Londýnská rezidentura ˇceskoslovenské rozvˇedky v dobˇe tzv. studené války

(1)

Lond´ ynsk´ a rezidentura ˇ ceskoslovensk´ e rozvˇ edky v dobˇ e tzv. studen´ e v´ alky

Bakal´ aˇ rsk´ a pr´ ace

Studijn´ı program: B7507 – Specializace v pedagogice

Studijn´ı obory: 7105R056 – Historie se zamˇeˇren´ım na vzdˇeláván´ı 7507R036 – Anglický jazyk se zamˇeˇren´ım na vzdˇeláván´ı Autor práce: Pavel Kuˇcera

Vedouc´ı pr´ace: Mgr. Kateˇrina Lozoviukov´a, Ph.D.

(2)

London espionage of Czechoslovak intelligence during the Cold War

Bachelor thesis

Study programme: B7507 – Specialization in Pedagogy Study branches: 7105R056 – History for Education

7507R036 – English for Education

Author: Pavel Kuˇcera

Supervisor: Mgr. Kateˇrina Lozoviukov´a, Ph.D.

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

Prohl´ aˇ sen´ı

Byl jsem seznámen s t´ım, ˇze na mou bakaláˇrskou práci se plnˇe vztahuje zákon ˇc. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – ˇskoln´ı d´ılo.

Beru na vˇedom´ı, ˇze Technická univerzita v Liberci (TUL) neza- sahuje do mých autorských práv uˇzit´ım mé bakaláˇrské práce pro vnitˇrn´ı potˇrebu TUL.

Uˇziji-li bakaláˇrskou práci nebo poskytnu-li licenci k jej´ımu vyuˇzit´ı, jsem si vˇedom povinnosti informovat o této skuteˇcnosti TUL;

v tomto pˇr´ıpadˇe má TUL právo ode mne poˇzadovat úhradu náklad˚u, které vynaloˇzila na vytvoˇren´ı d´ıla, aˇz do jejich skuteˇcné výˇse.

Bakaláˇrskou práci jsem vypracoval samostatnˇe s pouˇzit´ım uvedené literatury a na základˇe konzultac´ı s vedouc´ım mé bakaláˇrské práce a konzultantem.

Souˇcasnˇe ˇcestnˇe prohlaˇsuji, ˇze tiˇstˇen´a verze pr´ace se shoduje s elek- tronickou verz´ı, vloˇzenou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(8)

Podˇ ekov´ an´ı

Na tomto m´ıstˇe bych chtˇel v prvn´ı ˇradˇe podˇekovat svým rodiˇc˚um, kteˇr´ı mˇe podporovali v nejtˇeˇzˇs´ıch chv´ıl´ıch a doktorce Lozoviukové za jej´ı trpˇelivost a veden´ı. Dále bych chtˇel podˇekovat vˇsem, kteˇr´ı se pod´ıleli na korektuˇre, jmenovitˇe Romanˇe Wágnerové, Patri- kovi Drhl´ıkovi, Vˇeˇre Dráhové a mé matce Danˇe Kuˇcerové. V neposledn´ı ˇradˇe bych chtˇel podˇekovat Marcele Strouhalové a vˇsem pracovn´ık˚um z Arch´ıvu bezpeˇcnostn´ıch sloˇzek za jejich pomoc pˇri pˇr´ıpravˇe materiál˚u k bádán´ı.

(9)

Abstrakt

Pˇredloˇzená bakaláˇrská práce se zamˇeˇruje na ˇceskoslovenskou rezidenturu civiln´ı rozvˇedky v Londýnˇe bˇehem studené války.

Práce je rozdˇelena do tˇr´ı hlavn´ıch ˇcást´ı. Prvn´ı ˇcást se zaob´ırá ˇ

ceskoslovenskou civiln´ı rozvˇedkou na obecné úrovni. Druhá ˇcást se zaob´ırá vývojem rozvˇedky. Posledn´ı tˇret´ı ˇcást se zabývá pˇr´ımo rezidenturou Londýn a personáln´ım obsazen´ım s d˚urazem na ˇzivotopisy rezident˚u a vybraných spolupracovn´ık˚u.

Kl´ıˇ cov´ a slova

Studená válka, rezident, rezidentura, ˇspionáˇz, rozvˇedka, Londýn, Velká Británie

Abstract

The Bachelors thesis focuses on Czechoslovak civil espionage in Lon- don during Cold war. The thesis is divided into three main chapters.

The first chapter focuses on the Czechoslovak civil intelligence in general. The second chapter focuses on the development of the intelligence. The third chapter mainly focuses on the staff of Czecho- slovak intelligence headquarters in London with the stress on the life of residents and selected coworkers.

Keywords

Cold War, resident, residention, espionage, intelligence, London, The Great Britain

(10)

Obsah

Seznam pouˇzit´ych zkratek a symbol˚u 11

Uvod´ 13

1.1 Literatura . . . 14

1.2 Prameny . . . 15

2 Ceskoslovensk´ˇ a civiln´ı rozvˇedka v dobˇe tzv. studené války 18 3 Vývoj ˇCeskoslovenské rozvˇedky 21 3.1 Vojenské obrané zpravodajstv´ı . . . 21

3.2 V´yvoj rozvˇedky . . . 22

4 Ceskoslovensk´ˇ a civiln´ı rozvˇedka Rezidentura Lond´yn 27 4.1 Charakteristika ˇcinnosti rezidentury . . . 29

4.2 Person´aln´ı obsazen´ı . . . 32

4.2.1 Pˇrijet´ı do sluˇzeb ministerstva vnitra a pˇr´ıprava na v´yjezd . . . 32

4.2.2 Statistick´e vyhodnocen´ı person´aln´ıho obsazen´ı rezidentury . . 36

4.2.2.1 Genderov´e zastoupen´ı . . . 37

4.2.2.2 Vˇekov´e zastoupen´ı lid´ı na rezidentuˇre . . . 38

4.2.3 Rezidenti a jejich z´astupci . . . 39

4.2.3.1 Ukoly rezident˚´ u . . . 40

4.2.3.2 Co spojuje rezidenty . . . 41

4.2.4 Osudy rezident˚u a z´astupc˚u . . . 42

4.2.4.1 V´aclav ”Linhart“ Louda . . . 42

4.2.4.2 Václav ”Majer“ Táborský/ˇSajch˚u . . . 46

4.2.4.3 Vladim´ır ”Kugler“ Koudelka. . . 49

4.2.4.4 Frantiˇsek ”Adam“ August . . . 50

(11)

4.2.4.5 Josef

”Folt´yn“ Koneck´y . . . 51 4.2.4.6 Bohuslav

”Dub“ Laˇska . . . 54 4.2.4.7 Jiˇr´ı

”Nedbal“ ˇCern´y . . . 57 4.2.4.8 Josef

”Hradil“ Houˇzviˇcka . . . 59 4.2.5 Dalˇs´ı ˇclenov´e rezidentury . . . 62

4.2.5.1 V´aclav

”Cepel´ˇ ak“ ˇCerven´y . . . 63 4.2.5.2 Josef

”Hladk´y“ Hondl . . . 64 4.2.5.3 Bohumil

”Krupsk´y“ Kark´an . . . 65 4.2.5.4 Stanislav

”Celansk´ˇ y“ Melichar. . . 66 4.2.5.5 Stanislav Rychl´ık . . . 68 4.2.5.6 Eva

”Svobodov´a“ Sofronov´a . . . 69 4.2.5.7 Josef

”Janˇcik“ Vacek . . . 69

Z´avˇer 71

Prameny a literatura 73

A Obsah pˇriloˇzen´eho CD 76

(12)

Seznam obr´ azk˚ u

4.1 Poˇcet lid´ı bˇehem let. . . 29 4.2 Genderov´e zastoupen´ı. . . 38 4.3 Vˇekov´e zastoupen´ı. . . 39

(13)

Seznam pouˇ zit´ ych zkratek a symbol˚ u

ABS – Archiv bezpeˇcnostn´ıch sloˇzek

AMZV – Archiv ministerstva zahraniˇcn´ıch vˇec´ı BBC – British Broad Cast

CIC – Coutnerintelligence corps – Americký kontraˇspionáˇzn´ı sbor CLR - ˇˇ C´ınská lidová republika

CTK – ˇˇ Ceská tisková kanceláˇr

DTO – Dokumentace teritori´aln´ıch odbor˚u f. – fond

FMV – Feder´aln´ı ministerstvo vnitra IS – Intelligence service

KS ˇC – Komunistická strana ˇCeskoslovenska KSSS – Komunistická strana Sovˇetského svazu MI 6 – Military intelligence section 6

MV – Ministerstvo vnitra

MNB – Ministerstvo n´arodn´ı bezpeˇcnosti MZV – Ministerstvo zahraniˇcn´ıch vˇec´ı

NATO – Severoatlantick´a aliance - North Atlantic Association OBZ – Obrann´e zpravodajstv´ı

odbor BA/b MV – ˇCeskoslovensk´e zahraniˇcn´ı zpravodajstv´ı SIS – Secrect intelligence service

SNB – Sbor n´arodn´ı bezpeˇcnosti

SSSR – Sovˇetský svaz socialistických republik StB – Státn´ı bezpeˇcnost

TO – Teritoriáln´ı odbor tzv. – takzvaná/takzvaný

USA – United States of America UV – ´´ Ustˇredn´ı v´ybor

UVV – ´´ Ustˇredn´ı výkonný výbor

(14)

UV KS ˇ´ C – Ústˇredn´ı výbor Komunistické strany ˇCeskoslovenska VB – Velká Británie

VˇSPHV – Vysoká ˇskola politických a hospodáˇrských vˇed ZOB – Zemský odbor bezpeˇcnosti

Z Ú – Zastupitelský úˇrad

(15)

Uvod ´

Státy se brán´ı mnoha zp˚usoby, jedn´ım z nich je ˇspionáˇz, kterou vykonávaj´ı zpravo- dajské sluˇzby. Zpravodajské sluˇzby p˚usob´ı na územ´ı ciz´ıch stát˚u a jejich praktiky ˇcasto pˇrekraˇcuj´ı hranici zákona. Mezi nejznámˇejˇs´ı tajné sluˇzby patˇr´ı CIA v USA, MI6 ve Spojeném královstv´ı Velké Británie ˇci Mosad, který pracuje pro Izrael. At’

uˇz se jedná o jednu ˇci druhou zpravodajskou sluˇzbu, úkoly maj´ı spoleˇcné – z´ıskat informace a t´ım výhodu pro stát, pro který pracuj´ı.

