Úroveň gymnastických dovedností na 1. stupni základní školy

Úroveň gymnastických dovedností na 1. stupni základní školy

Diplomová práce

Studijní program: M7503 – Učitelství pro základní školy

Studijní obor: 7503T047 – Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Autor práce: Lucie Pokorná

Vedoucí práce: PhDr. Pavlína Vrchovecká, Ph.D.

Liberec 2018

The Level of Gymnastic Skills On The First Grade of Primary School

Master thesis

Study programme: M7503 – Teacher training for primary and lower-secondary schools Study branch: 7503T047 – Teacher Training for Primary School pupils (aged 6-11)

Author: Lucie Pokorná

Supervisor: PhDr. Pavlína Vrchovecká, Ph.D.

Liberec 2018

Poděkování

V první řadě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce PhDr. Pavlíně Vrchovecké, Ph.D. za odborné konzultace, trpělivost, laskavý přístup, podmětné rady a připomínky.

Také velmi děkuji ředitelům a pedagogům vybraných škol, kteří mi umožnili realizovat výzkum v jejich školách.

A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině, hlavně mému dědečkovi, který mi pomáhal se stylistikou práce, rodičům, příteli a přátelům za podporu, ochotu a pomoc.

Anotace

Diplomová práce se zabývá porovnáním rozdílu mezi požadavky učiva uvedených ve školním vzdělávacím programu tělesné výchovy se skutečnými pohybovými dovednostmi žáků na první stupni základních škol v Libereckém kraji. Pro potřeby práce byla provedena analýza školního vzdělávacího programu, ze kterých byly vybrány konkrétní gymnastické cvičební tvary a pohybové dovednosti na základně shodnosti alespoň tří školních vzdělávacích programů. Úvod práce vymezuje základní gymnastické pojmy, teoretická východiska práce a koncepční dokumenty. Na něj navazuje metodická část a následné dotazníkové šetření, kde se zjišťovaly podmínky pro tělesnou výchovu ve školách. V praktické části práce jsou shrnuty a zhodnoceny výsledky výzkumu.

Klíčová slova: gymnastika, rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program, dotazník, testování

Abstract

The diploma thesis deals with the differences between the requirements of the curriculum given by the school educational programme of the physical education and the actual movement skills of the pupils at the first level of elementary schools in the Liberec region. For the needs of the work an analyses of the school educational programme was made. Subsequently concrete gymnastics and movement skills were chosen based on their appearance in at least 3 school educational programme at once.

The introduction describes basic gymnastics terms, theoretical starting points of the work, and conceptual documents. The cor of the work is a methodical part followed by a questionnaire in which were examined the conditions for the physical education at schools. The practical part concludes and evaluates the results of the research.

Key words: gymnastics, educational programme, school education programme, questionnaire, testing

Obsah

Obsah ... - 9 -

ÚVOD ... 15

1 Cíle ... 17

1.1 Hlavní cíl ... 17

1.2 Dílčí úkoly ... 17

2 Gymnastika ... 18

3 Tělesná výchova ... 21

3.1 Školní tělesná výchova ... 21

3.2 Školní tělesná výchova v praxi ... 22

3.3 Kurikulární dokumenty ... 24

3.3.1 Rámcový vzdělávací program ... 24

3.3.2 Školní vzdělávací program... 26

3.4 Školní vzdělávací programy vybraných škol ... 27

3.4.1 Základní škola Broumovská ... 27

3.4.2 Základní škola Lesní ... 27

3.4.3 Základní škola Vrchlického ... 28

3.4.4 Základní škola náměstí Míru... 29

3.4.5 Základní škola Chrastava ... 29

4 Gymnastické dovednosti ... 30

4.1 1. ročník ... 30

4.1.1 Přechod přes lavičku ... 30

4.1.2 Přeručkování na žebřinách ... 31

4.2 2. ročník ... 32

4.2.1 Přeskok přes švihadlo – snožmo ... 32

4.2.2 Kotoul vpřed ... 33

4.3 3. ročník ... 34

4.3.1 Navazované kotouly – dva vpřed jeden vzad ... 34

4.3.2 Trampolína – skok se skrčením přednožmo ... 36

4.4 4. ročník ... 37

4.4.1 Stoj na rukou s dopomocí učitele ... 37

4.4.2 Výskok do dřepu na švédskou bednu ... 39

4.5 5. ročník ... 41

4.5.1 Přeskok skrčmo přes kozu... 42

4.5.2 Šplh o tyči ... 43

5 Metodika práce ... 44

5.1 Charakteristika výzkumu ... 44

5.2 Strategie výzkumu ... 44

5.3 Výzkumné metody ... 46

5.3.1 Metody získání informací ... 46

5.3.2 Anketní šetření ... 46

5.3.3 Testování pohybových dovedností a cvičebních tvarů ... 53

5.3.4 Hodnocení ... 54

5.3.5 Metody zpracování výsledku ... 54

6 Výsledky a diskuze ... 55

6.1 První ročníky ... 55

6.1.1 Průběh testování ... 55

6.1.2 Shrnutí testování ... 56

6.2 Druhé ročníky ... 57

6.2.1 Průběh testování ... 57

6.2.2 Shrnutí testování ... 58

6.3 Třetí ročníky ... 58

6.3.1 Průběh testování ... 59

6.3.2 Shrnutí testování ... 59

6.4 Čtvrté ročníky ... 60

6.4.1 Průběh testování ... 60

6.4.2 Shrnutí testování ... 61

6.5 Páté ročníky ... 62

6.5.1 Průběh testování ... 62

6.5.2 Shrnutí testování ... 63

6.6 Hodnocení průběhu testování ... 63

7 Závěr ... 64

8 Literatura ... 66

Přílohy ... 68

Seznam obrázků

Obrázek 1: Dělení gymnastiky Zdroj: Hájková, Vejražková (1994) ... 19

Obrázek 2: Dělení všeobecné gymnastiky Zdroj: Hájková J., Vejražková D., 1994 ... 20

Obrázek 3: Vzdělávací obsah základního vzdělávání Zdroj: Rámcový vzdělávací program ... 25

Obrázek 4: Přechod přes lavičku, Zdroj: Hájková, (1998) ... 31

Obrázek 5: Přeručkování na žebřinách. Zdroj: vlastní ... 32

Obrázek 6: Přeskok snožmo. Zdroj: vlastní ... 33

Obrázek 7: Kotoul vpřed. Zdroj: Hájková (1998) ... 34

Obrázek 8: Chybovost při kotoulu vpřed. Zdroj: Hájková (1998) ... 34

Obrázek 9: Kotoul vzad. Zdroj: Hájková (1998) ... 35

Obrázek 10: Provedení kotoulu. Zdroj: Hájková (1998) ... 35

Obrázek 11: Špatný a dobrý doskok na trampolínu. Zdroj: Hájková (1998) ... 37

Obrázek 12: Skrčka. Zdroj: Hájková (1998) ... 37

Obrázek 13: Stoj na rukou. Zdroj: Hájková (1998) ... 38

Obrázek 14: Nedostatečná práce odrazové nohy. Zdroj: Hájková (1998) ... 39

Obrázek 15: Výskok do dřepu. Zdroj: Vlastní ... 40

Obrázek 16: Špatný náskok na můstek. Zdroj: Hájková (1998) ... 41

Obrázek 17: Dohmat. Zdroj: Hájková (1998) ... 41

Obrázek 18: Doskok. Zdroj: Hájková (1998) ... 43

Obrázek 19: Šplh s přírazem. Zdroj: vlastní ... 43

Obrázek 20: Graf poměr ženy – muži na prvním stupni základní školy ... 47

Obrázek 21: Graf věkové rozvrstvení učitelů na první stupni ... 47

Obrázek 22: Graf vzdělání učitelů na prvním stupni ... 48

Obrázek 23: Graf kolik učitelů učí na 1. stupni a kolik na 2. Stupni ... 48

Obrázek 24: Graf pedagogická praxe učitelů ... 49

Obrázek 25: Graf časová dotace TV na ZŠ ... 50

Obrázek 26: Graf skupiny žáků se kterými učitelé na prvním stupni pracují v rámci TV ... 50

