Příloha 1. Ganttův diagram - plán projektu

Příloha 1. Ganttův diagram - plán projektu

Příloha 2.

Plynové pružiny vyplňují mezeru v nabídce ostatních typů pružin v případech, kdy je nutné umístit velké síly pružin v co nejmenším prostoru, nebo když je zapotřebí velkého zdvihu pružin, případně splnit oba tyto požadavky najednou.

Plynové pružiny se používají všude v průmyslovém prostředí. Kromě automobilového a nábytkářského průmyslu jsou četné aplikace v rozličných oborech strojírenství a technické konstrukci. Plynové pružiny (často označovány též jako plynové tlumiče nebo tlačné plynové tlumiče) jsou hydropneumatické polohovací díly. Plynové pružiny se skládají z tlakového válce a pístnice s pístem. Dle potřeby je možno osadit pístnici či válec různými druhy koncovek, například oky s otvory nebo klouby se závity. Plynová pružina může být vybavena funkcí koncového tlumení, přičemž jeho intenzitu lze stanovit již při návrhu plynové pružiny. Je proto možné obdržet plynovou pružinu s různou rychlostí výjezdu pístnice a tlumením v koncové poloze vysunutí nebo zasunutí. Plynové pružiny jsou naplněné průmyslovým dusíkem a nepotřebují žádný vnější zdroj, pracují autonomně.

Plynové pružiny jsou standardně plněny na max. 150 barů. V závislosti na velikosti, provedení a zdvihu odpovídá počáteční tlak těchto pružin silám v rozsahu od 2N do 20kN a délkách 5 - 70cm. [16]

Obr. Plynová pružina řez Zdroj: Výrobce Fibro

Příloha 3.

Technický datový list - Hliníkové desky EN AW 7075 [12] [31]

Znaky slitiny

Slitina EN AW 7075 [AlZn5,5MgCu]

Typ slitiny vytvrditelná

Povrch T6 / T651 / T7351

Stav materiálu válcovaný povrh

Mechanické vlastnosti typické hodnoty

1)

Mez kluzu [MPa] 220 – 460

Pevnost v tahu [MPa] 360 – 540

Tažnost A 50 [%] 1 – 6

Tvrdost HBW [2,5/62,5] 104 – 160

Fytikální vlastnosti typické hodnoty

1)

Objemová hmotnost [g/cm³] 2,80

Modul pružnosti [GPa] 71

Elektrická vodivost [m/Ω · mm²] 19 – 23

Koeficient tepelné roztažnosti [K^-1 · 10^-6] 23,4

Tepelná vodivost [W/m · K] 130 – 160

Specifická tepelná kapacita [J/kg · K] 862

Technologické vlastnosti ²⁾

Tvarová stálost/Vnitřní pnutí 5 – 6

Obrobitelnost 1

Vhodnost k erozivnímu obrábění 1

Svařitelnost (plyn/WIG/MIG/Odporové/EB) 6 / 6 / 6 / 2 / 5 Odolnost proti korozi (mořská voda / povětří / SpRK) 5 / 5 / 5 Použití při vysokých teplotách (max. °C při dlohodobém/krátkodobém

zatížení) ³⁾ 90 / 120

Eloxování (technické/dekorativní/tvrdé-) ⁴⁾ 4/ 6/ 2

Leštitelnost 1

Vhodnost k leptání struktur 1

Kontakt s potravinami (podle DIN EN 602) ne

Tolerance

Při tloušťce [mm] Rovinnost [mm] ⁵⁾ Tloušťka [mm] Délka & Šířka [mm]

10 – 200 EN 485-3 EN 485-3 EN 485-3

Zuschnitte ≤ 150 -0 / +0,3 mm

Zuschnitte > 150 -0 / +5 mm

1) Typické hodnoty při pokojové teplotě.

2) Relativní hodnoty hliníkových materiálů od 1 (velmi dobrý) do 6 (nevhodný).

3) [translate:ds_fn_05]

4) Výlučně technická anodizace. Neposkytujeme žádnou záruku na barevný vzhled/řešení.

5) Tolerance rovinnosti se měří výlučně na měřících stolech a s použitím ocelového pravítka.

Příloha 4.

