Výkaz zisku a ztráty

Nedílnou součástí účetní závěrky je výsledovka neboli výkaz zisku a ztráty zobrazující náklady a výnosy vztahující se k danému účetnímu období a dosaženému hospodářskému výsledku. Struktura a názvosloví těchto položek je udána v příloze č. 2 a č. 3 k této vyhlášce, dělení položek je řazeno z hlediska druhu nebo účelu. Obsah jednotlivých pojmů je vysvětlen v § 20 - § 38 této vyhlášky. (vyhláška č. 500/2002 Sb.)

Výkaz zisku a ztráty má vertikální podobu a je sestavován v plném rozsahu obchodními společnostmi, velkou a střední ÚJ a malou a mikro ÚJ s povinností ověřit účetní závěrku auditorem. V případě, že malá a mikro účetní jednotka není obchodní společností a neověřuje účetní závěrku auditorem, sestavuje tento výkaz ve zkráceném rozsahu.

(Šteker, Otrusinová, 2016) Účelem sestavení výkazu zisku a ztráty je vyčíslit finanční výkonnost podniku. Oba druhy výkazu zobrazují čistý obrat za účetní období, který je souhrnem jednotlivých výnosů. (Sládková, Strouhal, 2016)

41

Výkaz zisku a ztráty z hlediska druhového členění je připojen v Příloze D. Ten uvádí náklady a výnosy postupně dle charakteru a jejich porovnáním eviduje zvlášť provozní a finanční výsledek hospodaření. Z tohoto uspořádání lze zjistit obchodní marži jako rozdíl tržeb z prodeje zboží a nákladů na ně vynaložených. (Bokšová, 2013)

Výkaz zisku a ztráty sestavený podle účelového členění, který je zobrazen v Příloze E, musí být v přílohách k účetní závěrce doplněn i o provozní náklady v druhovém členění.

(Strouhal, 2014. s. 382) Opět je zobrazován provozní a finanční výsledek hospodaření včetně čistého obratu za účetní období. V části vykazování provozního výsledku hospodaření jsou náklady rozděleny na:

 náklady prodeje,

 odbytové náklady,

 správní náklady. (Malíková a kol., 2010)

Kalkulační položky jsou ve výkazu označeny hvězdičkou a představují výsledek porovnání jednotlivých druhů nákladů a výnosů. Dílčí výsledky hospodaření jsou vypočteny jako:

a) rozdíl provozních výnosů a provozních nákladů (provozní VH), b) rozdíl finančních výnosů a finančních nákladů (finanční VH),

c) rozdíl VH před zdaněním a daně z příjmů (výsledek hospodaření po zdanění, ten je roven položce výsledku hospodaření za účetní období),

d) suma výnosů (čistý obrat za účetní období).

Tyto hodnoty mohou mít kladnou i zápornou hodnotu, jelikož jsou vykazovány ve formě zisku nebo ztráty. „Výsledek hospodaření za účetní období“ vykazovaný ve výsledovce se musí rovnat „Výsledku hospodaření běžného účetního období“, který je uváděn v rozvaze.

(Šteker, Otrusinová, 2016)

Náklady a výnosy jsou v české legislativě zmíněny v § 7 odst. 6, zákona o účetnictví v souvislosti s povinností jejich účtování do úč. knih a vykazování v úč. závěrce. Dále jsou jednotlivé položky, obsahové vymezení a členění nákladů a výnosů definovány ve zmiňované vyhlášce č. 500/2002 Sb.

42

Postup a zásady účtování i jejich časového rozlišení upravuje Český účetní standard pro podnikatele č. 019 Náklady a výnosy (tabulka č. 1, oddíl 1.1 Vedení účetnictví dle ČÚL).

Jejich charakteristika, co představují, chybí. Podnikatelské subjekty postupnou implementací mezinárodních účetních standardů se přiklání k definici nákladů a výnosů obsažené v Koncepčním rámci. (Hinke, Bárková, 2010)

Náklady (expenses) jsou definovány jako úbytky ekonomického prospěchu v průběhu účetního období v podobě snížení a opotřebení aktiv nebo vznikem závazků, které zapříčiní snížení vlastního kapitálu, které ale není způsobeno rozdělením majetku mezi vlastníky.

