Obrázek 18: Doskok. Zdroj: Hájková (1998)
4.5.2 Šplh o tyči
Při nácviku šplhu s přírazem se rozlišují tři fáze podle Pavlíka, (1983):
První fáze spočívá v nácviku správného přírazu. Ve visu podřepmo přitiskněme k tyči zezadu vnější stranu nártu a bérec jedné nohy a zpředu patu a lýtko druhé nohy. Šplhadlo svíráme koleny, nártem, patou a přiléhajícími bérci po celé délce.
Nohy jsou skrčeny přednožmo tak, že stehna svírají s trupem přibližně pravý úhel.
V této fázi převládá práce nohou.
Ve druhé fázi učíme žáky přitahovat se do shybu se současným napínáním nohou. Tyč svíráme nohama. Převládající práce paží je usnadněna správným přírazem.
V poslední fázi přehmátneme střídnoruč co nejvýše, rukama pevně svíráme tyč a dostáváme se opět do základní polohy. Obě ruce jsou stále co nejblíže u sebe.
Současně se žáci učí správnému sešplhání. Technika pohybu je stejná jako u vyšplhání, sled pohybu však následuje v opačném pořadí. Nedovoluje se rychlé sjíždění, při kterém by mohlo dojít k odřeninám a popáleninám. (Pavlík, et al. 1983a)
Obrázek 19: Šplh s přírazem. Zdroj: vlastní
44 v anglickém jazyce a rodiče si nepřejí, aby hodiny byly něčím narušovány. V každé ze škol jsme měli v plánu otestovat všechny třídy na prvním stupni. Často jsme se však setkali s tím, že ve druhé nebo třetí třídě děti měly povinné plavání a další hodinu všeobecné tělesné výchovy už neměly, anebo nám paní učitelky nechtěly vyjít vstříc v tomto testování. Žáky jsme otestovali na základní škole Broumovská v Liberci, kde se testování zúčastnilo celkem 280 žáků. Druhá škola s největším počtem žáků byla základní škola Lesní v Liberci, kde bylo testováno 279 žáků. Na základní škole Chrastavská v Chrastavě bylo otestováno 165 žáků. Na základní škole na náměstí Míru v Liberci bylo testováno 160 žáků. V základní škole Vrchlického v Liberci jsme otestovali 157 dětí.
Celkově se testování zúčastnilo 1041 žáků z 5 základní škol v Libereckém kraji.
Dále v rámci výzkumu jsme prováděli anketní šetření u učitelů TV. Anketní šetření probíhalo vždy v rámci testování tříd, kdy učitelé na závěr hodiny vyplnili krátký dotazník. Šetření se zúčastnilo celkem 27 učitelů a vždy velmi ochotně na otázky odpovídali.
5.2 Strategie výzkumu
Při přípravě výzkumu jsme měli vytipovaných 5 základních škol, kde jsme chtěli výzkum provádět. Jelikož je výzkum stavěn na základě školního vzdělávacího programu a výstupů na konci ročníku, museli jsme vybrané školy měnit, neboť jsme zjistili, že některé školy nemají komplexní školní vzdělávací program anebo pouze program ve velmi zkrácené verzi. Proto jsme museli nakonec vybrat školy, kde jsme ze školního vzdělávacího programu mohli vyčíst pro nás potřebné informace. Cviky k testování
45
jsme vybírali na základě shodnosti alespoň 3 školních vzdělávacích programů, z pěti vybraných základních škol.
Testování probíhalo v měsících dubnu a květnu školního roku 2016/2017. Tyto měsíce byly pro výzkum důležité, jelikož jsme věděli, že musíme výzkum stihnout a vyhodnotit do konce školního roku. V červnu již mnoho škol chodí na tělesnou výchovu do venkovních prostor, a tím bychom v toto období neměli pro testování vhodné podmínky.
Testování probíhalo vždy v dopoledních hodinách během tělesné výchovy vybrané třídy po předchozí domluvě s učitelem a ředitelem školy. Na testování jsme vždy potřebovali celou vyučovací hodinu. Testování tříd nemělo žádný pořadník, vždy jsme využili časové možnosti třídy a učitele.
Na začátku hodiny jsme vždy dětem vysvětlili důvod testování, seznámili je rukou. Toto hodnocení prováděli učitelé a zapisovali do předem připravené tabulky se jmény dětí. Stejným způsobem probíhala každá testovací hodina
V každé z testovaných škol jsme se setkávali se vstřícným přístupem, občas nás zarazil přístup vyučujících k žákům. Jelikož 70 % učitelů mělo praxi delší než 20 let, zdálo se nám, že mírně trpí syndromem vyhoření. I přesto nás učitelé informovali o úrovni žáků v hodinách tělesné výchovy a dávali zajímavé rady a postřehy, které během své praxe získali.
Celkově se dá konstatovat, že testování ve všech školách proběhlo v naprostém pořádku. Ve všech školách jsme našli vhodné vybavení pro provedení testování.
46
5.3 Výzkumné metody
5.3.1 Metody získání informací
Informace potřebné k testování jsme zjistili ze školních vzdělávacích programů základních škol. Školní vzdělávací programy jsme prostudovali a analyzovali. Testovací cviky jsme vybrali na základě shodnosti ŠVP alespoň ze tří škol.
U anketního šetření jsme otázky vybrali na základě získání informací, které pro nás byly důležité, a které by nám mohly pomoci k zjištění situace školní TV na prvním stupni.
5.3.2 Anketní šetření
V anketním šetření jsme se zaměřili na učitele tělesné výchovy na prvním stupni ZŠ. Cílem anketního šetření bylo zjistit situaci tělesné výchovy na prvním stupni z pohledu učitele. Zajímalo nás kolik žen či mužů učí na prvním stupni. Jaké je vybavení školních tělocvičen, jakou mají časovou dotaci atd. Šetření bylo zcela anonymní a dobrovolné. Vždy na konci hodiny jsme požádali daného vyučujícího o vyplnění dokumentu a tito jej většinou ochotně vyplnili. Celkově se šetření zúčastnilo 27 vyučujících z vybraných základních škol. Šetření mělo celkem 14 otázek. Na 11 otázek se dalo odpovědět pouze zakroužkováním vhodné odpovědi. Zbytek otázek učitelé doplňovali podle svého uvážení. Šetření mělo zjistit, jaké jsou podmínky pro školní TV.
47
Poměr muži – ženy na prvním stupni