VÝVOJ KOLEKCE OBLEČENÍ PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ DĚTI

Bakalářská práce

Studijní program: B3107 – Textil

Studijní obor: 3107R013 – Management obchodu s oděvy Autor práce: Lucie Vašková

Vedoucí práce: Ing. Blažena Musilová, Ph.D.

Liberec 2015

Bachelor thesis

Study programme: B3107 – Textil

Study branch: 3107R013 – Management of clothing trade

Author: Lucie Vašková

Supervisor: Ing. Blažena Musilová, Ph.D.

Liberec 2015

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Děkuji Ing. Blaženě Musilové, Ph.D. vedoucí bakalářské práce, za poskytnuté odborné rady, trpělivost, věcné připomínky a vedení při zpracování této práce. Dále chci poděkovat Jedličkovu ústavu v Liberci za příjemnou spolupráci a ochotu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala rodině za podporu při studiu na vysoké škole.

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá studií tvarového řešení oděvů pro tělesně postižené děti ve věku 10 - 15 let. Z hlediska bezpečnosti, potřeb dětí a osob, které o ně pečují.

Tato práce určuje kritické oblasti na těle postižených dětí a nabízí návrhy a jejich využití na konkrétních oděvech.

Anntotation

This thesis deals with the study of shape of clothing for disabled children aged 10 to 15 years. In terms of safety, the needs of children and those who care for them.

This paper identifies critical areas of the body affected children and offers suggestions and their use for specific clothing.

Klíčová slova tělesně postižené děti Dětská mozková obrna dítě upoutané na vozík komfort užívání snížení námahy

Keywords disabled children Cerebral Palsy

child confined to a wheelchair comfort of use

reducing stress

Poděkování ... 3

Úvod ... 7

Cíle práce ... 8

Klasifikace pohybových vad ... 9

Obrny ... 10

Zdravotní postižení DMO ... 11

Doprovázející poruchy DMO ... 11

Formy DMO ... 12

Literární průzkum ... 14

Poznatky z publikace Dietra P. Philippena ... 14

Normy ... 16

Analýza ... 17

Vymezení kritických oblastí těla na částech oděvu ve spojitosti s DMO ... 22

Kritické oblasti na těle probandů ve spojitosti s oděvy ... 23

Určení konstrukčních rozměrů ... 27

Somatometrické měření ... 28

Zařazení probandky do velikostních sortimentů ... 29

Technický nákres ... 31

Dětské, dívčí jeans ... 31

Technický popis ... 31

Konstrukční postup: Dětských, dívčích jeansů ... 32

Konstrukce střihu dětských dívčích jeansů (M 1:5) ... 34

Modelové úpravy dětských dívčích jeansů ... 36

Základní střih trupového oděvu ... 39

DĚTSKÁ UNISEX MIKINA ... 39

Technický nákres ... 40

Dětská unisex mikina ... 40

Technický popis ... 41 Obsah

Konstrukce střihu trupové části oděvu (M 1:5) ... 42

Konstrukce klínového rukávu (M 1:5) ... 46

Modelace střihových části trupového oděvu (M 1:5) ... 47

Konstrukce dvoudílné kapuce ... 48

Shrnutí studie Vývoj kolekce oblečení pro tělesně postižené děti ve věku 10 – 15 let 49 Závěr ... 50

Použité zdroje ... 51

7 Úvod

Tímto tématem jsem se rozhodla zabývat na základě myšlenky. Jejím obsahem je: ,, vytvořit něco pro někoho, pomoci potřebnému,,. Představím-li své téma, jde o Vývoj kolekce oblečení pro tělesně postižené děti. Handicapovaní lidé se denně střetávají s mnohými překážkami, mezi které samozřejmě patří také problémy spojené s odíváním. Převlékání je pro handicapované častá záležitost a také velmi obtížná. Převlékání jednoho handicapovaného jedince může trvat až několik desítek minut. Je to velmi náročná a stresující úloha, někdy je zapotřebí i několika účastníků. Trh s dětským oblečením je v dnešní době velmi pestrý.

Výrobci dětského oblečení se inspirují módními trendy a používají nejnovější materiály a tvarové řešení oděvů jako u módy pro dospělé. Bohužel ale i v tak široké škále oděvů jsou tělesně handicapované děti odkázány pouze na velmi malý okruh oděvů.

Obsahem této bakalářské práce je navrhnout kolekci pro děti ve věku od 10 do 15 let věku, která bude vyhovovat jejich požadavkům, usnadní práci rodičům či pečujícím osobám a zvýší komfort při užívání. Byla navržena konkrétní vylepšení problémových partií na špatně dostupných oděvech.

Do teoretické části patří - vysvětlení pojmů zdravotního postižení, druhy a rozdělení.

Dále je provedena analýza a její vyhodnocení . V další části jsou určeny problémové partie na těle a oděvu, ty jsou změřeny na handicapované probandce, která je v praktické části zařazena do velikostního sortimentu. V praktické části je navržena kolekce oděvů, pro tělesně postižené děti upoutané na vozíku, se speciálními úpravami. Na základě literárního průzkumu tělesně postižených dětí, bylo zjištěno, že Dětská mozková obrna (DMO) je jednou z nejčastějších vrozených pohybových vad. V bakalářská práce je tedy na děti s DMO zaměřena.

8 Cíle práce

1) Analýza potřeb tělesně postižených dětí, jejich rodičů či pečujících osob.

2) Návrh řešení, která mají dopad na tělesný komfort dítěte a snížení námahy pro pečující osoby. Vymezení nejvíce kritických částí na těle a typů oděvů, na které bude vývoj kolekce zaměřen.

3) Návrh kolekce speciálních oděvů pro tělesně postižené děti.

9 Klasifikace pohybových vad

Jde o heterogenní skupinu. Osoby, které jsou omezeny v pohybových schopnostech v důsledku poškození podpůrného nebo pohybového aparátu nebo jiného organického poškození. Tělesné postižení postihuje člověka v celé jeho osobnosti, jedná se o dlouhodobý nebo trvalý stav.

Skoro každé 25. dítě v České republice má vrozenou vadu. Jedná se jak o vady vážnějšího charakteru, tak i takové, které nemají vliv na kvalitu života postiženého. Na vzniku vad se podílí pohlaví dítěte a věk matky. Častěji jsou postižení chlapci, rizikový věk matek se pohybuje do 19 let a potom od 40 let výše. Nejvyšší počet získaných vad tvoří poúrazové stavy míšní léze, amputace, úrazy hlavy, získané ortopedické vady dolních končetin, získané srdeční vady a jiné poúrazové stavy.

schéma č. 1. pohybové vady [ 1. ]

10 Obrny

Na základě literárního průzkumu bylo zjištěno, že obrny jsou nejčastějším původcem pohybových vad. Obrny, se týkají centrální a periferní nervové soustavy a projevuji se poruchou hybnosti. Liší se rozsahem a stupněm postižení.

schéma č. 2. obrny [1. ]

11 Zdravotní postižení DMO

Dětská mozková obrna (DMO) je termín, jenž představuje skupinu chronických onemocnění, které jsou charakteristické poruchou centrální kontroly hybnosti.