Obrázek 27: Graf docházení na TV do jiné budovy ... 51

Obrázek 28: Graf dostatečné vybavení školní tělocvičny ... 51

Obrázek 29: Graf znalost metodiky pro školní gymnastiku ... 52

Obrázek 30: Graf školení ... 52

Seznam tabulek

Tabulka 1: 1. ročníky – lavičky, žebřiny, hodnocení ... 55 Tabulka 2: 2. ročník – přeskok přes švihadlo snožmo 10 krát, kotoul vpřed bez

dopomoci, hodnocení ... 57 Tabulka 3: 3. ročníky – trampolína, navazované kotouly, hodnocení ... 59 Tabulka 4: 4. Ročníky – stoj na rukou s dopomocí, odraz z můstku na bednu,

hodnocení ... 61 Tabulka 5: 5. ročníky – šplh, výskok do dřepu na kozu, hodnocení ... 62

Seznam použitých zkratek:

RVP ZV rámcový vzdělávací program pro základní školy ŠVP školní vzdělávací program

TV tělesná výchova

ZŠ základní škola

tzn. to znamená

tj. to je

15

Ú VOD

Když jsem si vybírala téma pro zpracování diplomové práce, věděla jsem, že určitě budu chtít provádět výzkum a zjistit, jaká je úroveň školní tělesné výchovy na prvním stupni. Jedním z tematických okruhů školní tělesné výchovy je gymnastika, která je zařazována do osnov již na prvním stupni ZŠ a provází žáky celým základním vzděláváním. Výrazně se podílí na utváření celkové fyzické zdatnosti žáků, a je také nezbytnou součástí průprav pro jiné druhy sportů.

Výzkum jsem se rozhodla provádět díky odborným praxím, kde jsme se několikrát setkali s dětmi, které neuměly správně nebo vůbec provést gymnastický tvar.

Zjišťovali jsme, z jakého důvodu to tak je a dostali jsme mnoho odpovědí – že gymnastiku do hodin nezařazují například kvůli nedostatečnému počtu pomůcek nebo že učitelé mají strach provádět některé gymnastické tvary z důvodu nešikovnosti žáků a obávají se tedy vzniku úrazů. Když si vzpomenu na svoji tělesnou výchovu na základní škole, všechny základní prvky gymnastiky jsme dělali a vím, jak nás to bavilo, protože pro mnoho mých spolužáků to byla jediná možnost, jak si tyto prvky vyzkoušet a osvojit. Proto mě velmi zarazila úroveň na praxích, kdy děti neznaly základní nářadí v tělocvičně.

Vybrali jsem pět základních škol v Libereckém kraji a rozhodli se otestovat všechny žáky na prvním stupni, kde jsme porovnávali skutečné gymnastické dovednosti žáků se stanovenými vzdělávacími cíli ve školním vzdělávacím programu.

Hlavním cílem diplomové práce je zjistit, na jaké úrovni jsou skutečné pohybové dovednosti žáků na prvním stupni ZŠ v porovnání s učivem gymnastiky vzdělávacího oboru tělesná výchova. Abychom mohli ohodnotit výsledky výzkumu, rozhodli jsme se stanovit hranici větší poloviny. Pokud cvičební tvar splní více jak polovina testovaných žáků v dané třídě, budeme brát cvičební tvar za splněný.

V teoretické části práce jsme po prostudování dostupné literatury definovali pojem gymnastika, dále jsme definovali pojem školní tělesná výchova a v této kapitole jsme se blíže zabývali rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem vybraných škol v Libereckém kraji. Následující kapitola se pak zabývá vybranými gymnastickými dovednostmi v jednotlivých ročnících. Zde je popsáno

16

správné i špatné provedení gymnastického tvaru, nejčastější chyby při provádění tvaru a také zde nalezneme ilustrační obrázky.

V praktické části jsme zahrnuli metodiku výzkumu a používané výzkumné metody. Dále následují výsledky testování a zhodnocení testování. V poslední kapitole této diplomové práce jsme použili anketní šetření, které jsme prováděli u učitelů školní tělesné výchovy. V tomto anketním šetření jsme chtěli zjistit podmínky školní tělesné výchovy.

Pro celkové hodnocení výuky gymnastiky na základních školách lze předpokládat, že úroveň gymnastických pohybových dovedností bude průměrná. Tato práce by mohla být přínosem i pro učitele tělesné výchovy na základních školách, kteří by se touto tématikou mohli zabývat a rozvíjet ji u žáků na prvním stupni.

Cílem práce bude porovnat skutečný stav gymnastických dovedností žáků.

17

1 Cíle

1.1 Hlavní cíl

Hlavním cílem celé práce je porovnat stav skutečných gymnastických dovedností žáků na vybraných základních školách na prvním stupni s požadavky učiva v gymnastice ve vzdělávacím oboru tělesná výchova.

1.2 Dílčí úkoly

Abychom mohli hlavní cíl práce splnit, bylo potřeba si stanovit dílčí úkoly:

1. Prostudovat dostupnou literaturu k tématu.

2. Zjistit potřebné výstupy.

3. Provést testování na vybraných základních školách.

4. Provést anketní šetření.

5. Vyhodnotit výsledky a provést závěry práce.

18

2 Gymnastika

Gymnastika je soubor tělesných cvičení, jehož cílem je všestranný pohybový rozvoj, udržení zdatnosti a celkové dobré výkonnosti lidského těla. (Hájková, Vejražková, 2005, str. 7)

Podle Svatoně je gymnastika druhem pohybové činnosti lidí, zaměřený na rozvoj koordinačních schopností a estetického působení včetně prožívání a vnímání této činnosti. (Svatoň, 2002)

V širším kontextu můžeme chápat slovo gymnastika jako cvičení, při kterém provádíme uvědomělé koordinované pohyby celého těla a jeho částí spojené v harmonický celek. Pomocí pohybové všestrannosti v gymnastice vzniká nosný základ v kondičním, zdravotním a obratnostním smyslu. Schopnosti koordinovat jednotlivé pohybové prvky ve složitějších pohybových operacích jsou základem funkční připravenosti adekvátně reagovat v různých životních situacích. Pohybový obsah gymnastiky tvoří tělesná cvičení, která dělíme do cvičebních druhů se specifickými účinky. (Krištofič, 2000, str. 8)

Základ pojmu ,,gymnastika“ (gymnos – nahý, gymnazein – cvičiti nahý) dává řecký systém vedoucí k všestranné kultivaci těla, který vychází z přirozených cvičení a jehož cílem byla idea harmonické výchovy a vzdělání v duchu ,,kalokagathie“. Další vývoj gymnastických cvičení byl ovlivněn filosofií a společenskými podmínkami různých historických období. V období středověku nastal úpadek vzdělanosti, a tím i péče o tělo a jeho funkční rozvoj. Po tomto období nastává renesance, ve které došlo k návratu k antickým ideálům. Vznikaly systémy, které tvoří hlavní zdroje vývoje a současného pojetí gymnastiky.

Německý turnerský systém nářaďového tělocviku vznikl hlavně k vytvoření dobré fyzické kondice vojáků, sloužících jako ochrana země proti napoleonským válkám. K tomu byly využívány různé druhy nářadí a náčiní, jako například lana, bradla, hrazda, atd. Hlavními představiteli tohoto směru jsou Friedrich Ludwig Jahn a Ersnt Wielhelm Bernhard Eiselen. (Hájková, Vejražková, 1994, str. 7)

Švédský systém zdravotní a průpravné gymnastiky budovaný na anatomicko- fyziologickém významu založil Per Henrik Ling (1776–1839). Jeho základní myšlenkou bylo využití pohybu jako preventivního léčebného prostředku. Základním hlediskem byl účel každého cviku, cílem všestranný rozvoj lidského těla.

