TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA STROJNÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2003 ROMAN ŠIROKÝ
Technická univerzita v Liberci
Fakulta strojní Katedra obrábění a montáže
Navazující magisterský studijní program: strojírenská technologie Zaměření: obrábění a montáž
Problematika zakládání malých a středních firem ve strojírenství Problems while establishing small and medium companies
KOM - 995
Roman Široký
Vedoucí práce: Ing. Leoš Holub, CSc. – TU Liberec Konzultant: Ing. Jan Frinta, CSc. – TU Liberec
Počet stran: 62 Počet příloh: 73 Počet tabulek: 20 Počet obrázků: 31
Počet blokových schémat: 0 Počet modelů
nebo jiných příloh: 0 Datum 8.9.2003
ANOTACE
Označení DP: 995 Řešitel: ROMAN ŠIROKÝ
Problematika zakládání malých a středních firem ve strojírenství
Obsahem diplomové práce je rozbor právních forem podnikání. Umožní snazší výběr při zakládání malých a středních firem ve strojírenství a optimalizaci pro konkrétní daný případ.
Problems while establishing small and medium companies
The thesis contains the analysis of legal forms of business. It makes it easier to schoose while establishing a small or medium size engineering companies. It also allows for optimization in a specific case.
Klíčová slova: podnikání, ekonomika, daně, clo Zpracovatel: TU v Liberci, KOM
Dokončeno: 2003
Archivní označení zprávy: 995
Počet stran: 62 Počet příloh: 73 Počet obrázků: 31 Počet tabulek: 20
Místopřísežné prohlášení
„ Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury.“
V Liberci, dne 8.9.2003
Podpis: ……….
Poděkování
Chtěl bych touto cestou poděkovat Ing. Leoši Holubovi, CSc. za cenné rady a připomínky k vedení diplomové práce a Ing. Janovi Frintovi, CSc. Dále bych chtěl poděkovat svým nejbližším za podporu a dodávání pohody při studiu.
OBSAH
1. Úvod ………. 6
2. Analýza právních aspektů z dané oblasti ……… 7
3. Obecné blokové schéma právních forem podnikání ……….. 8
4. Konkretizovaná bloková schémata právních forem podnikání …… 9
5. Výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání ……… 23
6. Daňové – účetní závislosti jednotlivých firem ………. 27
6.1. Daňové závislosti jednotlivých firem ……….. 27
6.1.1. Daň z příjmu ……….. 28
6.1.2. Daň z přidané hodnoty ………... 30
6.1.3. Daň silniční ……… 32
6.1.4. Daň z nemovitosti ………. 33
6.1.5. Daň spotřební ……….... 36
6.2. Pojištění ………..… 37
6.2.1. Pojištění rizik (zdravotní a sociální) ………. 37
6.2.2. Pojištění úrazů a nemoci z povolání ………. 38
6.3. Účetnictví a účetní výkazy ……….. 38
6.3.1. Odpisy ……… 40
7. Celní záležitosti pro celně deklarační záležitosti ………
43
7.1. Celní režimy ……… 44
7.1.1. Aktivní zušlechťovací styk ……… 44
7.1.2. Dočasné použití ………. 44
7.1.3. Pasivní zušlechťovací styk ………... 45
7.1.4 Volný oběh ………. 46
7.1.5. Vývoz ……… 46
7.1.6. Tranzit ……… 47
7.2. Celní deklarace ……….. 48
7.3. Deklarace údajů o celní hodnotě ……… 49
8. Analyticko – syntetický soubor pro aplikace a praktický výstup …. 49
8.1. Úvaha nad vztahem mezi předmětem podnikání a právní formou podnikání …. 49
8.2. Porovnání daňového břemene s ostatními formami podnikání ……… 51
8.2.1. Daňové zatížení podnikající fyzické osoby a s.r.o. ……….. 51
8.2.2. Daňově výhodná výše odměny společníka ……… 56
9. Závěr ……… 59 Seznam použité literatury
1. Úvod
Cílem této diplomové práce je najít nejvhodnější právní formu podnikání pro oblast strojírenství. Umožnit lepší orientaci v podstatných aspektech přípravné etapy podnikání a učinit tak schůdnými překážky, jež se v jejím průběhu mohou vyskytnout. Tímto se tak přispěje ke snazšímu výběru rozhodnutí při zakládání malých a středních firem ve strojírenství.
Nelze důkladně promyslet podnikatelský záměr bez pozastavení se nad řadou osobních, obchodních, technických, ekonomických, právních a organizačních aspektů podnikání. Špatně zvážené možnosti volby právní formy podnikání mohou vézt k pozdějším existenčním problémům a nesnázím.
Vlastní podnikání po právní stránce probíhá v rámci zvolené organizačně právní formy. Základním rozhodnutím je nejprve určit, zda budu podnikat sám, jako samostatný podnikatel (živnostník), nebo ve formě obchodní společnosti. Přitom je možno si vybrat z několika typů podnikatelských forem. Tyto různé organizační či právní formy, jsou upraveny zákonnými normami. Je tedy nutno zvážit nejvhodnější způsob podnikání z hlediska konkrétní situace a potřeb.
Malé a střední podnikání má význam ve vytváření pracovních příležitostí, využívání materiálních zdrojů a tvorbě hmotného domácího produktu v podmínkách tržní ekonomiky. Je obtížné definovat hranice, kdy se ještě jedná o malé a střední podnikání a kdy ne.
Nejobvyklejší charakteristiky (podle zákona o podpoře MSP v ČR) co do počtu zaměstnanců jsou následující:
drobné strojírenské firmy do 10 zaměstnanců,
malé strojírenské firmy do 50 zaměstnanců,
střední strojírenské firmy do 250 zaměstnanců.
Perspektivy malého a středního podnikání jsou spjaty s neustále vznikajícími novými potřebami jedince i státní a veřejné správy, které jsou vyvolány nejen pozitivními a negativními stránkami technického vývoje, ale i hmotným a duchovním rozvojem individua.
2. Analýza právních aspektů z dané oblasti
Volba právní formy podnikání, je výsledkem rozhodnutí každého podnikatele a je ovlivněna řadou skutečností jako jsou:
počet zakladatelů firmy,
předepsaný základní kapitál v minimální výši a současně přístup k finančním zdrojům,
předepsané formality spojené se založením firmy,
ručení za závazky (s ohledem na finanční náročnost podnikání),
majetkové otázky,
regulace činnosti a zastupování podniku,
v neposlední řadě je to zvážení výběru právní formy podnikání z pohledu výhodnosti, dostupnosti úvěrů, může rozhodnout možnost jednoduššího vedení účetnictví, daně aj.
otázka zvyklostí v oblasti, tradice, subjektivních pocitů…
3. Obecné blokové schéma právních forem podnikání
Obr. 3.1: Právní formy podnikání:
Podnikání formou fyzické osoby. Podnikání formou právnické osoby.
