Výskok do dřepu na švédskou bednu - Školní vzdělávací programy vybraných škol

3.4 Školní vzdělávací programy vybraných škol

4.4.2 Výskok do dřepu na švédskou bednu

Přeskoky jsou zařazeny do základního učiva gymnastiky. Výhodou je, že můžeme využít i jiné nářadí než skokanský můstek a švédskou bednu. Každý druh přeskoku se skládá z několika fází: rozběhu, náskoku na můstek a odraz, první letové fáze, dohmatu a odrazu rukama, druhé letové fáze a doskoku.

Základem dobrého přeskoku je rychlý rozběh, kterým se získá pohybová energie.

Náskok na můstek a je prováděn s mírným přednožením.

Odraz, při kterém je maximálně využívána amortizace můstku je velice dynamický, těžiště je mírně před svislicí. Paže švihají ze zapažení do předpažení. Odraz nohou a dokončení amortizace můstku musí nastat ve stejnou dobu, ve kterou končí pohyb paží v předpažení.

První letová fáze – po odrazu z můstku následuje dohmat rukama po různě dlouhé době, který závisí na dovednosti žáka. Je jasné, že u žáka 4. ročníku bude tato fáze kratší než u 12leté sportovní gymnastky.

Dohmat a odraz rukama je velice krátký a energický. Kvalita druhé letové fáze je dána odrazem rukama. Žák by neměl doskočit hned za nářadí.

Žák by měl provést doskok do podřepu s mírně předkloněným trupem a pažemi v poloze předpažení dolů.

Obrázek 15: Výskok do dřepu. Zdroj: Vlastní

Chyby v jednotlivých fázích pohybu podle Hájkové (1998).

Rozběh:

 pomalý rozběh,

 špatná standardizace pohybu – rozběh je nestejnoměrný.

Náskok na můstek a odraz:

 běh po můstku nebo náskok na začátku můstku – žák neumí využít amortizace,

 odraz je proveden do nezpevněného těla.

Obrázek 16: Špatný náskok na můstek. Zdroj: Hájková (1998)

První letová fáze:

 krátká letová fáze – špatný rozběh a odraz z můstku a důsledkem nekvalitního, odrazu je druhá letová fáze přeskoku.

Dohmat

 špatný dohmat na začátku nářadí je způsoben většinou špatnou 1. letovou fází,

 není žádný nebo špatný odraz rukama – špatná technika odrazu rukama.

Obrázek 17: Dohmat. Zdroj: Hájková (1998)

4.5 5. ročník

V pátém ročníku jsme testovali přeskok skrčmo přes kozu a šplh o tyči. Jak jsme předpokládali větší problém v testování 5. ročníku byl šplh o tyči z důvodu nízkého nácviku.

42 4.5.1 Přeskok skrčmo přes kozu

Chyby v jednotlivých fázích pohybu podle Hájkové (1998).

Rozběh:

 pomalý rozběh,

 špatná standardizace pohybu – rozběh je nestejnoměrně rychlý.

Náskok na můstek a odraz:

 běh po můstku nebo náskok na začátku můstku – žák neumí využít amortizace,

 odraz je proveden do nezpevněného těla.

První letová fáze:

 krátká letová fáze – špatný rozběh a odraz z můstku a důsledkem nekvalitního odrazu je špatná druhá letová fáze přeskoku.

Dohmat:

 špatný dohmat na začátku nářadí je způsoben většinou špatnou 1. letovou fází,

 není žádný nebo špatný odraz rukama – špatná technika odrazu rukama,

 odraz rukama je velice dlouhý – je to způsobeno chybami popsanými v předchozích bodech.

Druhá letová fáze:

 krátká letová fáze – příčinou jsou chyby v předcházejících fázích přeskoku, zejména při dohmatu a odrazu rukama.

Doskok:

 špatné držení těla – nekoordinovanou druhou letovou fází nebo předcházející chybou v odrazu rukama nebo nedostatečným nácvikem doskoku,

 paže v zapažení,

 doskok na napjaté nohy – špatná technika doskoku (Hájková, 1998, str. 34).