MBW borové oceli [20]

MBW - 1500 Doslova "všeuměl" mezi mangano-borovými oceli vhodných pro optimalizaci hmotnosti vysoce pevných součástí. Spolehlivý, lehký materiál s optimálními formovacími vlastnostmi v kombinaci s vysokou mezí kluzu a pevností v tahu po tváření za tepla.

Příloha 5.

Mechanické vlastnosti EN AC-Al Cu4MgTi [31]

Příloha 6.

Normování a popis Al a jeho slitin [29] [31]

V rámci sjednocení Evropy bylo rozhodnuto přejit k harmonizaci v oblasti norem.

Participující země se zavázaly k tomu, že převezmou bez úpravy normy vydané Evropskou unií a současně zruší odpovídající národní normy. Evropské normy jsou označeny pismeny EN, jimž předchází kód pro zemi vydání a vše je zakončeno číslem. Konkrétně to znamená, že v rámci Evropské unie jsou normy mimo jiné v oblasti hliníku obsahově stejné. Označení hliníku a jeho slitin je upraveno normami:

EN 573-1, „systémem numerického značení“,

EN573-2, „ systémem značení založeném na chemických symbolech“

EN 515, „značeni stavu“.

Pro značení hliníku a jeho slitin se obecně používá numerický systém. Pro tuto knihu sortimentu jsme se rozhodli při označeni plechů postupovat v souladu s novými normami. Pro tyčový materiál, profily a trubky nejsou v současné době ještě vytvořeny evropské normy, které se k těmto materiálům vztahují.

Z tohoto důvodu se v těchto případech ještě používá DIN značení.

Systém číselného značení

Pro značeni na základě čiselného systému se používají čtyři číslice, kterým předchází EN AW-. První číslice označuje slitinovou skupinu:

1 x x x

Tato skupina obsahuje kvalitní nelegovaný hliník s čistotou 99,00% nebo vyšší.

Nelegovaný hliník se použivá v mnoha oblastech, zejména v elektrotechnickém a chemickém průmyslu. Je charakteristický výbornou odolnosti vůči korozi, nízkými hodnotami mechanických vlastností a výbornou tvářitelností. Jeho tvrdost může být zvýšena vytvrzením (vytvrzeni za studena). Typické oblasti použiti jsou chemické přístroje, reflektory, výměníky tepla, balicí materiál apod.

2 x x x

Měď je hlavním legovacím prvkem v sérii 2xxx, často s hořčíkem jako druhým legovacím prvkem. Aby bylo dosaženo optimálních vlastností, musí být tyto slitiny tepelně zpracovány. Po zpracování rozpouštěcím žíháním a po vytvrzeni za studena jsou jejich mechanické vlastnosti stejné jako u nelegované nizkouhlikové oceli ( a někdy dokonce lepši). Pro další zvýšení zejména meze tažnosti mohou být tyto slitiny za tepla vytvrzeny, což se děje na úkor houževnatosti. Slitiny v sérii 2xxx nemají v porovnáni s ostatními slitinami hliníku tak dobrou odolnost vůči korozi. Při vystavení určitým podmínkám mohou byt citlivé na mezikrystalickou korozi. Jejich odolnost proti korozi můžeme zlepšit pokrytím (tzv. plátovánim) například vrstvou čistého hliníku. Slitiny ze série 2xxx jsou zvláště vhodné pro díly a konstrukce, které vyžaduji vysoký poměr hodnot pevnosti a hmotnosti, například pro kola nákladních aut, kola letadel, dily pro zavěšeni nákladních aut a díly, které musí mit vysokou pevnost při vysoké teplotě (přibližně do 150°C). S výjimkou slitiny 2219 je možno tyto jakosti jen omezeně svařovat.

3 x x x

V teto sérii je hlavním legovacím prvkem mangan. Ve většině případů nejsou tyto slitiny vytvrditelné, ale pevnost je přibližně o 20% větší než u slitin série 1xxx. Z technických důvodů může byt k hliníku legováním přidáno jen asi 1,5% manganu, proto je mangan přidávány jako hlavni složka pouze do několika slitin. Čtyři z těchto slitin (3003, 3004, 3005 a 3105) jsou používány ve velkém měřítku, mimo jiné jako plechovky na nápoje, kuchyňské nádobí, výměníky tepla, kanystry, dopravní značky atd. Tyto jakosti, konkrétně slitina 3005, jsou dodávány i v předlakovaném stavu.