Individuální podnikání
(živnostník)
Účelové sdružení fyzických
a právnických osob.
Osobní společnosti Kapitálové
společnosti
Družstva
Smlouva o tichém společenství
Veřejná obchodní společnost
Komanditní společnost
Společnost s ručením omezeným
Akciová společnost
PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ
4. Konkretizovaná bloková schémata právních forem podnikání
Obr. 4.1: Individuální podnikání (živnostník):
Podnikání formou fyzické osoby
Individuální podnikání (živnostník)[14]
Předepsaný základní kapitál Není ze zákona upraven
Počet zakladatelů Jedna osoba
Administrativní náročnost a rozsah výdajů
Povolení živnostenského úřadu – získání
živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny, zaplacení správního poplatku 1 000 Kč, výpis z rejstříku trestů 50 Kč, souhlas obce
s umístěním stálé provozovny.
Ručení za závazky Ručí neomezeně celým svým jměním a osobním majetkem.
Účast na zisku (ztrátě), finanční možnosti
Výše kapitálu není podmínkou pro vydání živnostenského oprávnění, zisk si ponechává živnostník plně k dispozici, obtížný přístup k cizím zdrojům.
Oprávnění k řízení Živnostník řídí svou činnost, pracuje a vystupuje vůči třetím osobám sám.
Daňové zatížení Daň z příjmů fyzických osob (dle sazby daně)
Obr. 4.2: Účelové sdružení fyzických a právnických osob:
Účelové sdružení fyzických a právnických osob (upraveno v §§ 829 až 841 obč.zák.)[16]
Předepsaný základní kapitál Není ze zákona upraven Požadovaný počet osob k založení
tohoto sdružení
Dvě osoby (právnické i fyzické) Formality předepsané ke vzniku
právní formy
Smlouva o sdružení, umožňuje spojení peněžních prostředků, znalostí a schopností více osob.
Ručení za závazky Za závazky vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně celým svým majetkem.
Účast na zisku, majetkové otázky Majetek získaný při výkonu společné činnosti sdružení patří do
spoluvlastnictví všech účastníků sdružení. Smlouva o sdružení by měla určit podíly na získaném majetku, neurčí-li je, pak jsou stejné.
Regulace činnosti a zastupování sdružení
Účastníci rozhodují o obstarávání o společných věcí jednomyslně, jestliže smlouva neobsahuje něco jiného.
Stanoví-li smlouva, že bude rozhodovat většina hlasů patří každému členovi jeden hlas tzn., že velikost poskytnuté majetkové hodnoty nerozhoduje.
Daňové zatížení Tato forma podnikání má výhody individuálního podnikání tzn., že zisk není předmětem dvojího zdanění.
Obr. 4.3: Osobní společnosti:
Podnikání formou právnické osoby
Osobní společnosti[13]
Aspekty právních forem podnikání
Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost
Počet zakladatelů Dvě osoby (fyzické i právnické) Dvě osoby, komplementář a komandista.
Předepsaný základní kapitál, finanční možnosti
Není ze zákona upraveno.
Vlastní kapitál tvoří vklady společníků, možnosti rozšíření:
zvýšení vkladů společníků,
přijetí nového společníka,
tichý společník.
Obtížný přístup k úvěru.
Vkladovou povinnost má pouze komandista . Výše vkladu je určena společenskou smlouvou min. však 5 000 Kč. Možnosti rozšíření kapitálu:
zvýšení kapitálových vkladů,
přijetí nového komandisty,
tichý společník.
Obtížný přístup k úvěru.
Podíl na zisku (ztrátě) a úrok
Podíl na zisku stanovený na základě účetní závěrky je splatný do tří měsíců od jejího schválení a je rozdělován rovným dílem mezi společníky nestanoví-li společenská smlouva jinak. Je-li rozdělován zisk rovným dílem a společník dal do společnosti vklad má nárok na úroky z hodnoty svého splaceného vkladu ve smluvené výši, jinak na úroky určené zákonem.
Rozdělení zisku zpravidla určuje společenská smlouva, nestanoví- li jinak rozdělí se zisk rovným dílem na dvě části. Jedna část připadá na komandisty a rozdělí se mezi ně v poměru k jejich splaceným vkladům, druhá část připadá na komplementáře a rozdělí se mezi ně rovným dílem.
Ručení za závazky Veřejná obchodní společnost je právnickou osobou a odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
Z charakteru společnosti vyplývá neomezené ručení společníků.
Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně.
Komanditní společnost je právnická osoba a odpovídá za závazky celým svým majetkem.
Komandisté ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.
Komplementář ručí neomezeně, celým svým i osobním majetkem.
Formality předepsané ke vzniku právní formy podnikání
společenská smlouva,
doklad prokazující živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění,
souhlas obce s umístěním sídla či provozovny,
návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci, pravost podpisů musí být notářsky ověřena.
společenská smlouva,
doklad prokazující živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění,
návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci, pravost podpisů musí být notářsky ověřena.
Společenská smlouva a její náležitosti
Společenskou smlouvu musí podepsat všichni společníci a podpisy musí být úředně ověřeny.
Podstatné náležitosti společenské smlouvy:
obchodní jméno a sídlo společnosti (obchodní jméno musí obsahovat označení
„veřejná obchodní společnost“, zkratkou
„v.o.s.“),
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
předmět podnikání společnosti.
Společenskou smlouvu musí podepsat všichni společníci a podpisy musí být úředně ověřeny.
Podstatné náležitosti společenské smlouvy:
obchodní jméno a sídlo společnosti (obchodní jméno musí obsahovat označení „komanditní společnost“, zkratkou
„k.s.“, obsahuje-li však obchodní jméno
komandisty, ručí za závazky společnosti jako komplementář),
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
předmět podnikání,
určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komandisté,
výše vkladu každého komandisty.
Oprávnění k řízení společnosti
K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý ze společníků. Ve společenské smlouvě lze
k obchodnímu vedení pověřit jednoho ze společníků. Ostatní společníci pak toto oprávnění pozbývají.
K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze
komplementáři. V ostatních případech rozhodují společně komplementáři a komandisté většinou hlasů. Komandisté mají pouze právo kontroly tj. nahlížet do účetních dokladů a mají právo na vydání jednoho stejnopisu roční účetní závěrky.
Uhrazovací povinnost vkladu
Dává-li společník do společnosti vklad je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu ihned po vzniku
společnosti. Pokud neuhradí včas splátku peněžitého vkladu je povinen zaplatit úrok z prodlení, stanoven ve společenské smlouvě nebo jinak ve výši 20% z dlužné částky ročně.
Komandisté povinně dávají do společnosti vklad a jsou povinni splatit vklad ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu ihned po vzniku společnosti.
Vystoupení a přistoupení společníka, další práva společníků
Změnou společenské smlouvy může společník ze společnosti vystoupit.
