Na základě zadaných parametrů a správně seřízeného dvoujehlového šicího stroje bylo provedeno prošívání potahových materiálů (přírodní a syntetické usně) jehlami s různými hroty dvou velkovýrobců jehel (Groz-Beckert a Schmetz).
Všechny následující fotografie švů byly pořízeny panem fotografem Milanem Drlíkem.
obr. 16 Ozdobný šev
Starší typ stroje firmy Dürkopp Adler vykazoval problémy při střídání jednotlivých druhů jehel s různými hroty a neposkytoval uspokojivý vzhled švu. Stroj nahradil zcela nový šicí stroj stejné značky, který po důkladném seřízení umožnil otestovat většinu typů jehel bez potíží. Další změna nastala při volbě síly nití a jehel. Na projekt Volkswagen Cabrio jsou používány poměrně silné nitě a jehly, které nejsou příliš vhodné pro koženku a Alcantaru. Na přírodní (středně tvrdé, tvrdé) a syntetické usni (koženka a alcantara) byly použity vždy jehly s hroty vhodnými pro daný materiál. Každá z těchto jehel vyžadovala zvlášť jiné nastavení napětí nití (časově náročné). Charakteristika a popis je uveden u švů vytvořených jehlami určenými na usně dodaných firmou Groz-Beckert.
Porovnání švů zhotovených na tvrdých usních, vytvořených jehlami Schmetz, silnějšími nitěmi nebo na starším dvoujehlovém šicím stroji je uvedeno v Příloze A.
Obrázky všech vytvořených švů jsou navíc doplněny otvory znázorňující řez (vypáraný šev). Výjimkou jsou švy, které jsou si velmi podobné (např. R nebo RG) nebo švy zhotovené prostřednictvím kombinací jehel (příklad uveden pouze na přírodních usních).
48 7.4.1 S-hrot
Úzký křížový hrot rozřezává téměř celý vpichový otvor ve směru šití a vytváří poměrně rovný, přímo ležící steh s podélnými a zvýrazněnými otvory vpichu. Jehla s tímto typem hrotu je velmi oblíbenou a často užívanou v praxi. Na základě provedeného testování lze S-hrot označit za velmi univerzální, který bez jakýchkoli potíží a speciálního nastavení šicího stroje (napětí horních a spodních nití) poskytl uspokojivý vzhled švu u většiny testovaných materiálů.
obr. 17 Přírodní useň (S–S) obr. 18 Přírodní useň – otvory (S–S)
obr. 19 Koženka (S–S) obr. 20 Koženka – otvory (S–S)
49 Na obr. 19 je šev s nepatrným náznakem šikmého kladení stehů na pravé straně (jehle) zhotovený na syntetické usni – kožence. Materiálu, jenž působil problémy při šití všemi testovanými jehlami s výjimkou této. Podkladovým materiálem tohoto typu koženky je pletenina, která dělá materiál pružnější a z hlediska zpracovatelnosti poněkud obtížnější. Zcela rovných a přímých švů bylo dosaženo S-hrotem především na usních přírodních, ale také syntetických typu Alcantara.
obr. 21 Alcantara (S–S) obr. 22 Alcantara – otvory (S–S)
7.4.2 LR-HROT
Typ jehly, jenž svým zakončením připomíná S-hrot. Významným rozdílem je úhel 45 stupňů, pod kterým je materiál ve směru šití naříznut. Vytvořený řez je nakloněný šikmo vpravo (obr. 24). Šicí nit lehce přiléhá a otvory vpichu jsou zde dobře viditelné.
Poloha šicí nitě může být v závislosti na materiálu lehce až středně šikmá. Na obr. 23 je patrná poměrně velká nejednotnost švu, kdy nit na pravé straně více přiléhá a má větší sklon, což může být následkem rozdílných mechanických principů mezi levou a pravou jehlou. Velký vliv má i nestejnoměrnost usně a také to, jaký druh usně byl použit, zda měkká, středně tvrdá nebo tvrdá. Při šití působila velké potíže již zmíněná nestejnoměrnost a náročnost nastavení šicího stroje pro tento druh hrotu. Vzhledem k šikmému kladení stehů, které je LR-hrotem vytvářeno záměrně, byla ozdobně prošívána pouze středně tvrdá (obr. 23) a tvrdá kůže. Jejich srovnání je uvedeno na konci práce spolu s hrotem podobného tvaru (LBR) od firmy Schmetz, který ještě více nařezává a roztahuje vpichový otvor.