D˚uleˇzitou roli v dˇejinách ˇceskoslovenského státu po únorové zmˇenˇe reˇzimu roku 1948 sehrály bezpeˇcnostn´ı sloˇzky. Pˇredloˇzená bakaláˇrská práce se zabývá jedn´ım z tˇechto aspekt˚u, a sice ˇcinnost´ı ˇceskoslovenské civiln´ı rozvˇedky na londýnské re- zidentuˇre bˇehem tzv. studené války. Bakaláˇrská práce je zaloˇzená na statistickém vyhodnocen´ı personáln´ıho obsazen´ı této rezidentury. Hlavn´ı úkol tajných a zpravo- dajských sluˇzeb v demokratických systémech spoˇc´ıvá v ochranˇe obyvatel a zajiˇstˇen´ı bezpeˇcnosti státu. V pˇr´ıpadˇe nedemokratických reˇzim˚u se tato úloha mˇen´ı a slouˇz´ı k monitorován´ı, kontrole a perzekuci vlastn´ıho obyvatelstva. Za pomoc´ı svých pracovn´ık˚u a ˇcasto i nelegáln´ıch praktik, rozvˇedka z´ıskávala informace, které mˇely za- bezpeˇcit stát pˇred pˇr´ıpadným nebezpeˇc´ım.

Ceskoslovensk´ˇ a civiln´ı rozvˇedka patˇrila mezi výrazné ˇclánky bezpeˇcnostn´ıho aparátu ˇCeskoslovenska. Téma jednotlivých zahraniˇcn´ıch pracoviˇst’ - rezidentur - nebylo dosud historiografi´ı dostatenˇcnˇe probádáno a stálo na okraji zájmu badatel˚u. Tato práce je prvn´ı, která se detailnˇeji a komplexnˇeji zabývá rezidenturou ˇceskoslovenské civiln´ı rozvˇedky v Londýnˇe. D˚uvod pro zvolen´ı londýnské rezidentury je ten, ˇze m˚uj druhý obor je anglický jazyk, tud´ıˇz jsem mˇel moˇznost bez vˇetˇs´ıch problém˚u pouˇz´ıt i anglicky psané prameny, které jsou uloˇzeny v arch´ıvech. Úvodn´ı kapitoly jsou vˇenovány obecnˇe ˇcinnosti ˇceskoslovenské civiln´ı rozvˇedky a popisu jej´ıho vývoje. Kapitoly jsou zaloˇzeny pˇreváˇznˇe na dostupných informac´ı, které jsou obsaˇzeny v literatuˇre. Stˇeˇzejn´ı ˇcást textu se pak zabývá detailnˇeji londýnskou rezidenturou a je zaloˇzena na analýze, komparaci a syntéze archivn´ıch dokument˚u, které

(16)

jsou uloˇzeny v Archivu bezpeˇcnostn´ıch sloˇzek v Kanic´ıch a v Archivu ministerstva zahraniˇcn´ıch v Praze.

Hlavn´ım c´ılem této práce je statistické vyhodnocen´ı personáln´ıho obsazen´ı rezidentury, které obsahuje údaje o poˇctu lid´ı bˇehem celého obdob´ı, zastoupen´ı muˇz˚u a ˇzen na rezidentuˇre a jejich vˇeku. Statistické hodnocen´ı je doplnˇeno o grafy, které znázorˇnuj´ı lepˇs´ı pˇrehled o vývoji a personáln´ım obsazen´ı rezidentury. Souˇcást´ı je struˇcný náˇcrt aktivit na rezidentuˇre, pˇriˇcemˇz nejvˇetˇs´ı ˇcást zab´ırá detailn´ı analýza ˇzivotn´ıch osud˚u nˇekolika vybraných zamˇestnanc˚u rezidentury.

Dle dosavadn´ıch informac´ı a výsledk˚u patˇrila rezidentura Londýn mezi významná a kl´ıˇcová pracoviˇstˇe civiln´ı rozvˇedky. ˇCinnost na rezidentuˇre byla úzce spjata s politickou situac´ı v ˇCeskoslovensku. D˚uleˇzitou roli ve vývoji a ˇcinnosti na rezidentuˇre - tak jako v celé rozvˇedce - sehrály také zájmy Sovˇetského svazu. Tzv. studená válka tedy nezanedbatelným zp˚usobem formovala a ovlivˇnovala situaci nejen na tomto pracoviˇsti, ale také ˇzivotn´ı osudy lid´ı, kteˇr´ı zde operovali.

1.1 Literatura

Téma této problematiky nebylo zat´ım dostateˇcnˇe popsáno v literatuˇre. I pˇresto je nutné zm´ınit pár titul˚u, ze kterých jsem ˇcerpal informace, a které poskytly náhled do tehdejˇs´ı doby. Bez informac´ı z této literatury by bylo veˇskeré bádán´ı velmi obt´ıˇzné.

Okruhy, ze kterých jsem ˇcerpal, by se daly rozdˇelit do tˇrech oblast´ı. Prvn´ı oblast se vˇseobecnˇe zaob´ırá situac´ı v ˇCeskoslovensku, Velké Británii a tzv, studenou válkou.

Tato literatura slouˇz´ı hlavnˇe pro uveden´ı do problematiky tzv. studené války a také o pˇredstaven´ı tehdejˇs´ı atmosféry a situace v ˇCeskoslovensku a Velké Británii. Prvn´ı titul z okruhu je od Tonyho a¹. Nab´ız´ı z velmi ˇsirokého zábˇeru pohled na pováleˇcnou Evropu a jej´ı vývoj. Dalˇs´ı publikace je od Jindˇricha Dejmka², který nastiˇnuje vývoj diplomacie od roku 1918 aˇz do roku 1992. Zde m˚uˇzeme naj´ıt informace o postaven´ı Ceskoslovenska a jejich diplomat˚ˇ u v˚uˇci svˇetu. Dalˇs´ı titul, který se pouˇzil, byl Marga- ret Thatcherová a jej´ı politika od Hynka Fajmona. Uˇziteˇcnost titulu tkv´ı v tom, ˇze velmi zaj´ımavˇe popisuje politickou scénu v 70. a 80. letech ve Velké Británii. Rozvoj rozvˇedky je úzce spjatý s politickou situac´ı ve státech.

1JUDT, Tony. Pov´aleˇcn´a Evropa: historie po roce 1945. Praha Slovart, 2008. ISBN 978-80-7391- 025-9

2DEJMEK, Jindˇrich. Diplomacie ˇCeskoslovenska. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. ISBN 978- 80-200-2210-3.

(17)

Druhá oblast se zaob´ırá ˇspionáˇz´ı a rozvˇedkou jako takovou. Prvn´ı titul od Karla Pacnera³ popisuje praktiky, akce, a také problémy se kterými se rozvˇedný aparát musel potýkat. Pacner rozeb´ırá rozvˇedný aparát z pohledu rozvˇedky i kon- trarozvˇedky. Druhý titul od Jiˇriny Dvoˇrákové⁴ popisuje vývoj rozvˇedného aparátu mezi lety 1945 a 1953. S rozvojem rozvˇedného aparátu se také zaob´ırá Karel Kaplan⁵. Od Kaplana jsem pouˇzil nˇekolik titul˚u. Jmenujme dalˇs´ı jeho titul Sovˇetˇst´ı poradci v ˇCeskoslovensku 1949-1956. V tomto titulu se dozv´ıme, do jaké m´ıry zasahoval Sovˇetský svaz do politiky a zpravodajstv´ı ˇCeskoslovenska.

Tˇret´ı a posledn´ı okruh literatury slouˇzil k dohledáván´ı jednotlivých informac´ı.

Tato literatura nen´ı nezbytnˇe nutná, ale dopomáhá nasmˇerovat ˇctenáˇre, který by mˇel zájem o prohlouben´ı poznatk˚u ohlednˇe nˇejaké instituce, ˇci osobˇe, která je v textu zm´ınˇená. Z této literatury byly vybrány jednotlivé kapitoly.

Literatura, která by se zamˇeˇrovala výhradnˇe na Londýnskou rezidenturu, pro- zat´ım neexistuje. V nˇekterých titulech, jako napˇr´ıklad u Pacnera, se objevuj´ı zm´ınky o akc´ıch CIA proti ˇCeskoslovensku. Bohuˇzel v informac´ıch o aktivitách britských tajných sluˇzeb zat´ım nebyly dohledány ˇzádné, které by nab´ızely vhodné podklady pro tuto práci.

1.2 Prameny

Jak bylo výˇse napsáno, hlavn´ı tˇeˇziˇstˇe výzkumu spoˇc´ıvalo v analýze archivn´ıho ma- teriálu. Relevantn´ı se z tohoto okruhu staly dokumenty uloˇzené v archivu Minis- terstva zahraniˇcn´ıch vˇec´ı a v Archivu bezpeˇcnostn´ıch sloˇzek. Konkrétnˇe se jednalo o tyto fondy: AMZV fond Dokumentace teritoriáln´ıch odbor˚u 1945-1989 Velká Británie, AMZV f. Teritoriáln´ı odbor 1965-1969 Velká Británie, AMZV f. TO 1955- 1959 Velká Británie, AMZV f. TO 1970-1974 Velká Británie, ABS fond personáln´ıch spis˚u a ABS f. I. správy SNB, Osobn´ı svazky kádrových pˇr´ısluˇsn´ık˚u. Vˇseobecnˇe ˇreˇceno by se daly prameny povaˇzovat za d˚uvˇeryhodné, jelikoˇz se nepˇredpokládalo, ˇze by se nˇekdy zpˇr´ıstupnily. Mus´ıme si ovˇsem uvˇedomit, ˇze pramenná základna se

3PACNER, Karel. ˇCeskoslovensko ve zvláˇstn´ıch sluˇzbách: pohledy do historie ˇceskoslovenských výzvˇedných sluˇzeb 1914-1989. Vyd. 1. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-012-7

4DVO ˇR ÁKOV Á, Jiˇrina. Státn´ı bezpeˇcnost v letech 1945-1953: (organizaˇcn´ı vývoj zpravodajských a státnˇe bezpeˇcnostn´ıch sloˇzek). Vyd. 1. Praha: Úˇrad dokumentace a vyˇsetˇrován´ı zloˇcin˚u komunismu, 2007. Seˇsity ( Úˇrad dokumentace a vyˇsetˇrován´ı zloˇcin˚u komunismu P ˇCR). ISBN 978-80- 86621-30-2.

