Tento vodní sport se bere velmi zodpovědně, a proto dochází i k promítání instruktážního filmu. Jestliže se dostaví náročnější klient, kterému instruktážní video nestačí, vezme si ho na starosti osobní trenér, který znovu rozebere pohyb, který bude na vodě prováděn a vysvětlí jednotlivé chyby, ke kterým by mohlo dojít. Znovu vysvětlí základní techniku jízdy, naučí zákazníka polohy a postoje, slalomové oblouky, obraty, skoky atd. Doporučený počet minut pro úplného začátečníka je třicet, jelikož není dobré hned první lekci uspěchat. Každý člověk, který se chce vodnímu lyžování věnovat, touží zažít adrenalinový zážitek, ale musí při tom dbát na bezpečnost a před první jízdou se s ní seznámit.
Musí se dodržovat pravidla, bez kterých by se vodní lyžování nedalo vykonávat.
Při vodním lyžování se nesmí přeceňovat síly, schopnosti a to především, jestliže se první jízdy vydařily, protože právě v takových chvílích vznikají největší úrazy. Velmi důležité je, dát si pozor, zda při rozjíždění nemáme omotaný provaz kolem končetin, nebo dokonce kolem krku a jestliže se zdá jízda nekontrolovaná a pro nás nezvladatelná, jedinou spolehlivou brzdou, je puštění hrazdy a sednutí si do vody. Jako při jiných sportech fungují startovací povely, kterým je u vodního lyžování slovo můžeš, a až po tomto povelu se buď rozjede vlek, nebo řidič člunu. Vodní lyžování je sice spojené s letním obdobím a s vodou, ale nesmíme si ho plést s dovolenou na pláži a opalováním, kde se nám zlíbí. Je přísně zakázáno sedět se spuštěnýma nohama přes přední hranu mola, kde hrozí nebezpečí úrazu člunem. V dráze, která je určena pro vodní lyžování také platí zákaz volného koupání a provozování jiných činností.12
12 WaterSki. WaterSki [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:http://www.water-ski.cz/technika.htm
Obrázek 14: Snížit rychlost (Zdroj: vlastní fotografie) Obrázek 12: Loď se může otočit
(Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 15: Zvýšit rychlost (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 10: Lyžař chce zastavit (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 13: Lyžař je po pádu v pořádku (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 11: Vše v pořádku (Zdroj: vlastní fotografie) 4.2 Bezpečnostní signály
Signály jsou v tomto sportu velmi důležité, jelikož je to jediný dorozumívající prostředek, který je platný. Máme celkem sedm bezpečnostních signálů, které nás informují buď o tom, že je vše v pořádku, můžeme přidat rychlost a pokračovat v jízdě.
Může však nastat i opačná situace, kdy lyžař nebude zvládat rychlost, nebo spadne a bude muset dát signál řidiči člunu o své situaci. Signál, který dává řidiči vědět, že je jízda nad lyžařovy síly a chce zastavit, se dává najevo přiložením ukazováčku ke krku.
S tímto signálem souvisí i to, když chce sportovec ukončit celou jízdu a to položením dlaně na hlavu. 13
13 Tips for the Skier, 2008
Obrázek 16: Lyžař končí, zpět na molo (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 18: Párové vodní lyže značky Devocean Lynx 16 (Zdroj: Marinesport.cz)
Obrázek 17: Rekreační a slalomové lyže (Zdroj: Mergental, 2004)
4.3 Druhy vodních lyží
Výběr vodních lyží je velmi důležitý. Tím směřujeme spíše k závodním lyžím, jestliže se věnujeme rekreačnímu lyžování, nemusí nás tato otázka vůbec trápit. Pro děti a dospělé do 50 kg, jsou určeny lyže, které jsou širšího provedení a materiálem je bambusová překližka, která dává lyžím pružnost. Tyto lyže dosahují 116 cm a jejich hodnota je cca. 4500 Kč. Dále se prodávají klasické párové lyže s plochým dnem a jednoduchým konkávním tunelem, tento typ lyží usnadní přechod na slalomovou lyži.