19

Francouzský systém přirozené metody vzniká v podstatě jako kritika ortodoxní švédské gymnastiky. Jejím hlavním představitelem je Georges Demeny (1850–1914), který kritizuje především statický analytický ráz Lingova systému cvičení. Je to systém harmonických pohybů, což jsou pohyby prováděné plynule a rytmicky. Gymnastiku zakládá především na pohybech prováděných přirozenou formou shodnou s jejím praktickým využitím.

U nás byla komplexním gymnastickým systémem tělocvičná soustava dr.

Miroslava Tyrše (1832–1884), která vycházela především z německého nářaďového tělocviku, ale čerpala též i z jiných systémů. Postupem doby se z tohoto systému vyčleňují a osamostatňují některé druhy jiných sportů a turistiky. Rozvíjí se druhy gymnastiky pro ženy v souvislosti s rozvojem rytmické gymnastiky ve světě.

Pojetí obsahu a rozdělení gymnastiky se liší i v dnešní době podle jednotlivých osobností nebo autorů gymnastických systémů. Proto se v teorii, ale i v praxi, setkáváme i s jinými názvy, charakteristikami i obsahy uváděných druhů gymnastiky.

Dělení gymnastiky podle kolektivu autorů (2005) je následné:

Obrázek 1: Dělení gymnastiky Zdroj: Hájková, Vejražková (1994)

20 GYMNASTIKA

základní druhy účelové druhy rytmické druhy sportovní druhy

prostná kondiční pohybová výchova sportovní

gymnastika

cvičení na nářadí pro sportovce džezgymnastika moderní gymnastika cvičení s náčiním zdravotní a léčebná aerobik akrobatický

rokenrol

akrobatické cvičení pro herce kalanetika skoky na trampolíně

užitá cvičení pro tanečníka strečink sportovní

kulturistika

pořadová cvičení pracovní kondiční kulturistika sportovní akrobacie gymnastické hry domácí

Obrázek 2: Dělení všeobecné gymnastiky Zdroj: Hájková J., Vejražková D., 1994

21

3 Tělesná výchova

Tělesnou výchovu chápeme jako „cílevědomou výchovnou a vzdělávací činnost působící na tělesný a pohybový vývoj člověka, upevňování jeho zdraví, zvyšování tělesné zdatnosti a pohybové výkonnosti, na získání základního teoretického a praktického tělovýchovného vzdělání, na utváření trvalého vztahu člověka k pohybové aktivitě.“ (Vilímová, 2002, s. 13). Podle Vilímové (2002) jsou hlavními specifickými úkoly tělesné výchovy:

 rozvíjení kondičních a koordinačních pohybových schopností,

 osvojování, zdokonalování a upevňování pohybových návyků a dovedností,

 získávání vědomostí z tělesné výchovy a sportu,

 utváření trvalého vztahu lidí k pohybové aktivitě.

3.1 Školní tělesná výchova

Školní TV je považována za nejrozšířenější a nejmasovější organizovanou formu pohybové aktivity mladé populace. Je to výchovně vzdělávací proces, jehož cílem je specifické pedagogické působení, stimulace rozvoje žáka a studenta, prostřednictvím širokého spektra ověřených pohybových aktivit (kurikulum), působením učitele, školy a společenských podmínek (Fialová, 2005, str. 73).

V tělesné výchově se snažíme postupovat od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené, jejímž cílem je schopnost žáků samostatně ohodnotit svoji úroveň zdatnosti. (RVP, 2010)

Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti „Člověk a zdraví“. Zařazení této oblasti do vzdělávání umožňuje prohloubit vztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané problematice a rozvinout praktické dovednosti, které určuji zdravý životní styl a kvalitu budoucího života v dospělosti. Minimální předepsaný rozsah výuky tělesné výchovy představuje 2 hodiny týdně. (Fialová, 2005, str. 75) Učivo vybírá učitel v souladu s konkrétními podmínkami školy, úrovni žáků, speciálním pohybovým zaměřením atd. Toto učivo není členěno do ročníků (Fialová, 2005, str. 74–

75)

22

Proto, aby byla školní tělesná výchova na dobré úrovni, je třeba, aby učitelé znali správnou metodiku. Ve školní tělesné výchově je gymnastika jedním z nejsložitějších sportovních odvětví.

3.2 Školní tělesná výchova v praxi

V článku v Lidových novinách od Martina Prachaře (www.lidovenoviny.cz)¹ jsme našli velmi zajímavá fakta, proč školní tělesná výchova nemá příliš velkou úroveň.

Prvním faktorem, o který se Prachař zajímá, je faktor, že velmi často paní učitelky ruší tělesnou výchovu z důvodu dohnání látky z jiného předmětu, nebo jdou raději na procházku. Dalším důvodem zrušení tělesné výchovy podle Prachaře je, že se dětem TV zruší z důvodu jejích ,,zlobení“ ve třídě a místo toho třeba počítají. Což vyplývá i z výzkumu prováděného panem profesorem Mužíkem, kdy tento fakt zmiňovali žáci i studenti sami. Dalším faktorem, který přispívá ke zhoršení tělesné výchovy v praxi, je i fakt, že na pedagogických fakultách si budoucí učitele a učitelky mohou vybrat ze 4 výchov a často se stává, že díky malému počtu přihlášeních studentek na specializaci tělesná výchova se tato specializace často ani neotevře a studentky jsou pak nuceny si vybrat jinou specializaci. Podle informaci v článku u kantorů se specializací tělesná výchova si často rodiči velmi chválí úroveň TV, jelikož hodiny jsou pestré, rozvíjejí děti v různých schopnostech i dovednostech a tyto děti mají často mnohem lepší vztah k pohybu i ke sportu. Jako součást článku také probíhalo anketní šetření, kde se ptal čtenářů, zda jsou spokojeni se školní tělesnou výchovou, ze 152 dotazových rodičů odpovědělo 132 rodičů, že nejsou. Prachař také uvádí, že mnoho rodičů si však ale neuvědomuje, že za špatnou kvalitu tělesné výchovy mohou i oni sami tím, že většinou své děti přivezou do školy autem a nechají je trávit několik hodin u tabletu denně. Děti jsou pak často rozjívené a dovolit jim lézt na jakékoliv náčiní, je nebezpečné. Nechat děti hrát míčové hry je o neustále trhnutí, zda si někdo nevyrazí zuby nebo se netrefí do hlavy. Posledním ovlivněním ze strany rodičů je i to, že svým dětem píší omluvenky z TV, a tím jím upírají často jediný pohyb v týdnu, který mají. Přitom období mezi šestým a jedenáctým rokem, kdy dítě patří na první stupeň, je z pohybového hlediska zásadní. Co se děti v tomto věku nenaučí, už pak později nedoženou.

1 https://www.lidovky.cz/telocvik-je-az-na-poslednim-miste-deti-jsou-slabsi-a-linejsi-nez-pred- 10-lety-1u1-/zpravy-domov.aspx?c=A160209_135452_ln_domov_mpr

23

Dále píše, že ministerstvo si je však vědomo všech těchto faktorů, a proto snaží zavést třetí hodinu TV. Ohlasy ze škol, kde pilotní projekt probíhá, jsou kladné.

Ministerstvo si je však vědomo toho, že tento projekt nejde zavést plošně. Důvody jsou jednoduché – přeplněné tělocvičny i rozvrhy.

Přijde nám, že tento problém je z dlouhodobého hlediska neřešitelný. Všechny školy mají vypracované ŠVP, ale často se jejich výstupy liší s požadovanými výstupy.

Což se pak dozvíme i v dalších kapitolách.

Další článek, který se zabývá problematikou školní tělesné výchovy, je od Petra Nejedlého (www.ucitelske-listy.cz)². V tomto článku se Nejedlý kromě jiného zabývá nastavením požadavků pro tělesnou výchovu. Nejedly v článku píše: ,,Nejsou stanoveny závazné normy pro pohybovou aktivnost žáků a její klasifikaci, případně kontrola jejího dodržování“. S čím se dá jenom souhlasit i při provádění výzkumu je, že se každý učitel liší v hodnocení a často jsme museli diskutovat o tom, zda byl cvičební tvar splněn nebo ne.

