Belgie

Protože má osobní zkušenost s bilingvismem ve společnosti i v rodině vychází z mého pobytu v Belgii a z deseti let společného soužití s bilingvním manželem a jeho rodinou, rozhodla jsem se charakterizovat pro potřeby této práce Belgii. Belgické království je federativní konstituční monarchie. Je jednou ze zakladatelských členských zemí Evropské unie (EU) - od 14.

prosince 1960 i zakládajícím členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je také členem Severoatlantické aliance (NATO), Organizace spojených národů (OSN). Světové obchodní organizace (WTO), Beneluxu, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a skupiny G-10.

Belgie hraničí s Francií, Lucemburskem, Německem a Nizozemskem.

Belgie patří mezi bilingvní země podobně jako Kanada nebo Finsko - mluví se zde oficiálně třemi jazyky: nizozemsky, francouzsky a německy.

Nizozemštinou mluví zhruba 16 milionů Nizozemců, kteří jsou neoficiálně označovány za Holanďany, jazyk je laicky označován holandštinou.

Nizozemština je jediným úředním jazykem Nizozemského království. V Belgii mluví touto řečí kolem 6 milionů Belgičanů, žijících převážně ve vlámské části. Ti jsou označováni za Vlámy a hovoří vlámsky. Na správné užívání nizozemského jazyka v oficiálním styku dohlíží Jazyková unie (Taaltunie), založená a vedená společně Nizozemskem a Belgií ⁹.

V Belgii, podle oficiální statistiky platné k 23. 1. 2016, žije 11 250 585 obyvatel. Ve Vlámsku žije 6 471 996 osob, ve Valonsku 3 598 058 osob a v regionu Brusel žije 1180 531 osob. V Belgii žije německy hovořící menšina, jež čítá přibližně 75 tisíc obyvatel. ¹⁰

37

Belgii můžeme členit podle dvou kritérií, a to podle používaného jazyka nebo územního rozložení. Pokud budeme Belgii rozlišovat podle jazyka, který je určitou komunitou používán, budeme mluvit o třech oblastech. Nejpočetnější bude vlámská komunita (nizozemsky nazývaná Vlaamse Gemeenschap), dále bude následovat francouzská komunita (francouzsky nazývaná Communauté française de Belgique) a nejméně početná je německá komunita (německy nazývaná Deutschsprachige Gemeinschaft). Slovem komunita je označována skupina či spolek osob žijících v téže lokalitě, pod toutéž správou či samosprávou. Toto slovo se dá nahradit slovem společenství. ¹¹

V těchto komunitách – vlámské, valonské a německé - je oficiálním jazykem (tedy i vyučovacím) vždy jazyk tohoto určitého společenství. Kromě těchto skupin je zde však jedna oblast, která je oficiálně považována za dvojjazyčnou komunitu, a to oblast regionu Bruselu. Toto rozdělení komunit je pro představu lépe vyobrazeno na obrázku číslo dvě. Při hledání co nejaktuálnější verze jsem našla odkaz na univerzitu Hasselt v Belgii, která se tomuto rozdělení věnovala v rámci výzkumů.

V této zemi se setká běžný občan se všemi jazyky a má možnost se je od dětství učit ve školách, setkává se s nimi ve sdělovacích prostředcích, v rodině apod. Bilingvismus je přirozeným jevem na většině území Belgie. Ve valonské části je tento jev ale méně častý než ve vlámské části.

Jestliže budeme dělit Belgickou federaci podle územního členění, můžeme ji rozdělit do tří regionů. Prvním z nich je Vlámsko (nizozemsky nazývané Vlaams Gewest nebo také Vlaanderen). Druhým regionem je Valonsko (francouzsky nazýváno Region Wallonne) a posledním je region Brusel (nizozemsky nazýván Brussels Hoofdstedelijk Gewest). Každý region a každé společenství má svůj vlastní legislativní orgán. Legislativním orgánem v Belgii je parlament a exekutivním orgánem je vláda.

11 Slovník cizích slov abz [online]. [vid. 17. 4. 2017]. Dostupné z:

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/komunita

38 Obrázek 2 - Jazykové komunity v Belgii ¹²

Je obecně známo, že Valoni a Vlámové mívají, vzhledem k interkulturním rozdílům obou komunit, časté spory, které bývají často diskutovány i ve sdělovacích prostředcích. Rozdíly mezi těmito komunitami jsou zjevné již například při běžném nákupu v regionech, kde se komunita nachází (nabídka je zaměřená specificky pro danou komunitu), ve školském systému, nebo i v rozdílném trávení volného času. Jenom komparace těchto dvou komunit by byla zdrojem na další téma bakalářské práce. Vzhledem k tématu mé bakalářské práce se zaměřím stručně na školství ve Vlámsku a trávení volného času v tomto regionu.