Tyto lyže se pohybují v hodnotách od 4800 Kč. 14
14 WaterSki. WaterSki [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.water-ski.cz/e-shop/
5 Stručná pravidla vodního lyžování
Tak jako každý sport, tak i vodní lyžování má svá pravidla, dle kterých se musí závodníci řídit a rozhodčí podle nich lyžaře hodnotí a bodují. V minulých kapitolách jsme již zmiňovali, že se soutěží ve třech disciplínách, slalomu, skoku a figurální jízdě.
V každé z této disciplín se určuje vítěz zvlášť. V soutěžích vodního lyžování se vyhlašuje i vítěz kombinace a další pořadí závodníků. Každá disciplína má dvě kola, ve kterých lyžař ukazuje svou šikovnost. Tato dvě kola se nazývají rozjížďková a finální.
Finálového kola se účastní ten ze závodníků, který zajel správnou technickou a rychlou jízdu a dále se to odvíjí podle počtu lyžařů, kteří ve finále startují. Pro upřesnění bych uvedla pár příkladů.15
15 SWSF. SWSF [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:
http://www.cwsf.cz/cwsf/main/Pravidla/cluny.html, 2008
6 Technika a metodika jízdy
Touto kapitolou se budeme v této práci věnovat nejvíce, jelikož se týká právě metodiky, na kterou je práce zaměřena. Před začátkem první jízdy je zcela nutné začátečníky seznámit s pravidly a povinnostmi, bez kterých se jízda neobejde. Tato bezpečnostní pravidla jsou již uvedena v bodu 4.1. Bezpečnost.
První lekce by neměla začínat přímo na vodě, ale měli bychom mít možnost zkusit si metodiku startu tzv. „na suchu“. Začátečníci se budou cítit více v bezpečí, jelikož budou mít pocit, že se jim nemůže nic stát, a my budeme mít více prostoru pro vysvětlení a názornou ukázku, co bude ve vodě prováděno a případně čeho se mají vyvarovat.
Dále lyžaře seznámíme se sedmi bezpečnostními signály, které jsme uváděli v bodu 4.2. Bezpečnostní signály, nastavíme správně vázání a nesmíme zapomenout na další bezpečnostní vybavení, do kterého samozřejmě patří vesta. Následuje vysvětlení, jak uchopit hrazdu, za kterou se po dobu jízdy držíme. Můžeme ji držet dvěma způsoby a to buď nadhmatem, kdy palce směřují dolů nebo střídavě, jednu ruku nadhmatem a druhou podhmatem. Toto držení můžeme přiblížit k držení baseballové pálky. Tyto dva typy držení se liší tím, zda lyžař jede po dvou nebo po jedné slalomové lyži. Při nácviku výjezdu z vody je důležité, aby při posazení na lyže byla kolena pokrčená a paže napjaté. Lyže by měly být od sebe přibližně na vzdálenost ramen a lano musí být ve vodě vždy mezi špičkami lyží a špičky musí vždy vyčnívat ven z vody.
Dalším krokem je pomalý plynulý pohyb, kterým lyžaře zvedneme pomocí lana v tahu. Těžiště lyžaře by mělo být nad vázáním lyží. Jestliže jsme tento postup zvládli, přistupujeme k základnímu postoji, který lyžaři nejdříve sami ukážeme. Tento postoj
Obrázek 19: Základní postoj při rozjíždění (Zdroj: Skiwakepark.cz)
Obrázek 20: Pomůcka při výuce pro zlepšení koordinace a stability (Zdroj: Dobryden.cz)
Základní postoj na slalomové lyži:
- paže jsou napjaté a směřují k bokům, - uchopení hrazdy jako baseballové pálky, - pokrčení v kolenou i kotnících,
- trup se nepředklání,
- hlava kolmo k hladině i při jízdě v oblouku.
