Hodnocení změny zákrutu - TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta textilní Technické a technolog

Při pohybu jehel dolů je u levé jehly tažena nit přes pravou hranu ouška a nit v pravé jehle tažena přes levou hranu ouška jehly. Jak bylo již zmíněno v kapitole 5.2, tak smyčka na levé jehle vzniká proti směru šití, nit má tendenci se rozmotávat, smyčka na pravé jehle vzniká po směru šití, nit má tendenci se utahovat. Firma Groz-Beckert uvádí, že při použití Z-zákrutu nitě dochází v levé jehle k silám v opačném směru rotace a tím vzniká jiný zákrut v niti. [19]

7.5.1 POSTUP

Zda ke změně zákrutu opravdu dochází a v jaké míře bylo zjišťováno na Katedře materiálového inženýrství TUL prostřednictvím tzv. „párací vzorkovnice“, jež vznikla současně při testování jednotlivých typů jehel s různými hroty. Při párání jednotlivých nití bylo nutné dbát na to, aby nedošlo k záměně nití (pravá, levá), změně nebo posunutí zákrutů, tak že se konce nití označili a zajistili proti rozkroucení (lepící páskou) Změna zákrutu byla hodnocena na přízi (šicí niti) společnosti American & Efird LLC (A&E), která patří k předním světovým výrobcům šicích nití a průmyslových přízí. Příze se zákrutem Z má jemnost 160 tex a je trojmo skaná tj. 53,3 × 3 tex. Údaj o jemnosti poskytnutý výrobcem (150 tex) byl ověřen gravimetrickou metodou, která spočívá v přesném odměření délky příze nebo nitě a jejím přesném zvážení. Z návinu nitě (cívky s křížovým vinutím) bylo pomocí vijáku odvinuto 10 přaden po 1 m. Zvážením byla zjištěna průměrná hmotnost 1 metrového přadena, která činila 0,048 g. Délková hmotnost byla poté stanovena dle známého vztahu:

K měření zákrutů slouží zákrutoměry (obr. 72), které rozkrucují nit upnutou v čelistech na nastavené upínací délce. Otáčky potřebné k rozkroucení úseku nitě jsou registrovány na počítadle (displeji). Zkoušení zákrutů je možno různými metodami. Pro skané nitě použité na ozdobné prošívání je nejvhodnější metoda přímá. [35] [22]

7.5.1.1 Princip přímé metody

Skaná nit je uchycena v čelistech zákrutoměru, které jsou vzdáleny o upínací délku. Přidá se příslušné předpětí, které je pro zkoušení zákrutů velmi důležité a jeho hodnota je podle ČSN pro skané nitě 5 mN/tex. Ukazatel (počítadlo) změny délky nitě je nastaven na nulovou hodnotu a je nastaven správný směr zákrutů (Z), který lze snadno zjistit

66 orientačním rozkroucením vzorku příze. Nit je rozkrucována otáčkami motorku tak dlouho, dokud skaná nit neobsahuje žádné zákruty, tudíž se ze skané nitě stane nit družená. Stanovení počtu zákrutů je možno odečtením změny délky rozkroucených nití na stupnici a zákruty na metr [m^-1] se vypočtou přepočítáním z upínací délky. Tato délka je předepsána normou a bývá 0,25 m, popř. 0,5 m. U ČSN je upínací délka stanovena na 0,25 m. [36]

Přístroje a pomůcky:

 zákrutoměr

 „párací vzorkovnice“

 preparační jehla

 lepící páska (zajištění proti rozkroucení nití)

 nůžky

obr. 72 Zákrutoměr Klimatické podmínky:

teplota: 24 °C vlhkost: 50 % tlak: 101,9 kPa

Předpětí příze:

Dle ČSN působí předpětí silou 5 mN na 1 tex skané příze. V podmínkách laboratoře je to 0,5 cN na 1 tex. Pro přízi s jemností 160 tex je to tedy 75 cN (112 cN pro silnější přízi s jemností 223 tex). [36]

Potřebné vztahy pro určení základních statistických charakteristik:

Aritmetický průměr

67 ozdobných švů ušitých nitěmi o jemnosti 160 tex a dalších 20 švů zhotovených na starším a novém typu dvoujehlového šícího stroje nitěmi o jemnosti 223 tex. Větší počet měření nebylo možné provést z důvodu omezeného množství materiálu.

