Ekonomické zhodnocení projektu zatím nebylo možné zpracovat. Projekt byl v době psaní této práce teprve ve fázi implementace a dolaďování. Systém by měl být hotový před hlavní turistickou sezónou, kdy je v muzeu tradičně nejvyšší návštěvnost.
Po dokončení se již nepočítá s pravidelnými zásahy ze strany administrátora. V této fázi již bude možné sledovat a vyhodnocovat změny, které nastanou. Na konci hlavní turistické sezóny by mělo být možné vyhodnotit přínosy implementace elektronických popisků.
V ekonomickém hodnocení projektů veřejné správy se zpravidla porovnávají přínosy a náklady na projekt. Typickou metodou hodnocení takového projektu může být CBA (Cost Benefit Analysis). CBA patří mezi vícekriteriální metody analýzy veřejných projektů.
Porovnává pozitivní a negativní efekty opatření s náklady na jeho realizaci. Podstatným rysem tohoto druhu analýz je, že nutně nepřevádí neekonomická kritéria na ekonomická. Tím se vyhýbají často sporným a nepřesným opatřením. Na druhé straně mohou postrádat přesnost a jednoznačnost (Soukupová, 2013).
Softwarové řešení by v navrhovaném rozsahu u komerční softwarové společnosti stálo zhruba 20 až 30 tisíc Kč, jak vyplývá z odpovědí několika dotázaný firem. Jelikož je ale tento projekt zpracováván s nulovým rozpočtem, budou hlavními náklady hodiny odpracované zaměstnanci muzea na vypracovávání obsahu. Dodatečné náklady mohou být spojené s vypracováváním překladů popisků, pokud by se muzeum rozhodlo pro mutace, které není schopno vytvořit vlastními silami. Překlady popisků nemusí být perfektní, a proto by mohlo být vhodné angažovat do překladů studenty lingvistiky, jejichž práce bude jistě levnější, než práce překladatele. Náklady na infrastrukturu (bezdrátová síť a webhosting) jsou nulové vzhledem k tomu, že muzeum všechny potřebné technologie již v nějaké formě provozuje. Jediným možným nákladem by mohly být náklady na tisk samotných QR kódů, zejména pokud budou vyrobeny cedulky z jiného materiálu, než z papíru.
72
V případě pozitivního ohlasu by bylo vhodné zvážit žádost o grant na nákup elektroniky, která by popisky zpřístupnila i návštěvníkům, kteří takovou elektroniku nevlastní nebo nemají s sebou v muzeu.
Vyhodnocování úspěšnosti projektu není předmětem této práce, ale mohl by to být zajímavý námět na jinou kvalifikační práci. Vzhledem ke statistické významnosti závěrů by bylo nutné provést implementaci elektronických popisků ve více muzeích nebo galeriích a následně je vhodnou metodikou vyhodnotit. Otázkou je, jaké metriky by se měly sledovat a zda takovýto projekt může mít dopady na kvantitativní metriky provozu regionálního muzea.
73
Závěr
Práce se zabývá využitím nových médií v komunikaci mezi státními institucemi a občany.
Občané se více zajímají jak o politické dění, tak o fungování státních institucích. Vzniká tak požadavek na intenzivnější obousměrnou komunikaci. Komerčně zaměřené organizace již objevily možnosti spojené s komunikačními prostředky nových médií. Stát již také využívá digitální komunikaci. V rámci takzvaného eGovernmentu vznikají různé platformy pro elektronickou komunikaci a správu.
Tato práce přináší přehled o využitelnosti nových médií státními institucemi se zaměřením na kulturní instituce. Ty mají v rámci státního aparátu specifické postavení a musí na straně jedné vykonávat vědeckou činnost, na straně druhé poskytovat služby širší, i neodborné, společnosti. Alternativními komunikačními kanály tak mohou zintenzivnit komunikaci s občany, tedy svými klienty, a přiblížit jim svou činnost.
Tato práce popisuje konkrétní příklad využití moderních technologií pro vytvoření elektronických popisků k vystavovaným exponátům v muzeu v Turnově. Elektronické popisky nejsou omezeny na text a obrázky, ani fyzické rozměry klasického popisku.
Umožňují do hloubky představit původ, pozadí a funkci vystavovaných předmětů, a to i pomocí multimédií a ve více jazycích. Tyto popisky mají podobu responzivní webové stránky a je na ně odkazováno pomocí QR kódů.
QR technologie je také detailně popsána a konfrontována s alternativními technologiemi bezdrátového přenosu informací. Na rozdíl od multimediálních kiosků, se kterými se lze v muzeích a galeriích setkat je toto řešení výhodné z hlediska jak ekonomického, uživatelského, tak z hlediska údržby a správy. Systém je totiž velmi flexibilní a může běžet na subdoméně muzejních webových stránek v rámci stávajícího webhostingu.
