Rok 2012 2013 2014 2015 2016
VŠ vzdělaní 450 444 435 424 417
SŠ vzdělaní 3703 3642 3478 3390 3278
Základní vzdělání
280 277 263 256 248
Celkem 4433 4363 4176 4070 3942
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky (viz Tabulka 20) je možné vyčíst, že u všech kategorií vzdělání lze očekávat i nadále pokles počtu pracovníků. Nejvyšší meziroční pokles (mezi lety 2015 a 2016) lze sledovat u středoškolsky vzdělaných pracovníků (-3,30 %). Naopak nejnižší u VŠ vzdělaných osob, který by mělo být méně o 1,65 %. Osob se základním vzdělání by mezi lety 2015 a 2016 mělo ubýt zhruba o 3 %. Na důležitosti by měli získávat vysokoškolsky vzdělaní pracovníci, jejichž podíl na celkovém počtu osob zaměstnaných v odvětví stoupl z 10,15 % v roce 2012 na 10,58 % v roce 2016. U ostatních dvou kategorií je možné sledovat pokles v jejich procentuálním podílu na celkovém počtu zaměstnaných osob (u SŠ vzdělaných osob z 83,53 % v roce 2012 na 83,16 % v roce 2016 a u osob se základním vzděláním o 0,03 % během sledovaného období).
77
Pro odhad počtu nerezidentů zaměstnaných sektoru cestovního ruchu v Českém ráji jsou využita data z tabulky výše (viz Tabulka 15) a lineární regresní funkce. Výsledek predikce zobrazuje tabulka níže (viz Tabulka 21).
Tabulka 21 - Odhad vývoje počtu nerezidentních a rezidentních pracovníků
Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Rezidenti 4242 4174 3990 3887 3761
Nerezidenti 191 189 186 183 181
Celkem 4433 4363 4176 4070 3942
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky (viz Tabulka 21) je čitelné, že i nadále lze predikovat úbytek nerezidentních pracovníků v oblasti cestovního ruchu v Českém ráji. Jejich počet by se měl snížit z původních 191 v roce 2012 na 181 v roce 2017. Je tak možné sledovat pokles na 94,76 % původní hodnoty. Na druhou stranu lze říci, že roste význam nerezidentních pracovníků, když v roce 2012 jich bylo v ekonomice 4,31 % oproti 95,69 % rezidentních pracovníků.
Ovšem v roce 2016 lze očekávat posílení nerezidentních pracovníků na 4,59 % a tím pádem oslabení významu rezidentních zaměstnaných na 95,41 %.
Pro zjištění vývoje věkového složení zaměstnaných osob v cestovním ruchu v Českém ráji jsou využity dříve zjištěné údaje (viz Tabulka 16) o věkové struktuře zaměstnaných a využita lineární regresní funkce MS Excel. Výsledek aplikace zobrazuje tabulka níže (viz Tabulka 22).
78
Tabulka 22 - Predikce vývoje počtu zaměstnaných dle věkového složení
Rok 2012 2013 2014 2015 2016
15-24 let 520 511 484 473 455
25-34 let 1316 1294 1233 1204 1163
35-44 let 1074 1057 1014 987 957
45-55 let 932 918 882 859 834
55+ let 591 583 563 547 533
Celkem 4433 4363 4176 4070 3942
Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky (viz Tabulka 22) je možné vyčíst, že ve všech věkových kategoriích lze predikovat úbytek zaměstnaných osob. Nejvyšší meziroční úbytek je možné sledovat (mezi lety 2015 a 2016) u třech nejmladších kategorií a lze zde tedy sledovat stejný trend, jako v letech předchozích (viz 6.5). Největší meziroční pokles (mezi lety 2015 a 2016) v celkových číslech je možné sledovat u věkových kategorií 25-34 let (-41 osob), 35-44 let (- 30 osob) a 45-55 let (-25 osob).
79
Obrázek 15 - Procentuální zastoupení věkových kategorií pro predikovaný rok 2016 Zdroj: vlastní zpracování
Graf výše (viz Obrázek 15) zobrazuje procentuální zastoupení jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu zaměstnaných osob (tj. 3942). Z grafu je možné vyčíst, že nejpočetnějšími skupinami jsou zaměstnaní ve věku 25-34 let (takřka 30 % všech osob), 35-44 let (přibližně 24 %) a 45-55 let (zhruba 21 %).