Při výuce mladších dětí je velmi důležité, aby se nebály vody a aby dosáhly stability a koordinace. Využívají se různé pomůcky, které pomáhají zvládnout tyto překážky. Musíme dát dětem pocit bezpečí, ujistit je, že nemohou spadnout a jízda je bavila tak, aby to chtěly zkusit znovu. Děti si nejdříve musí zvyknout na rychlou jízdu člunu a tomu dobře dopomáhají pomůcky, například nafukovací čluny, které umožňují naučit se právě potřebné stabilitě.
Jestliže se dítě cítí dobře, a my to uznáme za vhodné, můžeme přistoupit k nácviku jízdy na monolyži s hrazdou. Není dobré děti do ničeho nutit nebo tlačit, bude se vám lépe spolupracovat, když necháte rozhodnutí právě na nich. Tato stabilní pomůcka představuje plochu, která svým vzhledem připomíná vodní lyže. Před startem je velmi důležité dítě poučit o tom, že jakmile spadne, musí se pustit hrazdy, za kterou se při jízdě drží. Některá dítka se domnívají, že se musí za každou cenu udržet, což je v tomto případě mylná představa.
Po zvládnutí této techniky přecházíme k nácviku jízdy za tyčí kolmo ke člunu, za kterou se dítě chytí a přitom sedí na jeho okraji. Člun jede konstantní rychlostí, ani ne pomalu, ale ani ne tak rychle, aby došlo ke strachu a obavám malého lyžaře. Velkou výhodou tyče je, že dítě se nemusí trápit s průvěsy lana a může držet paže ve správné pozici, nezaklání se a neohýbá trup.
Poslední a nejtěžší nácvik je již spojený se samostatným startem bez pomůcek a lyžař se pokusí odstartovat na dvou lyžích, které jsou spojené k sobě. Toto opatření je pro to, že se lyžaři nerozjíždí nohy od sebe a může se více soustředit na koordinaci.
Tyto lyže k sobě mají připevněnou hrazdu, které se dítě přidržuje. Při této metodice, musíme kontrolovat lano, které lyžaře táhne, v případě pádu musí oprávněná osoba lano pustit, jelikož je přichyceno právě za jeho lyže. Výuka dítěte je mnohem těžší než u dospělého. Je potřeba dosti trpělivosti a klíčem k úspěchu je vstřícnost a chválení.
Děti jsou pak více motivované, více se snaží a mají pocit úspěchu, což je ve sportu to nejdůležitější. Není dobré je na začátku lekcí zahrnout spoustou informací, jelikož si z toho zapamatují stejně jen půl a my potřebujeme, aby si zafixovaly základy, se kterými dále pracujeme. Úkolem učitele vodního lyžování je, aby to děti braly spíše formou hry, nežli učit se něco nového, z čeho můžou mít obavy. Musíme také dbát na to, aby nebyly příliš dlouho na vodě, celkem tak deset minut.
Poslední variantou jízdy je jízda s dopomocí druhé osoby, která stojí ve vodě.
Osoba, která dopomoc provádí, musí nejdříve srovnat začátečníkovi lyže do směru jízdy, hrazdu a kontroluje, zda má lyžař napjaté paže a pokrčená kolena. Jestliže je vše, tak jak má být, postaví se dopomoc za cvičence, chytí ho za stehna a ten se může bez obav a strachu posadit na jeho ruce a předloktí. Při startu také velmi pomůže, když dopomoc lyžaře nadnáší k hladině.
