KLÍČOVÁ SLOVA:

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

PODĚKOVÁNÍ

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Pavle Těšinové, Ph.D., za poskytnuté vzorky, její ochotu, odborné vedení a cenné rady při mém psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu prof. Ing. Jakubovi Wienerovi, Ph.D., za pomoc a potřebné rady při experimentu vzlínání kapaliny. Mé poděkování patří též celé mé rodině, která mě po celou dobu mého studia podporovala a měla se mnou trpělivost.

(7)

ANOTACE

Bakalářská práce se zabývá distribucí vlhkosti v systému vrstveného oblečení.

V rešeršní části jsou popsány jednotlivé vrstvy oblečení, materiály používané pro vytvoření spodní vrstvy, vzájemné působení materiálů s tekutinami, měřící metody a postupy. Experimentální část je zaměřena na popis použitých vzorků a meření vzlínání a distribuce vlhkosti materiálem. Závěrem této práce je zhodnocení a porovnání výsledků.

KLÍČOVÁ SLOVA:

Vrstvené oblečení, spodní vrstva, textilie, zátažná pletenina, distribuce vlhkosti, vzlínavost.

ANNOTATION

The bachelor thesis deals with the distribution of moisture in layered clothing system. In the research part there are described individual layers of clothing, materials used for creation of lower layer, interaction of materials and fluids, measurement methods and procedures. The experimental part focuses on the description of used samples and measuring of capillarity and distribution of moisture of materials. The conclusion of this work is to evaluate and compare the measured results.

KEY WORDS:

Layered clothing, lower layer, fabric, weft knitted fabric, distribution moisture, capillarity.

(8)

Obsah

Úvod...11

REŠERŠNÍ ČÁST...12

1.Obecná charakteristika vrstvených sportovních oděvů...12

1.1.Transportní vrstva...13

1.2.Izolační vrstva...14

1.3.Ochranná vrstva...14

2.Materiály používané při výrobě první vrstvy...16

2.1.Užitné vlastnosti...16

3.Dynamické šíření vlhkosti materiálem...18

3.1.Terminologie ...18

3.2.Moisture management...19

3.3.Popis přístroje MMT...19

3.4.Princip měření...20

3.5.Postup zkoušky...21

4.Vzlínání kapaliny...22

4.1.Metody pro hodnocení vzlínání...23

4.1.1.Deskový test...23

4.1.2.Dynamický test...24

4.1.3.Proužkový test...24

4.1.4.Sifónový test...25

4.1.5.Skvrnový test...25

(9)

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST...27

5.Charakteristika materiálů...27

6.Experiment na přístroji Moisture Management Tester...28

6.1.Vyhodnocení...28

6.2.Grafické vyhodnocení...33

7.Experiment vzlínání kapaliny ...38

7.1.Vyhodnocení proužkového testu...38

7.2.Vyhodnocení skvrnového testu...40

8.Diskuze výsledků...41

Závěr...43

Seznam použitých zdrojů...44

Seznam obrázků...46

Seznam tabulek...46

Seznam rovnic...47

Přílohová část...48

(10)

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A VELIČIN

č. - číslo

ČSN - Česká technická norma kPa - kilopascal

max. - maximální min - minuta mm - milimetr

MMT - Moisture Management Tester např. - například

obr. - obrázek

s - sekunda

tzv. - takzvaně µm - mikrometr

ZJ - zátažná jednolícní pletenina ZI - Zátažná interloková pletenina

x - aritmetický průměr s - směrodatná odchylka v - variační koeficient

(11)

Úvod

V posledních letech dochází ke zvyšování úrovně podávaných sportovních výkonů, s čímž se pojí zvyšující nároky na materiální vybavení pro dané aktivity. Díky rozvoji poznání ve sportovní sféře, technologickému pokroku v oblasti materiálů a výroby se otevřely i nové směry a možnosti sportovního a turistického odívání.

Od počátků sportu a turismu se základní potřeby na funkci jednotlivých vrstev oděvu příliš nezměnily, avšak změnil se přístup v užívání samostatných materiálů.

Jejich kombinací lze vytvořit lidskému organismu co nejkomfortnější prostředí a tím si plně užít oblíbenou aktivitu bez negativních důsledků na lidské zdraví.

Základní vrstvou je vrstva spodní, na kterou je tato práce zaměřena. Spodní vrstva je neodmyslitelnou částí vrstveného oblékání, jelikož nám přiléhá těsně k tělu a díky tomu dochází k odvádění potu.

Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, na část rešeršní a experimentální.

V první, tzv. rešeršní části, je popsáno obecné vrstvení oblečení, používané materiály a principy měření vzlínání a distribuce vlhkosti.

Experimentální část je zaměřena na popis testovaných vzorků materiálu a jejich samotné měření pomocí metody Moisture Management a vzlínaní kapaliny.

V samotném závěru jsou výsledky měření diskutovány a zhodnoceny.

Cílem této bakalářské práce je zjistit na základě naměřených výsledků vlastnosti vybraných materiálů.

(12)

REŠERŠNÍ ČÁST

1. Obecná charakteristika vrstvených sportovních oděvů

Součástí dnešního moderního světa je používání speciálního funkčního oblečení při jakékoliv aktivitě, nejčastěji při sportu. Aby plnilo svou funkci, musí být dobře zkombinováno. Současné možnosti vrstvení sportovních oděvů nám zajišťuje tzv.

systém vrstveného oblékán.[1]

Hlavní prioritou tohoto systému je, abychom se cítili v teple a současně v suchu.

Takového výsledku dosáhneme tehdy, bude-li pot dobře odváděn směrem ven od těla, což nám zajistí velmi dobrá paropropustnost všech vrstev oděvu. Pokud nebudeme dbát zásad vrstveného oblékání, především na dostatečnou tepelně-izolační vrstvu, oblečení nás začne nepříjemně studit a můžeme tak lehce nastydnout. [2]

Velikou popularitu si tzv. vrstvený systém oblékání získal díky efektivnímu způsobu, jenž poskytuje optimální tepelnou pohodu bez příznaků podchlazení (hypotermie) či přehřátí v náročných klimatických podmínkách. Celý systém závisí na vhodné kombinaci materiálů odlišných vlastností, a proto není možné zaměňovat pořadí jednotlivých vrstev. V daném případě by došlo k narušení celého efektu.[2]

Důležité je především zachování tzv. mikroklima těla. V opačném případě dochází k velikému úbytku tepla nebo přehřátí, což zapříčiní zahájení procesů k obnovení rovnováhy a optimálního tělesného mikroklimatu, a též si vyžádá od lidského organismu značnou spotřebu energie. Z tohoto důvodu by měl být systém oblečení optimálně využíván, s přihlédnutím ke ke změnám počasí a úrovni naší pohybové aktivity. [2]

V dnešní době je systém vrstveného oblékání tvořen ze tří základních vrstev.

