DEFINICE GEOPARKU ČESKÝ RÁJ - Vliv turismu na zaměstnanost v Českém ráji

Český ráj byl zapsán do Sítě evropských a světových geoparků UNESCO (v originále UNESCO Global Geoparks) v říjnu roku 2005. Cílem této sítě je, společně s dalšími dvěma projekty UNESCO (Kulturní dědictví UNESCO a Přírodní dědictví UNESCO),

oslava tradic a zároveň ochrana světové kulturní, přírodní a geologické rozmanitosti s podporou a propagací trvale udržitelného rozvoje. (UNESCO Global Geoparks, 2016)

Geopark Český ráj je v Síti evropských a světových geoparku UNESCO společně například s Švábskými Alpami (Německo), Bakony-Balatonem (Maďarsko), Shetlandy (Velká Británie), Azory (Portugalsko) či čínským Zhangjiajie. (List of UNESCO Global Geoparks, 2016)

Území geoparku je mírně odlišné od území CHKO Český ráj. Pokud se pro území CHKO využije vymezení z kapitoly výše (viz Kapitola 1.2), tak je nutné tuto plochu rozšířit o oblast Novopacka, Jilemnicka a Semilska. Území Geoparku zobrazuje obrázek níže (viz Obrázek 2).

Obrázek 2 - Území Geoparku Český ráj Zdroj: www.geopark-ceskyraj.cz

19 1.4 VÝZNAMNÁ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE

Přímo v území CHKO Český ráj se nenachází žádné velké město, ale správu označení Český ráj si vzala za své především města Turnov a Jičín, tedy hraniční body oblasti CHKO Český ráj.

Turnov leží zhruba 100 km severovýchodně od Prahy na středním toku řeky Jizery v takzvané Turnovské pahorkatině. Obec je umístěna v jihovýchodní části Libereckého kraje v okrese Semily. Město se označuje za „Srdce Českého ráje“, avšak dle jeho geografické polohy se jedná o západní bod této oblasti.

V současné době se jedná o 5. největší město v okrese Semily dle velikosti (s výměrou 2 273 ha), avšak o největší město v okrese, co se počtu obyvatel týče (počet obyvatel k 31.

12. 2015 byl 14 381). Turnovsko patří k významnému ekonomickému středisku oblasti. Na MěÚ v Turnově je hlášeno 7000 podnikatelů (k 31. 3. 2016 bylo u obecního živnostenského úřadu v Turnově evidováno 7 313 podnikatelů – z toho 6 318 FO, 785 PO a 210 zahraničních FO). (Základní informace, 2016)

Město Jičín se nachází asi 90 kilometrů severovýchodně od Prahy na horním toku řeky Cidliny. Jedná se o okresní město v západní části Královehradeckého kraje.

Rozloha města činí 2493 ha a žije zde (k 31. 12. 2015) 16 394 obyvatel. Jičín patří k důležitým ekonomickým oblastem v okrese. Ve městě působí 4 494 podnikatelů (3524 FO a 970 PO, údaj k 31. 12. 2015). Nezaměstnanost v okrese je 4,05 % (k 31. 12. 2015), což je druhá nejnižší nezaměstnanost v kraji. (Jičín (okres Jičín), 2016)

Řada měst leží na hranicích či těsně za hranicemi CHKO Český ráj či Geoparku Český ráj, do této skupiny lze zařadit například Železný Brod, Semily, Lomnici nad Popelkou, Jilemnici, Novou Paku, Sobotku či Mnichovo Hradiště.

20 1.5 KRAJINA ČESKÉHO RÁJE

Jak je zmíněno výše (viz Kapitola 1.3) Český ráj je zapsán do Sítě evropských a světových geoparků UNESCO, a to díky tomu, že se v této oblasti nachází řada skalních útvarů, sopky, řeky či krasové jevy.

Území Českého ráje patří především do Jičínské pahorkatiny a Turnovské pahorkatiny. Na severu této oblasti prochází Ještědsko-kozákovský hřbet (ve sledovaném území se jedná především o Kozákovský hřbet). Mezi výrazné prvky tohoto celku patří Kozákov (se svými 744 m. n. m.) – nejvyšší bod Českého ráje. Součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu je také útvar zvaný Suché skály.