Pojem dětská představuje období, ve kterém se nemoc začne projevovat, označení mozková, určuje místo, kde dochází k poruše (v mozku) a termín obrna vyjadřuje, že tato nemoc působí problémy s hybností těla.

DMO postihuje pouze mozek, to znamená, že nezahrnuje poruchy hybnosti, které byly způsobeny onemocněním periferních nervů či svalů. Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku, a to má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení (postúru) trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života, ale zpravidla je neprogresivní.

Toto onemocnění není nakažlivé ani dědičné. Závažnost se projevuje od málo patrných projevů až po stavy naprosté bezmocnosti.

Doprovázející poruchy DMO

 mentální retardace  poruchy rovnováhy a koordinace

 epilepsie  neobratnost pohybů

 poruchy řeči  nepotlačitelné pohyby

 poruchy sluchu  poruchy kousání a polykání

 poruchy zraku  neschopnost kontroly vyprazdňování

tab. č. 1. doprovázející poruchy [ 2. ]

12 Formy DMO

Lékaři v dnešní době klasifikují jednotlivé typy DMO podle charakteru hybné poruchy do čtyř širších kategorií.

Charakter hybné poruchy Spastická forma DMO

Postihuje asi 70-80% nemocných s DMO. Jejich svaly jsou v postižených partiích ztuhlé a trvale stažené (spastické).

spastická diparéza/diplegii

 postižené obě dolní končetin

Dolní končetiny se mohou vtáčet dovnitř, kolena se mohou křížit přes sebe. Pokud postižený chodí, je chůze nemotorná. Dolní končetiny toporné a při chůzi se kolena navzájem dotýkají. Vzniká tak charakteristický obraz chůze, který je v anglosaské literatuře popisován jako scissors gait (nůžkovitá chůze).

spastická hemiparéza



postižené jsou končetiny na jedné polovině těla

13 spastická triparéza

 postižené jsou obě dolní a jedna horní končetina

spastická kvadruparéza

 postižené jsou všechny čtyři končetiny

Athetoidní - dyskinetická forma DMO Postihuje asi 10-20% nemocných.

Tato forma je charakterizovaná mimovolními pomalými kroutivými pohyby.

Abnormální pohyby postihují obvykle ruce, nohy, případně celé horní nebo dolní končetiny. V některých případech je postiženo svalstvo tváře a jazyka což vede ke grimasování, žmoulavým pohybům úst, mlaskání apod. Abnormální pohyby se zvýrazňují při emočním stressu a naopak mizí ve spánku. Nemocní mohou mít problémy se svalovou koordinací potřebnou pro mluvení, což se označuje jako dysarthrie.

Ataktická forma DMO

Postihuje asi 5-10% nemocných.

Vzácná forma postihuje především vnímání rovnováhy a tzv. hlubokou citlivost (propriocepci). Postižení mají špatnou pohybovou koordinaci, jejich chůze je nestabilní, o široké bázi (připomíná opileckou chůzi), chodidla pokládají nezvykle daleko od sebe.

Smíšené formy DMO

14 Možnost kombinací uvedených forem.. Nejčastější kombinaci představuje spastická forma s athetoidními pohyby, ale i jiné kombinace jsou možné.

Literární průzkum

 publikace

 normy

Byla využita publikace Dietra P. Philippena, hovořící o módním ošacení pro staré a tělesně postižené osoby. Podrobně je zde zkoumaná problematika tvaru oděvu, použitého materiálu i technologické řešení oděvu.

Z hlediska konstrukčního řešení zde autor dává doporučení, jak přizpůsobit oděv pro dolní část těla pro vozíčkáře, jak upravit oděv pro osoby s intenkontinencí, nebo pro osoby bez končetin a jak opticky prodloužit oděv pro osoby malého vzrůstu

.

Poznatky z publikace Dietra P. Philippena

Prvky v odívání pro osoby s omezenou pohyblivostí paží a rukou

 zavinovací oblečení, které lze snadno obléci a svléci

 velké kapsy, poutka na šatech, díky kterým se lépe oblékají

 rukávy raglánového a kimonového střihu.

Prvky odívání osob s dlahami, opěrnými přístroji, osob, které chodí s berlemi nebo osob, které se pohybují za pomoci pojízdného křesla

 použití speciálních střihů, změn na oděvech pro sedící osoby, které při delším sezení netlačí, netísní a jsou pohodlné.

Sezení na mnoha skladech může vést ke vzniku otlaků.

tab. č.2. formy DMO [ 3. ]

15 Kabátky a pláštěnky pro osoby používající pojízdné křeslo

musí být vzadu přiměřeně zkráceny, kalhoty, košile a šaty musí být střiženy tak, aby mohly být bez potíží oblékány a svlékány vsedě

 zavinovací díly, na které se dá při oblékání usednout

 pro sezení je nutno počítat na zadní části oděvu větší množství látky. Jestliže jsou v módě úzké kalhoty a podobně, je zapotřebí použít zdrhovadla umístěna ve vnitřním nebo vnějším švu, která usnadňují oblékání a svlékání, ale mohou rovněž usnadnit přístup k sáčkům na moč, dlahám a protézám.

Zvláštně sestrojené střihy usnadňují dokonce, aby pro osoby s dlahami nebo s podobnými podpůrnými aparáty mohly být vyrobeny kalhoty ve formě zavinovacích dílů

 v místech kde dochází k tření dlahy by měl být přišit materiál odolávající tření, čímž by se zabránilo opotřebení šatů

 u osob používajících berly by měly být chráněny partie v podpaždí použitím vsazovaných dílů odolného materiálu, přičemž by se kromě ochrany oděvu docílilo rovněž zvětšení volnosti pohybu.

Prvky odívání osob s inkontinencí

 šaty musí umožnit snadnou výměnu sáčků na moč či stolici a měli by je vhodně zakrývat.

 musí být rovněž umožněn přístup k umělému vývodu ze střev

 Používá-li osoba bezpečnostní vložky nebo plenky je vhodné mít na spodním prádle otvor v rozkroku a u šatů rozparek na zadním dílu, kterým by bylo možné plenku či vložku vyměnit

tab. č. 3. poznatky z publikace Dietra P. Philippena[ ]

16 V roce 1976 zavedlo Spojené království nařízení Children´s Clothing (Hood Cords), kde bylo stanoveno, že kapuce u dětských oděvů nesmí být navrhovány tak, aby byly uzavřeny šňůrou protaženou materiálem. Platná norma v ČR v roce 2004.