Jedná se o transportní vrstvu, izolační vrstvu a svrchní vrstvu. Výjimkou není ani tzv.

super izolační vrstva, jenž se v některých případech též používá. [2]

(13)

Obr. 1 Třívrstvý systém oblékání [3]

1.1. Transportní vrstva

Transportní nebo-li první vrstva jsou užívané názvy spojené s nejspodnější vrstvou oblečení. Jejím hlavním úkolem je odvádět vlhkost (tělesný pot) od pokožky do vyšší vrstvy nebo do okolního prostředí. Díky tomu nedochází k ochlazování nebo přehřívání organismu, a tím se pokožka udržuje v suchu a tepelném komfortu. [2, 4]

Důležité tedy je, aby tato vrstva byla vyrobena z takových materiálů a vláken, které nežádoucí pot neabsorbují, ale transportují. Takovou vrstvu nazýváme termoprádlem.[2, 4]

Termoprádlo nebo-li funkční prádlo využijeme v každém ročním období. Do chladnějšího počasí je vhodné nosit teplejší dvouvrstvou pleteninu nazývanou thermo.

Opakem je micro, tenčí jednovrstvé prádlo, které využijeme za letního počasí, případně při sportovních aktivitách. Aby první vrstva plnila svou funkci, má lehce přiléhat k tělu, aby zvládla pot vsáknout. Jen tak bude tělem vyprodukovaný pot optimálně odveden pryč. [2, 4]

(14)

Obr. 2 Ukázka struktury termoprádla – vlevo letní, vpravo zimní [3]

1.2. Izolační vrstva

Druhá oděvní vrstva zajišťuje především tepelnou izolaci, odvádění vlhkosti a přebytečného tepla z oblečení pryč. Pokud by tomu tak nebylo, vyprodukované teplo by se v oděvním systému nashromáždilo v podobě potu a docházelo by k ochlazování organismu. [2, 5]

Z toho vyplývá, že vhodnými materiály pro výrobu této vrstvy jsou různé druhy izolačních syntetických vláken, které umožňují odvod tělesného potu a zachovávají si izolační vlastnosti. [2, 5]

Pro izolační vrstvu se nejčastěji používají fleecové materiály v různém provedení, které za chladnějšího počasí mohou tvořit více vrstev oblečení, a naopak během jarních a letních měsíců je můžeme využít jako svrchní vrstvu. [2, 5]

1.3. Ochranná vrstva

Úkolem poslední vrstvy je chránit nositele před okolními vlivy, kterými jsou déšť, vítr či sníh, a zároveň musí zachovávat vlastnosti spodních vrstev. Tedy, musí být nepromokavá, paropropustná, a současně i odolná vůči větru.

(15)

Jelikož tato vrstva hraje podstatnou roli v celkovém vrstvení oděvů, řešení přinášejí tzv. membrány, díky kterým je docílení těchto tří parametrů reálné. [2]

(16)

2. Materiály používané při výrobě první vrstvy

Při výběru vhodných materiálů pro výrobu funkčního prádla musíme brát především zřetel na vlastnosti zvolených materiálů.

,,Použití přírodních materiálů pro tyto účely, jako bavlny či viskózy, je nevhodné pro jejich vysokou sorpční schopnost a příliš silnou vazbu vlhkosti s vláknem. Po navlhnutí prádlo schne relativně pomalu a vytváří pocit chladu.” [6]

Proto je vhodnější používat z přírodních vláken vlnu Merino či z hydrofobních syntetických vláken modifikovaný polypropylen či polyester. Jejich tenká vazba vlhkosti s polymerem snadněji odvádí vlhkost do vnější oděvní vrstvy díky kapilárním silám. [5]

Nejvíce rozšířenými vlákny jsou polyamidová a polyesterová vlákna různých profilů, která vznikají speciálními zvlákňovacími tryskami. Cílem profilování vláken je vznik vlákna, které bude svým tvarem a povrchem imitovat vlákno přírodní. Tím dosáhneme většího povrchu vlákna, čímž dojde k vyšší adsorpci a ztížení vytahování vlákna z příze, což zmírní žmolkovitost. [7]

2.1. Užitné vlastnosti Vlastnosti s yntetických vláken [8, 9]:

➢ Malá tloušťka (cca pod 0,2 µm)

➢ Nízká plošná hmotnost

➢ Antialergenní

➢ Snadná údržba

➢ Nízká prodyšnost

➢ Hydrofobní vlákna → nízká navlhavost

➢ Tvarovaný profil → snadný transport vlhkosti, tepelná izolace, příjemný omak

(17)

Obr. 3 Příklady tvarovaných profilů vláken [9]

Vlastnosti merino vlny [10, 11]:

• Jemnost vláken (pod 24 µm)

• Prodyšnost

• Hydrofilní vlákna - schopnost absorbovat až třetinu svého objemu vlhkosti a přitom se cítit v teple a v suchu

• Komfortní a měkká - mnohem jemnější než jiné typy vlny, připomíná hedvábí

→ neškrábe, nekouše

• Kontrola zápachu - zápach vytvářejí bakterie, které preferují hladké povrchy, na rozdíl od merino vlny, která má šupinky

Obr. 4 Vlákno běžné vlny a merino vlny [12]

(18)

3. Dynamické šíření vlhkosti materiálem

Tato část je věnována přístoji Moisture Management Tester. Především je zaměřena na názvosloví, metodu měření, samotný popis přístroje a postup zkoušky.