Obrázek 18: Doskok. Zdroj: Hájková (1998)

4.5.2 Šplh o tyči

Při nácviku šplhu s přírazem se rozlišují tři fáze podle Pavlíka, (1983):

První fáze spočívá v nácviku správného přírazu. Ve visu podřepmo přitiskněme k tyči zezadu vnější stranu nártu a bérec jedné nohy a zpředu patu a lýtko druhé nohy. Šplhadlo svíráme koleny, nártem, patou a přiléhajícími bérci po celé délce.

Nohy jsou skrčeny přednožmo tak, že stehna svírají s trupem přibližně pravý úhel.

V této fázi převládá práce nohou.

Ve druhé fázi učíme žáky přitahovat se do shybu se současným napínáním nohou. Tyč svíráme nohama. Převládající práce paží je usnadněna správným přírazem.

V poslední fázi přehmátneme střídnoruč co nejvýše, rukama pevně svíráme tyč a dostáváme se opět do základní polohy. Obě ruce jsou stále co nejblíže u sebe.

Současně se žáci učí správnému sešplhání. Technika pohybu je stejná jako u vyšplhání, sled pohybu však následuje v opačném pořadí. Nedovoluje se rychlé sjíždění, při kterém by mohlo dojít k odřeninám a popáleninám. (Pavlík, et al. 1983a)

Obrázek 19: Šplh s přírazem. Zdroj: vlastní

44 v anglickém jazyce a rodiče si nepřejí, aby hodiny byly něčím narušovány. V každé ze škol jsme měli v plánu otestovat všechny třídy na prvním stupni. Často jsme se však setkali s tím, že ve druhé nebo třetí třídě děti měly povinné plavání a další hodinu všeobecné tělesné výchovy už neměly, anebo nám paní učitelky nechtěly vyjít vstříc v tomto testování. Žáky jsme otestovali na základní škole Broumovská v Liberci, kde se testování zúčastnilo celkem 280 žáků. Druhá škola s největším počtem žáků byla základní škola Lesní v Liberci, kde bylo testováno 279 žáků. Na základní škole Chrastavská v Chrastavě bylo otestováno 165 žáků. Na základní škole na náměstí Míru v Liberci bylo testováno 160 žáků. V základní škole Vrchlického v Liberci jsme otestovali 157 dětí.

Celkově se testování zúčastnilo 1041 žáků z 5 základní škol v Libereckém kraji.

Dále v rámci výzkumu jsme prováděli anketní šetření u učitelů TV. Anketní šetření probíhalo vždy v rámci testování tříd, kdy učitelé na závěr hodiny vyplnili krátký dotazník. Šetření se zúčastnilo celkem 27 učitelů a vždy velmi ochotně na otázky odpovídali.

5.2 Strategie výzkumu

Při přípravě výzkumu jsme měli vytipovaných 5 základních škol, kde jsme chtěli výzkum provádět. Jelikož je výzkum stavěn na základě školního vzdělávacího programu a výstupů na konci ročníku, museli jsme vybrané školy měnit, neboť jsme zjistili, že některé školy nemají komplexní školní vzdělávací program anebo pouze program ve velmi zkrácené verzi. Proto jsme museli nakonec vybrat školy, kde jsme ze školního vzdělávacího programu mohli vyčíst pro nás potřebné informace. Cviky k testování

jsme vybírali na základě shodnosti alespoň 3 školních vzdělávacích programů, z pěti vybraných základních škol.

Testování probíhalo v měsících dubnu a květnu školního roku 2016/2017. Tyto měsíce byly pro výzkum důležité, jelikož jsme věděli, že musíme výzkum stihnout a vyhodnotit do konce školního roku. V červnu již mnoho škol chodí na tělesnou výchovu do venkovních prostor, a tím bychom v toto období neměli pro testování vhodné podmínky.

Testování probíhalo vždy v dopoledních hodinách během tělesné výchovy vybrané třídy po předchozí domluvě s učitelem a ředitelem školy. Na testování jsme vždy potřebovali celou vyučovací hodinu. Testování tříd nemělo žádný pořadník, vždy jsme využili časové možnosti třídy a učitele.