Český normalizační institut zpracoval a vydal v roce 2007 upravenou normu

ČSN EN 14682 (80 7051) Bezpečnost dětského oblečení – Šňůry a šňůry na stažení u dětského oblečení.

Britský standard

Další platnou evropskou normou je BS 7907:2007 ( Code of practice for the design and manufacture of children´s clothing to promote mechanical safety.)Tento standard se od české normy odlišuje především tím, že se nevztahuje na jeden konkrétní prvek na dětském oblečení, ale kompletně se věnuje celému výrobku, jeho výrobě a distribuci.

Normy

17 Analýza

Analýza potřeb tělesně postižených dětí, jejich rodičů či pečujících osob, proběhla na základě dotazníkového šetření v Jedličkově ústavu v Liberci. Záznamový dotazník na téma odívání tělesně postižených dětí (Dětskou mozkovou obrnou) ve školním věku, vyplňovali pečující osoby v Jú. Z důvodu neschopnosti probandů odpovídat na otázky, jelikož, většina dětí s DMO je také mentálně retardovaná. Účelem dotazníku je průzkum potřeb hendikepovaných dětí v oblasti odívání. Dotazník je konstruovaný tak, aby poskytl informace o tvarovém řešení oděvů.

Otázky z dotazníku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7 8. 9. 10. 11. ^12.

1. Má DMO nějaké doprovodné onemocnění, které vyžaduje speciální tvarové řešení oblečení?

ano ne

2.Jak mobilní jsou děti s DMO v Jú?

(ve většině případech) pohybují se pouze na vozíku užívají další ortopedické pomůcky pouze ležící

3. Převlékají se hendikepované děti samy nebo s pomocí?

probanda se převléká sám bez pomoci

probanda se převléká s asistencí 1 pečující osoby probanda převléká více pečujících osob

počet vyplněných dotazníků: 12 vyplňovali: pečující osoby (respondenti) zvolené odpovědi respondentů: dítě postižené DMO probanda (prbnd) věková kategorie dětí: 10 – 15 let počet postižených dětí s DMO v Jú: 15 nejčastější diagnóza tělesně postižených dětí

v Jú:

Dětská mozková obrna

pečující osoby pracují na 3 odděleních Odpovědi pečujících osob na otázky z dotazníku

Získané informace Jedličkův ústav v Liberci

18

4. Jak se vozíčkáři pohybují bez vozíku?(ve volném čas, při zábavě)

krátkými posuvnými pohyby při zemi za pomoci ortopedických pomůcek

nepohybují se vůbec

5. Dochází při pohybu bez vozíku k přetáčení kalhot, posouvání sukně?

ano

ne

6. Které oblasti oděvu jsou při pohybu bez vozíku nejvíce namáhány?

oblast loktů oblast boků

oblast kolenou

7. Používají prbn. některé další ortopedické pomůcky?(berle, hole) mohou mít tyto pomůcky vliv na tvarové řešení oděvu?

ano - hole zasahují do oblasti zápěstí, kde končí rukáv bundy, mikiny, berle zasahují do podpažní oblasti, kde může docházet k tlaku, oděru

ne

8. V jaké poloze si prbn. převlékají oděvy pokrývající horní část těla?

vleže na lůžku vsedě na vozíku

další způsob

9. V jaké poloze si prbnd. převlékají oděvy pokrývající dolní část těla?

vleže na lůžku vsedě na vozíku další způsob

19

10. Jaké oděvy preferujete pro pokrytí horní části těla?

mikiny halenky svetry

trička s dlouhým rukávem

trička s krátkým rukávem

11. Jaké oděvy preferujete pro pokrytí dolní části těla?

kalhoty sukně punčocháče

12. Jaké oděvy jsou nejnáročnější na převlékání? (časově, fyzicky) plátěné kalhoty

jeansy sukně halenky mikiny na zip mikiny přes hlavu

trička s dlouhým rukávem trička s krátkým rukávem

13. Nosí děti s DMO pleny a vaky?

ano ne

14. Mohou být knoflíky, šňůry, zdrhovadla problém?

ano, z bezpečnostních důvodů šňůry ano, pbn. nesnesou knoflíky

ne

20

15. Je vhodné pro prbn. vhodné zapínání kalhot/sukně?

knoflíky na středu předního dílu kalhot/sukně knoflíky na boku kalhot/sukně

zdrhovadlo na středu předního dílu kalhot/sukně zdrhovadlo na boku kalhot/sukně

knoflíky, zdrhovadlo na středu zadní dílu kalhot/sukně

16. Jaký preferujete typ pasového límce u oděvů pro dolní část těla?

s pruženkou po celém obvodu pasového límce s pruženkou pouze na zadním dílu pasového límce pevný pasový límec bez pruženky

17. Pasová linie pro oděvy dolní části těla?

zvýšená pasová linie na předním i zadním dílu snížená pasová linie na předním i zadním dílu zvýšená pasová linie na předním dílu, snížená pasová linie na předním dílu

snížená pasová linie na předním dílu, zvýšená pasová linie na zadním dílu

18. Poskytují prbnd. oděvy pro pokrytí dolní části těla (kalhoty) dostatečný komfort v oblasti kolenou?

ano ne

19. Vhodné úpravy v oblasti kolenou u kalhot?

použití pleteniny na předním i zadním dílu kalhot použití pleteniny pouze na předním dílu kalhot použití pleteniny pouze na zadním dílu kalhot

21

20. Dolní šířka kalhot?

bývá vyhovující

nevyhovující příliš široké

nevyhovující příliš úzké

21. Úpravy dolní šířky kalhot?

zdrhovadlo

úprava za použití pruženky po obvodu dolní šířky kalhot

22. Vyhovuje prbnd. délka kalhot?

ano

ne, příliš krátké ne, příliš dlouhé

23. Jakou délku sukně preferujete?

nad kolena ke kolenům pod kolena

24. Úpravy délky kalhot?

prodloužení kalhot na předním i zadním dílu prodloužení kalhot pouze na zadním dílu prodloužení kalhot pouze na předním dílu

25. Je vyhovující oblast průkrčníku pro horní pokrývající horní část těla (trička, mikiny)?

ano

ne, jsou příliš úzké

22

26. Jaký druh průkrčníku preferujete?

obepínací průkrčník (obepíná krk) průkrčník výstřihový

průkrčník s límcem průkrčník s kapucí

27. Jaký preferujete výstřih?

přední výstřih (zvětšení průkrčníkového otvoru na přední části oděvu)

zadní výstřih (zvětšení průkrčníkového otvoru na zadní části oděvu)

28. Jaký preferujete tvar výstřihu?

oválný (průkrčníkový otvor ve tvaru oválu) klínový (průkrčníkový otvor ve tvaru trojúhelníku) obdélníkový (průkrčníkový otvor ve tvaru

obdélníku)

lodičkový (průkrčníkový otvor ve tvaru lodičky vyúsťuje klínovitě na obě strany ramen)

Vymezení kritických oblastí těla na částech oděvu ve spojitosti s DMO

Osoby s DMO mají spastické (trvale stažené) svalstvo. ( viz.tab. 2. Formy DMO) Končetiny jsou křečovitě pokřivené a pokrčené s vystouplostmi kloubů, lopatek s malou nebo žádnou možnosti protažení. Oděv je tedy nutno osobě navléci krátkými posuvnými pohyby.

