Ásana, třetí stupeň jógy

Staré texty se zmiňují o 8 400 000 ásanách. Z tohoto počtu je prý 1 600 výborných a z nich 32 nejdůležitějších pro psychofyzickou regeneraci člověka. Většina pozic má jména zvířat. Tyto ásany vyvinuli rišijové (poustevníci), kteří žili mimo civilizaci.

Sledovali chování zvířat žijících kolem, např. nadouvání pavího břicha, protahování tygra při vstávání, hadí ohebnost, želví kontrolu dechu, mytí sloního břicha nebo zimní spánek žáby. Proto nesou mnohé ásany názvy zvířat. Při napodobování typického držení těla určitého zvířete, odhadovali i jeho léčivé účinky. Tím jsou naznačeny jejich charakteristické postoje, určité vlastnosti nebo schopnosti. Původ některých ásan souvisí s velmi starými mýty. Všechny symboly a jména některých božstev, které jóga přejala, znamenají pouze evoluční stupně vědomí a poznání. Jsou také poukazem na mnohem starší původ jógy (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971, Rhyner, 2004).

Autoři (Bartoňová, Bašný, Merhaut, Skarnitzl, 1971) konstatují, že ásany lze dělit do dvou skupin:

1. pozice meditační, kde se má setrvávat po dlouhou dobu

22

2. pozice gymnastické, které vedou k tělesné zdatnosti, většina z nich se zaujímá jen na krátkou dobu.

V meditačních pozicích je důležité, aby hlava, krk a tělo byly v jedné linii. Není předepsána žádná speciální pozice a Pataňdžali říká: „Zvolená poloha těla má být pevná a příjemná. Toho je dosaženo uvolněním úsilí a zaměřením mysli na nekonečno. Pak jogín není rušen páry protiv.“ Žádná ze známých meditačních pozic (lotosová pozice aj.) nemá sama o sobě speciální význam. Pro tento účel je vhodné vše, co je zdravé, příjemné, snadné a hospodárné s energií.

Ásana znamená v józe pozici těla. Je to znehybnění uprostřed pohybů přírody, uvědomělé odtažení mysli od neustálého toku života, klidné odpočinutí uprostřed neklidné činnosti smyslů. Podle prastarého poznání tlumočeného tantrami je pohyb vytvářen nejjemnější vibrací částic, tok uvědomování je neustálé stávání se. Jsme v každém okamžiku v určité životní pozici, která vzhledem k celku vytváří náš osobitý život v prostoru a čase.

I my jsme v každém sebenepatrnějším okamžiku v určité pozici, tj. zaujímáme určitou polohu v čase a prostoru. Prodloužení určité pozice s vědomým zaměřením k celku s odložením všeho rozdělujícího a všedního, vede postupně k pochopení a k vnitřní harmonii této částice s celkem, pohybu se stálostí. To je hluboký filosofický význam ásan. Fyziologický význam pozic je v tom, že udržují tělo zdravé a mysl svěží, klidnou a vyrovnanou. Napomáhají k integraci osobnosti, s tím i k obnově vnitřních jistot člověka. Z tohoto významu jasně vyplívá, že pokud budeme provádět ásany, náš život se stane lepším. Mysl bude vyrovnaná a tělo pružné a zdravé.

Cíl jógy není osobní a není také omezen časem nebo prostorem. Je nadčasový a tkví v nejhlubší podstatě člověka. Vede člověka zpět do jeho vlastního království harmonie a blaha, neboť každý člověk je ve svém nejvyšším, čistém vědomí Šivou a projevuje se věčnou tvorbou v proměnách. To je Šakti (kosmická energie), neboli Párvatí. Na vrcholu jógy se tyto dvě polarity jediné podstaty setkávají v nádherném uvědomění, jež rozkvétá jako lotos s nesčetnými plátky nad protiklady fyzického světa v zářivém klidu.