Region spadá do povodí Labe. Západní hranici CHKO tvoří řeka Jizera a východní hranici zase řeka Cidlina. Zajímavým krajinným prvkem je hluboké údolí řeky Jizery na Železnobrodsku a Turnovsku. Mezi největší vodní plochy v regionu patří rybníky Žabakor (se svými 63 ha) a Komárovský (s 56 ha). Mezi další vodní plochy lze zařadit Písečák (45 ha) či rybníky v Podtroseckém údolí (například Vidlák, Věžák, Nebákov). (Mrkáček, 1998)

1.6 STAVEBNÍ PAMÁTKY

V Českém ráji se nachází řada zajímavých stavebních památek. Mezi hrady lze jmenovat například Kost, Valdštejn či Trosky, za zámky Hrubý Rohozec, Humprecht či Hrubou Skálu a v oblasti lidové architektury například Vesec u Sobotky či Dlaskův a Kopicův statek. Mrkáček (1998, s. 8) vidí hodnotu uvedených objektů „v jejich vysoké koncentraci na poměrně malé ploše, umístění v krajině, historii, použitých domácích stavebních materiálech, v mistrovství a citu jejich tvůrců.“ A dále Mrkáček (1998, s. 8) hodnotí krajinářské spojení těchto objektů s přírodou jako „jako jednu z nadregionálních hodnot Českého ráje.“

21 1.6.1 HRADY

K nejvýraznějším a nejzachovalejším hradům patří Kost, Trosky, Frýdštejn, Valdštejn či Rotštejn. Mezi takzvané skalní hady (vyznačující se tím, že většina místností byla vytesána do skály a následně doplněna o dřevěné a zděné stavby) je možné zařadit například Drábské světničky, Pařez či Drábovnu.

Hrad Kost je označován za jeden z našich nejkrásnějších hradů (například Ludvík, 2012, s. 87). Nachází se ve styku tří údolí – Prokopské, Plakánek a údolí Černého rybníku. Kost byla založena kolem roku 1350 Benešem z Vartemberka, po kterém do současné doby následovalo značné množství rodů. V současné době patří stavba rodu Kinských. (Stavební historie, 2016)

V roce 2015 navštívilo hrad Kost 70 594 návštěvníků, což je zhruba o 1 000 více, než v roce předchozím a o přibližně 12 000 více, než v roce 2013. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

Zřícenina gotického hradu Trosky ze 14. století je jednou z dominant Českého ráj a figuruje tak například na logu Správy CHKO Český ráj (viz Obrázek 3). Zřícenina je tvořena dvěma věžemi (menší se nazývá Baba a větší Panna), které jsou umístěny na dvou čedičových skalách. (Trosky, 2016)

Obrázek 3 - Logo Správy CHKO Český ráj Zdroj: ceskyraj.ochranaprirody.cz

Od roku 1998 je tento nikdy nedobytý hrad chráněn jako přírodní památka. Jedná se o druhou nejnavštěvovanější památku na území Českého ráje v Libereckém kraji (po zámku Sychrov). Ročně Trosky navštíví na 100 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

První zmínka o hradu Frýdštejn pochází z roku 1385 a dnes se jedná o jeden ze tří hradů, které se nacházejí v okrese Jablonec nad Nisou. Pro veřejnost byla památka zpřístupněna v 90. letech 19. století, tedy poté, co byla roku 1892 zřícenina odkoupena od Rohanů.

(Historie, 2016)

Ročně navštíví zříceninu gotického hradu Frýdštejn na 25 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

Mezi hojně navštěvovaný hrad, který ale dle dříve použitého vymezení (viz Kapitola 1.2) nepatří do Českého ráje (například v přehledu „Návštěvnost památek a turistických cílů jihovýchodně od města Turnova. První zmínka (o tenkrát ještě hradu Skála) pochází ze 14.

století. V současné době se v zámku nachází hotel a restaurace. V blízkosti zámku se nachází také kostel sv. Josefa a arboretum Bučina. (Zámek Hrubá Skála, 2016)

První zmínka o zámku Hrubý Rohozec pochází ze 14. století. Proměnou hradu na zámek si tato památka prošla během 17. a 18. století, kdy jí vlastnil rod Des Fours (který jí dostal darem od Albrechta z Valdštejna). V současné době jsou na zámku k vidění interiéry z 30.