Zjevným omezením je nutnost návštěvníků vlastnit zařízení schopné tyto popisky číst. Těmi jsou nejčastěji tablety a smartphony. Z posledních výzkumů však vyplývá,
74
že smartphony vlastní téměř 60 % uživatelů mobilních telefonů, tablety má zhruba o polovinu uživatelů méně. Je zřejmé, že vlastnictví vhodného zařízení není zárukou, že bude ke čtení popisku využito. Je proto nutné návštěvníky se systémem seznámit a vysvětlit jeho benefity.
Dalším předpokladem úspěšné implementace systému je dostatečné proškolení personálu muzea. Ten musí rozpoznat potenciál využití elektronických popisků a tyto popisky aktivně vytvářet a využívat v expozicích. K tomu napomáhá backend systému. Ten je řešen také ve webovém rozhraní a poskytuje intuitivní prostředí pro vytváření a editaci popisků.
Pracovníci muzea je tedy budou moci vytvářet a editovat nezávisle na místě a čase.
Vytváření samotných QR kódů je řešeno implementací PHP aplikace třetí strany, které jsou efektivně předávány potřebné parametry. Vytvoření a tisk QR kódu je tak záležitostí několika sekund.
Systém elektronických popisků je univerzální, jednoduché, levné a snadno přenosné řešení umožňující zatraktivnit expozice muzeí či galerií. Konkrétně prezentuje principy nových médií, na kterých lze rozšířit stávající stav omezené komunikace mezi občany a státními institucemi.
75
Zdroje
BERANOVÁ, M. (2015) Marketingová komunikace muzea v Turnově. Osobní rozhovor, Turnov 16. 2. 2015
BIOCCA, F. (2000) Journal of adolescent health: New media technology and youth: trends in the evolution of new media. Ročník: 27 číslo: 2 strany: 22-29 Elsevier; 2000. ISSN:
1054-139X.
COGAN, M. (2012) Chytré mobilní technologie pro studenty. Liberec, 80 s., 84 s.
s přílohami. Baklářská práce. Technická Univerzita v Liberci. Ekonomická fakulta
CUMMINGS, M. C. a KATZ R. S. (1987) The Patron state: government and the arts in Europe. North America, and Japan. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 1987. ISBN:
9780195043648.
DAMER, B. (1997) Avatars: exploring and building virtual worlds on the Internet. 1st ed.
San Francisco: Peachpit, 1997. ISBN: 978-0201688405.
DOVEY, J. a KENNEDY H. (2006) Game cultures: computer games as new media. 1st ed.
Berkshire: McGraw-Hill Education, 2006. ISBN: 9780335213573.
HEGER, V. (2012) Komunikace ve veřejné správě. 1. vyd. Praha: Grada. 2012, ISBN:
98-80-247-3779-9.
JANEČKOVÁ, L. a VAŠTÍKOVÁ, M. (1999) Marketing měst a obcí, 1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN: 9788071697503.
JAKUBOVICZ, K. (2013) Nová Ekologie Médií: Konvergence a metamorfóza. Zlín:
Verbum. ISBN: 9788087500385.
JENKINS, H. (2006) Convergence culture: where old and new media collide. New York:
New York University Press. ISBN: 9780814742952
76
LISTER, M. et al. (2003) New Media: a critical introduction. 2nd ed. New York: Routledge.
ISBN: 80-7178-926-7.
MCQUAIL, D. (2010) McQuail's mass communication theory. 6th ed. Londýn: SAGE Publications. ISBN: 978-1-84920-291-6.
MCLUHAN, M. a FIORE Q. (2001) The medium is the massage. 9th ed. Berkley: Gingko Press. ISBN: 978-1584230700.
MEIROWITZ, J. (2006) Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování.
1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 8024609053.
POMAHAČ, R. (2011) Základy teorie veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN: 978-80-7380-330-8
RŮŽIČKA, V. (2011) Politika a média v konzumní společnosti. 1. vyd. Praha: Grada publishinng, ISBN: 978-80-247-3667-9.
REIFOVÁ I. et al. (2004) Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, ISBN 80-7178-926-7.
ŠTAJNFELD J. a MENDLÍK I. (2013) Řízení moderního státu. Praha: Presco Group. ISBN 80-87034-06-6.
WINSTON B. (1995) How Are Media Born? v Questioning the Media: A Critical Introduction. Downing, Mohammadi, & Sreberny-Mohammadi (eds). Illinoi: SAGE Publications. ISBN: 9780803971974.
77