50 obr. 23 Přírodní useň (LR–LR) obr. 24 Přírodní useň – otvory (LR–LR)
7.4.3 LL-HROT
Téměř rovná poloha stehu byla vytvořena na středně tvrdé a tvrdé usni prostřednictvím LL hrotu, který je obdobou předchozího hrotu LR jen s opačným sklonem, šikmo vlevo (obr. 26). Rozřezává téměř celý vpichový otvor ve směru šití pod úhlem 45 stupňů. Šicí nit lehce přiléhá a vpichové otvory jsou maximálně vyplněny a uzavřeny.
obr. 25 Přírodní useň (LL–LL) obr. 26 Přírodní useň – otvory (LL–LL)
Na první pohled významný rozdíl lze pozorovat v kladení stehů na pravé a levé straně švu na obr. 25, kde se pravá strana jeví jako zcela rovná a přímo ležící, zatímco levá má náznak šikmého kladení.
51 7.4.4 D, DH, SD-hrot
Společným znakem těchto hrotů je trojhranný řez vytvořený rozříznutím vpichového otvoru na tři strany, rovná poloha stehu a relativně široce otevřené vpichové otvory.
7.4.4.1 D-hrot
Vytváří silný trojhranný řez a je vhodný zejména pro tvrdou a silnou kůži, ale uspokojivého vzhledu bylo dosaženo i na středně tvrdé kůži a Alcantaře. K nejméně zdařilým patří šev vytvořený na kožence.
obr. 27 Přírodní useň (D–D) obr. 28 Přírodní useň – otvory (D–D)
obr. 29 Koženka (D–D) obr. 30 Koženka – otvory (D–D)
52 Pravá strana švu na obr. 29 má oproti levé otvory vpichu více uzavřené a vyplněné. Příčin nestejného vzhledu může být hned několik (použitý materiál, rozdílné mechanické principy atd.).
obr. 31 Alcantara (D–D) obr. 32 Alcantara – otvory (D–D)
7.4.4.2 DH-HROT
Stejně jako předchozí hrot vytváří i tento trojhranný řez v materiálu, ale poněkud menší (střední). Vzhledem k velmi podobným šicím vlastnostem s hrotem D byla jehla s hrotem DH testována pouze na nejvíce zastoupeném materiálu – kožence.
obr. 33 Koženka (DH–DH) obr. 34 Koženka – otvory (DH–DH)
53 7.4.4.3 SD-HROT
Zaoblený hrot s trojhranným ostřím rozřezává materiál do tří stran. Vzniklý trojhranný řez je identického tvaru, ale jiné velikosti než D a DH hrot (nejmenší). Z tohoto důvodu jsou vzniklé otvory po šití (obr. 36) uvedeny jen na materiálu, u něhož jsou nejvíce zřetelné a viditelné (přírodní usni).
obr. 35 Přírodní useň (SD–SD) obr. 36 Přírodní useň – otvory (SD–SD)
obr. 37 Koženka (SD–SD) obr. 38 Alcantara (SD–SD)
Zcela rovného švu bylo dosaženo pouze u Alcantary. Na obr. 27 a obr. 35 je ukázka toho, jak odlišné mohou být švy vzniklé na zdánlivě stejně tvrdém materiálu (středně tvrdá useň) a s použitím hrotů stejného tvaru (trojhranný hrot) pouze jiné velikosti (nejmenší,
54 největší). V prvním případě (D) se jedná o zcela rovný šev a ve druhém (SD) naopak o šev nestejnoměrný se sklonem k šikmému kladení stehů. K dalším nepravidelnostem docházelo i při ozdobném prošívání koženky zvláště pak na pravé straně švu, kde jsou vpichové otvory více uzavřené a některé stehy šikmo nakloněné.