3.1. Terminologie

• Doba navlhčení

Definována jako časový interval mezi počátkem smočení povrchu textilie (začátkem testu) a okamžikem, ve kterém vodní sloupec souhrnného objemu vody na vrchní i spodní straně přesáhne hodnotu Tan (15º).[13]

Obr. 5 Proces absorpce kapaliny [13]

• Savost

Vyjadřuje průměrnou schopnost textilie vstřebávat vlhkost z obou stran za časovou periodu činnosti čerpadla.[13]

• Maximální rádius navlhčení

Tento ukazatel je vymezen jako největší rádius navlhčené oblasti v podobě kruhu, jak na horní, tak i na spodní straně vzorku, přičemž vodní sloupce sumárního objemu vody dosahují vyšších hodnot než Tan (15º) na obou stranách textilie.[13]

• Rychlost šíření roztoku textilií

Úhrnná rychlost šíření roztoku textilií od prostředka po maximální poloměr navlhčení.

[13]

(19)

• Index kumulativního jednosměrného přenosu kapaliny textilií

Tento index je rozdíl hromadné plochy vlhkosti mezi dvěmi stranami textilie.[13]

• Celkový ukazatel managementu vlhkosti textilie (dále jen OMMC)

Nebo-li souhrnná schopnost textilie šířit absorbovanou vlhkost, což zahrnuje tři výkonové parametry: [13]

– Savost dolní stranou textilie

– Schopnost jednosměrného transferu vlhkosti

– Rychlost schnutí dolní strany textilie, jenž představuje hromadná rychlost šíření

3.2. Moisture management

Tato metoda se používá k hodnocení textilních materiálů a též k vyhodnocení vlivu finálních úprav na souhrnnou vlhkostní charakteristiku. Pro testování byl použit přístroj Moisture Management Tester (dále jen MMT) společnosti SDL ATLAS. [14]

3.3. Popis přístroje MMT

Pro měření jsme měli k dispozici model M290, který slouží ke sledování šíření vlhkosti v textilním materiálu a k měření vlastností všech typů plošných textilií (tkanin, pletenin či netkaných textilií). [14]

V oděvním průmyslu je využíván ke kontrole kvality, vývoji a výzkumu pokrokových materiálů, ke členění materiálů na základě dynamických atributů transportu vlhkosti a též k hodnocení komfortu oděvů.[14]

Mezi výhody patří především časová nenáročnost a snadná obsluha, dále možnost měření dynamické vlastnosti, vícedimenzonálního měření i současné měření

(20)

Obr. 6 Přístroj Moisture Management Tester [13]

3.4. Princip měření

Měření tohoto přístroje je založeno na snímání dvěmi destičkami osazenými snímači vlhkosti v pěti koncentrických kruzích, kdy dochází k měření elektrického odporu nebo-li napětí, které je přiměřené obsahu vody v textilii. [14]

Obr. 7 Schéma snímacího panelu [14]

(21)

3.5. Postup zkoušky

Při samotném měření bylo postupováno dle testovací metody AATCC 195.

Předpřipravený vzorek byl vložen na spodní čidla rubem vzhůru. K začátku testu již zbývalo nastavit dobu provozu čepadla na 20 sekund, kdy bylo na vzorek napumpováno 0,21 g roztoku NaCL (9g/l), a interval měření na 120 sekund, během kterého bylo snímáno šíření vlhkosti vzorkem. Poté bylo zahájeno měření. [13]

(22)

4. Vzlínání kapaliny

Povrchové nebo kapilární síly mohou zapříčinit přemístění tekutiny do vlákenného svazku, příze či tkaniny. Dojde-li k samovolnému přemístění tekutiny do porézní soustavy kapilárními silami, hovoříme o procesu vzlínání. Vzlínání nastane tehdy, pokud textilii ponoříme zcela či částečně do tekutiny nebo dostane-li se do spojení se smáčivou tekutinou (např. v podobě kapky). [15, 16]

Smáčení a vzlínání jsou procesy, které spolu úzce souvisí. Spontánní smáčení je podmínkou pro samovolné vzlínání, tudíž kapalina, jenž nesmočí textilii, nemůže ani vzlínat. [16]

Proces smáčení se projevuje ustálením rovnováhy mezi tekutinou a povrchem vlákna, a je výsledkem energetického vzájemného působení tří fází (kapalina-plyn- pevná látka) v rovnováze. Proces vzlínání, ke kterému dochází u vlákenných svazků pomocí kapilárního přenosu v pórech mezi vlákny, souvisí též s energetickými poměry mezi již zmíněnými fázemi, ale též s geometrií vlákenného svazku. [17]

Rozdělení typů vzlínání:[18]

• Podle orientace textilie vůči směru vzlínání kapaliny:

- podélné – vzlínání probíhá vodorovně k textilii - příčné – vzlínání probíhá kolmo na textilii

• Podle velikosti rezervoáru vzlínající kapaliny:

- omezený – časem se vyčerpá, mění své vlastnosti (kapka na textlii) - neomezený – časem se nemění (kádinka)

• Podle působení sil:

- vzlínání samovolné – žádný vliv vnějších sil - vzlínání nucené – vliv vnějších sil

(23)

• Podle orientace směru vzlínání kapaliny vůči gravitační síle:

- ve směru gravitace – čelo kapaliny se pohybuje dolů - proti směru gravitace – čelo kapaliny se pohybuje nahoru

- kolmo ke směru gravitace – čelo kapaliny se pohybuje vodorovně

4.1. Metody pro hodnocení vzlínání

Z metod pro vyhodnocení vzlínání se používají dvě základní: [16]

• Pozorování hladiny kapaliny v textilním útvaru

• Pozorování hmotnostních změn vlákenné soustavy

V minulosti bylo prokázáno, že obě metody si jsou rovnocenné. Též bylo vyzkoušena řada speciálních postupů, ty se ovšem neujaly. Ze vzlínacích testů máme tedy na výběr z testu deskového, dynamického, proužkového, sifonového a skvrnového (varianta jedné kapky nebo varianta kontinuálního toku). [16]

4.1.1. Deskový test

Tekutina postupuje skrz kapilární trubici přes porézní destičku, kde působí kontaktní tlak 0,098 kPa, do testované textilie. Test probíhá do té doby, dokud se trubice nevyprázdní. [20]

(24)

4.1.2. Dynamický test

Zde je měřena délka úseku, do kterého tekutina vyvzlínala při stanovené rychlosti pohybu příze. Testování končí ustanovením dynamické rovnováhy. [20]

Obr. 9 Dynamický test [20]

4.1.3. Proužkový test

Toto měření podléhá normě ČSN 80 0828: Plošné textilie. Stanovení savosti vůči vodě.