4 x x x s e r i e

V sérii 4xxx je hlavním legovacím prvkem křemík. Ten je možno přidat v dostatečném množství ( až do 12%), aby bylo dosaženo podstatného sníženi bodu táni, bez zvýšeni křehkosti. Z těchto důvodů jsou slitiny hliníku a křemíku často používány jako přídavný materiál při svařování a jako pájecí materiál. Většina slitin z této skupiny není vytvrditelná tepelným zpracováním. Jako přídavný materiál pro svařování vytvrditelných slitin může svar v důsledku smíšeni se základním materiálem do určité míry vykazovat znaky vytvrzení. Slitiny s dostatečným množstvím křemíku změní při anodické oxidaci (viz „anodicka oxidace“) barvu na tmavě šedou až do antracitové, a proto jsou často používány například v architektuře.

5 x x x

V teto sérii je hlavním legovacím prvkem hořčík. Eventuálně v kombinaci s manganem může slitina po vytvrzeni dosahovat průměrné až vysoké tvrdosti.

Hořčík má na vytvrzení značně větší vliv než mangan (0,8% hořčíku má stejný efekt jako 1,5% manganu) a může byt přidáván ve velkém množství. Slitiny

z této skupiny mají dobrou odolnost vůči korozi v mořském prostředí. Při použiti ve vyšších teplotách (>65°C ) se může u slitin s obsahem hořčíku větším než 4%

objevit koroze z vnitřního pnuti. Slitiny z teto skupiny jsou mimo jiné používány v architektuře, jako dekorativní rámy, jako plechovky na nápoje, v lodním stavitelství, pro kryogenní účely atd.

6 x x x

Slitiny ze série 6xxx obsahuji legovací prvky křemík a hořčík. Poměr je takový, že může dojit ke vzniku sloučeniny Mg2Si čímž se tyto slitiny stávají vytvrditelnými (precipitační tvrzeni). Slitiny z této skupiny mohou být po zpracování rozpouštěcím žíháním (stav T4) tvarovány a posléze mohou být vytvrzením převedeny do stavu T6 (vysoka tvrdost ). Ve stavuT4 je materiál dobře tvarovatelný. Obecně je svařitelnost, odolnost proti korozi a obrobitelnost těchto slitin dobrá. Používají se při výrobě rámů kol, dopravních prostředků, zábradlí (mostů) atd.

7 x x x

Zinek, v množství od 1 do 8%, je v této skupině hlavním legovacím prvkem. Přidání menšího množství hořčíku činí tyto slitiny vytvrditelnými; většinou se přidávají ještě jiné prvky jako měď a chrom. Slitiny s vysokou pevnosti jsou do určité míry citlivé na korozi pnutím, a proto se používají v opakovaně zestárnutém stavu.

Používají se v leteckém průmyslu, v mobilních aparaturách apod.

Příloha 7.

Skupiny a příklady typických použití předních slitin hliníku [12] [31]

Příloha 8.

EN AW-7075 T6 (AlZnMgCu1,5) [12] [26] [31]

Obecné informace

Slitiny skupiny 7, na bázi hliníku/zinku/hořčíku jsou, stejně jako slitiny ze skupiny 6000 tepelně vytvrditelné. Dosažitelní pevnost je významně vyšší.

Nevýhodou může být náchylnost ke korozi z vnitřního pnuti. Pokud se ke slitinám AlZnMg přidá měď, náchylnost se snižuje, zatímco se na druhou stranu zvyšuje dosažitelná pevnost. Možné nevýhody zejména AlZnMg slitin s obsahem mědi jsou snížená odolnost proti atmosferické korozi a náchylnost k vrubům. To znamená, že existence vrubů, jako ostrých slabých/silných přechodů a rýh může při měnící se zátěži velmi rychle vést k prasklinám.

Jakost EN AW-7075 je používána zejména tam, kde je důležitá kombinace vysoké pevnosti a nízké hmotnosti. Je použitelná např. v automobilovém průmyslu, při výrobě strojů a podobně.

Odolnost proti korozi

Jak již bylo řečeno, má EN AW-7075 v atmosférických podmínkách poněkud nižší odolnost proti korozi než například jakost EN AW-6082. Důvodem je fakt, že je legovaná mědí. V leteckém průmyslu je EN AW-7075 plátována čistým hliníkem.

Svařitelnost

Slitiny ze série 7000 jsou takzvané za studena vytvrditelné nebo přírodně vytvrditelné slitiny. To znamená, že ztvrdnou již při pokojové teplotě. Dále se zdá, že tyto materiály jsou relativně necitlivé na rychlost zchlazení po rozpouštěcím žíhání. Tyto vlastnosti znamenají, že slitiny ze série 7000 jsou velice vhodné k použiti v konstrukcích, kde je nutní svařování a kde po svařování není možno provést další tepelné zpracování (rozpouštěcí žíhání a vytvrzeni). Ihned po svařování je pevnost v přechodovém pásmu nízká, ale zvyšuje se přirozeným stárnutím. Ve finále lze dosáhnout 90% původní pevnosti. Jak bylo již řečeno, výhoda slitin ze série 7000 je vysoká dosažitelná pevnost. Možná nevýhoda je náchylnost k protržení teplem při svařování.

Tepelné zpracování

Jakost EN AW-7075 je dodávána ve stavu (T6) vytvrzeni za tepla. Odběratel v normálním případě nemusí provádět žádné tepelné úpravy. Pro zpracováni výrobků, které budou ve značné míře tvářeny, je rozumné vycházet ze stavu žíhání na měkko. Po výrobě je možné tepelnou úpravou znovu získat původní vlastnosti.

Jiná možnost je tvářeni ihned po rozpouštěcím žíháni. Doba mezi rozpouštěcím žíháním a tvářením musí být velmi krátká, protože slitina EN AW-7075 tvrdne také při nízkých teplotách (studené tvrdnuti) .

Žíháni naměkko: 470 až 480°C, následované kalením ve vodě.

 Rozpouštěcí žíháni: 470 až 480°C, následované kalením ve vodě. Vytvrzeni:

1. krok: 12 až 24 hodin při 115 až 125 °C 2. krok: 4 až 6 hodin při 165 až 180 °C Rozpouštěcí žíhání se používá při vytvrditelných slitinách, jako první krok vytvrzování. Při tomto žíhání se slitina ohřívá na teplotu vyšší než odpovídá maximální rozpustnosti při daném složení, ale zároveň pod teplotu solid (začátek tavení). Na této teplotě se setrvá, dokud nevznikne homogenní tuhý roztok. Teplotu rozpouštěcími žíhání je třeba udržovat v co nejužším intervalu v toleranci 5 ° C.

Mechanické vlastnosti EN AW-7075 T6 (AlZnMgCu1,5)

Příloha 9.

VYSOCEPEVNÉ HLINÍKOVÉ SLITINY SE ZLEPŠENÝMI SLÉVÁRENSKÝMI VLASTNOSTMI

Slitiny hliníku se nazývají vysoce pevnými, pokud jejich pevnost v tahu převyšuje 350 až 400 MPa. Všechny vysoce pevné hliníkové slitiny jsou vytvrditelné. Vysoké hodnoty jejich mechanických vlastností se dosáhne příslušným tepelným zpracováním.

Významnou skupinou těchto slitin jsou slitiny typu AlZnMg, AlCuMg a AlZnMgCu u kterých je dosahováno nejvyšších pevnostních vlastností.

Slitiny AlZnMgCu mají obecně horší slévárenské vlastnosti, zejména špatnou zabíhavost a tendenci k tvorbě trhlin za tepla, což je způsobeno širokým intervalem krystalizace, který se v průmyslových podmínkách pohybuje okolo 180K. Důsledkem zúžení krystalizačního intervalu je zlepšení slévárenských vlastností. Vzhledem k tomu, že teplota nerovnovážného solidu je prakticky konstantní, lze zúžení krystalizačního intervalu dosáhnout pouze snížením teploty likvidu. Jedním ze způsobů jak snížit krystalizační interval je snížit množství legur (Zn, Mg, Cu), což však vede ke zhoršení mechanických vlastností. Podobně je tomu v případě přídavku Si, který vytváří fázi Mg2Si a snižuje tak obsah hořčíku v tuhém roztoku.

Tabulka uvádí teploty likvidu, nerovnovážného solidu a krystalizačního intervalu pro jednotlivé studované slitiny.

Z tabulky je patrné, že nejširší krystalizační interval (154K) má slitina AlZn7Mg2Cu1.