Končetiny se nikterak nepřizpůsobí potřebám při oblékání/svlékání oděvu.

Oděv, který není speciálně uzpůsoben těmto osobám způsobuje pnutí v namáhaných místech jako jsou kolena, boky, lopatky, lokty, průramky. Dále pak správně nesedí v oblasti pánve, kolenou kde dochází ke stáčení oděvu. U osoby, která sedí na vozíku a používá pleny se mnění obvod pasu a sedu díky tomuto aspektu je nutné sledovat dynamiku tělesného rozměru obvodu pasu, sedu a pro jistotu i obvod pánevního oblouku.

tab. č. 4. získané informace z Jedličkova ústavu v Liberci

23

U sedících osob byly detekovány tyto problematické jevy:

Horní část těla

A) Délka předního dílu

Hendicapovaný sedí na vozíku, jeho trupová část je v předklonu. U zadního dílu oděvu pokrývající horní část těla dochází k odhalení zad.

Návrh řešení tohoto problému je prodloužení zadního dílu oděvu.

Kritické oblasti na těle probandů ve spojitosti s oděvy 1. Oděvy pro pokrytí horní části těla

část těla - horní končetiny, část oděvu – rukáv řešené oblasti:

oblast průramků, loktů, dolního konce rukávu část těla – pas, část oděvu – pas

řešené oblasti:

délka oděvu ZD, PD

2. Oděvy pro pokrytí dolní části těla

část těla - dolní končetiny, část oděvu - kalhotové nohavice

řešené oblasti:

šířka sedu; kolenní část PD, ZD; dolní šířka kalhot, délka kalhot

část těla pas, sed část oděvu – pas, sed řešené oblasti:

pasová linie PD, ZD; pasový límec

tab. č. 5. kritické oblasti na těle probandů

obr. 1. dítě s DMO [7. ]

24 B) Délka zadního dílu

Hendicapovaný sedí na vozíku, jeho trupová část je v předklonu, U předního dílu oděvu pokrývající horní část těla, byl vysledován přebývající materiál.

Návrh řešení tohoto problému je zkrácení předního dílu oděvu.

C) Oblast průramku

Spastické horní končetiny nedovolí téměř žádnou manipulaci, (ruka, paže) se i přes tento fakt musí snadno protáhnout průramkem.

Návrh řešení tohoto problému je zvolení vhodně upraveného průramkového otvoru.

D) Dolní šířka rukávů

Spastické horní končetiny viz.bod F , nedovolí handicapovanému uvolnit ruku, v takto křečovité poloze musí ruka snadno projít koncem rukávu. Dále pokud je konec rukávu příliš dlouhý popř. široký překáží např: při pohybu na vozíku, při uchopení a držení berlí.

Návrh řešení tohoto problému je vhodné ukončení dolní šířky rukávu pružným patentem.

Dolní část těla

1. Pasová linie zadní díl

Hendicapovaný sedí na vozíku, jeho trupová část je v předklonu, U zadního dílu oděvu pokrývající dolní část dochází k odhalení zad.

Návrh řešení tohoto problému je zvýšení zadního dílu oděvu.

25 2. Pasová linie přední díl

Hendicapovaný sedí na vozíku, jeho trupová část je v předklonu. U předního dílu oděvu pokrývající dolní část těla dochází ke shromažďování přebývajícího materiálu do podbřišní oblasti postiženého.

Návrh řešení tohoto problému je snížení předního dílu oděvu.

3. Pasový límec

Pasový límec nepřiléhá k tělu hendikepovaného.

Alternativa řešení tohoto problému je zvolení vhodného typu pasového límce.

4. Oblast kolene

Kolena vozíčkářů jsou v ohybu, proto je důležité aby tato oblast poskytovala co nejvyšší komfort.

Alternativa řešení tohoto problému je použití vhodného materiálu (měkkého, průžného) na PD i ZD oděvů v této oblasti.

5. Šířka sedu

Hendicapovaní vozíčkáři nosí pleny, ty zvětšují obvod sedu, pasu a pánevního oblouku, při sezení na vozíku.

Alternativa řešení tohoto problému je uplatnění dynamického rozměrového efektu těchto oblastí.

6. Dolní šířka kalhot

Dolní šířku kalhot je nutné upravovat z důvodu deformace kotníků.

Chodidlo je díky této deformaci vychýleno, bez možnosti protažení.

26 Alternativa řešení tohoto problému je využití vhodných rozparků.

7. Délka kalhot

Bylo vypozorováno, že oděvy pro pokrytí dolní části těla (kalhoty) bývají pro sedící osoby příliš krátké.

Alternativa řešení tohoto problému je prodloužení PD i ZD oděvu a to v návaznosti na měření délky dolních končetin sedící osoby vsedě.

Všechny tyto úpravy ať už společně nebo jednotlivě usnadňují práci pečujícím osobám a zvyšují komfot užívání při nošení oděvů.

27 Určení konstrukčních rozměrů

U tělesně postižených dětí je zapotřebí získat tyto tělesné rozměry.

Konstrukční rozměry

Druh rozměru Název rozměru Zkratka

rozměru Základní rozměry – povrchové (výšky) Výška postavy (měřená vleže) Vp Základní rozměry - povrchové (délkové) Přední délka hrudníku Pdh

Zadní hloubka podpaží Zhp

Délka zad Dz

Délka od bočního krč. b. k záp. Dkz Délka ke středu kolenní čéšky Dko Délka pánevního oblouku Op Základní rozměry – povrchové (šířkové) Šířka zad Šz

Základní rozměry - povrchové (obvody) Obvod sedu Os

Obvod pasu Op

Obvod stehna Os

Obvod kolene Ok

Obvod zápěstí Oz

Obvod hrudníku Oh

Dynamické rozměry Obvod kolena (v ohybu) Oko

Obvod lokte (v ohybu) Olo

Délka od boč. krč.k záp. (v ohybu)

Dbkz

Obvod pasu ( vsedě) Ops

Obvod sedu (vsedě) Oss

Boční hloubka sedu (vsedě) Bhs Zadní hloubka sedu (vsedě) Zhss Přední hloubka sedu (vsedě) Phss

Speciální rozměry měřené na oděvu Délka kalhot Dk

Dolní šířka kalhot Dšk

Délka rukávu Dr

Boční délka kalhot Bdk

Délka oděvu pro hor. část těla Do Výška pření pasové linie vppl Výška zadní pasové linie vzps

28 Měření bylo provedeno na 6 probandkách, ve věku 10 – 15 let.Po té byl určen nejčetnější

somatotyp, pro tuto sedící probandku byla navržena kolekce speciálně upravených oděvů.

