Řízení zastaveno

V této části jsem se zabývala případy, kdy komise stíhání obžalovaných zastavila.

Obvykle nastala takováto situace, kdy scházel dostatek důkazů, nebylo stíhání opodstatněné či nešlo o provinění proti národní cti stanové MV. Celkem bylo poděbradskou TNK zastaveno 428 řízení, což z celkového počtu 650 případů činilo více jak polovinu (65,8%). Za celý rok 1946 tedy 12 měsíců komise přerušila proces v 317 případech. Roku 1947 do května, tedy za „pouhé“ 4 měsíce, stihla zarazit projednávání 111 případů.

Tyto ukázkové případy jsem vybrala náhodně. Vzhledem k tomu, že řízení byla vždy zastavena, nejednalo se o zvlášť zajímavé a neobvyklé kauzy. Spojoval je akorát nedostatek důkazů, nedůvěryhodní svědci či neopodstatněné obvinění.

Otto Oldřich

Komise: JUDr. Jakub Kousal, František Malovec, Josef Němec, Jaroslav Zourek

Otto Oldřich, narozen 18. července 1911, byl dle spisu obžalován za členství ve fašistické organizaci Vlajka a za odebírání stejnojmenného periodika, což bylo podle malého dekretu proviněním proti národní cti, a tudíž zasloužilo potrestání.

V případu Otty Oldřicha bylo vyslechnuto osm svědků. V jeho prospěch mluvilo všech 8 předvolaných občanů. Vypovídali, že obviněný nikdy nepropagoval nacismus a neměl tedy důvod vstupovat do této fašistické organizace. Naopak choval se jako vzorný Čech a v květnu se aktivně účastnil povstání. Během shromažďování důkazů a příštího šetření komise přišla na to, že jeho jméno bylo jako mnoho dalších zneužito.

Stíhání Oldřicha se tedy 13. května 1946 zastavilo.

Václav Machůrka

Komise: JUDr. Jakub Kousal, František Malovec, Josef Němec, Jaroslav Zourek

Mezi další z mnoha souzených patřil Václav Machůrka, narozený 28. ledna 1894, který byl obviněn za členství ve fašistické organizaci Vlajka.

Ačkoli komise obdržela členskou kartu se jménem obžalovaného, Machůrka striktně

Komise po tomto zjištění řízení dne 13. května 1946 zastavila.

JUDr. Otakar Bendák a František Mašín

Komise: JUDr. Emil Polák, Otto Valehrach, František Bruner, František Gold

JUDr. Otakar Bendák, narozený 11. září 1911 v Náchodě a František Mašín, narozený 3. října 1909 ve Velkém Oseku byli obviněni, že v době okupace přijali místa vedoucích postů ve VOS v Městci Králové. Bendák jako místní vedoucí, František Mašín jako jeho zástupce. Bendák byl na pozici vedoucího VOS údajně jmenován v listopadu 1943. Na tuto funkci ho navrhl zástupce okresní VOS učitel František Ledecký z Městce Králové. Jmenování mělo být provedeno prostřednictvím dekretu doručeného okresním vedoucím z Nymburka. Obžalovaný proti tomuto jmenování neprotestoval, protože prý už dopředu věděl, že tato organizace nebude v Městci Králové vyvíjet jakoukoli činnost. František Mašín se stal zástupcem v březnu roku 1944, a to na žádost Otakara Bendáka, který v té době skládal advokátní zkoušky s příslibem, že nebude vykonávat žádnou práci.

Konaným šetřením na základě výpovědí a zprávy¹²³ podané od SNB v Městci Králové bylo zjištěno, že žádný z obviněných nevyvíjel nějakou činnost jako funkcionář VOS, tím méně uplatňoval jakýkoliv politický vliv ve prospěch okupantů a nacismu.

Nebyl tedy prokázán žádný čin, který mohl být stíhán podle dekretu č. 138/1945 Sb., a proto bylo trestní řízení 6. prosince 1946 zastaveno.

Jaroslav Kolín a František Třešňák

Komise: JUDr. Jakub Kousal, František Malovec, Marie Halusová, Jaroslav Zourek

122 SOA Praha, fond TNK Poděbrady, karton 16.

123 Po vykonaném šetření se oznamuje, že JUDr. Otakar Bendák, nadporučík justiční služby a František Mašín, učitel v Městci Králové se po stránce národnostní a politické v době okupace chovali jako řádní a uvědomělí Češi a v tomto ohledu proti nim nebylo zjištěno žádných závad. Oba výše jmenovaní nevyvíjeli ve VOS žádnou činnost k podpoře nacismu, nýbrž v době revoluce jako záložní důstojníci Čs. Armády dali se do služeb místního revolučního hnutí. (SOA Praha, fond TNK Poděbrady, karton 16).

124 SOA Praha, fond TNK Poděbrady, karton 16.

Jaroslav Kolín se narodil 16. ledna 1914 v Sadské a František Třešňák 4. září 1908 v Roudníkách, byli obviněni, že v době okupace zastávali vedoucí funkce ve VOS v obci Kostelní Lhotě. František Třešňák zastával funkci předsedy místní osvětové komise podle zákonu vydaných za první republiky. Po rozpuštění této osvětové komise okupanty, byla zřízena Veřejná osvětová služba. Načež se na něho obrátili s nabídkou pozice vedoucího. To podle protokolu obviněný odmítl s poukazem na to, že má ve městě zásobování a s tím je spojeno spoustu práce, takže tuto funkci nemohl zastávat.

