Make-up oděvem - oděvní kolekce
Bakalářská práce
Studijní program: B3107 – Textil
Studijní obor: 3107R006 – Textilní a oděvní návrhářství Autor práce: Aneta Kovářová
Vedoucí práce: doc. ak. mal. Svatoslav Krotký
Liberec 2017
Make-up in clothing - clothing collection
Bachelor thesis
Study programme: B3107 – Textil
Study branch: 3107R006 – Textile and Fashion Design - Textile and fashion design (Liberec)
Author: Aneta Kovářová
Supervisor: doc. ak. mal. Svatoslav Krotký
Liberec 2017
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat především panu doc. ak. mal. Svatoslavu Krotkému za jeho trpělivost a ochotu se mnou spolupracovat. Za rady, které mi byly nápomocí a pomáhaly mi jít vpřed.
Poděkovat bych také chtěla mojí rodině, která mě podporovala a stála při mně.
Dále bych chtěla poděkovat všem, co se podíleli na tvorbě mé bakalářské práce a to modelkám, fotografce za nafocení mé bakalářské práce a přátelům, kteří mi byli oporou.
ANOTACE
Tato práce obsahuje kolekci sedmi oděvů, která je doplněna make-upem. Cílem je, aby celkový koncept make-upu a oděvu byl co nejlépe propojen. Kolekce je dotvořena sublimačním tiskem. Motiv sublimačního tisku vychází z autorských maleb inspirovaných uměleckým směrem Color field paintingem. Oděvní kolekce má působit hravě a především představovat sebevědomou ženu, která se nebojí být výstřední a experimentovat.
KLÍČOVÁ SLOVA
make-up, kolekce dámských oděvů, sublimační tisk, barvy, Color field paiting
ABSTRACT
This thesis contains the woman’s collection of 7 pieces, which is completed by make-up. The intention of the work is to connect the overall concept of make-up and clothes by the best way possible. The collection is created with the sublimation printing. The design of the sublimation printing comes out of the author’s paintings inspired by the art direction called Color field painting. The clothing collection should seems playfully and it should mainly present the independant woman, which is not afraid to be eccentric and to experiment.
KEY WORDS
make-up, collection of woman clothes, sublimation printing, colors, Color field paiting
7
Obsah
ÚVOD ... 9
REŠERŠNÍ ČÁST ... 10
1. Inspirace a téma ... 10
2. Historie make-upu ... 11
2.1 Červená ... 11
2.1.1 Egypt ... 12
2.1.2 Řecko ... 12
2.1.3 Itálie ... 13
2.1.4 Marie Antoinetta ... 13
2.2 Bílá ... 13
2.2.1 Východní Evropa ... 14
2.2.2 Řím ... 15
2.2.3 Středověk ... 15
2.2.4 Smrt v Benátkách ... 16
2.3 Černá ... 16
2.3.1 Egypt ... 16
2.3.2 Řecko a Řím ... 17
2.3.3 Východní země ... 17
2.4 Průkopníci krásy ... 17
2.4.1 Helen Rubinstein ... 18
2.5 Ikony make-upu... 18
2.5.1 Marlene Dietrich ... 18
2.5.2 Marilyn Monroe ... 19
2.5.3 Twiggy ... 19
2.5.4 Grace Jones ... 20
2.5.5 Amy Winehouse ... 21
2.6 Make-up inspirace ... 21
2.6.1 Make-up institute Prague ... 22
2.7 Světový vizážisté ... 23
2.7.1 Moises Ramirez ... 23
2.7.2 Karla Powell ... 23
8
3. Color field painting ... 23
3.1 Mark Rothko ... 24
3.2 Helen Frankenhalter... 25
3.3 Sam Francis ... 25
3.4 Adolph Gottlieb ... 26
3.5 Kelly Ellsworth ... 26
3.6 Robert Mortherwell ... 27
PRAKTICKÁ ČÁST ... 28
4 Tvorba maleb ... 28
5 Návrhy oděvní kolekce ... 29
5.1 Grafické zpracování návrhů ... 29
6 Výběr materiálu ... 30
6.1 Použitý materiál ... 30
7 Použitá technologie ... 31
7.1 Sublimační tisk ... 31
8 Realizace a popis jednotlivých modelů ... 32
8.1 Model 1 ... 32
8.2 Model 2 ... 36
8.3 Model 3 ... 39
8.4 Model 4 ... 42
8.5 Model 5 ... 45
8.6 Model 6 ... 48
8.7 Model 7 ... 51
ZÁVĚR ... 54
FOTODOKUMENTACE VÝSLEDNÉ KOLEKCE ... 55
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ... 74
9
ÚVOD
Cílem mé bakalářské práce je vytvořit oděvní kolekci inspirovanou uměleckým směrem Color field paintingem a propojit tak sublimační tisk na oděvu s make-upem.
Make-up oděvem má představovat sílu make-upu, který dokáže změnit celkově člověka, jeho sebevědomí, výraz a hlavně dokáže dokonale doplnit outfit, tak tedy proč nepropojit rovnou make-up s oděvem?
Jak oděvní design, tak i dobře udělaný make-up je určitý styl umění. Můžeme používat jakékoliv barvy, lepit různé předměty, nebo například vytvářet optické iluze. Díky make- upu můžeme vytvořit úplně jiného člověka, mladšího, staršího, nebo například změnit identitu.
Celkově mám ráda toto propojení, jelikož sama nedokážu říct, zda mě více baví tvořit make-up nebo oděv. Do budoucna bych se chtěla věnovat jak líčení tak i oděvnímu designu, proto jsem si toto téma zvolila.
10
REŠERŠNÍ ČÁST 1. Inspirace a téma
Hlavní inspirací pro mou bakalářskou práci byl Make-up a umělecký směr Color field painting.
Už jako malá jsem milovala barvy a bez barev si dodnes nedokážu představit život.
Dodávají mi energii a rozvíjí mou kreativitu, a proto už od dětství jsem věděla, že chci být oděvní návrhářkou, avšak make-up mě vždy lákal, proto jsem si udělala vizážistické kurzy právě v Make-up institute Prague. První základní a druhy Extreme make-up kurz právě kvůli mé bakalářské práci.
Inspirací pro mě byl také umělecký směr Color field painting. Byla to pro mě jasná volba, jelikož mám ráda abstraktní umění, divokost a nespoutanost. Z umělců mě především zaujali Mark Rothko, Helen Frankenthalter, Sam Francis, Adolph Gottlieb, Kelly Ellsworth nebo Robert Motherwell, kteří mě inspirovali ke svým malbám.
Má bakalářská práce by měla představovat sebevědomou, nespoutanou ženu, která jde za svými cíly a nebojí se být středem pozornosti.
11
2. Historie make-upu
Už po tisíce let si lidé barví těla a tváře, avšak důvody a způsoby líčení se zcela změnily.
Můžeme vzít v potaz už jen to, že se nacházíme ve 21. století. Máme tedy spousty dostupných líčidel, stylů i trendů a můžeme vše používat tak jak se nám zlíbí, podle svého vkusu, originality nebo životního stylu, což do nedávna neplatilo. V současné době máme i spoustu kosmetických značek, jenž nám mohou pomoci nahlédnout k tomu, jak se make-up vyrábí, produkuje a jak se liší vnímání krásy v odlišných kulturách.