Pozn. bylo vypozorováno, že u některých probandů s hendicapem DMO je nutné měření levé i pravé části těla.

Záznamový list probanda (somatometrické šetření)

Měřeno dle normy ĆSN80 0090 ISO 8559

Pohlaví: dívka Datum měření: 11.12.2014 Přesnost měření: 0,1 cm

a) Základní tělesné rozměry povrchové přímé+délkové + šířkové poř.č.

T2 Výška postavy 160

T55 Přední délka hrudníku 34

T48 Délka zad 40

T50 Délka ke středu kolení čéšky 51 T74 Délka pánevního oblouku 78 T58 Délka od boč. krč. k zápěstí 60

T47 Zadní hloubka podpaží 20

T77 Šířka zad 34

b) Základní tělesné rozměry povrchové obvody

T90 Obvod pasu 74

T93 Obvod sedu 91

T95 Obvod stehna 52

T97 Obvod kolene 35

T88 Obvod hrudníku 84

T107 Obvod zápěstí 15

c) Dynamické tělesné rozměry

1 Obvod kolena v ohybu 37

2 Obvod lokte v ohybu 26

3 Délka od boč. krč.k zápěstí (v ohybu) 72

4 Obvod pasu vsedě 76

4.1 Obvod sedu vsedě 94

7 Boční hloubka sedu v sedě 22

8 Přední hloubka sedu (vsedě) 22

Somatometrické měření

Číslo probanda: 05

Datum narození:

13.06.2001

Zdravotní diagnóza:

Hemiparéza (vozíčkářka)

Hmotnost: 50kg

Statický postoj

pravá.

str.

levá

str. Dynamické rozměry

tab. č. 6. konstrukční rozměry [ 8.]

29

9 Zadní hloubka sedu (vsedě) 25

d) Ostatní tělesné rozměry

S1 Dolní šířka kalhot 25

S2 Boční délka kalhot (vsedě) 105

S3 Délka rukávu 72

S4 Výška přední pasové linie 16 S5 Výška zadní pasové linie 33

Zařazení probandky do velikostních sortimentů

probandka číslo: 05 váha: 50kg

pohlaví : dívka datum narození:

13.06.2001 zdravotní diagnóza: Hemiparéza (vozíčkářka)

1. dle normy : ČSN 805024 – Oděvní výrobky systém velikostních oděvů pro dívky a chlapce (již neplatný ale stále používaný)

Vp – III. starší školní věk ; dívky

Oděvy pro horní část těla: výška postavy 160cm; obvod hrudníku 84cm 160 – 84

Oděvy pro dolní část těla: výška postavy 160cm; obvod pasu 74cm 160 – 74

2. Velikostní systém DOB pro dívky

dle výšky postavy – skupina nízká (160cm) dle typu postavy – normální boky

vp 160cm; oh 84cm; os 91cm označení velikosti: 18

tab. č. 7. list probanda

tab. č. 8. zařazení probandky do velikostních sortimentů[ 9. ]

30 Cílem této práce bylo navrhnout speciálně upravené oděvy pro tělesně postižené děti (vozíčkáře).

Na základě všech studií, byly navrženy speciální úpravy oděvů pro dětské vozíčkáře, které byly použity v těchto návrzích.

. p

ři s a z e n ý , t v a r o v a n ý , d v o u d íl n ý p

31

legenda: legenda:

1. členění v kolenní oblasti 1. členění v kolenní oblasti 2. snížená pasová linie 2. zvýšená pasová linie

3. přisazený, tvarovaný, pasový límec 3. střed pas. límce vystuž. pruž.

4. podkrytový rozparek se zdrhovadlem 4. podkry. rozp. se zdrhovadlem

Technický popis

Dětské dívčí jeansy speciálně upravené pro sedící osoby (vozíčkáře).

Technický nákres Dětské, dívčí jeans

1 .

2 .

4 4 .

.

2 .

1 . 4

.

4 . 3

. 3

.

obr. č. 3. technický nákres dívčích jeansů PD obr. č. 4. technický nákres dívčích jea nsů ZD

32 Přední díl viz.bod a) Jeansy jsou členěné v kolenní oblasti, další úpravou bylo snížení pasové linie, ke které byl zvolen přisazený, podsádkou tvarovaný, pasový límec.

Zapínání bylo vyřešeno podkrytovým rozparkem se zdrhovadlem, které je umístěno po bocích oděvu, nahrazuje tak trvalé spoje – švy v celé délce jeansů. Zdrhovadlo začíná v pasovém límci a uzavírá se od shora směrem dolů ke kotníkům.

Zadní díl viz. bod b) Jeansy jsou členěné v kolenní oblasti i na ZD, pasová linie zde byla zvýšená, střed ZD pasového límce byl vystužen pruženkou. I na ZD byl umístěn podkrytový rozparek v celé délce oděvu v jehož kraji se nachází druhá část zdrhovadla

Konstrukční postup: Dětských, dívčích jeansů

Dokumentace základních střihových konstrukcí NVS VÚO Prostějov, 1979 Zobrazená konstrukce odpovídá:

Velikostní systém DOB pro dívky

skupina nízká; normální boky, označení velikosti 18

V konstrukci jsou využity dynamické rozměry, vozíčkáři mají dvě hlavní polohy – vleže, vsedě.

vp = 160cm; oh = 84cm; oss = 94cm; ops = 76cm; bhss = 22cm; dšk = 25cm;

bdk = 105cm; vplPD = 16cm; vplZD = 23cm;

Pč. Rozměr Konstrkční úsečka Vzorec Kontrolní výp.

Přední díl

1. boční přímka 4 - -

2. pasová přímky p ⊥4 ⇒ P4 - -

3. rozkorová přímka P4 R4 bhss 22cm

4. přímka délky P4 D4 bdk 105cm

5. kolenní přímka D4 Ko4 0,5 D4 R4 + 6 47,5cm

6. výška sedu R4 S4 0,05 oss + 2 6,7cm

7. sedová, rozkroková,

kolenní, dolní přímka s, r, ko, d ⊥4 - -

8. šířka sedu PD S4 S7 0,25 oss – 1 22,5cm

9. přední středová

přímka 7⊥r v bodě R7 ⇒

P7,R7,S7 - -

10. šířka sedového

výkroje PD R7 R8 0,025 oss + 2,5 4,85cm

11. R8 R6 0,5 R8 R4 13,67

12. přední přehybová

přímka 6 ⊥ r v bodě R6 ⇒ P6,

S6, Ko6, D6 - -

13. šířka dolního kraje D6 D8 = D6 D41 0,5 dšk – 1 11,5cm 14. šířka v koleni Ko6 Ko8 = Ko6 Ko41 0,5 dšk – 1 11,5cm

33 15.

