsíční mzda 6750 Kč
hrubého, sem patří pouze vnitřní provoz. Vnitřní provoz je tak pro odsouzené nejlákavější nabídkou.
10.3.3.1 Pracovní podmínky
Pracovní podmínky odsouzených jsou relativně stejné jako u civilních obyvatel. Je zde ale kladen větší důraz na přesnost. Nutno dodat, že pracovat je ve věžení povinné a jediným důvodem může být fyzická nebo mentální neschopnost, eventuálně těžký a závažný zločin, při kterém by zaměstnávání mohlo být rizikové.
10.3.4 Bezpečnost při zaměstnávání odsouzených
Proces zařazení odsouzeného do zaměstnání není zdaleka tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Po speciálních psychotestech je vytvořena osmičlenná komise, kde je přítomen i psycholog, aby rozhodla o případném zařazení do pracovního procesu.
Samozřejmostí je kontrola minulé i současné trestné činnosti tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti. Odsouzení jsou před samotným rozhovorem s komisí dlouho pozorováni, aby se dokázalo eliminovat jejich případné narušení provozu. Pro vnitřní provoz je pozorování ještě důslednější. Zejména zaměstnanci do kuchyně jsou nejvíce monitorováni. Logicky pro práci s noži a dalšími nebezpečnými pomůckami. Civilní zaměstnanci kuchyně tak v tomto konkrétním případě pouze dohlíží na odsouzené, když vaří. Nabízí se otázka bezpečnosti při práci s nožem, nicméně po konzultaci se zaměstnanci věznice, ostrahou i samotným plukovním Blahníkem je jasné, že trestaní pracují spolehlivě bez jakýchkoliv problémů. Ve věznici po napadení totiž nemůžou nikam utéct a tak si případný útok velmi dobře rozmyslí.
V České republice můžeme ve vězeňství nalézt čtyři druhy pracovišť. Prvním typem pracoviště je střežené pracoviště. Odsouzení jsou v tomto případě doprovázeni eskortou ozbrojenou samopaly. Tento druh pracoviště však ve Stráži pod Ralskem není.
Druhou variantou je pracoviště uvnitř věznice. Tato metoda je zavedena na dovážce materiálu přímo do věznice, kde se daný typ práce vyhotoví a poté je odvezen zpět. Pro tento typ pracoviště jsou vybíráni především odsouzení s horší kriminální minulostí.
Přeposlední variantou je takzvané nestřežené pracoviště mimo věznici, kdy se
volné pracoviště mimo věznici. Zde není přítomen ani dozorce a odsouzené si přebírá zaměstnanec sjednané firmy. V tomto případě však za ně není trestně-právně odpovědný. Jedinou jeho povinností je dohlížet na odsouzené a po příjezdu do zaměstnání obeznámit věznici.
Před uvolněním na tento typ pracoviště je minimálně tři měsíce vězeň zařazen do třetí pracovní skupiny. Právě tento způsob má za úkol minimalizovat nebezpečí a analyzovat chování jedince pro vložení důvěry v podobě zaměstávání bez dozoru vězeňské stráže. I přesto, že se to zdá málo pravděpodobné, za minulý rok, to jest 2011, opustili pracoviště pouze dva odsouzení. Ti pak byli dopadeni u nich doma. Jedná se o velmi malé číslo. Obzvláště, vezme-li se v úvahu, že každý den opustí věznici na ranní směnu přibližně 190 vězňů. Dále pak stovky dalších na odpolední a noční směny. Je tak zcela patrné, že systém výběru odsouzených pro zaměstnávání funguje dobře. Dalším poznatkem je touha odsouzených skutečně pracovat.
10.3.4.1 Sociální diferenciace zaměstnaných odsouzených
Další část si vytyčila za snahu zjistit, zda ve věznici dochází k určité sociální diferenciaci. Přestože je tato podkapitola oblastí spíše sociálně psychologickou, jedná se o důležitý faktor, který může mít za následek vývoj zaměstnanosti. To právě v tom okamžiku, kdy by jednotliví odsouzení nebyli schopni spolupracovat či sdílet společné pracoviště. Tento jev by měl vysoký vliv na působnost mimo věznici.