5KAPLAN, Karel. Nebezpeˇcn´a bezpeˇcnost: st´atn´ı bezpeˇcnost 1948-1956. 1. vyd. Brno: Doplnˇek, 1999. Knihy dokumenty. ISBN 80-7239-024-4.

(18)

pˇreváˇznˇe skládá z hláˇsen´ı, tud´ıˇz se objev´ı urˇcitá m´ıra zaujatosti ze strany zkou- maných osob a osob, které na nˇe psaly posudky. M˚uˇzeme tak usoudit, ˇze v hláˇsen´ıch se velmi zˇr´ıdka objevuj´ı negativn´ı posudky.

Pˇri rekonstrukci ˇcinnosti rezidentury byly zpoˇcátku pouˇzity nejr˚uznˇejˇs´ı kar- totéky zamˇestnanc˚u ministerstva vnitra, které poskytly základn´ı informace o poˇctech rozvˇedˇc´ık˚u p˚usob´ıc´ıch na územ´ı Londýna. V pˇr´ıpadˇe vybraných osob byly dohledány a doplnˇeny informace právˇe z personáln´ıch spis˚u a osobn´ıch svazk˚u kádrových pˇr´ısluˇsn´ık˚u. V kartotékách m˚uˇzeme dále nalézt dalˇs´ı informace o jednotlivých rozvˇedˇc´ıc´ıch a m´ıstech jejich p˚usoben´ı. Tyto informace se skládaly z legalizaˇcn´ı funkce, odmˇen, nástup a odchodu z rezidentur. Mimo tyto informace je také uve- deno kryc´ı jméno, které slouˇz´ı pro lepˇs´ı orientaci bˇehem bádán´ı v dalˇs´ıch archivn´ıch materiálech. Na základˇe kartoték se objednávaj´ı personáln´ı spisy, které obsahuj´ı podrobnˇejˇs´ı informace o jedinc´ıch.

ABS poskytl informace v podobˇe person´aln´ıch spis˚u a tzv. trojkov´ych svazk˚u.

Tyto materiály slouˇz´ı k zjiˇstˇen´ı informac´ı o lidech, kteˇr´ı p˚usobili v rozvˇedném aparátu. Je nutné ˇr´ıci, ˇze nˇekteré spisy se nedochovaly a byly skartovány. Z tohoto d˚uvodu se nepodaˇrilo dohledat informace o nˇekterých jedinc´ıch, kteˇr´ı jsou pro tuto práci d˚uleˇzit´ı. Dalˇs´ı problém v personáln´ıch spisech je ten, ˇze byly pˇredloˇzeny bud’ v pap´ırové, nebo digitáln´ı podobˇe. V obou pˇr´ıpadech nˇekteré stránky chybˇely, obzvláˇstˇe u digitáln´ı verze archiváli´ı. Tyto stránky byly schválnˇe vyˇrazeny z d˚uvodu utajen´ı. Posledn´ı pˇrekáˇzka nastala u digitáln´ıch archiváli´ı, a sice ten, ˇze velká ˇcást text˚u byla neˇcitelná kv˚uli poˇskozen´ı ˇci kv˚uli materiálu na kterém byl text napsán.

Z dochovaných materiál˚u se dozv´ıme prakticky veˇskeré informace o rozvˇedˇc´ıc´ıch a jejich p˚usoben´ı v rozvˇedném aparátu. Jsou zde uloˇzené posudky o jedinc´ıch, a také informace o jejich rodinˇe. Po prostudován´ı prvn´ıch spis˚u si m˚uˇze badatel vˇsimnout velké uniformity, se kterou se hláˇsen´ı psala. M˚uˇzeme si vypozorovat, ˇze se styl psan´ı pramen˚u bˇehem let mˇenil. V 50. letech hláˇsen´ı dosahovala niˇzˇs´ı kvality neˇz v letech 70. Dále nám ˇcastá hláˇsen´ı prozrazuj´ı tehdejˇs´ı atmosféru, která hraniˇcila s para- noidn´ım chován´ım ze strany ˇCeskoslovenska. Bˇehem jednoho roku se psalo nˇekolik posudk˚u, které se dále provˇeˇrovaly.

Druhý pouˇzitý archiv MZV obsahuje informace v podobˇe teritoriáln´ıch odbor˚u, které jsou rozdˇeleny abecednˇe dle zem´ı. Zde jsou uloˇzeny informace o zastupitelských

´

uˇradech jako celku. M˚uˇzeme vyˇc´ıst o aktivitˇe zastupitelského úˇradu a také o jedinc´ıch, kteˇr´ı zde p˚usobili. Tyto archiválie se skládaj´ı pˇredevˇs´ım z politických zpra- vodajských zpráv, které byly zas´ılány na ministerstvo zahraniˇc´ı v Praze. Zprávy

(19)

obsahuj´ı stav a vývoj dané zemˇe a stav na zastupitelském úˇradˇe. Archiválie by se daly opˇet zhodnotit, ˇze jsou objektivn´ı, i kdyˇz i zde m˚uˇzeme oˇcekávat urˇcitou m´ıru zaujatosti. Pˇreváˇznˇe se skládaj´ı z korespondence mezi centrálou MZV v Praze a zastupitelským úˇradem. Nezˇr´ıdka kdy objevuj´ı zprávy z britského ministerstva zahraniˇc´ı. Mimo jiné zde m˚uˇzeme nalézt zprávy z ekonomického oddˇelen´ı, ale tˇreba i kulturn´ı zprávy. Dalˇs´ı souˇcást tˇechto archiváli´ı jsou záznamy sch˚uz´ı jednotlivých ˇceskoslovenských delegát˚u s britskými protˇejˇsky. Zároveˇn jsou souˇcást´ı archiváli´ı zprávy pos´ılané z britské strany na Z Ú v Londýnˇe.

Je nutné ˇr´ıci, ˇze oba arch´ıvy poskytuj´ı dva r˚uzné pohledy na p˚usoben´ı rozvˇedˇc´ık˚u na ciz´ım územ´ı. Materiály z ABS popisuj´ı pˇr´ımo aktivitu rozvˇedˇc´ıka, zat´ımco arch´ıv MZV odhaluje informace o p˚usoben´ı zastupitelského úˇradu, proto zde jsou pˇreváˇznˇe informace, které jsou spojeny s legalizac´ı rozvˇedˇc´ıka. Z tohoto d˚uvodu se m˚uˇzeme doˇc´ıst mnoho informac´ı o fungován´ı zastupitelského úˇradu jako takového, a také porovnat, do jaké m´ıry naruˇsovala legalizaˇcn´ı funkce tu rozvˇednou.

Celkový seznam literatury a pramen˚u je uveden na konci práce v seznamu literatury a pramen˚u. Jak bylo ˇreˇceno výˇse, nˇekteré tituly byly pouˇzity sp´ıˇse okrajovˇe, proto nejsou zm´ınˇeny v literatuˇre.

(20)

2 Ceskoslovensk´ ˇ a civiln´ı rozvˇ edka v dobˇ e tzv. studen´ e v´ alky

Války se vedou na mnoha frontách. Nejprve se bojovalo na zemi a poté na moˇri. Po nˇejakém ˇcase se boj pˇresunul i do vzduchu. Je tu ovˇsem jeden druh boje, který nen´ı na prvn´ı pohled vidˇet a pˇri tom je velmi d˚uleˇzitý. Mluv´ıme zde o ˇspionáˇzi a z´ıskáván´ı informac´ı. Mistr Sun Tzu⁶ˇr´ıká

”Znáˇs-li nepˇr´ıtele i sám sebe, m˚uˇzeˇs bez obav vést sto bitev. Pokud znáˇs sebe, ale nikoliv nepˇr´ıtele, jednou vyhrajeˇs a podruhé prohrajeˇs.

Jestliˇze neznáˇs ani sebe ani nepˇr´ıtele, prohrajeˇs v kaˇzdé bitvˇe.“⁷. Být informovaný byl a je jeden z kl´ıˇcových aspekt˚u boje, který nemálo kdy obrátil misky vah ne jednu ˇci druhou stranu.

Po druhé svˇetové válce se Evropa rozdˇelila na dvˇe ˇcásti, Východn´ı a Západn´ı blok, kde si moc rozdˇelily USA a SSSR. Toto rozdˇelen´ı je také známé jako ˇzelezná opona, ˇc´ımˇz de facto zapoˇcala tzv. studená válka. Ta vstoupila do svˇetové politiky jako nová, pˇredt´ım témˇeˇr neznámá skuteˇcnost.⁸ Hlavn´ı rozd´ıl mezi Východn´ım a Západn´ım blokem byla ideologie. Západ prosazoval kapitalismus, demokracii a soustˇredˇen´ı se jednotlivce. Východ na druhou stranu prosazoval komunismus a socialismus. Komu- nismus je zaloˇzen na myˇslence Karla Marxe⁹ a pozdˇeji jeho pokraˇcovatele Vladimira Iljiˇce Lenina¹⁰. Komunismus znamenal, ˇze by mˇel být veˇskerý majetek spoleˇcný a tud´ıˇz by se mˇely eliminovat vrstvy a vzniknout beztˇr´ıdn´ı spoleˇcnost. D´ıky to- muto odliˇsnému pohledu na svˇet se aliance, která vznikla jako odpovˇed’ na agresi nacistického Nˇemecka, rozpadla. Judt tvrd´ı, ˇze

”Rozpad váleˇcné aliance a následné

6Sun Tu byl ˇc´ınsk´y vojev˚udce za dynastie Au. ˇZil v letech 544-496 pˇr. n. l.

