Vývoj demografické struktury jičínské židovské obce v letech 1860 - 1921

1890 a 1921.³⁹ Ve výpisu židů z roku 1860 je uvedeno celkem 68 mužů. Pravděpodobně se jedná o jednoho muže z každé rodiny, přičemž ostatní rodinní příslušníci (manželka, děti), zmíněni nejsou. Je to jediný seznam, ve kterém se nevyskytuje žádná žena. Věk mužů, kteří jsou zde zaznamenáni, se pohybuje mezi 31 a 67 lety. Jejich průměrný věk byl 44 let. Židé v roce 1860 zastávali relativně širokou škálu povolání, celkem se jednalo o 23 různých zaměstnání, což je ze všech třech sledovaných období nejvíce.

Největší množství židovského obyvatelstva, více než čtvrtina, se věnovalo obchodu.

37Výpis židů z roku 1860, archiv Ing. Jana Kindermanna.

38 ZAHRADNÍKOVÁ, Marie. Dějiny Židů v českých zemích. In: Neztratitviru.cz[online]. [cit. 2014-02-16].

Dostupné z: www.neztratitviru.net/doc/metodika/Zide_v_ceskych_zemich_2006.doc.

39 Při sčítání lidu z let 1860 a částečně i 1890 jsem vycházela z materiálů, které mi předal pan Ing. Jan Kindermann z o.p.s.Baševi. Poskytl mi seznam židů i jejich povolání z roku 1860 a také jmenný seznam židů z roku 1890, ke kterému jsem poté ve Státním archivu v Jičíně dohledala povolání, kterým se dotyční věnovali. Seznam židů a jejich povolání z roku 1921 jsem vypracovávala podle sčítacích operátů.

21

Velká část židovského obyvatelstva se věnovala také potravinářství. Můžeme zde nalézt hned 8 pekařů, 2 vinaře a řezníka. „Měšťan“ do kolonky povolání uvedlo 8 mužů, přičemž jednašedesátiletý Jan Soumar měl pracovat jako městský rada.⁴⁰

Sčítání z roku 1860 je jediné, ve kterém se objevuje zaměstnání hostinského,

Následující povolání jsou zastoupena vždy po jednom: soukeník, sklenář, majitel domu, mistr stavby, poštmistr, barvíř, kotlář, učitel a doktor. U jedné osoby nebylo zaměstnání uvedeno.⁴¹

Graf č. 1 znázorňuje demografickou strukturu jičínského židovského obyvatelstva v roce 1860.

V roce 1890 bylo v Jičíně evidováno celkem 256 osob židovského původu.

Seznam židů z roku 1890 opět uvádí pouze jednoho, nejdůležitějšího člena z celé

40 Výpis židů z roku 1860, archiv Ing. Jana Kindermanna.

41 tamtéž

22

rodiny. Na rozdíl od seznamu z roku 1860 se tu však nově objevují i ženy a také přesný počet rodinných příslušníků. V seznamu se nachází celkem 61 osob, z toho 16 žen.

Nejvíce žen uvádělo do kolonky zaměstnání „vdova“, celkem 8. Některé ženy jsou vedeny jako soukromnice, těch je dohromady 6. Povolání dvou zbývajících žen se mi nepodařilo dohledat.⁴²

Oproti roku 1860 došlo k zúžení škály povolání, kterým se židé věnovali. Zatímco před třiceti lety to bylo 23 různých povolání, v roce 1890 se jich už vyskytuje pouhých 16. Tento jev si můžeme vysvětlit tím, že stále větší množství židů se začalo věnovat obchodu. Zatímco v roce 1860 to byla čtvrtina, v roce 1890 už se jednalo o polovinu jičínských židů, tedy 27 mužů a žen. Je doloženo, že židé obchodovali s moukou, suknem a kůžemi. Velká část židů také zastávala povolání obchodního příručího, pomocníka, mládence či učedníka. Jednalo se o 9 mužů, což činilo 16% tehdejších zaměstnaných jičínských židů.⁴³

Další povolání jsou zastoupena v o dost menším měřítku. V Jičíně jsme v roce 1890 mohli najít 2 koželužníky, obuvníky a řezníky. Zastoupení těchto, pro židy tradičních, povolání se za uplynulých 30 let příliš nezměnilo. Oproti roku 1860 se nově objevují 2 skladníci a naopak mizí povolání hospodského, měšťana, vinaře a knihkupce.