Hodnoty zákrutů a prodloužení příze (značeno ∆l) jednotlivě vypáraných nití byly postupně zaznamenávány do tabulky, kde je zákrut uváděn zvlášť pro nitě vypárané z pravé (P) a levé (L) strany švů zhotovených na odlišných materiálech. U naměřených hodnot byly stanoveny statistické charakteristiky (Microsoft Excel) nejprve pro různé jemnosti nití, materiály nebo dvoujehlové šicí stroje.

tab. 8 Naměřené hodnoty (počet zákrutů na 1 m)

68 graf č. 1 znázorňuje průměrný počet zákrutů na 1 m nitě, ze kterého vyplývá, že počet zákrutů na levé straně švu je vždy o něco vyšší než na pravé (nit v levé a pravé jehle).

Tato skutečnost tudíž nepotvrzuje údaj o tom, že nit pravého švu je více zakroucena a má více zákrutů než nit na levé straně švu, jak by se také mohlo zdát z části švu uvedeného na obr. 73.

obr. 73 Rozdílné zakroucení nití

graf č. 1 Změna zákrutu (přírodní useň, koženka, Alcantara)

tab. 9 Stanovení statistických charakteristik (viz graf č. 2)

průměrný počet skacích zákrutů [z/1m] 358,5 347,8

rozptyl [z/1m] 166,5 253,0

směrodatná odchylka [z/m] 12,9 15,9

variační koeficient [%] 3,6 4,6

interval spolehlivosti [z/1m] 3,6 4,4

horní mez IS [z/1m] 362,1 352,2

69 graf č. 2 Hodnocení změny zákrutu

Celkový průměrný počet zákrutů byl stanoven sloučením všech naměřených hodnot (stejná jemnost nití tj. 160 tex) bez ohledu na materiál. Průměrné počty zákrutů vypáraných nití jsou zde porovnány se zákruty nepáraných nití navinutých na cívce s křížovým vinutím.

7.5.3 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

Z graficky znázorněných výsledků v graf č. 2 je zřejmé, že k zásadní změně zákrutu při ozdobném prošívání na dvoujehlových šicích strojích nedochází. Rozdíl je přibližně 11 zákrutů na 1 m, což je při cca 350 zákrutech na 1 m nitě zanedbatelné. Avšak pokaždé vyšly vyšší hodnoty zákrutů u nití získaných vypáráním levé strany švu. Na obr. 75 je fotografie, která byla pořízena v průběhu šití na novém stroji firmy Dürkopp Adler. Spolu s naměřenými hodnotami potvrzuje skutečnost, že k významné změně zákrutu

ZÁVĚR

V současné době panuje velký konkurenční boj nejen na poli výrobců automobilů, ale také mezi jejich subdodavateli. Ti se musí snažit držet cenu relativně nízko, ovšem při dodržení požadované kvality. Aby tyto dvě podmínky byly splněny, je třeba zvládnout technologický proces výroby s co nejmenšími ztrátami. V případě zpracování výrobků z usní to znamená produkovat co nejméně odpadu a provádět kontrolu kvality na vysoké úrovni tak, aby se kazové střihové díly dále nezpracovávaly ve výrobě. V neposlední řadě je třeba zajistit co nejkvalitnější spojování střihových dílů. Cílem této práce bylo najít optimální podmínky pro vytvoření kvalitního výrobku z usně.

Se stále se zvyšujícím objemem zpracovaných usní roste zároveň potřeba mít dostatek odborných znalostí o zpracování usní a technologii výroby. Snahou rešeršní části této diplomové práce bylo co nejlépe popsat složitou problematiku celého procesu, který se skládá z náročných výrobních operací, při nichž se kůže zpracovávají na usně.

Pro vyrobenou přírodní useň jsou velmi typické v ploše rozmístěné znaky a vady, které vznikly již za života zvířete, nebo které byly způsobeny při zpracovávání kůže.

Hodnocením kvality usní se zabývala první polovina experimentální části, která vznikla na základě úzké spolupráce se společností BOS Automotive Products CZ, s.r.o. (dále jen BOS). Díky pravidelnému docházení do firmy a konzultacím s panem Ing. Ladislavem Kubátem byl poznán složitý proces a problematika zpracování usní. To vedlo ke schopnosti rozeznat a vytřídit z obrovského množství usňových dílů nejčastěji se vyskytující vady v automobilovém průmyslu. Jedním z úkolů bylo zpracovat katalog vad, který poslouží jako prostředek a pomůcka k vymezení kvality kůže.