K nejznámějším značkám patří například Lancôme, Chanell, Dior nebo M.A.C. [1]
Tvrdí se, že za nejranější příklady barvení těla bylo proti nepříjemným vlivům počasí pod způsobem ochrany, či součástí rituálů nebo maskování. Barvou se také vyjadřovala náležitost k určitému kmeni. [1]
Později se barvení tváře začalo propojovat se zkrášlováním s postavením ve společnosti, avšak až kolem 18. století se lehce propojilo s módou. [1]
Starověký make-up zářil jasnými barvami, složitě se připravoval a jeho receptury byly často velmi složité. Prvky, které se používaly ke zdobení a zkrášlování těla po celém světě byly křída, oxid manganičitý, lazurit, uhlík, měděná ruda a červená a žlutá ruda. [1]
2.1 Červená
Nejpoužívanějším a nejdéle existujícím líčidlem je růž. Po tisíce let se používala k barvením rtů či tváří. Proč je tedy růž nejoblíbenější? A co vedlo většinu žen k tomu, aby si rty barvili červeně? [1]
Červená barva se od nedávna spojuje s láskou, vášní, mládím a zdravím, přestože se její smysl mění v různých kulturách. Jako symbol štěstí můžeme červenou barvu shledat ve východních kulturách. Nevěsty proto nosí například v Číně nebo v Indii červené svatební šaty. Signál mládí, neboli nuliparity, když má žena červené rty znamená, že žena doposud nerodila. [1]
12
Smícháním oxidu železa a rostlinného nebo živočišného tuku vznikla podoba nejstarší růže. Krvavě červené barvivo karmín se získávalo sušením z brouků. Konkrétně se sušil Červec nopálový a Červec klenutec. [1]
Červená barva se také získávala například z minerálů i přes jejich vysokou toxicitu, a to z červeného olova, či rumělky. Další možnost byla z výtažků rostlin světlice barvířské nebo z kořene kamejníku barvířského, drcením jahod a moruše, nebo šťávy z červené řepy a červeného amarantu. Surkháb, ghazán nebo gulgunah jsou typy růže, které se vyráběli z práškového hematitu nebo červeného mramoru. [1]
2.1.1 Egypt
Staří Egypťané neprosluli jen svým výrazným líčením očí, ale především i používáním rudé barvy. Egypťané byli dobří chemici a make-up si velmi oblíbili. Vytvářeli hydratační krémy, kajakové tužky, růže na rty a tváře, a také barvy na nehty. Mísením přírodních látek, například arašídů nebo minerálů s živočišným nebo rostlinným tukem, vytvořili směs, která drží po nanesení na očích, rtech nebo tvářích. Důležitá byla smaragdově zelená oční víčka a výrazně orámované oči lékořicovou černou barvou. [1]
2.1.2 Řecko
Už od čtvrtého století si ženy ve starověkém Řecku nanášely na oči a tvář růž z důvodu, aby působily svěžím dojmem. Růž se vyráběla například z mořských řas nebo z kořene paznehtníku. Postupem času používaly barvivo zvané rumělka, které se získává z práškového cinabaritu neboli sulfidu rtuťnatého, který je však při dlouhodobém používání jedovatý. Ačkoli se make-up nosil, výrazný make-up se však považoval za nevhodný, z etikety mužské strany. Podle nich, měla být role ženy hlavně v domácnosti.
Kosmetika v starověkém Řecku zůstává součástí každodenního života a také byla všeobecně dostupná. Bylo nalezeno archeology velké množství nádob, neboli pyxid, které obsahovaly líčidla. Make-up se uchovával v různých nádobách. Chudší společnost skladovala make-up v dřevěných nádobách nebo nádobách ze skla, bohaté a urozené vrstvy přechovávali make-up ve zdobných nádobách nebo z dražších kovů. [1]
13
2.1.3 Itálie
Římanky svá líčidla používala velmi střídmě, barvily si tváře a v menší míře rty.
Kosmetiku si ženy nanášely v malé místnosti vyhrazené striktně ženám. Bohaté ženy občas využívaly otrokyně známé jako cosmetae, neboli starověké vizážistky, které jim pomáhaly s každodenním zkrášlováním. [1]
Lehký, přiměřený make-up byl součástí po dlouhá období historie, avšak v šestnáctém století v Evropě podporovali přístup „více je více“ hlavně u růže. Benátky byly v té době hlavním městem módy. Výrazný make-up byl od benátských žen vyžadován, když se chystaly za zábavou, večírky a plesy. Líčidla jim pak pomáhala zamaskovat následky prohýřených nocí. [1]
2.1.4 Marie Antoinetta
Krása a vzhled byl pro francouzskou královnu velmi důležitý a úzce spojený s postavením. V dnešní době vnímáme Marii Antoinettu jako krásku a módní ikonu, avšak ve své době za krásku považovaná nebyla. Její krásná bělostná pleť byla její nejobdivovanější předností. Nejoblíbenější částí líčení bylo z pohledu návštěvníků aplikace růže. Růž se nanášela v barvě podobné nachu, nevypadala přirozeně, což bylo v souladu s módou vyšších vrstev. Rudá barva tedy představovala okamžitě vyšší postavení u mužů i žen. V osmdesátých letech osmnáctého století omezila používání pudru a růž téměř přestala používat. [1]
2.2 Bílá
Po dlouhou dobu převládal v historii trend světlé pleti. Různé druhy krémů a barviv měly sjednotit a zesvětlit vzhled pleti. Řekové například používali olovnaté barvivo zvané psimuthion, praktiku pouštění žilou či benátskou bělobu (bílý pudr, který používali šlechtici i šlechtičny v dobových dramatech ze šestnáctého století). Všechny metody bělení však byly extrémně nebezpečné. Poškozovaly jak pleť, tak i zdraví. Kniha uvádí, že: „Období středověku v Evropě se jen hemžilo různými nemocemi. Bledá, průsvitná plet
14
však byla známkou vynikajícího zdraví a původu a konkrétně u žen pak byla považována za známku mládí, plodnosti a ctnosti“. [1]
S rasou závisí samozřejmě i barva pleti, ale méně známý je fakt, že barva pleti také závisí přímo s pohlavím. Ženy obvykle bývají světlejší než muži, protože mají méně hemoglobinu v těle, neboli červeného krevního barviva a melaninu, neboli hnědého barviva ve vlasech a v kůži. Bílá pleť většinou ve společnosti znamenala vysoké společenské postavení, a to většinou u žen, které žily většinou v mezích svého domova.