První jízda
Při první jízdě je důležité svěřence seznámit s bezpečností a s tím, co musí udělat pro to, aby si neublížil. Svěřenec tedy musí zpevnit tělo, držet ruce s hrazdou vždy natažené kolem kolen a kolena nejlépe až k prsům, ve vodě neležíme s trupem rovnoběžným s hladinou. Když začne člun táhnout, tak se za žádnou cenu nesmíme přitahovat, a poté co vystoupáme nad hladinu, musíme zase zpevnit tělo, velká chyba je vysunutí horní části těla dopředu a zadní část nechat vzadu. Důležitým faktorem pro zatáčení, tak se nejprve musíme naučit přenášet váhu z jedné lyže na druhou. Všechny prováděné pohyby se musí dělat pomalu a plynule, jelikož u začátečníků je největší fázi není dobré nějak uspěchat a děti nutit do těžšího provedení pohybu, než na které už si zvykly.
V dalším kroku se pokusíme začátečníka naučit změnit směr jízdy a to pomocí právě jedné nebo druhé lyže, na kterou přenášíme váhu. Tento pohyb je obdobný jako při zimním lyžování. Cvičení, které pomůže při nácviku, je zvedat střídavě jednu
16 WaterSki. WaterSki [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.water-ski.cz/technika.htm
Obrázek 21: Jízda na jedné lyži (Zdroj: Denik.cz)
a druhou lyži. Jestliže se lyžař pokouší o tento cvik, musí stát opět v základním postavení a dle jeho volby zatěžuje pouze jednu lyži. Pokud se cítí stabilně, tak zprvu nadzvedává pouze špičku lyže nártem nohy. Musíme dávat pozor, aby stihl vyrovnat rovnováhu a včas přinožil. Při tomto metodickém postupu je důležité kontrolovat, aby se lyže zvedala od špičky a nedošlo k ponoření její přední části. Postupem času lyžař nadzvedává z vody celou lyži. Tento cvik je potřeba několikrát vyzkoušet a natrénovat, při čemž se stojná a zvedaná noha vyměňuje. Důležitou součástí je naučit se startovat z jedné lyže. Je to velmi těžké a náročné na koordinaci, a pro děti by to mohlo být složitějšího rázu.17
Základní postoj při rozjíždění na jedné lyži
- stojná noha je pokrčena v koleni a tím se dotýká hrudníku
- volná noha je pokrčena v koleni a využívá se k vyrovnání stability
- paže pokrčeny v lokti a hrazda uchopena střídavě (nadhmatem, podhmatem) Lano je taženo podél lyže volné nohy a váha těla, při rozjetí člunu, musí být vždy nad vázáním a tím se ramena posouvají mírně vzad. Pohyb zvedání se na hladinu musí být pomalý a pozvolný, jelikož trhané a zbrklé pohyby by znamenaly jistý pád.
Tento start patří mezi nejnáročnější, a proto je nejspíš zbytečné se o něj pokoušet při výuce malých dětí. Akorát by to děti odradilo, a to rozhodně není naším záměrem.
Jakmile zvládáme setrvání na jedné lyži alespoň 30 vteřin, pokusíme se o tzv.
odhazování lyže. Jestliže chceme tento postup vyzkoušet, je nutné se nejdříve přesvědčit o tom, která noha je odrazová a švihová. Zjistíme to jednoduchým způsobem, kdy se postavíme k lyžaři zády a mírným postrčením ho donutíme udělat krok vpřed. Podle výsledku tohoto testu budeme vědět, že kdo vykročí pravou nohou, je
17 Tips for the Skier, 2008
právě pro něj tato noha odrazová, pro naši terminologii spíše uvedeme stojná. K tomuto lyžování je potřeba slalomová rekreační lyže se zadním nártovým páskem, kterou si nasadíme právě na stojnou nohu a klasickou lyži s vázáním na druhou – švihovou.
Zadní nártový pásek slouží k tomu, že při odhození lyže z odrazové nohy, vložíme právě do tzv. „Nakopávačky“ nohu švihovou. Odhození lyže se může zdát jako jednoduchá záležitost, ale musí se správně provést a dodržovat určitý postup.
