Vliv turismu na zaměstnanost v Českém ráji
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management
Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb Autor práce: Jan Drahoňovský
Vedoucí práce: Ing. Iva Nedomlelová, Ph.D.
Liberec 2017
The Influence of Tourism on Employment in the Bohemian Paradise
Bachelor thesis
Study programme: B6208 – Economics and Management
Study branch: 6208R175 – Economics and Management of Services
Author: Jan Drahoňovský
Supervisor: Ing. Iva Nedomlelová, Ph.D.
Liberec 2017
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
ANOTACE
Předkládaná práce se zaobírá problematikou vlivu turismu na zaměstnanost v turistickém regionu Český ráj. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na tři části. V první se čtenář seznámí s danou turistickou oblastí (dochází k vymezení zkoumaného regionu, popisu historie CHKO Český ráj, Geoparku Český ráj či nejvýznamnějších měst oblasti a dochází také k popisu architektonických a přírodních zajímavostí Českého ráje). V druhé části na čtenáře čeká seznámení se základními pojmy z oblasti cestovního ruchu (definice turismu a jeho dělení, popis účastníků cestovního ruchu či seznámení s objekty nabídky v oblasti turismu) a konečně v třetí části se čtenář obeznámí se základními pojmy z oblasti zaměstnanosti (a také například s pracovními příležitostmi v turismu).
Praktická část této práce je rozdělena také na tři části. První část se věnuje zkoumání závislosti mezi zaměstnaností a počtem lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR.
V druhé části dochází k aplikaci zjištěné závislosti na data z Českého ráje (čtenář se tak dozví, kolik osob v cestovním ruchu v Českém ráji pracuje, jaké je jejich dosažené vzdělání či věkové a genderové složení). V poslední části dochází k predikci vývoje založené na dříve zjištěných datech.
Klíčová slova: zaměstnanost, Český ráj, turismus, cestovní ruch
ANNOTATION
The Influence of Tourism on Employment in the Bohemian Paradise
This thesis occupies with an impact of tourism on employment in the tourist region Bohemian Paradise. The theoretical part is divided into three parts. In the first part, the reader is informed about the tourist area (the definition of the studied region, description of the history of the PLA Bohemian Paradise and the history of the Geopark Bohemian Paradise, informed about the most important cities in the area and there is also a description of the architectural and natural attractions of the Bohemian Paradise), in the second part of this bachelor thesis, the reader learns about concepts of tourism (definition of tourism and its parts, description of tourists or information about objects of offer in tourism) and finally in the third part of this text, the reader is acquainted with the basic concepts of employment (and also, for example, with job opportunities in tourism).
The practical part of this thesis is also divided into three parts. The first part is devoted to examining the relationship between employment and the number of beds in collective accommodation establishments in the Czech Republic. In the second part, it comes to the application of the discovered dependence on data from the Bohemian Paradise (this way, the reader finds out how many people from the tourism sector work in the Bohemian Paradise, what their highest educational attainment is or age and gender distribution). The last part contains a prediction of the future development based on the previously discovered data.
Key words: employment, Bohemian Paradise, tourism
PODĚKOVÁNÍ
Největší poděkování patří mé vedoucí práce, Ing. Ivě Nedomlelové, Ph. D., za odborné vedení, cenné rady a pomoc při zpracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat konzultantce, Mgr. Janě Svobodové, za přínosné informace. Mé díky patří také Ing. Kateřině Gurinové, Ph. D. za hodnotné konzultace v oblasti statistických výpočtů. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat mé rodině za neutuchající podporu při studiu.
7 OBSAH
SEZNAM ILUSTRACÍ ... 10
SEZNAM TABULEK ... 11
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ... 13
ÚVOD ... 14
1 ČESKÝ RÁJ ... 16
1.1 VZNIK CHKO ČESKÝ RÁJ ... 16
1.2 DEFINICE ČESKÉHO RÁJE ... 16
1.3 DEFINICE GEOPARKU ČESKÝ RÁJ ... 17
1.4 VÝZNAMNÁ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE ... 19
1.5 KRAJINA ČESKÉHO RÁJE ... 20
1.6 STAVEBNÍ PAMÁTKY ... 20
1.6.1 HRADY ... 21
1.6.2 ZÁMKY ... 22
1.6.3 OSTATNÍ ... 23
1.7 FLORA A FAUNA ČESKÉHO RÁJE ... 25
1.7.1 FLORA ... 25
1.7.2 FAUNA ... 25
2 CESTOVNÍ RUCH ... 27
2.1 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU ... 27
2.2 DĚLENÍ CESTOVNÍHO RUCHU ... 28
8
2.3 ÚČASTNÍCI CESTOVNÍHO RUCHU ... 29
2.4 SYSTÉM CESTOVNÍHO RUCHU ... 30
2.4.1 SUBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU ... 30
2.4.2 OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU ... 31
2.4.3 PŘEDMĚT CESTOVNÍHO RUCHU ... 32
2.5 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TURISMUS ... 32
2.5.1 LOKALIZAČNÍ FAKTORY ... 32
2.5.2 REALIZAČNÍ FAKTORY ... 33
2.5.3 SELEKTIVNÍ FAKTORY ... 33
2.6 POPTÁVKA V TURISMU ... 34
2.6.1 TRŽNÍ POPTÁVKA V TURISMU ... 35
2.6.2 TRENDY POPTÁVKY V TURISMU ... 36
2.7 NABÍDKA V TURISMU ... 37
2.7.1 OBJEKTY NABÍDKY V CESTOVNÍM RUCHU ... 37
2.7.2 TRENDY NABÍDKY V CESTOVNÍM RUCHU ... 39
2.8 ROVNOVÁHA NA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU ... 40
3 ZAMĚSTNANOST V CESTOVNÍM RUCHU V ČR ... 41
3.1.1 PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI V TURISMU ... 43
4 ZAMĚSTNANOST V OBLASTI TURISMU V ČR ... 45
4.1 PREDIKCE VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI V TURISMU V ČR ... 46
5 POČET UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V ČESKÉ REPUBLICE ... 49
9
5.1 POČET LŮŽEK V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH ... 51
5.2 POČET ZAMĚSTNANÝCH VZHLEDEM K POČTU LŮŽEK HUZ ... 55
5.3 JINÉ ... 56
6 ZAMĚSTNANOST V CESTOVNÍM RUCHU V ČESKÉM RÁJI ... 57
6.1 STRUKTURA ZAMĚSTNANÝCH OSOB DLE ODVĚTVÍ ... 60
6.2 STRUKTURA ZAMĚSTNANÝCH OSOB DLE POHLAVÍ ... 62
6.3 STRUKTURA ZAMĚSTNANÝCH DLE VZDĚLÁNÍ ... 65
6.4 STRUKTURA ZAMĚSTNANÝCH DLE STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI ... 67
6.5 STRUKTURA ZAMĚSTNANÝCH DLE VĚKU ... 68
7 PREDIKCE VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉM RÁJI ... 71
7.1 ZHODNOCENÍ ODHADU VÝVOJE V REGIONU... 79
ZÁVĚR ... 81
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 83
SEZNAM PŘÍLOH ... 89
10 SEZNAM ILUSTRACÍ
Obrázek 1 - Oblast CHKO Český ráj po roce 2002 ... 17
Obrázek 2 - Území Geoparku Český ráj ... 18
Obrázek 3 - Logo Správy CHKO Český ráj ... 21
Obrázek 4 - Regresní přímka pro počet zaměstnaných osob... 48
Obrázek 5 - Regresní přímka počet HUZ v ČR ... 51
Obrázek 6 - Regresní přímka pro počet lůžek v HUZ v ČR ... 53
Obrázek 7 - Vývoj počtu osob zaměstnaných v turismu v Českém ráji ... 60
Obrázek 8 - Vývoj počtu osob pracujících v v jednotlivých odvětvích CR v Českém ráji . 61 Obrázek 9 - Počet osob zaměstnananých v jednotlivých odvětvích CR v Českém ráji í .... 62
Obrázek 10 - Složení pracovníků v turismu v Českém ráji dle pohlaví ... 65
Obrázek 11 - Vývoj počtu zaměstnaných v cestovním ruchu dle dosaženého vzdělání v Českém ráji mezi lety 2012 a 2015 ... 67
Obrázek 12 - Vývoj počtu zaměstnaných v cestovním ruchu v Českém ráji dle věku ... 70
Obrázek 13 - Vývoj počtu zaměstnaných osob v turismu v Českém ráji dle odvětví ... 73
Obrázek 14 - Podíl mužů a žen zaměstnaných v turismu v Českém ráji ... 75
Obrázek 15 - Procentuální zastoupení věkových kategorií pro predikovaný rok 2016... 79
11 SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 - Vývoj počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR ... 46
Tabulka 2 - Meziroční změna počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu ... 47
Tabulka 3 - Predikce vývoje počtu zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR ... 47