7SUNZI. Umˇen´ı v´alky: The art of war. 2. vyd. Pˇreklad Radim Pek´arek. Brno: B4U, 2014, S. 23

8KAPLAN, Karel. Po´unorov´y exil 1948-49. Liberec: Dialog, 2007. ISBN 978-80-86761-69-5. S.

9

9Karel Marx byl nˇemecký filozof ˇzij´ıc´ı v 19. stolet´ı. Mimo filozofii se také zaj´ımal o ekono- mii na ˇcemˇz stoj´ı pozdˇejˇs´ı komunistická ideologie. Mezi jeho nejvýznamnˇejˇs´ı d´ıla patˇr´ı Kapitál a Komunistický manifest

10Vladimir Iljiˇc Uljanov

”Lenin“ byl ruský politik, který vedl Bolˇsevickou stranu. V Roce 1917 se navrátil z exilu do Ruska a svrhl carstv´ı. Tento akt je znám jako ˇR´ıjnová revoluce.

(21)

rozdˇelen´ı Evropy nebyly tud´ıˇz d˚usledkem nˇejaké chyby, pustého sobectv´ı nebo zlé v˚ule. Tento vývoj mˇel své historické koˇreny. Pˇred 2. svˇetovou válkou byly vztahy mezi USA a Británi´ı na jedné stranˇe a SSSR na stranˇe druhé vˇzdy napjaté.“¹¹ Toto napˇet´ı bylo zp˚usobeno t´ım, ˇze se obˇe strany musely postarat o

”své zemˇe“, které spadaly pod sféru jejich vlivu.¹² Velmi diskutované téma byl vývoj pováleˇcného Nˇemecka. Angliˇcané a Ameriˇcané chtˇeli opˇet postavit západn´ı Nˇemecko

”na nohy“, aby mohlo pomoci k oˇziven´ı ekonomiky zniˇcené Evropy. SSSR na druhé stranˇe poˇzadoval reparace ze západn´ıch zón Nˇemecka a d´ıky tomu trvali na jednotné zprávˇe Nˇemecka. Proti tomu se postavili Spojenci, kteˇr´ı toto nechtˇeli. Znamenalo by to, ˇze by se museli vzdát obyvatel západn´ıho bloku.¹³

Po válce byl znatelný velký odklon doleva, který byl patrný v celé Evropˇe.

Sovˇetský svaz a komunismus byly pˇrej´ımány velmi vl´ıdnˇe. D˚uvod, proˇc byl SSSR v´ıtán, byl ten, ˇze stál na v´ıtˇezné stranˇe. D´ıky tomu a d´ıky nesm´ırným obˇetem si Sovˇeti vyslouˇzili nejen obdiv, ale také respekt. Existuj´ıc´ı levicové strany nesm´ırnˇe tˇeˇzily ze svého váleˇcného zapojen´ı v hnut´ıch odporu.¹⁴

Vztah ˇCeskoslovenska a SSSR byl podm´ınˇen nˇekolika faktory. ˇCeskoslovenˇst´ı politici v ˇcele s Eduardem Beneˇsem ztratili d˚uvˇeru v Západ po roce 1938, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda. Beneˇs se rozhodl pˇrehodnotit své dosavadn´ı spojence a Francii vymˇenil za Sovˇetský svaz, kterému pˇrisl´ıbil pˇrátelstv´ı. V ˇcervenci roku 1941 byla podepsaná vzájemná ˇceskoslovensko-sovˇetská smlouva, znamenaj´ıc´ı obnovu vzájemných vztah˚u s východn´ı velmoc´ı a upevnˇen´ı tehdejˇs´ı ˇceskoslovenské exilové reprezentace.¹⁵

Komunist˚um v ˇCeskoslovensku dlouho netrvalo, neˇz pˇrevzali kompletn´ı moc a t´ım zaˇcala velmi tvrdá a nesmlouvavá bolˇsevizace spoleˇcnosti. Postupnˇe zaˇcali obsazovat vˇsechna d˚uleˇzitá m´ısta nejen na politické úrovni, ale i v ozbrojených s´ılách vˇcetnˇe vojenské rozvˇedky¹⁶. ˇCeskoslovenˇst´ı komunisté v ˇcele s Klementem Gottwaldem definitivnˇe pˇrevzali moc v roce 1948, kdy president Eduard Beneˇs pˇrijal demisi opoziˇcn´ıch ministr˚u. Pˇrevrat provedený ˇCeskoslovenskými komunisty se zdaˇril, ovˇsem opravdovými vládci byli lidé z Kremlu ve SSSR. D´ıky v´ıtˇezstv´ı se ˇceskoslovenˇst´ı komunisté snaˇzili v té dobˇe co nejv´ıce blokovat Západ. Vytvoˇrila

11JUDT, Tony, pozn. 1, s. 105.

12Vˇsechny zemˇe spadaly pod Západ nebo pod Východ. Jedinou vyj´ımkou bylo Nˇemecko. Bylo rozdˇeleno do 4 zón.

14DEJMEK, Jindˇrich, pozn. 2, s. 66.

15DEJMEK, Jindˇrich, pozn. 2, s. 95 .

16PACNER, Karel, pozn. 3, s. 57.

(22)

se rozsáhlá opatˇren´ı známé pod názvem Izolace-Akce I.¹⁷ Tento krok byl snahou o zpˇretrhán´ı pokud moˇzno veˇskerých vazeb se Západn´ım blokem.

Bolˇsevizace Východn´ıho bloku se neobeˇsla bez problém˚u. Pˇripomeˇnme povstán´ı v Jugoslávii ˇci Mad’arsku. Aby si Kreml pojistil posluˇsnost a zamezil konfliktu i v Ceskoslovensku, vyslal roku 1949 sovˇˇ etské poradce, kteˇr´ı byli oznaˇceni v oficiáln´ıch zprávách jako pˇrátelé.¹⁸Poradci Makarov a Lichaˇcev, o kterých vˇedˇel jen úzký okruh osob, dohl´ıˇzeli na fungován´ı komunistické strany.¹⁹Poradci zcela ovládli oba resorty, armádu a bezpeˇcnost, a zajiˇst’ovali tak jejich podˇr´ızenost moskevskému ústˇred´ı.²⁰ Tyto osoby zasahovaly prakticky do veˇskerého dˇen´ı ve státˇe. Lichaˇcev napˇr´ıklad zasahoval do odborného ˇskolstv´ı Bezpeˇcnosti, které pˇred t´ım nebralo na zˇretel vyuˇcován´ı práv a zákon˚u, a byli odpovˇedn´ı pˇr´ımo Moskvˇe. Po pˇr´ıchodu Lichaˇceva se tato situace zlepˇsila.²¹ Veden´ım komunistické strany byli chápáni r˚uznˇe, ale vˇsichni se jim snaˇzili vyj´ıt vstˇr´ıc.²² D˚uvod byl ten, ˇze i kdyˇz ˇCeskoslovensko bylo loutkou SSSR, tak i pˇres to chtˇeli m´ıt nezávislost v rozhodován´ı a ˇr´ızen´ı své zemˇe. Kreml si toto uvˇedomoval a vˇedˇel, ˇze ˇCeskoslovensko hrálo d˚uleˇzitou roli z d˚uvodu své polohy.

Kdyby doˇslo k otevˇren´emu stˇretu, tak by bylo ˇCeskoslovensko n´arazn´ıkovou oblast´ı.

Dalˇs´ı d˚uvod, proˇc bylo ˇCeskoslovensko d˚uleˇzit´e, bylo postaven´ı na mapˇe jelikoˇz

”se Ceskoslovensko stalo pˇredpol´ım pro vys´ıl´ˇ an´ı sovˇetských nelegál˚u na Západ.“²³Dalˇs´ı d˚uvod byly suroviny a pr˚umysl. V ˇCeskoslovensku byl velmi rozvinutý pr˚umysl a také uranové doly, které mˇely slouˇzit k dodáván´ı materiálu pro jaderné zbranˇe.²⁴

17KAPLAN, Karel, pozn. 5, s. 54.

19DVO ˇR ´AKOV ´A, Jiˇrina, pozn. 4, s. 150, 151.

20KAPLAN, Karel. Sovˇetˇst´ı poradci v ˇCeskoslovensku 1949-1956. Praha: Ústav pro soudobé dˇejiny Akademie vˇed ˇCeské republiky, 1993. ISBN 80-85270-26-9. S. 9

21KAPLAN, Karel, pozn. 5, s. 11.

22KAPLAN, Karel, pozn. 20, s. 17, 42.

23PACNER, Karel, pozn. 3, s. 23, 25.

(23)

3 V´ yvoj ˇ Ceskoslovensk´ e rozvˇ edky

Ceskoslovensk´ˇ a rozvˇedka procházela bˇehem let velkými a obˇcas znaˇcnˇe kompliko- vanými zmˇenami. Je nutné zde aspoˇn zhruba naˇcrtnout, jak se rozvˇedka vyv´ıjela i kdyˇz by se na toto téma dala napsat celá velká samostatná práce.

3.1 Vojensk´ e obran´ e zpravodajstv´ı

Poˇcátkem roku 1945 doˇslo k závaˇzným zmˇenám v ˇcinnosti zpravodajské sluˇzby. Na základˇe rozkazu generála Svobody vzniklo dne 7. ledna 1945 Vojenské Obranné Zpravodajstv´ı OBZ²⁵, které vedl Bedˇrich Reicin a zastupoval ho Karel Vaˇs.²⁶ Nejvˇetˇs´ı zájem na vznik OBZ mˇel SSSR, jelikoˇz OBZ chápal tak, ˇze je to protiváha stávaj´ıc´ı ˇceskoslovenské zpravodajské sluˇzby, kterou vedl generál Frantiˇsek Moravec.

Zvláˇstnost´ı bylo, ˇze o vytvoˇren´ı jakékoliv tajné sluˇzby v kaˇzdé vládˇe rozhoduje par- lament. V tomto pˇr´ıpadˇe tomu tak nebylo jelikoˇz vzniklo z velké ˇcásti d´ıky tlaku ze strany SSSR. Po skonˇcen´ı války bylo hlavn´ım úkolem OBZ odhalovat nacistické s´ıtˇe a zabezpeˇcit pohraniˇc´ı. Z d˚uvodu, ˇze OBZ vzniklo bez souhlasu parlamentu, se mu nezodpov´ıdalo. Toho Reicin vyuˇz´ıval a dosazoval na posty lidi, dle svého uváˇzen´ı.