Dále také uvádí jak je těžké zapojení žáků do pohybových aktivit, kdy na druhé straně má vysoký počet necvičících žáků, kteří také zaměstnávají učitele. Z toho vyplývá, že ,,Výuka hodin tělesné výchovy klade na učitele zvýšené nároky s ohledem na nutnost zajistit bezpečnost cvičících i necvičících žáků. Necvičící žáci rozptylují pozornost učitele a znemožňují jeho plnou koncentraci na výuku. Učitel jen obtížně a s výše uvedenými riziky může zajišťovat přiměřenou pohybovou aktivnost žáků.“

Nejedlý. A i tento faktor negativně ovlivňuje kvalitu tělesné výchovy. Proto Nejedlý ve svém článku zdůrazňuje, že by se forma i obsah předmětu TV měla změnit, aby začala opět plnit základní funkce.

2 http://www.ucitelske-listy.cz/2009/04/petr-nejedlo-telesna-vychova-ve-skolni.html

24

3.3 Kurikulární dokumenty

3.3.1 Rámcový vzdělávací program

RVP je kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanoví obecný rámec závazných požadavků pro jednotlivé stupně a obory vzdělání. Definuje rámec pro návrh učebních plánů a formuluje pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů.

Rámcový vzdělávací program stanovuje pro základní vzdělávání následující kompetence (RVPZ, 2007).

Kompetence k učení.

Kompetence k řešení problémů.

Kompetence komunikativní.

Kompetence sociální a personální.

Kompetence občanské.

Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVPZ orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. Tělesná výchova spolu s Výchovou ke zdraví je zařazena do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví.

Významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání jsou i okruhy reprezentující soudobé problémy světa. Ty jsou prezentovány jako průřezová témata a mají formovat zejména postoje a hodnoty žáků. Tematické okruhy průřezových témat jsou jednotné a procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, kde umožňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů. (Fialová, 2005, str. 26)

Prostudujeme-li RVP pro základní vzdělávání v gymnastice v hodinách TV na prvním stupni, zjistíme, že v této oblasti jsou mírné nedostatky a tyto nejsou blíže specifikované. RVP pouze vytyčuje gymnastická cvičení, která se na ZŠ mají vyučovat takto:

 průpravná cvičení,

 akrobacie,

 cvičení s náčiním a na nářadí,

 základy rytmické gymnastiky.

25

V tomto případě záleží pouze na školách a na jednotlivých pedagozích, jak a v jaké míře je zařadí do svých ŠVP.

3.3.1.1 Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Ty jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory.

Vzdělávací obsah základního vzdělávání (RVP, 2007)

Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyka a literatura, Cizí jazyk Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace

Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie

Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět

Člověk a společnost Dějepis, Výchova k občanství

Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis

Umění a kultura Hudební výchova, Výtvarná výchova

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví, Tělesná výchova

Člověk a svět práce Člověk a svět práce

Obrázek 3: Vzdělávací obsah základního vzdělávání Zdroj: Rámcový vzdělávací program

Vzhledem k zaměření práce se v další části zaměříme na vzdělávací oblast člověk a zdraví, která je pro nás nejvíce zajímavá. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů je tvořen očekávanými výstupy a učivem. Očekávané výstupy vymezují předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo v praktických situacích a v běžném životě. RVP pro základní vzdělávání stanovuje očekávané výstupy na konci 3.

ročníku jako orientační a na konci 5. a 9. ročníku jako závazné (www.msmt.cz).

3.3.1.1.1 Člověk a zdraví

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do ní je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví se prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo aplikují do života a školy (www.msmt.cz)

26 3.3.1.1.2 Výchova ke zdraví

Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví.

Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova (www.msmt.cz).

3.3.2 Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program je povinnou součástí dokumentace školy pro celé období vzdělávání. Řídí se požadavky RVP, vytváří podmínky pro osvojení určeného obsahu i zvládnutí klíčových kompetencí. Prezentuje profilaci školy a profil absolventa, reflektuje postavení v regionu. Škola ŠVP vytváří pro své žáky v důvěrně známých podmínkách, přizpůsobených na míru tomu, co žáci dobře zvládají a způsobem, který si sama stanoví a dál bude rozvíjet. Učitelé se mohou společně radit, pomáhat si, hledat nové možnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu. Na tvorbě ŠVP se nemusí podílet všichni učitelé školy. Pro utvoření ŠVP je dána struktura, kterou se školy musí povinně řídit. (Fialová, 2005, str. 26–27)

27

3.4 Školní vzdělávací programy vybraných škol

Po porovnání požadavků vzdělávacích obsahů gymnastiky ve školách se skutečnými dovednostmi žáků jsme vybrali základní školy v Libereckém kraji. Při výběru škol hrál velkou roli i fakt, že řada škol nemá na svých webových stránkách ŠVP, když je mají, tak jen jejich část. Také bylo velmi těžké najít školy, kde se jejich dílčí výstupy shodují s výstupy na konci jednotlivých ročníků.

3.4.1 Základní škola Broumovská

První z vybraných škol je ZŠ Broumovská 847/7, Liberec 6, která poskytuje úplné školní vzdělání v rozsahu 1.– 9. ročníku. V současné době patří k jedné z největších škol v Liberci. Škola se nachází na velkém sídlišti v Liberci, celkem má 21 tříd a na prvním stupni má celkem 14 tříd. V současné době škola prochází velkou rekonstrukcí. Škola má dvě velké plně vybavené tělocvičny. Obklopuje ji velký pozemek, na kterém je i hřiště. Pokud chtějí uspořádat výuku atletiky, mají nedaleko školy běžecký ovál. Škola nabízí i řadu sportovních kroužků jako například basketbal, sportovní gymnastika a hry, pohybové hrátky, tanec, judo, míčové hry.

V této ZŠ nám byly poskytnuty všechny učební plány a charakteristiky předmětů. Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Ve druhém ročníku mají povinnou účast plaveckého výcviku, s dojížděním do libereckého bazénu.

Vzdělávací obsahy tělesné výchovy jsou členěny do jednotlivých ročníků a jsou rozděleny na učivo a výstupy z předmětu. Vše bylo zpracované do tabulek. V této škole jsme nemohli testovat všechny třídy druhých ročníků, jelikož v té době probíhala návštěva povinné plavecké výuky.

3.4.2 Základní škola Lesní

Druhou z vybraných škol je ZŠ Lesní 572/12, Liberec, která poskytuje úplné školní vzdělání v rozsahu 1.– 9. ročníku. Tato škola patří v Liberci k výběrovým školám a je o ni velký zájem. Škola má díky grantům a sponzorským darům, velmi moderní

28

vybavení, nové sportovní hřiště, dvě tělocvičny na velmi dobré úrovni. Také byl z kapacitních důvodu přistaven nový pavilon prvního stupně.

V současné době tuto školu navštěvuje 600 žáků, má 21 tříd, z toho 12 tříd na prvním stupni. V této škole byly testovány všechny třídy prvního stupně díky ochotě učitelů, kteří se přizpůsobili naším časovým možnostem.

Tato škola nabízí i různé možnosti využití sportovních zájmových kroužků:

florbal, sportovní hry, aerobik. Dále též spolupracuje s dalšími volnočasovými organizacemi jako je například LTK Liberec.

Tato škola má svoje ŠVP na svých webových stránkách, kde si jej může každý volně stáhnout. Má je uložené v zipu a rozdělené do kapitol. Tato škola však nemá typické ŠVP jako jiné školy, kde najdeme předmět a v něm jeho výstupy u jednotlivých ročníků. Má však vše zakomponováno do průřezových témat tak, že nevíme přesně, co a v jakém ročníku mají žáci umět. Časová dotace tělesné výchovy je na prvním stupni 2 hodiny, kromě druhého ročníku, který má možnost tohoto předmětu 2,5 hodiny týdně.

3.4.3 Základní škola Vrchlického

Třetí z vybraných škol je ZŠ Vrchlického 17, Liberec 13. I tato škola poskytuje úplné školní vzdělání od 1.– 9. ročníku. Tato škola je zaměřena na výpočetní techniku.