Tabulka 4 - Počet ubytovacích zařízení v ČR ... 49
Tabulka 5 - Predikce vývoje počtu ubytovacích zařízení v ČR ... 50
Tabulka 6 - Počet lůžek v HUZ v ČR ... 52
Tabulka 7 - Predikce počtu lůžek v HUZ pro rok 2016 ... 54
Tabulka 8 - Výsledky korelační analýzy ... 54
Tabulka 9 - Průměrný počet zaměstnaných na lůžko v HUZ ... 56
Tabulka 10 - Počet HUZ a lůžek v HUZ v Českém ráji ... 58
Tabulka 11 - Odhad počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu v Českém ráji ... 59
Tabulka 12 - Počet mužů a žen zaměstnaných v turismu ... 63
Tabulka 13 - Počet mužů a žen v turismu v Českém ráji ... 64
Tabulka 14 - Počet osob dle dosaženého vzdělání v turismu v Českém ráji ... 66
Tabulka 15 - Počet rezidentních a nerezidentních pracovníků v turismu v Českém ráji .... 68
Tabulka 16 - Věkové složení osob zaměstnaných v cestovním ruchu v Českém ráji ... 69
Tabulka 17 - Predikce počtu lůžek v HUZ v Českém ráji ... 71
Tabulka 18 - Odhad počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu v Českém ráji ... 72
Tabulka 19- Odhad vývoje rozdělení pracovníků v turismu v Českém ráji dle pohlaví ... 74
Tabulka 20 - Predikce vzdělanosti pracovníků v turismu v Českém ráji ... 76
12
Tabulka 21 - Odhad vývoje počtu nerezidentních a rezidentních pracovníků ... 77
Tabulka 22 - Predikce vývoje počtu zaměstnaných dle věkového složení... 78
Tabulka 23 - Výpočet počtu osob v jednotlivých odvětvích CR ... 90
13 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
CR – Cestovní ruch
Čr – Český ráj
ČR – Česká republika
ČSÚ – Český statistický úřad
HUZ – hromadné ubytovací zařízení
CHKO – Chráněná krajinná oblast
NACE – Statistická klasifikace ekonomických činností (Nomenclature génerale des Activitiés économiques dans les Communautés Européennes)
UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organization)
VŠPS – Výběrové šetření pracovních sil
WTO – zde předchůdce UNWTO
14 ÚVOD
Turismus je významnou součástí moderní doby. Jedná se o složitý socioekonomický jev, který zasahuje do řady oblastí společnosti. Důležitou roli hraje také v ekonomické oblasti – v České republice cestovní ruch tvoří přibližně 3 % HDP a podílí se na zaměstnanosti přibližně 4,5 %. Český ráj je známou turistickou oblastí v okolí měst Turnov a Jičín. Jedná se o nejstarší chráněnou krajinnou oblast v České republice (tehdy v Československu) a součást Geoparku UNESCO. Je tedy překvapivé, že neexistují přesná data o počtu osob zaměstnaných v turismu v Českém ráji.
Cílem této bakalářské práce je zjistit počet osob zaměstnaných v turismu v dané turistické oblasti, odhadnout jejich složení a predikovat vývoj vybraných ukazatelů.
V práci jsou zkoumány následující hypotézy:
Hypotéza 1: S postupem času roste počet osob zaměstnaných v turismu v Českém ráji.
Hypotéza 2: Existuje závislost mezi počtem osob zaměstnaných v turismu a počtem turistů.
Hypotéza 3: Nejvýraznějším odvětvím turismu je gastronomie.
Hypotéza 4: V turismu pracuje více žen než mužů.
Hypotéza 5: Roste význam vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v turismu v Českém ráji.
Hypotéza 6: Lze tvrdit, že v daném regionu ve zkoumaném odvětví pracuje více rezidentů než nerezidentů.
Hypotéza 7: Dochází ke stárnutí pracovní síly v turismu v Českém ráji.
Vzhledem k cílům a hypotézám práce je teoretická část práce věnována definování turistického regionu Český ráj, jeho historii a zajímavostem, a to jak stavebním, tak kulturním a přírodním. Další část je věnována turismu. Popisuje se zde, co to turismus je, jak se dělí a také například systém cestovního ruchu (tzn. objekty, subjekty a předměty CR). Dále se tato část práce zabývá faktory ovlivňujícími turismus a poptávkou a nabídkou na trhu cestovního ruchu. Třetí část teoretického textu je věnována problematice zaměstnanosti – její definici, typům nezaměstnanosti či pracovním příležitostem v turismu.
15
Praktická část práce využívá dat Českého statistického úřadu a v úvodu se věnuje analýze zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR a k predikci jejího vývoje. Následně dochází k hledání závislosti mezi zaměstnaností a jinými faktory (počtem hromadných ubytovacích zařízení, počtem lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních apod.) pomocí korelační analýzy. Po nalezení této závislosti dochází k aplikaci zjištěných údajů o této závislosti na dostupná data z Českého ráje. Na základě této aplikace tak dojde ke zjištění, kolik osob v Českém ráji pracuje v oblasti turismu, v jakých odvětvích cestovního ruchu pracují, jaké je jejich pohlaví, vzdělání či věková struktura. Poslední část praktického textu se věnuje predikci vývoje těchto ukazatelů. K predikci vývoje je využito lineární regresní funkce.
V závěru práce jsou navržena možná řešení nastalé situace.
16 1 ČESKÝ RÁJ
Český ráj je území při Jizeře a horní Cidlině, které bylo jako první v tehdejším Československu označeno za takzvanou chráněnou krajinnou oblast. Tato oblast se vyznačuje malebnou krajinou, množstvím lidové architektury a rozmanitou faunou.
1.1 VZNIK CHKO ČESKÝ RÁJ
S pojmem Český ráj se lze poprvé setkat kolem roku 1870, kdy návštěvníci lázní Sedmihorky okouzleni krásou nedalekého skalního města, přiřkli tomuto koutu tento přívlastek. Tento název se brzy ujal a později rozšířil i na další přilehlé oblasti (například pískovcové skalní město Prachovské skály na Jičínsku). (Ludvík, 2012)
Český ráj byl označen za chráněnou krajinnou oblast v roce 1955. Jednalo se o první takto pojmenované území v tehdejším Československu. K tomuto kroku bylo přistoupeno především z nutnosti chránit unikátní pískovcová skalní města v regionu. 5. prosince 2002 došlo k rozšíření CHKO o oblast Maloskalska a Prachovských skal (celková rozloha chráněné oblasti se tak zvětšila z 92 km2 na 181,5 km2). (CHKO Český ráj, 2016)
V roce 2005 byl Český ráj zařazen do Sítě evropských a světových geoparků UNESCO.
Cílem činnosti geoparku je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, osvěta a vzdělání veřejnosti a podpora výzkumu. Geopark Český ráj nabízí svým návštěvníkům lokality archeologického, geologického a kulturního významu. (Geopark Český ráj, 2016)
1.2 DEFINICE ČESKÉHO RÁJE
Český ráj dle Mrkáčka (1998, s. 6) „není přírodovědně jednotným územím, proto ani jeho přesnější vymezení nebývá jednotné“. Jedná se o území, které leží zhruba 100 km severovýchodně od Prahy. Za přírodní hranici lze na západě oblasti považovat řeku Jizeru, na jihu Velišský hřbet, na severu Ještědsko-kozákovský hřbet a na východě Úlibický potok. Pokud dochází k orientaci dle obcí, tak lze území Českého ráje definovat pomocí následujících hraničních bodů: Turnov, Kopanina, Železný Brod, Kozákov, Lomnice nad
17
Popelkou, Jičín, Sobotka a Mnichovo Hradiště. Obrázek níže (viz Obrázek 1) zobrazuje oblast CHKO Český ráj po roce 2002. (Mrkáček, 1998)
Obrázek 1 - Oblast CHKO Český ráj po roce 2002 Zdroj: www.cittadella.cz
1.3 DEFINICE GEOPARKU ČESKÝ RÁJ
Český ráj byl zapsán do Sítě evropských a světových geoparků UNESCO (v originále UNESCO Global Geoparks) v říjnu roku 2005. Cílem této sítě je, společně s dalšími dvěma projekty UNESCO (Kulturní dědictví UNESCO a Přírodní dědictví UNESCO),
18
oslava tradic a zároveň ochrana světové kulturní, přírodní a geologické rozmanitosti s podporou a propagací trvale udržitelného rozvoje. (UNESCO Global Geoparks, 2016)
Geopark Český ráj je v Síti evropských a světových geoparku UNESCO společně například s Švábskými Alpami (Německo), Bakony-Balatonem (Maďarsko), Shetlandy (Velká Británie), Azory (Portugalsko) či čínským Zhangjiajie. (List of UNESCO Global Geoparks, 2016)
Území geoparku je mírně odlišné od území CHKO Český ráj. Pokud se pro území CHKO využije vymezení z kapitoly výše (viz Kapitola 1.2), tak je nutné tuto plochu rozšířit o oblast Novopacka, Jilemnicka a Semilska. Území Geoparku zobrazuje obrázek níže (viz Obrázek 2).