7.1 ZHODNOCENÍ ODHADU VÝVOJE V REGIONU
V kapitolách 6 a 7 bylo zjištěno, že počet osob zaměstnaných v turismu v Českém ráji má klesající tendenci. Jedná se o poměrně zajímavé zjištění, vzhledem k tomu, že počet turistů se každoročně zvyšuje. Při zpracování práce ovšem bylo zjištěno, že nelze hledat přímou souvislost mezi počtem turistů a počtem osob zaměstnaných v cestovním ruchu. Tuto souvislost se podařilo nalézt u počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních.
Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v Českém ráji se snižuje, což vede ke snižování počtu osob zaměstnaných v oblasti cestovního ruchu v Českém ráji (dle provedených odhadů). Rozkol mezi zvyšujícím se počtem návštěvníků oblasti a snižujícím
11,54
80
se počtem lůžek lze přičítat například snižující se délce pobytu jednotlivých turistů či využívání alternativních forem ubytování (couchsurfing, AirBnB apod.).
Dalším faktorem, který může ovlivňovat (negativně) zaměstnanost v cestovním ruchu v Českém ráji je nízká míra nezaměstnanosti v daném regionu (v Turnově 5,72 % a v Jičíně 4,05 %, Sobotka 3,13 %, Mnichov Hradiště 2,61 %, Železný Brod 5,26 %, Semily 7,09 % - údaje z Regionálního informačního systému pro rok 2015), což značí, že velká část těch, co aktivně hledají práci ji seženou a to zpravidla v průmyslových podnicích, které nabízejí zajímavější finanční ohodnocení, než podniky v oblasti cestovního ruchu a to zpravidla na pravidelnější úvazek (v cestovním ruchu hraje důležitou roli zkrácený úvazek). Zatímco medián hrubé měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu v roce 2016 činil více jak 25 a půl tisíce, tak ve stejném období činil medián hrubé měsíční mzdy v ubytování, stravování a pohostinství 13 tisíc. Navíc průměrná měsíční odpracovaná doba v ubytování, stravování a pohostinství činí 152,8 hodiny, což je o 8,1 hodiny více než ve zpracovatelském průmyslu. (Mzdová sféra ČR, c2010-2017) a (RISY, c2012-2016)
Je ovšem důležité si uvědomit, že region Českého ráje disponuje jak erudovanými subjekty cestovního ruchu (v tomto případě firmami a státní správou), tak zajímavými objekty turismu. V posledních letech je možné pozorovat rozvoj v oblasti řeky Jizery (Greenway Jizera), zkvalitňování poskytovaných služeb (Regionální karta hosta, mobilní aplikace, renovace koupaliště v Jičíně a nový zimní stadion v Jičíně, nové koupaliště a zimní stadion v Turnově) apod. Navíc v regionu figuruje řada zavedených institucí z oblasti vzdělávání, které vychovávají budoucí pracovníky cestovního ruchu (alespoň dle oborů se dá očekávat, že najdou uplatnění v této sféře). Mezi tyto instituce je možné zařadit například OHS Turnov (Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola Turnov), SŠ gastronomie a služeb Nová Paka, SŠ Lomnice nad Popelkou, Masarykova OA Jičín, Technická univerzita v Liberci apod.). Nelze tedy očekávat, že by počet osob zaměstnaných v turismu v Českém ráji měl skončit ve výrazně nízkých číslech.
81 ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit počet osob zaměstnaných v turismu v Českém ráji, protože těmito daty Český statistický úřad ani Sdružení Český ráj nedisponují. A následně odhadnout složení pracovní síly a predikovat další vývoj v daných oblastech.
Klíčovou částí této práce bylo nalezení závislosti mezi zaměstnaností a dalším ukazatelem.