V seznamu povolání se dále objevuje také kořalečník, kterým byl Alois Löwit. Stejně jako v roce 1860, je zde uveden jeden sklenář. Dále je zde zastoupen jeden rolník, kramář, čalouník, kovodílečník, učitel náboženství, zlatník a lékař.⁴⁴

42 Státní okresní archiv Jičín, fond archiv města Jičín,kn. č. 403 - 422, čelední knihy, seznamy domovských listů.

43SOkA Jičín, fond archiv města Jičín,kn. č. 403 - 422, čelední knihy, seznamy domovských listů.

44SOkA Jičín, fond archiv města Jičín,kn. č. 403 - 422, čelední knihy, seznamy domovských listů.

23

Graf č. 2 znázorňuje demografickou strukturu jičínského židovského obyvatelstva v roce 1890.

Seznam židů z roku 1921 je nejdetailnější. U každé osoby je uvedeno celé jméno, přesné datum narození, povolání (s výjimkou malých dětí) a přesné bydliště. Jsou zde zaznamenáni všichni muži, ženy i děti, kteří se ve sčítacích operátech hlásili (nebo je jejich rodiče přihlásili) k židovskému vyznání. Seznam obsahuje celkem 114 osob, z toho 45 dospělých žen. ⁴⁵

Zajímavá je otázka národnosti. V roce 1921 dostali židé ojedinělou možnost přihlásit se k židovské národnosti, a to i v případě, že neovládali hebrejštinu nebo jidiš.

Pro nově vzniklý stát to bylo výhodné, protože to mohlo vést k oslabení jiných menšin, například německé nebo maďarské. V Jičíně se však k židovské národnosti nepřihlásil vůbec nikdo. To, že jsou židé, se dalo poznat pouze z kolonky „náboženství“. Naprostá většina z nich udávala národnost československou, což svědčí o tom, že byli značně asimilovaní a ztotožňovali se s myšlenkou nově vzniklé Československé republiky.

Pouze několik málo jednotlivců udalo národnost německou. Jednalo se o starší občany, kteří si tuto národnost vybrali pravděpodobně z toho důvodu, že používali německý jazyk.⁴⁶

45SOkAJičín, fond OÚ Jičín,kt. 1123 - 1133, sčítací operáty 1921.

46SOkAJičín, fond OÚ Jičín,kt. 1123 - 1133, sčítací operáty 1921.

50%

24

Sčítací operáty podávají také některé informace o postavení židovských žen.

Nejvíce žen, celkem 33, při sčítání udávalo, že jsou v domácnosti. Často se stávalo, že v domácnosti byla jak matka, tak dospělá dcera, což svědčí o relativně dobrém majetkovém postavení rodiny. Řada rodin také zaměstnávala služebné, které však byly většinou křesťanského vyznání. Ženy, které nebyly v domácnosti, se zpravidla věnovaly obchodu. Jednalo se o 12 žen, přičemž většina z nich byly vdovy, které převzaly obchod po svém zesnulém manželovi. To je případ Františky Fleischnerové, vdově po zlatníkovi, Františky Dorfmannové, vdově po obuvníkovi, Anny Kohnové, obchodnice s tržním zbožím atd. Další ženy vlastnily nebo vedly obchod společně se svými manžely, kterým pomáhaly v podnikání. Mezi tyto ženy patřily např. obchodnice Pavlína Šiková nebo Marta Guthová.⁴⁷

Tento relativně velký počet vdov pravděpodobně souvisí s první světovou válkou.

Můžeme předpokládat, že manželé některých těchto žen padli na frontě. Vliv první světové války na demografickou strukturu židovských obyvatel Jičína je nejlépe poznat při porovnání sčítání z roku 1890 a 1921. Ve sčítání z roku 1890 (kdy se však uvádí pouze "hlava" rodiny) se objevuje 45 pracujících mužů a pouze 6 pracujících žen (5 soukromnic a jedna krejčová). Několik žen uvedlo jako své povolání „vdova“. Zbylé ženy byly pravděpodobně v domácnosti, a tak do sčítání jmenovitě zaneseny nebyly.

