Antisemitismus 20. století a deportace

Krátce po válce židé zakupovali nové domy, rozšiřovali své obchody a také si zde zřizovali nové živnosti. Domovské právo se v této době udělovalo i cizím židům.⁸⁷ Dvacáté století probíhalo pro židy relativně klidně až do třicátých let. V roce 1935 byly v Německu přijaty diskriminační Norimberské zákony a v roce 1937 se antisemitismus začal opět ozývat i u nás. Ve městě se v tomto roce šířila pogromová protižidovská kampaň vedená Národním sjednocením podporovaným okresním hejtmanstvím.

V Jičíně byly rozšiřovány protižidovské letáky a na krámy byla lepena žlutá kolečka s nápisem židovský obchod. Objevovala se hesla „s židy ven! “ a „mažte židy!“. Dále byly rozdávány žluté protižidovské letáky a židé byli nuceni vydávat různé peněžité příspěvky. Pachatele těchto výtržností se nepodařilo vypátrat.⁸⁸ Reakcí na tyto události byl článek „V Jičíně se prý ubližuje židům“, který veškeré výše zmíněné události popírá.

85SOkA Jičín, Kronika města Jičína 1918 - 24, s. 118, 170.

86SOkA Jičín, Kronika města Jičína 1918 - 24, s. 118, 170.

87 Státní okresní archiv Jičín, Kronika města Jičína 1937, s. 60, 61.

88SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 263, Kronika města Jičína 1937, s. 60 – 61.

34

Zároveň se však v tom samém roce konala v Jičíně protifašistická demonstrace, která se setkala s velkým úspěchem. Pomáhali ji připravovat i místní židé.⁸⁹

Situace židů se zhoršila po Mnichovské dohodě v roce 1938. Tisk rozpoutal protižidovskou kampaň, ve které židy označoval jako spoluviníky Mnichova. V Jičíně se v té době začaly objevovat protižidovské letáky, které obsahovaly hesla jako

„Čechové – vlastenci, netrpte židy mezi sebou“. Daleko více však bylo protižidovských nálepek, které byly nalepovány nahodile v noci. Nejvíce jich skončilo na židovských obchodech. Mnoho se jich objevilo zejména v noci na 1. listopad a hlásaly hesla jako

„nepodporujte židy“, „každý žid je zrádce“ nebo „návštěva židů nevítána“. Velice zajímavá byla reakce jičínských komunistů, kteří po těchto výtržnostech sami drželi noční hlídky, aby židovské obchody ochránili a dokonce dopadli rozšiřovatele nálepek a předali je k vyšetřování.⁹⁰ rodiny patří jen český výrobek zakoupený od árijského obchodníka“.⁹¹

V červnu roku 1939 začaly v Protektorátu Čechy a Morava platit Norimberské zákony. V noci na 24. března 1939 byly židovské obchody pomalovány červenými a modrými trojúhelníky s nápisem „žid“. Označení bylo sice ráno smyto, ale stopy po něm zůstaly. ⁹² Od 4. dubna byly neárijské obchody v Jičíně označeny českoněmeckými tabulkami Židovský obchod - JüdischeGeschäft. U některých obchodů se naopak objevil nápis Árijský obchod.⁹³ V červnu 1939 byla vydána nařízení o převodu židovského majetku, který měl být přihlášen do 31. 7. 1939. Nařízením se vymezilo, že židem je ten, kdo má alespoň tři židovské prarodiče a za židovský podnik se pokládá ten, v jehož správní nebo dozorčí radě byla alespoň jedna osoba židovského původu. Češi si dělali naději, že tento majetek získají. Veškerý majetek však přešel do německých rukou.

89SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 262, Kronika města Jičína 1936, s. 135.

90SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 263, Kronika města Jičína 1938, s. 285.

91SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 263, Kronika města Jičína 1938, s. 307.

92SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 264, Kronika města Jičína 1939, s. 63.

93SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 264, Kronika města Jičína 1939, s. 77.

35

Dne 26. 8. 1939 byli podle úředního nařízení všichni židé vyloučeni z tělocvičné jednoty Sokol. Dne 28. 8. 1939 vydal okresní úřad vyhlášku, podle které je židům zcela zakázán pobyt v hotelu Praha, Paříž, Slavie, U Němců, v restauraci, v sokolovně a v hotelu Valdštějnův dvůr v Železnici. V jiných hostinských podnicích je potřeba židům vymezit zvláštní místnost. Pokud to není možné, nemohou židovští návštěvníci chodit ani tam. Ve veřejných lázních musí být pro židy vyznačena zvláštní část, pokud se tak nestane, musí mít židé do lázní přístup pouze v určitou hodinu. Vstup na koupaliště bude židům povolen pouze za podmínky, že zde budou mít vlastní oddělenou část. Navštěvovat kina, divadla a podobná zařízení mají židé zcela zakázané.

Dále bylo připomenuto, že neárijské podniky musí být označeny nápisem židovský obchod. Ihned po zveřejnění této vyhlášky byly ve všech restauracích a hotelích vyvěšeny tabulky židům nepřístupno. V Jičíně tedy nezbyla ani jediná restaurace, kterou by mohli židé navštívit.⁹⁴

Dne 19. září 1941 začali židé v Jičíně podle úředního nařízení nosit žluté látkové šesticípé hvězdy s písmenem J jako Jude, které musely být přišité na levé straně oděvu na prsou. Hvězda měla mít velikost dlaně a nemuseli ji nosit židé, kteří byli v manželském svazku s árijcem. Zprvu budila pozornost, ale brzy zevšedněla. Zákazu styku s židy Češi většinou nedbali.⁹⁵

Dne 10. 1. 1943 bylo transportem ve 4 hodiny ráno odvezeno 88 jičínských židů do Terezína. V Jičíně museli zanechat všechen majetek, s sebou si mohli vzít pouze zavazadlo do 50 kg. Jejich byty byly zapečetěny a nábytek z nich byl svezen na několik míst, mezi která patřila budova zámku, Husova třída, kolna u Guthů, hostinec U Žďárských nebo skladiště firmy Knotek a spol. Nábytek byl později levně rozprodán a většina židovských bytů zůstala neobydlená.⁹⁶ Po válce už se do opuštěných domů a bytů bohužel neměl kdo vrátit.

94SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 264, Kronika města Jičína 1939, s. 181.

95SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn. č. 265 Kronika města Jičína 1941, s. 106.

96SOkA Jičín, fond Archiv města Jičína 1361 – 1945, kn č. 266Kronika města Jičína 1943, s. 17 - 18.

36