Druhá polovina experimentální části byla zaměřena na ozdobné prošívání usní a problematiku s tím spojenou, která se v dnešní době velmi často řeší. Rozdílnými mechanickými principy mezi pravou a levou jehlou dochází u dvoujehlových šicích strojů k šikmému kladení stehů, které je v určitých případech považováno za velmi nežádoucí.

Hlavním požadavkem většiny zákazníků je ideálně rovný a stejný vzhled na obou stranách švu. Na základě doporučení byly v závislosti na typu použitých materiálů vybrány jehly od firem Groz-Beckert a Schmetz. Testování by se mohlo zdát jako jednoduché, nicméně časová náročnost nastavení šicího stroje pro každý typ jehly a typ materiálu byla velmi vysoká. Příprava materiálu, nastavení stroje a samotné testování trvalo dle výpisu firmy zhruba 400 hodin. Nejprve bylo provedeno testování strojních šicích jehel a následně měření změny zákrutu vypáraných nití z vytvořených švů.

71 Testování jehel zahrnovalo použití jehel se stejnými hroty na obou stranách švu, kombinace hrotů a natáčení jehel, které mělo za cíl ověřit další možnost potlačení nežádoucího jevu šikmého kladení stehů. Ze zkušeností získaných při testování stejných hrotů na obou stranách švu nelze jednoznačně říci, který typ hrotu by byl vždy obecně 100 % vhodný pro vytvoření rovného švu, neboť výsledný šev je ovlivněn řadou dalších faktorů – šicí stroj, materiál, nitě, atd. V podmínkách firmy BOS se ukázal hrot typu S jako nejuniverzálnější pro všechny testované druhy materiálů. Stejně tak se dá říci, že vzájemná kombinace hrotů je závislá na výše uvedených faktorech. Jako vhodný se jeví hrot SD vlevo v kombinaci s hrotem LL vpravo, kromě švu vytvořeného na Alcantaře, kde žádná z kombinací hrotů nedosáhla uspokojivého vzhledu švu. Na základě zjištění vhodných hrotů pro jednotlivé materiály byly otestovány také kombinace materiálů.

Výsledkem je zjištění, že různé vlastnosti materiálů zapříčiňují rozdíl ve vytváření ozdobného švu na levé a pravé straně.

Další krok experimentu měl za cíl ověřit možnost vyrovnání šikmého kladení stehů pomocí natáčení jehly v jehelní tyči. Na základě této skutečnosti bylo testováním ověřeno, že natáčení jehel může významně ovlivnit kladení stehů. Původně bylo předpokládáno, že vliv může mít buď jinak natočený řez, nebo jiný způsob zachycení smyčky hrotem chapače, provázání a utažení stehu. Použitím různých tvarů hrotů jehel byly v podmínkách společnosti BOS potvrzeny oba předpoklady, avšak nelze říci v jakém poměru vůči sobě jsou. Pro detailnější ověření možnosti vyrovnávání stehů natáčením jehel by bylo třeba provést nový rozsáhlý experiment.

Na základě konzultace s vedoucím práce bylo provedeno měření změny zákrutu nitě.

Cílem měření bylo ověřit nebo vyvrátit tvrzení firmy Groz-Berckert, která ve svých technických informacích uvádí, že při Z zákrutu nitě přitom v levé jehle dochází k silám v opačném směru rotace a tím vzniká jiný zákrut v niti“. [19] Provedeným laboratorním měřením nebylo toto tvrzení potvrzeno, naopak na levé straně švu byl naměřen nepatrně vyšší počet zákrutů, než na pravé straně (rozdíl počtu zákrutů byl pouhé 3 %). Ani rozdíl počtu zákrutů nití z vypáraných švů oproti nitím pouze odvinutých z cívky nebyl významný. Došlo k nárůstu o 4 % na levé straně a o 1 % na pravé straně.

Nalezení optimálních podmínek pro vytvoření kvalitního výrobku z usně je velmi složité.