Ve společnosti musí však zůstat ještě alespoň dva společníci (jinak
společnost zanikne). Změnou společenské smlouvy však může do společnosti přistoupit nový
společník. Další práva společníků se řídí společenskou smlouvou a obchodním zákoníkem.
Změnou společenské smlouvy může společník ze společnosti vystoupit, ve společnosti musí zůstat alespoň jeden
komplementář a komandista. Ke změně smlouvy se vyžaduje souhlas všech společníků.
Společník jehož účast zanikla ve společnosti za trvání společnosti má nárok na vypořádací podíl. Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci nárok na podíl na likvidačním zůstatku.
Daňové zatížení Veřejná obchodní společnost podléhá zákonu o dani z příjmů fyzických osob a dalším daním.
Každý společník si zdaňuje svůj díl sám.
Komanditní společnost podléhá zákonu o dani z příjmů
právnických osob a dalším daním.
Zjištěný základ daně se sníží o částky připadající na jednotlivé komplementáře podle
společenské smlouvy. Ti pak tuto částku zdaní jako fyzické osoby.
U komandisty dochází ke dvojímu zdanění (jednou po odečtení podílů komplementářů jako příjem společnosti a podruhé jako příjem z kapitálového majetku - podíl z účasti na komanditní společnosti).
Obr. 4.4: Kapitálová společnost - společnost s ručením omezeným:
Podnikání formou právnické osoby
Kapitálová společnost
Aspekty právních forem podnikání Společnost s ručením omezeným[13]
Počet zakladatelů společnosti Jedna osoba (max.50), fyzická i právnická.
Pokud se počet společníků zvýší nad 50, musí se přeměnit na jinou společnost nebo družstvo.
Jedna fyzická osoba může být jediným
společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným.
Předepsaný základní kapitál, finanční možnosti firmy
Předepsaný základní kapitál činí 200 000 Kč, min. 20 000 Kč na osobu, vklad musí být dělitelný tisícem. U poskytnutí nepeněžitého vkladu na splacení vkladu musí být ve
společenské smlouvě nebo písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka.
Možnosti rozšíření kapitálu, je možno realizovat formou:
doplatků společníků,
přistoupení dalšího společníka,
tichý společník.
Možnosti přístupu k cizím zdrojům včetně úvěru závisí na rozsahu vlastního jmění, ale důležitou skutečností, zhoršující přístup k cizím zdrojům, je omezené osobní ručení společníků.
Obchodní podíl, právo na podíl na zisku Podíl na zisku se určuje poměrem splacených vkladů společníků, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.
Ručení společníků za závazky společnosti Společnost ručí za závazky neomezeně.
Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká.
Formality předepsané ke vzniku právní formy podnikání
Společnost s ručením omezeným vzniká ke dni svého zápisu do obchodního rejstříku (příloha č. )
a je nutné k zápisu doložit:
společenská smlouva, zakládá-li společnost více osob (zakladatelská listina, zakládá-li společnost jeden zakladatel) notářsky ověřená,
stanovy (pokud se vydávají),
doklad prokazující živnostenské oprávněníči jiné podnikatelské oprávnění,
plné moci zmocněnců, pokud
podepisovali smlouvu či návrh na zápis, s úředně ověřenými podpisy zmocnitelů,
doklad o povolení k pobytu na území ČR, pokud je jednatelem společnosti zahraniční fyzická osoba.
návrh na zápis společnosti do
obchodního rejstříku(podaný do 90 dnů od založení společnosti) podepsaný všemi jednateli s notářsky ověřenými podpisy,
doklad o splacení nejméně 30%
peněžitých vkladů základního kapitálu,
při založení společnosti s ručením
omezeným jedním zakladatelem doklad o splacení plné výše základního jmění (písemné prohlášení zakladatele o jejich splacení pro rejstříkový soud),
souhlas obce s umístěním sídla či provozovny,
posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů.
Společenská smlouva a její náležitosti Společenskou smlouvu musí podepsat všichni společníci a podpisy musí být úředně ověřeny.
Podstatné náležitosti společenské smlouvy:
obchodní jméno a sídlo společnosti (obchodní jméno musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, zkratkou „s.r.o.“),
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
předmět podnikání,
výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu,
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob jakým jednají jménem společnosti,
jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje,
určení správce vkladu.
Regulace činnosti, zastupování firmy a další práva společníků
Společnost s ručením omezeným má určeny orgány – ve společenské smlouvě musí být uvedeny první jednatelé společnosti, členové dozorčí rady, pokud je zřízena.
Valná hromada (členové společnosti) je
nejvyšším orgánem společnosti, která rozhoduje o všech základních otázkách.
Právem společníků je:
účastnit se na řízení společnosti,
právo kontroly,
právo na podíl na zisku a likvidačním zůstatku.
Uhrazovací povinnost vkladu Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč . Vklady musí být splaceny nejpozději do pěti let od vzniku společnosti. V případě prodlení se splacením peněžitého vkladu, je povinen společník platit úrok z prodlení ve výši 20%
z dlužné částky, pokud se společníci
nedohodnou ve smlouvě na jiné výši úroku nebo na tom, že úrok z prodlení se neplatí.
Zakládá-li společnost jeden zakladatel, je povinen splatit celý vklad a tím i celé základní jmění společnosti ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.
Rezervní fond Je vytvářen u společnosti s ručením omezeným povinně.
Společnost vytváří rezervní fond v době a ve výši určené ve společenské smlouvě. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku
společnosti, je společnost povinná vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10% z čistého zisku, avšak ne více než 5% z hodnoty základního kapitálu.
Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však 5% z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše 10% základního kapitálu.
O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé, nejde-li o případy, kdy zákon svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě.
Rezervní fond do výše 10% základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti.
Daňové zatížení Společnost s ručením omezeným podléhá
zákonu o dani z příjmů právnických osob a dalším daním (viz. kap. 6.1). Příjem z tohoto podnikání se zdaňuje dvakrát, jednou jako příjem společnosti a jednou jako tzv. příjem z kapitálového majetku.
Obr. 4.5: Kapitálová společnost – akciová společnost:
Podnikání formou právnické osoby
Kapitálová společnost
Aspekty právních forem podnikání Akciová společnost[13]
Počet zakladatelů společnosti Nejméně dvě fyzické osoby nebo jedna právnická osoba.
Předepsaný základní kapitál, finanční možnosti firmy
Minimální výše základního kapitálu je 2 000 000 Kč (založené bez veřejné nabídky akcií). Základní kapitál společnosti
s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 000 000 Kč.
Možnosti rozšíření základního kapitálu:
vydání nových akcií,
vydání různých druhů cenných papírů.
Nejlepší přístup k cizím zdrojům (nejvyšší stupeň ochrany věřitelů).
Účast na zisku, ztrátě Zisk je rozdělován podle rozhodnutí valné hromady.
