Účetní závěrka dle mezinárodních účetních standardů IFRS

Účetní závěrka je sestavována za účelem poskytování účetních a finančních informací jejím uživatelům. Účetní jednotka ji povinně sestavuje k určitému okamžiku minimálně jednou ročně za předchozí skončené účetní období. Koncepční rámec účetního výkaznictví (pododdíl 1.2.4), který stanovuje pravidla, metody a zásady účtování, souvisí s každým standardem a interpretací, jelikož je s nimi obsahově propojen a zároveň zajišťuje jejich vzájemnou spojitost. (Vašek, 2016)

Součásti účetní závěrky jsou definovány standardem IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (Presentation of Financial Statements), který stanovuje základní požadavky na sestavení, prezentaci, strukturu a obsah účetních výkazů tak, aby byly tyto údaje porovnatelné s účetní závěrkou za předcházející účetní období, ale i s výkazy ostatních podniků. (Melville, 2008)

Jak uvádí Nobes a Parker (2012), standard IAS 1 neudává striktní formu jednotlivých výkazů, ale stanovuje názvy položek, které mají být v účetní závěrce obsaženy. Podnik předkládá čtyři účetní výkazy a poznámky, společně představují kompletní účetní závěrku sestavenou dle IFRS. Těmito výkazy jsou výkaz o finanční pozici (statement of financial position), výkaz výsledku hospodaření a ostatního úplného výsledku (statement of profit and loss and other comprehensive income), dále „výkaz úplného výsledku“, výkaz změn vlastního kapitálu (statement of changes in enquity) a výkaz peněžních toků (statement

45

of cash flows), jehož struktura a obsah jsou upraveny ve standardu IAS 7 Výkaz o peněžních tocích. (Nobes, Parker, 2012)

Poznámky (notes) a komentáře jsou také nedílnou součástí účetní závěrky a prezentují další související údaje, které nejsou obsaženy v předchozích výkazech, a účetní pravidla použitá pro významné transakce a události. Dále poskytují informace, které jsou nezbytné pro zajištění věrného zobrazení. (Alexander, Nobes, 2013)

Podnik k účetní závěrce může přikládat i další účetní dokumenty, jakými jsou výroční zpráva, zpráva o přezkoumání systému managementu, environmentální prohlášení, výkaz o přidané hodnotě a další. Tyto dokumenty nejsou povinnou součástí účetní závěrky, a proto jejich rozsah a obsah nepodléhá požadavkům IFRS. (Melville, 2008)

V rámci účetního období podnik může sestavovat tzv. mezitímní účetní závěrku, která je upravena standardem IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví. Mezitímní období může být půlroční, čtvrtletní nebo měsíční. Oproti mimořádné účetní závěrce, sestavované dle ČÚL v případě určité události, se mezitímní úč. závěrka opakuje v pravidelném intervalu, který si účetní jednotka zvolila. (Vašek, 2016)

2.2.1 Výkaz o finanční pozici

Výkaz o finanční pozici podniku zachycuje hodnotu majetku a zdrojů krytí, které představují závazky a vlastní kapitál, s nimiž účetní jednotka nakládá během své činnosti v rámci účetního období. Formát a podoba rozvahy není standardem přesně definována, proto může vycházet z již zmiňované bilanční rovnice „suma aktiv = vlastní kapitál + + závazky“, tj. „T-forma“ výkazu nebo vyjádřením rozdílu mezi aktivy a závazky, které se rovnají součtu vlastního kapitálu (vertikální forma). (Vašek, 2016)

Tyto tři základní prvky rozvahy slouží k definování a vyjádření finanční situace. Aktiva (assets), jak uvádí Dvořáková (2014), představují dopady minulých skutků. Pro nakládání s nimi není podstatná forma nebo vlastnické právo, podnik však nad nimi musí mít kontrolu.

Zároveň z jejich užívání vyplývá ekonomický přínos, který se v budoucnu objeví v podniku

46

v podobě hotovostního toku nebo ve formě jiného peněžního ekvivalentu. Podmínkou pro vykázání aktiv je jistota tohoto ekonomického prospěchu a spolehlivá ocenitelnost, jenž zajistí aktivu přiřazení určité hodnoty. V případě, že rozvahová položka nesplňuje tyto podmínky, nemůže být ve výkazu o finanční situaci vykázána jako aktivum. (Dvořáková, 2014)

Závazky (liabilities) jsou v Koncepčním rámci IFRS definovány jako: „současná povinnost podniku vyplývající z minulých událostí, jejímž vypořádáním se očekává odliv prostředků představujících ekonomický prospěch.“ (Nadace IFRS, 2016)