Obrázek 2 - Území Geoparku Český ráj Zdroj: www.geopark-ceskyraj.cz
19 1.4 VÝZNAMNÁ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE
Přímo v území CHKO Český ráj se nenachází žádné velké město, ale správu označení Český ráj si vzala za své především města Turnov a Jičín, tedy hraniční body oblasti CHKO Český ráj.
Turnov leží zhruba 100 km severovýchodně od Prahy na středním toku řeky Jizery v takzvané Turnovské pahorkatině. Obec je umístěna v jihovýchodní části Libereckého kraje v okrese Semily. Město se označuje za „Srdce Českého ráje“, avšak dle jeho geografické polohy se jedná o západní bod této oblasti.
V současné době se jedná o 5. největší město v okrese Semily dle velikosti (s výměrou 2 273 ha), avšak o největší město v okrese, co se počtu obyvatel týče (počet obyvatel k 31.
12. 2015 byl 14 381). Turnovsko patří k významnému ekonomickému středisku oblasti. Na MěÚ v Turnově je hlášeno 7000 podnikatelů (k 31. 3. 2016 bylo u obecního živnostenského úřadu v Turnově evidováno 7 313 podnikatelů – z toho 6 318 FO, 785 PO a 210 zahraničních FO). (Základní informace, 2016)
Město Jičín se nachází asi 90 kilometrů severovýchodně od Prahy na horním toku řeky Cidliny. Jedná se o okresní město v západní části Královehradeckého kraje.
Rozloha města činí 2493 ha a žije zde (k 31. 12. 2015) 16 394 obyvatel. Jičín patří k důležitým ekonomickým oblastem v okrese. Ve městě působí 4 494 podnikatelů (3524 FO a 970 PO, údaj k 31. 12. 2015). Nezaměstnanost v okrese je 4,05 % (k 31. 12. 2015), což je druhá nejnižší nezaměstnanost v kraji. (Jičín (okres Jičín), 2016)
Řada měst leží na hranicích či těsně za hranicemi CHKO Český ráj či Geoparku Český ráj, do této skupiny lze zařadit například Železný Brod, Semily, Lomnici nad Popelkou, Jilemnici, Novou Paku, Sobotku či Mnichovo Hradiště.
20 1.5 KRAJINA ČESKÉHO RÁJE
Jak je zmíněno výše (viz Kapitola 1.3) Český ráj je zapsán do Sítě evropských a světových geoparků UNESCO, a to díky tomu, že se v této oblasti nachází řada skalních útvarů, sopky, řeky či krasové jevy.
Území Českého ráje patří především do Jičínské pahorkatiny a Turnovské pahorkatiny. Na severu této oblasti prochází Ještědsko-kozákovský hřbet (ve sledovaném území se jedná především o Kozákovský hřbet). Mezi výrazné prvky tohoto celku patří Kozákov (se svými 744 m. n. m.) – nejvyšší bod Českého ráje. Součástí Ještědsko-kozákovského hřbetu je také útvar zvaný Suché skály.
Region spadá do povodí Labe. Západní hranici CHKO tvoří řeka Jizera a východní hranici zase řeka Cidlina. Zajímavým krajinným prvkem je hluboké údolí řeky Jizery na Železnobrodsku a Turnovsku. Mezi největší vodní plochy v regionu patří rybníky Žabakor (se svými 63 ha) a Komárovský (s 56 ha). Mezi další vodní plochy lze zařadit Písečák (45 ha) či rybníky v Podtroseckém údolí (například Vidlák, Věžák, Nebákov). (Mrkáček, 1998)
1.6 STAVEBNÍ PAMÁTKY
V Českém ráji se nachází řada zajímavých stavebních památek. Mezi hrady lze jmenovat například Kost, Valdštejn či Trosky, za zámky Hrubý Rohozec, Humprecht či Hrubou Skálu a v oblasti lidové architektury například Vesec u Sobotky či Dlaskův a Kopicův statek. Mrkáček (1998, s. 8) vidí hodnotu uvedených objektů „v jejich vysoké koncentraci na poměrně malé ploše, umístění v krajině, historii, použitých domácích stavebních materiálech, v mistrovství a citu jejich tvůrců.“ A dále Mrkáček (1998, s. 8) hodnotí krajinářské spojení těchto objektů s přírodou jako „jako jednu z nadregionálních hodnot Českého ráje.“
21 1.6.1 HRADY
K nejvýraznějším a nejzachovalejším hradům patří Kost, Trosky, Frýdštejn, Valdštejn či Rotštejn. Mezi takzvané skalní hady (vyznačující se tím, že většina místností byla vytesána do skály a následně doplněna o dřevěné a zděné stavby) je možné zařadit například Drábské světničky, Pařez či Drábovnu.
Hrad Kost je označován za jeden z našich nejkrásnějších hradů (například Ludvík, 2012, s. 87). Nachází se ve styku tří údolí – Prokopské, Plakánek a údolí Černého rybníku. Kost byla založena kolem roku 1350 Benešem z Vartemberka, po kterém do současné doby následovalo značné množství rodů. V současné době patří stavba rodu Kinských. (Stavební historie, 2016)
V roce 2015 navštívilo hrad Kost 70 594 návštěvníků, což je zhruba o 1 000 více, než v roce předchozím a o přibližně 12 000 více, než v roce 2013. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
Zřícenina gotického hradu Trosky ze 14. století je jednou z dominant Českého ráj a figuruje tak například na logu Správy CHKO Český ráj (viz Obrázek 3). Zřícenina je tvořena dvěma věžemi (menší se nazývá Baba a větší Panna), které jsou umístěny na dvou čedičových skalách. (Trosky, 2016)
Obrázek 3 - Logo Správy CHKO Český ráj Zdroj: ceskyraj.ochranaprirody.cz
22
Od roku 1998 je tento nikdy nedobytý hrad chráněn jako přírodní památka. Jedná se o druhou nejnavštěvovanější památku na území Českého ráje v Libereckém kraji (po zámku Sychrov). Ročně Trosky navštíví na 100 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
První zmínka o hradu Frýdštejn pochází z roku 1385 a dnes se jedná o jeden ze tří hradů, které se nacházejí v okrese Jablonec nad Nisou. Pro veřejnost byla památka zpřístupněna v 90. letech 19. století, tedy poté, co byla roku 1892 zřícenina odkoupena od Rohanů.
(Historie, 2016)
Ročně navštíví zříceninu gotického hradu Frýdštejn na 25 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
Mezi hojně navštěvovaný hrad, který ale dle dříve použitého vymezení (viz Kapitola 1.2) nepatří do Českého ráje (například v přehledu „Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015“ vydávaným Sdružením Český ráj ale figuruje), je hrad Staré Hrady s roční návštěvností okolo 125 tisíc lidí. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
1.6.2 ZÁMKY
Mezi nejnavštěvovanější zámky v Českém ráji se řadí například Hrubá Skála, Hrubý Rohozec či Humprecht.
Zámek Hrubá Skála leží mezi hradem Trosky a hradem Valdštejn asi 6 kilometrů jihovýchodně od města Turnova. První zmínka (o tenkrát ještě hradu Skála) pochází ze 14.
století. V současné době se v zámku nachází hotel a restaurace. V blízkosti zámku se nachází také kostel sv. Josefa a arboretum Bučina. (Zámek Hrubá Skála, 2016)
První zmínka o zámku Hrubý Rohozec pochází ze 14. století. Proměnou hradu na zámek si tato památka prošla během 17. a 18. století, kdy jí vlastnil rod Des Fours (který jí dostal darem od Albrechta z Valdštejna). V současné době jsou na zámku k vidění interiéry z 30.