Podle strážného vězeňské služby i pana plukovníka Blahníka mají odsouzení tendenci slučovat se s ostatními. Většinou se snaží sdílet stejný oddíl s kolegy ze stejného zaměstnání. Nedochází však k sociální diferenciaci, ani dehonestaci nepracujících. To, že nedochází k diferenciaci, je také zejména díky rozdělení odsouzených do skupin, které odpovídají závažnostem jejich kriminálních aktivit.
Nepracující se, narozdíl od těch zaměstnaných, po většinu času věnují své nápravě s psychology a speciálními pedagogy. Ti se snaží o změnu chování trestanců, aby se po splacení dluhu společnosti byli připraveni vrátit do běžného života.
10.3.4.2 Etnické složení věznice
V současnosti se jedná o velmi diskutované téma, zejména v souvislosti s nepokoji v severních Čechách. Úkolem této části tak mělo být zjistit jednotlivé etnické složení vězňů. Bohužel tento cíl nebyl splněn, neboť podle pana Mgr. Blahníka je přísně zakázáno jakkoli kvalifikovat či kvantifikovat minority ve věznici. V současné době na to ani není právní legislativa. Jediným údajem je tak národnost. Tento bod neměl v žádném případě za cíl zdiskreditovat Romy. Naopak zavedení kategorizace by mohlo, v lepším případě alespoň některým minoritám, pomoci, neboť by se mohli zbavit
„nálepky“. Žádný ze zaměstnanců nechtěl sdělit ani neoficiální počty. Je jasné, že se jedná o velmi citlivé téma.
10.3.5 Strategie vedení věznice
Teoretická část se velmi opírala o Stimsonův a Stoughův model regionálního ekonomického rozvoje. Jak již bylo zmíněno, tento model lze teoreticky aplikovat na více míst, než je pouze vedení regionu. I věznice má totiž své územní přesahy, zejména pro zaměstnávání mimo věznici. Podle Stimsona a Stougha (2005) je k dlouhodobému rozvoji třeba pevný leadership a kvalitně pracující instituce. Samozřejmě , že věznice je sama o sobě institucí. Což jí ale nebrání, aby si stanovovala cíle a efektivní prací jich dosahovala.
Zřejmou nevýhodou věznice oproti městu, kraji atd. je především fakt, že věznici jsou vězni přidělováni, a tak se tak musí přizpůsobit aktuálním možnostem a schopnostem odsouzených. Primárním cílem je podle zástupce ředitele věznice zvýšit relativní zaměstnanost odsouzených. V současnosti je to však o mnoho těžší než to bylo v minulosti, kdy v letech 2007 – 2009 byl zaměstnán téměř každý. Dnes, kdy je kapacita překročena o cca 20% se tento úkol plní poněkud hůře. I tak se ale vedení věznice snaží spolupracovat s co nejširším spekterm firem.
Podle zástupce ředitele věznice stále nevyužívá naplno svůj pracovní potenciál. Po přezkoumání lze říci, že slabinou vedení je poněkud slabá reklama, neboť informace o možnostech zaměstnávání odsouzených jsou pouze na internetových stránkách Věznice Stráž pod Ralskem. Je to ale relativní detail. Změna v podobě o něco lepší reklamy, nebo vytvořením či transformací pozice pro shánění pracovních nabídek by
jistě relativní zaměstnanost zvýšila. Ale vzhledem k tomu, že věznice má, ostatně jako všechny ostatní instituce, problémy v souvislosti s velkými škrty, nelze vedení věznice vůbec nic vyčítat a lze tak deklarovat, že pracuje efektivně v rámci svých možností.
11 Kooperace policie České republiky s věznicí ve Stráži pod Ralskem
Informace z této kapitoly vychází z řízeného rozhovoru s nadporučíkem Mgr.
Mišákem, velitelem obvodního oddělení Stráž pod Ralskem. Mezi policií a věznicí funguje takzvaná součinnostní dohoda týkající se vnitřního a vnějšího ohrožení.
Vězeňská stráž zajišťuje vnitřní část, policie naopak tu vnější. V tomto případě zahrnuje krizový plán spolupráci s dalšími uzemními odbory, a to jak v Libereckém, tak i Ústeckém a Středočeském kraji, které se v případě nouze mají zúčastnit akce.