16.

17.

pomocné čáry pro vytvarování sedového výkroje

R7 R71 0,5 R7 R8 2,42cm

S7 S71 k = 0,5 0,5cm

R7 R72 0,025 oss 2,35

18. Tvarování dol. kraje D6 D61 k = 0,5 0,5cm

19.

20. Zvýšení pasové přímky

Zvýšení pasové přímky

P4 P41 k =1 1cm

v bodě P41 ⊥4 ⇒ p´ - -

21. Odklon před. stře.

přím. P7 P71 k =0,5 0,5cm

22. Odklon před. stře.

přím P71 S71 ⇒ 7´ - -

23. Pomocná čára v bodě P6 ⊥7´ ⇒ P72 - -

24. Pasová šíře (2,5cm je

záhyb; Pt = 0,25) P72 P42 0,25 ops + 2,5 +

0,25 21.75cm

25. Pomoc. bod pro tvarování boků

P4 B4 0,5 P4 R4 11cm

26. Snížení pasové linie P72 P72´ phss PD vppl R7 P72´

22cm 16cm -6cm

27. Snížená pasová šíře P42 P72´ - -

Pč. Rozměr Konstrkční úsečka Vzorec Kontrolní výp.

Zadní díl

Výchozí konstrukční síť jako u předního dílu 26. odkon zadní středové

přímky P1 P11 0,05 ops + 1 4,8cm

27. P11 R1⇒ 1´, S11 - -

28. zvýšení sedové

přímky S11 S12 0,05 oss -1 3,7cm

29. zvýšení pasové

přímky P11 P12 R1 P1´ vplZD

P1 P1´ = P11 P12

25cm 8cm 30. sedová šířka ZD k1 ( S12; S12 S4´ )

k1 ∩ s ⇒ S4´

0,25 os + 1 24,5cm 31. šířka sedového

výkroje R8 R81 0,025 os + 2 4,35cm

32. pomocná kons. čára v bodě R81 ⊥ r ⇒ 8´ - - 33. šířka dolního kraje D2 D41´ = D2 D8´ 0,5 dšk + 1 13,5cm 34. kolenní šířka Ko2 Ko41´= Ko2 Ko8´ 0,5 dšk + 1 13,5cm 35. tvarování dol. kraje ZD D2 D21 k = 0,5 0,5cm 36. kroková délka k2 ( Ko8´; Ko8´ R8´ )

k2 ∩ 8´ ⇒ R8´

Ko8´R8´= ( Ko8 R8 – 0,75) - 37. boční obrysová čára P42´, S4´, Ko41´, D41´ - - 38. kroková obrysová

čára R8´, Ko8´, D8´ - -

39. dolní kraj D41´, D21, D8´ - -

Vysvětlivky:

34

PD…. přední díl;ZD….zadní díl ;oss…obvod sedu vsedě;ops...obvod

pasu vsedě, přesnost měření 0,01cm bhss…boční hloubka sedu vsedě phss PD…přední hloubka sedu

vsedzhssZD….zadní hloubka sedu vsedě

Konstrukce střihu dětských dívčích jeansů (M 1:5)

1 .

1 .

obr. č. 5. konstrukce střihu dívčích jeansů PD obr. č. 6. konstrukce střihu dívčích jeansů ZD

P72´

2 .

2 .

rozměr, o který byla zvýšena pasová linie

zhss rozměr, o který

byla snížena pasová linie

phss

tab. č. 9. konstrukční postup dětských dívčích jeansů PD;ZD [ 10.]

35 legenda:

1. snížená pasová linie PD

Ke snížení pasové linie PD byl využit rozměr přední hloubka sedu vsedě (phss) měřený od rozkroku až k spodní straně měřící stuhy, umístěné v pase probandky.

Dále zbyla naměřena snížená výška pasové linie, která byla 6cm níž než phss. Tato snížená linie se měří vsedě od rozkroku po bod, ke kterému je výška pasové linie PD dostačující, neměla by být níže než-li je konstrukční bod B4.

(viz. kritické oblasti na těle handicapovaného dítěte)

legenda:

1. zvýšená pasová linie

Ke zvýšení pasové linie ZD byl využit rozměr zadní hloubka sedu vsedě (zhas) měřený od rovinné plochy až k spodní straně měřící stuhy, umístěné v pase probandky.

Dále byla naměřena zvýšená výška pasové linie, která byla o 8cm výš než zhss. Tato zvýšená linie se měří vsedě od rovinné ploch až po bod, ke kterému je výška pasové linie ZD dostačující.

(viz. kritické oblasti na těle handicapovaného dítěte)

1. 2. sedová šíře kontrolní výpočet:

sedová šíře PD + sedová šíře ZD * 2 = oss 22.5 + 24.5 * 2 = 94 cm (oss)

36 Modelové úpravy dětských dívčích jeansů

a) přední díl b) zadní díl a´)přední díl b´) zadní díl

Na obr. 7. členění v kolenní oblasti za

a) přední díl vidíme modelovou úpravu v této oblasti oděvu (Ko4), kde byl přidán elastický materiál (pletenina). Z důvodů viz. tab. č. 4. Získané odpovědi z dotazníků + kritické oblasti na těle probandů. Např: pnutí, stáčení oděvu, nedostatek volnosti v kolenní oblasti oděvu. Cílem bylo zvýšení komfortu užívání oděvu a přidání volnosti např: kvůli stáčení oděvu v této oblasti. Přidání volnosti se týká také i dětských vozíčkářů, kteří jsou schopni alespoň částečné chůze, např: o berlích. Jejich kolena viz. tab. č. 2. Formy DMO provádí při chůzi o berlích nekontrolovatelný pohyb mírně vpřed.

P42 P42´

obr. č. 7. členění v kolenní oblasti jeansů PD;ZD

obr. č. 8. zobrazení zdrhovadla na vnější straně jeansů PD;ZD

Ko4

Ko8´

Znázornění přidání elas.

materiálu

osnova

37 realizace přidání elastického materiálu v kolenní oblasti PD:

- potřebné rozměry elastického materiálu (pleteniny) přední délka kalhot, výška kolene, obvod kolene v ohybu

- na obr. č. 7. PD jsou vidět nástřihy, které jsou dále na obr. č. 8 PD sešity vz.

záševky pletenina vychází na obou stranách dílu ze stejného záševku (bodu) - pletenina je elastická po osnově jeansů a to buď ve směru sloupků nebo řádků dle

druhu pleteniny.