23
let 20. století. Hrad se nachází nad údolím řeky Jizery na severu Turnova. (Historie zámku Hrubý Rohozec, 2016)
Lovecký zámek Humprecht byl postaven v letech 1666 – 1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. V Česku se jedná o ojedinělou zámeckou stavbu, která se odlišuje svým elipsovitým půdorysem, jenž je inspirován italskými stavbami. Zajímavostí je, že v 1. patře lze nalézt 16 metrů vysoký sál, který byl původně jídelnou, se skvělou akustikou a šestinásobnou ozvěnou. (Lovecký zámek Humprecht, 2016)
Největší návštěvnost v roce 2015 zaznamenal Zámecký resort Dětenice s více než 220 tisíci návštěvníky, tento resort ovšem nespadá dle dřívějšího vymezení (viz Kapitola 1.2) do Českého ráje. S tímto problémem se lze setkat i u druhého nejnavštěvovanějšího zámku, který je uveden v seznamu „Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015“
(vydávaný Sdružením Český ráj), a to zámku Sychrov. Ten v roce 2015 navštívilo více než 110 tisíc návštěvníků. Hrubou Skálu ročně navštíví zhruba 30 tisíc návštěvníků, Hrubý Rohozec ještě o pět tisíc méně. Humprecht v roce 2014 navštívilo necelých 34 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
1.6.3 OSTATNÍ
Mezi další památky a místa, kam mohou návštěvníci Českého ráje zavítat, patří například objekty lidové architektury, rozhledny, muzea či skalní města.
Z lidové architektury se jedná například o soubor lidových staveb ve Vesci u Sobotky, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova či Šolcův dům v Sobotce. Kopicův statek s jedinečným souborem plastik vytesaných v pískovcových stěnách nelze opomenout.
Mezi nejnavštěvovanější rozhledny Českého ráje patří Kozákov (s 23 tisíci návštěvami v roce 2015) a rozhledna na vrchu Tábor (4 300 návštěv). (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
24
Nejvýraznějším muzeem, co se návštěvnosti týče, je turnovské Muzeum Českého ráje s 38 tisíci návštěvníky ročně. V závěsu za ním je to potom Regionální muzeum a galerie Jičín s necelými 27 tisíci návštěvníky v roce 2015. V Českém ráji je k nalezení množství malých specializovaných muzeí – například Muzeum přírody Český ráj v Prachově, Muzeum Fráni Šrámka v Sobotce, Městské muzeum v Železné Brodě se sklářskou expozicí či Pilnikářské muzeum v Semilech. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
U muzeí se lze setkat podobně jako u hradů a zámků s tím, že Sdružení Český ráj ve svých statistikách uvádí i podniky, které dle vymezení výše (viz Kapitola 1.2) nepatří do Českého ráje. Jedná se například Muzeum Škoda Auto, které by v případě započítávání do statistiky výše jmenovaných muzeí několikanásobně převyšovalo svou návštěvností turnovské Muzeum Českého ráje. Muzeum Škoda Auto totiž ročně navštíví více než 200 tisíc lidí.
(Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
Skalní města jsou po boku sopečných vrchů (například Kozákov, Trosky) nejvýraznější krajinné prvky v oblasti Českého ráje. Skalní města jsou soubor typů prostředí – skalních útvarů, jehličnatých lesů a lesů smíšených. V podmínkách CHKO je za skalní město považováno seskupení pískovcových skal (především takzvaných věží) a rozčleněných skalních ostrohů, které jsou obohaceny o skalní bloky, sloupy a stěny. Tato seskupení vznikla zvětráváním a odnosem jemných hornin. Nejrozsáhlejšími skalními městy v oblasti jsou Prachovské skály na Jičínsku, Hruboskalsko (ležící mezi Turnovem a Jičínem), Příhrazské skály na Mnichovohradišsku, Suché skály poblíž Malé Skály a Betlémsko- Klokočské skály. (Mrkáček, 1998)
Na zpoplatněné prohlídkové okruhy Prachovských skal v roce 2015 zavítalo 138 tisíc návštěvníků. Prachovské skály jsou jediné skalní město v Českém ráji, do kterého je vstup zpoplatněn. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
Mezi hojně navštěvovaná místa lze také zařadit Bozkovské jeskyně. Jedná se o největší dolomitové jeskyně na území České republiky. Nachází se severně od města Semily (což znamená, že nepatří do dříve vymezené oblasti CHKO Český ráj, ale do Geoparku Český ráj ano).
25
Ročně navštíví Bozkovské jeskyně na 75 tisíc návštěvníků. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
Mezi další místa, kde turisté mohou trávit svůj čas, jde zařadit například Šťastnou zemi, zábavní areál v Radvánovicích u Turnova, který ročně navštíví na 50 tisíc návštěvníků.
Dále pivovar Svijany, jehož exkurzi ročně absolvuje více než 8 tisíc zájemců, synagogy v Turnově a Jičíně či Valdštejnskou lodžii, rovněž v Jičíně. (Návštěvnost památek a turistických cílů v roce 2015, 2016)
1.7 FLORA A FAUNA ČESKÉHO RÁJE
Fauna a flora Českého ráje nabízí pro své pozorovatele značné množství zajímavých objektů. Ovšem vzhledem k tomu, že je oblast Českého ráje krajinou kulturní, existuje zde jen málo míst, která se vyvíjí bez zásahu člověka.
1.7.1 FLORA
Zhruba třetinu území Českého ráje pokrývají lesy. Jedná se především o lesy borovicové.
Mezi další rozšířené dřeviny lze zařadit smrk ztepilý, buk, dub či olši. Největší lesní komplexy lze najít v Hruboskalsku, Žehrovsku a Kozákovském hřbetu. (Mrkáček, 1998)
Na kyselých pískovcových půdách je možné nalézt borůvku černou, hasivku, vřes či lišejníky. Ve vlhkých údolích zase plavuně, kapradí, žebrovici či konvalinky. Dále se na území CHKO nachází například rosnatky, přesličky či kosatce. (Ludvík, 2012)
1.7.2 FAUNA
Fauně Českého ráje dominuje jelen evropský. Početně zastoupená je populace zvěře srnčí a černé. V posledních letech ubývají počty zajíců a králíků, naopak na objemu získává populace drobných hlodavců (například veverek) a hmyzožravců (například ještěrka živorodá). Skalní města nabízí útočiště pro dravé ptactvo (například poštolku obecnou, jestřába lesního nebo káně lesní). Rybníky, potoky a mokřiny představují zázemí pro
26
labutě, čápy, ledňáčky, volavky či divoké kachny, ale také pro škeble rybničné. (Ludvík, 2012)
27 2 CESTOVNÍ RUCH
Cestovní ruch se řadí mezi nejvýraznější hospodářská odvětví. Jedná se o takzvané průřezové odvětví – to značí, že ovlivňuje mnoho dalších odvětví (například stavebnictví, dopravu, překladatelské služby, tiskařský průmysl,…). Turismus, což je jiný výraz pro cestovní ruch, nabízí příležitost jak v kvalifikovaných profesích, tak i v takových, pro které není nutná zvláštní kvalifikace. V místech, kde se cestovní ruch rozvíjí, se na něj nabalují další činnosti (jako například řemesla či sportovně-kulturní činnosti). Turismus oživuje historické, kulturní, technické nebo přírodní zajímavosti (hrady, zámky, muzea).
Turismus patří k největším odvětvím světa (dle objemu tržeb). V 83 % zemích světa se cestovní ruch řadí mezi pět největších, co se týká podílu na vývozu zboží. Pro 38 % zemí světa se poté jedná o odvětví, které generuje největší devizové příjmy. Každé 12. pracovní místo je vytvořeno ve spojitosti s turismem. (Ryglová, 2011)
Cestovní ruch ovšem neznamená pouze ekonomický přínos, ale také přínos sociální. Podílí se na sociálním vývoji společnosti, hraje důležitou roli v mezinárodním porozumění a jedná se o nástroj sebevzdělání a tolerance.
2.1 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch (turismus) bývá definován mnoha způsoby. Například Palatková (2014, s.