7.4.5 R-HROT
Tento mírně zaoblený hrot je určený především na textilní materiály, avšak např. firma Groz-Beckert ho uvádí jako vhodný i pro zpracování usní.
obr. 39 Přírodní useň (R–R) obr. 40 Přírodní useň – otvory (R–R)
obr. 41 Koženka (R–R) obr. 42 Koženka – otvory (R–R)
55 Čistě vyražený (vylisovaný) hrot vytváří bez řezných následků lehce nepravidelný šev se sklonem k šikmému kladení stehů na pravé straně švu. V případě Alcantary mírně
„stromečkují“ obě strany. Vpichové otvory R hrotu jsou uzavřené (kromě obr. 43).
obr. 43 Koženka (R–R) obr. 44 Alcantara – otvory (R–R)
7.4.6 RG-HROT
Lehce zaoblený hrot má šicí vlastnosti velmi podobné předešlému R-hrotu. Je obecně doporučován pro všechny řetízkové stehy, pletené materiály z mikrovlákna, přišívání knoflíků, vyšívání a kožené oděvy. V technických informacích firmy Groz-Beckert zaměřených na ozdobné švy v automobilových interiérech je tento hrot v seznamu doporučovaných na přírodní nebo syntetické usně a textilie. Naopak firma Schmetz nezahrnuje jehly s R nebo RG hrotem mezi vhodné pro zpracování usní.
Jehla s hrotem RG typu SAN® 5 GEBEDUR®,která zde byla použita, je inovací firmy Groz-Beckert. Je koncipována tak, aby nedocházelo k vychýlení jehly při zpracování extrémně tvrdých materiálů, u kterých je odpor vpichu velmi vysoký. Následkem vychýlení jehly může docházet např. k vynechání stehů, poškození materiálu, poškození hrotu smyčkovače, zlomení jehly nebo štěpení a přetržení vlákna. Některé zdroje uvádějí, že použitím této jehly je posuv šroubovice značně menší než u standardních jehel a je vytvářen viditelně rovnoměrnější tvar švu ve všech možných směrech. [34]
K mírnému zlepšení a napřímení švu došlo pouze v případě přírodní usně na obr. 45.
U ostatních materiálů má RG hrot stejné šicí vlastnosti jako R-hrot a stejně tak i otvory vzniklé vypáráním švu jsou velmi podobné jako u R-hrotu.
56 obr. 45 Přírodní useň (RG–RG) obr. 46 Přírodní useň – otvory (RG–RG)
obr. 47 Koženka (RG–RG) obr. 48 Alcantara (RG–RG) 7.4.7 VYHODNOCENÍ
Otestováním všech dostupných strojních šicích jehel s hroty doporučovanými pro zpracování usní byl získán ucelený přehled o šicích vlastnostech jednotlivých hrotů.
Z hrotů poskytnutých firmou Groz-Beckert a Schmetz byl vyhodnocen jako nejlepší (v případě užití stejných hrotů na obou stranách švu) S-hrot jehly a to nejen pro rovnou polohu stehu na obou stranách švu, stejnoměrnost, ale i velmi jednoduché nastavení šicího stroje pro vytvoření správně provazujícího stehu na kterémkoli z testovaných materiálů.
Poměrně uspokojivého vzhledu švu, lze docílit i s hroty D, DH a SD. Je třeba ale
57 upozornit na to, že jejich šicí vlastnosti se s použitím různě tvrdých, nestejnoměrných a odlišných materiálů (kůže, koženka, Alcantara) mění. Bezpodmínečně nejpřímější a nejrovnější polohu stehu vytvořil hrot LL, ale pouze na pravé straně švu, neboť levá mírně „stromečkuje“. Ke zhotovení ideálně stejného a rovného švu byla potřeba najít k hrotu LL takový, který by v kombinaci s tímto vytvářel jednotný vzhled. K výběru vhodných kombinací jehel přispělo zejména zjištění a poznatky získané z provedeného testování, zhotovené „vzorkovnice“ a v neposlední řadě konzultace s panem Ing. Ladislavem Kubátem.
7.4.8 KOMBINACE HROTŮ JEHEL
Na přírodních a syntetických usních byly použity jehly s hroty S, D a SD vlevo směrem od sešívky a vpravo vždy LL-hrot.
7.4.8.1 S-LL
Kombinace jehel s hroty S a LL sice splnila požadavek, co se týká přímého a rovného vzhledu švu, avšak nevyhovuje z hlediska stejnoměrnosti. Příčinou nejednotného vzhledu je především použití rozdílných tvarů hrotů, které vytvářejí odlišně velké vpichové otvory. První z nich (S) je má podélné a dobře viditelné, druhý (LL) vyplněné a uzavřené.