Ručení za závazky společnosti Společnost ručí neomezeně celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti, mají pouze uhrazovací povinnost, tj. splatit upsané akcie.
Formality předepsané ke vzniku právní formy podnikání
Nejvyšší administrativní náročnost ze všech právních forem podnikání:
sestavení zakladatelské smlouvy v případě, že a.s. zakládají dvě fyzické osoby nebo zakladatelské listiny založení právnickou osobou formou notářského zápisu,
schválené stanovy,
svolání valné hromady a projednání založení a.s., notářsky ověřený zápis o založení a.s. a o konání valné hromady,
upsání celé hodnoty základního kapitálu a splacení aspoň 30%
základního kapitálu tvořeného peněžitými vklady, s výjimkou zaměstnaneckých akcií,
Formality předepsané ke vzniku právní formy podnikání
návrh na zápis do obchodního rejstříku podaný představenstvem podepsaný všemi členy
představenstva,
doklad o schválení členů orgánů společnosti,
doklad prokazující živnostenské oprávnění,
souhlas obce s umístěním sídla či provozovny.
Oprávnění k řízení společnosti Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Vlastním řízení je pověřeno představenstvo, které musí mít alespoň tři členy a je voleno valnou hromadou, stanovy mohou určit, že je volí dozorčí rada.
Kontrolním orgánem je dozorčí rada a je podle ustanovení obchodního zákoníku minimálně tříčlenná a je taktéž volena valnou hromadou. Pokud má společnost v okamžiku volby více než 50 zaměstnanců, je třetina členů dozorčí rady volena
zaměstnanci společnosti.
Zakladatelská smlouva a
zakladatelská listina musí obsahovat
obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání,
navrhovaný základní kapitál,
počet akcií a jmenovitou hodnotu,
upisované vklady jednotlivých zakladatelů,
pokud bude použito nepeněžitého vkladu, způsob a výše ocenění.
Stanovy musí závazně obsahovat obchodní jméno a sídlo společnosti,
předmět podnikání,
výši základního kapitálu a způsob splácení akcií,
počet a jmenovitou hodnotu akcií,
způsob svolání valné hromady, její působnost a rozhodování,
počet členů představenstva, dozorčí rady, vymezení působnosti a
rozhodování,
výši počátečního rezervního fondu a výši, kterou se bude ročně doplňovat,
způsob rozdělení zisku a úhrady ztrát,
důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,
způsob zvyšování a snižování základního kapitálu,
postup při doplňování a změně stanov.
Rezervní fond Společnost je povinna vytvořit rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou stanovami, nejméně však 5% z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu určené ve stanovách, nejméně však do výše 20%
základního kapitálu. To neplatí, jestliže rezervní fond již vytvořila příplatky nad emisní kurs akcií.
Takto vytvořený rezervní fond do výše 20%
základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty.
Daňové zatížení Akciová společnost podléhá zákonu o dani z příjmů právnických osob a dalším daním jako jsou:
daň z přidané hodnoty,
daň silniční,
daň spotřební,
daň z nemovitosti,
zdravotní a sociální pojištění pracovníků.
Zveřejňovací povinnost Závisí na velikosti společnosti a je upravena zákonem o účetnictví a obchodním
zákoníkem.
Obr. 4.6: Družstvo:
Družstvo[13]
Předepsaný základní kapitál 50 000 Kč Požadovaný počet osob
k založení družstva
Nejméně pět fyzických osob anebo dvě právnické osoby.
Ručení za závazky Družstvo je právnickou osobou, za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem, ale členové neručí za závazky družstva.
Majetkové otázky Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů k jejichž splacení se zavázali členové družstva.
U rozdělení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se usnáší členská schůze při projednávání roční účetní závěrky. Nevyplívá-li ze stanov něco jiného, určí se podíl člena na zisku poměrem výše jeho splaceného vkladu k splaceným vkladům všech členů.
Regulace činnosti a zastupování podniku
Orgány družstva jsou členové schůze, představenstvo a kontrolní komise.
Formality předepsané ke vzniku právní formy podnikání
návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují jej všichni členové představenstva, jejich podpisy musí být úředně ověřeny,
notářský zápis o ustavující schůzi družstva podepsaný všemi členy představenstva,
schválené stanovy družstva (stanovy musí obsahovat obligatorní náležitosti předepsané v ObZ),
doklad o splacení alespoň poloviny
zapisovaného základního kapitálu určeného ve stanovách (ve smyslu obchodního zákoníku jde o min. částku 25.000Kč),
doklad o zvolení představenstva a kontrolní komise,
doklad prokazující živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění,
souhlas obce s umístěním sídla či provozovny.
Obr. 4.7: Smlouva o tichém společenství:
Smlouva o tichém společenství (upraveno v §§ 673 až 681 obch.zák.)[13]
Předepsaný základní Není ze zákona upraveno.
Vznik tichého společenství
Tiché společenství vzniká tehdy, jestliže se někdo účastní ve firmě jiné osoby vkladem, přičemž se podílí na zisku i ztrátě takové firmy.
Ručení za závazky tichý společník ručí do výše vkladu,
pokud by tichý společník prohlásil osobě, s kterou podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně nebo kdyby jméno tichého společníka bylo obsaženo v obchodním jménu podnikatele, ručil by za závazky společně s podnikatelem.
Majetkové otázky tichý společník vlastní svůj vklad, během trvání smlouvy nemůže společník požadovat vrácení svého vkladu, nárok na podíl ze zisku vzniká tichému společníkovi do 30 dnů po vyhotovení roční účetní závěrky respektive po schválení této závěrky příslušným orgánem, jde-li o podnikatele, který je právnickou osobou,
o podíl na ztrátě se snižuje vklad tichého společníka,
o podíl na zisku v dalších letech se snížený vklad zvyšuje o nárok na podíl na zisku vzniká společníku po dosažení původní výše vkladu,
tichý společník není povinen při podílu na ztrátě z podnikání svůj vklad doplňovat a na ztrátě se účastní jen do výše svého vkladu.
Regulace činnosti a zastupování firmy
tichý společník se ze zákona na řízení podnikatelské činnosti podnikatele neúčastní a nemá žádné právo ovlivňovat způsob podnikání,
v zásadě je oprávněn jen k nahlížení do dokladů a účetních záznamů, má nárok na kopii roční účetní závěrky.
Formality předepsané ke vzniku právní formy podnikání
smlouva o tichém společenství (podstatnou částí smlouvy jsou údaje o vkladu a o podílu na zisku tichého společníka,
předání vkladu ve smluvené době.
5. Výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání
Tab. 1: Výhody a nevýhody právních forem podnikání:
Podnikatelské formy a způsoby podnikání
VÝHODY NEVÝHODY
Individuální podnikání (živnostník)
jednoduchost při založení,
nejnižší náklady spojené se založením,
veškeré rozhodování a svou činnost řídí sám.
neomezené ručení veškerým osobním majetkem,
obtížný přístup k úvěru,
limitované schopnosti a dovednosti podnikatele,
limitovaný přístup k dalším finančním zdrojům.
Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
umožňuje podnikání tam, kde společníci nemají potřebný kapitál na založení (s.r.o. nebo a.s.) a chtějí se přitom účastnit na podnikání společnosti.
vyšší míra
podnikatelského rizika ve srovnání
s kapitálovou společností, neboť společníci ručí za závazky společnosti neomezeně tzn. celým svým majetkem i osobním,
při úmrtí jednoho ze společníků (v případě, že společnost tvoří dva společníci) společnost zaniká, to samé platí při zrušení právnické osoby jako společníka.
Komanditní společnost (k.s.)
komandista ručení do výše nesplaceného vkladu, pokud společník svůj vklad splatí, ručení za závazky společnosti se ho netýká např. při zrušení společnosti,
zdaňování podílu komplementáře na zisku společnosti se zdaňuje jen jednou (podíl je dílčím základem daně společníka),
komplementář je oprávněn k vedení a jednání za společnost.
komandista nemá možnost rozhodovat v obchodních záležitostech společnosti,
u komandisty dochází ke dvojímu zdanění (jednou po odečtení podílů komplementářů jako příjem společnost a podruhé jako příjem z kapitálového majetku – podíl z účasti na komanditní společnosti),
komplementář ručí neomezeně celým svým i osobním majetkem.
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
Nikdo neručí
neomezeně celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodném rejstříku.
Pokud je vklad splacen ve stanovené výši, společník za závazky společnosti již neodpovídá.
Pokud zakládá společnost více než jeden společník, je možné postupné splácení základního kapitálu. Společníci tedy nemusí mít plnou výši kapitálu při založení společnosti.
Nutný základní kapitál společnosti ve výši 200 000 Kč.
Zakládá-li společnost jeden zakladatel je povinen splatit celý vklad, a tím i celé základní kapitál před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.
Obchodní zákoník limituje maximální počet společníků 50, při větším počtu společníků se již tato společnost stává těžkopádnou a nefunkční. Nutnost přeměny na jinou právní formu obchodní
společnosti.
Akciová společnost (a.s.)
Akcionáři neručí za závazky společnosti.
Nejlepší přístup k cizím zdrojům.
Stanovená vysoká hodnota základního kapitálu 2 000 000 Kč, kterou je nutno splatit při založení společnosti.
Komplikovaná právní regulace činnosti společnosti.
Družstvo Členové družstva neručí za závazky družstva, pokud splatili celý svůj vklad.
K založení musí být minimálně pět zakladatelů.
Členové družstva musí složit ihned celý nebo alespoň část peněžitého vkladu.
Nemožnost samostatného rozhodování o
záležitostech družstva Smlouva o tichém
společenství
Tichý společník ručí do výše vkladu.
Možnost získání výhodného podílového kapitálu bez podílu na řízení a rozhodování společníka.
Tichý společník se na řízení činnosti
podnikatele neúčastní a nemá žádné právo ovlivňovat způsob podnikání.
Při zveřejnění tichého společenství ručí i tichý společník za závazky podnikatele společně.
Účelové sdružení fyzických a právnických osob
Není nutný (zákonem stanovený) počáteční vklad do podnikání tzn.
vytvoření základního kapitálu.
účastníci sdružení ručí za závazky nerozdílně celým vlastním majetkem,
sdružení nemá právní subjektivitu,
možnost oslabení podnikání při
vystoupení či vyloučení účastníka (vrací se věci vnesené do sdružení, podíl na majetku je nutno vyplatit v penězích,
jednotlivé fyzické osoby ručí celým svým
majetkem za závazky sdružení, právnické osoby taktéž celým svým majetkem
(společníci jen do výše nesplacených vkladů),
pokud vzniká sdružení z plátce daně z přidané hodnoty a neplátce této daně, pak neplátce má povinnost se k této dani přihlásit a dodržovat další povinnosti podle zákona o dani z přidané hodnoty,
vůči třetím osobám (dodavatelům, finančnímu úřadu apod.) odpovídají za činnost sdružení a to nerozdílně a společně.
Tuto odpovědnost nelze zrušit ani o dohodě o sdružení.
6. Daňové – účetní závislosti jednotlivých firem
6.1 Daňové závislosti jednotlivých firem
Finanční zdroje firmy jsou významně ovlivněny daněmi, které firma odvádí do státního rozpočtu. Celkové odvedené zatížení určuje výši disponibilního zisku, jež je hlavním interním zdrojem financí zejména pro malé a střední firmy.
• Daňové zatížení vybraných právních forem podnikání:
Obr. 6.1: Daňové zatížení veřejné obchodní společnosti:
Obr. 6.2: Daňové zatížení komanditní společnosti:
Komanditní společnost (k.s.)
Komplementář : podíl komplementáře na zisku se zdaňuje jen jednou podíl je dílčím základem společníka a je zdaňován z příjmů
fyzických osob dle sazby daně[9].
Komandista: U komandisty dochází ke dvojímu zdanění (jednou po odečtení podílů komplementářů jako příjem společnosti zdaněno dle příjmů právnických osob sazbou daně 31% a podruhé jako příjem z kapitálového majetku – podíl z účasti na komanditní společnosti[9].
Veřejná obchodní
společnost (v.o.s.) Podléhá dani z příjmů fyzických osob dle sazby daně (každý společník si zdaňuje svůj díl sám)[9].
Obr. 6.3: Daňové zatížení společnosti s ručením omezeným:
6.1.1 Daň z příjmu
Obr. 6.4: Rozdělení daně z příjmů fyzických osob:
Daň z příjmů fyzických osob[9]
§7 Příjmy
z podnikání a jiné samostatné
výdělečné činnosti
§8 Příjmy z kapitálového majetku
§6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
Podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní
společnosti na zisku.
Podíly na zisku ve společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání pokud se nepoužívají k doplnění vkladu.
Příjmy za práci společníků ve společnosti s ručením
omezeným, mzdy zaměstnanců.
Příjem z tohoto podnikání se zdaňuje dvakrát, jednou jako příjem společnosti zdaněno dle příjmů právnických osob sazbou daně 31% a podruhé jako příjem z kapitálového majetku - podíl z účasti na zisku ve společnosti s ručením omezeným[9]. Společnost s ručením
omezeným (s.r.o.)
Tab. 2: Sazba daně z příjmů fyzických osob:
Sazba daně (pro rok 2003)[9]
(zákon ČNR č.586/1992 Sb., novela 492/2000; §16) Základ daně
od Kč do Kč
Daň
0 109 200 15%
109 200 218 400 16 380 + 20% ze základu přesahujícího 109 200Kč 218 400 331 200 38 220 + 25% ze základu přesahujícího 218 400Kč 331 200 a více 66 420 + 32% ze základu přesahujícího 331 200Kč
Obr. 6.5: Sazba daně z příjmů právnických osob:
Poznámka:
Ostatní daně nám přímo neovlivňují rozhodnutí jakou právní formu podnikání zvolit.