Jediná instituce, které se OBZ zodpov´ıdalo, byla hlavn´ı správa OBZ, tud´ıˇz pˇr´ımo Reicinovi. V roce 1946 si OBZ vydobylo výsadn´ı postaven´ı v rámci bezpeˇcnosti²⁷ a zároveˇn v témˇze roce také plnˇe eskaloval boj mezi budouc´ı rozvˇedkou a kontra- rozvˇedkou. OBZ se významnˇe zapojilo do vytváˇren´ı politických proces˚u a prosa- zován´ı v˚ule komunist˚u.

25OBZ bylo de facto vojensk´a kontrarozvˇedka

26HANZLÍK, Frantiˇsek. Vojenské obranné zpravodajstv´ı v zápasu o politickou moc 1945-1950.

Praha: Themis, 2003. Svˇedectv´ı ( ´Uˇrad dokumentace a vyˇsetˇrov´an´ı zloˇcin˚u komunismu). ISBN 80- 7312-028-3. S. 20

27HANZL´IK, Frantiˇsek, pozn. 26, s. 118.

(24)

3.2 V´ yvoj rozvˇ edky

Na poˇcátku ˇceskoslovenská civiln´ı rozvˇedka stála pˇred velkým rozhodnut´ım a to jak bude vypadat jej´ı struktura. Jej´ı organizace nebyla v dobrém stavu a nav´ıc zaˇcala být utiskována OBZ. Existovaly zde dva návrhy na budouc´ı formu rozvˇedky. Prvn´ı z nich bylo postavit rozvˇedku ve ve stylu Velké Británie. Tento návrh padl d´ıky stavu, který byl bˇehem druhé svˇetové války. Mnoho lid´ı z ˇCeskoslovenska odeˇslo do Anglie a to i ˇceskoslovenské politické ˇspiˇcky vˇcetnˇe jiˇz zm´ınˇeného Moravce. D´ıky tomu se navázal bl´ızký vztah mezi zemˇemi. Lidé, kteˇr´ı pozdˇeji uprchli do zahraniˇc´ı, byli vyhledáváni a verbováni do ˇrad rozvˇedky. D˚uvod pro zverbován´ı byl ten, ˇze se pˇredpokládal dobrý pˇrehled o tehdejˇs´ım stavu zemˇe ve které ˇzili. Na územ´ı Anglie p˚usobila velmi vyspˇelá ˇspionáˇzn´ı s´ıt’ MI6, která mˇela slouˇzit jako vzor pro budouc´ı rozvˇedný aparát.²⁸ Druhá moˇznost byl Sovˇetský model, který byl nakonec zvolen 15. února 1949. D˚uvod pro zvolen´ı modelu Sovˇet˚u byla hlavnˇe podˇr´ızenost ˇCeskoslovenska Kremlu a také nátlak jiˇz zm´ınˇených poradc˚u. Nav´ıc se ˇCeskoslovensko chtˇelo co nev´ıce pˇribl´ıˇzit k Sovˇetskému vzoru a t´ım se mu zavdˇeˇcit.²⁹

Prvn´ı velký úkol, který stál pˇred rozvˇedkou, bylo obnoven´ı agenturn´ıch s´ıt´ı na

´

uzem´ı poraˇzených stát˚u za pomoc´ı vojenských ataˇsé a ˇclen˚u vojenských mis´ı. V roce 1945 se stala zahraniˇcn´ı rozvˇedka souˇcást´ı politického zpravodajstv´ı ministerstva vnitra odboru Z. Vedle StB jeˇstˇe vznikly Zemské odbory bezpeˇcnosti II. (ZOB II).

Tento org´an byl pˇr´ımo vytvoˇren komunisty a od poˇc´atku mohl sloˇzit a slouˇzil k pro- sazen´ı c´ıl˚u jejich politiky.³⁰

V roce 1947 nastala reorganizace rozvˇedky, která spadala pod ministerstvo vnitra. V jej´ım ˇcele stál Zdenˇek Toman. Reorganizace vyústila v to, ˇze zpravodajská sluˇzba byla rozˇclenˇena do ˇctyˇr r˚uzných referát˚u s následným vnitˇrn´ım ˇclenˇen´ım do skupin. V tˇechto skupinách pracovali samotn´ı pracovn´ıci rozvˇedky-referenti.³¹ V témˇze roce se také rozhodlo, ˇze se nasad´ı zamˇestnanci Ministerstva vnitra na ˇceskoslovenské zastupitelské úˇrady, coˇz odpov´ıdá bˇeˇzné praxi. Vztah velvyslanectv´ı a rozvˇedky by se dalo metaforicky vyjádˇrit jako symbiotický i kdyˇz se nˇekdy objevil stˇret zájm˚u.

28DVO ˇR ÁKOV Á, Jiˇrina, pozn. 4, s. 472, 474. MI 6 – Military intelligence, section 6 – britská tajná sluˇzba zabývaj´ıc´ı se sbˇerem dat o ciz´ıch zem´ıch

29DEJMEK, Jindˇrich, pozn. 2, s. 152.

31HUBERT, Ondra: ˇCinnost v´ıdeˇnské rezidentury ˇceskoslovenské rozvˇedky do roku 1955 – sonda do vývoje ˇcsl. rozvˇedky v letech 1945-1955. Brno 2014 S. 19 diplomová práce

(25)

Pˇri následné reorganizaci ministerstva vnitra v bˇreznu 1948 vznikla skupina IIIA z bývalého odboru Z. V ˇcele ministerstva stál Jindˇrich Veselý, kterého zastupoval Bedˇrich Pokorný³². 17. listopadu 1948 nastala dalˇs´ı reorganizace ministerstva vnitra, které bylo rozdˇeleno na dvˇe skupiny. Skupina I³³ – bezpeˇcnost a Skupina II – vnitˇrn´ı bezpeˇcnost. Pod I Skupinu spadal celý III. odbor a následovnˇe se vytvoˇril odbor BA bezpeˇcnost MV.³⁴ Nové oddˇelen´ı se dˇelilo celkovˇe na ˇctyˇri sektory. Jedn´ım z nich byl sektor BAb. Tento sektor se staral o zahraniˇcn´ı zpravodajstv´ı. V ˇcele sektoru BAb stál Vˇenceslav Wehle, kterého v ˇr´ıjnu 1948 vystˇr´ıdal Oskar Valeˇs. Tento sektor vys´ılal tzv. nelegály³⁵.

V roce 1948 byla ˇCeskoslovensk´a ˇspion´aˇzn´ı s´ıt’ jeˇstˇe v

”plenkách“. Nemˇeli zkuˇsenosti ani vybaven´ı. Nebyla ustanovena hlavn´ı základna v ˇCeskoslovensku a s´ıtˇe v cizinˇe také témˇeˇr neexistovaly. Nav´ıc opˇerné body v zahraniˇc´ı na velvyslanectv´ıch a konzulátech nebyly dostateˇcnˇe personálnˇe obsazeny. Z tohoto d˚uvodu se zaˇcaly urychlenˇe zˇrizovat rezidentury na zastupitelských úˇradech. Rezidenti mˇeli dodávat politické informace a také plnit obranné úkoly.³⁶

V roce 1948 vznikla na rozvˇedce velká krize v podobˇe konfliktu mezi Zdeˇnkem Tomanem³⁷ a ˇStˇepánem Plaˇckem³⁸. Tento konflikt mˇel velmi neˇcekané rozuzlen´ı.

Plaˇcek neustále zasahoval do kompetenc´ı odboru III/Ab, primárnˇe se jednalo o kon- trolu ˇcinnosti sektoru a rozhodován´ı, kdo ze spolupracovn´ık˚u má být vyslán do ciziny.³⁹ To se Tomanovi nel´ıbilo a nakonec poˇzádal Jindˇricha Veselého, aby byla svolána sch˚uze se vˇsemi pˇrednosty rozvˇedky⁴⁰. Tato sch˚uze se ovˇsem Tomanovi stala osudnou, jelikoˇz vyˇslo najevo, ˇze se pˇr´ısluˇsn´ıci rozvˇedky obohacovali na majetku.

V kurýrn´ıch zavazadlech nechal do Velké Británie propaˇsovat biˇzuterii a prodával j´ı na ˇcerném trhu a chystal se k útˇeku na Západ.⁴¹ Zatykaˇc byl vydán 12. ledna

32DVO ˇR ÁKOV Á, Jiˇrina, pozn. 4, s. 95. Veselého vystˇr´ıdal v roce 1950 Osvald Závodský. Veselý byl v rámci ˇcistek odstranˇen. Pokusil se o sebevraˇzdu v roce 1950. KAPLAN, Karel, pozn. 20 s. 21

33Skupina mˇela tˇri útvary: Prez´ıdium, Odbor BA – Státn´ı bezpeˇcnost – Vedouc´ı Veselý, Odbor BC – Veˇrejná bezpeˇcnost – Vedouc´ı Prunar KAPLAN, Karel, pozn. 5, s. 14.

34DVO ˇR ´AKOV ´A, Jiˇrina, pozn. 4, s. 114.

35Nelegálové byli osoby s ciz´ı identitou. Vystavil se jim faleˇsný pas a identifikace, která jim poskytovala kryt´ı.

37Velitel zahraniˇcn´ıho zpravodajstv´ı

3830. srpna 1909 se Plaˇcek narodil do ˇzidovské rodiny. Studoval na nˇemecké evangelické ˇskole a pozdˇeji na Masarykovˇe humanitn´ım gymnáziu. Do sluˇzeb ministerstva vnitra se dostal 1. srpna 1946. Pozdˇeji se stal velitelem vnitˇrn´ıho zpravodajstv´ı. Pro bliˇzˇs´ı informace napˇr. KALOUS, Jan.

ˇStˇepán Plaˇcek: ˇZivot zpravodajského fanatika ve sluˇzbách KS ˇC. Praha: Ústav pro studium totalitn´ıch reˇzim˚u, 2010. ISBN 978-80-87211-39-7. S. 100, 129

39HUBERT, Ondra pozn. 31, s. 21.