K hledání závislosti byla využita korelační analýza, díky které se podařilo nalézt závislost mezi zaměstnaností a počtem lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních. Díky této závislosti a existujících informacích o počtu lůžek v HUZ v regionu Českého ráje, mohlo dojít k aplikaci dat pro Českou republiku na sledovaný turistický region. Díky této aplikaci došlo k odhadu počtu osob pracujících v cestovním ruchu v Českém ráji. Na tato zjištěná čísla byla následně aplikována data Českého statistického úřadu o zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích turismu, pohlaví pracovníků, vzdělání pracovníků, jejich věkové struktuře či státní příslušnosti. Díky této aplikaci tak bylo zjištěno, že počet osob zaměstnaných v cestovním ruchu v Českém ráji klesá, že mezi nejvýraznější odvětví cestovního ruchu v Českém ráji se řadí gastronomie, související odvětví CR a hoteliérství.
Dále bylo zjištěno, že výraznější skupinou pracovníků v cestovním ruchu v Českém ráji jsou ženy a že většinu pracovní síly tvoří rezidenti. Nejvýraznější pracovní silou v turismu v Českém ráji jsou středoškolsky vzdělaní pracovníci a nejvýraznější věkovou skupinou jsou pracovníci od 35 do 44 let.
V poslední části bakalářské práce byla provedena predikce vývoje jednotlivých ukazatelů (celkový počet zaměstnaných, jejich pohlaví, vzdělání, státní příslušnosti apod.) na základě lineární regresní funkce.
Na základě zjištěných výsledků byly některé (v Úvodu stanovené) hypotézy přijaty, a některé vyvráceny. Mezi přijaté hypotézy lze zařadit tu, která tvrdí, že gastronomie je nejvýraznějším odvětvím (dle zaměstnanosti) v cestovním ruchu v Českém ráji (tj.
hypotéza č. 3), nebo hypotézu o tom, že počet žen zaměstnaných v turismu v Českém ráji je vyšší než počet mužů (hypotéza č. 4). Dále se potvrdila hypotéza, že roste význam vysokoškolsky vzdělaných osob v turismu (tj. hypotéza č. 5) a potvrdilo se také tvrzení, že v cestovním ruchu v Českém ráji je zaměstnáno více rezidentů než nerezidentů
82
(tj. hypotéza č. 6). Také se potvrdila hypotéza tvrdící, že dochází ke stárnutí pracovníků v daném odvětví (hypotéza č. 7). Naopak se nepotvrdila hypotéza, která tvrdila, že s přibývajícím časem roste počet pracovníků v cestovním ruchu v Českém ráji (tj. hypotéza 1) – jejich počet s přibývajícím časem klesá. Další nepotvrzenou hypotézou je, že existuje velmi silná závislost mezi počtem osob zaměstnaných v turismu a počtem turistů (tj. hypotéza č. 2) – na rozumné hladině významnosti se nepodařilo tuto hypotézu potvrdit. Podařilo se ovšem nalézt závislost mezi počtem osob zaměstnaných v turismu a počtem lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních.
Pro zvrácení negativního trendu vývoje zaměstnanosti v daném regionu je možné doporučit některé z následujících řešení: zkvalitnění propagace turistického regionu, podpora mladých osob, rozvoj dané oblasti, podpora podnikatelů. V případě zkvalitnění propagace lze předpokládat zvýšený příliv turistů, kteří přináší do oblasti peníze (ty lze investovat do zvýšení mezd pracovníků v turismu, otevírání nových HUZ, zkvalitňování služeb). V bakalářské práci bylo zjištěno, že v turismu pracuje více mladých osob, než je průměr v celém národním hospodářství. Pokud se podaří do regionu nalákat mladé osoby, lze u nich předpokládat vyšší tendenci k hledání práce v turismu. Je také důležité neustat v rozvoji dané oblasti, aby turisté měli důvod region navštěvovat. Lze také uvažovat o podpoře podnikatelů v cestovním ruchu v Českém ráji, a to jak o finanční podpoře (dotace na rekonstrukce, výstavbu, zaměstnaní osob apod.), tak o nefinanční podpoře (zahrnutí do věrnostních programů, možnost prezentace na veletrzích, pořádání setkání podnikatelů apod.).
Bakalářská práce může sloužit jako podklad pro další zkoumání důležitosti turismu v Českém ráji (například po porovnání s jiným odvětvím) či k porovnání jednotlivých turistických regionů (například vliv turismu na zaměstnanost v Českém ráji a Českém Švýcarsku apod).