Výnosy (income) představují přírůstky ekonomického prospěchu v průběhu účetního období formou přírůstků aktiv nebo snížení závazků, které vedou ke zvýšení vlastního kapitálu jinou formou, než jsou vklady vlastníků. (IASB, Koncepční rámec IFRS)

2.1.4 Příloha

Příloha v účetní závěrce uvádí a doplňuje další údaje objevující se v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, které v těchto výkazech nemohly být objasněny. § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ukládá obsah a rozměr vyjmenovaných skutečností. Kromě identifikačních údajů, nastalých změn za účetní období a majetkových podílů v dalších firmách se uvádí také použité účetní metody, způsob odepisování a oceňování majetku, způsob a postup účtování, dlouhodobé pohledávky a dluhy, které mají vliv na výši hodnot v rozvaze. Proto se také přikládají informace o významných aktivech a pasivech či nákladech a výnosech vyčnívajících ze standartní výše položek, aby byly lépe rozpoznatelné při analyzování výkonnosti podniku.

Přestože se jedná o doplňující dokument k účetním výkazům, je jeho významnost, co se obsahu týká, nepopiratelná, ale také často opomíjená. (Strouhal, 2014, s. 386)

Přehled o peněžních tocích

Tento výkaz dle české legislativy není povinně sestavován všemi účetními jednotkami, za povinnost jejich předložení je mají obchodní společnosti, mimo malých a mikro ÚJ, a subjektů veřejného zájmu kromě zdravotních pojišťoven. Dále jej sestavují vždy účetní jednotky vykazující účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů a ÚJ dosahující za účetní období hodnoty aktiv ve výši alespoň 40 mil. Kč a zároveň ročního úhrnu čistého

43

obratu 80 mil. Kč. Banky, pojišťovny a penzijní společnosti dle zákona o účetnictví cash flow nesestavují. (§ 18, odst. 2, zákon č. 563/1991 Sb., aktuální znění)

Finanční výkaz Přehled o peněžních tocích zobrazuje pohyb peněžních prostředků z podniku a do podniku, ne však v rámci podniku, a zachycuje okamžik jejich reálného uskutečnění.

Peněžními prostředky jsou rozuměny peníze v pokladně, ceniny a peníze na účtu. Peněžní ekvivalenty představují krátkodobá likvidní finanční aktiva, tj. jednoduše směnitelná aktiva za předem známou hodnotu, např. směnky, pokladniční poukázky, vkladové listy se splatností do jednoho roku. (vyhláška č. 500/2002 Sb.)

Zkoumané peněžní toky se pak zpracovávají v rámci podnikových činností, které jsou zařazeny do tří skupin vyjmenovaných v § 41 vyhlášky: provozní, investiční a finanční.

Provozní činnost je činnost hlavní vykonávaná za účelem zisku. Příjmy a výdaje z této činnosti lze uvádět pomocí přímé nebo nepřímé metody.

Peněžní toky nejsou v účetnictví sledovány pro účely tohoto výkazu, proto je nutné příjmy a výdaje specifikovat a rozčlenit do vhodných skupin, např. podle členění ve výkazu zisku a ztráty. Nepřímou metodou je výsledek hospodaření upravován nepeněžními operacemi (odpisy, rezervy, opravné položky), náklady a výnosy nesouvisejícími s daným obdobím nebo příjmy a výdaji ze zbývajících činností.

Investiční činnost spočívá v nabytí a prodeji dlouhodobého majetku případně v poskytování úvěru, výpomoci či zápůjčky, pokud to není hlavní činnost podniku. Působením finanční činnosti vzniká změna ve struktuře a výši vlastního kapitálu a krátkodobých a dlouhodobých závazků. Je zřejmé, že výkaz cash flow navazuje na rozvahové položky a slouží tak k ověření dílčích vykazovaných aktiv. (Šteker, Otrusinová, 2016)

Přehled o změnách vlastního kapitálu

Dalším sestavovaným přehledem je přehled o změnách vlastního kapitálu, kde účetní jednotka zachycuje nárůst nebo pokles hodnoty jednotlivých částí vlastního kapitálu.

V tomto výkazu jsou uvedeny podíly na zisku, které byly vyplaceny, a pasiva, z nichž podnik financoval kroky spojené s chodem činnosti. (vyhláška č. 500/2002 Sb.)

44

Tento výkaz nemá zákonem předepsanou ani doporučenou formu, tudíž se podnik může rozhodnout, jak přehled zpracuje. Pro přehlednost a srozumitelnost je nejvhodnější sestavit tabulku, jejíž části vychází z položky rozvahy „Vlastní kapitál“. Uváděny jsou počáteční stavy, změny v průběhu účetního období a konečné stavy vykazovaných řádků za běžné a minulé období. Zároveň jsou jednotlivé položky vykazovány dle zásady věrného a poctivého zobrazení, významnosti a kompenzace, kde společně s komentářem uvedeným v příloze o zásadních změnách vlastního kapitálu, prezentují celkovou situaci podniku.

(Sládková, Strouhal, 2016)