Postup vzlínáním. [19] Zkoušená textilie je testována kolmo i podélně k hladině, kdy je pozorována sací výška v závislosti na čase.[16, 20]

Obr. 10 Proužkový test [20]

(25)

4.1.4. Sifónový test

Testovaná textilie je vedena ze zásobníku, kde je ponořena do hloubky 40 mm, do sběrné kádinky. Test je ukončen s první spadlou kapkou, jenž dopadne do sběrné kádinky (max. do 5 minut). [16, 20]

Obr. 11 Sifónový test [20]

4.1.5. Skvrnový test

Varianta jedné kapky

Při skvrnovém nebo-li kapkovém testu se hodnotí doba, během které se kapka vpije do testovaného vzorku. Též se měří velikost ,,skvrny“. [20]

(26)

Varianta kontinuálního toku

Ze zásobníku je veden knot, přes který vzlíná textilie. V místě, kde knot je v kontaktu s textilií, je knot zatížen. [16, 20]

Obr. 13 Skvrnový test – varianta kontinuálního toku [20]

(27)

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 5. Charakteristika materiálů

Pro testování bylo použito osm druhů pletenin. Tyto pleteniny se vzájemně odlišují materiálovým složení a strukturou pleteniny. Všechny uvedené materiály jsou určeny pro výrobu první (spodní) vrstvy oděvu.

Tab. 1 Testované materiály

Označení

výrobcem Barva Struktura

pleteniny

Materiálové

složení Tloušťka [mm]

4 Fluorescenční

růžová ZI 100 % polyester 0,60

4 warm Modrá ZI 100 % polyester 0,57

5 Modrá ZJ

(počesaný líc) 100 % polyester 1,02

5 Fialová ZJ

(počesaný líc) 100 % polyester 1,07

5c ultra warm Černobílá

ZJ (počesaný rub,

potištěný líc)

92 % polyester

8 % elastan 0,77

12 Zelená 263 ZI 100 % polyester 0,54

14/b Černá ZJ 92 % polyester

8 % elastan 0,54

14/b Fialová ZJ 92 % polyester

8 % elastan 0,56

(28)

6. Experiment na přístroji Moisture Management Tester

Měření probíhalo v laboratoři KHT Technické univerzity v Liberci na přístroji Moisture Management Tester. Pro měření jsme si z každé dávky pleteniny připravili tři vzorky o rozměru 80 x 80 mm. Všechny vzorky byly před samotným měření klimatizovány při standardních klimatických podmínkách.

6.1. Vyhodnocení

Na přístroji MMT bylo od každého materiálu provedeno po třech měření, ze kterých byly získány hodnoty viz. Příloha 1, jenž byly zaznamenány do tabulek. Na jejich základě byly provedeny statistické výpočty základní popisné statistiky pomocí níže uvedených vzorců a dále jsme u každého ukazatele vyhodnotili textilii dle tabulky viz.

příloha 2. Vše bylo zaznamenáno do tabulek uvedených níže.

Aritmetický průměr: ̄x=1 n

∑

i=1 n

x_i ₍₁₎

Rozptyl: s²= 1

n−1

∑

i =n n

(x_i−̄x)² ₍₂₎

Směrodatná odchylka: s=

√

^s² ₍₃₎

Variační koeficient: v=s

̄x⋅100 ₍₄₎

Interval spolehlivosti 95%:

Horní mez 95% = ̄x+tα(n−1). s

√

n ⁽⁵⁾

Dolní mez 95% = ̄x−tα(n−1). s

√

n (6)

(29)

Tab. 2 Statistické vyhodnocení – textilie 4 (fluorescenční růžová)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

Stupeň hodno- cení Doba

navlhčení [s]

rubní strana 120 0 0 120 120 0 1

lícní strana 2,65 0,05 2,04 2,59 2,71 0,06 5

Savost [%/s] rubní strana 0 0 0 0 0 0 1

lícní strana 46,08 2,91 6,32 42,79 49,37 3,29 3 Max. rádius

navlhčení [mm]

rubní strana 0 0 0 0 0 0 1

lícní strana 5 0 0 5 5 0 1

Rychlost šíření kapaliny [mm/s]

lícní strana 1,76 0,03 1,87 1,72 1,80 0,04 2

Schopnost jednosměrného

přenosu kapaliny 884,73 15,02 1,70 867,73 901,73 17,00 5

OMMC 0,66 0,01 1,81 0,65 0,67 0,01 4

Tab. 3 Statistické vyhodnocení – textilie 4 warm (modrá)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 120 0 0 120 120 0 1

lícní strana 2,59 0,30 11,61 2,25 2,93 0,34 5

Savost [%/s] rubní strana 0 0 0 0 0 0 1

lícní strana 41,09 4,37 10,63 36,15 46,03 4,94 3 Max. rádius

Rychlost šíření kapaliny

(30)

Tab. 4 Statistické vyhodnocení – textilie 5 (modrá)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 30,23 1,06 3,50 28,76 31,70 1,47 2

lícní strana 1,97 0 0 1,97 1,97 0 5

Savost [%/s] rubní strana 23,80 15,67 65,83 2,09 45,51 21,71 2 lícní strana 46,33 2,29 4,95 43,15 49,51 3,18 3 Max. rádius

rubní strana 10 0 0 10 10 0 2

rubní strana 0,30 0,05 15,22 0,24 0,36 0,06 1

lícní strana 2,32 0,00 0,03 2,32 2,32 0,00 3

OMMC 0,71 0,01 0,88 0,70 0,72 0,01 4

Tab. 5 Statistické vyhodnocení – textilie 5 (fialová)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 30,35 3,14 10,36 26,79 33,91 3,56 2

lícní strana 5,71 3,47 60,72 1,79 9,63 3,92 3

rubní strana 13,33 7,64 57,28 4,69 21,97 8,64 3

lícní strana 8,33 2,89 34,64 5,06 8,60 3,27 2

rubní strana 0,47 0,31 66,14 0,12 0,82 0,35 1

lícní strana 1,23 0,80 65,52 0,32 2,14 0,91 2

OMMC 0,58 0,14 23,50 0,43 0,73 0,15 3

(31)