83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BERÁNEK, Jaromír. 2013. Ekonomika cestovního ruchu. 1. Praha: Mag Consulting.
ISBN 978-80-86724-46-1.
BUCHTOVÁ, Božena, Josef ŠMAJS a Zdeněk BOLELOUCKÝ. 2013. Nezaměstnanost.
2. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4282-3.
COOPER, Chris a Michael Colin HALL. 2016. Contemporary Tourism: An International Approach. 3. Oxford: Goodfellow Publishers Limited. ISBN 978-1-910158-59-3.
Geopark Český ráj. 2016. Český ráj: oficiální stránky turistického regionu [online].
Turnov: Sdružení Český ráj [cit. 2016-11-28]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/geopark-cesky-raj/
GOELDNER, Charles R. a J. R. Brent RITCHIE. 2012. Tourism: principles, practices, philosophies. 12th ed. Hoboken, New Jersey: John Wiley. ISBN 978-1-118-07177-9.
Historie zámku Hrubý Rohozec. 2016. Hrubý Rohozec: oficiální webová prezentace státního zámku [online]. Turnov: Státní zámek Hrubý Rohozec [cit. 2016-12-05]. Dostupné z: https://www.hruby-rohozec.eu/cs/o-zamku/historie
Historie. 2016. Frýdštejn [online]. Frýdštejn: Obec Frýdštejn [cit. 2016-12-05]. Dostupné z: http://www.frydstejn.cz/historie/
HRALA, Václav. 2002. Geografie cestovního ruchu. 4. Praha: IDEA SERVIS.
ISBN 80-859-7036-8.
CHKO Český ráj. 2016. Český ráj: oficiální stránky turistického regionu [online]. Turnov:
Sdružení Český ráj [cit. 2016-11-28]. Dostupné z: http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/chko-cesky-raj.html
84
International Labour Organization: Resolution concerning statistics of the economically active population, employment, unemployment and underemployment, adopted by the Thirteenth International Conference of Labour Statisticians. c1996-2017. International Labour Organization: Promoting Jobs, Protecting People [online]. Ženeva: International
Labour Organization [cit. 2017-01-31]. Dostupné z:
http://www.ilo.org/public/english/bureau/stat/download/res/ecacpop.pdf
Jičín (okres Jičín): Vybrané údaje za obec. 2016. Český statistický úřad [online]. Praha:
Český statistický úřad [cit. 2016-12-03]. Dostupné z:
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__572659#
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení: Tab. 1.1 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v krajích (NUTS III). 2017a. Český statistický úřad [online]. Praha: Český
statistický úřad [cit. 2017-04-13]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/46014650/crucr041317_11.xls/ef3ce917-04ec-442f-8247-dfc8aee6c04f?version=1.1
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení: Tab. 1.3 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v turistických regionech. 2017b. Český statistický úřad [online]. Praha: Český
statistický úřad [cit. 2017-04-13]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/46014650/crucr041317_13.xls/27755691-e615-4dcf-b992-7da4f446fa77?version=1.1
List of UNESCO Global Geoparks. 2016. UNESCO.org [online]. Paříž: UNESCO [cit.
2016-11-28]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/natural-
sciences/environment/earth-sciences/unesco-global-geoparks/list-of-unesco-global-geoparks/
Lovecký zámek Humprecht. 2016. Zámek Humprecht: Národní kulturní památka [online].
Sobotka: Zámek Humprecht [cit. 2016-12-05]. Dostupné z: http://www.humprecht.cz/
85
LUDVÍK, Petr, Petr DAVID, Petr DAVID Ml., Pavla MIKYSKOVÁ a Vladimír SOUKUP. 2012. Český ráj: Turnov, Jičín, Trosky, Sobotka, Kozákov, Malá Skála, Kost, Lomnice nad Popelkou, Sychrov, Prachovské skály, Lázně Bělohrad, Hrubá Skála. 1.
Praha: S & D. Česko všemi smysly. ISBN 978-80-86899-63-3.
MANKIW, N. Gregory. 2012. Principles of economics. 6th ed. Mason, Ohio: South-Western Cengage Learning. ISBN 05-384-5305-2.
Metodika k modulu zaměstnanosti cestovního ruchu České republiky. 2016. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-02-19]. Dostupné z: odvětví. 2017. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad [cit.