Další činností jež váže policii s věznicí je případný eskort lékaře ke zraněnému v případě, že je odsouzený mimo areál věznice, tedy například v zaměstnání. Podle slov velitele nemá až do okamžiku nouze, tedy eventuální rebélii odsouzených nebo pokus o útěk, věznice vazbu na činnost Policie České republiky. Nedochází k žádným speciálním obchůzkám v blízkosti věznice. Ty mají na starosti zaměstnanci vězeňské stráže. Co se týče pokusu o vzpouru, podle Mgr. Mišáka k němu došlo jen jednou, v době hromadné amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura však byla s pomocí policie úspešně zažehnána. V žádném jinem ohledu tedy nemá Policie České republiky vazbu na chod Věznice Stráž pod Ralskem.
11.1 Zaměstnávání odsouzených ve Stráži pod Ralskem a okolí
Tato část se věnuje zaměstnávání vězňů místnimi firmami, neboť jeden ze základních předpokladů této práce bylo zjistit vazbu věznice na místní socioekonomické prostředí. Po výzkumu z věznice byly známy, díky panu plukovníkovi, některé firmy zaměstnávající odsouzené. Záměrem rovněž bylo zjistit, zda společnosti informaci potvrdí, neboť se nabízí možnost, že ji popřou, a to z několika důvodů. Pro některé firmy by nemuselo být úplně ideální, aby o ní bylo známé, že zaměstnávává trestané osoby.
K předem vytipovaným firmám, které byly získány díky plukovníku Blahníkovi nebo nadporučíkovi Mišákovi, byly přidány firmy ze serveru města Stráže pod
náročnosti a omezeným finančním možnostem byly rozhovory a dotazníky provedeny telefonicky nebo emailem.
Z celkového počtu 45 firem, které byly pro tuto část výzkumu vybrány, se první den podařilo kontaktovat 25, druhý den 11 a zbytek,to jest 9 firem či živnostníků až během jednoho týdne. Tak jako již dříve, z důvodu přání respondentů, nebude ani jedna firma jmenována. Ostatně pro tyto účely to není aní nezbytné.
Ještě je nutno dodat, že odsouzení pracují i v Novém Boru, České Lípě a dalších okolních městech. Bez informací od vedení věznice a bez větších finančních prostředků nebylo ale možné všechny firmy, společnosti a živnostníky kontaktovat.
Po prozkoumání všech 45 vybraných firem, společností a živnostníků byly zjištěny informace, které lze vidět v grafech (viz. graf č. 1, 2). Jak již bylo dříve zmíněno, největší podíl má stavební průmysl, kde jsou odsouzení využíváni jako „hrubá síla“ a zastávají tak pomocnické práce, jednoduché montáže. Je to tak zejména z důvodu nizké kvalifikace, většina odsouzených má pouze základní školu. Během zkoumání se nenašla ani jedna firma, kde by byl zaměstnán odsouzený jako kvalifikovaný pracovník.
11.2 Výsledky výzkumu
Jak již bylo zmíněno, většina trestaných je zaměstnáváno v České Lípě a Novém Boru, proto je podíl zaměstnaných v zjišteném grafu č. 2 tak relativně malý, pouze 13%.
A to právě ve stavebnictví, dále ve strojírenství, slévárně nebo vykonávají jednoduché zahradnické práce.
Druhou skupinou bylo několik firem zaměstnávajících vězně v minulosti, naposledy pak během ekonomické krize.
Třetí, nejmenší skupinou, bylo pár živnostníků, kteří si přáli zaměstnat odsouzené, ale ze strany vedení věznice nedošlo k dohodě. Největší překažkou byl nezajímavý počet požadovaných zaměstnanců, kdy například jeden z respondentů, místní truhlář a výrobce nábytku, potřeboval pouze 3 až 4 vězně, zatímco pro vedení věznice to byl počet příliš malý.
Do této skupiny jsem zahrnul i jednoho živnostníka, který byl již s vedením věznice dohodnut na spolupráci, ale vzhledem k údajnému velmi laxnímu tempu odsouzených a