Vyzkoumané poznatky jsou platné pro konkrétní podmínky společnosti BOS. Pro jiné případy lze výsledky rovněž použít, ale s poznámkou, že za jiných podmínek se mohou výsledky trochu odlišovat.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] Kožené autopotahy na míru. Auta i auta: Zajímavé informace o autech [online].

10. 05. 2012 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.autaiauta.cz/kozene-autopotahy-na-miru.html

[2] Konzultace a školení – Ing. Ladislav Kubát

[3] HAVIAR, Štefan, Ladislav KUBÁT a Hana PAŘILOVÁ. Textilní zbožíznalství.

Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, Fakulta textilní, 2002, 58 s. ISBN 80- 708-3565-6.

[4] TOMÍŠEK, Miroslav. Vady kůží a usní. Praha: SNTL, 1957

Dostupné z:http://www.n-i-s.cz/cz/z-kuze/page/448/

[6] KUBÁT, Ladislav a Hana PAŘILOVÁ. Kůže, usně, kožešiny a kožené výrobky:

textilní zbožíznalství. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2013, 76 s.

ISBN 978-80-7494-002-6.

[7] SHISHOO, Edited by R. Textile advances in the automotive industry. Cambridge, England: Woodhead Publishing in association with the Textile Institute, 2008. ISBN 978- 142-0090-000.

[8] RŮŽIČKOVÁ, Dagmar. Oděvní materiály. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, Textilní fakulta, 2003. ISBN 80-708-3682-2.

[10] KŮŽE - SYMBOL LUXUSU. JAK JE TO S NÍ DOOPRAVDY? I. DÍL. Sednisi.cz:

Nábytek za internetové ceny [online]. © 2005 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z:http://sednisi.cz/prectiSi.php/kuze-symbol-luxusu-jak-je-to-s-ni-doopravdy-i-dil [11] Stručně o eko kůži, jejím využití a údržbě: Co je eko kůže?. MT nábytek [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.mt-

nabytek.cz/slovnik-pojmu/69-eko-kuze.htm

[12] Základní pojmy. ELTex [online]. [cit. 2014-05-17].

Dostupné z:http://www.skolatextilu.cz/kuk/index.php?page=2

[13] KRATOCHVÍLOVÁ, Kateřina. Porovnání kožených a textilních autopotahů.

Liberec, 2012. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní.

Vedoucí práce Ing. H. Štočková.

[16] ZELOVÁ, Katarina. Výroba oděvů (ODE): 6.přednáška:Spojovací proces 1 - stehy,švy [online]. Liberec [cit. 2014-05-17]. Dostupné z:

[17] ČSN 79 0009. Názvosloví vad koželužských kůží a usní. Praha: Český normalizační institut, 1988.

[18] Jakost a ceny usní. E-LTex [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z:

http://www.skolatextilu.cz/kuk/index.php?page=22

http://www.grozbeckert.com/cms/de/products_services/sewing/smn

_produktprogramm/weitere_produktinformationen_sewing/s_leather_points/

[20] ZOUHAROVÁ, Jana. Výroba oděvů: 2. díl. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004, 2 sv. (122, 89 s.). ISBN 80-7083-782-9.

[21] Délkové textilie - délková hmotnost, zákrut a výstavba niti - teoretická část [online].

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [cit. 2014-05-17]. Dostupné z:

http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/res_delkove_

textilie/teorie.htm

[22] STANĚK, Jaroslav. Nauka o textilních matriálech, díl I., část 4: Vlastnosti délkových a plošných textilií. Liberec: VŠST, 1988.

Dostupnéz: http://www.sicistrojehruby.com/eshop/index.php/eshop?page=shop.

browse&category_id=28

Dostupné z:http://www.czechinvest.org/automobilovy-prumysl

[26] Automobilový průmysl v ČR: Tiskové informace vydané AutoSAP v roce 2013. SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU [online]. [cit. 2013-05-22].

Dostupné z: http://www.autosap.cz/default2.asp?page={4A86501A-BBD5- 4B8F-AE57-397BC8051C9A}

[27] HARDCASTLE, Walter Fung and Mike. Textiles in automotive engineering.

Lancaster [u.a.]: Technomic Publ, 2001. ISBN 15-871-6080-3.

[28] Automobilové sedačky: račte se posadit. TÝDEN.CZ [online]. [cit. 2014-05-17].