Tab. 6 statistické vyhodnocení – textilie 5c ultra warm (černobílá)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 9,11 0,53 5,84 8,51 9,71 0,60 3

lícní strana 3,71 0,52 13,89 3,13 4,29 0,58 4 Savost [%/s] rubní strana 19,05 4,87 25,56 13,54 24,56 5,51 2 lícní strana 34,89 2,03 5,82 32,59 37,19 2,30 3 Max. rádius

rubní strana 10 5 50 4,34 15,66 5,66 2

lícní strana 10 0 0 10 10 0 2

rubní strana 1,06 0,59 55,95 0,39 1,73 0,67 2

lícní strana 2,31 0,38 16,49 1,88 2,74 0,43 3 Schopnost jednosměrného

OMMC 0,58 0,07 11,47 0,51 0,65 0,07 3

Tab. 7 Statistické vyhodnocení – textilie 12 (zelená 263)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 3,34 1,64 49,70 1,49 5,19 1,85 4

lícní strana 3,12 1,51 48,49 1,41 4,83 1,71 4

rubní strana 21,67 2,89 13,32 18,40 24,94 3,27 4

lícní strana 10 0 0 10 10 0 2

Rychlost šíření kapaliny

rubní strana 4,28 0,93 21,78 3,23 5,35 1,05 5

(32)

Tab. 8 Statistické vyhodnocení – textilie 14/b (černá)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 3,84 0,47 12,21 3,31 4,37 0,53 4

lícní strana 3,93 0,66 16,67 3,19 4,67 0,74 4 Savost [%/s] rubní strana 34,37 1,37 4 32,82 35,92 1,55 3 lícní strana 35,96 3,35 9,32 32,17 39,75 3,79 3 Max. rádius

rubní strana 18,33 2,89 15,75 15,06 21,60 3,27 4

lícní strana 10 0 0 10 10 0 2

rubní strana 3,43 0,39 11,29 2,99 3,87 0,44 4

lícní strana 2,30 0,20 8,62 2,08 2,52 0,22 3

přenosu kapaliny -56,73 5,62 -9,91 -63,09 -50,37 6,36 1

OMMC 0,18 0,01 6,87 0,17 0,19 0,01 1

Tab. 9 Statistické vyhodnocení – textilie 14/b (fialová)

Index x s v [%]

Dolní mez 95%

Horní mez 95%

Konfidence

navlhčení [s]

rubní strana 3,53 0,05 1,53 3,47 3,59 0,06 4

lícní strana 3,48 0,15 4,31 3,31 3,65 0,17 4

rubní strana 20 0 0 20 20 0 4

lícní strana 10 0 0 10 10 0 2

rubní strana 3,56 0,08 2,33 3,47 3,65 0,09 4

lícní strana 2,55 0,04 1,71 2,50 2,60 0,05 3

přenosu kapaliny -51,82 10,80 -20,84 -64,04 -39,60 12,22 1

OMMC 0,20 0,01 5,03 0,19 0,21 0,01 1

(33)

6.2. Grafické vyhodnocení

Do grafů byly vneseny chybové úsečky, které se používají ve statistických datech k tomu, aby poukázaly na možnou chybu ve vztahu k jednotlivému datovému bodu.

Uplatňují se zejména tehdy, zda-li potřebujeme zobrazit rozsah, ve kterém se může pohybovat reálná hodnota od naměřené. Pro hodnoty chybových úseček byly zvoleny hodnoty intervalu spolehlivosti.

Na následujícím obrázku jsou zaznamenány výsledné hodnoty doby navlhčení rubní i lícní strany všech textilií. Hodnoty vzorků 4 a 5 rubní strany (kromě textilie 5c ultra warm (černobílá), která vykazuje střední hodnotu) vykazují žádné či pomalé navlhčení. Ostatní skupiny z rubní strany a téměř všechny textilie z lícní strany udávají hodnoty odpovídající rychlému až velmi rychlému navlhčení. Vyjímku tvoří textilie 5 (fialová), jejíž hodnota odpovídá střednímu navlhčení. Rozsah chybových úseček je malý či nulový.

4 - fluorescenční růžová4 warm – modrá

5 – modrá 5 – fialová

5c ultra warm – černobílá12 – zelená 263

14/b černá14/b fialová 0

20 40 60 80 100 120

140 120 120

30,23 30,35

9,11 3,34 3,84 3,53

2,65 2,59 1,97 5,71 3,71 3,12 3,93 3,48

Doba navlčení [s]

rubní strana lícní strana Textilie

Aritmetický průměr

(34)

Dalším parametrem přístroje MMT je savost. Z rubu vykazují nulové hodnoty pouze textilie s označením 4, ostatní textilie vykazují hodnoty maximálně do stupně 3, což znamená střední absorpci. Hodnoty lícní strany jsou velmi podobné u všech textilií, opět výsledkem je střední savost. V případě textilie 5 (fialová) se jedná o hraniční hodnotu střední až rychlé absorpce.

Obr. 15 – Moisture Management – savost

Na obrázku 16 je zobrazen maximální rádius navlhčení. Z rubní strany u textilií s označením 4 nedochází k šíření roztoku. Textilie skupiny 5 dosahují již malého až středního šíření, vyšších hodnot dosahují textilie 12 (zelená 263) a skupina vzorků 14/b.

Z lícní strany jsou výsledky velice podobné, jedná se o žádné až malé navlhčení.

4 (fluorescenční růžová)4 warm (modrá)

5 (modrá) 5 (fialová)

5c ultra warm (černobílá)12 (zelená 263)

14/b (černá)14/b (fialová) 0

10 20 30 40 50 60

0 0

24

11

19

43

34 31

46,08

41,09

46,33 50,21

34,89

47,32

35,96 33,49

Savost [%/s]

(35)

Obr. 16 Moisture Management – max. rádius navlhčení

Dále je zobrazena rychlost šíření kapaliny. U skupin vzorků 4 a 5 je rychlost šíření kapaliny pomalá až velmi pomalá z obou stran. Textilie 12 (zelená 263) a skupina textilií 14/b mají střední až velmi rychlé šíření kapaliny.