3.1. Školství v Belgii

Informace o školském systému jsem získávala z různých zdrojů, zejména ze serveru Evropské unie Eurydice, četbou Vlámské ústavy, která mi bohužel nebyla příliš jasná a musela jsem tedy velmi často využívat konzultací s belgickou pedagožkou Thymiane Volckaert a rodinnými členy. Všichni mi pomáhali vysvětlovat belgický školský zákon a orientovat se v základních faktech o vzdělávání v Belgii.

12 Universiteit Hasselt: Prince Filip foundation [online]. [vid. 26. 12. 2016]. Dostupné z https://www.uhasselt.be/UH/princefilipproject/

39

Zákon číslo 198008080801 ze dne 8. 8. 1980 v úplném znění, deleguje většinu pravomocí ve školství na komunity (vlámskou, francouzskou a německou). Pouze tři oblasti jsou vládním nařízením závazné pro celou Belgii, a to je začátek a počet let povinného školního vzdělávání, minimální požadavky na udělení diplomu a důchodový systém. Vlámské školství je v kompetenci Vlámské komunity, především Vlámského ministerstva školství a výcviku zabývajícího se politikou. Čtyři interní autonomní agentury jsou odpovědné za její provádění. Vlámský zákon číslo 1983010447 ze dne 29. 7. 1983 v úplném znění, pak tuto oblast dále upravuje. Vlámská rada pro vzdělávání (v nizozemském jazyce Vlaamse onderwijsraad) je strategickou poradní radou pro oblast politiky vzdělávání a odborné přípravy. Ráda bych také upozornila na agenturu pro děti a rodinu, která se zabývá péčí o děti předškolního věku do 12 let a zabývá se také mimoškolní volnočasovou péčí o tuto skupinu dětí ¹³.

Školní rok začíná v Belgii 1. září a končí 31. srpna. Pro všechny oblasti ale platí, že povinné je vzdělávání, nikoliv vlastní docházka do škol, a tak mohou být žáci vzděláváni doma. Vzdělávání je v Belgii bezplatné až do osmnácti let věku. Mateřské, základní i střední školy jsou financovány vládou, a proto nesmí vybírat školné. Vzdělávání zdarma je zaručeno ústavou (čl. 24 odst. 3).

Vyhláška XIII ze dne 13. července 2001 o vzdělávání úhradu za vzdělávání ještě upravila a vymezila, za co smí školy žádat o příspěvek, a za jakých podmínek, např. na různé pomůcky, hry nebo sportovní aktivity.

Vzdělávání v mateřské škole (kleuteronderwijs) je od dvou a půl let do šesti let věku a není povinné. Základní vzdělávání (lager onderwijs) pak sahá od šesti do dvanácti let věku a má všeobecný charakter. Žáci se učí povinně nizozemštinu, francouzštinu, tělesnou výchovu, výtvarnou výchovu, vědu a techniku, předmět s názvem člověk a společnost, matematiku, mezioborově zdokonalují sociální kompetence, znalosti výpočetní techniky, a učí se

13Europa: Eurydice [online]. [vid. 29. 11. 2012]. Dostupné z https://webgate.ec.europa.eu/

40

efektivnímu učení. Výuka smí začínat nejdřív v 8 hodin ráno, běžně však začíná v 8:30, na oběd mají žáci minimálně 1 hodinu, a výuka končí nejdřív ve 3 hodiny a nejdéle v 5 hodin odpoledne. Děti mají obvykle 28 až 29 vyučovacích hodin za týden. Jedna vyučovací hodina v Belgii trvá 50 minut.

Dětem je často poskytován prostor pro volnou hru, hlavně ráno a odpoledne, někdy i před nebo po obědě.

Druhý stupeň vzdělávání (secundair onderwijs) sahá od dvanácti do osmnácti let věku. Pak následuje vyšší vzdělávání (hoger onderwijs) a univerzitní vzdělávání (universiteit). Druhý i třetí stupeň nabízí výběr ze čtyř typů studia. Prvním typem je obecné vzdělání, druhým typem je vzdělání zaměřené na umění, třetím je technické vzdělání a poslední je odborné vzdělání. Sekundární vzdělávání dále probíhá ve třech dvouletých cyklech.

První fáze nižšího sekundárního vzdělávání je společná pro všechny žáky, je obecného charakteru a je určena pro věkovou skupinu od 12 do 14 let. Na konci tohoto cyklu si žáci volí obor zaměření – všeobecný, technický, umělecký nebo odborně zaměřený, buď v přechodném běhu, který slouží jako příprava na vysokoškolské vzdělávání, nebo v kvalifikačním běhu, který je určen na přípravu pro zaměstnání. Do 15 let věku je povinná řádná školní docházka pro žáky, kteří dokončili primární vzdělávání a první dva roky sekundárního vzdělávání. Do 16 let musí setrvat žáci, kteří nedokončili první dva stupně středoškolského vzdělání prezenční formou. Univerzity jsou veřejné nebo soukromé. Délka studia záleží na vybraném oboru od tří let až po sedm let.

41