(26)

1948 a následnˇe byl zatˇcen v rámci akce J-Jugoslávie.⁴² Toman byl drˇzen v malé vˇeznici StB v justiˇcn´ım paláci na Karlovˇe námˇest´ı.⁴³Nakonec se mu podaˇrilo uprch- nout do budouc´ı Spolkové republiky Nˇemecko.⁴⁴ Plaˇcek byl také zatˇcen a to 22.

listopadu 1949. Plaˇcek byl pˇrevezen na Pankrác, kde pˇremluvil jednoho stráˇzmistra, aby pˇredal dopis jeho pˇr´ıteli. Jednoho dne, kdyˇz myl záchod, se ocitl sám. Hned toho vyuˇzil a utekl. Po cestˇe potkal ˇclena SNB a zasalutoval mu, aby t´ım naznaˇcil, ˇze k nim patˇr´ı. T´ım se dostal na svobodu a utekl do budouc´ı Spolkové republiky Nˇemecka, kde se ho ujala vojenská kontraˇspionáˇz CIC⁴⁵. Na Tomanovo m´ısto na- stoupil Jiˇr´ı ˇSindeláˇr a pozdˇeji Jiˇr´ı Wehle, kterého posléze vystˇr´ıdal Oskar Valeˇs, který byl velitelem civiln´ı rozvˇedky mezi léty 1948 aˇz 1951.

Za p˚usobnosti Valeˇse se rozvˇedka potýkala s nˇekolika problémy. Prvn´ı z nich byl podstav na rozvˇedce. Rozvˇedka mˇela zhruba 24 lid´ı. Dalˇs´ı problém byla nejasná role zahraniˇcn´ıho zpravodajstv´ı. To bylo stále podˇr´ızeno vnitˇrn´ımu zpravodajstv´ı.

V neposledn´ı ˇradˇe zde byl problém spolupracovn´ık˚u, které mˇeli verbovat. Nejprve se orientovali na ideové agenty.⁴⁶ Tuto moˇznost rychle zam´ıtli, protoˇze tito lidé mˇeli velmi limitované moˇznosti jak proniknut k informac´ım.⁴⁷ Z tohoto d˚uvodu zaˇcali verbovat lidi za pen´ıze, coˇz bylo praktikováno i dalˇs´ımi zpravodajskými sluˇzbami.

Dalˇs´ı problém byl v tom, ˇze mezi lety 1951 aˇz 1953 let byly velké ˇcistky ve stranˇe a hodnˇe funkcionáˇr˚u bylo odvoláno. Z tohoto d˚uvodu rozvˇedka podávala velmi slabý výkon.⁴⁸

V roce 1950 vzniklo Ministerstvo národn´ı bezpeˇcnosti (MNB). MNB ˇr´ıdilo tajné sluˇzby a OBZ bylo pod nˇej pˇrevedeno a stalo se souˇcást´ı StB. 1. ˇr´ıjna 1953 zanikla Hlavn´ı správa StB a jej´ı odbory byly povýˇseny na samostatné správy ministerstva vnitra. V této dobˇe zaˇcala r˚ust prestiˇz rozvˇedky. Nyn´ı se rozvˇedce oficiálnˇe ˇr´ıkalo I. správa MV. Bylo to dané t´ım, ˇze se na m´ısto ministra vnitra dostal Rudolf Barák, který rozvˇedku hodnˇe protˇeˇzoval. D´ıky tomu mˇela v StB velmi silné postaven´ı. V rámci I správy vznikla

”politická rozvˇedka“ ˇclenˇená teritoriálnˇe a postupnˇe operuj´ıc´ı prakticky na celém svˇetˇe.⁴⁹

Ofenzivn´ı zahraniˇcn´ı zpravodajstv´ı prov´adˇela rozvˇedka. Ta se soustˇredila na emi-

42KALOUS, Jan, pozn. 38, s. 100.

44HANZL´IK, Frantiˇsek, pozn. 26, s 128.

46Clenov´ˇ e ˇci funkcion´aˇri komunistick´ych stran

48TOMEK, Prokop. ˇZivot a doba ministra Rudolfa Bar´aka. Praha: Vyˇsehrad, 2009. ISBN 978- 80-7021-982-9. S. 43

49TOMEK, Prokop, pozn. 48, s. 39.

(27)

graci a snaˇzila se, aby jej´ı agenti pronikli do jejich ˇrad, coˇz se jim ˇc´asteˇcnˇe povedlo.

Agenti mˇeli za úkol naverbovat dalˇs´ı lidi z emigrace, kteˇr´ı by vstoupili do sluˇzeb Ceskoslovenska. Toto se dˇˇ elo v uteˇceneckých táborech, kde byli shromaˇzd’ováni lidé, kteˇr´ı utekli z nedemokratického reˇzimu. Do nˇekterých tábor˚u zejména v Nˇemecku se podaˇrilo proniknout agent˚um Státn´ı bezpeˇcnosti a obranného zpravodajstv´ı.⁵⁰ Nˇekteˇr´ı se pˇr´ımo vydávali za emigranty. Dokázali z´ıskat pro své úˇcely nejen lidi, ale také zaj´ımavé materiály.⁵¹ Tito agenti poté podávali zprávy o stavu v táborech.

Na prvn´ım m´ıstˇe zájmu rozvˇedky stálo rádio Svobodná Evropa.⁵²V kvˇetnu 1950 zástupci sovˇetské a ˇceskoslovenské zahraniˇcn´ı sluˇzby uzavˇreli dohodu, jeˇz obsahovala strategii, jak se bude postupovat dál. Mˇela tˇri body. Prvn´ı bod bylo urˇcen´ı objekt˚u zpravodajského zájmu⁵³, z´ıskán´ı pˇrehledu o politické a ekonomické situaci v kapita- listických státech a z´ıskáván´ı informac´ı o nejnovˇejˇs´ıch vˇedeckých poznatc´ıch. Poté se jeˇstˇe jednalo o vzájemné pomoci zpravodajských sluˇzeb a také o vyslán´ı sovˇetského zástupce do ˇCeskoslovenska. Dalˇs´ı krok nastal mezi lety 1954-1956, kdy se zpravo- dajské sluˇzby soustˇred’ovaly na zahraniˇcn´ı rozhlasové stanice.⁵⁴

Dalˇs´ı etapa ve vývoji tvoˇr´ı 60. léta. V 60. letech se zlepˇsily metody jej´ı práce i personáln´ı obsazen´ı. V té dobˇe se také zpravodajská ˇcinnost rozdˇelila na tzv. li- nie. Prvn´ı byla politická, druhá vˇedecko-technická a posledn´ı nelegáln´ı rozvˇedka.⁵⁵ V druhé polovinˇe 60. let se zaˇcalo uvaˇzovat jak zkvalitnit rozvˇedku. Byla to reakce na rostouc´ı nespokojenost zamˇestnanc˚u a na Akˇcn´ı program, který vydala komu- nistická strana. Neˇz mohli reformátoˇri v rozvˇedce podniknout kroky na pˇredˇelán´ı rozvˇedného aparátu, tak bylo pozdˇe, protoˇze tyto snahy nebyly naplnˇeny z d˚uvodu vstupu vojsk Varˇsavské smlouvy na územ´ı ˇCeskoslovenska.⁵⁶ Zároveˇn byla v roce 1966 obnovena hlavn´ı správa Státn´ı bezpeˇcnosti, která se v roce 1969 pˇrejmenovala na federáln´ı správu zpravodajské sluˇzby.

50KAPLAN, Karel, pozn. 7, s 21.

51HANZL´IK, Frantiˇsek, Karel, KONE ˇCN ´Y, Ivana, POLLEY. Czechoslovak Association of Le- gionnaires in exile 1949-1989. Prague: Ministry of Defence of the Czech Republic, 2013. ISBN 978-80-7278-621-3. S. 5, 7

52Stanice Rádio Svobodná Evropa byla zaloˇzena v roce 1949 na popud CIA. Vys´ılala zprávy do Východn´ıho bloku. Mˇela samostatnou ˇCeskoslovenskou relaci ve které vystupovali ˇceskoslovenské ˇspiˇcky v exilu. Tato stanice byla jednou z mála moˇznost´ı jak prolomit tzv. ˇZeleznou oponu. TO- MEK, Prokop. ˇCeskoslovenská redakce Radio Free Europe: historie a vliv na ˇceskoslovenské dˇejiny.

Vyd´an´ı prvn´ı. Praha: Academia, 2015. Historie (Academia). ISBN 978-80-200-2490-9. S. 36.

53Soustˇredˇen´ı se na vojenské plány zejména USA, Velké Británie a Jugoslávie

54Rozvˇedka vyslala nˇekolik agent˚u: 5 USA, 4 Kanada, 3 Argentina, 6 Velká Británie, 3 Francie, 1 ˇSvýcarsko, 6 NSR, 8 Rakousko, KAPLAN, Karel, pozn. 5, s. 64, 69.

55KA ˇN ÁK, Petr, Jiˇrina, DVO ˇR ÁKOV Á, Zdeˇnka, JUROV Á. ˇCeskoslovenská rozvˇedka a praˇzské jaro. Praha: Ústav pro studium totalitn´ıch reˇzim˚u, 2016. ISBN 978-80-87912-46-1. S. 16

56KA ˇN ÁK, Petr, Jiˇrina, DVO ˇR ÁKOV Á, Zdeˇnka, JUROV Á, pozn. 55, s. 17, 19.

(28)

V 70. - 80. letech rozvˇedka hledala nové c´ıle pro svou p˚usobnost. Okupace Ceskoslovenska vojsky Varˇsavsk´ˇ e smlouvy znaˇcnˇe pˇrit´ıˇzila rozvˇedné ˇcinnosti. Nejen, ˇze byl velký úbytek rozvˇedˇc´ık˚u v rámci ˇcistek, ale prestiˇz ˇCeskoslovenska klesla jeˇstˇe n´ıˇze u Západn´ıch stát˚u. Zostˇrily se vztahy v diplomacii, coˇz dokazuje ˇcetná korespondence mezi Z Ú Londýn a jeho britským protˇejˇskem. Dalˇs´ı rozd´ıl m˚uˇzeme vidˇet v d˚uvodech, se kterými se lidé hlásili do sluˇzeb ˇCeskoslovenska. V 50. letech se jednalo o idealismus. Lidé byli nadˇsen´ı, ˇze mohou budovat nový a

”lepˇs´ı“ socialistický stát. V 70. letech se postoj zmˇenil a do sluˇzeb ˇCeskoslovenska se hlásili pˇreváˇznˇe kariéristé a lidé, kteˇr´ı pˇredevˇs´ım hledˇeli na sv˚uj vlastn´ı prospˇech.