5 10 15 20 25

0 0

10

13,33

10

21,67

18,33 20

5 5 5

8,33 10 10 10 10

Max. rádius navlhčení [mm]

1 2 3 4 5 6

0 0 0,3 0,47

1,06

4,28

3,43 3,56

1,76 1,82

2,32

1,23

2,31

2,90

2,30 2,55

Rychlost šíření kapaliny [mm/s]

(36)

Následující dva obrázky vyhodnocují ukazatele pro celkovou textilii. Na prvním z nich lze vidět, že skupina textilií 4 a 5 dokáží velmi dobře až výborně jednosměrně transportovat kapalinu. Zbylé textilie slabě až velmi slabě.

Obr. 18 Moisture Management – schopnost jednosměrného přenosu kapaliny

Na druhém obrázku tohoto typu jsou výsledky opět rozdělené do dvou skupin.

První skupina zahrnuje textilie skupiny 4 a 5, které vykazují dobrý až velmi dobrý celkový ukazatel managementu vlhkosti textilie.

Do druhé skupiny řadíme textilie 12 (zelená 263) a textilie ze skupiny 14/b, jenž mají výsledné hodnoty z tohoto parametru slabé slabé až velmi slabé.

14/b (černá)14/b (fialová) -200

0 200 400 600 800

1000 _884,73

805,13 800,33

490,89

275,83

-143,78 -56,73 -51,82

Schopnost jednosměrného přenosu kapaliny

Textilie

(37)

Obr. 19 Moisture Management - OMMC 4 (fluorescenční růžová)4 warm (modrá)

0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8

0,66 0,65

0,71

0,58 0,58

0,26

0,18 0,20

OMMC

Textilie

(38)

7. Experiment vzlínání kapaliny

Testování probíhalo v laboratoři KMI Technické univerzity v Liberci. Ze vzlínacích testů byly vybrány dva, proužkový a skvrnový (varianta jedné kapky).

Pro měření proužkového testu byly dle normy ČSN 80 0828 připraveny pracovní vzorky o rozměrech 255 mm x 10 mm, jeden ve směru podélném a jeden ve směru příčném. Měření bylo provedeno na stojanu, který sloužil k připnutí vzorků. Vzorky byly namáčeny do destilované vody, hloubka ponoření textilie byla 2 mm. Časový interval byl nastaven na 15 minut.

Skvrnový test byl proveden na vzorcích o velikosti 80 x 80 mm. Byla použita destilovaná voda, která byla nanášena pipetou (F20) o objemu 20 ml. Na každý vzorek byly aplikovány tři kapky, a to jak na lícovou, tak i na rubní stranu. Testovaná doba byla stanovena na 10 minut.

Všechny vzorky byly před samotným měření klimatizovány při standardních klimatických podmínkách.

7.1. Vyhodnocení proužkového testu

Provedena byla dvě měření, první měření ve směru podélném (sloupec) a druhé ve směru kolmo k textilii (řádek).

Na následujícím obrázku jsou zobrazeny hodnoty textilie 14/b (fialová), jenž je názorným příkladem, kdy vzlínavost stoupala v obou směrech bez větších rozdílů.

Velmi podobné výsledky vykazovali i textilie 14/b (černá) a 5c ultra warm (černobílá).

(39)

Obr. 20 Vzlínání textilie 14/b (fialová)

Na dalším obrázku jsou znázorněné hodnoty textilie 5 (fialová). Oproti předchozím výsledkům, tyto hodnoty vykazují značný rozdíl mezi sací výškou sloupce a řádku v závislosti na čase. K této textilii můžeme přiřadit textilie 5 (modrá) a 12 (zelená 263), u kterých výsledné hodnoty vyšly velmi podobně.

Obr. 21 Vzlínání textilie 5 (fialová)

Zbývající textilie ze skupiny 4 nevzlínaly, proto nebyly zařazeny do grafického vyhodnocení.

0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 0

10 20 30 40 50

Sloupec [mm] Řádek [mm]

Čas [s]

Sací výška [mm]

0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 0

50 100 150

Sloupec [mm] Řádek [mm]

Čas [s]

Sací výška [mm]

(40)

7.2. Vyhodnocení skvrnového testu

Výsledky testu můžeme rozdělit do tří skupin.

Do první skupiny jsou zařazeny textílie, u kterých kapka zůstala po celou testovanou dobu beze změny. Těmito vzorky jsou 4 (fluorescenční růžová), 4 warm (modrá), 5 (modrá) a 5 (fialová).

Ve druhé skupině jsou textilie, u kterých byly zaznamenány výsledky na lícní straně. Průměrné hodnoty jsou uvedené v následující tabulce.

Tab. 10 Textilie s výsledky na lícní straně vzorku

Textilie Líc [s] Průměr kapky

[mm²] Rub [s] Průměr kapky [mm²] 5c ultra warm

(černobílá) 141,67 66,45 - -

14/b (fialová) 130 77,82 - -

14/b (černá) 140 78,03 - -

Ve třetí skupině je jediný vzorek a to 12 (zelená 263), u kterého se kapky vsákly během několika vteřin z obou stran textilie. Průměrné hodnoty jsou následující.

Tab. 11 Textilie s výsledky na obou stranách vzorku

Textilie Líc [s] Průměr kapky

[mm²] Rub [s] Průměr kapky [mm²]

12 – Zelená 263 12,67 62,61 14 103,11

(41)

8. Diskuze výsledků

Experimentální část se věnovala interakci materiálů s tekutinami. Nejdříve byly popsány jednotlivé vzorky materiálů, u kterých byla zjištěna rozdílná struktura pleteniny, materiálové složení a tloušťka. Hodnoceny byly spodní materiály, kdy se jednalo o zátažné pleteniny. Z hlediska výsledných hodnot vzorků lze jednotlivé materiály rozřadit do skupin.

Do první skupiny byly zařazeny textilie s označením 4. V experimentu na přístroji MMT se prosadily jako vodě propustné textilie, které mají malou oblast šíření kapaliny textilií a výborný jednosměrný přenos roztoku. U těchto vzorků byly intervaly spolehlivosti nulové či malé, s vyjímkou jednoho měření, což nám říká, že měření byla velmi podobná, tedy přesná. V experimentu vzlínání kapaliny tyto textilie nevykázaly žádné hodnoty.