Doporučenou kombinací těchto jehel (Ing. Ladislav Kubát) nebylo možné v podmínkách firmy (BOS Automotive Products CZ, s.r.o.) docílit ideálně stejného a perfektního vzhledu švu, který je v dnešní době hlavním požadavkem většiny zákazníků při výrobě vysoce kvalitních výrobků z usní.
obr. 49 Přírodní useň (S–LL) obr. 50 Přírodní useň – otvory (S–LL)
58 Uspokojivého výsledku nebylo dosaženo na žádném z použitých materiálů. Na přírodní usni a kožence je výsledný efekt téměř shodný. Šev zhotovený na Alcantaře má oproti usni a kožence vpichové otvory na levé a pravé straně švu více otevřené a viditelné.
obr. 51 Koženka (S–LL) obr. 52 Alcantara (S–LL)
7.4.8.2 D-LL
Při výběru dalšího typu hrotu byl brán zřetel nejen na rovnou polohu nebo pravidelnost, ale také na charakter vpichových otvorů. Zda jsou dalece otevřené nebo naopak maximálně uzavřené.
obr. 53 Přírodní useň (D–LL) obr. 54 Přírodní useň – otvory (D–LL)
59 D-hrot má vpichové otvory viditelně uzavřenější než předchozí S-hrot, avšak ani touto kombinací nebylo možné docílit souladu mezi oběma stranami.
obr. 55 Koženka (D–LL) obr. 56 Alcantara (D–LL)
7.4.8.3 SD-LL
Nejlepších výsledků bylo dosaženo SD-hrotem (obr. 57). Na rozdíl od hrotů S a D umožnil kratší vzdálenost mezi stehy a tím přispěl nejen ke stejnoměrnějšímu vzhledu vpichových otvorů, ale zároveň i celého švu. Je to dáno zejména tvarem a velikostí trojhranného řezu (podrobný popis v kapitole 7.4.4.3).
obr. 57 Přírodní useň (SD–LL) obr. 58 Přírodní useň – otvory (SD–LL)
60 Na obr. 57 a obr. 59 jsou ozdobné švy, které patří k těm nejzdařilejším v případě použití dané kombinace jehel. Bylo by možné vytvořit i další kombinace jehel jako např. s R nebo RG hrotem, ale vzhledem k možnosti pouze střední či dlouhé vzdálenosti mezi stehy by tato varianta nevedla k lepším výsledkům než poslední testovaná kombinace jehel s SD a LL hrotem.
obr. 59 Koženka (SD–LL) obr. 60 Alcantara (SD–LL)
7.4.9 KOMBINACE MATERIÁLŮ
Pro milovníky a zastánce ať už textilních či kožených potahů existuje v dnešní době možnost zkombinovat svůj oblíbený materiál s jiným (např. kůži s Alcantarou, koženkou či textilem). Lze vytvořit různě barevné kombinace a provedení, čímž vznikne nadčasový a moderní vzhled interiéru vozu.
Při spojování a ozdobném prošívání různorodých materiálů mohou nastat komplikace způsobené především odlišnými vlastnostmi a rozdílnou tloušťkou materiálů. Na obr. 61 je šev, který byl vytvořen hroty SD a LL na přírodní usni v kombinaci s koženkou. Spojení dvou různých materiálů na jednojehlovém šicím stroji se obešlo bez jakýchkoli potíží.
Avšak při ozdobném prošívání se rozdílné vlastnosti materiálů již projevily. Povrch koženek je daleko méně klouzavý než povrch jiných materiálů, tudíž přítlačná patka klouzala po povrchu koženky daleko méně než po povrchu přírodní usně. Výsledný vzhled švu to ovšem nijak neovlivnilo. Oproti tomu různá tloušťka materiálů způsobila u varianty Alcantary s přírodní usní (obr. 62) nestejnou délku stehů, které byly vytvořeny na obou stranách švu shodnými hroty (S–S).
61 obr. 61 Přírodní useň / Koženka (SD–LL) obr. 62 Alcantara / Přírodní useň (S–S)
7.4.10 NATÁČENÍ JEHEL
Testovány již byly různé druhy materiálů, hrotů nebo jejich vzájemné kombinace.
U všech variant bylo nutné provést zkušební šití bez navlečených nití, neboť strojové šicí jehly mají dříky kruhového průřezu, jenž při upínání do jehelní tyče dovolují libovolné natočení. I poměrně mále vychýlení od osy jehly vede k odlišnostem v kladení stehů.