Žáci jsou přijímání do 6. ročníku na základě výběrových řízení ze všech libereckých i mimo libereckých škol. Škola má celkově 18 kmenových tříd, z toho 10 na prvním stupni.

Škola jako i ostatní školy nabízí řadu sportovních kroužků, jako jsou například florbal, sportovní hry, basketbal a v neposlední řadě je zde velmi rozvinutý kroužek stolního tenisu, kdy škola spolupracuje se sportovním SKST Liberec, který hraje nejvyšší soutěž mužů v ČR.

ZŠ Vrchlického měla ze všech 5 vybraných škol nejlépe zpracované ŠVP. Jejich ŠVP najdeme na stránkách školy, kde si je můžeme volně stáhnout. Mají ho rozdělené do vzdělávacích oblastí. V každém předmětu jsou požadované výstupy žáků.

Z gymnastiky vypsali pouze cviky, které by měli žáci na konci ročníku umět.

29 3.4.4 Základní škola náměstí Míru

Poslední z libereckých škol je ZŠ náměstí Míru 212, Liberec 14. Tato škola se nachází na okraji města. Škola poskytuje úplné školní vzdělání od 1.– 9. ročníku s rozšířenou výuku výtvarné výchovy. Do nedávna patřila pod jinou základní školu v Liberci. Od té doby škola velmi vzrostla a prošla mnoha rekonstrukcemi, kdy nejvýznamnější byla rekonstrukce školní tělocvičny. Jako jedna z mála škol má školní tělocvičnu mimo budovu školy, a proto zde mají vždy dvě hodiny tělesné výchovy za sebou. K pohybovým aktivitám škola využívá tělocvičnu a školní hřiště na pozemku školy.

V současné době má škola 13 tříd z toho 8 na prvním stupni. Ve škole mají děti možnost vybrat si mnoho zájmových kroužků včetně sportovních, jako je třeba fotbal, florbal a sportovní hry.

ŠVP školy je velmi přehledný, je rozdělen do tří sloupců: očekávané výstupy, učivo a průřezová témata. Očekávané výstupy mají rozděleny do jednotlivých ročníků a vždy k tomu podrobně popsané učivo. Průřezová témata nejsou u všeho.

3.4.5 Základní škola Chrastava

Poslední základní škola je ZŠ Chrastava, náměstí 1. Máje. ZŠ Chrastava se nachází v libereckém kraji asi 10 km od Liberce. Škola poskytuje úplné školní vzdělání od 1.– 9. ročníku. Tato ZŠ má 25 klasicích tříd a 2 speciální třídy. Na prvním stupni má 14 tříd. Z kapacitních důvodů má škola 3 pracoviště. V této škole jsme testovali jen některé třídy prvního stupně, abychom měli u všech ročníků otestováno 10 tříd.

K pohybovým aktivitám škola používá multifunkční hřiště a školní tělocvičny v rámci budov. Škola poskytuje sportovní zájmové aktivity: florbal, basketbal, jógu.

ŠVP vychází z obecných vzdělávacích cílů a kompetencí v RVP ZP. Vzdělávací obsahy tělesné výchovy školy jsou rozdělené do jednotlivých ročníků, na učivo a výstupy z předmětů. Vše bylo velice přehledné a konkrétně zpracované. ŠVP této školy bylo stejně dobře a přehledně zpracováno jako ŠVP ZŠ Vrchlického. I proto byla vybrána tato škola.

30

4 Gymnastické dovednosti

V této kapitole se budeme zabývat jednotlivými cvičebními tvary. Tvary budeme popisovat podle ročníku, ve kterém je testovaní žáci plnili. V každém ročníku jsme vybrali dva cvičební tvary. Jednotlivé cvičební tvary jsou doplněny názornými obrázky.

Tyto tvary byly vybrány podle prostudování ŠVP jednotlivých základních škol.

4.1 1. ročník

V prvním ročníku jsme vybrali takové cvičební tvary, se kterými se děti už mohly setkat dříve a měly vycházet z přirozeného pohybu a vývoje dítěte. Žáci mají za úkol provést přechod přes lavičku a ručkování po žebřinách.

4.1.1 Přechod přes lavičku

Přechod přes lavičku jsme vybrali z důvodu držení rovnováhy a pozornosti u dětí v 1. třídě. Žáci měli za úkol přejít lavičku, která byla otočená užší stranou nahoru, uprostřed udělat dřep a pokračovat dál.

Rovnováha závisí na velikosti plochy opory a vzdálenosti těžiště od plochy opory. Základním prvkem rovnováhy je chůze. Trup je zpevněný, hlava je držena v prodloužení trupu, oči kontrolují konce lavičky. Nejpříznivější polohou paží je upažení. Došlap při chůzi je na přední části chodidla, přenášení váhy je plynulé.

(Hájková, 1998)

31

Chyby vzniklé při jednotlivých pohybech, mezi které počítáme chůzi a její varianty vedou ke ztrátě rovnováhy a možnosti pádu. Mezi nejčastější příčiny podle Hájkové (1998) patří:

 předklon hlavy,

 uvolněné držení těla,

 vychýlení boků,

 špatná technika části paží a nohou při variantách chůze, např. nepřesné přednožení nebo nestejné upažení.

Obrázek 4: Přechod přes lavičku, Zdroj: Hájková, (1998)

4.1.2 Přeručkování na žebřinách

V této gymnastické dovednosti měli testovaní žáci za úkol vylézt na poslední příčku žebřiny, přeručkovat na druhé žebřiny a posléze slézt. U tohoto cviku byl důležitý prvek střídání levé a pravé nohy mezi jednotlivými příčkami.

32

Obrázek 5: Přeručkování na žebřinách. Zdroj: vlastní

4.2 2. ročník

Ve druhém ročníku jsme již vybrali cvičební tvary složitější a děti těmto tvarům musely věnovat větší pozornost a potřebovaly absolvovat i několik hodin nácviku. Jako první jsme testovali přeskok přes švihadlo snožmo a jako druhý cvičební tvar měli žáci za úkol provést kotoul vpřed bez dopomoci.

4.2.1 Přeskok přes švihadlo – snožmo

Žáci měli za úkol přeskočit švihadlo snožmo desetkrát bez meziskoku.

,,Cvičením se švihadly rozvíjíme základní pohybové vlastnosti – sílu, rychlost, vytrvalost i obratnost.“ (Kos, 1965, s. 4) Švihadlo je výborné náčiní pro udržení tělesné kondice, protože cvičení s ním není příliš technicky náročné. Cvičení se švihadlem nejsou omezená ani věkem, mohou s ním cvičit jak malé děti, tak dospělí i starší lidé. Cvičení lze dávkovat přiměřeně individuálním schopnostem a fyzické zdatnosti. (Kos & Teplý, 1980)

Přeskoky působí převážně na svalstvo nohou tak, že jej posiluje. V tomto případě jde o dynamické posilování svalů dolních končetin. (Kos & Teplý, 1980) Jde hlavně o natahovače dolních končetin (svaly, plosky nohou, lýtkové svalstvo, svalstvo

33

na přední straně stehna a svalstvo hýžďové). U cvičence se tak rozvíjí odrazová síla.

(Kos, 1965)

Obrázek 6: Přeskok snožmo. Zdroj: vlastní

4.2.2 Kotoul vpřed

Žáci měli za úkol udělat kotoul vpřed ze stoje do stoje, bez dopomoci paží při zvedání se do stoje.