Textiliím s označením 5 byla vyhrazena další skupina. Ačkoliv výsledky ze všech experimentů nejsou zcela totožné, mají k sobě přesto blízko. Rozdílnost těchto výsledků může být vysvětlena jejich strukturou pleteniny. Textilie (modrá a fialová) jsou počesané z lícní strany, textilie 5c ultra warm (černobílá) je počesaná z rubní strany, z lícní strany je potištěná. Vliv může mít též jejich tloušťka, která je největší ze všech vzorků. Rozmezí chybových úseček, které je téměř u všech parametrů největší, může být zdůvodněna také těmito vlivy. Tyto textilie můžeme na základě výsledků kvalifikovat jako vodě propustné.

Textilie 12 (zelená 263) a textilie s označením 14/b byly zařazeny do poslední skupiny. Výsledné hodnoty z experimentu na přístroji MMT odpovídaly textilii, která je rychle absorbující i schnoucí. Textilie tohoto typu vykazuje střední až rychlé namočení textilie a absorpce, rychlé šíření roztoku textilií. Její oblast šíření kapaliny je velká, ovšem má slabý jednosměrný přenos. Konfidence u těchto textilií nebyla veliká, i přesto některá měření mají větší rozpětí intervalu spolehlivosti, především textilie 12 (zelená

(42)

To, že některé textilie měly téměř shodné výsledky z přístroje MMT a následně výsledky z experimentu vzlínání kapaliny shodné byly již méně či nikoli, nemusela ovlivnit pouze struktura materiálu. Přístroj MMT dávkuje roztok na textilii pod tlakem, kdežto u dalších dvou testů tomu tak již nebylo. Dále u přístroje MMT nedochází u všech materiálů k šíření kapaliny kružnicovým způsobem, ale dle struktury se může šířit do elipsy, s čímž naměřený průměr nepočítá. Všechny tyto aspekty ovlivňují svým podílem konečné výsledky.

(43)

Závěr

Cílem této práce bylo zjistit na základě naměřených výsledků vlastnosti vybraných materiálů.

Rešeršní část byla věnována systému vrstvení sportovního oblečení, materiálům, které se pro tyto účely používají, a jejich vlastnostem. Dále popisu související terminologie, metod, popisu zařízení a postupů zkoušek.

Experimentální část byla zaměřena na popis vybraných materiálů a samotné experimenty a jejich vyhodnocení. Bylo testováno dynamické šíření vlhkosti materiálem a vzlínání kapaliny. Všechna měření probíhala na Technické univerzitě v Liberci. První experiment, tedy experiment na přístroji MMT, se konal v laboratoři na katedře hodnocení textilií, měření vzlínání kapaliny se realizovalo v laboratoři na katedře materiálového inženýrství. Testování proběhlo na přístroji MMT a stojanu pro uchycení vzorků. Pro zkoušku skvrnového testu nebyl zapotřebí žádný přístroj.

Na základě metody Moisture Management dopadly nejlépe vzorky s označením 4, a to proto, že tento materiál je výborný v jednosměrném přenosu roztoku a oblast, kde se šíří kapalina, je malá. Hodnoty konfidence, kromě jednoho měření, byly též malé či nulové.

U další metody, metody vzlínání kapaliny, byly provedeny testy dva. U testu proužkového (varianty jedné kapky) měly nejlepší výsledky opět textilie s označením 4, které po celou dobu testu nevzlínaly. Test skvrnový vyšel nejlépe pro textilie s označením 4, 5 (modrá) a 5 (fialová). Tyto materiály nevpily tekutinu po celou dobu časového intervalu. Kapky zůstala na povrchu textilie z obou stran, což by z rubní strany bylo za běžných podmínek nepříjemné, ovšem musíme brát zřetel na to, že kapky nebyly pod žádným vlivem okolního prostředí.

Jestliže shrneme veškeré hodnocení materiálů, nejlépe hodnoceny byly vzorky s označením 4, tedy zátažná pletenina interloková vyrobena ze 100% polyesteru.

(44)

Seznam použitých zdrojů

[1] KOUŘILOVÁ, Pavla. Funkční materiály a jejich vliv na tepelný komfort sportovce [online]. Brno, 2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné

z: http://is.muni.cz/th/213664/fsps_m/Kourilova_Pavla.txt. Diplomová práce.

MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D.

[2] KNÍŽEK, Roman. Oděvy pro sportovní a outdoorové aktivity. Vyd. 1. Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2013, 39 s. ISBN 978-80-7494-012-5.

[3] MRK.cz: Stále na rybách. In: Outdoorové oblečení - materiály [online].

[4] FUNKČNÍ PRÁDLO: Informační web o termoprádle. In: 1.VRSTVA [online].

[cit. 2015-04-25]. Dostupné z:

http://www.funkcni-pradlo.eu/termopradlo-a-jeho-vrstvy/1-vrstva [5] HES, Luboš a Petr SLUKA. Úvod do komfortu textilií. Vyd. 1. Liberec:

Technická univerzita, 2005, 109 s. ISBN 80-708-3926-0.

[6] HES, Luboš a Petr SLUKA. Úvod do komfortu textilií. Vyd. 1. Liberec:

Technická univerzita, 2005, s. 34. ISBN 80-7083-926-0.

[7] STANĚK, Jaroslav. Textilní zbožíznalství: vlákenné suroviny, příze, nitě. Vyd. 2.

Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006, 114 s. ISBN 80-737-2147-3.

[8] RŮŽIČKOVÁ, Dagmar. Oděvní materiály. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, Textilní fakulta, 2003. ISBN 80-708-3682-2.

[9] Skripta.ft.tul.cz. DRAŠAROVÁ, Jana. Základy textilní a oděvní výroby - vysoce funkční textilie: Vysoce funkční textilie - přednáška [online]. 2010-12-13

https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2010-12-13/14-57-16.pdf

[10] ROCK POINT: Outdoor expert e-shop. Materiály: Merino vlna [online].

http://www.rockpoint.cz/html/prehled-materialu.html?w=605&l=m [11] SENSOR. Vlákno merino [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné

z: http://www.sensor-merino.cz/vlakno-merino

(45)

[12] FUNKČNÍ PRÁDLO.NET: Termoprádlo a vše o něm. Prádlo z přírodních materiálů: Vlna a Merino vlna[online]. © 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.funkcnipradlo.net/druhy-termopradla/z-prirodnich-materialu/

[13] MOISTURE MANAGEMENT TESTER Přístroj pro sledování a měření vlkosti.