[1]
Pro starověký římský ideál ženskosti byla také světlá, projasněná pleť. Římští satirici většinou neodolali odpudivým zesvětlujícím prostředkům, jakým byl například krokodýlí trus, zvaný crocodiela. Doporučovalo se, aby se krokodýlí trus mísil se škrobem, křídou nebo trusem špačků. [1]
K bělení se také používaly například pijavice nebo se využívala metoda pouštění žilou, což bylo naříznutí žíly a zachytávání krve do nádoby. [1]
2.2.1 Východní Evropa
Budeme-li uvažovat nad kulturami spojovanými s bledou nebo bílou pletí, napadne nás dozajista východní Asie, především Japonsko a to bělostné líčení gejš. Rýžový pudr byl jedním z prostředků k dosažení bílé pleti, který se především používal pro kosmetické přípravky v Japonsku a Číně. Bělící účinky olovnaté běloby objevili i Číňané, ale neví se přesně, kdy se začala používat pro kosmetické účely. Uvádí se, že běloba se mohla používat už za vlády dynastie Šang (cca 1600-1046 př. n. l.) [1]
Obrázek 1 Postup líčení japonské gejši [1]
15
Působením octa na olovo se vyráběla běloba. Olovo se muselo dlouho namáčet v octě, a pak byl odstraněn povlak, jenž se na něm vytvořil. Dokud se z olova nestal prášek, musel se celý proces opakovat. Velmi podobný postup se používal v Řecku i v Římě. [1]
Kolem roku 320 našeho letopočtu se objevil perlový prášek, vyráběl se z drcených perel a používal se původně v čínské medicíně. Tvrdilo se, že perly dokázaly zlepšit hojení pokožky či redukovat stařecké skvrny. [1]
Bělicí účinky slavičího trusu představili Korejci. Původně sloužil k odstranění barviva a k vytváření vzorů na kimonech. Japonci však slavičí trus smíchali s otrubami, čímž vznikl zesvětlovací prášek, který se nanášel na kůži. V Japonsku se bílá pleť stala velmi módní.
[1]
2.2.2 Řím
Bílá pleť se posunula v období raného křesťanství (roku 325 našeho letopočtu) z předmětu posměchu a nevkusu na kategorii hříchu a to z toho důvodu, že ženská marnivost si přeje make-upem vylepšovat Boží stvoření. [1]
2.2.3 Středověk
Ve středověku se ideálem krásy, ženskosti a chováním stala Panna Marie. Ženy dodávaly své pleti světlost, která byla spojená s panenskou krásou. Zkrášlující prostředky si ženy většinou vyráběly doma. Receptury se dědily po generace a uchovávaly u místní vědmy.
Zesvětlující prostředky se ve středověku vyráběly z cizrny, ječmene, mandlí, semínek křenu a mléka. Přes celý středověk až po renesanci se udržela sněhobílá pleť. Ženy na malbách mají pleť barvy slonové kosti, rudé rty a růžové tváře. [1]
16
2.2.4 Smrt v Benátkách
Nejdražším, nejmódnějším a nejtoxičtějším pleťovým bělidlem byla benátská běloba známá jako Duše Saturnova. Byla dostupná v šestnáctém století. Nebylo však nikdy jasné, čím se benátská běloba lišila od ostatních. Je známá spíše jako běloba pro náročné zákazníky, jelikož byla dražší, žádanější a exkluzivnější. Předpokládalo se, že benátská běloba měla větší obsah olova a byla oblíbená hlavně mezi evropskou šlechtou. Stala se nejžádanějším bílým make-upem pro její krycí schopnosti a saténovou hebkost. Čím více se běloba používala, tím větší dopad měla na pleť. Způsobovala změnu barvy pleti, objevovaly se žluté, zelené či fialové fleky, nebo se kůže scvrkla. Při dlouhodobém používání se začaly kazit zuby a s tím byl spojený i nepříjemný zápach z úst, začaly vypadávat vlasy, zuby a docházelo i trvalému poškození plic. Dekadentní benátské večírky a výrazné líčení té doby dodnes fascinuje současné vizážisty. [1]
Mezi ikony bílého make-upu patří například Lola Montezová, Alžběta I., Elizabeth Siddalová nebo Lettice Knollysová. [1]
2.3 Černá
V dnešní době se černé líčení nejčastěji používá ke zvýraznění očí a obočí. Už od nedávna se snažíme připoutat pozornost tmavými linkami a stínováním, jelikož staré přísloví tvrdí, že oči jsou oknem do duše. Černá barva může představovat smutek, smrt, moc, tajemství nebo dramatičnost. Pierre-Auguste Renoir, tvrdil: „Čtyřicet let jsem objevoval fakt, že královnou všech barev je černá.“ [1]
K ikonám černého make-upu patří především královna Nefertiti, Kleopatra, Meena Kumari, Brigitte Bardo nebo Audrey Hepburn. [1]
2.3.1 Egypt
Nejtrvalejší ze všech forem líčení se ukázal kajal, který je spojován daleko častěji s různými kulturními hnutími či obdobími. Byl uznáván jako vynález starověkého Egypta. Silně nalíčené černé linky můžeme vidět u mužů i žen na freskách lemující interiér Údolí králů a Údolí královen. Vykopávky ukazují, že v Egyptě nebylo líčení
17
výsadou jen bohatých mužů a žen, protože paletky na líčení se našly i v těch nejskromnějších hrobkách. Kajal se vyráběl z drceného antimonitu (stříbřitě šedý polokov), spálených mandlí, olova, oxidované mědi, okru, popela, melachitu (zeleného pigmentu z uhličitanu mědi) a chrizokolu (modrozelené měděné rudy). Uchovával se v kamenných nádobách a těsně před tím, než se nanášel se mísil s vodou či olejem.
Tvrdí se, že výrazné líčení očí bylo hlavně ze zdravotních důvodů. Mělo chránit oči před infekcí a silným sluncem. Další důvod byl takový, že kajal byl výrazem postavení a měl rituální význam, ale také byl výrazem krásy. [1]
2.3.2 Řecko a Řím
Ve starém Řecku si ženy ohořelým korkem a sazemi líčily obočí. Ideálem krásy v té době bylo, když se jim obočí dotýkalo nad kořenem nosu. Toto platilo i pro Římanky, které k vyplnění obočí používaly antimonit, olovo nebo saze. V Římě bylo však výrazné líčení očí přiřazeno ženám, jelikož oční kontakt mezi mužem a ženou byl spojen se sexualitou a smyslností. [1]
2.3.3 Východní země
Černá barva byla vždy v Japonsku velmi ceněna. Je to sice neobvyklé, ale dříve si lidé v Číně, Japonsku a jihovýchodní Asii zuby černili. Zuby si černili pomocí roztoku octanu železitého, zvaný kanemizu. Barvení zubů však mělo duchovní význam a černé zuby měly tak odehnat zlé duchy. [1]
2.4 Průkopníci krásy
Koncem devatenáctého století se objevilo spoustu ikon make-upu, které ovlivnily moderní kosmetický průmysl. I přes světové války rostl kosmetický průmysl, neboť ženy ochutnaly finanční nezávislost, měly vlastní příjem a samy hospodařily s penězi, a tak se kosmetiky nemohly nabažit. Znakem všech průkopníků byla předvídavost, být ve
18
správnou dobu na správném místě, ale byli to také podivíni, kteří si svou cestu museli sami probojovat ostrými lokty. [1]
První společnost, která začala pro obyčejné lidi vyrábět make-up byla MAX FACTOR.
