Celý spojovací proces vyžaduje soulad mezi kvalitou šitého materiálu, šicí nitě, seřízením šicího stroje a vhodně zvolenou strojní šicí jehlou.
4.1.1 MATERIÁL
Technika šití (spojování) je u každého materiálu rozdílná. Rozhodující je především to, o jaký druh materiálu se jedná a jaké má vlastnosti (např. pružný, měkký, tvrdý, nestejnoměrný).
4.1.2 ŠICÍ STROJ
Šicí stroj umožňuje provázání šicího materiálu šitým materiálem a tím vytvořit určitý steh. Jeho opakováním lze vytvářet šev nebo šití. Konstrukce jakéhokoli šicího stroje je podmíněna účelem použití a druhem materiálu, který se má na něm zpracovávat. Pro spojování usní se používají jednojehlové nebo dvoujehlové šicí stroje (např. Pfaff, Dürkopp Adler). [20]
Spolehlivým základem šicího stroje je strojová šicí jehla, která je schopna vytvářet smyčku jehelní nitě bez jakýchkoliv přídavných zařízení. Princip vytvoření smyčky vychází z konstrukce jehly. Návleková strana jehly (dlouhá drážka) slouží k navlečení nitě do ouška jehly. Strana chapačová (krátká drážka s vybráním) umožňuje zachycení vytvořené smyčky hrotem chapače nebo smyčkovače. K dalším částem šicího stroje, které se výrazně podílí na tvorbě stehu, patří aktivní (např. mechanizmus podávání díla) a pasivní (např. přítlačné ústrojí) stehotvorné orgány, plus přídavná zařízení (např. zpětný chod). [20]
30 4.1.3 ŠICÍ NITĚ
Příze, která prošla družícím nebo skacím procesem se nazývá nit. Šicí nit je souvislý podélný útvar určený především ke konvenčnímu spojování nebo vyšívání. Kvalita šicích nití je posuzována z hlediska užitných (trvanlivost nitě ve švu) a zpracovatelských vlastností (šicí schopnost nitě). Dobré zpracovatelské vlastnosti má šicí nit s minimální přetrhovostí. [8]
Velmi nežádoucí je přetrhovost nitě především v případě spojování usní. Při průchodu jehly kůží vznikají vpichy (průřezy), které jsou po případném párání viditelné a neodstranitelné. Vhodné pro šití usní je použití polyesterových, střižových nebo hedvábných nití odpovídající jemnosti. Vhodnější volbou je nahrazení polyesterových nití jádrovými nebo modifikovanými polyesterovými nitěmi, které jsou odolnější proti vyšším teplotám. [8]
Pevnost dodává šicím nitím zákrut, který vzniká při předení a skaní. Směr zákrutu může být pravý (Z) a levý (S). Pro převažující část šicích procesů je zákrut Z výhodnější.
Principem je stočení vlákenného svazku, přitlačení vláken a zvýšení tření mezi vlákny.
Zákrut uzavírá povrch nití, tak aby se co nejvíce blížil tvaru optimálnímu pro šicí proces.
[21] [8]
obr. 6 Levý a pravý zákrut [2]
4.1.4 STROJNÍ ŠICÍ JEHLA
Strojová šicí jehla je finálním členem ústrojí pohybu jehly. Vyrábí se z ocelového drátu navinutého na cívkách. Drát je po odvinutí a vyrovnání nasekán na příslušnou délku vyráběné jehly. Průměr ocelového drátu odpovídá dříku jehly. Strojová šicí jehla se skládá z dříku, přechodového kužele, těla a špice jehly. Na těle jehly je vyfrézována dlouhá a krátká drážka. Délka a průměr dříku jsou charakteristickým znakem každé strojní šicí jehly. Výběr tloušťky (síly) jehly je přímo odvislý od tloušťky šicí nitě a to tak, že průměr nitě musí být o trochu menší, než je šířka dlouhé drážky na jehle. [20]
31 4.1.4.1 Označení jehel
Každá jehla je charakterizována systémem strojních šicích jehel, sílou jehly (tloušťkou) a tvarem špice. Systémové označení neobsahuje žádné konkrétní údaje o rozměrech nebo tvarech. Každý systém jehly má více značení, které se používají v různých částech světa nebo různými výrobci i když se jedná o stejné provedení jehly (jehly 134, jiné označení stejné jehly: DP×5, 135×5, 135×7, 797, SY1955). Systém jehly v sobě zahrnuje průměr dříku a funkční délku jehly, což je délka jehly od konce jehly po začátek ouška. [20] [23]
Jemnost jehly je určena průměrem těla jehly. Existují dva způsoby značení jemností.
Číselné označení vyjadřující velikost průměru těla jehly v (mm) násobené stem je tzv.
číslo metrické (Nm). Druhý způsob číslování jemnosti je podle fy Singer. Jedná se o značení pomocí číselné řady (8,10,12,14,16,…). [20]
4.1.4.2 Tvary hrotů jehel
Zúžené zakončení těla jehly různých tvarů, které propichuje dílo, se určuje podle vlastností a především druhu šitého materiálu. Kuželovitý hrot je vhodný na běžné šití.
Tam, kde je otvor již předpíchnut je používán tupý hrot. Poškození při šití pletenin lze zabránit použitím hrotu zakulaceného. Naopak pro snadné proříznutí a šití kožených materiálů je zapotřebí řezného zakončení jehly. Hrot je tvarován tak, aby působil co nejmenší odpor a příznivě ovlivnil správné položení a vzhled stehu. Hroty jehel určují tvar díry v materiálu, čímž ovlivňují kladení stehů za sebou a tím i vzhled švu. Vhodně zvolený hrot jehly má významný vliv na výsledek šití. [20]
obr. 7 Tvary hrotů a jejich průřezy [24]
Pro spojování automobilových technických textilií (airback, čalounění sedáků a dveří) jsou vyvíjeny nové druhy špiček a hrotů jehel. Nákresy jednotlivých průřezů špicí (hrotů) určených pro spojování přírodních a syntetických usní jsou v tabulce znázorněny tak, jak vznikne otvor v materiálu po vpichu jehly. Pomocí šipky je v nákresu označen směr návleku nitě do jehly zleva doprava. [20]
32 tab. 1 Tvary vyráběných hrotů jehel pro šití přírodních a syntetických usní [20] [19]
Průřez Značení Popis Použití
DI kosočtvercový hrot středně tvrdá až tvrdá kůže
VR
DH střední trojhranný hrot středně tvrdá až tvrdá kůže laminát
SD zaoblený hrot
s trojhranným ostřím měkká kůže (oděvní useň) imitace kůže (syntetické usně)
33 4.1.4.3 Povrchová úprava jehel
Při spojování usní se používají jehly s povrchovou úpravou, která zaručuje odolnost při šití tuhého materiálu. V současnosti se provádí celá řada povrchových úprav jehel.
Vhodně zvolená povrchová úprava strojní šicí jehly snižuje koeficient tření mezi strojní šicí jehlou a šitým materiálem. Dále chrání šitý materiál před porušením a jehlu proti korozi. Výrobci jehel vyrábí strojní šicí jehly s povrchovými úpravami:
chromované (nejpoužívanější druh úpravy pro průmyslové šicí stroje)
niklované (druh úpravy používaný pro jehly k domácím šicím strojům)
s chemickou úpravou (např. povrchová úprava BLUKOLD,KT)
s povlakem nitridu titanu, teflonu a keramiky [20]