2017-04-13]. Dostupné z:
MZ T6: Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle věkových skupin. 2017.
Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/32912846/mz022817_t06.xls/38984c24-25b6-41a6-aef6-702cd416662e?version=1.1
86
MZ T8: Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle státní příslušnosti. 2017.
Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: turistického regionu [online]. Turnov: Sdružení Český ráj [cit. 2016-12-05]. Dostupné z:
http://www.cesky-raj.info/cs/region-cesky-raj/sdruzeni-cesky-raj/monitoring-navstevnosti/navstevnost-pamatek-a-turistickych-cilu-v-roce-2015.html
NIZIC, Marinela Krstinic, Tea GOLJA a Ksenija VODEB. 2011. THE TREND OF ECONOMIC, ECOLOGICAL AND SOCIAL RESPONSIBILITY IMPLEMENTATION IN TOURISM. Tourism in South East Europe. Opatija: University of Rijeka, 1(1), 221-234. ISSN 1848-4050 .
PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. 2014. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3643-3.
PŮLPÁNOVÁ, Lenka a Jozefína SIMOVÁ. 2012. Faktory spokojenosti zákazníků v cestovním ruchu. E+M Ekonomie a Management. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 15(4), 160-169. ISSN 1212-3609.
87
RISY: Regionální informační systém. c2012-2016. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: www.risy.cz
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. 2011. Cestovní ruch:
podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4039-3.
SCHMIDHAUSER, Hanspeter. 1978. Der Beschäftigungseffekt des Fremdenverkehrs im tertiären Sektor, dargestellt am Beispiel der Schweiz. Ender., 51-57.
Slovník pojmů: Výklad 3218 pojmů z práva, ekonomiky a dalších oblastí podnikání.
c1997-2017. Business.center.cz [online]. Praha: HAVIT, s. r. o. [cit. 2017-02-05].
Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p1661-prirozena-mira-nezamestnanosti.aspx
STABLER, Mike, Andreas PAPATHEODOROU a M. Thea SINCLAIR. 2010. The Economics of Tourism. 2. New York: Routledge. ISBN 978-020-3864-272.
Stavební historie. 2016. Hrad Kost: historická památka [online]. Mladějov v Čechách [cit.
2016-12-05]. Dostupné z: http://www.hrad-kost.cz/stavebni-historie.php
Střednědobý plán Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Českém ráji 2012-2017. 2012. Český ráj [online]. Turnov: Sdružení Český ráj [cit. 2016-10-05].
Dostupné z: http://www.cesky-raj.info
Trosky. 2016. Trosky: oficiální webová prezentace státního hradu [online]. Rovensko pod Troskami: Státní hrad Trosky [cit. 2016-12-05]. Dostupné z: https://www.hrad-trosky.eu/cs
UNESCO Global Geoparks: Celebrating Earth Heritage, Sustaining local Communities.
2016. [online]. Paris: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [cit. 2016-11-28].
88
VANHOVE, Norbert. 2005. The Economics of Tourism Destinations. 1. Oxford: Elsevier Ltd. ISBN 0750666374.
Základní informace: Statistické údaje a číslo o Turnovu. 2016. Turnov.cz: oficiální stránky města [online]. Turnov: MěÚ Turnov [cit. 2016-12-03]. Dostupné z:
http://www.turnov.cz/cs/mesto/zakladni-informace-1.html
Zámek Hrubá Skála. 2016. Zámek Hrubá Skála: Český ráj [online]. Hrubá Skála: Hotel Zámek Hrubá Skála s.r.o [cit. 2016-12-05]. Dostupné z: http://www.hrubaskala.info/
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika. 2017. Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2017-02-05]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/zam_vsps
ZELENKA, Josef, Vít PECHANEC, Vladimír BUREŠ, Pavel ČECH a Daniela PONCE.
2008. E-Tourism v oblasti cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
ISBN 978-808-7147-078.
89 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A……… 89
90 Příloha A
Tabulka 23 – Výpočet počtu osob v jednotlivých odvětvích CR
Zdroj: vlastní zpracování dle (MZ T1, 2017) Tabulka 23 - Výpočet počtu osob v jednotlivých odvětvích
CR