[1]
2.4.1 Helen Rubinstein
Helen Rubinstein patřila mezi první dámy kosmetiky. Měla krásnou bílou a hebkou pleť, avšak měřila necelých 150 centimetrů. Svou výšku si vynahrazovala vysokými podpatky a kuráží. Vždy tvrdila, že: „Ve správném páru bot dokáže žena dobýt celý svět.“ [1]
Zavedla první automatickou rtěnku, která se dala svůdně vysunout jednou rukou. Helen se jako první začala zajímat o problematiku pleti. Mezi její další motivační slogan patří:
„Neexistují ošklivé ženy, jen ty líné.“ [1]
Mezi další průkopníky krásy patří například: Elizabeth Arden, Charles Revson, Estéé Lauder, Mary Quant nebo Barbara Hulanicki. [1]
2.5 Ikony make-upu 2.5.1 Marlene Dietrich
Byla mocnou, silnou, elegantní ženou třicátých let a jednou z nejoslavovanějších hollywoodských hereček. Když začala pracovat pro film, uvědomila si, že jí divadelní světlo úplně zploštilo tvář. Vrátila tak tváři tvar díky divadelnímu make-upu a to změnou obočí, které si vytrhala a poté znovu nakreslila. Kouřovou barvou, která vznikla smícháním dětského olejíčku a sazí si postupně stínovala víčko směrem nahoru k obočí.
[1]
19
Obrázek 2 Marlene Dietrich [1]
2.5.2 Marilyn Monroe
Marilyn Monroe je stále považovaná za dokonalou sexbombu, avšak vždy to tak nebylo.
Klíčovými prvky jejího make-upu byl prozářený make-up, pod který si nanášela vrstvu vazelíny nebo krému, aby se ještě více leskl, korálově růžové líce, navrstvená lesklá rtěnka a umělé řasy. [1]
Obrázek 3 Marilyn Monroe [1]
2.5.3 Twiggy
Ikonou hravého a výrazného make-upu byla právě Twiggy. Její pravé jméno bylo Lesley Hornby a jejím snem bylo od malička stát se modelkou. Barry Lategan odstartoval její kariéru portréty, na nichž měla ostříhané a obarvené vlasy. V této době ještě nebyli vizážisté, a tak se Twiggy na focení musela líčit sama. Měla perfektně nalíčené linky a spodní řasy namalované na kůži. Podstata jejího líčení spočívala ve výrazně nalíčených
20
očích a zesvětlených rtech, které se zesvětlovaly korektorem nebo make-upem. Oči byly komplikovaně nalíčeny světlým stínem, podél horních řas byla tenká černá linka, a aby dosáhla krásně kulatého vzhledu oka, kreslila si ještě jednu linku těsně nad ohybem oka.
[1]
Obrázek 4 Twiggy [1]
2.5.4 Grace Jones
Ikonou sedmdesátých a osmdesátých let se stala Grace Jones. Je známá svým drsným a nekonvenčním přístupem ke kráse. Byla považována také za stálici newyorské disko scény. Její odvážný make-up tvořilo velké množství tvářenky, kontur a výrazných barevných stínů. Tvrdla: „Nenarodila jsem se tak. Člověk sám sebe utváří. Věřím čemukoliv, o čem sním. A vše o čem sním, chci udělat.“ [1]
Obrázek 5 Grace Jones [1]
21
2.5.5 Amy Winehouse
Britská zpěvačka Amy Winehouse měla výrazný osobitý styl, který nezaměňovala jako ostatní celebrity. Svůj každodenní vzhled si navrhovala sama a byl v podstatě jednoduchý. Používala krásný retro červený odstín rtěnky s podtónem do modra, který ladil s jejím typem pleti a celkovým vzhledem. Jejím hlavním znakem byly však výrazné, černé, protáhlé linky líčené většinou černým fixem od Rimmelu. [1]
Obrázek 6 Amy Winehouse [1]
2.6 Make-up inspirace
Inspirace pro mé líčení pro svou bakalářskou práci vychází z pro mě úžasných kreativních vizážistek, které jsem objevila především na Pinterestu nebo Instagramu.
Inspirativní pro mě byli například Moises Ramirez nebo Karla Powell.
Hlavní inspirací pro mě však byla škola líčení a to Make-up institute Prague, kterou jsem navštěvovala. Mám absolvovaný Basic pro make-up kurz a Extreme make-up kurz, který jsem si zamilovala díky kreativitě, kterou jsem do něj mohla vkládat a také především kvůli mé bakalářské práci, abych věděla, jaké barvy jsou vhodné, s jakými různými materiály mohu make-up tvořit. Veškeré rady pro mě byly velice užitečné.
22
Oba dva kurzy pro mě měly obrovský přínos. Zamilovala jsem se tam do obrovského světa barev a nekonečných možností kreativity. Tyto kurzy bych mohla jen doporučit, sice to není nejmenší investice, ale pokud to člověka opravdu baví, stojí to za to. Do budoucna si plánuji udělat Master pro od A-Z kurz, a chtěla bych se tomu dále věnovat do budoucna.
2.6.1 Make-up institute Prague
Nejlepší školou make-upu v České republice je právě Make-up institute Prague. Sídlí v Praze na Vinohradech a zakladatelkou je Markéta Davidovich, která je pro mě velice inspirativní svým stylem, osobností a celkově jejím úspěchem, který si dokázala vybudovat.
Make-Up Institute Praque vznikl v roce 2012. Koncept byl inspirován zahraničními make-up školami na velké úrovni hlavně v Tel Avivu a v Londýně. Smyslem bylo nabídnout nejen kvalitní vzdělání, ale hlavně možnost uplatnění se na trhu. Součástí Institutu je agentura pro vizážisty, která je schopna nabídnout absolventům pomocnou ruku v rámci pracovních zakázek.
2.6.1.1 Basic pro make-up kurz
Tento kurz se řadí do kurzů pro začátečníky, kteří nemají žádné vzdělání a zkušenosti s tímto oborem. Pomůže naučit líčit pomocí základních technik a triků. [8]
2.6.1.2 Extreme make-up kurz
Tento kurz je určen pro absolventy základních kurzů a také pro vizážisty, kteří se nebojí tvořit, rozvíjet svou kreativitu a rozhodně se nebojí barev. V tomto kurzu se naučí správně používat různé materiály, techniky nanášení lepidel a barev a dá užitečné rady, které pomohou i do celkového světa vizážisty. [9]
23
2.7 Světový vizážisté 2.7.1 Moises Ramirez
Moises Ramirez je malíř a make-up artista působící v New Yorku. Spojuje malbu, fotografie, make-up, ilustrace a kresbu do svého tvůrčího procesu. Pomocí barvy a struktury zkoumá představy o kráse.
V současné době Moises pracuje jako multimediální umělec, zaměřený na umění, inspirované jeho prací v kosmetickém průmyslu. [10]
2.7.2 Karla Powell
Karla Powell je oceněná make-up artistka. Tvořila v Londýně, kde se snažila posunout výše svou úroveň make-upu.