11) definuje turismus jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Tato definice byla v roce 1991 v Ottawě na konferenci WTO (dnes UNWTO) odsouhlasena 250 představiteli z 91 zemí jako mezinárodně uznávaná definice. (Beránek, 2013)
Další definice turismu dle Goeldnera (2009, s. 4) je taková, že „When we think of tourism, we think primarily of people who are visiting a particular place for sightseeing, visiting friends and relatives, taking a vacation, and having a good time.“ – tedy „Když přemýšlíme o turismu, tak myslíme primárně na lidi, kteří navštěvují konkrétní místo za
28
účelem prohlížení památek, navštívení přátel a příbuzných, berou si dovolenou a příjemně se baví.“
Turismus je chápán jako průmysl, který poskytuje veškeré služby v oblasti cestování a cestovního ruchu a lze jej dělit do jednotlivých sektorů. Tyto sektory lze rozdělit do 6 skupin.
Sektor ubytovací služby – poskytovatelé ubytovacích služeb – hotely, penziony, motely, kempy, …
Sektor atrakce – kulturní a historické zajímavosti, zoologické a botanické zahrady, tematické parky či sportovní centra.
Sektor doprava – automobilová, lodní, železniční, letecká, půjčovny vozidel apod.
Sektor zprostředkovatelé – cestovní kanceláře, agentury, organizátoři konferencí, rezervační služby, …
Sektor organizace – turistická centra, turistické asociace apod.
Sektor stravovacích služeb – restaurace, rychlá občerstvení apod.
2.2 DĚLENÍ CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch lze dělit z hlediska formy či druhu. Formy cestovního ruchu reflektují potřeby svých účastníků. Mezi základní formy lze zařadit:
Rekreační CR – slouží k odpočinku a regeneraci fyzických a duševních sil účastníka.
Sportovně-turistický CR – slouží k aktivnímu odpočinku.
Kulturně poznávací CR – slouží k poznávání kultury, historie, tradic, …
Léčebný a lázeňský CR – slouží k regeneraci, léčbě či prevenci.
Mezi specifické formy cestovního ruchu lze zařadit například cestovní ruch seniorů, handicapovaných, mládeže či agroturistika. Dále je do specifických forem turismu možné zařadit kongresový, gastronomický či náboženský turismus, mototuristiku, rybolov, nákupní turismus. (Ryglová, 2011)
29
Druhy cestovního ruchu jsou definovány místem čerpání služeb v turismu. Cestovní ruch tak je možno dělit například podle vztahu k platební bilanci:
Domácí CR – turismus obyvatelstva v tuzemsku.
Zahraniční CR – dochází k překročení hranic.
Výjezdový CR – výjezdy obyvatelů dané země do zahraničí.
Příjezdový CR – příjezdy zahraničních turistů do dané země.
Tranzitní CR – průjezd cestovatele přes území státu, zpravidla bez přespání.
Dle místa využívání služeb lze turismus dělit na:
Vnitřní CR – veškerý CR na území daného státu (jak příjezdový, tak domácí).
Národní CR – veškerý CR obyvatelstva daného státu (tedy výjezdový a domácí).
Mezinárodní CR – veškerý CR, při němž se překračují hranice (příjezdový i výjezdový).
Dále je možné turismus dělit například podle způsobu financování (volný, vázaný), délky pobytu (krátkodobý, dlouhodobý), způsobu zajištění cesty (organizovaný, neorganizovaný), počtu účastníků (kolektivní, individuální), dle sezonnosti (sezonní, mimosezonní) či dle vlivu na životní prostředí (tvrdý, měkký – také tzv. odpovědný či šetrný). (Ryglová, 2011)
2.3 ÚČASTNÍCI CESTOVNÍHO RUCHU
Účastníkem cestovního ruchu je návštěvník. Návštěvník může být buďto turista, nebo výletník. Mezinárodně uznávané dělení účastníků cestovního ruchu je následující:
(Beránek, 2013)
Stálý obyvatel (resident) – v domácím turismu se jedná o osobu žijící na daném území alespoň 6 po sobě následujících měsíců před příjezdem do rozdílného území na dobu kratší než 6 měsíců; u mezinárodního turismu se hovoří o osobě, která
30
pobývá v dané zemi minimálně 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok.
Turista – jedná se o návštěvníka, který cestuje na dobu, která v sobě obnáší alespoň jedno přenocování.
Návštěvník (visitor) – jedná se o osobu, která cestuje do jiné země, než má své trvalé bydliště, nebo do jiného místa, než je její bydliště, a to po dobu kratší než 1 rok (případně 6 měsíců u domácího turismu), přičemž cestuje za nevýdělečným účelem.
Výletník – osoba, která cestuje po dobu kratší než 1 den a na daném místě nepřenocuje.
Tranzitní návštěvník – jedná se o návštěvníka, který v dané lokalitě zastaví při cestě do jiného cíle (jak turista, tak jednodenní návštěvník).
2.4 SYSTÉM CESTOVNÍHO RUCHU
Turismus bývá často zkoumán jako systém, tedy sdružení prvků, mezi kterými jsou různé vazby a vztahy. Dle gnoseologického modelu má tento systém tři subsystémy: objekt, subjekt a předmět turismu. Tyto tři subsystémy na sebe vzájemně působí. Vazby ovšem existují také mezi trhem cestovního ruchu a jinými systémy tvořící jeho okolí. Mezi tyto vlivy lze zařadit ekonomický růst (s vyšším ekonomickým růstem rostou například objemy investic do oblasti cestovního ruchu), nezaměstnanost (čím vyšší je nezaměstnanost, tím nižší je poptávka na trhu cestovního ruchu), inflace (čím vyšší je inflace, tím nižší je kupní síla účastníků cestovního ruchu), úrokové míry (čím nižší jsou úrokové míry, tím vyšší investice v oblasti cestovního ruchu), stabilita měny (hraje důležitou roli v zahraničním turismu). Naopak s růstem trhu cestovního ruchu se zvyšuje ekonomický růst a zaměstnanost či platební bilance státu. (Beránek, 2013)
2.4.1 SUBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU
Obdobně jako na jiných trzích i v oblasti turismu je nabídka a poptávka uskutečňována konkrétními subjekty. Mezi nabízející a poptávající subjekty na trhu cestovního ruchu se řadí:
31
Domácnosti – návštěvníci, kteří figurují na trhu s cílem uspokojit potřeby a maximalizovat užitek.
Firmy – poskytovatelé služeb a výrobci zboží, jejichž cílem je (zpravidla) maximalizace zisku z prostředků získaných od domácností (návštěvníků).
Stát – veřejná správa, která figuruje na trhu především v postavení ovlivňovatele podmínek pro turismus (podněcování turismu, odstraňování překážek apod.).
Speciální postavení mají zprostředkovatelské subjekty (cestovní kanceláře, agentury). Ty zjednodušují kontakt mezi stranou nabídky a stranou poptávky. Zpravidla na trhu fungují na obou stranách, tedy na straně poptávajících (vzhledem k jednotlivým subdodavatelům služeb z oblasti turismu) i na straně nabídky (vzhledem ke koncovému zákazníkovi či k jiným podnikatelským subjektům). (Palatková, 2014)
2.4.2 OBJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU
Obecně řečeno – objektem cestovního ruchu je vše, co může být cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. V případě objektů cestovního ruchu se hovoří o primární a sekundární nabídce.
Primární nabídka zahrnuje potenciál přírodní a historický. Destinace musí mít dostatečný potenciál, aby byla pro účastníky turismu lákavá. Objekty v oblasti primární nabídky bývají zpravidla umístěny v prostoru nerovnoměrně. Pro vyvolání poptávky ze strany návštěvníků je nutné, aby primární nabídka byla v dané lokalitě v dostatečném množství a v dobré kvalitě. (Goeldner, 2012)
Sekundární nabídka představuje souhrn podniků, zařízení a organizací, které návštěvníkovi nabízejí stravování nebo dočasné ubytování a služby z oblasti sportu, kultury a rekreace.
Sekundární nabídka je závislá na primární nabídce. Pro rozvoj sekundární nabídky je nutný přístup do daného území a možnost těžit z jeho atraktivit. (Goeldner, 2012)
32 2.4.3 PŘEDMĚT CESTOVNÍHO RUCHU
Předmětem cestovního ruchu je turistický produkt (také produkt cestovního ruchu). Je to jakákoliv služba či výrobek (nebo jejich soubor), který uspokojuje potřeby účastníků cestovního ruchu. Zpravidla se jedná o soubor služeb produkovaný cílovou destinací a podniky cestovního ruchu v dané destinaci. Typickým příkladem turistického produktu je zájezd – sestavená kombinace služeb turismu za souhrnnou cenu. Součástí produktu může být také volný statek (například přírodní výtvor), jež je dostupný zdarma a z velké části všem.