Na začátku hodiny jsme vždy dětem vysvětlili důvod testování, seznámili je rukou. Toto hodnocení prováděli učitelé a zapisovali do předem připravené tabulky se jmény dětí. Stejným způsobem probíhala každá testovací hodina

V každé z testovaných škol jsme se setkávali se vstřícným přístupem, občas nás zarazil přístup vyučujících k žákům. Jelikož 70 % učitelů mělo praxi delší než 20 let, zdálo se nám, že mírně trpí syndromem vyhoření. I přesto nás učitelé informovali o úrovni žáků v hodinách tělesné výchovy a dávali zajímavé rady a postřehy, které během své praxe získali.

Celkově se dá konstatovat, že testování ve všech školách proběhlo v naprostém pořádku. Ve všech školách jsme našli vhodné vybavení pro provedení testování.

5.3 Výzkumné metody

5.3.1 Metody získání informací

Informace potřebné k testování jsme zjistili ze školních vzdělávacích programů základních škol. Školní vzdělávací programy jsme prostudovali a analyzovali. Testovací cviky jsme vybrali na základě shodnosti ŠVP alespoň ze tří škol.

U anketního šetření jsme otázky vybrali na základě získání informací, které pro nás byly důležité, a které by nám mohly pomoci k zjištění situace školní TV na prvním stupni.

5.3.2 Anketní šetření

V anketním šetření jsme se zaměřili na učitele tělesné výchovy na prvním stupni ZŠ. Cílem anketního šetření bylo zjistit situaci tělesné výchovy na prvním stupni z pohledu učitele. Zajímalo nás kolik žen či mužů učí na prvním stupni. Jaké je vybavení školních tělocvičen, jakou mají časovou dotaci atd. Šetření bylo zcela anonymní a dobrovolné. Vždy na konci hodiny jsme požádali daného vyučujícího o vyplnění dokumentu a tito jej většinou ochotně vyplnili. Celkově se šetření zúčastnilo 27 vyučujících z vybraných základních škol. Šetření mělo celkem 14 otázek. Na 11 otázek se dalo odpovědět pouze zakroužkováním vhodné odpovědi. Zbytek otázek učitelé doplňovali podle svého uvážení. Šetření mělo zjistit, jaké jsou podmínky pro školní TV.

Poměr muži – ženy na prvním stupni

Obrázek 20: Graf poměr ženy – muži na prvním stupni základní školy

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že více žen učí na prvním stupni základní školy. Z celkového počtu 27 dotázaných je 23 žen a pouze 4 muži.

Věkové rozvrstvení učitelů na prvním stupni

Obrázek 21: Graf věkové rozvrstvení učitelů na první stupni

Z tohoto grafu vyplývá, že nejvíce učitelů na prvním stupni je ve věku 45 let a více, celkem 15 učitelů dalších 9 učitelů je ve věku 36–45 let a pouze 3 učitele je ve věku 31–35 let. V seznamu dotazovaných nebyl žádný učitel ve věku 25–30 let.

Ženy Muži 4

25 - 30 let 31- 35 let 36- 45 let 45 let a více 15

Vzdělání učitelů na prvním stupni

Obrázek 22: Graf vzdělání učitelů na prvním stupni

Z vyplněného dotazníku vyplynulo, že 22 učitelů z dotazovaných 27 mají vystudovaný daný obor a 3 učitelé z dotazovaných mají vystudovaný magisterský obor na druhém stupni. Ve dvou případech jsme se setkali s kombinací tělesná výchova a zeměpis a v jednom případě dějepis a francouzský jazyk. Pouze 2 učitele mají vystudovaný magisterský obor v jiném oboru než učitelství pro první nebo druhý stupeň ZŠ. V jednom případě jsme se setkali s oborem speciální pedagogika a ve druhém obor rekreologie.

Kolik učitelů učí na 1. stupni a kolik na 2. stupni

Obrázek 23: Graf kolik učitelů učí na 1. stupni a kolik na 2. Stupni 15

9 3

Mgr. - národní škola Mgr. - Učitel druhé stupně Mgr - jiný obor

24 1 2

1. stupeň základní školy 2. stupeň základní školy Oba stupně

Na prvním stupni ZŠ z dotazovaných učí 24 učitelů, 2 učitelé učí na obou stupních ZŠ, 1 dotázaný neučí na prvním stupni, ale na druhém a zde měl pouze suplovanou hodinu. Později jsme si uvědomili, že tato otázka byla špatně položena a dokonce nám chyběla eventualita za C, kde měla být možnost, že učí na obou stupních ZŠ.