Každý podnikatel se s těmito daněmi v praxi setká buď podle vlastního rozhodnutí nebo podle majetku, který používá ke svému podnikání.
Jsou to tyto daně:
• Daň z přidané hodnoty (DPH)
• Daň silniční
• Daň z nemovitosti
• Daň spotřební
• Daň ze závislé činnosti podle § 6 ZDP
Daň z příjmů právnických osob Sazba daně[9]
činí 31%.
6.1.2
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Obr. 6.6: Sazby DPH:
Daň z přidané hodnoty (DPH)[10]
(Zákon ČNR č.588/1992 Sb. V novelizovaném znění)
Zákon rozlišuje dvě sazby daně
22% 5%
Tab. 3: Praktické příklady DPH[1]:
Osoby podléhající dani
Osobami podléhající dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění v rámci podnikání.
Plátci DPH Plátci daně jsou osoby podléhající dani, které jsou registrovány u příslušného finančního úřadu. Rozhodující je výše obratu, jsou to osoby, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Jestliže je podnikatel
povinen být plátcem daně z přidané hodnoty, je také povinen tuto skutečnost oznámit svému finančnímu úřadu – musí se registrovat jako plátce daně z přidané hodnoty. Zákonnou registraci je podnikatel povinen provést do 2O. dne
kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat.
Příklad: Podnikatel za níže uvedené měsíce měl přiřazené příjmy (jednoduché účetnictví)
Měsíc 2002 Příjem v Kč Načítaně v Kč únor 300 000 300 000 březen 150 000 450 000 duben 400 000 850 000 Obrat za únor, březen a duben roku 2002 činil 850 000 Kč.
Podnikatel překročil stanovenou hranici 750 000 Kč v měsíci dubnu 2002. Registrace se musí provést nejpozději do
20.května 2002. Plátcem se stane od 1.dne druhého měsíce (červen 2002) následujícího po měsíci, ve kterém překročil stanovený obrat (duben). Plátcem by se stal od 1.6.2002.
Zdaňovací období pro DPH
Zdaňovací období (pro podávání daňového přiznání a placení daně z přidané hodnoty) jsou dvě:
a) Měsíční – obrat (příjmy nebo výnosy) přesáhly za uplynulý kalendářní rok částku 10 000 000 Kč.
b) Čtvrtletní – čtvrtletním plátcem se stává automaticky podnikatel, který přesáhl hranici pro zákonnou registraci (750 000 Kč), ale nedosáhl částky 10 000 000 Kč, která by mu určovala měsíční zdaňovací období pro DPH.
Nárok na odpočet daně
Nárok na odpočet daně lze uplatnit u hmotného majetku, z něhož byla zaplacena daň a použije se pro činnost vykazující všechny znaky podnikání za podmínek stanovených zákonem a která může doložit daňovým dokladem. Odpočet daně se stanoví ve výši, která odpovídá celkové dani zaúčtované při nákupu zdanitelných plnění za příslušné období vynásobené koeficientem.
Výpočet daně Příklad výpočtu daně z přidané hodnoty:
1) Firma nakoupila výpočetní techniku v ceně 30 500 Kč.
Cena bez DPH = 25 000 Kč (100%) DPH 22% = 5 500 Kč (22%)
Cena celkem = 30 500 Kč (122%)
2) Firma prodala vlastní výrobky v ceně 100 000 Kč – cena celkem i s DPH.
Cena bez DPH = 78 000 Kč (100%) DPH 22% = 22 000 Kč (22%) Cena celkem = 100 000 Kč (122%)
Firma na konci kalendářního čtvrtletí popř. na konci kalendářního měsíce provede součet daně na vstupu
(nakoupené položky) a daně na výstupu (prodané položky) a porovná oba součty.
Srovnání obou součtů:
Daň na výstupu ……….. 22 000 Kč Daň na vstupu ……… - 5 500 Kč Vlastní daňová povinnost ……… 16 500 Kč Firma musí odvést částku 16.500,- finančnímu úřadu.
Pokud by vyšel rozdíl mezi daní na vstupu a daní na výstupu záporný, jednalo by se o nadměrný odpočet. Finanční úřad by v tomto případě rozdíl firmě vracel.
Pozn.: Uplatnění daně při dovozu a vývozu zboží bude uvedeno samostatně v kap. 7. celní záležitosti pro celně deklarační záležitosti, protože platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.
6.1.3 Daň silniční
Daň silniční[21]
(Zákon ČNR č. 316/1993 Sb.v novelizovaném znění)
Tato daň se platí za užívání tuzemských pozemních komunikací dvoustopými silničními motorovými vozidly a jejich přívěsy s českou SPZ, slouží-li k podnikání.
Sazba daně[21]
Dle zákona ČNR č.16/93 Sb., §5 činí Tab. 4: Roční sazby daně u osobních automobilů:
Pozn.: Roční sazby u ostatních vozidel (nákladní) neuvádím z důvodu, že většinou malé a střední firmy využívají soukromé dopravní společnosti.
Tab. 5: Shrnutí silniční daně a praktický příklad výpočtu[1]: Vznik povinnosti
platit daň
1) Vozidlo je zahrnuto do obchodního majetku. Silniční daň se platí po celou dobu, kdy je toto vozidlo v obchodním majetku bez ohledu na to, že je vozidlo např. v opravě nebo s ním nejezdí.
Důležitá skutečnost je, že vozidlo je v obchodním majetku.
2) Vozidlo není zahrnuto do obchodního majetku. Silniční daň se platí jen za ty kalendářní měsíce, ve kterých se využívá
k podnikání.
Placení silniční daně
Silniční daň se platí čtvrtletně formou záloh. Tyto zálohy se platí do 15.dne následujícího měsíce po daném kalendářním čtvrtletí (tzn.za měsíce leden, únor a březen musí být zaplacena nejpozději do 15.4.).
Zdvihový objem motoru Sazba daně
do 800 cm3 1 200 Kč
nad 800 cm3 do 1 250 cm3 1 800 Kč nad 1 250 cm3 do 1.500 cm3 2 400 Kč nad 1 500 cm3 do 2 000 cm3 3 000 Kč nad 2 000 cm3 do 3 000 cm3 3 600 Kč
nad 3 000 cm3 4 200 Kč
Výpočet záloh na silniční daň
Příklad výpočtu silniční daně:
Firma vlastní osobní automobil (zdvihový objem motoru činí 1 300 cm3).
Toto vozidlo používá pro své podnikání. Osobní automobil byl pro podnikání zakoupen dne 31.6.2002 a byl zařazen do obchodního majetku.