,,Kotoul je jedním ze základních akrobatických prvků. Za nejjednodušší provedení se považuje kotoul ze dřepu do dřepu.“ (Hájková, 1998, str. 14) Žák dohmátne napnutýma rukama před sebe (šíře dohmatu je v úrovni ramen, prsty jsou mírně od sebe a směřují vpřed). Spolu s odrazem nohama získá žák pohybovou energii pro provedení kotoulu. Paže se krčí, následuje dotek podložky týlem hlavy a přetáčivý pohyb těla provedený v maximálním sledu. Aby žák byl schopen přejít do dřepu bez pomoci paží, musí se těžiště dostat nad, či lépe před plochu opory chodidla. (Hájková, 1998, str. 14)

Za nejčastější chyby považuje Hájková (1998) toto:

 dohmat rukama není dostatečně daleko od chodidel, žák se opře o hlavu a nemůže získat dostatečnou rychlost,

 dohmat pokrčenými pažemi – žák se opře ihned o hlavu,

 malý odraz nohou – malá rychlost pohybu,

34

 opření temene hlavy o zem,

 provedení kotoulu přes rameno,

 malé sbalení nebo úplné rozbalení při přetáčení, které je způsobeno, buď špatnou koordinací pohybu, nebo nedostatečným svalovým napětím především břišních svalů. Žák většinou nevstane bez dopomoci paží, protože ztratí rychlost pohybu.

Obrázek 7: Kotoul vpřed. Zdroj: Hájková (1998)

Obrázek 8: Chybovost při kotoulu vpřed. Zdroj: Hájková (1998)

4.3 3. ročník

4.3.1 Navazované kotouly – dva vpřed jeden vzad

Tento cvičební tvar jsme vybrali z důvodu toho, že kotoul vpřed už mají žáci umět z 2. ročníku a kotoul vzad si měli žáci osvojit v průběhu třetího ročníku. Tvar měli žáci provádět ze stoje, následně provést dva kotouly vpřed bez dopomoci paží a jako poslední měli udělat kotoul vzad do dřepu.

35 4.3.1.1 Kotoul vzad

Podle Hájkové (1998) je nejjednodušší provedení kotoulu vzad ze dřepu do dřepu. Žák začne kotoul pádem vzad. Přetáčení těla provádí v maximálním sbalení. Za kritický moment považuje Hájková vzpírání paží, které musí být takové, aby se žák neopíral o hlavu přesně v momentě, kdy těžiště prochází nad místem dohmatu. Správné vzpírání paží je možné pouze za předpokladu správného dohmatu rukama – opření o dlaně s mírně roztaženými prsty, dlaně jsou těsně vedle uší. (Hájková, 1998, str. 18)

Mezi nejčastější chyby patří:

 malé sbalení při přetáčení – způsobuje ztrátu rychlosti,

 dohmat rukama není oporou o dlaně položené vedle uší,

 nedostatečné vzpírání případně ještě provedené ve špatnou dobu,

 dokončení kotoulu v kleku místo ve dřepu.

Obrázek 9: Kotoul vzad. Zdroj: Hájková (1998)

Obrázek 10: Provedení kotoulu. Zdroj: Hájková (1998)

36

4.3.2 Trampolína – skok se skrčením přednožmo

Trampolína je nářadí čtverhranného nebo kulatého tvaru, kde je na kovové konstrukci upevněna pomocí pružin odrazová plachta. (Hájková, 1998, str. 41)

Technika odrazu z trampolíny je téměř stejná, jako je technika odrazu z můstku.

Významným rozdílem je doba trvání odrazu, která je určena dobou kyvu pružné plochy.

Je důležité, aby byl současně dokončen odraz nohama s využitím amortizace odrazové plochy trampolíny.

Chyby při provádění skoku na trampolíně:

 prostorově špatný doskok na trampolínu, který je způsoben málo nebo naopak moc širokým odrazem ze základny,

 odraz nohama není časově v souladu s amortizací trampolíny – většinou je odraz nohama dokončen dříve, než je vrchol výkyvu trampolíny,

 špatné držení těla – pokud není toporné držení těla, je mnohem menší přenos hybnosti z rozběhu a odrazu do samotného skoku,

 příliš šikmýprůběh druhé letové fáze – odraz by měl být v době, kdy je těžiště mírně posunuto před svislicí, pokud je těžiště za svislicí – dochází k příliš šikmému průběhu letu,

 nekvalitní druhá letová fáze – je dána buď špatným odrazem nebo nedostatečně zpevněným tělem, případně špatnou koordinací pohybu podle druhu skoku,

 špatný doskok může být způsoben špatnou předcházející fází nebo nekvalitně provedeným samotným doskokem (doskok na plná chodidla, předklon trupu, paže jsou ve vzpažení vzad nebo v zapažení),

 doskok příliš blízko trampolíny – je nebezpečný z důvodu možnosti zranění žáka – a je způsoben odrazem příliš do výšky místo do dálky (Hájková, 1998, str. 41).

37

Obrázek 11: Špatný a dobrý doskok na trampolínu. Zdroj: Hájková (1998)

Obrázek 12: Skrčka. Zdroj: Hájková (1998)

4.4 4. ročník

V tomto ročníku jsme zvolili stoj na rukou s dopomocí učitele, abychom zjistili, zda žáci ve školách dělají průpravná zpevňovací cvičení a jako druhý cvičební tvar jsme zvolili výskok na švédskou bednu do dřepu.

4.4.1 Stoj na rukou s dopomocí učitele

Stoj na rukou je náročná rovnovážná poloha. Náročnost je dána malou plochou opory a vzdálenosti těžiště od místa opory. Pro některé žáky může být obtížná i poloha těla hlavou dolů. (Hájková, 1998, str. 23)

Správná poloha stoje na rukou je kolmo k zemi a i ta, když v ose je střed mezi rukama (v šíři ramen), mírně zakloněná hlava, těžiště, kolena a kotníky. Stoj na rukou začíná výkrokem odrazové nohy a zanožením švihem nohy s dohmatem rukou dostatečně vpřed. Celé tělo je zpevněno, vyrovnány všechny úhly. Hlava je v mírném

38

záklonu tak, aby oči sledovaly prsty na rukou v dohmatu. Dohmat rukou je s mírně rozevřenými prsty. Žák musí být vytažen z ramen. Návrat do základní polohy se provádí přednožením odrazové nohy a odrazem rukou.

Obrázek 13: Stoj na rukou. Zdroj: Hájková (1998)

Chyby prováděné při stoji na rukou:

 švihová noha je pokrčená,

 nedostatečná práce odrazové nohy – při malém odrazu nemůže žák dosáhnout úrovně kolmice,

 příliš prudký pohyb švihové nohy a velký odraz – žák nezvládne rychlost pohybu a dostane se za kolmici

 dohmat rukama je příliš blízko odrazové nohy – ramena se dostanou před plochu opory a žák se nedostane do kolmice,

 pokrčení paží při dohmatu – žák neudrží stoj na rukou a při špatné záchraně může spadnou na hlavu,

 nezpevněný trup – žák se nemusí dostat do polohy stoje na rukou, protože přenos hybnosti je zvládnutelný pouze při zpevněném trupu (Hájková, 1998, str. 23).

39

Obrázek 14: Nedostatečná práce odrazové nohy. Zdroj: Hájková (1998)

Dopomoc

Dopomoc učitel poskytuje tak, že uchopí žáka nad kolenem a pomáhá udržovat rovnováhu nebo mírným tahem vzhůru ulehčuje pažím. Učitel stojí bokem k žákovi na straně švihové nohy, která se zanožuje jako první. Záchrana úchopem nad koleny je proto, že je úchop blíž těžišti a proto je poloha žáka snadněji ovlivnitelná než uchopení např. za kotníky. (Hájková, 1998, str. 24)

4.4.2 Výskok do dřepu na švédskou bednu

Přeskoky jsou zařazeny do základního učiva gymnastiky. Výhodou je, že můžeme využít i jiné nářadí než skokanský můstek a švédskou bednu. Každý druh přeskoku se skládá z několika fází: rozběhu, náskoku na můstek a odraz, první letové fáze, dohmatu a odrazu rukama, druhé letové fáze a doskoku.

Základem dobrého přeskoku je rychlý rozběh, kterým se získá pohybová energie.

Náskok na můstek a je prováděn s mírným přednožením.

Odraz, při kterém je maximálně využívána amortizace můstku je velice dynamický, těžiště je mírně před svislicí. Paže švihají ze zapažení do předpažení. Odraz nohou a dokončení amortizace můstku musí nastat ve stejnou dobu, ve kterou končí pohyb paží v předpažení.