let 20. století. Hrad se nachází nad údolím řeky Jizery na severu Turnova. (Historie zámku Hrubý Rohozec, 2016)

Lovecký zámek Humprecht byl postaven v letech 1666 – 1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. V Česku se jedná o ojedinělou zámeckou stavbu, která se odlišuje svým elipsovitým půdorysem, jenž je inspirován italskými stavbami. Zajímavostí je, že v 1. patře lze nalézt 16 metrů vysoký sál, který byl původně jídelnou, se skvělou akustikou a šestinásobnou ozvěnou. (Lovecký zámek Humprecht, 2016)

Největší návštěvnost v roce 2015 zaznamenal Zámecký resort Dětenice s více než 220 tisíci návštěvníky, tento resort ovšem nespadá dle dřívějšího vymezení (viz Kapitola 1.2) do Českého ráje. S tímto problémem se lze setkat i u druhého nejnavštěvovanějšího zámku, který je uveden v seznamu „Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015“

(vydávaný Sdružením Český ráj), a to zámku Sychrov. Ten v roce 2015 navštívilo více než 110 tisíc návštěvníků. Hrubou Skálu ročně navštíví zhruba 30 tisíc návštěvníků, Hrubý Rohozec ještě o pět tisíc méně. Humprecht v roce 2014 navštívilo necelých 34 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

1.6.3 OSTATNÍ

Mezi další památky a místa, kam mohou návštěvníci Českého ráje zavítat, patří například objekty lidové architektury, rozhledny, muzea či skalní města.

Z lidové architektury se jedná například o soubor lidových staveb ve Vesci u Sobotky, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova či Šolcův dům v Sobotce. Kopicův statek s jedinečným souborem plastik vytesaných v pískovcových stěnách nelze opomenout.

Mezi nejnavštěvovanější rozhledny Českého ráje patří Kozákov (s 23 tisíci návštěvami v roce 2015) a rozhledna na vrchu Tábor (4 300 návštěv). (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

Nejvýraznějším muzeem, co se návštěvnosti týče, je turnovské Muzeum Českého ráje s 38 tisíci návštěvníky ročně. V závěsu za ním je to potom Regionální muzeum a galerie Jičín s necelými 27 tisíci návštěvníky v roce 2015. V Českém ráji je k nalezení množství malých specializovaných muzeí – například Muzeum přírody Český ráj v Prachově, Muzeum Fráni Šrámka v Sobotce, Městské muzeum v Železné Brodě se sklářskou expozicí či Pilnikářské muzeum v Semilech. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

U muzeí se lze setkat podobně jako u hradů a zámků s tím, že Sdružení Český ráj ve svých statistikách uvádí i podniky, které dle vymezení výše (viz Kapitola 1.2) nepatří do Českého ráje. Jedná se například Muzeum Škoda Auto, které by v případě započítávání do statistiky výše jmenovaných muzeí několikanásobně převyšovalo svou návštěvností turnovské Muzeum Českého ráje. Muzeum Škoda Auto totiž ročně navštíví více než 200 tisíc lidí.

(Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

Skalní města jsou po boku sopečných vrchů (například Kozákov, Trosky) nejvýraznější krajinné prvky v oblasti Českého ráje. Skalní města jsou soubor typů prostředí – skalních útvarů, jehličnatých lesů a lesů smíšených. V podmínkách CHKO je za skalní město považováno seskupení pískovcových skal (především takzvaných věží) a rozčleněných skalních ostrohů, které jsou obohaceny o skalní bloky, sloupy a stěny. Tato seskupení vznikla zvětráváním a odnosem jemných hornin. Nejrozsáhlejšími skalními městy v oblasti jsou Prachovské skály na Jičínsku, Hruboskalsko (ležící mezi Turnovem a Jičínem), Příhrazské skály na Mnichovohradišsku, Suché skály poblíž Malé Skály a Betlémsko-Klokočské skály. (Mrkáček, 1998)

Na zpoplatněné prohlídkové okruhy Prachovských skal v roce 2015 zavítalo 138 tisíc návštěvníků. Prachovské skály jsou jediné skalní město v Českém ráji, do kterého je vstup zpoplatněn. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

Mezi hojně navštěvovaná místa lze také zařadit Bozkovské jeskyně. Jedná se o největší dolomitové jeskyně na území České republiky. Nachází se severně od města Semily (což znamená, že nepatří do dříve vymezené oblasti CHKO Český ráj, ale do Geoparku Český ráj ano).