Dostupné z:http://www.tyden.cz/rubriky/auta/auto-tema/automobilove-sedacky- racte-se-posadit_88254.html#.U3c4rdJ_vk8

[29] ŠMELHAUS, Jan. Fyziologický komfort autosedaček. Liberec, 2011. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní. Vedoucí práce Doc. Ing. A. Havelka, CSc.

[30] Druhy čalounických usní. LEDERZENTRUM: profesionální servis kůže [online].

[cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.lederzentrum.cz/faq1.html

[32] Mobilní služby. Surprise Cars: Naši specializací je autodetailing [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z:http://www.auto-detailing.cz/beta/surprisecars/index.php/renovace-svetlometu/78-sluzby

[33] Products. Dürkopp Adler [online]. [cit. 2014-05-17].

Dostupné z: http://www.duerkoppadler.com/en/main/products/MS_07_postbed_

2_CLA/0868-290322.html

[34] Inovace. Groz-beckert [online]. [cit. 2014-05-17].

Dostupné z:http://eshop.anita.cz/out/media/gb_inovace.pdf

[35] Textilní zkušebnictví [online]. Liberec: Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.ft.tul.cz/depart/ktm/files/ZKT2dil.pdf

[36] ČSN EN ISO 2061 (800709). Textilie - Zjišťování zákrutů nití - Metoda přímého počítání. 2011.

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ

obr. 1 Tradiční zpracování kůží [5] ... 13

obr. 2 Schéma řezu surovou kůží [5] ... 15

obr. 3 Zjednodušený technologický postup zpracování kůže na useň [5] ... 19

obr. 4 Činění [5] ... 21

obr. 5 Uplatnění Alcantary v interiéru automobilu [15] ... 25

obr. 6 Levý a pravý zákrut [2] ... 30

obr. 7 Tvary hrotů a jejich průřezy [24] ... 31

obr. 8 Šikmé kladení stehů [19] ... 33

obr. 9 Komerční rozdělení usní [31] ... 36

obr. 10 Interiér automobilu – hodnocení kvality usní a ozdobných švů ... 38

obr. 11 Zónovací šablona (Autocad) ... 40

obr. 12 Charakteristika povrchu [31] ... 41

obr. 13 Ozdobné prošívání z jedné nebo obou stran švu [32] ... 42

obr. 14 Dvoujehlový šicí stroj Dürkopp Adler 868 [33] ... 43

obr. 15 Použitý materiál (líc / rub): 1 – přírodní useň, 2 – koženka, 3 – Alcantara ... 44

obr. 63 Příčný řez jehlami ... 61

obr. 64 Přír. useň – původní šev (LL–LL) ... 62

obr. 65 Přír. useň – natočení jehly LL... 62

obr. 66 Koženka – původní šev (LL–LL) ... 62

obr. 67 Koženka – natočení jehly LL ... 62

obr. 68 Koženka – původní šev (LBR–LBR) ... 63

obr. 69 Koženka – natočení jehel LBR ... 63

obr. 70 Přír. useň – původní šev (R–R) ... 64

obr. 71 Přír. useň – natočení jehly R ... 64

obr. 72 Zákrutoměr ... 66

obr. 73 Rozdílné zakroucení nití ... 68

obr. 74 Foto – Groz-Beckert ... 69

obr. 75 Foto – BOS ... 69

SEZNAM TABULEK

tab. 1 Tvary vyráběných hrotů jehel pro šití přírodních a syntetických usní [20] [19] ... 32

tab. 2 Použité šicí stroje ... 43

tab. 3 Použitý materiál ... 43

tab. 4 Použité šicí nitě ... 44

tab. 5 Parametry spojování a ozdobného prošívání ... 45

tab. 6 Seznam použitých hrotů jehel a jejich kombinací ... 45

tab. 7 Řez hrotem jehly - úhly natočení ... 64

tab. 8 Naměřené hodnoty (počet zákrutů na 1 m) ... 67

tab. 9 Stanovení statistických charakteristik (viz graf č. 2) ... 68

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Ozdobné švy ... 79 Příloha 2 – Měření zákrutů ... 85 Příloha 3 – Katalog vad: Nachází se v samostatném výtisku

In document TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta textilní Technické a technologické podmínky pro zpracování usní pro automobilové čalounění DIPLOMOVÁ PRÁCE (Page 67-81)