Návod k použití. Rev. 4.1 (11/10), (SN: 808G0007) SDL Atlas Ltd.

[14] ŠÍMA, O., L. MARTINKOVÁ a M. VOJÁČKOVÁ. Textilie v novém tisíciletí VIII: Hodnocení textilních materiálů a vlivu finálních úprav na komplexní vlhkostní charakteristiku (moisture management). 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, 2010. ISBN 978-80-7372-590-7.

[15] WIENER, Jakub. Vzlínání kapaliny do textilií. Liberec, 2006. Habilitační práce (doc.). Technická univerzita v Liberci.

[16] KHOLOVÁ, Iva. Vzlínání kapalin do vlákenného útvaru. Liberec, 2003.

Kvalifikační práce. Technická univerzita v Liberci.

[17] TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI: Fakulta textilní. Katedra

Dostupné z:

http://www.kmi.tul.cz/studijni_materialy/data/2013-04-17/08-29-36.pdf [18] ŠTĚPÁNOVÁ, Lucie. Vztah mezi viskozitou, povrchovým napětím a vzlínáním

kapaliny do struktury textilie. Liberec, 2007. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Doc. Ing. Jaroslav Odvárka

[19] ČSN 80 0828. Plošné textilie. Stanovení savosti vůči vodě. Postup vzlínáním. Praha: Federální úřad pro normalizaci a měření, 1992.

[20] BUŠA, David. Vzlínání kapaliny do plasmou upravené textilie. Liberec, 2006.

Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Ing. Jakub Wiener, Ph.D.

(46)

Seznam obrázků

Obr. 1: Třívrstvý systém oblékání

Obr. 2: Ukázka struktury termoprádla – vlevo letní, vpravo zimní Obr. 3: Příklady profilů tvarovaných vláken

Obr. 4: Vlákno běžné vlny a merino vlny Obr. 5: Proces absorpce kapaliny

Obr. 6: Přístroj Moisture Management Tester Obr. 7: Schéma snímacího panelu

Obr. 8: Deskový test Obr. 9: Dynamický test

Obr. 10: Proužkový vzlínací test Obr. 11: Sifonový test

Obr. 12: Skvrnový test – varianta jedné kapky Obr. 13: Skvrnový test – varianta kontinuálního toku Obr. 14: Moisture Management – doba navlhčení Obr. 15: Moisture Management - savost

Obr. 16: Moisture Management – max. rádius navlhčení Obr. 17: Moisture Management – rychlost šíření kapaliny

Obr. 18: Moisture Management – schopnost jednosměrného přenosu kapaliny Obr. 19: Moisture Management – OMMC

Obr. 20: Vzlínání textilie 14/b (fialová) Obr. 21: Vzlínání textilie 5 (fialová)

Seznam tabulek

Tab. 1: Testované materiály

Tab. 2: Statistické vyhodnocení – textilie 4 (fluorescenční růžová)

(47)

Tab. 3: Statistické vyhodnocení – textilie 4 warm (modrá) Tab. 4: Statistické vyhodnocení – textilie 5 (modrá) Tab. 5: Statistické vyhodnocení – textilie 5 (fialová)

Tab. 6: Statistické vyhodnocení – textilie 5c ultra warm (černobílá) Tab. 7: Statistické vyhodnocení – textilie 12 (zelená 263)

Tab. 8: Statistické vyhodnocení – textilie 14/b (černá) Tab. 9: Statistické vyhodnocení – textilie 14/b (fialová) Tab. 10: Textilie s výsledky na lícní straně vzorku Tab. 11: Textilie s výsledky na obou stranách vzorku

Seznam rovnic

(1) Aritmetický průměr (2) Rozptyl

(3) Směrodatná odchylka (4) Variační koeficient (5) Horní mez 95%

(6) Dolní mez 95%

(48)

Přílohová část

Příloha 1: Hodnoty naměřené na přístroji MMT Příloha 2: Tabulka se stupnicí hodnocení

Seznam tabulek přílohové části

Tab. 1: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 4 (fluorescenční růžová) Tab. 2: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 4 warm (modrá)

Tab. 3: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 5 (modrá) Tab. 4: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 5 (fialová)

Tab. 5: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 5c ultra warm (černobílá) Tab. 6: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 12 (zelená 263)

Tab. 7: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 14/b (černá) Tab. 8: Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 14/b (fialová)

(49)

Příloha 1 -

Hodnoty naměřené na přístroji MMT

V následujících tabulkách jsou uvedeny měřené ukazatele přístrojem MMT a jejich hodnoty ze třech meření.

Tab. 1 Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 4 (fluorescenční růžová)

1. měření 2. měření 3. měření

Doba navlhčení (s) rubní strana 120 120 120

lícní strana 2,714 2,620 2,621

Savost (%/s) rubní strana 0 0 0

lícní strana 49,4406 44,4315 44,3677

Maximální rádius navlhčení rubní strana 0 0 0

lícní strana 5 5 5

Rychlost šíření kapaliny (mm/s) rubní strana 0 0 0

lícní strana 1,7235 1,7806 1,7806

Schopnost jednosměrného přenosu kapaliny 901,6373 879,6273 872,9299

OMMC 0,6699 0,6607 0,6605

Tab. 2 Hodnoty naměřené na přístroji MMT – textilie 4 warm (modrá)

1. měření 2. měření 3. měření

Doba navlhčení (s) rubní strana 120 120 120

lícní strana 2,715 2,808 2,247

Savost (%/s) rubní strana 0 0 0

lícní strana 44,1787 42,9901 36,0897

Maximální rádius navlhčení rubní strana 0 0 0

lícní strana 5 5 5

Rychlost šíření kapaliny (mm/s) rubní strana 0 0 0

lícní strana 1,7229 1,6694 2,0542

Schopnost jednosměrného přenosu kapaliny 868,3781 877,2946 669,7301

OMMC 0,6552 0,6474 0,6603