Ročně navštíví Bozkovské jeskyně na 75 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

Mezi další místa, kde turisté mohou trávit svůj čas, jde zařadit například Šťastnou zemi, zábavní areál v Radvánovicích u Turnova, který ročně navštíví na 50 tisíc návštěvníků.

Dále pivovar Svijany, jehož exkurzi ročně absolvuje více než 8 tisíc zájemců, synagogy v Turnově a Jičíně či Valdštejnskou lodžii, rovněž v Jičíně. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)

1.7 FLORA A FAUNA ČESKÉHO RÁJE

Fauna a flora Českého ráje nabízí pro své pozorovatele značné množství zajímavých objektů. Ovšem vzhledem k tomu, že je oblast Českého ráje krajinou kulturní, existuje zde jen málo míst, která se vyvíjí bez zásahu člověka.

1.7.1 FLORA

Zhruba třetinu území Českého ráje pokrývají lesy. Jedná se především o lesy borovicové.

Mezi další rozšířené dřeviny lze zařadit smrk ztepilý, buk, dub či olši. Největší lesní komplexy lze najít v Hruboskalsku, Žehrovsku a Kozákovském hřbetu. (Mrkáček, 1998)

Na kyselých pískovcových půdách je možné nalézt borůvku černou, hasivku, vřes či lišejníky. Ve vlhkých údolích zase plavuně, kapradí, žebrovici či konvalinky. Dále se na území CHKO nachází například rosnatky, přesličky či kosatce. (Ludvík, 2012)

1.7.2 FAUNA

Fauně Českého ráje dominuje jelen evropský. Početně zastoupená je populace zvěře srnčí a černé. V posledních letech ubývají počty zajíců a králíků, naopak na objemu získává populace drobných hlodavců (například veverek) a hmyzožravců (například ještěrka živorodá). Skalní města nabízí útočiště pro dravé ptactvo (například poštolku obecnou, jestřába lesního nebo káně lesní). Rybníky, potoky a mokřiny představují zázemí pro

labutě, čápy, ledňáčky, volavky či divoké kachny, ale také pro škeble rybničné. (Ludvík, 2012)

27 2 CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch se řadí mezi nejvýraznější hospodářská odvětví. Jedná se o takzvané průřezové odvětví – to značí, že ovlivňuje mnoho dalších odvětví (například stavebnictví, dopravu, překladatelské služby, tiskařský průmysl,…). Turismus, což je jiný výraz pro cestovní ruch, nabízí příležitost jak v kvalifikovaných profesích, tak i v takových, pro které není nutná zvláštní kvalifikace. V místech, kde se cestovní ruch rozvíjí, se na něj nabalují další činnosti (jako například řemesla či sportovně-kulturní činnosti). Turismus oživuje historické, kulturní, technické nebo přírodní zajímavosti (hrady, zámky, muzea).

Turismus patří k největším odvětvím světa (dle objemu tržeb). V 83 % zemích světa se cestovní ruch řadí mezi pět největších, co se týká podílu na vývozu zboží. Pro 38 % zemí světa se poté jedná o odvětví, které generuje největší devizové příjmy. Každé 12. pracovní místo je vytvořeno ve spojitosti s turismem. (Ryglová, 2011)

Cestovní ruch ovšem neznamená pouze ekonomický přínos, ale také přínos sociální. Podílí se na sociálním vývoji společnosti, hraje důležitou roli v mezinárodním porozumění a jedná se o nástroj sebevzdělání a tolerance.

2.1 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU

Cestovní ruch (turismus) bývá definován mnoha způsoby. Například Palatková (2014, s.