Na základě této skutečnosti byl proveden další experiment, který je založen na pootočení jehel o takový úhel, který nijak neovlivní správné provázání a kvalitu stehu. Pro daný účel byly zvoleny jehly s hroty, u nichž je šikmé kladení stehů velmi zřetelné nebo naopak takové, které vytvářejí z části rovný a z části šikmý šev.
Na obr. 63 je řez osami jehel přesně tak, jak jsou upevněny v jehelní tyči, s níž konají přímočarý pohyb, který je nutný k propíchnutí díla a vytvoření smyčky. Na těle jehly je chapačové strana na které se vytvořená smyčka zachycuje, snímá hrotem chapače návlekové strana, z ní se nitě do ouška navlékají. [20]
obr. 63 Příčný řez jehlami
chapačová strana chapačová strana
návleková strana
62 7.4.10.1 Natočení jehly s hrotem LL
Šicí vlastnosti jehly s tímto hrotem jsou podrobněji popsány v kapitole 7.4.3. Hlavním cílem pootočení jehly s hrotem LL bylo vyrovnat levou stranu švu, která mírně stromečkuje a vytvořit tak ideálně stejný vzhled švu. Na obr. 65 je šev vzniklý pootočením jehly o – 45°(± 5°) doleva, čímž se podařilo šev vyrovnat a odstranit tak šikmé kladení stehů na levé straně švu. Na obr. 67 je šev (stejný hrot i úhel) s rovnou polohu stehu, ale více vyplněnými otvory vpichu, které způsobují nestejný vzhled švu.
obr. 64 Přír. useň – původní šev (LL–LL) obr. 65 Přír. useň – natočení jehly LL
obr. 66 Koženka – původní šev (LL–LL) obr. 67 Koženka – natočení jehly LL
63 7.4.10.2 Natočení jehly s hrotem LBR
Jehla s tímto hrotem (vyrábí Schmetz) vytváří stejný vzhled švu jako LR-hrot. Obě strany švu s výrazně nakloněnými stehy (obr. 68) se podařilo téměř vyrovnat pootočením jehly o – 45°(± 5°) doleva (viz tab. 7 na str. 63).
obr. 68 Koženka – původní šev (LBR–LBR) obr. 69 Koženka – natočení jehel LBR 7.4.10.3 Natočení jehly s hrotem R
Hrot R byl vybrán, neboť natočením jehly s tímto hrotem dojde k vytvoření stejného řezu a ověří se tak možnost, zda vyrovnání šikmého kladení stehů je způsobeno jiným zachycením smyčky hrotem chapače. Jehla s hrotem R byla natočena o – 45°(± 5°).
7.4.10.4 Vyhodnocení
Vytvořením švů natočenými jehlami s kulatým hrotem dochází k tvorbě stejného průřezu materiálu, jako u jehel v základní poloze. U švu zhotoveného jehlou v základní poloze docházelo k šikmému kladení stehů, avšak natočením jehly došlo k jeho napřímení.
Z toho je zřejmé, že narovnaní švu musí být zapříčiněno jiným způsobem zachycení smyčky hrotem chapače, provázání nebo utažení. Ve druhém případě, kdy byla použita jehla s úzkým hrotem, po jejímž natočení také došlo k narovnání oproti původnímu švu.
Nutno ovšem dodat, že původní sklon stehů byl mnohem větší u švů vytvořených jehlou s úzkým hrotem. Z toho zle vyvodit závěr, že tvar hrotu také ovlivňuje napřímení kladení stehů. Velkou roli hrajé však i to, jakou stranu švu chceme narovnat. Vyrovnání levé strany švu vytvořeného hrotem LL bylo provedeno o stejný úhel jako u hrotu LBR, i když původní naklonění pravé strany švu vytvořeného hrotem LBR bylo mnohem výraznější.
64 obr. 70 Přír. useň – původní šev (R–R) obr. 71 Přír. useň – natočení jehly R
tab. 7 Řez hrotem jehly - úhly natočení
Materiál/hrot Levá jehla Pravá jehla Schéma natočení
Přírodní useň hrot LL
Koženka hrot LL
Koženka hrot LBR
Přírodní useň hrot R
– 45° 0°
– 45°
0°
0°
– 45°
– 45°
– 45°
65