TNK P ODĚBRADY

Nejprve bych ráda upozornila, že v této práci vycházím z analýzy případů, které řešila trestní nalézací komise Poděbrady od vzniku a platnosti dekretu č. 138/1945 z 27.

října 1945 do konce jeho platnosti 4. května 1947. Ve fondu TNK Poděbrady se nacházejí i případy, které po konci platnost malého retribučního dekretu komise poslala k okresnímu soudu v Poděbradech. Ten je soudil také za přečiny „proti národní cti“.

Tyto procesy se již netýkají mého tématu práce.

TNK provozovala svou činnost v budově národního výboru města Poděbrady, která sídlila na náměstí Jiřího z Poděbrad. Měla okresní působnost pro Poděbrady a okolní vesnice a menší města. V roce 1945 byly zrušeny všechny okupační změny

Svou funkci začala komise plnit pár dní po začátku účinnosti malého dekretu 31.

října 1945, což je poměrně neobvyklé a zajímavé. Plénum okresního národního výboru v Poděbradech bylo schopné za tak krátkou dobu jmenovat předsedu komise a požádat další občany o začlenění do komise. Podle prováděcího nařízení se obvykle mluvilo vždy o jedné TNK při ONV.

Během let 1945 - 1947 se v Poděbradech vyskytovaly tři komise, každá po čtyřech členech a jedné zapisovatelce. První komise tvořil předseda JUDr. Jakub Kousal, František Malovec, František Němec, Jaroslav Zourek. Druhá komise sestávala z předsedy JUDr. Emila Poláka, Oty Valehracha, Františka Brunera a Františka Golda.

Třetí komise byla tvořena z předsedy JUDr. Bedřicha Mráze, Oty Volného, Františka Hermana a Josefa Macháčka. V případě nepřítomnosti některého člena mimo předsedy se tu vyskytují také soudci z lidu Jaroslav Joukl, Marie Halusová, Josef Kubista a Karel Čapek. Zapisovatelky byly dvě – Vlasta Adamcová, Alena Sališová a jeden zapisovatel – Karel Svoboda. Ke dni 30. červenci 1947 obdržel ONV rezignaci na členství v trestní nalézací komisi od Františka Kočího z Velkých Výklek, který svůj odchod odůvodnil

„značnou vzdáleností a špatným spojením, kterým promarní mnoho času, kterého potřebuje zvláště nyní na žňové práce“.⁸⁷ Ovšem podle fondu TNK Poděbrady se oficiálně nikdy v žádné komise nevyskytoval. Účast v komisi byla povinností občanů, a pokud by nebyl zproštěn tohoto úkolu, mohl být potrestán. Jaký byl další osud Františka Kočího, bohužel, nevíme, ve fondu ONV nebyla o tomto incidentu žádná zmínka. TNK ale řešila případ i s jistým panem Františkem Kočím z Výklek, který byl obviněn, že v době tzv. ohrožení republiky působil jako zástupce místního vedoucího Veřejné osvětové služby. Stíhání Kočího bylo zastaveno.⁸⁸ Zda se jednalo o tu samou osobu, není známo. Každopádně by to bylo faux pas rady ONV, kdyby bylo zvolilo do trestní komise člověka „takového charakteru“.

Nejpřísnější trestní komisi tvořili předseda JUDr. Bedřich Mráz, Oto Volný, František Kočí a Karel Čapek. Někdy se dva členové obměnili. To seskupení ukládalo často značné finanční tresty, ale i dlouhou dobu odnětí svobody. Za první retribuční období se peněžité sankce vyšplhaly skoro k milionu korun (855 500 Kč). Tato suma

87 SOkA Nymburk, fond ONV Poděbrady, karton 1.

88 SOA Praha, fond TNK Poděbrady, karton 16.

byla v té době velmi vysoká. Trestní sankce, které komise ukládala, určovala mnohdy ekonomická situace obviněných. Pokud byla cifra značná, obvykle se jednalo o viníka z movité rodiny. Zda se komise snažila o jakousi eliminaci místní elity, můžeme dnes pouze hádat.

Trestní komise posuzovaly jednání obžalovaných na základě reálných činů, kterých se dopustili. Obvykle užívaly kombinace trestů. Uložené odnětí svobody často odpovídalo době, kterou si dotyčný již odseděl ve vazbě před vynesením rozsudku.

Bylo to pravděpodobně z důvodu legalizace jejich uvěznění a zamezení vznesení nároku na náhradu.

Trestní oznámení na obviněné přicházela z různých zdrojů. Jedním z nejčastějších bylo udání. A právě zde tkví otázka, zda se daný člověk opravdu provinil tzv. proti národní cti některým z přečinů, které již byly uvedeny, nebo šlo pouze o vyřizování starých účtů, pomstu atd. Jednalo se o velký problém, protože tato křivá udání nebylo možné potrestat.

Ještě před zahájením soudních řízení komise nezahálely a soustřeďovaly materiály k jednotlivým obviněním, vyslýchaly svědky a procházela různá další udání či dopisy od občanů. Informace a podklady pro jednotlivé případy v obcích a menších městech soustřeďovala místní komise při Sboru národní bezpečnosti. V Poděbradech shromažďovala údaje samotná trestní komise.

Z konkrétních archivních materiálů jsem se bohužel nedozvěděla, jak přesně komise v mém regionu pracovaly. Jednotlivé kartony neobsahují žádná podrobná líčení jejich

c) Domovská příslušnost (místo a soudní okres) d) Poslední bydliště (místo a soudní okres)

e) Rodinný stav: svobodný/á, ženatý/á, vdovec/a, rozvedený/á f) Povolání a postavení v něm

g) Vojenská služba (branný poměr)

h) Školní vzdělání: neumí číst a psát, umí číst a neumí psát, umí číst a psát; vyšší vzdělání

i) Vyznání j) Národnost

k) Počet členů rodiny l) Majetkové poměry m) Dřívější tresty n) Zachovalost⁸⁹

Je pozoruhodné, že byla zjišťována i gramotnost obviněného. Tedy jestli umí číst, psát, atd. Dále náboženské vyznání, kde lidé obvykle uvedli „římsko-katolické“, nebo

„bez vyznání“. Římsko-katolickou církev uváděli obžalovaní ve většině případů, tedy z 650 vyšetřovaných osob ji uvedlo 584 (89,8 %), pouze 66 obžalovaných uvedlo bez vyznání (10,2 %).⁹⁰ Také vyplňovali kolonku o stavu zachovalosti. Zda se jednalo o zachovalost fyzickou či duševní, to je otázkou.

Problematiku volebního práva u obviněných, o kterém jsem se již zmiňovala v předchozím oddílu, poděbradská trestní komise v dokumentech neřešila. Nebyla v nich uvedena žádná zmínka o odejmutí volebního práva u odsouzených.

Celkově bylo poděbradskou TNK od 31. října 1945 do 4. května 1947 vyšetřováno 650 osob (viz Tabulka 1). Seznam všech vyšetřovaných osob TNK Poděbrady v letech 1945 – 1947 bude uveden v Příloze č. 8.

89 SOA Praha, fond TNK Poděbrady, karton 8.

90 SOA Praha, fond TNK Poděbrady, karton 8.

Tabulka 1. Celkový počet vyšetřovaných osob v letech 1945 - 1947

Rok 1945 1946 1947

Počet vyšetřovaných

osob

6 522 122

Celkem 650