Studovala divadelní líčení pro televizi a film. Její portfolio zahrnuje spolupráci s velkými kosmetickými firmami a celebritami. Její tvorba se také zabývá bodypaintingem. Je inspirativní a snaží se přenést fantazii a kreativitu do každodenního života. [11]
3. Color field painting
Color field painting je pododvětvím abstraktního expresionismu. Průkopníky tohoto uměleckého směru byly v 50. letech 20. století ve Spojených státech Mark Rothko, Barnett Newman a Clyfford Still, ti hledali abstraktní styl s využitím expresivního potenciálu barev. [12] [13] [14]
Velkou sílu barev předváděli na velkých formátech plátna, které měly především upoutat pozornost a měly u diváka vyvolat hluboký duševní prožitek. Obrazy byly vystavovány v malých prostorech, aby byl dopad na diváka co nejsilnější. Jejich práce také inspirovala Post-painterly abstraction. Barnett Newmann, Mark Rothko a Clyford Still hledali v Color field paintingu prostředek k osvobození od tradic předchozího umění. [12] [13]
[14]
24
Německý umělec Hans Hofmann měl také velký vliv na rozvoj tohoto uměleckého směru. Hans Hofmann se poté stal jedním z prvních teoretiků Color field paintingu. [12]
[13] [14]
Díla tohoto uměleckého směru měla odrážet umělcovy pocity. Původně čisté barevné plochy se vývojem tohoto uměleckého směru mění a přidávají se další prvky jako například pruhy nebo geometrické tvary. [12] [13] [14]
3.1 Mark Rothko
Mark Rothko je americký malíř a grafik, který původem pocházel z Ruska. Max Weber nejvíce ovlivnil jeho tvorbu, při studiích na Art Students League. V galerii Opportinity roku 1928 poprvé vystavoval se skupinou mladých umělců. Jeho obrazy v této době byly především temné a nesly velkou dávku kritiky. Federation of Modern Painters and Sculptors bylo sdružení umělců, které vzniklo v roce 1939. Rothko s dalšími umělci založili tuto skupinu především z důvodu, aby umění bylo ponecháno bez vlivů politické propagandy. Později se na jeho obrazech zrodily takzvané multiformy. Byly to jakési transformační obrazy spojené se surrealismem a abstrakcí, ve kterých používal bloky barev. Po roce 1947 zavrhnul jakékoliv konkrétní a figurální prvky a přesunul se na čistě abstraktní vyjádření. Nechával působit pouze barvy z obrazů, které vytvářely tajemnou, duchovní a mystickou atmosféru. Především měla obrovská plátna diváka zcela pohltit.
[15] [16]
Obrázek 7 Malba Rust and Blue [2]
25
3.2 Helen Frankenhalter
Helen Frankenhalter byla americká malířka, která tvořila malby, které byly oproti ostatním malířům této doby éteričtější a klidnější. Jackson Pollock velice ovlivnil její tvorbu. Tvořila tak, že nepoužívala tahy štětcem, ale vytvářela na plátnech olejové skvrny silně zředěné terpentýnem. I když se jednalo o olejové barvy, tak obrazy vypadaly, jako kdyby byly malované akvarelem. [17]
Obrázek 8 Paint Helen Frankenhalter [3]
3.3 Sam Francis
Byl americký malíř a grafik, který byl především ovlivněn pracemi Marka Rothka a Clyfforda Stilla. Byl také mistrem abstraktního expresionismu a jeho inspirace vycházela především z japonského abstraktního umění. Jeho malby neměly představovat pohled na reálný svět, ale měly vyjadřovat určitý pohyb, pocit a atmosféru. Tvrdil, že jeho tvorba byla ovlivněna kalifornským sluncem a Monetovými lekníny. [18]
Obrázek 9 Painting by Sam Francis [4]
26
3.4 Adolph Gottlieb
Americký sochař a malíř Adolph Gottlieb se původně zabýval surrealismem, avšak později ho zaujala tajemná mystika a přesunul se k abstrakci. Sbíral naivní práce indiánů a v jeho pracích jsou patrné stopy eskymáků z Aliašky. Barvy v jeho obrazech vytvářely téměř náboženskou atmosféru. V době druhé světové války byl Gottlieb na vrcholu své kariéry a hlavním tématem jeho obrazů byl strach a smrt. [19]
Obrázek 10 Adolph Gottlieb-Red Halo - Pink Ground [5]
3.5 Kelly Ellsworth
Byl americký sochař a malíř. Za svých studiích v Paříži se seznámil s byzantským a románským uměním, které se později objevovalo v jeho tvorbě. Později vytvářel dřevěné reliéfy a koláže, které byly inspirací od Hanse Arpa. Jeho práce pocházejí nejprve ze skic a nespokojí se vždy jen s formátem čtverce nebo obdélníku. Jeho díla představují nevšední geometrický zážitek a použité barvy vytváří zajímavý optický vjem. [20]
27
Obrázek 11 Ellsworth Kelly-Cite [6]
3.6 Robert Mortherwell
Byl americký malíř a grafik, který se snažil najít v abstrakci jisté sebevyjádření.
V ateliéru Jacksona Pollocka začal vytvářet své první koláže. Jeho díla byla bezprostřední a spontánní. Po celou dobu své kariéry se zajímal o koláže a snažil se s nimi spojenými objevovat nové techniky. Elegie ke španělské republice byla jednou z jeho nejznámějších sérií, která představovala politickou situaci ve Španělsku. Každý obraz obsahuje černou barvu. Zajímal se především o surrealismus, dadaismus a z umělců o Picassa a Mattise.
[21]
Obrázek 12 Robert Motherwell-Beau Geste VI. [7]
28
PRAKTICKÁ ČÁST
4 Tvorba maleb
Inspirací pro mé malby byl umělecký směr Color field painting. Inspirovala jsem se umělci, kteří v této době tvořili. Malby jsem tvořila podle mého citu a pomocí temper v základních barvách jako je červená, modrá, zelená, žlutá, modrá a černá.
29
5 Návrhy oděvní kolekce
Autorské návrhy oděvní kolekce vycházejí z jednoduchosti střihu, jelikož vybraná technologie je sublimační tisk, který je dostatečně výrazný. Ve spojení extrémního make- upu a sublimačního tisku na oděvech je podle mého názoru vhodné volit jednoduchý střih. Siluety jsou volné, nesplývavé. Jednoduchý střih je doplněný kapsami a zvolený materiál je používán z líce i z rubu.
Oděvní kolekce je tvořená sedmi modely, a každý model je vytvořen z třívrstvého softshellu. Kolekce obsahuje krátký top se zvonovou sukní, overal, top s pouzdrovou sukní, asymetrické šaty, krátký top a kalhoty, šaty s rukávy, top s rukávy a krátkou sukni.
5.1 Grafické zpracování návrhů
Návrhy, které byly vybrané do oděvní kolekce jsem následně upravovala v grafickém programu, abych mohla docílit požadovaného výsledku vizualizace.