2.5 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TURISMUS
Faktory, které mají vliv na cestovní ruch, se dělí do tří skupin: faktory lokalizační, selektivní a realizační. Lokalizační faktory tvoří základnu pro uspokojování případné poptávky. O využití této základny se starají realizační a selektivní faktory.
2.5.1 LOKALIZAČNÍ FAKTORY
Lokalizační faktory jsou takové faktory, které jsou pro dané území takřka stálé. Jedná se především o přírodní podmínky (podnebí, členitost terénu, vodní plochy, fauna, flóra apod.), ale také o společenské přitažlivosti (hrady, zámky, tradice, události, gastronomie apod.). Obecně lze říci, že příjemnější podnebí, extravagantnější modelace terénu a neobvyklejší fauna a flora, tím jsou podmínky pro cestovní ruch lepší. Lokalizační faktory jsou předurčující pro druh turismu, který se v dané oblasti bude rozvíjet. Jedná se o faktory, které určují, jak se dané území bude prezentovat a odlišovat od konkurence.
(Ryglová, 2011)
Mezi nejzajímavější společenské přitažlivosti se řadí zejména památky. Klíčový význam pro turismus mají pouze ty nejcennější (nejproslulejší), ostatní zpravidla figurují v postavení doplňujících zajímavostí. Nejvíce turisticky atraktivní památky bývají zpravidla na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dále se jedná například o národní kulturní památky.(Ryglová, 2011)
33 2.5.2 REALIZAČNÍ FAKTORY
Realizační faktory slouží k dosažení (doprava) a využití (infrastruktura cestovního ruchu) dané oblasti. V případě, kdy kapacita služeb není dostatečná, není možné technicky využít potenciál oblasti. V případě, kdy je kapacita dostačující, ale bez dostatečné kvality služeb, není možné dlouhodobě udržovat ekonomický přínos turismu. Pokud není v dané oblasti dostatečná nabídka služeb adekvátní kvality, nelze ani kvalitně určit turistické produkty a následně nabízet oblast na turistickém trhu. (Hrala, 2002)
Realizační faktory lze hodnotit pomocí řady ukazatelů – počet a skladba návštěvníků v určitém místě, počet lůžek, počet ubytovacích zařízení, počet lůžkodnů (součin obsazených lůžek a nocí), kapacita stravovacích zařízení apod.
Turismus je jedním z hlavních stimulů poptávky po dopravě. Doprava umožňuje pohyb osob po souši, vodě a vzduchem. Klíčové pro dopravu na jejím počátku bylo vybudování železnice. Po jejím objevení se stala železnice důležitým prostředkem při formování nové hospodářské infrastruktury. Při tomto formování hrál důležitou roli také cestovní ruch.
V následujících desetiletých došlo k rozvoji silniční dopravy, která začala vytlačovat tu železniční. V posledních desetiletích roste význam letecké dopravy. (Beránek, 2013)
2.5.3 SELEKTIVNÍ FAKTORY
Selektivní (také stimulační) faktory podněcují vznik a rozvoj turismu. Určují, zda někdo přijede, případně kdo a v jakém počtu a zde je možné v dané oblasti cestovní ruch provozovat. Mezi selektivní faktory lze zařadit politické a bezpečností faktory, úroveň řízení destinace a spolupráce mezi subjekty na trhu v dané oblasti, psychologické a marketingové faktory, obraz destinace u cílových návštěvníků či postavení území s ohledem na konkurenci.
Selektivní faktory lze dělit na objektivní a subjektivní. Mezi objektivní lze zařadit například politické faktory, ekonomické faktory, administrativní podmínky či demografické vlivy. Mezi subjektivní stimulační faktory patří psychologické faktory, které
34
ovlivňují chování cílové skupiny (reklama a propagace, zkušenosti s destinací, módnost regionu apod.). (Ryglová, 2011)
Zřejmě nejdůležitějším ekonomickým faktorem, který ovlivňuje trh cestovního ruchu, je ekonomický růst (zpravidla měřený HDP). HDP mimo jiné ovlivňuje výši disponibilního důchodu jednotlivce. Obecně platí, že čím vyšší je HDP na 1 obyvatele, tím vyšší je míra cestování. Další ekonomický faktor, který má vliv na trh cestovního ruchu, je rozdílná ekonomická úroveň (konkrétně rozdílnost cenových hladin) zemí. Obecně platí, že nižší cenová hladina je pro turisty přitažlivější. Mezi další ekonomické faktory lze zařadit například úrokové míry či fond volného času (ten je na pomezí ekonomického a sociálního faktoru). (Palatková, 2014)
2.6 POPTÁVKA V TURISMU
Dle ekonomické teorie je poptávka množství zboží a služeb, které jsou všichni spotřebitelé ochotni koupit za konkrétní cenu (tzv. agrární poptávka). Individuální poptávka je poptávkou jediného kupujícího či poptávka po produktu jediného výrobce. Dílčí poptávkou se rozumí poptávka po jednom jediném specifickém produktu.
Racionálně uvažující a jednající spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek. Zpravidla užitek roste spolu se spotřebovaným množstvím statků (ovšem přírůstky užitku se zmenšují). Spotřebitel je omezen svým disponibilním důchodem. Lze říci, že poptávka je závislá na preferencích spotřebitele a na jeho důchodu, ceně poptávaného statku a ceně jiných statků.
Poptávka v cestovním ruchu lze chápat jako projev potřeb účastníka, jež jsou podloženy jeho dostatečnou koupěschopností – tedy vůli směnit určité množství peněz za statky z oblasti cestovního ruchu.
V cestovním ruchu jsou potřeby členěny do dvou skupin. První skupinou jsou potřeby, jejich hlavním cílem je účast na turismu. Druhou skupinou jsou potřeby, jejichž uspokojení
35
zprostředkovává užití potřeb z první skupiny. Tyto potřeby nejsou samostatně cílem účasti v cestovním ruchu.
První skupina potřeb je ta, která uspokojuje vlastní cíl účasti v turismu. Jsou považovány za klíčové, protože podněcují k účasti na cestovním ruchu. Proto bývají označovány za potřeby primární (či motivační). Existují základní čtyři typy těchto potřeb – regenerace (psychická i fyzická), sociální vazby, profesní podněty a poznávání. Tyto potřeby mohou být uspokojovány řadou způsobu, které jsou závislé na konkrétním účastníkovi cestovního ruchu (na jeho hodnotách, možnostech, životním stylu apod.). (Půlpánová, 2012)
Druhá skupina potřeb je ta, která zprostředkovává užití potřeb ze skupiny první. Tyto potřeby nejsou samostatným cílem účastni na cestovním ruchu. Jejich uspokojování je nutnou podmínkou pro udržení biologického života a jsou vrozené. Označují se jako potřeby sekundární (či realizační). Jedná se o potřeby v oblasti stravování, spánku a hygieny. (Palatková, 2014)
2.6.1 TRŽNÍ POPTÁVKA V TURISMU
Tržní poptávka je v podstatě součet individuálních poptávek spotřebitelů. Na tržní poptávku v oblasti turismu působí různé efekty. Jedním z nich je efekt módy. Jedná se o to, že v případě módního produktu roste individuální (a tím i tržní) poptávka v důsledku zvyšujícího se počtu nakupovaného produktu jinými spotřebiteli. Tento jev se může stát důležitým prvkem firemní strategie. (Palatková, 2014)
Opačným efektem (než je efekt módy) je efekt snobské spotřeby. Zde naopak s narůstajícím počtem spotřebitelů klesá individuální poptávka spotřebitele. Snížení ceny produktu vyvolává nárůst počtu spotřebitelů, ovšem část současných spotřebitelů ztrácí o tento produkt zájem. Tento efekt může být výrazným ovlivňovatelem cenové strategie firmy. (Palatková, 2014)
36 2.6.2 TRENDY POPTÁVKY V TURISMU
I v oblasti turismu dochází k různým trendům v poptávce. Mezi tyto trendy lze zařadit globalizaci, fragmentaci, minimalizace ekologických stop, změna poměru masové turistiky k individuální turistice, nové typy dovolených nebo zvyšující se požadavky na kvalitu.