23

Jógová praxe je nevyhnutelným stupněm k dosažení vnitřního osvobození. Je to první krok k vítězství nad mechanismy, které ovlivňují lidské myšlení a činy. „Paradox naší převratné doby je v tom, že ohromné technické pokroky nejsou provázeny stejně pronikavým vzestupem naší vnitřní jistoty. Věda a technika nezvětšily naše štěstí.

Převzali jsme vládu nad mnoha věcmi, dobýváme vesmír, ale dosud jsme se nenaučili řídit sami sebe. Snad proto, že neznáme kořeny, z nichž roste naše počínání. Přišel čas, aby starověká filosofie, středověká teologie a jednoduchý osvícenský materialismus byly vystřídány koncepcí, kde už člověk není ani klečícím prosebníkem, ani slepým otrokem živočišných pudů, ale pánem nad sebou samým, se všemi právy, ale také s celou odpovědností…“ Pány lidské mysli jsou stále ještě archaické mechanismy a

„pokud známe lidskou historii, je nepřetržitým pásmem hromadného vraždění. Jsme krutější a surovější než divoké krysy, které jsou považovány za agresivní a nepříjemnou rasu. Člověk je o to horší, že je zákeřný. Dosud se nedokázal zbavit své primitivní minulosti, perverzně potencované vyvinutým mozkem. …Existuje naštěstí i lepší stránka člověka…“ (Akad. J. Charvát, Život, adaptace a stres).

Prováděním ásan pročišťujeme postupně nervovou soustavu, povzbuzujeme funkci jednotlivých orgánů a žláz s vnitřní sekrecí, zjemňujeme a zušlechťujeme mysl a stimulujeme životní sílu – pránu. Při pozicích se učíme pozorovat jemné oblasti sebe sama a rozumět zákonitostem těla i mysli. Učíme se chápat hnutí, podněty a síly vystupující z našeho podvědomí, vědomě eliminovat nižší a pěstovat vyšší. Upravujeme často rozvrácený životní řád a uvádíme tělo i mysl do harmonie. Jsou-li ásany moudře prováděny, jsou jako přirozené léky a nemají negativních následků.

Bez pevného základu není možné postavit dům. Bez jamy a nijamy, základních kamenů charakteru člověka, nemůže být dosaženo cíle jógy. Proto ani praxe ásan nemůže přinést cvičícímu to, co očekává, není-li upevněn v samotném základu. Nestálost, napětí a zmatek mysli, předráždění nervového systému, které jsou největšími překážkami, se mohou naopak ještě zvětšit. Integrace osobnosti a vyššího stavu vědomí může být dosahováno jen pochopením a realizací základních jógových principů.

Pozice provádíme v klidné a čisté, dobře vyvětrané místnosti nebo nejlépe v přírodě. Na cvičení používáme měkčí podložky. Je lepší, pokud můžeme být sami. Sebemenší

24

vyrušení odvádí, hlavně zpočátku, naší pozornost, ruší koncentraci a tím i účinek pozic na tělo i mysl. Osobní problémy a denní starosti, spěch a nespokojenost nevnášíme na místo, kde jógu provádíme. Od samého začátku se učíme přistupovat k praxi oproštěni ode všeho, co naší mysl zneklidňuje a vnáší v ní napětí. Jóga nás učí žít v přítomnosti a poznávat její cenu. Naše myšlenky by měly být neseny touhou po sebepoznání a osvobození od nevědomosti. Oboje předchází vyššímu stupni sebeuskutečnění.

Cvičíme-li ásany ráno při východu slunce, poskytnou nám inspiraci harmonické síly do všech okamžiků dne. Jsou-li prováděny večer, při západu slunce nebo po něm, dají nám vznešený klid, který spánkem znásobí příliv duševní a tělesné energie. Ráno je tělo ztuhlé. Ásany vyžadují více soustředění na fyzickou sílu. To přináší užitek naší denní fyzické činnosti. Večer je tělo pružné a lépe se soustřeďujeme na duševní aspekt.