Prvním krokem multimediálního způsobu zpracování kolekce bylo, že jsem jednotlivé návrhy oskenovala. Dále jsem v grafickém editoru upravila a kolorovala oskenované návrhy.
Malby, které byly vybrané pro sublimační tisk, byly ofoceny a následně upraveny v grafickém editoru. Poté byly malby vloženy do graficky upravených návrhů a následně byly vytvořeny konečné vizualizace.
30
6 Výběr materiálu
Volba materiálu vychází z jednoduchosti střihu a rovné konstrukce, proto jsem volila materiál, který je tuhý, aby dobře držel tvar a zároveň syntetický, jelikož sublimační tisk drží nejlépe na stoprocentním polyesteru.
Zvolený třívrství softshell je tuhý a zároveň má flísovou rubní stranu, kterou jsem zvolila jako kontrastní k lícní straně materiálu. Skládá se z první vrstvy, která je z úpletu a s vodoodpudivou úpravou. Vnitřní vrstva softshellu je tvořena membránou, která zajišťuje lepší odolnost vůči větru a třetí vrstva je flísová zajištující teplo.
Celá kolekce je tedy vytvořena z třívrstvého softshellu v barvě slonové kosti, jelikož sublimační tisky jsou dostatečně barevné.
6.1 Použitý materiál
Třívrstvý softshell
Typ: pletenina Barva: slonová kost Složení:
Líc - 95% polyester, 5% elastan Membrána - 100% polyuretan Rub - 100% polyester
Symboly pro údržbu:
31
7 Použitá technologie
Zvolená technologie byla vybraná tak, aby se výsledný tisk na oděvu mohl dobře propojit s make-upem. Proto byl zvolen sublimační tisk, jelikož má dobrou barevnou stálost a je odolný při praní i v oděru.
7.1 Sublimační tisk
Mezi přenosové technologie patří právě sublimační tisk, který spočívá ve využití fyzikálních jevů. První z jevů je, že se speciální sublimační inkoust přenáší na přenosový papír a ten se změní z pevného skupenství na plynné. Druhým jevem je to, že se zahřátím materiálu uvolní struktury a dojde k otevření mikro-pórů. [21]
Nejvhodnější materiál pro tuto technologii je 100% polyester. [21]
K výhodám sublimačního tisku patří vysoká odolnost v otěru, materiál lze prát a chemicky čistit a také, že je tisk na omak neznatelný. [21]
32
8 Realizace a popis jednotlivých modelů
Při tvorbě střihů, byl kladen důraz na jednoduchost střihu, volnost a použití nejmenšího množství záševků. Střihy jsou tvořeny co nejjednodušeji, aby mohla na oděvu vyniknout nejlépe zvolená technologie. Všechny míry technických nákresů oděvů jsou uváděny v centimetrech.
8.1 Model 1
První model obsahuje krátký top vytvořený z lícní strany materiálu s výstřihem do tvaru písmene V a zvonovou sukni sahající do poloviny lýtek. Top je tvořen bez záševků, je volného střihu a v zadní části je doplněn kontrastním žlutým zdrhovadlem. Sukně je zhotovena z lícní strany materiálu, která je na předních dílech doplněna kapsami z rubní strany materiálu. Na předních i zadních dílech sukně jsou zhotoveny záševky. Mezi levým a pravým zadním dílem je všité skryté zdrhovadlo. Jak tento první model, tak i zbylé modely nejsou nijak začišťovány, ani zapravovány, jelikož materiál je dostatečně silný, netřepí se a důležitým aspektem bylo to, že oděv musí co nejlépe přilnout k tělu, aby mohl následně dotvořený make-up co nejlépe splynout s realizovaným oděvem.
Připravený a vymodelovaný střih na top si položíme po osnově na materiál a obkreslíme.
Přidáme švové a koncové záložky a díly následně vystřihneme. Následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv. Pravý a levý přední díl si položíme přes sebe, aby se části výstřihu překrývaly, a následně díly sestehujeme. Překrytou část ve výstřihu prošijeme na stroji za patku. Připravíme si zdrhovadlo, které si nastehujeme do zadních dílů topu na líc materiálu a následně prošijeme za patku. Zdrhovadlo otočíme do rubní strany a prošijeme z lícní strany materiálu. Poté si na sebe položíme sešité přední a zadní díly lícem na líc a ramenní švy, sestehujeme a sešijeme boční švy a ramenní švy za 1 centimetr. Vypáráme stehovku, sestřihneme švy na půl centimetru a rozžehlíme.
Připravíme si vystřižené díly zvonové sukně s přidanými švovými záložkami. Nejprve si na předních i zadních dílech sestehujeme záševky, které následně odšijeme. Vypáráme stehovku a záševky sežehlíme. Naznačíme si umístění kapes na přední díly sukně, kapsy z rubní strany materiálu si nastehujeme a za patku našijeme, vypáráme stehovku. Na středový díl předního dílu sukně si položíme lícem na líc levý i pravý díl a sešijeme. Mezi
33
zadní díly sukně nastehujeme skryté zdrhovadlo, které přišijeme pomocí patky na skrytý zip. Stehovku vypáráme. Přední i zadní díl sukně si na sebe položíme lícem na líc, sešijeme za 1 cm, následně švy sestřihneme na půl centimetru a švy rozžehlíme.
Celý oděv vyžehlíme.
34
35
36
8.2 Model 2
Druhým modelem je overal, který má nevypasovaný střih, má rovné široké nohavice sahající do poloviny lýtek a hluboký výstřih na zádech. Zajímavým detailem jsou kapsy pod hlubokým výstřihem na zadních dílech overalu.
Vymodelovaný a připravený střih si položíme na materiál. Přední díly overalu jsou z lícní strany materiálu a zadní díly overalu jsou z rubní strany materiálu. Vystřihneme díly a následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv. Nejprve si sestehujeme přední díly overalu, které sešijeme. Poté si naznačíme umístění kapes na zadní díly, nastehujeme kapsy a následně kapsy přišijeme za patku. V dalším kroku si na sebe položíme lícem na líc díly a sestehujeme si krokový šev, který následně prošijeme.
Boční švy a ramenní švy si položíme na sebe lícem na líc, sestehujeme a sešijeme.
Vypáráme stehovku, švy sestřihneme na půl centimetru a rozžehlíme.
Celý oděv vyžehlíme.
37
38
39
8.3 Model 3
Třetí model tvoří překřížený top s pouzdrovou sukní sahající do půlky lýtek. Top mezi zadními díly zdobí zdrhovadlo a je doplněn silnými ramínky na patenty. Na předních dílech jsou dva prsní záševky. Pouzdrová sukně se skládá ze dvou předních dílu, dvou zadních dílů a dvou kapes. Na předních i na zadních dílech sukně jsou pasové a sedové záševky, díky kterým sukně lépe sedí. Mezi pravým a levým zadním dílem sukně je vytvořen dotykový rozparek.