11) definuje turismus jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Tato definice byla v roce 1991 v Ottawě na konferenci WTO (dnes UNWTO) odsouhlasena 250 představiteli z 91 zemí jako mezinárodně uznávaná definice. (Beránek, 2013)

Další definice turismu dle Goeldnera (2009, s. 4) je taková, že „When we think of tourism, we think primarily of people who are visiting a particular place for sightseeing, visiting friends and relatives, taking a vacation, and having a good time.“ – tedy „Když přemýšlíme o turismu, tak myslíme primárně na lidi, kteří navštěvují konkrétní místo za

účelem prohlížení památek, navštívení přátel a příbuzných, berou si dovolenou a příjemně se baví.“

 Sektor atrakce – kulturní a historické zajímavosti, zoologické a botanické zahrady, tematické parky či sportovní centra.

 Sektor doprava – automobilová, lodní, železniční, letecká, půjčovny vozidel apod.

 Sektor zprostředkovatelé – cestovní kanceláře, agentury, organizátoři konferencí, rezervační služby, …

 Sektor organizace – turistická centra, turistické asociace apod.

 Sektor stravovacích služeb – restaurace, rychlá občerstvení apod.

2.2 DĚLENÍ CESTOVNÍHO RUCHU

Cestovní ruch lze dělit z hlediska formy či druhu. Formy cestovního ruchu reflektují potřeby svých účastníků. Mezi základní formy lze zařadit:

 Rekreační CR – slouží k odpočinku a regeneraci fyzických a duševních sil účastníka.

 Sportovně-turistický CR – slouží k aktivnímu odpočinku.

 Kulturně poznávací CR – slouží k poznávání kultury, historie, tradic, …

 Léčebný a lázeňský CR – slouží k regeneraci, léčbě či prevenci.

Mezi specifické formy cestovního ruchu lze zařadit například cestovní ruch seniorů, handicapovaných, mládeže či agroturistika. Dále je do specifických forem turismu možné zařadit kongresový, gastronomický či náboženský turismus, mototuristiku, rybolov, nákupní turismus. (Ryglová, 2011)

Druhy cestovního ruchu jsou definovány místem čerpání služeb v turismu. Cestovní ruch tak je možno dělit například podle vztahu k platební bilanci:

 Domácí CR – turismus obyvatelstva v tuzemsku.

 Zahraniční CR – dochází k překročení hranic.

 Výjezdový CR – výjezdy obyvatelů dané země do zahraničí.

 Příjezdový CR – příjezdy zahraničních turistů do dané země.

 Tranzitní CR – průjezd cestovatele přes území státu, zpravidla bez přespání.

Dle místa využívání služeb lze turismus dělit na:

 Vnitřní CR – veškerý CR na území daného státu (jak příjezdový, tak domácí).

 Národní CR – veškerý CR obyvatelstva daného státu (tedy výjezdový a domácí).

 Mezinárodní CR – veškerý CR, při němž se překračují hranice (příjezdový i výjezdový).

Dále je možné turismus dělit například podle způsobu financování (volný, vázaný), délky pobytu (krátkodobý, dlouhodobý), způsobu zajištění cesty (organizovaný, neorganizovaný), počtu účastníků (kolektivní, individuální), dle sezonnosti (sezonní, mimosezonní) či dle vlivu na životní prostředí (tvrdý, měkký – také tzv. odpovědný či šetrný). (Ryglová, 2011)

2.3 ÚČASTNÍCI CESTOVNÍHO RUCHU

Účastníkem cestovního ruchu je návštěvník. Návštěvník může být buďto turista, nebo výletník. Mezinárodně uznávané dělení účastníků cestovního ruchu je následující:

(Beránek, 2013)

 Stálý obyvatel (resident) – v domácím turismu se jedná o osobu žijící na daném území alespoň 6 po sobě následujících měsíců před příjezdem do rozdílného území na dobu kratší než 6 měsíců; u mezinárodního turismu se hovoří o osobě, která

pobývá v dané zemi minimálně 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok.

 Turista – jedná se o návštěvníka, který cestuje na dobu, která v sobě obnáší alespoň jedno přenocování.

 Návštěvník (visitor) – jedná se o osobu, která cestuje do jiné země, než má své trvalé bydliště, nebo do jiného místa, než je její bydliště, a to po dobu kratší než 1 rok (případně 6 měsíců u domácího turismu), přičemž cestuje za nevýdělečným účelem.

 Výletník – osoba, která cestuje po dobu kratší než 1 den a na daném místě nepřenocuje.