První letová fáze – po odrazu z můstku následuje dohmat rukama po různě dlouhé době, který závisí na dovednosti žáka. Je jasné, že u žáka 4. ročníku bude tato fáze kratší než u 12leté sportovní gymnastky.

40

Dohmat a odraz rukama je velice krátký a energický. Kvalita druhé letové fáze je dána odrazem rukama. Žák by neměl doskočit hned za nářadí.

Žák by měl provést doskok do podřepu s mírně předkloněným trupem a pažemi v poloze předpažení dolů.

Obrázek 15: Výskok do dřepu. Zdroj: Vlastní

Chyby v jednotlivých fázích pohybu podle Hájkové (1998).

Rozběh:

 pomalý rozběh,

 špatná standardizace pohybu – rozběh je nestejnoměrný.

Náskok na můstek a odraz:

 běh po můstku nebo náskok na začátku můstku – žák neumí využít amortizace,

 odraz je proveden do nezpevněného těla.

41

Obrázek 16: Špatný náskok na můstek. Zdroj: Hájková (1998)

První letová fáze:

 krátká letová fáze – špatný rozběh a odraz z můstku a důsledkem nekvalitního, odrazu je druhá letová fáze přeskoku.

Dohmat

 špatný dohmat na začátku nářadí je způsoben většinou špatnou 1. letovou fází,

 není žádný nebo špatný odraz rukama – špatná technika odrazu rukama.

Obrázek 17: Dohmat. Zdroj: Hájková (1998)

4.5 5. ročník

V pátém ročníku jsme testovali přeskok skrčmo přes kozu a šplh o tyči. Jak jsme předpokládali větší problém v testování 5. ročníku byl šplh o tyči z důvodu nízkého nácviku.

42 4.5.1 Přeskok skrčmo přes kozu

Chyby v jednotlivých fázích pohybu podle Hájkové (1998).

Rozběh:

 pomalý rozběh,

 špatná standardizace pohybu – rozběh je nestejnoměrně rychlý.

Náskok na můstek a odraz:

 běh po můstku nebo náskok na začátku můstku – žák neumí využít amortizace,

 odraz je proveden do nezpevněného těla.

První letová fáze:

 krátká letová fáze – špatný rozběh a odraz z můstku a důsledkem nekvalitního odrazu je špatná druhá letová fáze přeskoku.

Dohmat:

 špatný dohmat na začátku nářadí je způsoben většinou špatnou 1. letovou fází,

 není žádný nebo špatný odraz rukama – špatná technika odrazu rukama,

 odraz rukama je velice dlouhý – je to způsobeno chybami popsanými v předchozích bodech.

Druhá letová fáze:

 krátká letová fáze – příčinou jsou chyby v předcházejících fázích přeskoku, zejména při dohmatu a odrazu rukama.

Doskok:

 špatné držení těla – nekoordinovanou druhou letovou fází nebo předcházející chybou v odrazu rukama nebo nedostatečným nácvikem doskoku,

 paže v zapažení,

 doskok na napjaté nohy – špatná technika doskoku (Hájková, 1998, str. 34).

43

Obrázek 18: Doskok. Zdroj: Hájková (1998)

4.5.2 Šplh o tyči

Při nácviku šplhu s přírazem se rozlišují tři fáze podle Pavlíka, (1983):

První fáze spočívá v nácviku správného přírazu. Ve visu podřepmo přitiskněme k tyči zezadu vnější stranu nártu a bérec jedné nohy a zpředu patu a lýtko druhé nohy. Šplhadlo svíráme koleny, nártem, patou a přiléhajícími bérci po celé délce.

Nohy jsou skrčeny přednožmo tak, že stehna svírají s trupem přibližně pravý úhel.

V této fázi převládá práce nohou.

Ve druhé fázi učíme žáky přitahovat se do shybu se současným napínáním nohou. Tyč svíráme nohama. Převládající práce paží je usnadněna správným přírazem.

V poslední fázi přehmátneme střídnoruč co nejvýše, rukama pevně svíráme tyč a dostáváme se opět do základní polohy. Obě ruce jsou stále co nejblíže u sebe.

Současně se žáci učí správnému sešplhání. Technika pohybu je stejná jako u vyšplhání, sled pohybu však následuje v opačném pořadí. Nedovoluje se rychlé sjíždění, při kterém by mohlo dojít k odřeninám a popáleninám. (Pavlík, et al. 1983a)

Obrázek 19: Šplh s přírazem. Zdroj: vlastní

44

5 Metodika práce

5.1 Charakteristika výzkumu

Pro výzkum k vypracování diplomové práce jsme oslovili ředitele a učitele 6 základních škol v Libereckém kraji. Bohužel se základní školou Husova jsme se na společné spolupráci nedomluvili, jelikož u nich probíhá hodina tělesné výchovy v anglickém jazyce a rodiče si nepřejí, aby hodiny byly něčím narušovány. V každé ze škol jsme měli v plánu otestovat všechny třídy na prvním stupni. Často jsme se však setkali s tím, že ve druhé nebo třetí třídě děti měly povinné plavání a další hodinu všeobecné tělesné výchovy už neměly, anebo nám paní učitelky nechtěly vyjít vstříc v tomto testování. Žáky jsme otestovali na základní škole Broumovská v Liberci, kde se testování zúčastnilo celkem 280 žáků. Druhá škola s největším počtem žáků byla základní škola Lesní v Liberci, kde bylo testováno 279 žáků. Na základní škole Chrastavská v Chrastavě bylo otestováno 165 žáků. Na základní škole na náměstí Míru v Liberci bylo testováno 160 žáků. V základní škole Vrchlického v Liberci jsme otestovali 157 dětí.

Celkově se testování zúčastnilo 1041 žáků z 5 základní škol v Libereckém kraji.

Dále v rámci výzkumu jsme prováděli anketní šetření u učitelů TV. Anketní šetření probíhalo vždy v rámci testování tříd, kdy učitelé na závěr hodiny vyplnili krátký dotazník. Šetření se zúčastnilo celkem 27 učitelů a vždy velmi ochotně na otázky odpovídali.

5.2 Strategie výzkumu

Při přípravě výzkumu jsme měli vytipovaných 5 základních škol, kde jsme chtěli výzkum provádět. Jelikož je výzkum stavěn na základě školního vzdělávacího programu a výstupů na konci ročníku, museli jsme vybrané školy měnit, neboť jsme zjistili, že některé školy nemají komplexní školní vzdělávací program anebo pouze program ve velmi zkrácené verzi. Proto jsme museli nakonec vybrat školy, kde jsme ze školního vzdělávacího programu mohli vyčíst pro nás potřebné informace. Cviky k testování

45

jsme vybírali na základě shodnosti alespoň 3 školních vzdělávacích programů, z pěti vybraných základních škol.

Testování probíhalo v měsících dubnu a květnu školního roku 2016/2017. Tyto měsíce byly pro výzkum důležité, jelikož jsme věděli, že musíme výzkum stihnout a vyhodnotit do konce školního roku. V červnu již mnoho škol chodí na tělesnou výchovu do venkovních prostor, a tím bychom v toto období neměli pro testování vhodné podmínky.

Testování probíhalo vždy v dopoledních hodinách během tělesné výchovy vybrané třídy po předchozí domluvě s učitelem a ředitelem školy. Na testování jsme vždy potřebovali celou vyučovací hodinu. Testování tříd nemělo žádný pořadník, vždy jsme využili časové možnosti třídy a učitele.

Na začátku hodiny jsme vždy dětem vysvětlili důvod testování, seznámili je s organizací a průběhem hodiny.