Melville (2008, s. 24) dodává, že mít tuto povinnost lze definovat jako odpovědnost nebo ručení za převedení prostředků ve formě ekonomického prospěchu, které jsou právně vymahatelné. Závazek je opět důsledek jednání podniku v minulosti a v případě, že se rozhodne např. pro pořízení majetku, promítne se tato událost až v budoucnu a nemůže být v přítomnosti vykázána jako závazek. (Melville, 2008)

Vlastní kapitál (equity) lze definovat jako zbytkový podíl na aktivech po odečtení závazků, které účetní jednotka eviduje. V podnikatelské činnosti se jedná o vlastnický podíl. Vlastní kapitál vzniká na základě vlastnického práva a umožňuje vlastníkům si zisk podniku rozdělovat. V praxi může být někdy složité určit, zda se jedná o vlastní kapitál či závazek.

Mackenzie (2014) uvádí jako příklad některé druhy cenných papírů (dluhopisy a prioritní akcie), protože mohou dle IFRS splňovat obě charakteristiky. (Mackenzie, 2014)

Rozdělení prvků v rozvaze je určováno z hlediska času, které třídí aktiva a závazky na krátkodobé a dlouhodobé. Poté, co je položka zařazena do kategorie aktiva/závazky, musí být začleněna do skupiny krátkodobé/dlouhodobé.

Krátkodobá aktiva (current assets) zahrnují majetek spotřebovávaný v provozním cyklu, majetek pořízený k obchodování, pohledávky a aktiva k prodeji do 12 měsíců, peníze a hotovostní ekvivalenty použité v rozmezí do jednoho roku. Ostatní aktiva patří do kategorie dlouhodobá (non-current assets), kde je lze rozčlenit na hmotná, nehmotná a finanční. (Vašek, 2016) Jejich výčet je uveden v Tabulce č. 2.

47

Tab. 2 Klasifikace dlouhodobých aktiv obsažených ve standardech IAS a IFRS

Kategorie Majetek Standard IFRS/IAS

hmotný

Pozemky, budovy a zařízení IAS 16

Investice do nemovitostí IAS 40

Biologická aktiva IAS 41

nehmotný Goodwill IFRS 3

Nehmotná aktiva IAS 38

finanční Investice do podniku, joint ventures IAS 28

Finanční nástroje IAS 39 a IFRS 9

Zdroj: vlastní zpracování dle NOBES, Christopher a Robert PARKER, Comparative international accounting. New York: Pearson Education Limited, 2012. ISBN 978-027-3763-796. s. 125-126.

IAS 1 dále klasifikuje závazky jako krátkodobé (current liabilities), jestliže:

 se předpokládá, že se vypořádají v rámci normálního provozního cyklu,

 jsou drženy pro obchodování s nimi,

 jsou splatné do jednoho roku od rozvahového dne,

 mají podobu úvěru, který je refinancován až po rozvahovém dni, čímž se prodlouží jeho splatnost na dobu delší než dvanáct měsíců, ale v rámci vykazovaného účetního období je považován za krátkodobý. (Alexander, Nobes, 2013)

Ostatní závazky nesplňující definované podmínky jsou charakterizovány jako dlouhodobé.

Podoba rozvahy je dále utvářena rozepsáním tzv. minimálně požadovaných položek na samostatných řádcích, které zahrnují:

a) pozemky, budovy a zařízení, b) investice do nemovitostí, c) nehmotná a finanční aktiva,

d) investice účtované na základě ekvivalenční metody, e) zásoby,

f) obchodní a jiné pohledávky a závazky, g) peníze a peněžní ekvivalenty,

h) rezervy,

i) finanční závazky,

48

j) současné a odložené daňové pohledávky a závazky, k) minoritní (menšinové) akciové podíly,

l) emitovaný kapitál a rezervní fondy. (Melville, 2008, s. 40)

V případě, že jsou další položky významné, je nutné je vykázat také samostatně.

Zjednodušenou podobu rozvahy v „T-formě“ znázorňuje Obrázek č. 3, který dělí aktiva na dlouhodobá a krátkodobá a pasiva na vlastní kapitál, rezervy a závazky.

Obr. 3 Rozvaha ve zjednodušené horizontální formě

Zdroj: vlastní zpracování dle ALEXANDER, David and Christopher NOBES. Financial Accounting:

An International Introduction. United Kingdom: Pearson Education Limited, 2013. s. 217.

2.2.2 Výkaz výsledku hospodaření a ostatního úplného výsledku

Tato součást účetní závěrky je sestavována za účelem zobrazení finanční výkonnosti účetní jednotky. Všechny položky nákladů a výnosů, které souvisí s účetním obdobím, jsou do výkazu zahrnuty, pokud jiný standard nepožaduje jinak. Splněním této podmínky je zajištěno, že vykázaný zisk za dané období není uměle ponižován výdaji z nerozděleného zisku minulých let.