Jízdou ve dřepu si můžeme obohatit náš dojem z jízdy a užít si větší pocit adrenalinu. Dosáhneme ho tím, že nejdříve zaujmeme základní postoj a postupně se z něj snižujeme, až jsme ve dřepu, ve kterém setrváme. Těžiště těla při tom musí být, jak jsme již mnohokrát zmiňovali, nad vázáním. Paže jsou stále napjaté a prvním pravidlem je za žádnou cenu se nepřitahovat lana. Poté můžeme udělat pár dřepů.
6.4 Oblouky vodního lyžování
Slalomový oblouk – skládá se z několika fází:
a. Zátah – mírný náklon na stranu zatočení, přitažení hrazdy k boku b. Travers – zpevnění těla
c. Vypouštění – tělo v jedné přímce, ruce se zdvihají od boku, přejíždění vlny Tělo musí být stále v jedné přímce, jediné co se mění, je úhel mezi tělem a vodní hladinou. Při provádění správného slalomového oblouku, musí být hlava v rovném postavení. Díky tomu budeme mít lepší koordinaci a stabilitu. Nejdůležitější je však pozice ramen, která by měla být uvolněná a natočená ke člunu, avšak při oblouku by měla být ramena vytočena na břeh. Stejně uvolněné a natažené mají být paže. Při provádění oblouku nesmíme zapomenout na pokrčené kotníky. Právě tímto pokrčením dochází k tomu, že boky zůstanou nad lyží. V opačném případě by došlo k přesunu váhy na patu lyže. 18
18 WaterSki. WaterSki [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.water-ski.cz/technika.htm
Obrázek 22: Jednoruční slalomový oblouk (Zdroj: Teorie Adama Sedlmajera)
Jednoruční slalomový oblouk:
Základní pravidlo pro jednoruční oblouk je, že při zatáčení doprava se lyžař drží hrazdy pravou rukou. Při zatáčení doleva rukou levou. Zdá se to jako samozřejmost, ale při výuce je nutné raději vše zopakovat a ujasnit, aby nedošlo k nedorozumění. Vykonat jednoruční slalomový oblouk není vůbec snadná záležitost a musíme vychytat správný moment, kdy se jednou rukou pustit. Nejdůležitější je držet po celou dobu přeměny z hrany na hranu obě ruce na hrazdě. Jednu ruku můžeme pustit až ve chvíli, kdy budeme cítit tah v zadním rameni.19
19 WaterSki. WaterSki [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.water-ski.cz/technika.htm
Obrázek 23: Správný postoj čelem (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 24: Správný postoj z profilu (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 25: Špatný postoj z profilu (Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 26: Špatný postoj z profilu 2 (Zdroj: vlastní fotografie)
6.5 Vlastní fotografie správného a špatného postoje při VL
Obrázek 28: Držení hrazdy na slalom, skoky
(Zdroj: vlastní fotografie)
Obrázek 27: Držení hrazdy na triky (Zdroj: vlastní fotografie)
7 Zapojení svalstva při pohybu
Při tomto sportu je velmi důležité rozcvičení a protažení, jelikož dochází k zapojování všech velkých svalových skupin. Při vodním lyžování dochází k prudkým pohybům, při kterých může dojít ke svalovému nebo kloubnímu zranění. Nejvíce zatěžovanými klouby jsou, kloub kyčelní a kolenní, které absorbují nárazy na vodní hladinu.
Při držení hrazdy lyžař nejvíce zapojuje svaly ramenní a lopatkové (m. deltoideus, m.supraspinatus, m.infraspinatus, m.teres minor, m.teres major, m. subscapularis), svaly paže (hlavně m. biceps brachii, m. triceps brachii) a svaly ruky a předloktí (flexory a extensory prstů, atd.) a také prsní svalstvo (m.pectoralis major, m.pectoralis minor, m.subclavius, m. serratus anterior).
Svaly zádové a posturální udržují správný základní postoj (m.trapezius, m. latissimus dorsi, mm. rhomboideii, mm. interspinales). Flexy trupu zajišťuje břišní svalstvo (m.rectus abdominis, m. obliquus internus, m. obliquus externus, m transversus).