Pedagogická praxe učitelů

Obrázek 24: Graf pedagogická praxe učitelů

Z toho grafu se můžeme dozvědět, že 22 z dotazovaných učitelů má praxi delší než 10 let, což jsme mohli předpokládat z důvodu vyššího věku učitelů. Praxi 5–10 let mají 3 učitelé, po 1 učiteli mají délku praxe 3–5 let a 1–2 roky. Z těchto výsledků nám vyplývá dlouho se opakující trend, že velmi málo absolventů vysokých škol nastupuje do školy jako pedagog.

1 1

1- 2 roky 3 - 5 let 5 - 10 let 10 a více let

Časová dotace TV na ZŠ

Obrázek 25: Graf časová dotace TV na ZŠ

Tato otázka se týkala školní TV a u ní nás zajímalo, jaká je časová dotace na základních školách. Učitelé měli možnost výběru ze tří odpovědí. První možnost byla, že TV ve škole mají 1 x 90 minut, tuto odpověď zaškrtlo 24 učitelů, 3 učitelé zaškrtli možnost 2 x 45 minut. Možnost za C – více hodin nezaškrtl žádný učitel. Odpověď 1 x 90 minut se vyskytla u učitelů, kteří nemají tělocvičnu v budově školy a musejí docházet na TV do jiné budovy v blízkosti školy.

Skupiny žáků se kterými učitelé na prvním stupni pracují v rámci TV

Obrázek 26: Graf skupiny žáků se kterými učitelé na prvním stupni pracují v rámci TV 24

1 x 90 minut 2 x 45 minut

26 1

Chlapci - dívky Pouze chlapci Pouze dívky

Na tuto otázku 26 učitelů odpovědělo, že pracují se skupinou chlapců i dívek společně. Pouze pan ředitel na jedné základní škole pracuje se skupinou chlapců od 5.

ročníku.

Docházení na TV do jiné budovy

Obrázek 27: Graf docházení na TV do jiné budovy

Tato otázka podle našich předpokladů měla souhlasit s otázkou časové dotace TV ve školách, jelikož jsme předpokládali, že školy, které mají delší časovou jednotku na TV docházejí na TV do jiné budovy. Z této otázky pak vyplynulo, že 21 škol má tělocvičnu v budově školy. Vyučující a žáci 6 škol musí docházet do jiné budovy.

Dostatečné vybavení školní tělocvičny

Obrázek 28: Graf dostatečné vybavení školní tělocvičny 21

ve škole

mimo budovu školy

26 1

ano ne

Z tohoto grafu vyplývá, že 26 učitelů je s vybavením školní tělocvičny spokojeno, pouze jedné paní učitelce vybavení nevyhovuje a chybí jí v tělocvičně malé míčky, šátky a kroužky.

Znalost metodiky pro školní gymnastiku

Obrázek 29: Graf znalost metodiky pro školní gymnastiku

U této otázky jsme také čekali 100 % odpovědí ano, ale nebylo tomu tak. 4 z dotazovaných učitelů nezná přesnou metodiku k nácviku a cvičení na nářadí. Dále nás u této otázky zajímali zdroje, kde je učitelé čerpají. Nejčastěji jsme se setkali s odpovědí, že čerpají z praxe nebo od kolegů. Občas se vyskytla odpověď, že čerpají z internetu nebo z literatury a jedna odpověď zněla, že čerpají ze studia na vysoké škole.

Školení

Obrázek 30: Graf školení 23

Ano Ne

V poslední otázce jsme se ptali na to, zda učitelé navštěvují nějaká školení v rámci rozvoje tělesné výchovy. Zde můžeme konstatovat, že 7 učitelů se školí v rámci vzdělávacího programu školy a 20 učitelům stačí poznatky a zkušenosti, které do této doby nasbírali. Myslíme si, že je to velmi malé procento učitelů, kteří se vzdělávají dále, a proto se často setkáváme s velkou nechutí dětí k předmětu tělesná výchova.

Provedení anketní šetření nám umožnilo zjistit situaci v praxi ve vybraných školách. Otázky se týkaly personálního zastoupení na prvním stupni, praxe učitelů, věku učitelů, vzdělání učitelů, zmapovali jsme i situaci v rámci časové dotace TV, školního vybavení.