Dle tabulky zjistí firma roční sazbu daně:
- pro osobní automobil o objemu 1 300 cm3 = 2 400 Kč/ za kalendářní rok.
Dále si vypočítá silniční daň na jeden kalendářní měsíc:
- pro osobní automobil =2 400 Kč ÷12 = 200 Kč za kalendářní měsíc.
Vozidlo však nepoužívala firma k podnikání po celý kalendářní rok, proto je nutné zjistit počet kalendářních měsíců, za které se bude silniční daň platit:
- osobní automobil byl pořízen 31.6.2002, tj. 7 kalendářních měsíců.
Silniční daň za rok 2002 by tak činila:
- 7 měsíců x 200 Kč = 1 400 Kč
Jako poslední krok firmy při výpočtu silniční daně je stanovení výše jednotlivých záloh (na jednotlivá čtvrtletí):
- I.čtvrtletí 2002 ………..celkem 0 Kč - II.čtvrtletí 2002 ……….celkem 200 Kč - III.čtvrtletí 2002 ………celkem 600 Kč - IV.čtvrtletí 2002 ………celkem 600 Kč Součet záloh na silniční daň:
200 + 600 + 600 = 1 400 Kč
6.1.4 Daň z nemovitosti
Obr. 6.7: Daň z nemovitosti (daň ze staveb):
Daň z nemovitosti
(Zákon ČNR č.338/1992 Sb. v novelizovaném znění)
Daň ze staveb
Základem daně je výměra zastavěné plochy v m2. U staveb pro podnikatelskou
činnost a u samostatných nebytových prostor sloužících pro podnikání v oblasti průmyslu.
5 Kč/m2
Základní sazba daně za 1m2 zastavěné plochystavby pro podnikatelskou činnost se zvyšuje za každé nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje 2/3 zastavěné plochy.
0,75 Kč/m2
Obytné domy 1 Kč/m2 Majitel obytného domu může
v části stavby podnikat. Vytvoří si dílnu, kancelář, sklad apod.
V takovém případě se zvyšuje sazba za 1m2 plochy pro podnikání:
2 Kč/m2
Základní sazba daně se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel.
Tab. 6: Koeficienty daní ze staveb:
Příklad výpočtu daně obytného domu s nadzemním podlažím s tím, že v domě je zřízen prostor pro podnikání[1]:
Podnikatel bude vycházet z těchto údajů:
o sazba za 1m2 = 1 Kč,
o celková zastavěná plocha = 120 m2 (100 m2 plocha k bydlení, 20 m2 plocha k podnikání),
o plocha nadzemního patra = 85 m2, o počet nadzemních pater = 1,
o sazba za nadzemní patro = 0,75 Kč (k základní sazbě 1 Kč), o koeficient = 1,4.
Počet obyvatel v obcích Koeficient od do
0,3 300
0,6 300 600 1,0 600 1000 1,4 1000 6000 1,6 6000 10.000 2,0 10.000 25.000 2,5 25.000 50.000 3,5 50.000 a více 4,5 PRAHA
a) Nejdříve podnikatel zjistí, zda se bude z nadzemního patra platit daň ze staveb. Podnikatel porovná celkovou plochu k ploše nadzemního podlaží. Pokud by nadzemní podlaží činilo méně než 2/3 celkové zastavěné plochy, nemusel by platit daň ze staveb z tohoto nadzemního podlaží:
o Celková plocha = 120 m2,
o 2/3 z celkové plochy činí = 80 m2 (120 ÷ 3 = 40 m2, 40x2 = 80 m2,
Podnikatel zjistil, že 2/3 činí 80 m2. Jeho nadzemní podlaží je větší než 2/3 ze 120 m2 (85 m2), proto bude k základní sazbě připočítávat 0,75 Kč. Celková sazba za 1m2 bude činit 1,75 Kč.
a) podnikatel dále zjistí konečnou sazbu daně pomocí koeficientu:
o koeficient = 1,4,
o celková sazba = 1,75 Kč,
o konečná sazba daně ze staveb za 1 m2 = 1,75 x 1,4 = 2,45 Kč.
b) konečná daň ze staveb činí:
o konečná sazba daně = 2,45 Kč,
o plocha pro bydlení = 100 x 2,45 = 245 Kč,
o plocha pro podnikání – sazba pro podnikatelskou plochu musí ještě zvýšit 2 Kč: 2,45 + 2 = 4,45 Kč za 1m2 plochy pro podnikání,
o daň z podnikatelské plochy bude činit: 4,45 x 20 m2 = 89 Kč,
o daň ze staveb za celý obytný dům (i s plochou pro podnikání) bude ve výši:
245 + 89 = 334 Kč
Obr. 6.8: Daň z nemovitosti (daň z pozemků):
Sazba daně u zastavěných ploch 0,10 Kč/m2 U stavebních pozemků 1,0 Kč/m2
Příklad výpočtu daně ze zastavěného pozemku:
o výměra zastavěné plochy činí 300 m2 , skutečně zastavěná plocha činí 100 m2. o 300 m2 – 100 m2 = 200 m2, daň z pozemků se bude platit pouze z výměry 200 m2, o 200 m2 x 0,10 Kč = 20 Kč daň ze zastavěné plochy.
Daň z pozemků
Příklad výpočtu u stavebního pozemku:
Podnikatel vlastní stavební pozemek v Praze, na kterém chce vystavět strojírenský podnik.
Výměra pozemku je 400 m2. Na tento pozemek bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby.
o výměra 400 m2,
o sazba daně 1,0 Kč za 1m2, o koeficient 4,5,
o 400m2 x 1,0 Kč = 400 Kč,
o daň ze stavebního pozemku činí 400 Kč x 4,5 = 1 800 Kč
6.1.5 Daň spotřební
POZOR spotřební daň se započítává do základu pro výpočet DPH ! Tab. 7: Daň spotřební:
Předmět daně Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky.
Výpočet daně Daň se vypočítává vynásobením základu daně (§21) sazbou daně (§ 22) z příslušného výrobku.
Nárok na vrácení daně
Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily od výrobce nebo dovezly technický benzín, mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto výrobky použily v rámci podnikatelské činnosti, a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm.b).
Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. Na
dokladu o nákupu musí být uvedeny náležitosti dle § 12h odst.
2 písm. a) – i).
Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupeného výrobku.
Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl (zdaňovací období je kalendářní měsíc). Nárok lze uplatnit nejpozději do 6 měsíců od 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Daňové přiznání se předkládá nejpozději 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení vznikl. Vznikne – li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek,vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.
Daň spotřební[10]
(Zákon ČNR č. 587/1992 Sb.v novelizovaném znění)
6.2 Pojištění
Sociální pojištění[18]
(zákon ČNR č. 589/1992 Sb. v novelizovaném znění) Zdravotní pojištění[17]
(zákon ČNR č. 592/1992 Sb. v novelizovaném znění) Pojištění úrazů a nemocí z povolání
(vyhláška MF ČR č. 125/93 Sb. v novelizovaném znění)
Povinnosti ke zprávě sociálního zabezpečení (pro malé organizace do 25 zaměstnanců):
Malé firmy se nemusejí starat o nemocenské pojištění (výpočty, vyplácení, vedení evidence apod.). O nemocenské pojištění se zcela postará správa sociálního zabezpečení.