(29)

4 Ceskoslovensk´ ˇ a civiln´ı rozvˇ edka Reziden- tura Lond´ yn

Ceskoslovensk´ˇ a civiln´ı rozvˇedka mˇela svá zastoupen´ı v ˇradˇe stát˚u a Velká Británie nebyla výjimkou. Jednotlivé rezidentury byly ˇr´ızeny z centrály v ˇCeskoslovensku, pˇresnˇeji v Praze. Kaˇzdý stát mˇel své specifikum, ovˇsem problémy a úkoly, se kterými se museli rozvˇedˇc´ıci potýkat, byly stejné nebo minimálnˇe velmi podobné. M˚uˇzeme to od˚uvodnit hned dvˇema faktory. Jednak hrála velkou roli celková ned˚uvˇera, kterou s sebou nosila

”nálepka“ obˇcana socialistické zemˇe a dále to byla jazyková ba- riera, která znaˇcnˇe ztˇeˇzovala výzvˇednou ˇcinnost. Problém jazykové bariéry se týkal hlavnˇe poˇcátk˚u v 50. letech, kdy rozvˇedˇc´ıci vyj´ıˇzdˇeli s velmi chabou znalost´ı jazyka a nedostateˇcným zacviˇcen´ım v operativn´ı ˇcinnosti. Postupem ˇcasu a profesionali- zac´ı rozvˇedˇc´ık˚u byl tento problém postupnˇe odbouráván. V 70. letech se situace po této stránce velmi zlepˇsila. Na druhou stranu oproti 50. let˚um byla ˇspionáˇz v 70.

letech tˇeˇzˇs´ı kv˚uli velkým ˇcistkám ve stranˇe v rámci tzv. Praˇzského jara a rozkolu na rezidentuˇre.⁵⁷

At’ uˇz se jednalo o rezidenturu v Londýnˇe ˇci ve V´ıdni, úkoly byly stejné – z´ıskat, pokud moˇzno, co nejv´ıce informac´ı a t´ım i výhodu nad danou zem´ı. Úkoly, které rezidenti plnili, by se daly rozdˇelit do dvou proud˚u. Prvn´ı proud bychom mohli na- zvat pˇr´ısnˇe tajným a druhý pouze tajným. Pˇr´ısnˇe tajné úkoly byly ty, které pˇr´ımo naruˇsovaly pravidla a zákony nejen ve Velké Británii. Mezi tyto praktiky patˇr´ı od- poslechy, únosy a sledován´ı emigrace spoleˇcnˇe s jej´ımi útvary. Mezi útvary emigrace patˇrili napˇr´ıklad býval´ı ˇceskoslovenˇst´ı letci RAF a ˇceskoslovenˇst´ı legionáˇri. Emigrace byla jedn´ım z hlavn´ıch zdroj˚u spolupracovn´ık˚u. D´ıky tomu nejen samotn´ı emigranti, ale i jejich rodiny, které obˇcas z˚ustaly v ˇCeskoslovensku, byli pod drobnohledem StB.

Bˇehem tzv. studené války se vyskytovala obdob´ı, kdy byl o emigraci vˇetˇs´ı zájem.

Tato obdob´ı se objevuj´ı hlavnˇe bˇehem roku 1948 a 1968, kv˚uli velkým zmˇenám ve státn´ım zˇr´ızen´ı.

57O rozkolu a probl´emech se bl´ıˇze p´ıˇse pozdˇeji v ˇc´asti Josef

”Folt´yn“ Koneck´y

(30)

Druhý typ úkol˚u, tajné úkoly, se pˇredevˇs´ım zamˇeˇrovaly na sb´ırán´ı vˇseobecných informac´ı o atmosféˇre ve Velké Británii. Úkoly se hlavnˇe zamˇeˇrovaly na státn´ı po- litiku, hospodáˇrstv´ı a kulturu. Jmenujme sledován´ı tisku, sledován´ı politické at- mosféry, zmˇen v rozloˇzen´ı sil v politických stranách nebo propagace, která byla silným nástrojem pro ˇspionáˇz. Dalˇs´ı tajné úkoly, které byly spojeny s propagac´ı, byla kontrola výmˇenných pobyt˚u student˚u, lektor˚u a turistických zájezd˚u.⁵⁸

Mus´ıme si uvˇedomit, ˇze rezidentury byly ˇr´ızeny a konstruovány dle stejného modelu, tud´ıˇz praktiky a techniky, které pouˇz´ıvaly byly stejné. Drobné odchylky se samozˇrejmˇe objevovaly, coˇz je pochopitelné, protoˇze kaˇzdá zemˇe má svá pravidla, zvyklosti a mravy. Rozvˇedˇc´ıci museli být velmi obezˇretn´ı, aby nebyl odhalen pravý d˚uvod jejich pobytu v zahraniˇc´ı a to nebylo vˇzdy jednoduché.

Rezidentury ˇceskoslovenské rozvˇedky s´ıdlily pˇreváˇznˇe v hlavn´ıch mˇestech. Velká Británie nebyla výjimkou. Vˇetˇsina hlavn´ıch mˇest, Londýn nevyj´ımaje, mˇela své výhody a nevýhody co se týká rozvˇedných akc´ı. Celkovˇe by se dalo ˇr´ıci, ˇze byl pro rozvˇedné aktivity velmi nevhodné m´ısto. Prvn´ı pˇrekáˇzkou bylo to, ˇze zde ope- rovalo britské protiˇspionáˇzn´ı oddˇelen´ı MI6, které pokrývalo celou Británii. Dalˇs´ım d˚uvodem byla jiˇz zm´ınˇená jazyková bariéra. Navzdory tˇemto problém˚um poskytoval Londýn, jakoˇzto hlavn´ı mˇesto, zaj´ımavé moˇznosti k verbován´ı a z´ıskáván´ı informac´ı nejen od Brit˚u, ale i z ciz´ıch ambasád, které zde mˇely svá s´ıdla. D´ıky tomu zde bylo mnoho ˇsanc´ı k verbován´ı ciz´ıch diplomat˚u pro spolupráci a pˇredáván´ı informac´ı tˇret´ı stranˇe. Je také nutné ˇr´ıci, ˇze zpravodajstv´ı z Londýna, i pˇres veˇskeré komplikace, dosahovalo v hodnocen´ıch nadˇr´ızených velmi vysokého ocenˇen´ı. Rezidentura byla v roce 1959 vyhodnocena jako kl´ıˇcová rezidentura I. kategorie.⁵⁹ Toto hodnocen´ı se objevuje prakticky ve vˇsech spisech, které byly probádány. S´ıdlo rezidentury bylo na zastupitelském úˇradˇe se s´ıdlem v Kensington Palace Gardens.⁶⁰ V letech 1968-1969 se dokonˇcoval nový objekt Z Ú, který se skládal z ústˇredn´ı budovy A, obytného bloku B a spoleˇcného podzemn´ıho objektu C.⁶¹

Rezidentury byly velmi peˇclivˇe sledované nejen ciz´ı zem´ı, ale také centrálou v domovské zemi, do které se pravidelnˇe kaˇzdé ˇctvrtlet´ı pos´ılalo hláˇsen´ı, ve kterém se prob´ıraly úspˇechy a nedostatky. Hlavn´ı body, které se objevovaly v hláˇsen´ıch z Londýna, byly politické události dále styky hospodáˇrské, spoleˇcenské, politické a tiskové. V politických hláˇsen´ıch se ˇcasto rozeb´ırala Labouristická strana, která mˇela

58AMZV, f. DTO 1945-1989 Tajn´e VB 1971, kart. 126 s. 155-160

59Archiv bezpeˇcnostn´ıch sloˇzek, f. I. správa SNB, Osobn´ı svazky kádrových pˇr´ısluˇsn´ık˚u (I. S-3) reg. ˇc. 39827 Josef Hradil

60AMZV, f. DTO 1945-1989 Tajn´e VB 1960-1961, kart. 33

61AMZV, f. TO 1965-1969 Tajn´e VB, sign 061/412 kart. 6

(31)

Obr´azek 4.1: Poˇcet lid´ı bˇehem let.

velký vliv na dˇen´ı v Británii.⁶² Dalˇs´ı ˇcasto rozeb´ıraný bod byly kulturn´ı akce, které pˇreváˇznˇe slouˇzily pro propagaˇcn´ı úˇcely.⁶³ Jednalo se o vys´ılán´ı umˇelc˚u a pˇeveckého sboru do ciz´ı zemˇe popˇr´ıpadˇe pozván´ı cizinc˚u do ˇCeskoslovenska.

