⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 1 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
Oponentní posudek bakalářské práce
Autor/ka BP: Lucie Jírů
Název práce: Logopedická intervence u žáků na 1. stupni základní školy Oponent/ka: Mgr. Ing. Gabriela Čavojská
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. Obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá primární a/nebo sekundární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. Formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. Přínos práce ⃰
Slovní hodnocení práce:
Paní Lucie Jírů si ve své bakalářské práci stanovila za cíl zjistit, jaké typy narušené komunikační schopnosti se vyskytují u žáků na 1. stupni základní školy a jaká logopedická intervence je jim poskytována. V teoretické části seznamuje s vybranými typy NKS a jejich terapií, podstatná část je věnována popisu problematiky poskytování logopedické péče a její organizace v České republice. V podkapitolách dále zmiňuje například podpůrná opatření, intervenční techniky, terapie. Obsahově je dle mého názoru praktická část dostačující, avšak méně soudržná, postrádám u některých kapitol objasnění toho, proč je autorka uvádí (jejich provázanost s praktickou částí) i základní vysvětlení, definování odborných pojmů. Autorka převážně uspokojivě pracuje s odbornou literaturou, některé uváděné informace však nepřesně cituje, některé již nejsou v současnosti aktuální. Např. v kapitole 5 na straně 38, 39 popisuje integrační proces žáka s NKS, kdy čerpá z publikace Klenkové z roku 2006. Zde
⃰ Rozveďte ve slovním hodnocení práce. Strana 2 Oponentní posudek BP, verze 1/2016.
uváděné informace však již nejsou formálně v souladu se současnou legislativou (zejm. se změnou Školského zákona v roce 2016 a příslušnými vyhláškami).
V praktické části se pomocí dotazníkového šetření pokouší nalézt odpovědi na otázky týkající se výskytu NKS v souvislosti s věkem dítěte, resp. navštěvovaným ročníkem ZŠ a dále porovnání dostupnosti logopedické péče ve městě a na vesnici. Myslím si, že je škoda, že se autorka rozhodla zjišťovat právě tyto informace, které jsou z podstaty věci již dopředu zřejmé a všeobecně známé (př. zjištění, že v prvním či druhém ročníku ZŠ je vyšší výskyt NKS než v ročníku čtvrtém resp. pátém, a dále, že ve městě je dostupnost logopedické péče a obecně podpory větší než na vesnici). Podařilo se jí získat velký počtu respondentů, potenciál průzkumu byl větší. Některé položky dotazníku s průzkumem vůbec nesouvisí a autorka s nimi nijak nepracuje (např. otázka č. 20 týkající se osobních zkušeností respondentů s logopedickou intervencí v jejich dětství). A naopak některé podstatné informace od respondentů nezjišťuje, např. jaká podpůrná opatření mají jejich žáci s NKS nastavená, resp. jaká je míra jejich speciálních vzdělávacích potřeb (ty jsou dle mého názoru stěžejní při poskytování logopedické intervence v ZŠ a navíc je sama autorka v teoretické části popisuje). V kapitole Diskuze postrádám právě onu diskuzi, zmiňované zamyšlení se nad zjištěnými výsledky průzkumu. Chybí jejich propojení/porovnání s teoretickými východisky práce, s názory odborníků i samotné autorky. Jsou zde pouze opakovaně popisným způsobem konstatovány zjištěné výsledky průzkumu.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu Bc.: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: dobře
Náměty pro obhajobu:
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pedagogové spolupracují se speciálně pedagogickým centrem minimálně, spíše uvádějí spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou.
Řešení speciálních vzdělávacích potřeb žáků s narušenou komunikační schopností, nastavení podpůrných opatření a metodické vedení školy při vzdělávání těchto žáků je však v kompetenci SPC, ne PPP. Jak si tuto nesrovnalost vysvětlujete?
Při shrnutí získaných dat (na str. 76) uvádíte, že co se týká logopedických pomůcek, didaktických a metodických materiálů, respondenti z vesnic uvedli, že je nemají k dispozici, na rozdíl od respondentů z města. Čím si myslíte, že to je? Jakým způsobem by je měli získávát?
Prosím, sdělte komisi, jaký je rozdíl mezi integrací a inkluzivním vzděláváním žáků se spec.
vzdělávacími potřebami.
Datum: 11.01.2021 Podpis:
