Vliv právní úpravy bezpečnosti potravin na dovozce a vývozce

(1)

Vliv právní úpravy bezpečnosti potravin na dovozce a vývozce

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Jiřina Kononcová

Vedoucí práce: doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.

(2)

The efect of food safety legislation on importer and exporter

Diploma thesis

Study programme: N6208 – Economics and Management Study branch: 6208T085 – Business Administration Author: Bc. Jiřina Kononcová

Supervisor: doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.

(3)

TECHNI CKÁ

UNI VERZI TA

V

LI BERCI Ekonomická fakulta

Akademický rok: 20L5 / 2OL6

ZADANÍ OI PLOMOVE PRÁCE

(rRoJEKTU, UtttĚ lncxÉ Ho Dí LA, uuĚ t pcxpHo vÝxoNu)

Jmé no a pří jmení : Bc. Jiřina Kononcová

Osobní

č í slo:

^E13000178

Studijní program: N6208 Ekonomika a management

Studijní

obor:

Podniková ekonomika

Název

té matu:

Vliv právní ú pravy bezpeč nosti potravin na dovozce a vývozce

Zadávají cí katedra: Katedra marketingu ^aobchodu

Zásady pro vypracováni:

1. Význam a cí l právní regulace (prameny)

2" Práva a povinnosti vývozců a dovozců ^vevztahu k obchodní m partnerů m 3. Práva a povinnosti vývozců a dovozců ve vztahu ke spotřebitelů m

4" Výskyt potravin se závadou v obchodech (postup při zjiš tě ní a následné řeš ení ) 5. Posouzení vlivu právní ú pravy bezpeč nosti potravin na vývozce a ^dovozce

(4)

Rozsah grafických prací : Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování diplomové ^práce:

Seznam odborné literatury:

š vARC,

Zbyně k a Jiřina KOTOUČ KOVÁ. Ochrana spotřebitelů -vybrané otázky právní ú pravy. Praha: Oeconomica, ^2007.I SBN 978,80-245,L262-4.

JANKť J, Martin ^a^LindaJANKť ] . Vybrané kapitoly z práva EU.

Ostrava: Key Bublishing, ^2009.I SBN 978-80-741"8-049-1".

TYČ , Vladimí r. Základy práva EU ^proekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010.

I SBN 978-80_87212_60_8.

SUKOVÁ, I rena. Prů vodce označ ování potravin. Praha: Ústav země dě lských a potravinářských informací , ^2006.I SBN 8O-V27L-L74-L.

R6URKE,

Raymond. European Food Law. London: ^Sweetand Maxwell, ^2005.

I SBN 0-42l-90290_6.

Elektronická databáze č lánků ProQuest

Vedoucí diplomové práce:

Konzrrltant diplomové ^práce:

Datum zadání diplomové ^práce:

Termí n odevzdání diplomové ^práce:

65 normostran

tiš tě ná/ elektronická

doc. JUDr" Zbyně k Š varc, Ph.D.

Katedra marketingu a obchodu I ng. Jindřich Pokora

Státní země dě lská a potravinářská inspekce-ředitel ^od- boru kontroly

2. listopadu 2015 31. kvě tna 2O17

a

^j^.."^,"{ ť "a,"ut" ^(:^{'\ .}

,l

1" l'

docí ing. Jozefina Simoť á, Ph.D"

vedoucí kabedry

prof. Ing. Miroslav Žiž ka, Ph.D.

dě kan

L.S,

(5)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

Anotace

Diplomová práce se zabývá právní úpravou dovozu a vývozu potravin. Teoretická část práce shrnuje základní pojmy, které jsou d leţité pro pochopení dané problematiky, vývoj legislativy v rámci EU a ČR. Zahrnuty jsou i základní prameny, ze kterých lze čerpat pro zjišt ní podrobn jších informací v oblasti potravinového práva, které není dané pouze jedním zákonem, ale je charakterizováno vymezením hned v n kolika oblastech. Práce je zam ena na povinnosti, které provozovatel m potraviná ských podnik vyplývají z legislativy a p edevším, u potravin, které jsou zákonem vymezeny, a kontrola je u nich z r zných d vod p ísn jší. V teoretické části práce je p iblíţena oblast systému kritických bod , která je velice d leţitá pro správné postupy p i skladování a manipulování chlazených a mraţených výrobk . V poslední ad popisuje postup v p ípadech hlášení výskytu moţných vadných výrobk na trhu.

Klíčová slova

Potraviny, spot ebitel a ochrana spot ebitele, dovoz, zvláštní podmínky dovozu,

potraviná ský et zec, informační povinnost.

(7)

Annotation

The effect of food safety legislation on importer and exporter.

The thesis investigates legislation covering export and import of food. The theoretical part summarizes some basic terms, which are important for understanding this issue nut the development of the legislation of the Czech Republic and the European Union. The thesis also includes basic resources for obtaining more detailed information about food legislation. The food legislation is not specified byan individual legal regulation, but by a combination of regulation for several defined areas. The thesis is focused on obligations of food business operators resulted from food legislation. The regulations define foodstuffs for which obligations are even stricter. The theoretical part describes Hazard Analysis and Critical Points, which are important for correct procedures for storage and handling of frozen and refrigerated goods. Finally it describes a procedure to be followed to report defective products on the market.

Keywords

Food, consumer and consumer protection, import, special import conditions, the food chain

information requirements.

(8)

Obsah

Seznam tabulek ... 9

Seznam zkratek a symbolů ... 10

Úvod ... 12

1. Vymezení pojmů ... 14

2. Prameny EU a vývoj ochrany spotřebitele v EU ... 15

3. Ochrana spotřebitele v ČR ... 18

3.1 Vývoj ochrany spotřebitele v ČR ... 19

3.2 Prameny právní úpravy ochrany spotřebitele v ČR ... 21

4. Institucionální zabezpečení v oblasti ochrany spotřebitele ... 25

4.1 Instituce vytvářející pravidla ... 25

4.1.1 Rada EU... 25

4.1.2 Evropská komise ... 26

4.1.3 EP ... 27

4.2 Nevládní organizace ... 28

4.2.1 Bureau Europeén des Unions de Consommateurs ĚBEUCě ... 28

4.2.2 ANEC ... 28

4.2.3 European Community of Consumer Cooperatives (Euro Coop). ... 29

4.2.4 Evropská spot ebitelská poradní skupina ĚThe European Customer Consultative Group - ECCG)... 29

4.2.5 Evropská agentura pro léčiva ĚEMůě ... 30

4.2.6 Evropský ú ad pro bezpečnost potravin ĚEuropean Food Safety ůuthority – EFSA) ... 30

5. Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku ... 32

6. Informační povinnost prodejce ... 34

7. Dovoz potravin a surovin z EU... 35

7.1 Obecné požadavky... 35

7.2 Komoditní požadavky ... 37

8. Dovoz potravin a surovin ze třetích zemí ... 38 8.1 Potraviny se zvláštním režimem dovozu v důsledku rizika kontaminace aflatoxinem40

(9)

8.3 Potraviny se zesílenou úřední kontrolou ... 49

8.4 Podmínky dovozu pro některé konkrétní potraviny ... 54

8.4.1 Guarová guma z Indie ... 54

8.4.2 Houby ... 55

8.4.3 Rýţe z Číny ... 56

8.4.4 Potraviny ošet ené ionizujícím zá ením ... 57

8.4.5 Ovoce a zelenina ... 58

8.4.6 Potraviny z Japonska ... 60

9. Označování potravin ... 61

9.1 Balené potraviny ... 64

9.2 Nebalené potraviny ... 66

9.3 Bližší informace k povinným údajům ... 67

9.3.1 Název potraviny ... 67

9.3.2 Seznam sloţek ... 67

9.3.3 Údaje o mnoţství sloţek ... 68

9.3.4 Označování alergenních látek ... 68

9.3.5 Čisté mnoţství potraviny ... 68

9.3.6 Datum pouţitelnosti a datum minimální trvanlivosti ... 69

10. HACCP ... 71

10.1 Normy zdravotní nezávadnosti potravin ... 71

10.2 Maso – úprava a prodej ... 72

10.3 Mražené zboží – prodej zmrazených balených výrobků konečnému spotřebiteli ... 73

10.4 Chlazené zboží dodávané distribučním centrem ... 74

10.5 Pekárna – prodej pekařských výrobků, výroba a prodej vlastních výrobků ... 76

10.6 Ovoce a zelenina – podej a úprava ovoce a zeleniny ... 77

11. EPW ... 79

11.1 Postup při stahování zboží ... 79

Závěr ... 81

Seznam použité literatury ... 84

Seznam příloh ... 89

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Potraviny s rizikem výskytu aflatoxinu... 43

Tabulka 2 – Potraviny s informační povinností v míst určení ... 45

Tabulka 3 - Potraviny se zvláštními podmínkami dovozu ... 47

Tabulka 4 - Potraviny se zesílenou ú ední kontrolou ... 49

Tabulka 5 - Ovoce a zelenina dováţené ze t etích zemí ... 58

Tabulka 6 - Potraviny s povinností dalších údaj ... 65

Tabulka 7 - Kritická mez teploty ... 75

(11)

Seznam zkratek a symbolů

§ paragraf

°C stupn Celsia

BEUC Burean Europeén des Unious de Consommateurs

CEN Evropský výbor pro normalizaci

CENELEC Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

CÚ Celní ú ad

č. číslo

ČR Česká Republika

DG Directorate General (generální editelstvíě ECCG Evropská spot ebitelská poradní skupina EFSA Evropský ú ad pro bezpečnost potravin

EHS Evropské hospodá ské společenství

EK Evropská komise

EMA Evropská agentura pro léčiva

EP Evropský parlament

EPW Emergency Product Withdrawal

(12)

ESUO Evropské společenství uhlí a oceli

ETSI Evropský institut pro telekomunikační normy

EU Evropská Unie

EURATOM Evropské společenství pro atomovou energii Euro Coop European Community of Consumer

GMP Good Manufacture Practice

HACCP Hazard Analysis and Critical Point

JEA Jednotný evropský akt

obj. objem

PPP provozovatel potraviná ského podniku

Sb. sbírka

SVD Společný vstupní doklad

SZPI Státní zem d lská a potraviná ská inspekce UV zá ení ultrafialové zá ení

vid. vid no

(13)

Úvod

Tématem mé diplomové práce je právní úprava dovozu a vývozu potravin. Tato oblast člov ka doprovází s jeho vývojem. Celý ţivot se setkáváme s pot ebou potravin, ať ve smyslu nezbytnosti pro lidské p eţití nebo pouhé uspokojení tuţeb a pohlazení chuťových bun k.

S r stem člov ka a rozvojem civilizace stoupají i nároky spot ebitele na komodity v b ţném ţivot vyuţívané. Na druhou stranu je kladen v tší d raz i na výrobce, p epravce, prodejce a kaţdého, kdo stojí v čele et zce poskytování zboţí a sluţeb zákazník m. Jedním z d vod zp ísňování pravidel je docílení spokojenosti zákazník a p edevším dbání na jeho zdraví. Veškeré postupy a pravidla jsou kontrolovány p íslušnými a odpov dnými orgány.

Ochrana spot ebitele je tradičn spojována se soukromoprávní úpravou, ale t ţišt m práce je systém kontrol k zajišt ní bezpečnosti potravin, proto se v nuje zejména jejích ve ejnoprávním aspekt m, a to zejména v souvislosti s dovozem potravin.

Cílem diplomové práce je dostání se do podv domí právní úpravy potravin v hlubším smyslu a zjišt ní, k čemu vlastn takováto právní úprava slouţí. Další zamýšlenou otázku je rozdíl mezi regulací potravin a jiných komodit a čím je to zp sobeno. Tím klíčovým je zamyšlení nad tím, jak je moţné, ţe p es veškerou právní úpravu, která je neomezená a p es další zabezpečující kroky, se dostávají na trh výrobky, které nejsou zdravotn nezávadné? Má smysl takováto právní úprava nebo by se m la v n čem zlepšit a pozm nit?

Diplomová práce je rozd lena do n kolika kapitol, jejichţ počátkem je nastín ní vývoje právní úpravy týkající se oblasti potravin. ČR má svoje zákony, pravidla a p edpisy, které po dlouhá léta podléhaly vývoji a úpravám. Mimo jiné za jeden z nejv tších milník lze povaţovat vstup ČR do EU a s tím související povinnost a pot ebu sladit právní úpravu pod úroveň jedné harmonizované. V prvních kapitolách je objasn n i vývoj legislativy v rámci EU. Dále prameny, ze kterých lze čerpat informace pot ebné k pochopení problematiky v oblasti ochrany spot ebitele či informace uţitečné pro spot ebitele p i výb ru potravin a

(14)

ochrany spot ebitele lze nalézt ve 4. kapitole. Výčet není zajisté vyčerpávající, však ty nejd leţit jší z organizací pravidla a úpravu vytvá ející, i na stran druhé dozor vykonávající, jsou jist zmín né.

Další dílčí kapitoly shrnují povinnosti týkající se informování spot ebitel o výrobcích a jejich vlastností, které musí provozovatelé potraviná ského podniku striktn dodrţovat.

Závazek o poskytování správných a úplných informací se týká i prodejc .

Samotnému prodeji potravin p edchází jeho dovoz. Pravidla dovozu se liší v souvislosti se zemí odeslání. Je-li zemí p vodu zem jiná neţ členská, podmínky jsou p ísn jší a kontrola dovozu čast jší. Existují výrobky, jejichţ dovoz je podmín n v mnohých okolnostech z r zných d vod , ať moţnost výskytu nebezpečných látek, či p vod potravin ze zemí, kde došlo k radioaktivním haváriím. Detailn jší pohled na pot ebné dokumenty a certifikáty lze nalézt v jedné z kapitol.

Poslední kapitoly práce nastiňují 2 základní oblasti, které jsou velice d leţité pro bezpečnost potravin v praxi. Informace získané z nejmenované společnosti umoţnily náhled, jak mají odpov dní zam stnanci postupovat a manipulovat se zboţím r zných kategorií, které je podmín no zvláštními pravidly uchování a skladování.

(15)

1. Vymezení pojmů

P i vy čení slova potravina, si kaţdý p edstaví n co trochu jiného, ale základní podstatu tvo í zp sob obţivy. N co, bez čeho člov k nedokáţe delší dobu p eţít.

Zákon č. 110/1řř7 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, v platném zn ní nám potravinu vymezuje mimo jiné jako látky, které jsou určené ke spot eb člov kem a to buď v stavu nezm n ném nebo upraveném jako jídlo nebo pití. Za potravinu podle tohoto zákona lze povaţovat i p idané látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spot ebiteli za účelem konzumace.¹

V čele veškerého d ní stojí pojem „ochrana spot ebitele“, který je vymezen zákonem č.

634/1992 Sb., o ochran spot ebitele, v platném zn ní. Zákon stanovuje n které podmínky podnikání významné pro ochranu spot ebitele p i prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb.

Dále vymezuje úkoly ve ejné správy v oblasti ochrany spot ebitele a oprávn ní spot ebitel , sdruţení spot ebitel nebo jiných právnických osob zaloţených k ochran spot ebitel .²Koncem ř0. let došlo k n kolika p ípad m, kde spot ebitel utrp l ohroţení na zdraví z d vod nebezpečných potravin. D sledkem toho klesla d v ra spot ebitel v systém ochrany spot ebitel p ed nebezpečím plynoucím z potravin. Takovéto p ípady se vyskytovaly v rámci celé Evropské unie, a proto EU začala tento problém ešit komplexn . Na úrovni EU vznikl dokument s názvem „White Paper on Food Safety“ v p ekladu do českého jazyku název zní: „Bílá kniha o bezpečnosti potravin“.³

Tento dokument obsahuje návrhy opat ení, které mají vést k tomu, aby se potravinová politika Společenství stala silným, propojeným a souhrnným nástrojem, který m ţe zabezpečit vysokou míru ochrany zdraví spot ebitele.⁴

1 Zákon č. 110/1řř7 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích

2 Zákon č. 634/1řř2 Sb. o ochran spot ebitele

3 VEČE EK, Vladislav. Bezpečnost potravin v EU [online]. Veteriná ství, 2013 Profi Press s.r.o.

MORAVIO, 14. 04. 2004 [vid. 2015-01-07]. Dostupné z: http://vetweb.cz/bezpecnost-potravin-v- evropske-unii-2/.

(16)

2. Prameny EU a vývoj ochrany spotřebitele v EU

Ochrana spot ebitele jakoţ i vše, co se týká ostatních právních úprav v rámci EU, je datováno k roku 1ř51. Tento rok je významný pro prvopočátky EU. Tohoto roku byly v Pa íţi podepsány smlouvy, na jejichţ základ o rok pozd ji bylo zaloţeno Evropské společenství uhlí a oceli ĚESUOě. Závazek z podpis vznikl hned v dvou oblastech – společný rozvoj v rámci t ţby uhlí a výroby oceli. Zakládající zem ĚN mecko, Francie, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemskoě m ly z této spolupráce znatelný prosp ch a uţitek, coţ vedlo k dalšímu d leţitému milníku v rámci historie EU. Roku 1ř57 stejnou šesticí zemí byly podepsány tzv. ímské smlouvy, které byly základem pro vznik Evropského hospodá ského společenství ĚEHSě a Evropského společenství pro atomovou energii ĚEURůTOMě. Rozší ení ímských smluv v následujících letech bylo značn prohloubeno a vznikaly nové doplňující smlouvy, které rozši ovaly myšlenku jednotného společného trhu, odstraňování bariér pro obchodování, cestování a investování. Souhrnn ečeno, další smlouvy prohlubovaly myšlenku dodrţování 4 základních svobod, jimiţ jsou volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Vztahovalo se to i na pozd ji vzniklou pátou svobodu, volný pohyb poznatk a informací. Nezbytnou součástí společného vnit ního trhu byla vytvo ena i společná obchodní politika, společná dopravní politika nebo společná zem d lská politika. ešenou otázkou v rámci společného jednotného trhu bylo i zavedení a dodrţování společných pravidel pro hospodá skou sout ţ pro zamezení porušení hospodá ské sout ţe.

Navzdory moţnostem dováţení pop . vyváţení zboţí na trhy členských zemí, rozší ení dopravní politiky, problematika ochrany spot ebitele ešena ješt nebyla. ⁵

P estoţe v dosavadních smlouvách se nevyskytovala ţádná právní úprava ochrany spot ebitele, hlavy stát a vlády si uv domovaly absenci a pot ebný krok k rozvoji.

5 POTUŢÁKOVÁ, Zuzana. EU a mezinárodní obchod (skripta.) Technická univerzita v Liberci, 2014. s. 5 – 9. ISBN 978-80-7494-105-4.

(17)

Společenství v tomto ohledu nem lo ţádné pravomoci a nebyly k dispozici ani finanční zdroje. ⁶

Jiţ v 70. letech došlo k obratu a roku 1ř72 se konal pa íţský summit, kde ochrana spot ebitele se dostala do pop edí zájm . Hned roku 1ř75 Evropská komise p išla s P edb ţným programem EHS o ochran spot ebitele a informační politice. Tento dokument se pozd ji stal základem pro legislativní úpravu ochrany spot ebitele Společenství a vymezoval cíle Společenství v rámci ochrany spot ebitele, které byly tvo eny základními právy spot ebitel . Kaţdý spot ebitel má právo na následujících 5 okruh : na ochranu zdraví a bezpečnosti, ochranu ekonomických zájm , náhradu škody, informace a vzd lání a zastoupení. Jednotlivé cíle byly následn p i azeny do konkrétních politik Společenství, do hospodá ské politiky, politiky ţivotního prost edí, energetické a dopravní politiky, atd. ⁷

V následujících letech došlo k vytvo ení n kolika dalších program upravujících ochranu spot ebitele. Za základ komunitární spot ebitelské politiky lze povaţovat Jednotný evropský akt ĚJEůě. Konečným podepsáním JEů p íslušnými zem mi došlo k pevnému závazku, ţe do konce roku 1řř2 musí vzniknout jednotný vnit ní trh.

Základním ustanovením tohoto dokumentu, které se v nuje ochran spot ebitele je čl. ř5 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství ĚESě. Pojem spot ebitel zde však ješt definován nebyl a nevznikla zatím ani samostatná politika zabývající se ochranou spot ebitele. Hlavní myšlenkou zaloţení ES bylo vytvo it společný vnit ní trh. Rada EU na návrh Komise a následn po konzultaci s Evropským parlamentem ĚEPě p ijímá jednomysln sm rnice týkající se sbliţování právních a správních p edpis členských stát . Tyto sm rnice mají p ímý vliv na vytvo ení a fungování společného trhu. ⁸ Článek ř5 Smlouvy o zaloţení ES upravuje povinnosti Komise a rozši uje její pravomoci, jejichţ podstatou je utvá et návrhy a opat ení týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany ţivotního

6 KNOBLOCHOVÁ, V ra. Vývoj ochrany spotřebitele v EU [online]. Ministerstvo pr myslu a obchodu, 23.

http://www.mpo.cz/dokument7587.html.

7 tamtéţ

(18)

prost edí a ochrany spot ebitele a p itom dbát a zohledňovat vysokou úrovn ochrany. ⁹ Následující dokument mající vliv na p sobnost a rozvoj spot ebitelské politiky jako takové byl podepsán roku 1řř2. Jednalo se o Maastrichtskou smlouvu, v níţ se poprvé objevil pojem spot ebitel. Další úpravu spot ebitelské politiky poskytuje ůmsterodamská smlouva.

Článek 153 obsahuje plnohodnotnou právní úpravu a tím byl poloţený základ pro vznik samostatné komunitární politiky. Prost ednictvím rozší ení podpory zájm spot ebitel a opat ování vysoké úrovn ochrany spot ebitele vede Společenství k ochran zdraví, bezpečnosti a hospodá ských zájm spot ebitel . Tímto zp sobem Společenství zároveň podporuje práva na informace, vzd lání a práva sdruţovat se k ochran vlastních zájm spot ebitel . ¹⁰ V rámci opat ení, která Společenství p ijímají v souvislosti se vznikajícím společným vnit ním trhem, dále v rámci opat ení, která podporují nebo doplňují politiku členských zemí, má Společenství za úkol p ispívat k dosaţení cíl stanovených pro vytvo ení společného vnit ního trhu. Dalším úpravy se vztahují na moţnost členských stát si ponechat nebo zavést p ísn jší ochranná opat ení. Ta však nesmí být v rozporu se Smlouvou o zaloţení ES. ¹¹ Jedním z posledních milník , které b hem vývoje nastaly, je Smlouva z Nice, která výrazn ale tuto politiku neupravuje.

9 čl. ř5 Ěbývalý čl. 100aě Smlouvy o zaloţení ES

10 čl. 153 Ěbývalý čl. 12řaě Smlouvy o zaloţení ES

11 tamtéţ

(19)

3. Ochrana spotřebitele v ČR

Právo ochrany spot ebitele v ČR lze za jistých podmínek vymezit jako tu část soukromého práva, která zahrnuje p edevším oblast závazkového práva a stanovuje práva a povinnosti podnikatelských subjekt ve vztahu k slabší stran , kterou je spot ebitel. Zároveň toto závazkové právo vymezuje rámec oprávn ní, které náleţí spot ebiteli. ¹²

Právní úpravu, která chrání spot ebitele v ČR lze rozd lit do dvou základních oblastí. První je ochrana spot ebitele v rámci práva soukromého a ve ejného. Mimo to ji lze rozd lit na ochranu hmotn právní a procesn právní, a to s ohledem na moţnost vynutitelnosti práv vyplývajících této ochrany. ¹³

K soukromoprávním aspekt m ochrany spot ebitele se adí ty, které odráţí p edevším smluvní vztahy mezi podnikatelskými subjekty a spot ebiteli. Jedná se o tzv.

soukromoprávní vztahy. Zakotvení této úpravy do soukromého práva lze povaţovat za hlavní pr lom, jehoţ základní myšlenkou bylo a je poskytování určitých privilegií určitým osobám. T mito osobami je myšlená pouze jedna strana smluvního vztahu, tzv. slabší smluvní strana. Tímto nad azením dochází k výkyv m rovnováhy a tím i dotčeni základního rysu soukromého práva, kterým je rovné postavení subjekt . ůle jde o úpravu, která do jisté míry vyvaţuje faktickou nerovnost.¹⁴

Na druhé stran stojí právo ve ejné, pro které jsou charakteristické rysy trochu odlišné.

Nerovné postavení subjekt není atypické. V mnohých právních úpravách lze zaznamenat i prolínání ve ejnoprávních a soukromoprávních prvk . P íkladem m ţe být zákon č.

634/1řř2 Sb., o ochran spot ebitele, který lze povaţovat za ve ejnoprávní, avšak vykazuje i soukromoprávní prvky. P es veškerá prolínání a ovlivňování mezi prvky právní úpravy lze konstatovat, ţe t ţišt m právní ochrany spot ebitele v ČR spočívá v soukromoprávní

12 ŠVůRC, Zbyn k a Ji ina Kotoučková. Ochrana spotřebitelů (vybrané otázky právní úpravy). Praha:

Oeconomica, 2007, s. 5 – 7. ISBN 978-80-245-1262-4.

13 SELUCKÁ Markéta. Ochrana spotřebitele v soukromém právu. Praha: C. H. Beck, 2008, 14. s. ISBN 978- 80-7400-037-9.

14 ŠVůRC, Zbyn k a Ji ina Kotoučková. Ochrana spotřebitelů (vybrané otázky právní úpravy). Praha:

(20)

úprav . V situacích, kde soukromoprávní úprava sama není postačující k ochran spot ebitele, je doplňována ve ejnou úpravou. ¹⁵

3.1 Vývoj ochrany spotřebitele v ČR

Ochrana spot ebitele existuje jiţ od pradávna. První prvky ochrany spot ebitele se objevily jiţ v ímském právu, které poskytovalo kupujícímu dostatečnou ochranu. Pokud vymezíme oblast našeho území, za prvopočátek lze povaţovat Práva m stská království Českého z období st edov ku. Toto m stské právo bylo vydáno tiskem jiţ v roce 157ř. M stské právo v této dob jiţ znalo odpov dnost za vady prodávané v ci. Bylo zde zakotveno i jiţ zmiňované ímské právo, z čehoţ vyplývá rozd lení vad na vady faktické a právnické. K dalšímu vývoji na území Čech docházelo se vznikem manufakturní výroby. Došlo ke vzniku tzv. cechovních p edpis , které regulovaly mnoţství výrobk a jejich cenu.

Objevovala se pot eba státní pomoci prost ednictvím regulací, k čemuţ došlo v roce 1731 prost ednictvím Generálního cechovního patentu a Cechovních artikulí. V období rozvoje pr myslového zp sobu výroby ztratily cechy význam a byly postupn rušeny. V roce 1Ř5ř došlo ke vzniku nového milníku, který p sobil na ochranu spot ebitele po mnoho dalších let. Zmín ný milník v podob rakouského Ţivnostenského ádu v zájmu ochrany spot ebitele stanovil povinnosti p i označování provozoven, v oceňování výrobk nebo informační povinnosti u n kterých druh zboţí. V pr b hu dalších let došlo k n kolika novelizacím Ţivnostenského ádu a roku 1ř1Ř byl p evzat do právního ádu samostatné Československé republiky. K zrušení této právní úpravy na našem území došlo roku 1ř65.

16

V pr b hu 1ř. století a začátkem století následujícího byla vydaná ada dalších p edpis , které stejn jako z tohoto období Ţivnostenský ád sledovaly zájem na ochran

15 ŠVůRC, Zbyn k a Ji ina Kotoučková. Ochrana spotřebitelů (vybrané otázky právní úpravy). Praha:

Oeconomica, 2007, s. 6 – 7. ISBN 978-80-245-1262-4.

16 HOROVÁ, Olga. Ochrana spotřebitele po vstupu do EU. Praha: Oeconomica, 2006, s. 40 – 44. ISBN 80- 245-1106-1.

(21)

spot ebitel . Po roce 1ř4ř se ochranou spot ebitele zabýval Zákon o vnit ním obchod a vyhláška z roku 1ř54 o jednotném vedení knihy p ání a stíţností v maloobchodním prodeji. P edm tem úpravy zákonu o vnit ním obchod byla opat ení týkající se zajišt ní ob hu zboţí, jeho distribuce či kontrola spot eby. Naopak v rámci vyhlášky byly ešeny povinnosti prodávajících. Tato vyhláška jim ukládala informační povinnosti týkající se označování provozoven, stánk nebo prodejní doby a dále zakazovala p ekupnictví a podomní obchod. ¹⁷

Soukromoprávní úpravu ochrany kupujícího od roku 1Ř11 zajišťoval Všeobecný občanský zákoník. Obsahem zákoníku byla podrobná úprava práva a povinností smluvních stran ze smlouvy trhové a sm nné, ze smlouvy o dílo a mnoho dalších smluvních typ . Zákoník byl v určitých oblastech pr b hem času pozm ňován. Jeho platnost na našem území byla zrušena roku 1ř50. ¹⁸

Významným milníkem 50. let bylo vládní na ízení č. 21/1ř53 Sb. o občanské kontrole obchodu, na jehoţ základ probíhala kontrolní činnost v maloobchodech a provozovnách společného stravování. Zmín né kontroly provád li tzv. občanští kontrolo i na základ ustanovení a ízení místních národních výbor .¹⁹

V období p ed rokem 1řŘř na území ČR postavení spot ebitele nebylo jednoduché a ani nijak zd razňováno. Zjednodušen lze konstatovat, ţe spot ebitel m l 2 moţností. Tou první bylo zakoupit zboţí v nabízené kvalit a vybírat pouze ze sortimentu poskytovaného producentem. Druhou moţností v p ípad nespokojenosti spot ebitele bylo nenakupovat v bec. Nabízený sortiment byl v jisté mí e omezený a znalosti spot ebitele o právech a nárocích, které má taktéţ. Po roce 1řŘř byly jiţ n které existující p edpisy Ězejména ty soukromoprávníě p evzaty a pop . novelizovány. Mezi takovéto p edpisy lze za adit jiţ n kolikrát zmiňovaný Občanský zákoník. Roku 1řř1 byl p ijat Obchodní zákoník, který

17 HOROVÁ, Olga. Ochrana spotřebitele po vstupu do EU. Praha: Oeconomica,2006, s. 40 – 44. ISBN 80- 245-1106-1.

18 ŠVůRC, Zbyn k a Ji ina Kotoučková. Ochrana spotřebitelů (vybrané otázky právní úpravy). Praha:

Oeconomica,2007, s. 6 – 7. ISBN 978-80-245-1262-4.

19 HÁJKOVÁ Kate ina. Historie ochrany práv kupujících [online]. 2013 © Česká obchodní inspekce. [vid.

(22)

problematiku ochrany spot ebitele taktéţ upravoval, p edevším v oblasti zákazu nekalé sout ţe.²⁰

3.2 Prameny právní úpravy ochrany spotřebitele v ČR

Česká Republika jako kaţdá jiná členská zem disponuje svoji národní právní legislativou.

Právní legislativa vymezena Evropskou Unií je taktéţ platná a závazná pro ČR, p ičemţ harmonizovaná evropská legislativa je nad azená národní legislativ . ²¹

S vývojem ochrany spot ebitele se vyvíjí i legislativa tuto problematiku upravující.

Existuje ada p edpis a zákon jak soukromoprávního charakteru, tak i ve ejnoprávního.

Ústava České republiky, zákon č. 1/1993 Sb. v rámci otázky ochrany spot ebitele upravuje n která práva, p íkladem je moţné zmínit práva na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a provozovat jinou hospodá skou činnost, právo ochrany zdraví, právo svobodného sdruţování či právo na soudní ochranu. ²²

Zákon č. 634/1řř2 Sb. o ochran spot ebitele, v platném zn ní je ve ejnoprávním p edpisem, který je doplňován v jednotlivých oblastech zvláštními zákony. Zmín né zvláštní zákony upravují oblasti zdravotnictví, potraviná ských a tabákových výrobk , léčivech. Zákon obsahuje i soukromoprávní prvky. Tento zákon se zabývá p íslušnými p edpisy Evropské unie a zároveň navazuje na n které p edpisy EU, dále upravuje n které podmínky podnikání významné pro ochranu spot ebitele, úkoly ve ejné správy v oblasti

20 KOTOUČKOVÁ Ji ina. Právní úprava ochrany spotřebitele v ČR a v některých dalších státech [online].

ůplikované právo 1/200Ř. [vid. 2015-12-12]. Dostupné z: http://www.aplikovanepravo.cz/clanky- pdf/67.pdf.

http://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/pravni-predpisy-cr-zakladni-informace.aspx.

22 Ústava ČR [online]. Poslanecká sn movna parlamentu ČR, 16. 12. 1992 [vid. 2015-02-17]. Dostupné z:

http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html.

(23)

ochrany spot ebitele a oprávn ní spot ebitel . Tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobk a na nabízení a poskytování sluţeb tehdy, pokud k pln ní dochází na území ČR. V ostatních p ípadech se zákon týká pouze situací, souvisí-li pln ní s podnikatelskou činností na území ČR.²³

Zákon č. 143/2001 o ochran hospodá ské sout ţe, v platném zn ní. Jedná se o zákon, který obsahuje úpravu ochrany spot ebitele v p ípadech ohroţení, vyloučení či omezení hospodá ské sout ţe monopolními či dominantn postavenými sout ţiteli p i provád ni jejich podnikatelské činnosti. Sout ţitelem tento zákon rozumí fyzickou nebo právnickou osobu, jejich sdruţení nebo moţná sdruţení t chto sdruţení a to v p ípad , ţe se účastní hospodá ské sout ţe nebo prost ednictvím své činnosti mohou tuto sout ţ ovlivňovat, i kdyţ nejsou podnikateli. Tento zákon je dále platný i na jednání sout ţitel v cizin , pokud takovéto jednání ohroţuje nebo m ţe ohrozit hospodá skou sout ţ na území České republiky. ²⁴

Zákon č. 40/1řř5 Sb. o regulaci reklamy, v platném zn ní. V první ad zákon vymezuje pojem reklama. Reklamou se rozumí oznámení, prezentace či p edvád ní ší ené p edevším komunikačními médii, kdy hlavním cílem t chto aktivit je podpora podnikatelské činnosti, zejména podpora prodeje a spot eby zboţí a sluţeb. Jako komunikační média lze podle zákona chápat jako prost edek, který umoţňuje p enos reklamy, p íkladem je rozhlasové a televizní vysílání, počítačové sít , nosiče audiovizuálních d l, letáky či plakáty a mnoho dalších. Zákon se zabývá p edevším vymezení situací, p ípad , výrobk či sluţeb, ve kterých je reklama zakázána. Zákazy se týkají p edevším reklamy na zboţí a sluţby, jejichţ prodej je zakázán, dále reklamy zaloţené na podprahovém vnímání, skryté reklamy, reklamy na tabákové výrobky, na léčivé p ípravky či reklamy na zbran a st elivo. Skrytou reklamou se rozumí situace, kdy divák neví, ţe se jedná o reklamu, protoţe reklama není označena reklamou. Reklama zaloţena na podprahovém vnímání je definovaná jako reklama, prost ednictvím níţ je p sobeno na podv domí diváka bez jeho vlastního v domí.

23 Zákon č. 634/1řř2 Sb. o ochran spot ebitele

24 Zákon č. 143/2001 Sb. o ochran hospodá ské sout ţe

(24)

Kaţdá reklama musí být v souladu s dobrými mravy. Reklama nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci, prvky pornografie či jakýmkoliv zp sobem podporovat násilí. Reklamy týkající se potravin nesmí být zavád jící, pokud se jedná o sloţení potravin, o jejich charakteristiku, sloţení, mnoţství či trvanlivost. Nesmí vyvolat dojem, ţe potravina má účinky a charakteristiky, které neobsahuje, p ípadn , ţe potravina je prevencí či léčbou nemocí. ²⁵

Zákon č. 5ř/1řřŘ Sb. o odpov dnosti za škodu zp sobenou vadou výrobku, v platném zn ní. Mezi st ţejní p edpisy na ochranu spot ebitele se adí sm rnice Rady č. Ř5/374/EHS z roku 1řŘ5. P ed p ijetím ČR do EU bylo pot eba p evzít do našeho právního ádu i tuto sm rnici jako základní normu týkající se ochrany spot ebitele. Zákon byl novelizován zákonem č. 20ř/2000 Sb. Zákon č. 5ř/1řřŘ Sb. o odpov dnosti za škodu zp sobenou vadou výrobku p edstavuje ochranu spot ebitele p ed výrobcem. Tento zákon vymezuje výrobce jako osobu, která vyrobí, doveze nebo dodá movitou v c, pokud do jednoho m síce od uplatn ní nároku na náhradu škody nesd lí skutečného výrobce. Výrobek je vymezen jako movitá v c, která byla vyrobena, vyt ţena či jinak získána bez ohledu na stupeň rozpracovanosti a je p ipravena k uvedení na trh. Vada výrobku je definována jako takový stav výrobku, který z hlediska bezpečnosti jeho uţití nezaručuje vlastnosti, které lze od n j očekávat. Tato očekávání plynou zejména z prezentace výrobku a poskytnutých informací nebo z p edpokládaného účely jeho pouţití. Smyslem právní úpravy je existence a dodávání na trh pouze bezpečných výrobk . Povinnost prokázat existenci vady výrobku je na stran poškozeného. Ten dále musí prokázat rozsah škody. K 1. 1. 2014 byl tento zákon zrušen s účinností nového Občanského zákoníku, do n jţ byl obsah zákona začlen n. ²⁶

Zákon č. 22/1řř7 Sb. o technických poţadavcích na výrobky, v platném zn ní. Tento zákon upravuje zp sob stanovení technických poţadavk na výrobky, které by mohly poškodit zdraví, bezpečnost nebo zdraví člov ka, jeho majetek či ţivotní prost edí. Dále

25 Zákon č. 40/1řř5 Sb. o regulaci reklamy

26 Zákon č. 5ř/1řřŘ Sb. o odpov dnosti za škodu zp sobenou vadou výrobku

(25)

upravuje práva a povinnosti osob, které uvád jí výrobky na trh či je distribuují. Hlavním cílem tohoto zákona je stanovit pravidla, která zajistí, ţe na českém trhu se neobjeví výrobky, které by ohroţovaly spot ebitele.

Zákon č. 110/1řř7 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, v platném zn ní. Tento zákon stanovuje povinnosti výrobc m potravin a tabákových výrobk , které musí dodrţovat jak p i výrob , tak i p i proces zavád ní t chto výrobk do ob hu. D raz je kladen p edevším na zdravotní nezávadnost a bezpečnost potravin.

Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobk , v platném zn ní. Účelem je zajistit, aby výrobky, které putují na trh a do ob hu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví spot ebitele bezpečné.

Zákon č. 452/2001 Sb. o označování p vodu a zem pisných označeních, v platném zn ní, upravuje podmínky pro získání ochranu označení p vodu v ČR, dále zem pisné označení pro zboţí.

(26)

4. Institucionální zabezpečení v oblasti ochrany spotřebitele

Ve spot ebitelské politice p sobí mnoho institucí, organizací či sdruţení, jejich hlavním cílem je hájit práva spot ebitel a napomáhat v p ípadných nejistotách či sporech.

Základní instituce, které sem spadají, jsou Rada EU, Evropská komise a EP. Jejich hlavním úkolem je navrhovat, formulovat a schvalovat legislativní materiály s p sobností na unijní úrovni.

Na druhou stranu existují i nevládní organizace, které sice nemají společného nic s vytvá ením pravidel, ale jejich hlavním úkolem a cílem je sledování zájmu spot ebitel a p sobit jako jakýsi dohled.

4.1 Instituce vytvářející pravidla

4.1.1 Rada EU

Členy této organizace jsou minist i členských zemí, kte í se pravideln setkávají v Bruselu v deseti sektorových radách. Jejich funkční období se m ní podle sloţení vlády jednotlivých stát . Funkce Rady EU se skládají z mnoha povinností a pravomocí. Rada EU m ţe schvalovat zákony a roční rozpočet EU. Ne mén podstatnou záleţitostí je podepisování dohod mezi EU a dalšími zem mi. ²⁷

27 POTUŢÁKOVÁ, Zuzana. EU a mezinárodní obchod (skripta). Technická univerzita v Liberci, 2014, 20. s.

ISBN 978-80-7494-105-4.

(27)

4.1.2 Evropská komise

Evropská komise je organizací se sídlem v Bruselu a Lucemburku, která hájí zájmy Unie jako celku. Skládá se z 2Ř komisa . Kaţdý komisa je zvolen jako p íslušný zástupce své členské zem a opat uje p id lenou oblast politiky. Komise je výkonným orgánem a jejích funkčním obdobím je 5 let. P edsedu Evropské komise jmenuje Evropská rada a nyn jším p edsedou od roku 2014 na p tileté období je Jean Claude Junker. Jednotlivé komisa e a jejich p edsedu musí schválit EP. Zam stnanci Evropské komise jsou soust ed ni do Generálních editelství ĚDirectorate General - DGě a odd lení sluţeb. Jednotlivá DG jsou pod vládou editel , kte í jsou ale pod ízení Komisa m zodpov dných za p íslušnou agendu. Mezi hlavní funkce a pravomoci Komise pat í právo legislativní iniciativy.

P edm tem této funkce je zpracovávání návrh v rámci DG, následné postoupení návrh p ed komisa e a pokud se alespoň 14 z 2Ř komisa shodne na p ijetí, je tento návrh postoupen p ed EP a Radu EU. Další povinností a pravomocí Komise je správa rozpočtu EU a p erozd lování finančních prost edk . Komise p ipravuje víceletý finanční rámec, v n mţ vytvá í dlouhodobé finanční priority EU. Kaţdoročn Komise p edkládá ke schválení i rozpočet na konkrétní fiskální rok. Komise disponuje s moţností spravovat a dohlíţet na včasnou implementaci právních p edpis EU a p ípadné porušení smluvních vztah v souladu s právem EU postoupit p ípad Evropskému soudnímu dvoru. ²⁸

Evropská komise vytvo ila finanční plán na p íštích 7 let, v jehoţ rámci je zahrnut je Program Spot ebitele 2014 – 2020. tento program byl p ijat v prosinci roku 2014. Na oblast ochrany spot ebitele v tomto období ud lený rozpočet ve výši 1ŘŘ,Ř milion EUR.

Tato suma má podporovat spot ebitelskou politiku v následujících letech a hlavním cílem je pomoci občan m pln vyuţívat svých práv a umoţnit jim aktivní začlen ní do dalšího vývoje a prohlubování společného jednotného trhu.

Se základem v p edchozím programu, který byl vytvo en Komisí na období 2007 – 2013, nový Program Spot ebitele vymezuje své zam ení na 4 klíčové oblasti:

28 POTUŢÁKOVÁ, Zuzana. EU a mezinárodní obchod (skripta). Technická univerzita v Liberci, 2014, s. 22.

ISBN 978-80-7494-105-4.

(28)

 jednotný trh bezpečných produkt pro spot ebitele je zároveň i konkurenční pozicí podnik a obchodník ,

 jednotný trh, kde jsou občané zastoupený odbornými organizacemi spot ebitel , jejichţ smysl je postaven na ešení aktuálních problém ekonomického prost edí,

 trh, kde si spot ebitele jsou v domi vlastních práv a vykonávají je a tím p ispívají k r stu konkurenceschopnosti trhu, občané zároveň musí mít p ístup k nápravným mechanism m, které je moţné vyuţít v p ípad problém , aniţ by bylo nutné vyuţívat soudních spor , protoţe ty jsou nákladné jak pro spot ebitele samotné, tak i pro vlády,

 konkrétní a efektivní spolupráce mezi vnitrostátními orgány na podporu dodrţování práv spot ebitel , jedná se o podporu spot ebitel prost ednictvím poradenství. ²⁹

4.1.3 EP

EP je jediným orgánem EU, který je p ímo voleným. První p ímé volby do EP prob hly jiţ roku 1ř7ř. EP se stejn jako EU postupn vyvíjel a v pr b hu let docházelo i k rozši ování jeho p sobnosti a pravomocí. Jednou z d leţitých funkci EP je schvalovat nebo pozm ňovat legislativní návrhy podané Komisí. Tuto funkci vykonává společn s Evropskou komisí. Myšlenku spolurozhodování nastínila jiţ Maastrichtská smlouva z roku 1řř2. Následn roku 1řřř ůmsterodamská smlouva rozší ila pole p sobnosti spolurozhodování za účelem zvýšit jeho účinnost. Spolurozhodování EP a Rady EU platí také v rozpočtovém odv tví. Po schválení rozpočtu EU EP dohlíţí, aby s cílem zaručit, ţe Evropská komise, ale i další instituce a orgány zacházely s finančními prost edky podle

29 Consumer Programme 2014 – 2020 [online]. European Commission. [vid. 2015-01-15]. Dostupné z:

http://ec.europa.eu/consumers/eu_consumer_policy/financial-programme/index_en.htm.

(29)

plánu. ³⁰ Otázkám ochrany spot ebitele se v EP v nuje výbor pro vnit ní trh a ochranu spot ebitele.

4.2 Nevládní organizace

4.2.1 Bureau Europeén des Unions de Consommateurs (BEUC)

Jedná se o spot ebitelskou organizaci se sídlem v Bruselu, jejíţ hlavním cílem je zastupovat všechny členy na unijní úrovni a zast ešovat zájmy spot ebitel . BEUC dohlíţí na činnost EU v rámci rozhodnutí, které by mohli mít vliv na spot ebitele. Obzvlášt se zabývá následujícími osmi oblastmi, které byly označeny za prioritní: finanční sluţby, jídlo, digitální práva, práva spot ebitele, udrţitelnost, bezpečnost a zdraví. ³¹ Hlavním posláním organizace je spojit všechny spot ebitelské organizace v EU, ale i dalších evropských zemí s cílem prosazovat a hájit pot eby a práva spot ebitel . Tím nejd leţit jším pro organizaci je zajistit, aby se na trh nedostávaly ţádné vadné výrobky, usiluje o výrobky a sluţby, které nebudou znamenat ohroţení lidského ţivota a to jak v dob dnešní, tak i budoucí. ³²

4.2.2 ANEC

Další organizací, která má podíl na ochran evropských spot ebitel je ANEC. Tato organizace se označuje jako hlas evropského spot ebitele v normalizaci. Zastupují zájem spot ebitel v rámci tvorby technických norem, zejména t ch, které byly vypracovány na

30 Jsme tu pro vás [online]. Evropský parlament – jsme tu pro vás. [vid. 2015-01-15]. Dostupné z:

http://www.europarl.europa.eu/atyourservice/cs.

31 Who we are [online]. The European Consumer Organisation. [vid. 2015-01-15]. Dostupné z:

http://www.beuc.eu/about-beuc/who-we-are.

32 Mission [online]. The European Consumer Organisation. [vid. 2015-01-15]. Dostupné z:

(30)

podporu evropských právních p edpis a ve ejných politik. ůgenda společnosti p sobí na zvýšení ochrany spot ebitel a sníţení rizik, dále podporuje ochranu ţivotního prost edí a v neposlední ad taky zajišťuje, aby lidé r zného v ku a schopností m li rovný p ístup k produkt m a sluţbám. ³³

4.2.3 European Community of Consumer Cooperatives (Euro Coop).

Ne mén d leţitou je i spot ebitelská organizace European Community of Consumer Cooperatives (Euro Coop). Společnost byla zaloţena roku 1ř57 a byla jednou z prvních nevládních organizací, která byla uznána Evropskou komisí. V současnosti organizace zastupuje a brání strukturu a etiku spot ebitelských druţstevních podnik na evropské úrovni. Společnost si zakládá na n kolika cílech ve prosp ch spot ebitel . Jedním z nich je nap íklad informovat členy o evropských politikách a iniciativách, které se týkají jejich činnosti. Dalším zmín ným cílem je poskytovat prostor pro vým nu informací a a koordinaci společných zájm člen . Ne mén d leţitým cílem je i udrţovat odpov dnost a etický p ístup k potravinám a spot ebitelským otázkám na evropské úrovni.³⁴

4.2.4 Evropská spotřebitelská poradní skupina (The European Customer Consultative Group - ECCG)

Vytvá í diskusní fórum o zájmech spot ebitel . Dále dává Komisi rady a doporučení p i formulování politik a dalších činnostech, jejichţ výsledek má dopad na spot ebitele.³⁵

http://www.anec.org/anec.asp?p=about-anec&ref=01-01.

35 About ECCG [online]. European Commission [vid. 2015-11-05]. Dostupné z: http://europa.eu/about- eu/agencies/regulatory_agencies_bodies/policy_agencies/ema/index_cs.htm.

(31)

4.2.5 Evropská agentura pro léčiva (EMA)

Je jednou z organizací Evropské unie, jejímţ posláním je ochrana a propagace ve ejného zdraví, a také zdraví zví at a to prost ednictvím hodnocení veterinárních a humánních léčivých p ípravk a dozoru nad nimi. Veškeré léčivé p ípravky, které vzniknou jako výsledek biotechnologických postup nebo jsou vyrobeny jinými technologiemi, musí být schváleny. K tomu se vyuţívá tzv. centralizovaný postup. ůgentura je zam ena i na sledování zm n v oblasti bezpečnosti léčivých p ípravk . Pokud se objeví hlášení, ţe je jiný pom r mezi p ínosy a rizikem, EMů okamţit p íjme odpovídající opat ení.³⁶

4.2.6 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA)

Je ú adem EU odpov dným za hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zví at rostlin. Ú ad úzce spolupracuje s nadnárodními autoritami a dalšími zúčastn nými organizacemi a poskytuje objektivní poradenství, jasná a podloţená sd lení na základ nejaktuáln jších v deckých poznatk a informacích o existujících a nov objevujících se rizicích. Ú ad vnikl roku 2002 jako další krok k vytvo ení komplexního systému zajišt ní systému bezpečnosti potravin v EU a k obnovení d v ry spot ebitel v evropské potraviny.³⁷

Následn m ţeme ješt zmínit 3 evropské normalizační organizace CEN, CENELEC a ETSI. Tyto organizace byly uznané jako zodpov dné za vývoj a definování dobrovolných norem na evropské úrovni.

Evropský výbor pro normalizaci (CEN) je organizací, která poskytuje základnu pro rozvoj evropských norem a dalších technických dokument , které se týkají r zných druh

36 Evropská agentura pro léčiva [online]. Europa.eu [vid. 2015-11-05]. Dostupné z: http://europa.eu/about- eu/agencies/regulatory_agencies_bodies/policy_agencies/ema/index_cs.htm.

(32)

výrobk , materiál či sluţeb. CEN podporuje normalizaci činností ve vztahu k široké škále obor a odv tví, jako nap . vzduchu a prostoru, chemikálie, ochrany a bezpečnosti, ţivotního prost edí, potravin a krmiv a mnoho dalších. Hlavní činnost organizace spočívá ve vypracování a zve ejňování evropských norem a technických specifikací, které splňují m nící se pot eby evropských podnik a dalších organizací. To vše p ináší zlepšování v oblasti bezpečnosti, kvality a spolehlivosti výrobk , sluţeb a proces , dále posílení jednotného trhu a podpora hospodá ského r stu.³⁸

Další jiţ zmín nou normalizační organizací je Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC), která je zodpov dná za standardizaci v oblasti elektrotechniky. Hlavním účelem je p ipravit standardy, které usnadní obchody mezi zem mi, p ispívají k vytvá ení nových trh , sniţují náklady spojené s dodrţováním p edpis a p edevším podporují rozvoj jednotného evropského trhu.³⁹

V poslední ad se zmíníme o Evropském institutu pro telekomunikační normy (ETSI), který vytvá í globáln pouţitelné normy pro informační a komunikační technologie, včetn pevných, rádiových, internetových, mobilních či vysílacích technologií.⁴⁰

http://www.cen.eu/work/Pages/default.aspx.

(33)

5. Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku

Povinnosti provozovatel potraviná ského podniku Ědále jen „PPP“ě plynou ze zákona č.

110/1997 Sb. v platném zn ní. PPP je povinen dodrţovat smyslové, chemické, fyzikální a mikrobiologické nezbytnosti pro jakost potravin. V p ípad , ţe poţadavky nejsou stanoveny právním p edpisem, je PPP povinen dodrţovat ty, které vyplývají ze skutečností od výrobce potravin. Dále do povinností PPP spadá dodrţování technologických a hygienických poţadavk , podmínky skladování, zp sob p epravy a jakákoliv jiná manipulace s potravinou. P ísn podmín né je dodrţování veškerých právních p edpis upravující poţadavky na potraviny stanovené EU, mj. i mezinárodních smluv, které ČR podepsala a tím se k dodrţování zavázala. P i dovozu potravin na území ČR je PPP povinen zajistit veškeré povinné informace, které na obalu musí být uvedeny. Dále dodrţovat poţadavky na sloţení doplňk stravy, jejich označování a zp sob uţití. Pro balení potravin je kladen d raz na takový obalový materiál, který potravinu chrání p ed znehodnocením, neumoţní zm nu vlastností potraviny, pop . zm nu obsahu bez otev ení a p edevším, aby tento materiál byl vhodný pro styk s potravinou. PPP je povinen zajistit, aby nebylo p ekročeno nejvyšší moţná úroveň radioaktivního zá ení, ani p ípustné mnoţství trilogicky významných látek v potravinách.

Provozovatel potraviná ského podniku, který dováţí potraviny z jiného státu neţ je členský, je navíc povinen v p ípadech, ţe tomu tak poţaduje odpovídající právní p edpis EU, p edloţit pot ebná osv dčení a certifikát nebo vypln ný společný vstupní doklad, který potvrzuje, ţe daná potravina odpovídá poţadavk m stanovených odpovídajícím právním p edpisem EU upravující dovoz potravin ze t etí zem . Dále má PPP povinnost dodrţovat určená místa vstupu na území EU, pop . ČR, pokud právní p edpis pro danou potravinu takovéto místo vymezuje.

Provozovatel potraviná ského podniku u potravin určených k vývozu do t etích zemí dokládá osv dčení p íslušnému orgánu, které potvrzuje, ţe vyváţená potravina je v souladu s poţadavky p ímo upravujícího právního p edpisu EU, pokud tento p edpis u dané potraviny osv dčení vyţaduje. Ve výjimečných situacích, v reakci na mimo ádné havarijní události, je vývozce z ČR povinen p ekládat potvrzení o tom, ţe vyvoţená

(34)

potravina neobsahuje vyšší mnoţství radioaktivních látek, neţ je povoleno p ímo pouţitelným právním p edpisem.⁴¹

41 § 3 zákona č. 110/1řř7 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích

(35)

6. Informační povinnost prodejce

Povinnost prodejce informovat zákazníka o vlastnostech prodávaných výrobk , pop . o profilu nabízených sluţeb upravuje zákon č. 634/1řř2 Sb. o ochran spot ebitele, v platném zn ní. D raz je kladen zejména na ty vlastnosti, které nejsou znatelné na první pohled, ale mají význam ke správnému pouţití výrobku. Prodejce je zavázán poskytnout spot ebiteli údaje o moţném zp sobu pouţití, o skladování a uschování a p edevším upozornit správným zp sobem na moţné nebezpečí vyplývající z porušení pokyn ke spot eb a uschování. Povinnost informovat vyplývá z povahy výrobk . Je-li zp sob vyuţití z ejmý z hlediska druhu výrobk , prodávajícímu závazek zaniká. Veškeré informace poskytované spot ebiteli musí být uvedené v českém jazyce a napsané jasn a srozumiteln pro zákazníka.

Mohou nastat situace, ţe výše zmín né informace nelze zve ejnit na obalu výrobk , pop . na jiném vhodném umíst ní. Povinností prodávajícího je zajistit, aby zboţí bylo označeno jiným vhodným zp sobem, pop . vţdy na vyţádání zákazníka veškeré pot ebné informace okamţit doloţit.

Veškeré informace dodané výrobcem, pop . p epravcem musí prodávající dodrţet. Nemá právo na zm nu či odstran ní jakýchkoli údaj o zboţí.

Zákon mimo jiné upravuje povinnost prodávajícího informovat spot ebitele o cen a to v souladu s cenovými p edpisy. Výrobek musí být viditeln označen cenovkou, pop . informaci o cen jiným zp sobem zp ístupnit.⁴²

2015-12-0ř]. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/pro-podnikatele/informace-pro-prodejce/informacni-

(36)

7. Dovoz potravin a surovin z EU

Potraviny, které na český trh p ichází z jiných členských zemí EU, nejsou povaţovány za dovezené. Je tu uplatňován tzv. volný pohyb zboţí a k obchodování nejsou pot ebné speciální povolení, certifikáty nebo jiné poţadavky tohoto druhu. D raz je kladen p edevším na to, aby potravina byla bezpečná, správn označená a aby splňovala obecné závazné právní p edpisy.⁴³

7.1 Obecné požadavky

Na území ČR byly poţadavky zpracovány v rámci zákona č. 110/1řř7 Sb., který upravuje základní povinnosti provozovatele potraviná ského podniku a podnikatele, který vyrábí tabákové výrobky nebo je uvádí do ob hu. Dále upravuje povinnosti pro státní dozor, který má za úkol kontrolovat pln ní výše uvedeného. Tento zákon vylučuje pouze podmínky výroby pokrm a zásobování pitné vody. Ty jsou dále upraveny zvláštní vyhláškou.⁴⁴ Tento zákon vymezuje n které základní pojmy. Potravinou se rozumí látka, která je určena pro spot ebu člov ka v nezm n ném stavu nebo v upraveném jako jídlo nebo nápoj. Za potravinu lze povaţovat i p idané látky či látky pomocné, dále látky, které slouţí k aromatizaci, které jsou určeny pro prodej spot ebiteli za účelem konzumace.⁴⁵

Zdravotn nezávadnou potravinou zákon rozumí potravinu, která splňuje veškeré chemické, fyzikální a mikrobiologické poţadavky na zdravotní nezávadnost.⁴⁶

Výraz dopln k stravy je charakterizován jako potravina, která výhradn doplňuje b ţnou stravu. Jedná se o koncentrovaný zdroj vitamín , minerálních látek nebo i dalších látek

43 Dovoz surovin a potravin z EU [online]. © Státní zem d lská a potraviná ská inspekce 2015. 04. 02. 2015 [vid. 2015-11-06]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/clanek/dovoz-ze-tretich-zemi.aspx.

44 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 1, odst. 1 – 3

45 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. aě

46 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. fě

(37)

s nutričním či fyziologickým účinkem. Dopln k stravy je obsaţen v potravin samostatn nebo v kombinace a je určen k p ímé spot eb v malých a odm ených dávkách.⁴⁷

Látkou určenou k aromatizaci zákon rozumí takovou látku, která je pouţívaná a určená k tomu, aby po p idání do potraviny ud lovala potravin chuť nebo v ní, kterou by potravina bez p idání t chto látek nem la.⁴⁸

Kontaminující látkou se rozumí látka, která se do potraviny dostala neúmysln p i výrob , zpracování, balení, p eprav či skladování. Nejedná se ale o mechanické znečišt ní, mikroby, ţivé nebo mrtvé ţivočišné šk dce.⁴⁹

Pro výrobu potravin je charakteristické čišt ní, t íd ní, upravování, opracování nebo zpracování surovin, balení, pop ípad p idávání dalších látek, jako nap íklad doplňky stravy, látky slouţící k aromatizaci či jiné pomocné látky uvedené a definované zákonem, za účelem uvedení do ob hu. Za součást výroby nepovaţujeme zem d lskou prvovýrobu.⁵⁰

Pojem dávání do ob hu charakterizuje nabízení k prodeji, prodej nebo jinou formu nabízení ke spot eb . Dále zahrnuje skladování a p epravu, která je pro prodej pot ebná.⁵¹ Zákon vymezuje pojem datum pouţitelnosti jako den, kdy je ukončena doba, po kterou si potravina podléhající rychle zkáze, zachovává své specifické vlastnosti a splňuje poţadavky na zdravotní nezávadnost, pokud jsou dodrţovány skladovací podmínky. Po tomto datu nesmí být potravina uvedena do ob hu.⁵²

Datem minimální trvanlivosti se rozumí datum, které vymezuje minimální dobu, po kterou potravina zachovává své specifické vlastnosti a splňuje poţadavky na zdravotní bezzávadnost, pokud jsou dodrţeny skladovací podmínky.⁵³

47 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. iě

48 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. kě

49 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. mě

50 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. ně

51 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. oě

52 zákon č. 110/1řř7 Sb., § 2, písm. pě

53 zákon č. 110/1řř7 Sb., §2, písm. qě

(38)

7.2 Komoditní požadavky

Existují dv sféry, do nichţ mohou potraviny spadat. První je harmonizovaná sféra a ta nám vyjad uje existenci evropského právního p edpisu pro potravinu. Na druhé stran máme sféru neharmonizovanou a pro tu je typická absence evropské právní úpravy. Pro neharmonizovanou sféru je specifický pojem tzv. princip vzájemného uznávání. V p ípad neharmonizované sféry je d leţité spln ní národního p edpisu, coţ znamená, ţe pokud zem , která danou potravinu povaţuje na základ svých p edpis za nezávadnou, musí i jiná členská zem p ijat bezzávadnost této potraviny.⁵⁴

54 zákon č. 110/1řř7 Sb., §11a

(39)

8. Dovoz potravin a surovin ze třetích zemí

Tato situace je podobná dovozu z členských zemí. V p ípad , ţe se nejedná o potravinu, na kterou se vztahují zvláštní p edpisy a podmínky pro dovoz, ani dovoz ze t etích zemí nevyţaduje ţádné zvláštní speciální povolení a certifikáty.

Všechny potraviny, které jsou dováţeny ze t etích zemí, musí splňovat obecné poţadavky na označování. Na území ČR je označování potravin upraveno zákonem číslo 110/1řř7 Sb.

Provozovatel potraviná ského podniku je povinen potravinu ádn označit na obalu určeném pro spot ebitele nebo pro provozovny stravovacích sluţeb. Zákon vymezuje, co vše musí být na obale uvedeno:

- Název obchodní firmy, sídlo výrobce nebo prodávajícího, který má sídlo v členské zemi EU. U potravin se uvádí zem p vodu nebo místo vzniku potraviny, pokud neuvedení tohoto údaje by mohlo spot ebitele p ivést v omyl o p vodu či o míst vniku potraviny.

- Potravina musí být označena názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin, pod nímţ je potravina uvád na do ob hu. Pokud neexistuje druh, skupina nebo podskupina, kterou by se mohla potravina označit vzhledem k pouţitým surovinám a technologii, označí se potravina názvem odvozeným od základní pouţité suroviny či technologie.

- Údaj o mnoţství výrobku. Jedná-li se o pevný výrobek nacházející se v kapalin , musí být označena hmotnost celkového výrobku, ale i hmotnost pevné potraviny bez nálevu.

- Datem pouţitelnosti či datem minimální trvanlivosti. Existuje výčet potravin, které nemusí být označeny datem pouţitelnosti a ani datem minimální trvanlivosti.

- Údajem o zp sobu skladování. Existují potraviny, u nichţ by mohlo dojít k poškození zdravotní nezávadnosti nebo ke zhoršení jakosti potraviny v p ípad nesprávného skladování.

- Potraviny, u nichţ by mohlo dojít k poškození bezzávadnosti nebo zhoršení jakosti nesprávným uţíváním, musí být označeny údajem o