Jelikož šířka krystalizačního intervalu úzce souvisí se slévárenskými vlastnostmi, dostáváme vysvětlení špatných slévárenských vlastností vysoce pevných hliníkových slitin AlZnMgCu, jejichž struktura je tvořena převážně tuhým roztokem.

V případě slitiny AlZn7Mg7Cu1Ni2,5Si3 dochází k výraznému zúžení krystalizačního

intervalu (114K) v důsledku přítomnosti eutektických fází Mg2Si a NiAl3 v její mikrostruktuře. Tento fakt se příznivě odrazil ve sledovaných slévárenských vlastnostech. Úzký interval krystalizace (13K) slitiny AlSi10 potvrzuje zařazení této slitiny mezi slitiny slévárenské a předurčuje její výborné slévárenské vlastnosti. Slitina AlZn7Mg2Cu1 má relativně široký pás hodnot zabíhavosti a je mírně posunut směrem k nižším hodnotám v porovnání se slitinami AlZn7Mg7Cu1Ni2,5Si3 a AlSi10. Tato slitina má ze studovaných slitin nejširší krystalizační interval (154K), což vysvětluje její horší slévárenské vlastnosti. Slitiny AlZn7Mg7Cu1Ni2,5Si3 a AlSi10 mají výsledky zkoušek zabíhavosti srovnatelné. Pásy zabíhavosti jsou užší než je tomu v případě slitiny AlZn7Mg2Cu1 a jsou mírně posunuty k vyšším hodnotám. Lepší slévárenské vlastnosti lze přisoudit užším intervalům krystalizace obou slitin.

Tvorba trhlin za tepla

Mikrostruktura slitin

Příloha 10.

Mechanické vlastnosti AlZn7Mg7Cu1Ni2,5Si3 [20]

Data o únavě pro ekvivalentní materiál.

Pracovní diagram pro vytvrzený příbuzný materiál, podobných vlastností a chemického složení.

Příloha 11.

Deformace ramene a natočení příruby. Výpočet proveden v SW_PamCrash.

ANALÝZA POTENCIÁLNÍCH PORUCH A JEJICH NÁSLEDKŮ Připravil Kulhavý FMEA-D

Konstrukční Strana...1...z..2...

Funkce /

místo Potenciální porucha

Potenciální následky

poruchy

Závažnost

Potenciální příčiny

Výskyt

Současné kontrolní

nástroje

Odhalení RPN

Doporučené opatření

Výsledky

opatrení

Podniknuté opatření Závažnosť Výskyt Odhalenie RPN

Uzavírání

dveří Otevření za

jízdy Zničení

dveří 7

Porucha blokovacího

mechanismu 4 El. Čidlo 3 84

Vícebodový

zamykající systém

Otevření za jízdy

Ohrožení pasažéra 9

Pasažér uvolní

zámek 6

Pojistka u

řidiče 4 216

Znemožnit otevření dveří při uzavřených

předních

Vylomení v otevřeném stavu

Poškození dveří,

karoserie 8

Překročení pevnosti

závěsu 4 1 32

Použitá vysoko pevnostní Al slitina, konzole upevněna ke

karoserii a C sloupku

Ohnutí závěsu dveří

Nemožnost uzavírání, netěsnost 6

Zatížení překračující Re

materiálu 6 Vizuální 2 72

Dodepření závěsu při deformaci,při vyšší zátěži, se závěs opře

o karoserii

Viklání dveří Ohnutí čepu 3

Velké zatížení

konce dveří 6 Manuální 3 54

Přesné lícování

příruby a čepu

Poškození / vyklepání

šroubů 5

Dynamické rázy při otevírání,

vibrace vozidla 6

Manuální,

akustické 6 180

Předepjaté spoje s teflonovou vložkou

závitu

Obtížné otevírání,

vrzání Vysoké

opotřebení 3

Špatné mazání, velká drsnost povrchu

styčných ploch 5

Manuální,

akustické 2 30

Sulfonitridované mezikroužky

přenášející rotaci

Elektrická kabeláž

Přerušení přívodních kabelů

Nefunkčnost zámku, oken,

reproduktorů 5

Porušení izolace, mechanické poškození v oblasti dveří. 3

Kontrola funkce po

zapnutí 3 45

Vedení v ochrané objímce, v dveřním prostoru vedeno vnitřkem ramene závěsu od karoserie

přimo do dveří

Strana...2...z..2...

Příloha 12. FMEA-D