- pletenina je mírně v zákrytu nohavice (majoritního materiálu), ovšem při pohybu nebo ohybu se díky elasticitě uvolní a překryje koleno.

b) zadní díl

V kolenní oblasti ZD dochází u sedící osoby k nežádoucímu vrásnění materiálu v podkolenní oblasti oděvu, což snižuje komfort užívání. Zde bylo dle návrhu nutné ubrat a nahradit materiál. Nahrazeným materiálem byla zvolena pružná pletenina jako u PD. Ta díky svým vlastnostem (pružnost, měkkost) zvýší komfort při užívání oděvu.

realizace ubrání a nahrazení materiálu v kolenní oblasti ZD

- na obr. č. 7. ZD vidíme, že pletenina taktéž vychází ze záševků na levé i pravé straně ZD

- díky elasticitě materiálu je možno ubrání materiálu

obr.č. 8. zobrazení zdrhovadla na na vnější straně jeansů PD;ZD

Podkrytový rozparek v jehož kraji je umístěné zdrhovadlo, to bylo zhotoveno na základě potřeb tělesně postižených děti viz. tab. č. 4. Získané odpovědi z dotazníků, tento způsob zapínání usnadňuje převlékání oděvu pečujícím osobám a snižuje stresovou dobu dětí, kterou prožívají při každém převlékání. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že tělesně handicapované děti (vozíčkáři) se nejčastěji převlékají vleže na lůžku. Proto byly navrženy jeansy, které se snadno oblékají/svlékají vleže. Oděv s nezajištěným zdrhovadlem se jednoduše vsune pod postižené dítě a pak se jen uzavře

38 zdrhovadlo. Kvůli bezpečnosti uzavírání zdrhovadla je zde zvolený podkrytový

rozparek.

Díky zdrhovadlům mohou mít jeansy i přiléhavější siluetu. Zdrhovadlo bylo zvoleno po celé délce oděvu (P42 – D4), zejména kvůli potřebám v oblasti dolní šířky kalhot, která bývá pro děti s DMO nevyhovující viz. kritické oblasti na těle postiženého. Další plus je, že zdrhovadla jsou v dnešní době velmi módní, což i handicapované děti ocení.

39 Základní střih trupového oděvu

DĚTSKÁ UNISEX MIKINA

Velikost: 18 (DOB pro dívky – normální boky) Vstupní konstrukční rozměry

Konstrukční postup Zkratka

rozměru Konstrukční parametry Konstrukční vztah Výsledná hodnota

zhp zadní hloubka podpaží 0,1 oh + 12cm 20,4cm

dz délka zad 0,25 vp 40cm

do1 délka oděvu (mikiny ZD) 3 zhp 61,2cm

do2 délka oděvu (mikiny PD) pdh (vsedě) 27cm

špk šířka průkrčníku 0,1 (½oh)+3cm 7,2cm

šz ½ šířka zad 0,125 oh + 6,5cm 17cm

špr šířka průramku

½ šířky průramku 0,125 oh – 1cm 9,5cm

4,75cm

pš ½ přední šířky 0,125 oh + 6,5cm 17cm

klr vsazení klr do pk a pr ZD, PD 0,1 (½oh)+3cm –

4cm 3,2cm

Vysvětlivky: klr – klínový rukáv, pk – průkrčník, pr – průramek, vrh – výška rukávové hlavice, ZD – zadní díl, PD – přední díl

Konstrukční parametry na hrudní přímce: šz +špr +pš

17,00 +9,5 +17,00= 43,5cm Celkový konstrukční rozměr na hrudní linii: = 87cm

Obvod hrudníku: = 84cm

+ 3,00cm (přídavky)

Zkratka

rozměru Název rozměru Statický

postoj Dynamický postoj

vp výška postavy 160cm -

oh obvod hrudníku 84cm -

op obvod pasu 74cm 76cm

os obvod sedu 92cm 94cm

dr délka rukávu (od bočního krčního

bodu k zápěstí) 72cm -

oz obvod zápěstí 15cm -

pdh přední délka hrudníku 34cm 32cm

tab. č. 10. vstupní kons. rozměry [11.]

tab. č. 11. kons. postup [11.]

40 Technický nákres

Dětská unisex mikina

obr. č. 9. a) přední díl se zajištěnou kapucí

obr. č. 9. b) zadní díl s kapucí obr. č. 9. a´ ) nezajištěná kapuce

legenda: legenda:

1. Zkrácení délky PD 1. Prodloužení ZD

2. Dlouhé klínové rukávy 3. Manžeta

4. Podkrytový rozparek se zdrhovadlem

2

.

3

1

.

4

1

41 Technický popis

Dětská unisex mikina speciálně upravená pro sedící osoby (vozíčkáře).

Přední díl viz.bod a) zvolenou úpravou předního dílu dětské mikiny bylo zkrácení přední délky oděvu, průramky byly nastaveny dlouhými, dvouklínovými rukávy, jejichž dolní kraj byl zakončen přiléhavou manžetou. Výběžky dvouklínovýcho rukávů na PD nejsou spojeny s trupovou částí oděvu trvale švy ale dotykovým rozparkem, opatřeným zdrhovadlem.

Na PD byl zvolen otevřený oválný výstřih.

bod a´) nezajištěná kapuce, průkrčník byl nastaven dvoudílnou kapucí se středovým švem, kterou je možno snadno zapnout s pomocí velcro pasku. Jak je vidět na obr. a´) nezajištěná kapuce, kapuce zasahuje do 1/3 průkrčníku PD.

Zadní díl viz. bod b) ZD byl naopak prodloužen a v loketní oblasti opatřen ….

42 a) zadní díl trupová část b) přední díl trupová část

obr. č. 10. konstrukce mikiny – trupová část ZD;PD

špk

1/2špr

šz

zhp

dz

potřebná do ZD

do PD špk

zhp

pš

zkrácení délky PD prodloužení

délky ZD

43 1. Zkrácení délky PD

Z odpovědí dotazníkového šetření viz.tab. č. 4. + kritické oblasti na těle probandů, bylo zjištěno, že vhodnou úpravou pro ZD je jeho zkrácení, pro zvýšení komfortu užívání.

realizace úpravy zkrácení délky PD - délka zad (dz)

- přední délka hrudníku vsedě (pdhs)

dz – pdhs = rozdíl o který je délka PD oděvu zkrácena 40cm – 32cm = 8cm

2. Dlouhé klínové rukávy

Sledování ergonometrie tělesně postižených probandů, vedlo k zvolení tohoto typu rukávu, zejména z důvodu, že klínový rukáv poskytuje dostatek volnosti v oblasti ramenního kloubu, což vozíčkář využije při pohybu na vozíku, kdy provádí pohyb obouruč současně pro uvedení vozíku do pohybu.

realizace klínových rukávů

- ZD - na průkrčníku byl určen bod pro zadní výběžek klínového rukávu, který dále pokračuje v průramku ZD

- PD - na průkrčníku byl určen bod pro přední výběžek klínového rukávu, který dále pokračuje v průramku PD.