Zjistili jsme, že na prvním stupni učí více učitelek než učitelů, více jak polovina z dotazovaných učitelů má praxi delší jak 10 let a s tím souvisí i věk učitelů, který se pohyboval nejčastěji 45 let a více. Z anketního šetření vyplynulo, že znalost metodiky u vyučujících není 100%, 4 učitelé přiznali, že neznají přesnou metodiku, zbylí učitelé si metodiku hledají nebo čerpají ze své praxe. Učitelé pracují kromě jednoho vyučující s oběma skupinami žáků. Časová dotace na prvním stupni se častěji vyskytuje 2 x 45 minut.

Šetření nám ukázalo věci, které jsme před vyhodnocením výsledků očekávali. Ať už se to týká věku učitelů, či zkušeností, nebo vybavení ve školách.

5.3.3 Testování pohybových dovedností a cvičebních tvarů

Na základně shodnosti alespoň tří školních vzdělávacích plánů jsme si vybrali tyto cvičební tvary a pohybové dovednosti:

 1. ročník – šplh na žebřinách, přechod přes lavičku,

 2. ročník – skákání přes švihadlo snožmo 10 krát, kotoul vpřed,

 3.ročník – navazované kotouly dva dopředu a jeden vzad, skok na trampolíně snožmo,

 4. ročník – stoj na rukou s dopomocí, odraz z můstku a výskok na švédskou bednu do dřepu,

 5. ročník – šplh na tyči s přírazem, přeskok přes kozu – roznožka.

54 5.3.4 Hodnocení

V hodnocení tohoto výzkumu jsme nastavili pouze dvě stupnice: splnil/nesplnil.

Pokud testovaný žák provedl cvičební tvar nebo pohybovou dovednost podle předem daných podmínek, cvičební tvar nebo pohybová dovednost byla splněna. Pokud testovaný neprovedl vše, jak bylo stanoveno a ukázáno, dostal možnost opravy a pokud se i následně cvičební tvar nebo pohybová dovednost nepodobaly ukázce, tak cvičební tvar nebo pohybová dovednost nebyly splněny. Vše hodnotili učitelé dané třídy.

Hodnocení v rámci anketního šetření jsme prováděli sčítáním odpovědí u jednotlivých otázek.

5.3.5 Metody zpracování výsledku

Pro každý ročník byly předem vytvořeny tabulky v programu Microsoft Office Excel 2010 rozdělené na tři části. V první části byl volný sloupec se jmény testovaných, druhá část byla předem určena a v ní jsme měli názvy předváděných cvičebních tvarů nebo pohybových dovedností. Tato část byla ještě rozdělena na políčka: splnil/nesplnil.

Pro statistické zpracování dat výběrových souborů byly použity základní statistické charakteristiky, jako je četnost.

U anketního šetření jsme měli pro každého učitele předem připravený záznamový arch, do kterého zaznamenávali svoje odpovědi. U většiny odpovědí měli možnost ze 3 výběrů odpovědí a u dvou otázek měli doplnit slovy svoje odpovědi. Pro statistické zpracování dat výběrových souborů byly použity základní statistické charakteristiky jako je četnost.

6 Výsledky a diskuze

6.1 První ročníky

Testování v prvních ročnících probíhalo na všech 5 vybraných školách a celkově se testovalo 10 tříd. Na základní škole Lesní jsme testovali 2 třídy, tedy 50 dětí. Na základní škole Vrchlického jsme testovali 2 třídy, celkově 42 dětí. Na základní škole Broumovská jsme otestovali 3 třídy, dohromady 65 dětí. V základní škole náměstí Míru jsme testovali dvě třídy a dohromady 45 dětí. V základní škole Chrastava jsme otestovali pouze jednu první třídu s 20 dětmi.

6.1.1 Průběh testování

Celkové dosažené výsledky testování cvičebních tvarů v prvních třídách uvádí Tabulka 1.

Tabulka 1: 1. ročníky – lavičky, žebřiny, hodnocení

Lavičky Žebřiny lavičku a lezení po žebřinách. U těchto prvků jsme hodnotili pouze splnil/nesplnil.