V důsledku toho byl jmenován vedoucím Jaroslav Kolín. Později byl vedoucím okresní osvětové služby v Nymburce jmenován zástupcem místního vedoucího VOS. Dle výpovědi se zdráhal na tento post nastoupit, ale bylo mu naznačeno, že jakožto učitel musí tuto funkci přijmout. V tomto případu figurují dva svědci, konkrétně strážmistr Svatopluk Kotěberský a rotný Jindřich Brška.

Šetřením bylo vypátráno, že Jaroslav Kolín a František Třešňák sice zastávali funkce ve VOS, nikdy neuplatňovali a nepodporovali „říšskou myšlenku“, ale naopak projevovali a vyvíjeli odbojovou činnost, hlavně na konci války, kdy se účastnili sabotáží a bojů.

Komise se usnesla zastavit s těmito bývalými funkcionáři VOS dne 15. listopadu 1946 řízení.

František Beneš a Miroslav Jirásek

Komise: JUDr. Jakub Kousal, František Malovec, Marie Halusová, František Gold

František Beneš, narozený 17. května 1913 nebo 17. ledna 1917¹²⁶ v Kounicích a

Šetření tohoto případu probíhající pod správou SNB s velitelstvím v Sadské zjistilo, že se přihlásili jako členové Kuratoria, když jim bylo uloženo, aby šli na zákopové práce. Jako jeho členové odjeli podle pokynů do Brna, aby dohlíželi na mládež na zákopových pracích. František Beneš dále působil v Hranicích a Miroslav Jirásek u Olomouce, ale oba si po krátké době vyžádali dovolenou a odjeli zpět domů. Po zbytek okupace se už na Moravu nevrátili. Že by se jakožto příslušníci Kuratoria chovali nějakým způsobem „závadným“, nebylo zjištěno.

Trestní komise tedy řízení s oběma obviněnými zastavila dne 16. ledna 1947.

Antonie Henyšová

Komise: JUDr. Emil Polák, Otto Volný, František Bruner, František Gold

Antonie Henyšová, narozená 2. února 1902 byla obviněna ze styku s Němci přesahující hranici nezbytné nutnosti.

Udání na Antonii Henyšovou podala Barbora Sokolová. Uvedla, že v době nacistické okupace chodili k obžalované příslušníci SS, a ona jim prodávala slepice, králíky a vajíčka. Dále ji údajně navštěvoval další Němec, který prý jednou zatkl Jaroslava Bláhu a vedl ho přes vesnici a Henyšová se tomu smála.

Tato obvinění potvrdili ještě další svědci Ferdinand Sokol a Václav Aldorf.

Obviněná všechna tato nařčení popřela a prohlašovala, že veškerá tvrzení byly řečeny pouze ze msty, protože s Barborou Sokolovou měly už delší dobu spory. Podle zjištění trestní komise figurovali jakožto svědci pouze příbuzní Barbory Sokolové, a to syn Václav Aldorf a manžel Ferdinand a spory mezi rodinami Sokolovými a Henyšovými byly známy.

TNK nenabyla přesvědčení, že výpovědi svědků nejsou spolehlivé, aby se mohlo rozhodnout o vině Antonie Henyšové. 12. prosince 1946 bylo tedy rozhodnuto o zastavení trestního řízení.

128 SOA Praha, fond TNK, karton 16.

František Chrastný

Komise: JUDr. Emil Polák, Otto Volný, Jaroslav Joukl, Karel Čapek

Případ Chrastného je zvláštní v tom smyslu, že jde o „obrácenou“ verzi vyšetřování.

Tuto kauzu nejdříve projednával MLS v Kutné Hoře, a po osvobozujícím rozsudku (obviněný se neprovinil podle Velkého retribučního dekretu), byl poslán k dalšímu prošetření k TNK v Poděbradech.

František Chrastný, narozený 15. dubna roku 1897 byl obviněn, že v době okupace udal na četnické stanici v Pečkách Pavla Voláka. Uváděl o něm, že je komunista, sabotér a vyhrožoval mu udáním na kolínském gestapu. Řízení s obviněným bylo 18.

března 1947 zastaveno s odůvodněním: „bylo již rozsudkem mimořádného lidového soudu v Kutné Hoře ze dne 18. října 1946 zjištěno, že obviněný netoliko nejednal v úmyslu udavačském.“¹³⁰ Stejný rozsudek vynesla i poděbradská komise, tedy nevinen.

Avšak kvůli tomuto případu byla na 24. března 1947 domluvena schůze ONV, kde se jednalo o udělení osvědčení o národní spolehlivosti. Z celkem 13 členů hlasovalo 10 z nich proti udělení, 2 členové se hlasování zdrželi a 1, Bedřich Mráz, který byl zetěm jmenovaného, před hlasováním jednání opustil. Ačkoliv byl František Chrastný očištěn před trestní komisí i před MLS v Kutné Hoře, osvědčení o národní spolehlivosti nezískal.