3. Manžeta

Zakončení dolní šířky rukávu bylo upraveno manžetou, která byla zvolena dle potřeb vozíčkářů (také je vhodná pro handicapované děti, které jsou schopny chůze o berlích)

Manžeta přiléhá k zápěstí, díky tomu dolní kraje nepřekáží při pohybu na vozíku nebo při uchopení berle. Manžeta by měla být elastická.

44 4. Podkrytový rozparek se zdrhovadlem

Další úpravou je rozparek se zdrhovadlem umístěný ve spoji (na PD) klínových rukávů a trupové části oděvu vedoucí až do oválného výstřihu.

Tato úprava snižuje náročnost oblékání/svlékání. Pečující osoba odjistí zdrhovadla a mikinu dítěti snadno díky otevřenému výstřihu přetáhne přes hlavu. Poté jsou horní končetiny dítěte v trupové část oděvu. Díky odjištěným zdrhovadlům vzniká prostor PD oděvu, který pečující osoba využije k navlečení rukou dítěte do rukávů.

1. Prodloužení ZD

Z odpovědí dotazníkového šetření viz.tab. č. 4. + kritické oblasti na těle probandů, bylo zjištěno, že vhodnou úpravou pro ZD je jeho prodloužení, pro zvýšení komfortu užívání.

realizace úpravy prodloužení délky ZD - délka zad (dz)

- délka oděvu (do)

do – dz = rozdíl o který, prodloužen ZD 61,2cm – 40cm = 21,2cm

45 Konstrukce trupové části oděvu (M 1:5)

obr. č. 11. konstrukce trupové části oděvu s nazančením rukávu obr. č. 12. 1 manžeta

PD- Zkrácený přední díl s naznačením umístění rozparku se zdrhovadlem a klínem pro přední část klínového rukávu.

ZD – Prodloužený zadní díl s naznačenou délkou rukávu a klínem pro zadní část klínového rukávu.

1/2špr

do PD

do ZD zhp

špk

špk

vrh + 1cm

šz=pš

Dr

šr

1cm 4cm 1,5cm

umístění části rozparku se zdrhovadlem

manžeta

46 Konstrukce klínového rukávu (M 1:5)

přední část rukávu zadní část

rukávu

umístění části rozparku se zdrhovadlem klíny rukávu ZD;PD

manžeta

47 obr. č. 13. konstrukce klínového rukávu obr. č. 14. 2manžeta

Modelace střihových části trupového oděvu (M 1:5)

obr. č.15. modelace trupového oděvu ZD;PD

1. prohloubení zadního průkrčníku (5cm,1cm) pro zasazení kapuce

2. prohloubení předního průkrčníku (5cm, 2cm) pouze v 1/3 průkrčníku PD pro zasazení kapuce

3. zobrazení umístění jedné části rozparku se zdrhovadlem

spojovací švy ZD a PD

zkrácený a tvarovaný PD

prodloužený a tvarovaný ZD

48 Konstrukce dvoudílné kapuce

obr. č. 16. konstrukce kapuce

Kapuce byla zvolena na základě zjištěných informací z dotazníkového šetření.

- děti s DMO nerady nosí čepice

1/8 vp + 12cm

špk

délka zad.

průkrčníku délka

před.

průkrč.

0,5cm

zapínací část kapuce

bod konce pevného zasazení kapuce na PD průkrčníku viz. obr. č. 12.

modelace trupu PD

49 - čepice si strhávají z hlavy

- pečující osoby preferují nošení čepic u dětí

Díky zapínací kapuci nemusí mít děti čepici s vázáním, které je pro ně nekomfortní .

realizace kapuce

- prohloubení části průkrčníku na PD (1cm; 5cm) - prohloubení části průkrčníku na ZD (2cm; 5cm)

Shrnutí studie Vývoj kolekce oblečení pro tělesně postižené děti ve věku 10 – 15 let.

Průzkum tělesných postižení

- určení nejčastějšího tělesného postižení dětí - charakteristika Dětské mozkové obrny Literární průzkum

- publikace - normy Analýza

- dotazníkové šetření v Jedličkově ústavu v Liberci Somatometrické měření

- 6 probandů z dvou dětských ústavů - určení nejčetnějšího somatotypu

- zařazení probandky do velikostních systémů

50 Návrhy speciálně upravených oděvů pro sedící osoby

Závěr

Tato studie, mi o mnohé rozšířila znalosti. Všechny tyto důležité postřehy, poznatky a informace jsou zaznamenány v Bakalářské práci. V zadání této práce stojí – zjistěte potřeby tělesně postižených dětí a pečujících osob. Cílem této studie byly návrhy řešení oděvů, které jsou dále uplatněny na konkrétních oděvech. Tyto návrhy lze uplatnit i v dalších typech oděvů. Děti postižené Dětskou mozkovou obrnou mají svůj vlastní malý svět, pro ně samotné je ale dost velký pro jejich životy, i tyto děti mají spoustu společného se zdravými dětmi. Ale i spoustu odlišného, na tyto odlišnosti je důležité myslet.

51 Použité zdroje

1. [1.] ŽIVNÝ, MuDr. Boris. Neurochirurgie: Dětská mozková obrna.

[online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné

z:http://neurochirurgie.cz/neuroinfo/klient/dmo.html

2. [2.] Vitalion: Dětská mozková obrna. [online]. [cit. 2014-05-19].

Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/

3. [3.] [7.] KRAUS A KOLEKTIV, Josef. GRADA. Dětská mozková obrna.

ISBN 80-247-1018-8

4. [4.] DIETER P. PHILIPPEN: Módní ošacení pro staré a tělesně postižené osoby

5. [5.] ČSN EN 14682 (80 7051). Bezpečnost dětského oblečení: Šňůry a

šňůry na stažení u dětského oblečení - Specifikace. Praha: Český

normalizační institut, 2008. 24 s.

6. [6.] NF EN 14682. Safety of children´s clothin:. Cords and drawstrings

on children´s clothing - Specifications. Paris: French standard institute,

2008. 29 s.

7. [8.] [9.] [10.] Technická univerzita v Liberci: Katedra

oděvnictví. Konstrukce oděvů: přednášky [online]. [cit. 2014-05-20].

Dostupné z: www.kod.tul.cz

8. [11.] Technická univerzita v Liberci: Katedra oděvnictví. Modelace

oděvů: přednášky [online]. [cit. 2014-05-20]. Dostupné z:

www.kod.tul.cz

*zdroje použité z katedry oděvnictví byly využity pouze jako předloha

* veškeré konstrukce a nákresy v návrzích jsou dílem autora