V prvních třídách na ZŠ Vrchlického splnilo přechod přes lavičku 33 žáků a nesplnilo 9 žáků, žebřiny splnilo 32 žáků a 10 žáků nesplnilo. Na základní škole náměstí Míru přechod přes lavičku splnilo 44 žáků a pouze jeden žák nesplnil,

žebřiny splnilo 33 žáků a 12 žáků nesplnilo. Na ZŠ Lesní splnilo přechod přes lavičku 38 žáků a nesplnilo 12, žebřiny splnilo 43 žáků a 7 žáků nesplnilo. V ZŠ Broumovská splnilo přechod přes lavičku 49 žáků a 16 nesplnilo, 39 žáků splnilo žebřiny a 26 nesplnilo. Na ZŠ Chrastava splnilo 19 žáků přechod přes lavičku a pouze 1 žák nesplnil, 18 žáků splnilo žebřiny a 2 žáci nesplnili. V celkovém hodnocení nejlépe dopadlaZŠ Chrastava.

6.1.2 Shrnutí testování

Když jsme přechod přes lavičku dávali do požadavků ke splnění, mysleli jsme, že to bude velmi jednoduché a splní tento zadaný tvar všechny děti, ale jak se posléze ukázalo, pro mnoho dětí byl tento úkol nesplnitelný. Často se žáci dostatečně nesoustředili na daný úkol a většinou to byli ti, kteří mají problém se soustředěním i při školní výuce. V tomto ohledu můžeme vidět, že problémy, které žáci mají ve škole, se přenášejí i do tělesné výchovy. Tito žáci i přes opakované zkoušení daný úkol většinou nesplnili

Při plnění přechodu přes žebřiny s ručkováním jsme po následné konzultaci s vyučujícími zjistili, že se střídáním levé a pravé nohy mezi příčkami měli problém ti žáci, kteří ve škole hůře píší, nebo jim dělá problém prostorová orientace, ať už jde o levou a pravou stranu, nebo nahoře a dole. Často se stávalo, když jsme dětem radili, nevěděly, o jakou nohu se jedná nebo dokonce která je nahoře a dole. Proto i u tohoto tvaru vyšly výsledky hůře než u prvního.

Celkově jsme čekali při tomto zadání vyšší procentuální úspěšnost, než nám ve výsledku vyšlo. Myslíme si, že by žáci měli více trénovat rovnováhu a prostorovou orientaci.

Výsledky tedy neodpovídají požadavkům uvedených v učebních plánech gymnastiky ve školním vzdělávacím programu.

6.2 Druhé ročníky

Testování se ve druhých třídách také zúčastnily všechny vybrané školy a testovali jsme 10 tříd. Na základní škole Lesní jsme testovali 2 třídy, celkově 54 dětí. Na základní škole Vrchlického jsme testovali také dvě 2. třídy, celkově 37 dětí. Na základní škole Broumovská jsme otestovali 3 třídy, dohromady 62 dětí. V základní škole náměstí Míru jsme testovali dvě třídy a dohromady 45 dětí. V základní škole Chrastava jsme otestovali pouze jednu třídu s 23 dětmi.

6.2.1 Průběh testování

Dosažené výsledky testování cvičebních tvarů přeskoku přes švihadlo a kotoulu vpřed uvádí Tabulka 2.

Tabulka 2: 2. ročník – přeskok přes švihadlo snožmo 10krát, kotoul vpřed bez dopomoci, hodnocení

Přeskok přes švihadlo –

Na základní škole Broumovská se testování, zúčastnily celkem 3 třídy. Přeskok přes švihadlo splnilo 35 žáků a 27 žáků nesplnilo, kotoul vpřed splnilo 27 žáků a 35 nesplnilo. V základní škole Lesní se celkem zúčastnilo 54 žáků. Přeskok před švihadlo splnilo 31 žáků a nesplnilo 23 žáků. Kotoul vpřed splnilo z 54 žáků 36 a nesplnilo 18 žáků. V základní škole Vrchlického přeskok splnilo 24 žáků a 13 nesplnilo, kotoul vpřed splnilo 19 a nesplnilo 18 žáků.

Na základní škole náměstí Míru přeskok splnilo 23 a nesplnilo 22 žáků, u kotoulu vpřed byly výsledky nejlepší ze všech škol, tento prvek splnilo 34 žáků a

In document Úroveň gymnastických dovedností na 1. stupni základní školy (Page 39-0)