Po válce se však tento poměr výrazně změnil. Když byli muži odvedeni na frontu, musely se ženy samy postarat o obchody svých mužů. Ve společnosti se také projevil celkový trend vedoucí k částečné ženské emancipaci. Seznam z roku 1921 už uvádí všechny členy židovské obce, tedy muže, ženy i děti. Oproti roku 1890 se počet zaměstnaných žen zdvojnásobil.⁴⁸

Mezi muži tradičně převládali obchodníci. Za posledních 30 let zaznamenalo toto povolání značný nárůst. V roce 1921 se mu věnovalo 35 mužů a žen, což je rovných 70%. Pro porovnání: v roce 1860 to bylo pouhých 28%. K tomuto výraznému nárůstu pravděpodobně přispělo stále větší začleňování židů do společnosti, odstranění všech omezení, která jim v minulosti mohla bránit, a patrně i židovský důraz na vzdělání, které je pro úspěšné podnikání prospěšné. Mnoho obchodníků, celkem 8, se věnovalo prodeji galanterního zboží. Eduard Eckstein měl obchod v Jiráskově ulici, Josef Polák a Jindřich Mautner přímo na hlavním náměstí. Karolína Goliathová se specializovala

47 SOkAJičín, fond OÚ Jičín,kt. 1123 - 1133, sčítací operáty 1921.

48SOkA Jičín, fond OÚ Jičín,kt. 1123 - 1133, sčítací operáty 1921.

25

na dětskou konfekci. Stejný počet osob se věnoval obchodu s tržním, koloniálním a smíšeným zbožím. Relativně velké zastoupení měli i obchodníci s kůžemi a botami.

Mezi obchodníky s kůžemi se řadil Adolf Kantor, Julius Hermann a Alois Stránský, boty prodávali Františka Dorfmannová a Emil Lustig. Obchod s lihovinami byl zastoupen dvěma obchodníky (Hynek Polák, Jindřich Popper) a jednou obchodnicí (Marie Fraukebssová). Po dvou zástupcích měli obchodníci s obilím a zemědělskými potřebami (Luisa Popprová, Bohumil Fišl) a obchodníci s železem a drahými kovy (Leo Guth, Františka Fleischnerová⁴⁹). U 7 obchodníků nebylo uvedeno přesné zaměření jejich obchodní činnosti.⁵⁰

Ve spojitosti s obchodem je vhodné uvést ještě obchodní příručí a učně, kterých bylo 5. Je doloženo, že pracovali v obchodech s tržím zbožím, v obchodech se zaměřením na zemědělství a také v obuvnictví. S obchodem souvisí také povolání obchodního zástupce (Karel Weiss) a obchodního cestujícího (Heřman Neumann).⁵¹

Značná část jičínských židů (20 osob) se v roce 1921 věnovala školní docházce a studiu. Po dokončení základního vzdělání nestudovali dále pouze chlapci, ale i dívky, například Ludvika Taussigová. Ve sčítacích operátech se objevili i dva penzisti, 78 letý Eduard Fischer a 80 letý inženýr Antonín Adelberg, bývalý vrchní železniční rada.

Z toho můžeme usuzovat, že zdejší židé pravděpodobně chodili do důchodu až ve velmi vysokém věku a svému zaměstnání se věnovali, dokud to bylo možné. Následující povolání mají vždy po jednom zástupci: finanční rada (Arnold Slakes), sklenář (Rudolf Neumann), rabín a učitel náboženství (Bohumír Polesý), úředník (Otta Hahn), akademický malíř (Artur Fischer⁵²), advokát (Hugo Lustig), vrchní rada zemského soudu (JUDr. Rudolf Kohn).⁵³

49 jedná se o příbuznou národohospodáře Jindřicha Fleischnera, kterému se také více věnuje třetí část této práce

50SOkA Jičín, fond OÚ Jičín,kt. 1123 - 1133, sčítací operáty 1921.

51 tamtéž

52 více tohoto malíře popisuje třetí část práce

53SOkA Jičín, fond OÚ Jičín,kt. 1123 - 1133, sčítací operáty 1921.

26

Graf č.3 znázorňuje demografickou strukturu jičínského židovského obyvatelstva v roce 1921.