4.1 Charakteristika ˇ cinnosti rezidentury

Londýnská rezidentura vznikla relativnˇe brzy a d´ıky tomu se musela potýkat s problémy, které vznikly na základˇe ˇcasného vybudován´ı agenturn´ı s´ıtˇe. Prvn´ı a velký problém byla právˇe agenturn´ı s´ıt’, protoˇze z poˇcátku prakticky neexisto- vala.⁶⁴Z tohoto d˚uvodu rozvˇedka v Londýnˇe z poˇcátku sp´ıˇse mapovala terén. Teprve po vybudován´ı s´ıtˇe se mohli rezidenti naplno vˇenovat rozvˇedné aktivitˇe. Konkrétn´ı prvn´ı zm´ınky, které se k ˇcinnosti londýnské rezidentury vztahuj´ı, jsou z roku 1952,

62AMZV, f. TO 1965-1969 Tajn´e VB, sign. 061/412 kart. 6

64ABS, f. I. S-3, reg. ˇc. 38412 V´aclav Louda

(32)

kdy na n´ı p˚usobili Stanislav Slav´ık⁶⁵, Josef ˇSebesta⁶⁶ a Jan Pacl´ık⁶⁷. Naopak posledn´ı rozvˇedˇc´ık, kterého se podaˇrilo identifikovat, je Vlastimil Hn´ızdil⁶⁸. P˚usobil na rezidentuˇre aˇz do roku 1988. Rozjezd byl, z výˇse uvedených d˚uvod˚u, relativnˇe pomalý. Jak m˚uˇzeme vidˇet na grafu, tak stabilnˇejˇs´ı poˇcet ˇclen˚u rezidentury byl mezi roky 1960-68. Stejnˇe se o této skuteˇcnosti vyjadˇruje i Kaˇnák.⁶⁹ Nejvˇetˇs´ı poˇcet osob na rezidentuˇre byl v roce 1968. Poté m˚uˇzeme sledovat rapidn´ı úbytek ˇclen˚u rezidentury z d˚uvodu velkých ˇcistek v rámci Praˇzského jara, s t´ımto poznatkem se opˇet ztotoˇzˇnuje i Kaˇnák.⁷⁰ Po tomto obdob´ı, mezi lety 1970-1975 , nastala situace, kdy aktivnˇe p˚usobil na rezidentuˇre minimáln´ı poˇcet lid´ı. Toto obdob´ı také pˇrináˇselo dalˇs´ı

´

uskal´ı, o kterých se p´ıˇse pozdˇeji. Jev úbytku lid´ı na rezidentuˇre m˚uˇzeme pozorovat i na v´ıdeˇnské rezidentuˇre, kde mezi lety 1970-1972 ubylo pracovn´ık˚u na základˇe jejich nesouhlasu se vstupem vojsk Varˇsavské smlouvy do ˇCeskoslovenska.⁷¹

V hláˇsen´ıch, která byla prozkoumána, se odráˇzela tehdejˇs´ı atmosféra. M˚uˇzeme sledovat, zmˇenu postoje Velké Británie, kdyˇz si pˇreˇcteme hláˇsen´ı z roku 1956 a z roku 1971. V roce 1956, i pˇres svˇetové problémy,⁷² bylo lehˇc´ı navazovat styky neˇz v roce 1971. D˚uvod byl ten, ˇze v roce 1956 nebyla rezidentura pod tak velkým dozorem. Na- proti tomu v roce 1971 se situace zmˇenila. Pˇr´ıˇciny m˚uˇzeme nalézt hned v nˇekolika faktorech. Prvn´ı z nich je jiˇz zm´ınˇený rok 1968, kdy nastal zlom a velký úbytek osazenstva rezidentury v rámci událost´ı Praˇzského jara a následného vstupu vojsk Varˇsavské smlouvy na územ´ı ˇCeskoslovenska. ˇCistky, jejichˇz d˚usledky byly znát jeˇstˇe v roce 1975, byly zp˚usobeny v mnoha pˇr´ıpadech postojem rozvˇedˇc´ık˚u k okupaci.

D´ıky menˇs´ımu poˇctu rozvˇedˇc´ık˚u klesla ´uroveˇn a efektivita zpravodajsk´e ˇcinnosti.

Dalˇs´ı pˇr´ıˇcinu m˚uˇzeme hledat v tlaku, který britská vláda vyv´ıjela na SSSR. Britská vláda provádˇela velké protisovˇetské a protiˇceskoslovenské kampanˇe, které mˇely zdis- kreditovat obˇe zemˇe. D˚ukaz m˚uˇzeme nalézt ve ˇctvrtletn´ım hláˇsen´ı Z Ú z roku 1971.

V tomto roce zaˇcala britská strana provádˇet protisovˇetské akce v mnohem vˇetˇs´ım

65ABS, f. PS sign. 4390/24 Stanislav Slav´ık, kryc´ım jm´enem Jiˇr´ık, narozen 7.12. 1924

66Personáln´ı spis nedohledán, kryc´ım jménem Mixa/Miksa, narozen 7.3. 1925, v Londýnˇe operoval mezi lety 1952-1957. Byl dekonspirován d´ıky defektor˚um Bittmanovi, Frol´ıkovi a Augustovi.

1952-1954 operoval v Londýnˇe, 1954-1957 operoval v Káhiˇre, 1962-1965 operoval v Adis Abeba (Etiopie), 1970 – nezjiˇstˇeno operoval v Bagdádu (Irák)

67ABS, f. PS sign. 905/24 Jan Pacl´ık, kryc´ı jm´eno Nov´ak, narozen 20.10. 1924, operoval mezi lety 1952-1956

68ABS, f. PS sign. 2105/53 Vlastimil Hn´ızdil,kryc´ı jm´eno Blaˇzej, narozen 12.5. 1953, operoval mezi lety 1985-1988

69KA ˇN ÁK, Petr, Jiˇrina, DVO ˇR ÁKOV Á, Zdeˇnka, JUROV Á, pozn. 55, s. 10.

70KA ˇN ÁK, Petr, Jiˇrina, DVO ˇR ÁKOV Á, Zdeˇnka, JUROV Á, pozn. 55, s. 77.

71T ˇETHALOV Á, Markéta. ˇCeskoslovenské tajné sluˇzby p˚usob´ıc´ı ve V´ıdni a v Berl´ınˇe v letech 1945-1989 Rukopis

72Povst´an´ı v Mad’arsku

(33)

mˇeˇr´ıtku. Hlavn´ım d˚uvodem byla zmˇena vlády ve Velké Británii. K moci se dostala nová konzervativn´ı vláda, která v ˇcervnu 1970 pˇrekvapivˇe vystˇr´ıdala vládu labouris- tickou, pˇrestoˇze politický vývoj tomu nenasvˇedˇcoval.⁷³ Kv˚uli protiˇceskoslovenským akc´ım bylo odvoláno 6 diplomatických pracovn´ık˚u.⁷⁴Dalˇs´ı pˇr´ıˇcinu m˚uˇzeme nalézt ve vˇetˇs´ı aktivitˇe britské tajné sluˇzby, která se snaˇzila vˇsemi prostˇredky vystraˇsit nejen ˇceskoslovenské rozvˇedˇc´ıky, ale i dalˇs´ı ciz´ı zpravodajské sluˇzby. Hlavn´ı praktiky, které britská kontrarozvˇedka pouˇz´ıvala, byly hlavnˇe psychický nátlak v podobˇe noˇcn´ıch telefonát˚u, vloupán´ı se do byt˚u a vyd´ırán´ı.⁷⁵

Rozvˇedné oslaben´ı vedlo ke zhorˇsen´ı výzvˇedné ˇcinnosti, coˇz mˇelo za následek nedostateˇcnou informovanost o dˇen´ı ve Velké Británii a pˇresmˇerován´ı výzvˇedné ˇcinnosti na nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı otázky, které se týkaly pˇredevˇs´ım postaven´ı Velké Británie mezi zemˇemi Západu a jej´ı postoj k svˇetovému dˇen´ı. Dalˇs´ım podstatným faktem bylo, ˇze pˇriˇsla nová posrpnová ˇceskoslovenská vlna emigrace. Z velké ˇcásti v n´ı byla zastoupena ˇceskoslovenská elita z r˚uzných obor˚u ˇcinnost´ı.⁷⁶

Po pˇr´ıchodu nové vlny se odhadovalo, ˇze v Anglii bylo zhruba 2.500 ˇceskoslovenských obˇcan˚u. Ti podali zprávy o stavu v tehdejˇs´ım ˇCeskoslovensku Brit˚um. Dalˇs´ı zaj´ımavost je, ˇze emigrace mˇela mezi sebou rozpory. Sama sebe dˇelila na dva proudy. Prvn´ı proud byl poúnorový a druhý proud posrpnový.⁷⁷Velmi silné zastoupen´ı mˇeli v poúnorovém proudu národn´ı socialisté, kteˇr´ı mˇeli v letech 1948-1949 nejsilnˇejˇs´ı postaven´ı v emigraci. Toto postaven´ı si jeˇstˇe dlouho udrˇzeli.⁷⁸ Zklidnˇen´ı nastalo aˇz bˇehem roku 1974, kdy byla opˇetovnˇe zvolena Labouristická strana.⁷⁹ Drobný obrat k lepˇs´ımu m˚uˇzeme zaznamenat uˇz v hláˇsen´ı z roku 1972, kdy doˇslo v britsko-ˇceskoslovenské relaci k pomˇernˇe výraznému uklidnˇen´ı.⁸⁰ Provo- kace a útoky na ˇceskoslovenské obˇcany nebyly tak frekventované, to bylo mimo jiné zp˚usobeno i nedostatkem osazenstva na rezidentuˇre. Ménˇe osob znamenalo menˇs´ı

73AMZV, f. DTO 1945-1989 tajné VB, ˇR´ızen´ı Z Ú Londýn 1971, kart .126 s. 22, V té dobˇe byl v ˇcele konzervativn´ıho kˇr´ıdla Edward Heat. Obdob´ı mezi 1970-1974 se vyznaˇcovalo stabilizac´ı spoleˇcnosti ve Velké Británii. V´ıce v FAJMON, Hynek. Margaret Thatcherová a jej´ı politika. Brno:

Barrister & Principal, 1999. ISBN 80-85947-44-7. S. 26

74O tˇechto praktik´ach se p´ıˇse pozdˇeji v ˇc´asti rezidenti

75AMZV, f. TO 1970-1974 Tajn´e VB, sign. 061/413 kart. 6

76ABS, f. I. S-3, reg. ˇc. 39088 Josef Koneck´y

77AMZV, f. DTO 1945-1989 Tajné VB, ˇR´ızen´ı Z Ú Londýn 1971, kart. 126 s. 258-259 Mezi tyto proudy patˇril jeˇstˇe jeden proud a to pˇredúnorový. Tento pˇredúnorový proud se skládal hlavnˇe z emi- grant˚u, kteˇr´ı odeˇsli do exilu bˇehem druhé svˇetové války. Vyznaˇcovali se pˇreváˇznˇe protibeneˇsovským postojem. V˚udcem tohoto proudu byl Prchala a centrem se stal Londýn. KAPLAN, Karel, pozn.

7, s. 35, 55. Emigrace: Do roku 1948, Po roce 1948, Po roce 1968

80AMZV, f. DTO 1945-1989 Tajné VB, ˇR´ızen´ı Z Ú Londýn 1972, kart 132