Připravený a vymodelovaný střih topu si položíme na materiál, přední i zadní díly jsou zhotoveny z rubní strany materiálu. Přidáme švové záložky a vystřihneme. Následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv. Naznačíme si na předních dílech topu záševky, sestehujeme záševky a následně odšijeme. Poté vypáráme stehovku a záševky sežehlíme. Levý díl si položíme rubní stranou na lícní stranu pravého dílu a v průramcích a průkrčníku, sešijeme za patku. Na připravené zadní díly topu si na líc položíme zdrhovadlo, sestehujeme a všijeme. Zdrhovalo obrátíme do rubní strany a poté prošijeme lícní stranu materiálu za patku. Následně si položíme na sebe lícní stranu předního i zadního dílu topu, sestehujeme si boční švy, prošijeme za 1 cm, sestřihneme švové záložky na půl centimetru a rozžehlíme. Připravená a prošitá ramínka si položíme na rubní stranu zadního dílu průkrčníku, nastehujeme a prošijeme za 2 mm. Vypáráeme stehovku a v posledním kroku si ručně našijeme patenty. Jednu stranu patentu přišijeme na rubní strany ramínek a druhé strany patentů přišijeme na lícní stranu předního dílu.
Na připravené přední i zadní díly pouzdrové sukně si naznačíme záševky, sestehujeme, odšijeme, vypáráme stehovku a následně sežehlíme. Na levý a pravý přední díl si naznačíme kapsy, poté kapsy vytvořené z kontrastní rubní strany materiálu nastehujeme na přední díly a následně našijeme. Mezi levou a pravou stranu zadního dílu všijeme skryté zdrhovadlo. Následně si sešijeme a rozžehlíme zadní středový šev s vynecháním na dotykový rozparek, který poté prošijeme za patku. Pravý přední díl si položíme lícem na líc levého zadního dílu, sestehujeme si středový šev, sešijeme za 1cm, sestřihneme na půl centimetru a rozžehlíme. Vypáráme stehovku. Takto následně sešijeme boky předního i zadního dílu.
Celý oděv vyžehlíme.
40
41
42
8.4 Model 4
Čtvrtým modelem jsou asymetrické šaty.
Připravíme si přední i zadní díly asymetrických šatů s přidanými švovými záložkami.
Díly vystřihneme a následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv.
Pravý přední díl si položíme rubní stranou na lícní stranu levého předního dílu a nastehujeme. Následně našijeme pravý přední díl na levý přední díl za patku. Takto si pravý zadní díl přistehujeme na levý zadní díl a stejně jako na předním díle našijeme.
V dalším kroku si přiložíme lícní stranu předního dílu na lícní stranu zadního dílu, boční šev sestehujeme, sešijeme za 1 cm, vypáráme stehovku, šev sestříhneme na půl centimetru a šev rozžehlíme. Připravíme si skryté zdrhovadlo, které nastehujeme na lícní strany pravého bočního švu a následně všijeme. Sešijeme si nedošitou část pravého bočního švu a vypáráme stehovku. Posledním krokem je, že si připravíme za 2mm prošité ramínko. Jednu stranu ramínka si přiložíme na rubní stranu průkrčníku levého předního dílu a našijeme za 2 mm. Na rubní stranu druhého konce ramínka našijeme ručně jednu stranu patentu a druhou stranu patentu našijeme na průkrčník pravého zadního dílu.
Celý oděv vyžehlíme.
43
44
45
8.5 Model 5
Pátý model se skládá z krátkého topu, který má výrazný rozepínací zip mezi levým a pravým zadním dílem, kalhot se zvýšeným pasem s páskem na zavazování a připínací kapsy na patenty.
Připravíme si všechny díly. Položíme je po osnově na materiál, přidáme švové záložky.
Kalhoty i top jsou vystřiženy z lícní strany materiálu a kapsy jsou vystřiženy z rubní strany materiálu. Následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv.
Nejprve si všijeme zip mezi pravý a levý zadní díl. Zip si rozepneme a stany zipu si nastehujeme na lícní strany topu. Zip všijeme, vypáráme stehovku a následně prošijeme lícní stranu materiálu vedle zipu za patku. Položíme si na sebe lícní stranu předního a lícní stranu zadního dílu, sestehujeme si boční švy a ramenní švy, sešijeme za 1cm, sestřihneme na půl centimetru a švy rozžehlíme. Vypáráme stehovku.
Připravené přední i zadní díly kalhot si položíme na materiál, přidáme švové záložky a vystřihneme. Položíme si na sebe lícem na líc přední a zadní díly, sestehujeme si boční a krokové švy, sešijeme za 1cm, švy sestřihneme na půl centimetru a rozžehlíme. Poté si sestehujeme sedové švy, sešijeme za 1cm, vypáráme stehovku. Sestřihneme švy na půl centimetru a rozžehlíme. Naznačíme si umístění kapes a následně našijeme spodní stranu patentu.
Nastřihneme si pruh materiálu z lícní strany široký 8 cm, přežehlíme ho na polovinu, sestehujeme, prošijeme za patku a vypáráme stehovku.
Přichystáme si díly na kapsy, které jsou zhotoveny z rubní strany materiálu. Lícní strany pravé i levé kapsy si položíme na sebe, sestehujeme a kapsy si prošijeme z jedné strany, z boků a ve středu za patku. Vypáráme stehovku. Naznačíme si umístění patentů na rubní stranu kapes a ručně našijeme druhou stranu patentu.
Celý oděv vyžehlíme.
46
47
48
8.6 Model 6
Šestým modelem jsou šaty s délkou do poloviny stehen, které mají rukávy přišité v bočním švu šatů bez rukávové hlavice.
Nejprve si položíme zadní díly, přední díl, kapsu, rukávy a ramínka na lícní stranu materiálu. Obkreslíme, přidáme švové záložky a vystřihneme. Následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv. Na přední díl šatů si naznačíme umístění kapsy, kapsu nastehujeme, našijeme za patku a ve středu kapsy prošijeme. Vypáráme stehovku. Zdrhovadlo si rozepneme a nastehujeme obě strany zdrhovadla na lícní stranu materiálu a zdrhovadlo všijeme. Vypáráme stehovku. Lícní stranu předního dílu si položíme na lícní stranu zadního dílu, sestehujeme si boční švy, sešijeme za 1 cm, sestřihneme švy na půl centimetru, vypáráme stehovku a rozžehlíme. Ramínka si přiložíme na sebe rubem na rub a z lícní strany ramínka prošijeme dokola za 2 mm.
Konce ramínek si přiložíme na rubní stranu zadního dílu a našijeme za 2 mm. Na opačné konce ramínek si naznačíme umístění patentů a v ruce přišijeme jednu stranu patentů. Na přední díl šatů si naznačíme umístění patentů a v ruce našijeme druhou stranu patentů.
V posledním kroku si sestehujeme rukávové švy, sešijeme za 1 cm, vypáráme stehovku, sestřihneme švy na půl centimetru a rozžehlíme. Rukávové švy si položíme lícem na líc bočních švů, nastehujeme a sešijeme za 1 cm v bočních švech.
Celý oděv vyžehlíme.
49
50
51
8.7 Model 7
Poslední model tvoří top s dlouhým rukávem a zdrhovadlem mezi zadními díly a krátkou sukni s velkou kapsou na předním díle. Sukně má dva záševky na zadním díle a v pravém boku je všito skryté zdrhovadlo.