V souvislosti s cestovním ruchem existují základní dva prvky globalizace. Jedním z nich je teritoriální expanze cestovního ruchu v globálním měřítku. Ta souvisí s rozvojem technologií – v dopravě nebo informačních a komunikačních technologií. Dochází k urychlování dopravy, zrychlení a zefektivnění komunikace, lepší informovanosti a zvýšení možností propagace oblasti. Druhým prvkem globalizace v cestovním ruchu je vzrůstající míra standardizace a sjednocování trhů (tento prvek je ovšem diskutabilní, na jedné straně dochází k homogenizaci, na druhé ovšem k požadavkům vyplývajících z individualizace jedince). Lze konstatovat, že požadavky na standardizaci a homogenizaci se projevují spíše u sekundárních potřeb, než u potřeb primárních.
Dále lze sledovat trendy v zrychlení životního stylu (přechod z „klidné regenerace sil“ přes
„bavit se a být aktivní“ k „touze naučit se něco nového“). Jedním z trendů jsou také zvyšující se požadavky na kvalitu. Kvalitu lze obecně kvalifikovat jako naplnění očekávaného. V oblasti služeb má kvalita subjektivní charakter. Tento trend je připisován bohatším zkušenostem účastníků turismu a jejich vyššímu vzdělání. Dalším trendem v oblasti turismu je takzvaná fragmentace. To znamená, že účastníci cestovního ruchu uskuteční během jednoho roku více cest, ovšem počet přenocování v rámci jedné cesty se snižuje. Tento trend se připisuje zvyšující se životní úrovni a dělení časového fondu účastníků. Dále tomu, že část světové populace pracuje pod velkým stresem a požaduje tak častější regeneraci, na druhou stranu pracovní povinnosti znemožňují delší cesty. (Cooper, 2016)
Mezi trendy lze zařadit také důraz na ohleduplnost k životnímu prostředí. Udržitelný rozvoj turismu značí současné uspokojování potřeb návštěvníků i rezidentů a řízení zdrojů způsobem, aby mohly být uspokojovány sociální a ekonomické potřeby při zachování důležitých ekologických procesů, kulturní neporušenost, biologické rozlišnosti a životně
37
důležitých systémů. Lze také sledovat růst poptávky po regionálních produktech. (Nizic, 2011)
2.7 NABÍDKA V TURISMU
Nabídku lze definovat jako souhrn veškerých zamýšlených prodejů (služeb a zboží), se kterými výrobci přicházejí na trh (tzv. agrární nabídka). V případě individuální nabídky se hovoří o nabídce jednoho výrobce. Pokud se definuje dílčí nabídka, pak se hovoří o nabídce jediného výrobku od různých výrobců.
Nejobvyklejším subjektem na straně nabídky výrobků a služeb je firma. Ta vstupuje na trh zpravidla s cílem maximalizace zisku. Její rozhodování je zaměřeno především na množství nabízené produkce a prodejní cenu.
2.7.1 OBJEKTY NABÍDKY V CESTOVNÍM RUCHU
Předmětem nabídky v oblasti cestovního ruchu jsou objekty turismu. Jedná se o souhrn zboží a služeb využívající vybavenosti a atraktivností. Tento souhrn chtějí prodávající na trhu v jistém čase a místě za určitou cenu realizovat.
Atraktivity destinace tvoří klíčovou složku nabídky a zpravidla mají schopnost přitáhnout návštěvníky do dané destinace. Tuto část nabídky se nazývá primární. Palatková (2014, s.
60) dělí atraktivity z této části nabídky do čtyř skupin:
Kulturně-historické atraktivity,
přírodní atraktivity,
společenské atraktivity,
organizované atraktivity.
Naopak Vanhov (2005, s. 76) dělí atraktivity do tří základních skupin:
Primární atraktivity přírodní,
38
primární atraktivity vybudované/organizované (výsledkem činnosti člověka),
účelově vybudované/organizované atraktivity.
Přírodní atraktivity jsou souhrnem atraktivit, které mají schopnost návštěvníky do destinace přitáhnout na cesty, které mají zpravidla pobytový charakter. Mezi přírodní atraktivity patří: klimatické podmínky (srážky, teploty,…), vodní podmínky (moře, řeky, jezera, přehrady,…), faunu a flóru či morfologické podmínky (skály, hory,…).
Do skupiny atraktivit vybudovaných (organizovaných) nikoliv primárně pro turistické účely (ač jsou v dnešní době k turismu využívány) se řadí architektonické a technické atraktivity (hrady, zámky, katedrály, moderní architektura, rozhledny, mosty, památníky či lidová architektura), kulturní a sportovní atraktivity (muzea, galerie, festivaly, sportovní události nebo řemeslné trhy), vybudované přírodní atraktivity (botanické a zoologické zahrady, přírodní parky, lesoparky nebo parky) a sociální atraktivity (způsob života místních obyvatel, tradice a obyčeje, lokální gastronomie apod.).
Třetí skupinou atraktivit jsou atraktivity, které byly vybudovány pro účely turismu. Do této skupiny patří například tematické parky (Disneyland, Legoland, DinoParky apod.), sportovní areály (lyžařská střediska, golfové resorty), lázeňská střediska či kongresová střediska.
Druhou částí nabídky je vybavenost cílové oblasti. Vybavenost a služby v cílové destinaci nabízejí servis při uspokojování sekundárních potřeb. Svojí strukturou a rozsahem by měly korespondovat s charakterem a množstvím primárních atraktivit. Vybavenost je možno dělit na dvě skupiny: suprastrukturu a infastrukturu.
Stěžejní částí suprastruktury tvoří ubytovací služby. Ty se dělí na komerční (hotely, motely, penziony, kempy apod.) a nekomerční (ubytování u příbuzných, chaty v osobním vlastnictví apod.). Důležitou součástí suprastruktury tvoří stravovací služby (restaurace, kavárny, cukrárny, bary,…). Dále v této skupině jsou bankovní, směnárenské, pojišťovací služby či služby v oblasti půjčování aut, sportovního náčiní apod. (Palatková, 2014)
39
Druhou skupinou vybavenosti je infrastruktura. Tuto skupinu lze dělit na dopravní infastrukturu v dané destinaci (silniční a železniční doprava, letecké koridory, autobusová doprava nebo odpočívadla) a na veřejnou infrastrukturu (osvětlení, vodovody, kanalizace, telekomunikace,…). Veřejná infrastruktura není budována pro potřeby účastníků cestovního ruchu, ale rozvoj turismu klade zvýšené nároky na služby a zařízení z této oblasti. (Palatková, 2014)
2.7.2 TRENDY NABÍDKY V CESTOVNÍM RUCHU
Stejně jako u poptávky i u nabídky se projevují nové trendy. Mezi tyto trendy lze zařadit rostoucí význam brandingu, stále narůstající konkurenci, nárůst významnosti informačních technologií, propojování firem (například marketingové) či nově vznikající produkty.
(Stabler, 2010)
Propojování firem (jejich koncentrace) je dnes zřejmě hlavním trendem na straně nabídky v cestovním ruchu. Tato koncentrace je důsledkem globalizace a reakcí na vzrůstající konkurenční prostředí. Může se jednat jak o horizontální kooperaci, tak o kooperaci vertikální (zajištění kompletního řetězce služeb). (Palatková, 2014)
Důležitou roli v nabídce hrají také informační technologie. Ty zprostředkovávají přístup do globálních databází pro služby v cestovním ruchu, nabízejí možnost využití nových rezervačních kanálů či nové možnosti prezentace. (Zelenka, 2008)
Rostoucí význam brandingu úzce souvisí s rostoucí konkurencí. S novou konkurencí (často blízkým substitutem) se snaží destinace odlišit a značka může napomoci. Značka je druhem komunikačního nástroje, který v sobě spojuje hodnoty a veškeré marketingové aktivity daného tržního subjektu. (Cooper, 2016)
S rychlejším životním stylem poptávajících a jejich přáním dlouhodobě udržitelné turistiky roste význam produktů, které se zaměřují na zdravý životní styl, ekologii a na aktivní formy cestovního ruchu. (Vanhove, 2005)
40
2.8 ROVNOVÁHA NA TRHU CESTOVNÍHO RUCHU
Trh cestovního ruchu spojuje prodejce a kupující produktů turismu. Tržní ekonomika směřuje k rovnováze, které je dosaženo díky cenovému mechanismu. Při nadbytečné nabídce se cena snižuje a naopak při neuspokojení poptávky cena narůstá do té doby, dokud se výroba nerovná spotřebě. V praxi se jedná o komplikovaný proces, do kterého zasahuje stát, monopoly či neúplnost informací. Na trhu cestovního ruchu se rovnováha definuje ještě komplikovaněji než na běžném trhu. Způsobuje to rozdílnost teritoria, ve kterém vzniká nabídka a poptávka a také rozdílnost vnímaní produktu nabízejícími a poptávajícími. (Beránek, 2013)
41
3 ZAMĚSTNANOST V CESTOVNÍM RUCHU V ČR
Dle Nového (2002, s. 110) se pojmem zaměstnanost rozumí „skutečnost, že část ekonomicky aktivního obyvatelstva si prostřednictvím svého zapojení se do pracovního procesu zabezpečuje prostředky pro zajištění své existence a uspokojování svých potřeb.