 Tranzitní návštěvník – jedná se o návštěvníka, který v dané lokalitě zastaví při cestě do jiného cíle (jak turista, tak jednodenní návštěvník).

2.4 SYSTÉM CESTOVNÍHO RUCHU

Turismus bývá často zkoumán jako systém, tedy sdružení prvků, mezi kterými jsou různé vazby a vztahy. Dle gnoseologického modelu má tento systém tři subsystémy: objekt, subjekt a předmět turismu. Tyto tři subsystémy na sebe vzájemně působí. Vazby ovšem existují také mezi trhem cestovního ruchu a jinými systémy tvořící jeho okolí. Mezi tyto vlivy lze zařadit ekonomický růst (s vyšším ekonomickým růstem rostou například objemy investic do oblasti cestovního ruchu), nezaměstnanost (čím vyšší je nezaměstnanost, tím nižší je poptávka na trhu cestovního ruchu), inflace (čím vyšší je inflace, tím nižší je kupní síla účastníků cestovního ruchu), úrokové míry (čím nižší jsou úrokové míry, tím vyšší investice v oblasti cestovního ruchu), stabilita měny (hraje důležitou roli v zahraničním turismu). Naopak s růstem trhu cestovního ruchu se zvyšuje ekonomický růst a zaměstnanost či platební bilance státu. (Beránek, 2013)

2.4.1 SUBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU

Obdobně jako na jiných trzích i v oblasti turismu je nabídka a poptávka uskutečňována konkrétními subjekty. Mezi nabízející a poptávající subjekty na trhu cestovního ruchu se řadí:

 Domácnosti – návštěvníci, kteří figurují na trhu s cílem uspokojit potřeby a maximalizovat užitek.

 Firmy – poskytovatelé služeb a výrobci zboží, jejichž cílem je (zpravidla) maximalizace zisku z prostředků získaných od domácností (návštěvníků).

 Stát – veřejná správa, která figuruje na trhu především v postavení ovlivňovatele podmínek pro turismus (podněcování turismu, odstraňování překážek apod.).

Speciální postavení mají zprostředkovatelské subjekty (cestovní kanceláře, agentury). Ty zjednodušují kontakt mezi stranou nabídky a stranou poptávky. Zpravidla na trhu fungují na obou stranách, tedy na straně poptávajících (vzhledem k jednotlivým subdodavatelům služeb z oblasti turismu) i na straně nabídky (vzhledem ke koncovému zákazníkovi či k jiným podnikatelským subjektům). (Palatková, 2014)

2.4.2 OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU

Obecně řečeno – objektem cestovního ruchu je vše, co může být cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. V případě objektů cestovního ruchu se hovoří o primární a sekundární nabídce.

Primární nabídka zahrnuje potenciál přírodní a historický. Destinace musí mít dostatečný potenciál, aby byla pro účastníky turismu lákavá. Objekty v oblasti primární nabídky bývají zpravidla umístěny v prostoru nerovnoměrně. Pro vyvolání poptávky ze strany návštěvníků je nutné, aby primární nabídka byla v dané lokalitě v dostatečném množství a v dobré kvalitě. (Goeldner, 2012)

Sekundární nabídka představuje souhrn podniků, zařízení a organizací, které návštěvníkovi nabízejí stravování nebo dočasné ubytování a služby z oblasti sportu, kultury a rekreace.

Sekundární nabídka je závislá na primární nabídce. Pro rozvoj sekundární nabídky je nutný přístup do daného území a možnost těžit z jeho atraktivit. (Goeldner, 2012)

32 2.4.3 PŘEDMĚT CESTOVNÍHO RUCHU

Předmětem cestovního ruchu je turistický produkt (také produkt cestovního ruchu). Je to jakákoliv služba či výrobek (nebo jejich soubor), který uspokojuje potřeby účastníků cestovního ruchu. Zpravidla se jedná o soubor služeb produkovaný cílovou destinací a podniky cestovního ruchu v dané destinaci. Typickým příkladem turistického produktu je zájezd – sestavená kombinace služeb turismu za souhrnnou cenu. Součástí produktu může být také volný statek (například přírodní výtvor), jež je dostupný zdarma a z velké části

In document Vliv turismu na zaměstnanost v Českém ráji (Page 19-0)