Malé firmy musí akorát včas orazítkovat a odeslat „potvrzení o pracovní neschopnosti“. Na základě těchto údajů správa sociálního zabezpečení provede výpočet nároků na nemocenskou dávku. Nemocenské dávky se zasílají zaměstnanci přímo domů, takže zaměstnanec dostane zvlášť nemocenskou dávku od správy sociálního zabezpečení a odpracovanou mzdu od svého zaměstnavatele[2].
6.2.1 Pojištění rizik (zdravotní a sociální)
Obr. 6.9: Pojištění rizik (zdravotní a sociální pojištění):
Pojištění rizik
(pojištění organizované státem)
Zdravotní pojištění
Sociální pojištění
13,5% 34%
Firma ze svých nákladů odvádí za zaměstnance[2]:
Zdravotní pojištění ……… 9% z hrubé mzdy
Pojistné na sociální zabezpečení ……….. 26% z hrubé mzdy zaměstnanců
Dále firma odvádí ze srážky z mezd zaměstnanců[2]:
Zdravotní pojištění ……….. 4,5% z hrubé mzdy Pojistné na sociální zabezpečení ………. 8% z hrubé mzdy zaměstnanců
6.2.2 Pojištění úrazů a nemoci z povolání
Toto pojištění se vztahuje na všechny firmy, zaměstnávající aspoň jednoho zaměstnance. Pojistné musí zaměstnavatel vypočítat sám a odvádět je předem za následující čtvrtletí. Minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč.
Příklad výpočtu pojistného:
Firma vyčetla za uplynulé čtvrtletí součet vyměřovacích základů za všechny zaměstnance:
o červenec 2002 ……….. 50 500 Kč,
o srpen 2002 ……… 48 300 Kč,
o září 2002 ………88 000 Kč,
Celkem ………. 186 800 Kč
Součet vyměřovacích základů je tedy 186 800 Kč. Z této částky se zjistí 8,4 promile (OKEČ – kód), přiřazen sazbou pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (výroba strojů a přístrojů).
186 800 ÷ 1000 x 2 = 373 60 Kč částka pojistného, kterou zaměstnavatel zaplatí.
6.3 Účetnictví a účetní výkazy
[2]Firma má povinnost evidence účetnictví – dle zákona č. 563/1991 Sb. O účetnictví ve znění pozdějších předpisů:
Jaké tedy musí vést účetnictví?
Jaké musí evidovat výkazy?
Pojištění úrazů a nemoci z povolání[1]
Obr. 6.10: Účetnictví:
V čem účtovat
Jednoduché účetnictví Podvojné účetnictví V soustavě jednoduchého
účetnictví účtují všichni podnikatelé, kteří jsou fyzickou osobou nezapsanou v obchodním rejstříku .
V soustavě podvojného účetnictví hospodářský výsledek vyplývá přímo z účetních zápisů. Všechny účetní případy se účtují podvojným zápisem, tzn. že každý účetní případ musí být zaúčtován na dvou účtech („má dáti“, „dal“). V soustavě podvojného účetnictví jsou povinni účtovat všichni podnikatelé zapsáni v obchodním rejstříku.
Účetní výkazy při podnikání fyzickou osobou:
V případě volby jednoduchého účetnictví, by měla mít firma následující evidenci:
• výkaz o příjmech a výdajích,
• přehled o majetku a závazcích, včetně inventárních seznamů a soupisů,
• peněžní deník,
• knihu závazků a pohledávek,
• knihu jízd,
• karty rezerv,
• časové rozlišení leasingu.
V případě podvojného účetnictví:
• rozvaha (v plném nebo zkráceném rozsahu),
• výkaz zisků a ztrát (v plném nebo zkráceném rozsahu),
• příloha (v plném nebo zkráceném rozsahu).
Účetní výkazy při podnikání formou právnické osoby:
Podvojné účetnictví:
• rozvaha (v plném nebo zkráceném rozsahu),
• výkaz zisků a ztrát (v plném nebo zkráceném rozsahu),
• příloha (v plném nebo zkráceném rozsahu),
• cash flow (v případě přílohy v plném rozsahu),
• statistická hlášení dle požadavků ČSÚ.
6.3.1. Odpisy
[6]Tab.8: Odpisové skupiny a doba odpisování hmotného a nehmotného majetku:
Odpisová skupina Doba odpisování 1 4 roky 2 6 let 3 12 let 4 20 let 5 30 let
Tab.9: Odpisové sazby při rovnoměrném odpisování:
Roční odpisová sazba Odpisová skupina
První rok odpisování
Další roky odpisování
Pro zvýšenou vstupní cenu 1 14,2 28,6 25,0 2 8,5 18,3 16,7 3 4,3 8,7 8,4 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4
Tab.10: Koeficienty pro zrychlené odpisování:
Koeficienty
Odpisová skupina
První rok odpisování
Další roky odpisování
Pro zvýšenou vstupní cenu 1 4 5 4 2 6 7 6 3 12 13 12 4 20 21 20 5 30 31 30
Příklad: Počítač – pořizovací cena 45 000 Kč, odpisová skupina 1, doba odpisování 4 roky
• rovnoměrné odpisování:
Odpisová skupina v 1. roce ………. 14,2 V dalších letech: 3 x 28,6 ……… 85,8 100 Výpočet odpisů: 1. rok
100 45000
x 14,2 = 6 390 2. rok
100 45000
x 28,6 = 12 870 3. rok
100 45000
x 28,6 = 12 870 4. rok
100 45000
x 28,6 = 12 870 Odpisy celkem 45 000
• zrychlené odpisování:
Výpočet odpisů: 1. rok 4 45000
= 11 250
2. rok
1 5
) 11250 45000
( 2
−
− = 16 875
3. rok
2 5
) 28125 45000
( 2
−
− = 11 250
4. rok
3 5
) 39375 45000
( 2
−
− = 5 625
Odpisy celkem 45 000
Tab.11: Výše odpisů pro rovnoměrné a zrychlené odpisování:
zdaňovací období rok 2003 2004 2005 2006
výše odpisů pro zrychlené odpisování Kč 11 250 16 875 11 250 5 625 výše odpisů pro rovnoměrné odpisování Kč 6 390 12 870 12 870 12 870
Obr. 6.11: Graf výše odpisů rovnoměrného a zrychleného odpisování:
Grafické znázorn ě ní rovnom ě rného a zrychleného odpisování
2003 2004 2005 2006
0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000
Zdaňovací období [rok]
Výše odpisů [Kč]
zrychlené odpisování rovnoměrné odpisování