Její úroveň vyjadřuje zpravidla poměr mezi počtem ekonomicky aktivních pracujících obyvatel a jeho celkovým počtem.“
Zaměstnanost je veličina, na kterou může být nahlíženo absolutně, nebo relativně. Pokud se hovoří o absolutní zaměstnanosti, pak se jedná o celkový počet zaměstnaných v ekonomice. Když se hovoří o relativní zaměstnanosti, pak se jedná o podíl zaměstnaných na celkové populaci (nebo na určité věkové skupině obyvatel). Zpravidla se jako určující věková skupina obyvatel volí ekonomicky aktivní obyvatelstvo, což je skupina, která nezahrnuje osoby mladší 15 let a osoby starší 65 let. Relativní zaměstnanost se vyjadřuje pomocí míry zaměstnanosti. (Beránek, 2013)
Pojem zaměstnanost úzce souvisí s trhem práce. Trh práce je místo, kde se střetává poptávka po práci s nabídkou práce a tvoří se zde cena (odměna za odvedenou práci). Trh práce je jedinečný svou nepružností, která se odvíjí od toho, že zaměstnavatelé zpravidla najímají zaměstnance na dobu neurčitou, zpravidla nedochází ke snižování mezd a výpověď z pracovního poměru většinou také není okamžitá. (Mankiw, 2012)
Stranu nabídky na trhu práce tvoří lidé, kteří nabízí své dovednosti a schopnosti, za což očekávají jistu odměnu (ve formě mzdy). Za získané finanční prostředky lidé uspokojují své potřeby. Množství nabízené práce vychází z užitku jedince, který se rozhoduje, zda mu vyšší užitek přinese určitý čas strávený prací, nebo jestli je pro něj užitečnější ten daný čas využít jako volný. Obecně lze říci, že čím je mzda vyšší, tím vyšší je ochota jedince pracovat. Tato úměra platí ovšem pouze do určitého bodu (u každého člověka je tento bod jiný), kdy začne převažovat důchodový efekt. To znamená, že díky zvýšení důchodu již má jedinec dostatečné finanční prostředky k tomu, aby mohl začít upřednostňovat volný čas a má zároveň pokryté své potřeby. Důchodový efekt vyvolá snížení nabízeného množství práce. (Mankiw, 2012)
42
Stranu poptávky na trhu práce tvoří firmy. Jedná se o takzvanou odvozenou poptávku, protože tato poptávka vyplývá z produkční funkce. Na poptávku má vliv mezní produktivita práce, což je dle Beránka (2013, s. 114) „porovnání nákladů na dodatečnou jednotku pracovní síly s příjmem z mezního produktu.“ Zde je také uplatňován zákon klesajícího mezního produktu. To znamená, že s každou nově najatou pracovní sílou klesá mezní produkt, což znamená pomalejší růst celkového produktu. Lze říci, že firma maximalizuje svůj zisk, jestliže je mezní produkt práce stejný jako mezní náklady na dodatečnou jednotku pracovní síly. (Beránek, 2013)
Dalším důležitým pojmem z oblasti zaměstnanosti je nezaměstnanost. Jedná se o podíl nezaměstnaných osob na pracovní síle (na ekonomicky aktivním obyvatelstvu). Za nezaměstnané se považují osoby, které v daném období neměly žádné placené zaměstnání a aktivně sháněly práci, do které by byly ochotny a schopny nastoupit do 14 dnů od jejího nalezení. Nezaměstnanost se vyjadřuje pomocí míry nezaměstnanosti. (International Labour Organization, c1996-2017)
Nezaměstnanost lze dělit na další podskupiny. Mezi základní dvě se řadí nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná. Dobrovolná nezaměstnanost je pojem, který značí, že daný jedinec upřednostňuje svůj volný čas před pracovním výkonem. Mezi druhy nedobrovolné nezaměstnanosti je možno zařadit nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou.
Za frikčně nezaměstnané se označují osoby, které přechází z jednoho pracovního místa na druhé (zpravidla pro kvalitnější podmínky), a osoby, které hledají své první zaměstnání.
Jedná se o nejméně problematický typ nezaměstnanosti. Sezónní nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, která spočívá v sezónní fluktuaci zaměstnanců. Je považována za součást frikční nezaměstnanosti. Projevuje se především ve stavebnictví, zemědělství, ale také v oblasti ubytovacích služeb a gastronomie. (Beránek, 2013)
Problematičtějším typem nezaměstnanosti je strukturální nezaměstnanost. Ta postihuje určitá odvětví a je způsobena snižující se poptávkou po produkci statků z daného odvětví.
Snižování poptávky v jednom odvětví sice může vyvolávat zvyšování poptávky v odvětví
43
jiném, ale z pohledu pracovní síly je nutná změna kvalifikace a často také regionu, v němž je ochotna svou práci nabízet. (Mankiw, 2012)
Třetím typem nedobrovolné nezaměstnanosti je nezaměstnanost cyklická. Ta souvisí s cyklickým poklesem ve výkonu ekonomiky. V období poklesu ekonomiky narůstá cyklická nezaměstnanost a naopak nezaměstnanost klesá, pakliže roste výkonost ekonomiky. (Buchtová, 2013)
Důležitým pojmem z oblasti zaměstnanosti je také pojem přirozená míra nezaměstnanosti.
Jedná se o takovou míru nezaměstnanosti, která se vyskytuje tehdy, kdy je ekonomika operující na svém potenciálu a jedná se o součet strukturální a frikční nezaměstnanosti.
(Slovník pojmů, c1997-2017)
Při práci se statistickými údaji Českého statistického úřadu se lze také často setkat s pojmy zaměstnanec a sebezaměstnaní. Zaměstnanci jsou osoby, které vykonávají práci dle smluvního vztahu pro jinou rezidentskou institucionální jednotku a dostávají za to odměnu, kdy tyto osoby nemají jako svou hlavní činnost vlastní výdělečnou činnosti. Za sebezaměstnané se považují osoby, které jsou alespoň částečnými vlastníky nesdružených podniků, ve kterých pracují. Mohou pracovat a podnikat s placenými zaměstnanci, ale také bez nich. (Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika, 2017)
3.1.1 PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI V TURISMU
Cestovní ruch je průřezové odvětví s výrazným podílem lidské práce. Jeho rozvoj podporuje rozvoj zejména v oblasti dopravy, kultury, obchodu a stavebnictví. Dle Beránka (2013, s. 116) existuje „propojenost cestovního ruchu s více než 20 odvětvími.“ Vytvoření jednoho pracovního místa v odvětví turismu následně vygeneruje 1,5 pracovního místa v návazných odvětvích. Díky multiplikačnímu efektu lze turismus zařadit mezi obory, které celosvětově tvoří nejvíce pracovních příležitostí. (Beránek, 2013)
Struktura pracovních příležitostí v turismu je rozmanitá (vzhledem k tomu, že cestovní ruch je multioborové odvětví). Tyto pracovní příležitosti mají několik shodných
44
charakteristik. Vzhledem k časté sezónnosti prací v odvětví cestovního ruchu se často jedná o práce s atypickou formou a zkrácenými úvazky. Pracovní příležitosti jsou také úzce vázány na ekonomický vývoj regionu. Je kladen zvýšený důraz na flexibilitu pracovníků.
V tomto odvětví bývá také charakteristická nižší úroveň mezd a vyšší fluktuace pracovní síly. Vykonávané práce mohou být málo kvalifikované (pomocné síly či uklízení), ale také vysoce kvalifikované (ředitel hotelu nebo pilot). (Beránek, 2013)