Přední, zadní díly topu, rukávy a přední a zadní díl sukně si položíme na lícní stranu materiálu. Obkreslíme, přidáme švové záložky, vystřihneme a vytvoříme nástřihy v rukávových hlavicích. Následně si sublimačním tiskem na díly natiskneme zvolený motiv. V prvním kroku si na sebe položíme lícem na líc přední díly, sestehujeme středový šev, sešijeme za 1 cm, vypáráme stehovku, sestřihneme šev na půl centimetru a rozžehlíme. V dalším kroku si nastehujeme zdrhovadlo na lícní stranu levého a pravého zadního dílu, poté zdrhovadlo všijeme, vypáráme stehovku, obrátíme do rubní strany a lícní strany zadních dílů prošijeme za patku vedle zdrhovadla. Následně si na sebe položíme přední a zadní díl lícní stranou na sebe a sestehujeme boční a ramenní švy. Švy sešijeme za jeden centimetr, vypáráme stehovku, sestřihneme švy na půl centimetru a rozžehlíme. Takto sešijeme i rukávové švy. V dalším kroku si vsadíme rukávy, které nastehujeme s navolněním v rukávové hlavici a přiložíme si nástřihy v rukávové hlavici na střed náramenic. Všijeme rukávy za 1cm, vypáráme stehovku, sestřihneme švy na půl centimetru a rozžehlíme.
U krátké sukně si nejprve na zadním díle naznačíme záševky, které následně sestehujeme, poté odšijeme, vypáráme stehovku a sežehlíme záševky do středu. Na přední díl si naznačíme umístění kapsy, následně kapsu nastehujeme a našijeme za patku. Vypáráme stehovku. Do pravého boku sukně nastehujeme skryté zdrhovadlo, které následně všijeme. Vypáráme stehovku. Přední a zadní díl si položíme lícem na sebe a sestehujeme si levý a pravý boční šev, který si poté sešijeme za 1 cm, levý šev sestřihneme na půl centimetru, vypáráme stehovku a rozžehlíme.
Celý oděv vyžehlíme.
52
53
54
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit oděvní kolekci o sedmi modelech, kterou měl jak doplňovat, tak obohacovat právě zvolený make-up. Téma bylo zvoleno z toho důvodu, jelikož mě baví tvořit jak make-up, tak oděv a cílem bylo tak propojit tyto dvě odvětví dohromady.
Zvolená technologie měla být nápomocí při hotovení make-upu tak, aby se docílilo co nejlepšího propojení. Oděv měla prozářit a dát mu osobitý vzhled. Autorsky zvolené motivy, vycházely z uměleckého směru Color field paintingu. Díla z tohoto období pro mě však znamenala pouhou inspiraci k vlastní tvorbě.
Tvorba maleb pro mě byla jakýmsi uvolněním a odpočinkem. Člověk do nich vkládá část sebe, pocity, dojmy a stavy, ve kterých se zrovna nachází. Tato kolekce má mít na člověka pozitivní vliv, měla by působit uvolněně, odlehčeně a hravě. Vždyť život je pouze hra a hrát si je potřeba v každém věku.
Celá oděvní kolekce byla vytvořena autorsky, velkým přínosem pro mou práci byl výběr zvolené technologie, kterou byl sublimační tisk. Tato technologie mě uchvátila svou možností a napomohla mi efektně vyjádřit svou myšlenku.
Myslím, že se mi podařilo docílit své představy, a to především vytvoření hravé, barevné kolekce, která je určena pro sebevědomé ženy, které se nebojí být odvážné a jdou si za svými cíli.
55
FOTODOKUMENTACE VÝSLEDNÉ KOLEKCE
56
57 Model 1
58
59 Model 2
60
61 Model 3
62
63 Model 4
64
65 Model 5
66
67
68
69 Model 6
70
71
72 Model 7
73
74
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE
[1] ELDRIDGE, Lisa. FACE PAINT: HISTORIE MAKE-UPU. Nakladatelství JOTA.
Brno: JOTA, 2016. ISBN 978-80-7462-990-7.
[2] No 61 Mark Rothko. In: Wikipedie [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2017-05-03]. Dostupné z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_Rothko#/media/File:No_61_Mark_Rothko.jpg [3] Paint Helen Frankenhalter. In: ARTSY [online]. New York [cit. 2017-05-04].
Dostupné z: https://www.artsy.net/artwork/helen-frankenthaler-flirt-3
[4] Painting by Sam Francis. In: DOROTHEUM [online]. Praha [cit. 2017-05-04].
Dostupné z: https://www.dorotheum.com/cz/aukce/aktualni-aukce/kataloge/list-lots- detail/auktion/11475-soucasne-umeni/lotID/755/lot/1967604-sam-francis.html
[5] Red Halo - Pink Ground. In: ARMAND BARTOS FINE ART [online]. [cit. 2017-05- 04]. Dostupné z: http://armandbartos.com/artists/gottlieb_01.html
[6] Cite. In: THE ART STORY [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.theartstory.org/artist-kelly-ellsworth-artworks.htm#pnt_2 [7] Beau Geste VI. In: Artnet [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artnet.com/artists/robert-motherwell/beau-geste-vi-a- t9jBp0rtsUJIPysdFHEVPA2
[8] BASIC PRO MAKE-UP KURZ. MAKE-UP INSTITUTE PRAGUE [online]. Praha [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.makeupinstitute.cz/basic-make-up-kurz/
[9] EXTREME MAKE-UP KURZ. MAKE-UP INSTITUTE PRAGUE [online]. Praha [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.makeupinstitute.cz/all-
coursess/continu/extreme-make-up/
[10] Moises Ramirez-Bio. Moises Ramirez [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.moisesramirez.com/new-page/
[11] Clients. KARLA POWELL MAKE-UP ARTIST [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z: http://www.karlapowell.co.uk/bio
75
[12] Color Field Painting. THE ART STORY [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.theartstory.org/movement-color-field-painting.htm
[13] COLOUR FIELD PAINTING. TATE [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.tate.org.uk/learn/online-resources/glossary/c/colour-field-painting
[14] Color Field Painting. ARTMUSEUM.CZ [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=155
[15] Mark Rothko: Color Field Painting. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Masarykovy univerzity [online]. Brno [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.ped.muni.cz/kvv/archiv/inovac_du/005_kultury_doby/soudobe_umeni/mark
%20rothko.pdf
[16] Mark Rothko. ARTMUSEUM.CZ [online]. Brno [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=637
[17] Helen Frankenthaler. ARTMUSEUM.CZ [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=287
[18] Sam Francis. ARTMUSEUM.CZ [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=285
[19] Adolph Gottlieb. ARTMUSEUM.CZ [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=441
[20] Ellsworth Kelly. ARTMUSEUM.CZ [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=513
[21] Co je sublimační tisk? REKLAMNÍ TECHNOLOGIE.CZ [online]. [cit. 2017-05-04].
Dostupné z: http://www.reklamnitechnologie.cz/clanek/17-co-je-sublimacni-tisk