Po krátkém úvodu se děti zahřály krátkou hrou a důkladně se rozcvičily, následovala příprava pomůcek, nářadí a ukázka, jak mají jednotlivé cvičební tvary a dovednosti vypadat ve správném technickém provedení. Každý žák měl možnost si jednou vše vyzkoušet a poté jsme přistoupili k testování. Hodnocení u každého tvaru bylo pouze: splněn/nesplněn. Hodnocení splněn bylo bez dopomoci, kromě stoje na rukou. Toto hodnocení prováděli učitelé a zapisovali do předem připravené tabulky se jmény dětí. Stejným způsobem probíhala každá testovací hodina

V každé z testovaných škol jsme se setkávali se vstřícným přístupem, občas nás zarazil přístup vyučujících k žákům. Jelikož 70 % učitelů mělo praxi delší než 20 let, zdálo se nám, že mírně trpí syndromem vyhoření. I přesto nás učitelé informovali o úrovni žáků v hodinách tělesné výchovy a dávali zajímavé rady a postřehy, které během své praxe získali.

Celkově se dá konstatovat, že testování ve všech školách proběhlo v naprostém pořádku. Ve všech školách jsme našli vhodné vybavení pro provedení testování.

46

5.3 Výzkumné metody

5.3.1 Metody získání informací

Informace potřebné k testování jsme zjistili ze školních vzdělávacích programů základních škol. Školní vzdělávací programy jsme prostudovali a analyzovali. Testovací cviky jsme vybrali na základě shodnosti ŠVP alespoň ze tří škol.

U anketního šetření jsme otázky vybrali na základě získání informací, které pro nás byly důležité, a které by nám mohly pomoci k zjištění situace školní TV na prvním stupni.

5.3.2 Anketní šetření

V anketním šetření jsme se zaměřili na učitele tělesné výchovy na prvním stupni ZŠ. Cílem anketního šetření bylo zjistit situaci tělesné výchovy na prvním stupni z pohledu učitele. Zajímalo nás kolik žen či mužů učí na prvním stupni. Jaké je vybavení školních tělocvičen, jakou mají časovou dotaci atd. Šetření bylo zcela anonymní a dobrovolné. Vždy na konci hodiny jsme požádali daného vyučujícího o vyplnění dokumentu a tito jej většinou ochotně vyplnili. Celkově se šetření zúčastnilo 27 vyučujících z vybraných základních škol. Šetření mělo celkem 14 otázek. Na 11 otázek se dalo odpovědět pouze zakroužkováním vhodné odpovědi. Zbytek otázek učitelé doplňovali podle svého uvážení. Šetření mělo zjistit, jaké jsou podmínky pro školní TV.

47

Poměr muži – ženy na prvním stupni

Obrázek 20: Graf poměr ženy – muži na prvním stupni základní školy

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že více žen učí na prvním stupni základní školy. Z celkového počtu 27 dotázaných je 23 žen a pouze 4 muži.

Věkové rozvrstvení učitelů na prvním stupni

Obrázek 21: Graf věkové rozvrstvení učitelů na první stupni

Z tohoto grafu vyplývá, že nejvíce učitelů na prvním stupni je ve věku 45 let a více, celkem 15 učitelů dalších 9 učitelů je ve věku 36–45 let a pouze 3 učitele je ve věku 31–35 let. V seznamu dotazovaných nebyl žádný učitel ve věku 25–30 let.

Ženy Muži 4

23

9

25 - 30 let 31- 35 let 36- 45 let 45 let a více 15

3

48

Vzdělání učitelů na prvním stupni

Obrázek 22: Graf vzdělání učitelů na prvním stupni

Z vyplněného dotazníku vyplynulo, že 22 učitelů z dotazovaných 27 mají vystudovaný daný obor a 3 učitelé z dotazovaných mají vystudovaný magisterský obor na druhém stupni. Ve dvou případech jsme se setkali s kombinací tělesná výchova a zeměpis a v jednom případě dějepis a francouzský jazyk. Pouze 2 učitele mají vystudovaný magisterský obor v jiném oboru než učitelství pro první nebo druhý stupeň ZŠ. V jednom případě jsme se setkali s oborem speciální pedagogika a ve druhém obor rekreologie.

Kolik učitelů učí na 1. stupni a kolik na 2. stupni

Obrázek 23: Graf kolik učitelů učí na 1. stupni a kolik na 2. Stupni 15

9 3

Mgr. - národní škola Mgr. - Učitel druhé stupně Mgr - jiný obor

24 1 2

1. stupeň základní školy 2. stupeň základní školy Oba stupně

49

Na prvním stupni ZŠ z dotazovaných učí 24 učitelů, 2 učitelé učí na obou stupních ZŠ, 1 dotázaný neučí na prvním stupni, ale na druhém a zde měl pouze suplovanou hodinu. Později jsme si uvědomili, že tato otázka byla špatně položena a dokonce nám chyběla eventualita za C, kde měla být možnost, že učí na obou stupních ZŠ.

Pedagogická praxe učitelů

Obrázek 24: Graf pedagogická praxe učitelů

Z toho grafu se můžeme dozvědět, že 22 z dotazovaných učitelů má praxi delší než 10 let, což jsme mohli předpokládat z důvodu vyššího věku učitelů. Praxi 5–10 let mají 3 učitelé, po 1 učiteli mají délku praxe 3–5 let a 1–2 roky. Z těchto výsledků nám vyplývá dlouho se opakující trend, že velmi málo absolventů vysokých škol nastupuje do školy jako pedagog.

1 1

3

22

1- 2 roky 3 - 5 let 5 - 10 let 10 a více let

50

Časová dotace TV na ZŠ

Obrázek 25: Graf časová dotace TV na ZŠ

Tato otázka se týkala školní TV a u ní nás zajímalo, jaká je časová dotace na základních školách. Učitelé měli možnost výběru ze tří odpovědí. První možnost byla, že TV ve škole mají 1 x 90 minut, tuto odpověď zaškrtlo 24 učitelů, 3 učitelé zaškrtli možnost 2 x 45 minut. Možnost za C – více hodin nezaškrtl žádný učitel. Odpověď 1 x 90 minut se vyskytla u učitelů, kteří nemají tělocvičnu v budově školy a musejí docházet na TV do jiné budovy v blízkosti školy.

Skupiny žáků se kterými učitelé na prvním stupni pracují v rámci TV

Obrázek 26: Graf skupiny žáků se kterými učitelé na prvním stupni pracují v rámci TV 24

3

1 x 90 minut 2 x 45 minut

26 1

Chlapci - dívky Pouze chlapci Pouze dívky

51

Na tuto otázku 26 učitelů odpovědělo, že pracují se skupinou chlapců i dívek společně. Pouze pan ředitel na jedné základní škole pracuje se skupinou chlapců od 5.

ročníku.

Docházení na TV do jiné budovy

Obrázek 27: Graf docházení na TV do jiné budovy

Tato otázka podle našich předpokladů měla souhlasit s otázkou časové dotace TV ve školách, jelikož jsme předpokládali, že školy, které mají delší časovou jednotku na TV docházejí na TV do jiné budovy. Z této otázky pak vyplynulo, že 21 škol má tělocvičnu v budově školy. Vyučující a žáci 6 škol musí docházet do jiné budovy.

Dostatečné vybavení školní tělocvičny

Obrázek 28: Graf dostatečné vybavení školní tělocvičny 21

6

ve škole

mimo budovu školy

26 1

ano ne

52

Z tohoto grafu vyplývá, že 26 učitelů je s vybavením školní tělocvičny spokojeno, pouze jedné paní učitelce vybavení nevyhovuje a chybí jí v tělocvičně malé míčky, šátky a kroužky.

Znalost metodiky pro školní gymnastiku

Obrázek 29: Graf znalost metodiky pro školní gymnastiku

U této otázky jsme také čekali 100 % odpovědí ano, ale nebylo tomu tak. 4 z dotazovaných učitelů nezná přesnou metodiku k nácviku a cvičení na nářadí. Dále nás u této otázky zajímali zdroje, kde je učitelé čerpají. Nejčastěji jsme se setkali s odpovědí, že čerpají z praxe nebo od kolegů. Občas se vyskytla odpověď, že čerpají z internetu nebo z literatury a jedna odpověď zněla, že čerpají ze studia na vysoké škole.

Školení

Obrázek 30: Graf školení 23

4

Ano Ne

7

20

Ano Ne