Flexy a extenzi končetin zajišťují svaly kyčelního kloubu (mm. glutei, m.iliopsoas, …), stehenní svaly (m. quadriceps femoris, m. biceps femoris, adductory) a svaly bérce (m. triceps surae). 20
Z hlediska prevence úrazu pohybového aparátu je velice důležitou součástí strečink před i po sportovním výkonu. Je dobré nevěnovat se výhradně vodnímu lyžování, ale kombinovat ho s různými kondičními sporty, jako je například plavání a cyklistika. Po zátěži je však nutné také regenerovat a dopřát tělu odpočinek (sauna, masáž, otužování, správná výživa, pitný režim).
20 HUDÁK, Radovan - KACHLÍK, David. Memorix anatomie. 1. vyd. Praha:Triton
8 Významné úspěchy ČR
Širší veřejnosti se může zdát, že vodní lyžování je pouze rekreačním sportem a lyžaři se tímto vodním dováděním pouze baví ve svém volném čase. Ovšem není tomu tak a v této kapitole bakalářské práce přiblížíme právě české úspěchy, kterých není málo. Česká republika nepatří k největším zemím, ale i tak se může pochlubit pořádáním několika mezinárodních závodů. Do skupinky nejvýznamnějších závodů, které se pořádaly přímo u nás, bychom měli vyzdvihnout tyto:
- 4x mistrovství juniorů a dofénů za čluny v Neratovicích, - 1x mistrovství Evropy do 21 let v Neratovicích,
- mistrovství Evropy dospělých, - mistrovství Evropy juniorů a dofénů, - závody Evropského poháru,
- Poháry přátelství.
Mezi naše nejlepší vodní lyžaře patří Michal Černý, který vybojoval titul mistra světa v kombinaci v roce 1998 v německém St. Leonu. Právě toto mistrovství se zapsalo do české historie, jelikož na něm dosáhla česká reprezentace výborných výsledků.
S další zlatou medailí z roku 2002 se může chlubit družstvo dofénů na Mistrovství Evropy v kategorii juniorů a dofénů v Havířově.
Pro mládež byl úspěšným rokem rok 2003, a to díky sedmi medailím, které vybojovali v německém Feldbergu v kategorii jednotlivců a stříbrnému ohodnocení v kategorii družstva. Za těmito úspěchy stojí kvalitní příprava trenérů, kterou tráví například při plavání a na fyzicky náročných soustředěních. Na těchto soustředěních tráví nejvíce času v tělocvičnách a posilovnách, kde dbají na disciplínu. Česká reprezentace měla možnost každé jaro odjet trénovat do Izraele, na Floridu a USA.
V dnešní době není vodní lyžování příliš doceněné jako sport a pro organizátory soutěží, trenéry, je velmi obtížné soutěže uspořádat, při čemž nemají nárok na odměnu.
21
21 RSPORT. RSPORT [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:
http://www.rsport.cz/index.php?action=10202&id_detail=208&id_p=106
8.1 Kluby, které se VL zabývají
Vodnímu lyžování se v dnešní době věnuje celkem dosti klubů a tento sport se více a více rozvíjí. V této kapitole budou vyjmenovány a v dalších bodech se budeme více věnovat třem vybraným (SKI Club Hlučín, Klub VL Stráž pod Ralskem, Davle u Prahy), které přiblížíme, jak prostředím, cenami tak i otevírací dobou, jelikož tyto informace jsou pro zákazníka důležité. 22
- TJ České loděnice Ústní nad Labem Vodní lyžařský vlek SKI Club Hlučín
Tento vlek se nachází na hlučínském jezeře, kde se pořádají různé závody a tréninky vodních lyžařů a wakeboardistů. Vlek je dlouhý 920 m a při rekreačním
Tento vlek se nachází na hlučínském jezeře, kde se pořádají různé závody a tréninky vodních lyžařů a wakeboardistů. Vlek je dlouhý 920 m a při rekreačním